NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/2115(INI)

Transkript

1 Evropský parlament Hospodářský a měnový výbor 2015/2115(INI) NÁVRH ZPRÁVY o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2014 (2015/2115(INI)) Hospodářský a měnový výbor Zpravodaj: Notis Marias PR\ doc PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PR_INI_ReportsOtherInst OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...3 PE v /6 PR\ doc

3 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2014 (2015/2115(INI)) Evropský parlament, s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky za rok 2014, s ohledem na čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, zejména na článek 15 tohoto statutu, s ohledem na čl. 132 odst. 1 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0000/2015), A. vzhledem k tomu, že podle poslední jarní prognózy Komise se očekává zvýšení hospodářského oživení v eurozóně a odhaduje se růst reálného HDP o 1,5 % v roce 2015 a o 1,9 % v roce 2016; B. vzhledem k tomu, že podle uvedené prognózy se v eurozóně očekává pozvolný pokles nezaměstnanosti z 11,6 % na konci roku 2014 na 10,5 % na konci roku 2016; vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými členskými státy je míra nezaměstnanosti velmi rozdílná, a to v rozptylu od 6,4 % v Německu až po 26,6 % v Řecku; C. vzhledem k tomu, že podle uvedené prognózy by měl fiskální výhled vykázat v eurozóně nepatrné zlepšení a očekává se snížení schodku veřejných financí (z 2,4 % v roce 2014 na 1,7 % v roce 2016) a veřejného dluhu (z 94 % na konci roku 2014 na 92,5 % na konci roku 2016); D. vzhledem k tomu, že stávající oživení je podporováno zejména soukromou spotřebou, zatímco soukromé investice v eurozóně i nadále zůstávají na úrovni, která je významně nižší oproti úrovni zaznamenané v období před počátkem krize; E. vzhledem k tomu, že se podle výhledu Eurosystému z června očekává, že se průměrná míra inflace v eurozóně poté, co se v prvním pololetí roku 2015 blížila nule, zvýší až na 1,5 % v roce 2016 a na 1,8 % v roce 2017; F. vzhledem k tomu, že ECB v roce 2014 snížila svou úrokovou sazbu pro hlavní refinanční operace na účinnou spodní mez a úrokovou sazbu vkladové facility na - 0,20 %; vzhledem k tomu, že nižší reálné úrokové sazby se neprojevily ani zvýšením úvěrů pro domácnosti a podniky, a zejména malé a střední podniky, ani růstem HDP a tvorbou pracovních míst; G. vzhledem k tomu, že ECB v roce 2014 realizovala řadu cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO) a programů nákupu vybraných aktiv soukromého sektoru, jejichž účelem bylo podpořit úvěrování reálné ekonomiky; PR\ doc 3/6 PE v01-00

4 H. vzhledem k tomu, že 22. ledna 2015 ECB zahájila rozsáhlý program nákupu aktiv ve výši až 1,1 bilionu EUR, jenž má trvat do září 2016 či do okamžiku, než se dosáhne udržitelného směřování inflačního vývoje; I. vzhledem k tomu, že jednotný mechanismus dohledu, který je prvním pilířem bankovní unie, zahájil své plné fungování dne 4. listopadu 2014, kdy na ECB převedl dohled nad 130 největšími bankami v eurozóně, a jednotný mechanismus pro řešení krizí, jenž je druhým pilířem bankovní unie, vstoupil v platnost na počátku roku 2015; 1. opětovně zdůrazňuje, že mírné oživení eurozóny očekávané v nadcházejících letech nebude stačit ke snížení vysoké míry nezaměstnanosti, která je zaznamenána v řadě členských států eurozóny, či ke snížení dluhové zátěže; 2. odsuzuje stávající rozdíl mezi úrokovými sazbami financování malých a středních podniků a sazbami úroků pro větší společnosti; má za to, že tento dlouhodobý problém stávající opatření prováděná ECB v zájmu podpory bankovního úvěrování dostatečně neřeší; 3. zdůrazňuje, že soukromé investice se i nadále v eurozóně pohybují výrazně pod úrovní před začátkem krize; 4. konstatuje, že se ECB v reakci na složité podmínky klesající inflace, poklesu úvěru a pomalého hospodářského růstu a s úrokovými sazbami blízkými k nulové spodní hranici rozhodla využít nekonvenčních nástrojů měnové politiky; 5. je znepokojen nárůstem dlouhodobých domácích výnosů ve většině členských států, jenž byl zaznamenán ve druhém čtvrtletí roku 2015 a který může v konečném důsledku zmařit očekávaný pozitivní dopad opatření nekonvenčních nástrojů měnové politiky, která přijala ECB; 6. žádá ECB, aby bedlivě sledovala rizika související s jejími programy nákupů a předešla tak nespravedlivé zátěži pro daňové poplatníky v EU; 7. zdůrazňuje, že pozitivní dopad programu nákupu aktiv na peněžní a úvěrovou dynamiku je i nadále nízký, neboť nové úvěry podnikům setrvávají na nepatrném objemu a objevují se značné rozdíly mezi ekonomikami eurozóny; konstatuje, že od zahájení programu nákupu aktiv se zvýšila očekávaná míra střednědobé inflace, která se postupně přibližuje k cílové 2% úrovni, zatímco rizika deflační pasti se snížila; žádá, aby ECB uplatňovala program nákupu aktiv bez diskriminace u všech členských států; 8. varuje před tím, že ukončení stávajících opatření kvantitativního uvolňování bude velice složitou záležitostí, která musí být důkladně naplánována, zejména pokud jde o načasování ukončení; 9. konstatuje, že podle rozsudku Soudního dvora ve věci C-62/14 ze dne 16. června 2015 se ECB vystavuje při nákupu vládních dluhopisů na sekundárních trzích značnému riziku ztrát, včetně rizika částečného prominutí dluhu; 10. zdůrazňuje, že vysoká a rozdílná míra veřejného a soukromého zadlužení v některých členských státech je překážkou pro řádné uplatňování měnové politiky a není v silách PE v /6 PR\ doc

5 nekonvenční měnové politiky, kterou ECB uplatňuje, aby tuto skutečnost změnila. 11. vyzývá členské státy eurozóny, na které se vztahuje makroekonomický ozdravný program, aby jednaly v souladu s čl. 7 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 a provedly komplexní audity svých veřejných financí, což umožní vyhodnotit příčiny, které vedly k hromadění nadměrného dluhu, a zpětně dohledat možné nesrovnalosti; 12. má za to, že stávající flexibilita pravidel Paktu o stabilitě a růstu by mohla být využita k lepšímu řešení slabého oživení v některých členských státech; 13. potvrzuje svůj závazek respektovat nezávislost ECB při provádění měnové politiky, jak je zakotvena ve Smlouvách; má za to, že nezávislost centrální banky je klíčová pro dosažení cíle zajištění cenové stability a znamená, že ECB nesmí být vyhrožováno rizikem fiskální či finanční dominance; 14. připomíná, že v článku 127 SFEU se uvádí, že aniž je dotčen cíl cenové stability, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky v Unii, což je dále upřesněno v článku 282 SFEU; 15. upozorňuje na článek 123 SFEU, článek 21 Statutu Evropského systému centrálních bank a na článek 7 nařízení Rady (ES) č. 3603/1993 ze dne 13. prosince 1993; 16. konstatuje, že úsporná opatření v mnoha členských státech přispěla ke stagnaci a recesi, což má negativní dopad na veřejné finance členů eurozóny, míru nezaměstnanosti a sociální soudržnost; 17. vítá vstřícný krok ECB v podobě uveřejňování zápisů z jejích jednání a se zájmem očekává oznámení dalších kroků, které zlepší transparentnost jejího způsobu komunikace; 18. opětovně připomíná význam měnového dialogu pro zajištění transparentnosti měnové politiky ve vztahu k Parlamentu a široké veřejnosti; 19. zdůrazňuje, že nelze zaměňovat dohledovou roli ECB a její funkci v měnové politice, přičemž by tyto úlohy neměly vyvolávat střet zájmů při výkonu jejích hlavních funkcí; 20. odsuzuje skutečnost, že ECB překročila již tak široký výklad mandátu, který jí dává Smlouva, a to mimo jiné ve své úloze v Trojce a Čtyřce; naléhavě vyzývá ECB, aby se držela zpět a posílila svou nezávislost na politických rozhodnutích a řídila se rozsudkem Soudního dvora ve věci C-62/14 ze dne 16. června 2015, a zejména jeho bodem 102 a stanoviskem generálního advokáta Cruze Villalóna v této věci, zejména jeho body 227 a 263; 21. opětovně připomíná usnesení Parlamentu k výroční zprávě ECB za rok 2013, zejména jeho 9. bod; 22. zdůrazňuje, že s ohledem na novou pravomoc, která byla na ECB přenesena v souvislosti s jejími dohledovými úkoly, a také na její zapojení se do programů Trojky a Čtyřky, je zapotřebí dodržovat zásady demokratické zodpovědnosti, a zároveň důsledně PR\ doc 5/6 PE v01-00

6 vyžaduje nezávislost ECB v oblasti měnové politiky a trvá na nutnosti zabránit jakémukoli střetu zájmů při výkonu jejích funkcí; 23. vyzývá k důkladnému posouzení způsobu fungování Trojky a zapojení ECB do rámce činnosti Trojky a Čtyřky s cílem vyjasnit a přehodnotit rozsah pravomocí a zajistit větší demokratickou zodpovědnost při přijímání a provádění záchranných programů; vybízí Radu, aby přehodnotila účast ECB a IMF v Trojce; 24. připomíná zprávu Parlamentu ze dne 28. února 2014 týkající se šetření role a fungování Trojky, v níž je nadcházející Parlament vyzván k dalšímu rozvíjení činnosti vycházející z této zprávy, rozpracování hlavních zjištění a dalšímu šetření; 25. žádá, aby bylo důsledně posouzeno vystupování ECB vůči Řecku, zejména pokud jde o rozhodnutí, která ECB přijala ve vztahu k této zemi, tj.: a) (dne 4. února 2015) zrušení výjimky umožňující přijímání řeckých dluhopisů vydaných či plně garantovaných Řeckou republikou jakožto kolaterálu; b) (dne 28. června 2015) omezení likvidity, jež je dána k dispozici řeckým bankám prostřednictvím facility pomoci v oblasti likvidity (ELA), což vedlo k zavedení kapitálových kontrol; c) (v roce 2015) odepření výnosů z portfolia řeckých dluhopisů nakoupených v rámci programu pro trhy s cennými papíry; 26. žádá, aby ECB posoudila při obměně členů své Rady hledisko genderové nevyváženosti; 27. domnívá se, že stávající struktura bankovní unie by měla být v budoucnu doplněna o jednotný systém pojištění vkladů, který by v případě další bankovní krize zabránil odlivu kapitálu; 28. vítá projekt unie kapitálových trhů a jeho možný přínos pro snížení nadměrné závislosti ekonomik eurozóny na bankovním systému; 29. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské centrální bance. PE v /6 PR\ doc