TEST PRO VÝUKU č. UT 2/2 Specifická část QC

Transkript

1 TEST PRO VÝUKU č. UT 2/2 TEST PRO VÝUKU č. UT 2/2 Specifická část QC Otázky 1. Zmenšení objemu odlitku při tuhnutí taveniny se nazývá (UT2-7, str.13) stažení. smrštění. zmenšení. sražení. 2. Účel nálitků u odlitků litých do forem spočívá v tom, že vady se z tělesa odlitku se přemístí do nálitku. Takovými vadami jsou především (UT2-?) struskové a pískové vměstky. trhliny za tepla a za studena. lunkry (staženiny) a plynové bubliny. za studena spojená místa (studené spoje) a jiné vady spojení. 3. Dynamické lití, např. odstředivé lití, vede k jemnější struktuře než statické lití, takže i u problémových materiálů je ultrazvukové zkoušení jednoduché. Odstředivé lití slouží především k výrobě (UT2-7, str.4) hromadné malých dílů pro automobilový a strojírenský průmysl. velkých těles používaných jako tlakové armatury. trub a kuželů používaných v petrochemii. trubkových oblouků a trubkových tvarovek. 4. Při ultrazvukovém zkoušení odlitků se často používá nepřímá technika zjišťování vad. Při nepřímé technice se (UT2-6, str.5 a UT2-8, str.15) hodnotí šum z vnitřku zkoušeného kusu. pozoruje pokles koncového echa v oblastech s rovnoběžnými povrchy. místo od místa se měří reserva zesílení zkušebního systému. Platí odpověď A, B i C.. 5. Mnohé odlitky lité do forem mají drsný povrch. Která následující kombinace sondy a vazebního prostředku je nejvhodnější pro efektivní zkoušení z takového povrchu? (UT2-8, str.3) vazební prostředek s nízkou viskozitou a sonda s nízkou frekvencí. vazební prostředek s vysokou viskozitou a sonda s nízkou frekvencí a malým průměrem měniče. vazební prostředek s vysokou viskozitou a sonda s nízkou frekvencí a velkým průměrem měniče. vazební prostředek s nízkou viskozitou a sonda s nízkou frekvencí a velkým průměrem měniče. 6. Při ultrazvukovém zkoušení odlitků litých do forem se často používá ochranná folie na sondě. Tato folie má však nevýhodu, že (UT2-8, str.2) zmenšuje reservu zesílení. zhoršuje rozlišovací schopnost. Platí odpovědi A a B. Neplatí odpovědi A a B.. 7. Odlitky z následujících materiálů vykazují v mnoha případech různou rychlost šíření zvuku v různých směrech (UT2-?) z lité oceli a tvárné litiny. Strana 1 (celkem 25) Regazzo

2 z šedé a tvárné litiny. jen ze šedé litiny. jen z tvárné litiny. 8. Dva zkoušené kusy jsou z materiálů s různou rychlostí zvuku, například ocel a měď. Při kalibraci na oceli bude na obrazovce koncové echo z měděného kusu (UT 2-4, str. 5-6) před koncovým echem z oceli. za koncovým echem z oceli. podle nastaveného kalibračního rozsahu před a nebo za koncovým echem z oceli. Odpovědi A, B a C neplatí. 9. Materiály pro odlitky mají menší nebo větší rychlost ultrazvuku než ocel. Při použití úhlových sond vede menší rychlost ultrazvuku k (UT 2-1, str. 4 k N a UT 1-1, str k úhlu lomu) menší délce blízkého pole a většímu úhlu lomu. větší délce blízkého pole a většímu úhlu lomu. větší délce blízkého pole a menšímu úhlu lomu. větší délce blízkého pole. 10. Typické problémy, které vznikají při ultrazvukovém zkoušení odlitků jsou způsobeny hrubozrnnou strukturou. Takové indikace šumu (trávy) lze snížit volbou sondy s touto vlastností: (UT2-8, str.4) vysoké tlumení. malé rozevření svazku. použitím SE-sondy (dvojité) místo jednoměničové. Platí odpovědi A, B i C. 11. Při ultrazvukovém zkoušení odlitků by měl minimální odstup signálu (echa) od šumu mít obvykle hodnotu (UT2-8, str.4) 4 db 6 db 8 db 10 db 12. Sondou B2S-N byla na protilehlém povrchu odlitku (d = 150 mm) určena jeho prozvučitelnost. Požadovaný minimální odstup signálu od šumu 6 db byl změřen při reservě zesílení 30 db. Jaká je nejmenší náhradní velikost D KSR zjistitelné vady (UT2-8, str.4) D KSR = 3 mm D KSR = 4 mm D KSR = 5 mm D KSR = 2 mm 13. Jaké registrační zesílení V R je potřebné, aby v odlitku (d = 300 mm) byl přímou sondou B2S-N ještě prokázán odražeč s rovinným dnem (náhradní vada) D KSR = 3 mm, když základní zesílení pro koncové echo od protilehlé strany bylo změřeno V j = 32 db? (UT 2-8, str. 4-5 pro odstup 6 db) V R = 68 db V R = 81 db V R = 45 db V R = 58 db 14. Při ultrazvukovém zkoušení odlitků se používají SE-sondy (dvojité sondy) se střechovým úhlem γ = 0º pro zjišťování náhradních velikostí vad z AVG diagramů do hloubky t t = 25 mm. t = 75 mm. t = 10 mm. t = 200 mm. Strana 2 (celkem 25) Regazzo

3 Poznámka: Hodnotu t = 200 mm jsme odečetli z AVG diagramů k dvojitým sondám SEB2-0, SEB4-0 a MSEB4-0 se střechovým úhlem γ = 0º. Je nutno rozlišovat mezi rozsahem křivek v AVG diagramu (do 200 mm) a hloubkovým dosahem sond (2000 mm) Při ultrazvukovém zkoušení odlitků se používají SE-sondy (dvojité sondy) se střechovým úhlem γ = 0º pro zjišťování vad do hloubky t A) t = 200 mm B) t = 75 mm. C) t = 10 mm. D) t = 2000 mm. Správná odpověď je D. Poznámka: Hodnotu t = 2000 mm jsme odečetli z Katalogu sond Krautkrämer (2005), str. 15, údaj AB, k dvojitým sondám SEB2-0, SEB4-0 a MSEB4-0 se střechovým úhlem γ = 0º. 15. Ultrazvukové zkoušení odlitků na trhliny vzniklé za tepla, zejména v koutech a rozích je nejefektivnější dvojitými sondami, protože trhliny za tepla leží těsně pod povrchem nebo jsou na povrch otevřené. kolmým prozvučováním, protože je nejrychlejší a nejjednodušší. úhlovými sondami, protože svojí polohou ke zvukovému poli ultrazvukového svazku nejlépe odrážejí šikmo dopadající ultrazvukový svazek. Zkouškou prozářením. Ultrazvuk je pro to nevhodný V normě EN je pro ploché výrobky uveden tento počet tříd jakosti pro plošné zkoušení a zkoušení okrajů: 4 třídy pro plošné zkoušení a 4 třídy pro zkoušení okrajů. 5 tříd pro plošné zkoušení a 4 třídy pro zkoušení okrajů. 5 tříd pro plošné zkoušení a 5 tříd pro zkoušení okrajů. 4 třídy pro plošné zkoušení a 5 tříd pro zkoušení okrajů. 17. Ultrazvukové zkoušení podle EN se provádí (EN 10160, kap. 1) u výrobce. u dodavatele. u zákazníka nebo u přejímací organizace. Odpovědi A a B jsou správné. 18. Pro automatizované ultrazvukové zkoušení ve smyslu EN je charakteristické, že (EN 10160, kap. 3.5) sondy jsou na povrchu plechu usazovány operátorem. plech se skenuje po povrchu v předem daném rastru. vyhodnocování ultrazvukových signálů provádí elektronické zařízení. ultrazvukový signál vizuálně vyhodnocuje operátor. 19. Která sonda, daná svou frekvencí f a průměrem měniče D se může použít pro ultrazvukovou kontrolu plochých výrobků podle EN 10160? (EN 10160, kap. 6.1) f = 1 MHz, D = 12 mm f = 10 MHz, D = 5 mm f = 4 MHz, D = 12 mm f = 2 MHz, D = 30 mm 20. Maximální rychlost skenování v max pro zkoušení plochých výrobků podle EN je takto omezena (EN 10160, kap. 6.1) v max = 50 mm/s. Strana 3 (celkem 25) Regazzo

4 v max = 100 mm/s. v max = 150 mm/s. musí být taková, aby necelistvosti byly na obrazovce zaznamenány snadno a bez zpoždění nebo zařízením pro indikování necelistvostí. 21. Při ultrazvukovém zkoušení plochých výrobků podle EN lze podle uvážení výrobce použít tento vazební prostředek: vodu. olej. pastu. platí odpověď A, B i C. 22. Při ultrazvukovém zkoušení plochých výrobků podle EN v třídě jakosti S2/E3 se používá tato registrační mez, s výjimkou použití dvojitých sond, výška echa od vývrtu s plochým dnem D = 5 mm v odpovídající hloubce. výška echa od vývrtu s plochým dnem D = 8 mm v odpovídající hloubce. výška echa od vývrtu s plochým dnem D = 11 mm v odpovídající hloubce. výška koncového echa odpovídající hloubce. 23. Ultrazvukové zkoušení výkovků může být ovlivněno trhlinami na zkušební ploše. Tyto povrchové trhliny mohou mít u výkovků tyto příčiny: Příliš malá houževnatost materiálu nebo příčné vývrty ve strojírenských dílech. Porucha průběhu vláken ve výkovku. Příliš velká pnutí při chladnutí. Platí odpověď A, B i C. 24. Rozkování jádra (kovářský kříž) je typická vada, kterou lze zjistit ve výkovkách ultrazvukem. Která z následujících odpovědí týkajících se rozkování jádra není správná? Příčinou rozkování jádra je malé přetváření během jedné operace při vysoké teplotě. Jedná se o trhliny v jádře výkovku probíhající hvězdicově nebo rovně. Čím nižší je kovací teplota a čím větší je stupeň přetváření v jedné operaci, tím pravděpodobnější je výskyt rozkování jádra. Rozkování jádra dává většinou nerozlišitelné skupinové echo. 25. Vločkové trhliny jsou vady, které lze zjistit ultrazvukem. Vznik vloček je způsoben vysokým obsahem vodíku ve výchozím materiálu. dlouhým tepelným zpracováním. vysokou kovací teplotou. Platí odpověď A, B i C. 26. Nesvařená staženina (lunkr) v ose výkovku dá pravděpodobně toto echo: Jedno echo při současném poklesu koncového echa. Skupinu rozlišitelných ech. Skupinu nerozlišitelných ech. Ztrátu koncového echa bez výskytu vadového echa. 27. Která z následujících sond, definovaných průměrem měniče a frekvencí, je nejlepší pro vstupní ultrazvukové zkoušení kontislitku se čtvercovým průřezem o straně D = 400 mm? (UT 2-8, str. 3) D s = 10 mm, f N = 4 MHz D s = 24 mm, f N = 1 MHz D s = 24 mm, f N = 4 MHz D s = 12 mm, f N = 1 MHz Strana 4 (celkem 25) Regazzo

5 28. Pro radiální prozvučování kulatiny z feritické oceli o průměru D = 400 mm se má použít přímá sonda o D s = 19 mm a f N = 5 MHz. Lze pro AVG metodu použít koncové echo z protilehlého povrchu výkovku? (UT 2-5, str. 10) Ano, protože čtyřnásobek délky blízkého pole je menší než průměr výkovku. Ano, když se požadovaná citlivost zvýší o 6 db. Ano, protože čtyřnásobek délky blízkého pole je větší než průměr výkovku. Ano, protože dvojnásobek délky blízkého pole je větší než průměr výkovku 29. Při radiálním prozvučování kulatiny z oceli přímou sondou mohou vzniknout tvarová echa. Na kterých dílcích T Z1 a T Z2 časové základny se zobrazí na obrazovce pro kulatinu průměru D = 120 mm a rozsah časové základny (kalibrační rozsah) s j = 250 mm? (UT 2-5, str. 9-10) T Z1 = 4,8 a T Z2 = 9,6 dílku. T Z1 = 6,2 a T Z2 = 7,6 dílku. T Z1 = 6,2 a T Z2 = 8,0 dílku. T Z1 = 6,0 a T Z2 = 8,4 dílku. 30. Při osovém prozvučování (z čela) kulatiny přímou sondou mohou vzniknout i vedlejší echa. Na kterých dílcích T N1, T N2 a T N3 časové základny se zobrazí na obrazovce echa od protilehlého povrchu pro kulatinu průměru D = 80 mm a délky 350 mm, rozsah časové základny s j = 500 mm? (UT 2-5, str ) T N1 = 7,0 a T N2 = 9,4 dílku. T N1 = 8,2 a T N2 = 9,4 dílku. T N1 = 7,0, T N2 = 8,2 a T N3 = 9,4 dílku. T N1 = 8,0, T N2 = 9,0 a T N3 = 10,0 dílku. Poznámka: Otázka je matoucí, podle obr. 11 na str. 5 ve skriptech v kap. UT2-5 je značení N 1 a N 2 pro vedlejší echa. Pro 1. koncové echo je použito F. Dráhy ultrazvuku T N1, T N2, T N3 v dílkách měly být označeny T F, T N1, T N2, aby odpověď byla jednoznačná. Správné značení podle skript je dráha pro 1. KE s 1.KE = 350 mm v dílkách T F = 7 dráha pro 1. vedlejší echo s N1 = , = 410,8 mm v dílkách T N1 = 410,8. 10 / 500 = 410,8 / 50 = 8,22 dílku Dráha pro 2. vedlejší echo s N2 = , = 471,6 mm v dílkách T N2 = 471,6. 10 / 500 = 471,6 / 50 = 9,43 dílku 31. Do jaké délky L lze zkoušet kulatinu D = 80 mm z feritické oceli bez vlivu bočních stěn přímou sondou o D S = 24 mm a f N = 4 MHz? (UT 2-5, str. 11) L = 320 mm L = 640 mm L = 1160 mm L = 1260 mm 32. Feritický výkovek s tloušťkou stěny t = 80 mm se má zkoušet přímou sondou MB4S-N použitím AVG předsádky. Jaké dodatečné zesílení ΔV (db) je nutné při kalibraci podle koncového echa ze zkoušeného výkovku, aby křivka D KSR = 4 mm odpovídala registrační mezi D KSR = 2 mm? ΔV = 12 db ΔV = 0 db ΔV = 24 db ΔV = 18 db Strana 5 (celkem 25) Regazzo

6 AVG Předsádka schematický obrázek 33. Přímou sondou B2S-N se má zkoušet v radiálním směru prstencový výkovek s vnějším průměrem D a = 800 mm a vnitřním D i = 200 mm. Jaké registrační zesílení V R v db je nutné nastavit pro metodu vztažné výšky, když pro koncové echo od vnitřního povrchu bylo základní zesílení V j = 32 db a má být dodržena registrační mez D KSR = 3 mm? Poznámka : Přídavek zesílení ΔV je nutné určit z AVG diagramu pro sondu B2S-N. V R = 49 db V R = 62 db V R = 68 db V R = 76 db Strana 6 (celkem 25) Regazzo

7 34. Při velkých drahách ultrazvuku je nutné u zušlechtěných volných výkovků počítat s bludnými echy. Jejich vznik je spojen (UT 2-10, str. 9-10) s nízkou zkušební frekvencí. s vysokou zkušební frekvencí. s malým útlumem. Odpovědi A a C jsou správné. 35. U které skupiny výkovků má smysl šikmé prozvučování v obvodovém směru a je proto požadováno v mnoha předpisech? dlouhé kruhové výrobky, například tyčovina krátké kruhové výrobky, například kotouče Strana 7 (celkem 25) Regazzo

8 duté díly, například kroužky nebo trubky odpovědi A a B jsou správné 36. Pro které techniky a materiály je z principu použitelné ultrazvukové zkoušení výkovků podle EN ? mechanizovaná imerzní technika austenitická nerez ocel austeniticko-feritická ocel feritická nebo martenzitická ocel 37. Pro které výrobky je z principu použitelné ultrazvukové zkoušení výkovků podle EN ? zápustkové výkovky kované tyče výkovky turbínových rotorů výkovky generátorových rotorů 38. Mezi objednavatelem a dodavatelem výkovků je nutné podle EN dohodnout třídu jakosti rozsah zkoušení stadium výroby, ve kterém se provede ultrazvukové zkoušení odpovědi A, B i C jsou správné 39. Písemná instrukce (zkušební postup) ve smyslu EN musí být předložen v jedné následující formě jako popis výrobku, nebo jako písemný postup pro speciální použití, nebo tato část EN 10228, doplněná dodatečnými údaji s podrobnostmi zkoušky, souvisejícími s konkrétním použitím odpovědi A, B i C jsou správné 40. Které údaje musí minimálně obsahovat zkušební postup podle EN ? datum zkoušení jméno dodavatele rozsah zkoušení výsledek zkoušení 41. Které údaje nemusí obsahovat zkušební postup podle EN vazební prostředek výsledky zkoušení nastavení a kalibraci zkušební rastr 42. Podle EN musí ultrazvukový defektoskop umožnit toto zobrazení indikací A - zobrazení B - zobrazení C - zobrazení Platí odpovědi A, B i C. 43. Pro sondy pro zkoušení výkovků podle EN jsou přípustné tyto kombinace frekvence - úhel lomu f = 1 MHz, α = 90 f = 4 MHz, α = 30 f = 2 MHz, α = 0 Strana 8 (celkem 25) Regazzo

9 f = 10 MHz, α = Pro sondy pro zkoušení výkovků podle EN jsou přípustné tyto kombinace frekvence - průměr měniče f = 1 MHz, D o = 5 mm f = 2 MHz, D o = 20 mm f = 4 MHz, D o = 50 mm f = 8 MHz, D o = 12 mm 45. Podle EN musí být vazební prostředek použitý při zkoušení stejný jako při kalibraci nastavení citlivosti hodnocení vad Odpovědi A, B i C jsou správné. 46. Po ukončení ultrazvukového zkoušení podle EN se musí odstranit vazební prostředek ze zkoušeného předmětu, pokud by mohl rušit další zpracování. bránil dalším operacím. mohl poškodit jakost zkoušeného výrobku. Platí odpovědi A, B i C. 47. Pokud není v objednávce stanoveno jinak provádí se uz. zkoušení podle EN po konečném tepelném zpracování. před konečným tepelným zpracováním. v hotovém stavu před expedicí. při dodávce výchozího materiálu. 48. Jako příprava pro uz. zkoušení svaru s hrubou strukturou se provádí měření koeficientu útlumu. K tomu jsou potřeba tyto průchodové signály: (UT 2-4, str. 9) V prozvučení přes svar a na kontrolní měrce K1. V prozvučení přes základní materiál a W prozvučení přes svar. V prozvučení a W prozvučení přes svar. Odpovědi A, B a C nejsou správné. 49. Jaký je koeficient útlumu κ v db/m ve svaru pro sondu MWB60-4, když byly změřeny v příslušných dráhách pro KE tyto hodnoty V 1 = 12 db s 1 = 50 mm V 2 = 20 db s 2 = 100 mm κ = 80 db/m κ = 40 db/m κ = 20 db/m κ = 60 db/m Poznámka: Ztrátu rozevřením svazku ΔV s je nutné určit z AVG diagramu, není zadána. 50. Pro určení přechodové korekce ΔV T v db mezi kontrolní měrkou K1 a zkoušeným předmětem tloušťky d = 100 mm byly změřeny tyto hodnoty V T1 = 12 db V T2 = 30 db Kolik je přenosová korekce, když všechna měření byla provedena ve vzdáleném poli? V T = 6 db V T = 12 db Strana 9 (celkem 25) Regazzo

10 V T = 18 db V T nelze vypočítat bez zadání dalších údajů. 51. Které tvrzení týkající se techniky s referenční výškou není správné? Tato technika umožňuje plynulou práci zejména při hodnocení hodně odražečů. Překročení výšky echa ΔH U se musí určit z AVG diagramu. Vztažný bod musí být určen při maximální dráze ultrazvuku. Při malých drahách ultrazvuku překračují vztažnou výšku i neregistrované indikace. 52. Přenosová (přechodová) korekce slouží k vyrovnání rozdílů v zesílení mezi kontrolní měrkou a zkoušeným kusem. Tyto rozdíly jsou způsobeny jakostí povrchu a tloušťkou stěny. útlumem a tloušťkou stěny. útlumem a jakostí povrchu. drsností povrchu a křivostí povrchu. 53. Svar byl zkoušen AVG metodou bez korekce na útlum. Kalibrace citlivosti byla provedena na kontrolní měrce K2 na R25 mm. V dráze s U = 80 mm byla zjištěna vada. Jaká je chyba hodnocení ΔV v db vlivem zanedbání útlumu, když v zkoušeném předmětu je je koeficient útlumu κ PG = 60 db/m a v kontrolní měrce κ J = 20 db/m? Poznámka : Případné rozdíly vazby se zanedbávají. ΔV = 9,6 db ΔV = 8,6 db ΔV = 4,0 db ΔV = 5,5 db 54. Svar z austenitické oceli s velkým útlumem ultrazvuku se má zkoušet vysoce tlumenou úhlovou sondou. V tomto případě je nejlepší provést nastavení citlivosti technikou AVG s uvážením útlumu. na srovnávací měrce přímou metodou (metodou srovnávací měrky). pomocí běžné AVG předsádky. technikou AVG s uvážením paušální korekce na útlum. 55. Svar na tlakové nádobě s tloušťkou stěny d = 120 mm se má zkoušet ultrazvukem. Vnitřní podélné trhliny kolmé k povrchu, které nevycházejí na povrch, se nejlépe zjistí standardní technikou, tzn. úhlovou sondou 70 s nízkou frekvencí. standardní technikou, tzn. úhlovou sondou 70 s vysokou frekvencí. standardní technikou, tzn. úhlovou sondou 45 s vysokou frekvencí. tandemovou technikou. 56. U tandemové metody určuje vzájemná vzdálenost sond hloubkový rozsah, ve kterém lze zjistit vady. Tato vzdálenost musí být velká zejména, když se mají zjistit vady ve velké hloubce. se mají zjistit vady v malé hloubce blízko zkušebního povrchu. se mají zjistit vady uprostřed (v polovině tloušťky). Otázka je špatně položena. Vzdálenost sond nehraje žádnou roli. 57. Které tvrzení týkající se tandemové metody neplatí? Čím je větší tloušťka svaru, tím se musí rozdělit na více hloubkových zón. Většinou se používají úhlové sondy podélných vln. Nezávisle na vzdálenosti sond je vada indikována vždy v dráze odpovídající polovině kroku. Zkoušení se provádí většinou úhlovými sondami 45. Strana 10 (celkem 25) Regazzo

11 58. Při ultrazvukovém zkoušení svarů lze tvarová echa z kořenové oblasti svaru zmenšit (potlačit) svařováním kořene metodou WIG. odbroušením kořene svaru. prozvučováním pod velkým úhlem lomu 70. Odpovědi A, B i C jsou správné. 59. Při ultrazvukovém zkoušení svarů se vady klasifikují podle jejich tvaru (charakteru). Tato vada je obvykle charakterizována jako plošná struskový vměstek uvnitř svaru. nedostatečné provaření kořene. cizí vměstek v kořeni svaru. plynová bublina v krycí vrstvě svaru. 60. Při ultrazvukovém zkoušení svarů se vady klasifikují podle jejich tvaru (charakteru). Aby byla vada hodnocena jako bodová (objemová) musí platit výška echa při prozvučování z různých směrů je přibližně stejná. echodynamická křivka echa vykazuje plato. výška echa při prozvučování z různých směrů je různá. při A zobrazení je vada indikována skupinovým nerozlišitelným echem. 61. Která vada je ultrazvukem nejobtížněji zjistitelná? studený spoj kořenová trhlina jednotlivé póry řádkovité vměstky 62. V některých předpisech pro uz. zkoušení svarů je předepsána srovnávací měrka s drážkou pro charakterizaci indikací. Tato srovnávací měrka se používá pro rozlišení kořenové trhliny od kořenového neprůvaru pro rozlišení vnitřních bodových a plošných vad. pro přesné měření délky hubeného kořene. k určení polohy odražeče v oblasti blízko povrchu. 63. Účelem předběžného uz. zkoušení základního materiálu podle EN 1714 je ověřit, že zkoušení úhlovými sondami (L + T) nebude nepříznivě ovlivněno vadami v základním materiálu. zkoušení přímými sondami (N) nebude nepříznivě ovlivněno vadami v základním materiálu. nebyly zpracovány žádné vadné plechy. Ve svarech nejsou žádné vady. 64. Třídy zkoušení podle EN 1714 jsou označeny A až D. Pro kterou třídu zkoušení musí být vypracován písemný postup? (EN 1714, kap. 11, 2. odstavec) Pro třídu A Pro třídu B Pro třídu C Pro třídu D 65. Normu EN 1714 lze bez další dohody mezi smluvními stranami použít pro ultrazvukovou kontrolu těchto svarů: (EN 1714, kap. 1, 1. odstavec) plně provařené tupé svary svary feritických ocelí Strana 11 (celkem 25) Regazzo

12 svary tloušťky od 8 mm platí A, B i C 66. Pro nastavení zkušební citlivosti mohou být mezi smluvními stranami dohodnuty tyto metody: (EN 1714, kap. 10.2) příčný vývrt D Q = 3 mm AVG metoda pravoúhlá drážka hloubky 1 mm pro odpovídající úhel lomu a tloušťku platí A, B i C 67. Pro tloušťku t = 45 mm a metodu 2 podle EN 1712 se předpokládá použití úhlové sondy příčných vln o jmenovité frekvenci : ( EN 1712, tab. 1) f N = 1 MHz f N = 2 MHz f N = 4 MHz f N = 10 MHz 68. Podle EN 1712 se musí hodnotit všechny indikace, které překročí: (EN 1712, kap. 3.4) úroveň pro hodnocení 80 % výšky rastru obrazovky (80 % BSH) registrační mez mez přípustnosti 69. V protokolu se musí dokumentovat všechny indikace, které přesahují: (EN 1712, kap. 5) úroveň pro hodnocení (vyhledávací úroveň) 80 % BSH registrační úroveň mez přípustnosti 70. V protokolu se musí dokumentovat všechny indikace, které přesahují: (EN 1712, kap. 5) vyhledávací úroveň registrační úroveň mez přípustnosti platí A, B i C 71. Podle EN 1712 je délka indikace rovna: (EN 1712, kap.3.6) dráze sondy, na které výška echa překračuje úroveň pro hodnocení dráze sondy, na které výška echa překračuje úroveň pro registraci dráze sondy, na které výška echa překračuje 50 % maxima (metoda poloviční výšky) dráze sondy, na které výška echa překračuje 10 % maxima 72. Podle EN 1712 platí pro podélné i příčné vady jako jedno kriterium pro hodnocení: (EN 1712, příloha A) relativní délka podélné nebo příčné souřadnice indikace relativní výška echa v podélném nebo příčném směru echodynamika echa v podélném nebo příčném směru objemový nebo rovinný charakter indikace 73. Ultrazvukové indikace se hodnotí jako vyhovující nebo nevyhovující podle EN 1712 na základě těchto kriterií: (EN 1712, kap.4) délka indikace Strana 12 (celkem 25) Regazzo

13 výška echa indikace charakteru indikace podélné nebo příčné platí A, B i C 74. Pro stupeň přípustnosti 2 je podle EN 1712 celková délka jednotlivých přípustných indikací na délce 6 t rovna: (EN 1712, kap.4.6) 5 mm 10 mm 20 % délky 30 % délky 75. Pro stupeň přípustnosti 3 je podle EN 1712 celková délka jednotlivých přípustných indikací na délce 6 t rovna: (EN 1712, kap.4.6) 5 mm 10 mm 20 % délky 30 % délky 76. U trubek třídy U1 s vnějším průměrem D a 50 mm a při použití sond šířky větší než 12,5 mm zkoušených podle EN délka srovnávací drážky na srovnávacím vzorku (EN , kap. 5.4) nesmí být větší než 10 mm nesmí být větší než 12,5 mm je větší než 12,5 mm je 25 mm 77. Jestliže to předepisuje norma na výrobek zkouší se podle EN , příloha C, konce trubek, které nebyly vyzkoušeny automatizovaně, ručně nebo poloautomatizovaně v délce celé nevyzkoušené oblasti zvětšené o (EN , kap. C1) 10 % 15 % 20 % 0 % 78. Jestliže to předepisuje norma na výrobek zkouší se podle EN , příloha C, konce trubek, které nebyly vyzkoušeny automatizovaně, ručně nebo poloautomatizovaně při překrytí zkušebních linií (EN , kap. C1) 10 % šířky použité úhlové sondy 15 % šířky použité úhlové sondy 20 % šířky použité úhlové sondy 0 % šířky použité úhlové sondy 79. Při ručním ultrazvukovém zkoušení podle EN , příloha C, (EN , kap.c3) nesmí rychlost skenování v obou směrech překročit 150 mm/s. nesmí rychlost skenování v jednom směru překročit 180 mm/s. nesmí rychlost skenování ve dvou směrech pootočených o 90 překročit 100 mm/s. nesmí rychlost skenování překročit 50 mm/s a úhly lomu sond se musí lišit o Při ručním ultrazvukovém zkoušení podle EN , příloha C, trubek o malém vnějším průměru musí kontaktní plocha úhlové sondy (EN , kap.c3) být přizpůsobena křivosti zkoušené trubky. mít správnou polohu zajištěnu vodící lištou. Strana 13 (celkem 25) Regazzo

14 co nejmenší. vytvořena co největší pomocí vazebního prostředku s vysokou viskozitou. 81. EN se týká ultrazvukového zkoušení trubek pro zjišťování (EN , kap. 1) podélných necelistvostí příčnými a deskovými vlnami. podélných necelistvostí podélnými vlnami. příčných necelistvostí příčnými vlnami. příčných necelistvostí deskovými vlnami. 82. Během automatizovaného zkoušení podle EN relativní rychlost mezi trubkou a jednotkou sond (EN , kap. 3.2) překročit 150 mm/s. kolísat o více než 50 mm/s. kolísat o více než 10 %. Kolísat o více než ± 5 %. 83. Při použití deskových vln pro zkoušení trubek podle EN lze zkušební jednotku vybavit sondami těchto parametrů, frekvence f a šířka sondy měřená rovnoběžně s osou svaru w (EN , kap. 3.4 a 3.5) f = 2 MHz, w = 20 mm f = 0,4 MHz, w = 32 mm f = 2,5 MHz, w = 20 mm f = 0,5 MHz, w = 40 mm 84. Při ultrazvukovém zkoušení svarů trubek podle EN se prozvučuje (EN , kap. 3.3) rovnoběžně se svarem v jednom směru kolmo ke svaru ve dvou směrech rovnoběžně se svarem v obou směrech kolmo ke svaru v jednom směru 85. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN je drážka ve vzorku vyrobena (EN , kap ) pouze na vnějším povrchu pouze na vnitřním povrchu na vnitřním i vnějším povrchu podle vnitřního průměru platí A nebo C 86. Při ultrazvukovém zkoušení podle EN mohou být použity umělé vady pouze tehdy, když jsou (EN , kap ) jsou vyrobeny v porovnávacím vzorku s dostatečnou přesností dostatečně vzdáleny od konců porovnávacího vzorku dostatečně vzdáleny navzájem od sebe, aby se získaly zřetelně rozlišitelné indikace platí A, B i C 87. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN může být použita následující umělá vada pouze na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem (EN , kap ) drážka typu N rovnoběžná se svarem radiální průchozí vývrt drážka typu V rovnoběžná se svarem platí A, B i C Strana 14 (celkem 25) Regazzo

15 88. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN musí být drážka typu N vyrobena v porovnávacím vzorku následovně (EN , kap ) boční plochy drážky musí být rovnoběžné dno drážky musí s svírat úhel 60 s bočními stěnami podélná osa drážky musí být kolmá na osu svaru dno drážky musí být zaoblené 89. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN se nastaví mez třídění na monitoru následovně (EN , kap. 5.1, 1. odst.) amplituda umělé vady + 2 db 50 % amplitudy signálu příslušné umělé vady plná amplituda signálu umělé vady amplituda umělé vady + 10 db 90. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN musí být hloubka drážky pro třídu přípustnosti U2 (EN , kap a tab. 1) 5 % jmenovité tloušťky stěny, nejméně 0,3 mm 5 % jmenovité tloušťky stěny, nejméně 0,5 mm 10 % jmenovité tloušťky stěny, nejméně 0,5 mm 12,5 % jmenovité tloušťky stěny, nejméně 1,5 mm 91. Je-li k dispozici pouze jedna úroveň signalizace vady, musí se při ultrazvukovém zkoušení podle EN postupovat následovně (EN , kap. 5.1, 2. odst.) sondy se nastaví tak, aby signály od obou umělých vad byly pokud možno stejně velké pro nastavení spínací úrovně signalizačního obvodu zařízení (úrovně třídění) se použije plná amplituda menšího signálu pro nastavení spínací úrovně signalizačního obvodu zařízení (úrovně třídění) se použije plná amplituda většího signálu platí A a B 92. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN je nutné přezkoušet nastavení (EN , kap. 5.3) nejméně 1 x za každé 4 hodiny při změně obsluhujícího personálu na začátku a na konci zkoušení platí A, B i C 93. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN se nastavení zkušebního zařízení pravidelně kontroluje (EN , kap. 5.3) průchodem porovnávacího vzorku zkušebním zařízením kontrolou linearity podle EN zastavením zkoušení a opakováním základního nastavení zásahem technika výrobce zařízení 94. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN jsou vyhovující pouze ty trubky, u kterých (EN , kap. 6.1) nebyly zjištěny žádné indikace žádné indikace nedosáhly nastavenou signalizační úroveň žádné indikace nepřekročily nastavenou signalizační úroveň o méně než 3 db žádné indikace nepřekročily nastavenou signalizační úroveň o více než 3 db Strana 15 (celkem 25) Regazzo

16 95. U nevyhovující trubky podle EN se provede jedna nebo více z následujících činností (EN , kap. 6.4) trubka se považuje za nevyhovující nevyhovující oblast se odřízne trubka se opracuje a když úbytek stěny je v mezních úchylkách vyzkouší se trubka znovu, pokud indikace nedosáhnou nebo nepřekročí spínací úroveň signalizačního obvodu, je trubka vyhovující platí A, B i C Vzorový scénář I Zkoušený výrobek hrubý ocelový plech Jmenovitá tloušťka 45 mm Rozměry 50 m x 20 m Předpis EN Mezi smluvními stranami bylo dohodnuto Zkušební technika Třída jakosti Stav automatizované ultrazvukové zkoušení s mezerovou vazbou S2 / E3 dodávaný stav bez speciální úpravy povrchu 96. Která z následujících sond bude pro zkoušení v souladu s normou EN pro dané zadání nejvhodnější (EN 10160, kap. 6.1, 6. odst.) dvojitá sonda f = 5 MHz, ohnisková vzdálenost 4 mm přímá sonda s jedním měničem, f = 2 MHz, D = 24 mm přímá sonda s jedním měničem, f = 5 MHz, D = 10 mm platí A, B i C Poznámka: Dvojitá sonda o f = 5 MHz a F = 4 mm je jako jediná použitelná z daného výběru sond, ostatní dvě přímé sondy (B2S a MB4S) mají mrtvé pásmo větší než 15 % tloušťky, tj. 7 mm, a jsou proto nepoužitelné. Sonda není vhodná, lepší bude SEB2 o f = 2 MHz a F = 15 mm pro danou tloušťku plechu 45 mm, velikost plechu 50 x 20 m a stav povrchu plechu (bez úpravy v dodaném stavu). 97. Šířka okrajového pásma, které musí být podle EN zkoušeno je (EN 10160, tab. 2) W = 50 mm W = 75 mm W = 100 mm W = 200 mm 98. Při plošném zkoušení podle EN musí být rastr pro skenování plechu (EN 10160, kap ) čtvercový o délce strany 200 mm čtvercový o délce strany 100 mm pravoúhlý 100 x 200 mm pravoúhlý o délce strany rovné průměru sondy 99. Jaký je vhodný rozsah časové základny s B pro zkoušení plechu podle EN (EN 10160, kap. 6.2) s B = 45 mm s B = 50 mm s B = 75 mm s B = 100 mm Strana 16 (celkem 25) Regazzo

17 Poznámka: Nastavení rozsahu časové základny s B = 100 mm, tzn. větší než 2 tloušťky, aby bylo vidět i 2. KE je zbytečné. Je také pouze doporučené. K hodnocení plechu se nepoužívá 2. KE (nejedná se o výkovek zkoušený podle ČSN EN ) a výhodnější je menší rozsah, pro analogový defektoskop 50 mm a digitální 60 mm. Tato otázka nemá jednoznačnou odpověď. Lze zvolit s B = 100 mm i s B = 50 mm a správnější je s B = 50 mm, protože 1.KE je okolo 8. dílku na obrazovce a je správně využita. Správná formulace pro správnou odpověď je například: Jaký je vhodný rozsah časové základny s B pro zkoušení plechu podle EN 10160, když mají být na obrazovce zobrazena první dvě koncová echa (EN 10160, kap. 6.2) s B = 45 mm s B = 50 mm s B = 75 mm s B = 100 mm 100. Citlivost V R, při které se provádí zkoušení plechu je podle EN (EN 10160, kap. 9.1., 3. odst. zdola) V R = 54 db taková, aby 1. KE dosáhlo 80 % BSH taková, aby 2. KE dosáhlo 80 % BSH taková, aby registrační linie odpovídala náhradní vadě D KSR = 5 mm Poznámka: Pozor na rozlišení mezi zkušební citlivostí (otázka 100 správná odpověď D) a citlivostí při nastavení rozsahu časové základny (otázka správná odpověď B) Nastavení přístroje před zkoušením plechu podle EN se provede při citlivosti (EN 10160, kap. 6.2) V R = 54 db takové, aby 1. KE dosáhlo 80 % BSH takové, aby 2. KE dosáhlo 80 % BSH takové, aby registrační linie odpovídala náhradní vadě D KSR = 5 mm 101. Při plošném zkoušení byl na ploše 1 x 1 m zjištěn nález : tři indikace plochy 60 mm 2, dvě indikace plochy 80 mm 2, jedna indikace plochy 105 mm 2.. Je tento nález přípustný podle EN 10160? (EN 10160, tab. 3) ne ne, poslední indikace je nepřípustná ne, kvůli celkové ploše indikací ne, kvůli počtu indikací 102. Při zkoušení okrajů plechu byl na 1 m hrany zjištěn nález : dvě indikace délky 10 mm, tři indikace délky 18 mm, jedna indikace délky 25 mm. Je tento nález přípustný podle EN 10160? (EN 10160, tab. 3) ano, ne, poslední indikace je nepřípustná ne, kvůli celkové délce indikací ne, kvůli počtu indikací 103. Které údaje nemusí obsahovat protokol o zkoušce plechu podle EN údaje o zkoušeném, plechu údaje o ultrazvukovém přístroji hloubka zjištěných indikací Strana 17 (celkem 25) Regazzo

18 podmínky zkoušení a výsledky Vzorový scénář II Zkoušený předmět Materiál Průměr Délka tyčová ocel feritická ocel D = 300 mm L = 1800 mm Požadavky z objednávky Norma pro zkoušení EN Jakostní třída 4 Rozsah zkoušení 100 % 104. Které z následujících údajů pro skenování tyče podle EN odpovídají normě? (EN , kap.12.4 a 12.5) Rychlost zkoušení 200 mm/s a překrytí 20 % efektivního průměru sondy. Rychlost zkoušení 150 mm/s a překrytí 5 % efektivního průměru sondy. Rychlost zkoušení 100 mm/s a překrytí 10 % efektivního průměru sondy. Platí A i B 105. Při stanovení způsobilosti ke zkoušení přímou sondou B4S-N byly změřeny následující hodnoty: V 1 = 28 db 1. koncové echo na 20 % BSH V 2 = 58 db šum na 20 % BSH Může být v tomto případě dodržena registrační mez podle EN ? (Použijte AVG diagram.) Ano, je zjistitelná umělá vada od velikosti D KSR = 1,5 mm Ano, je zjistitelná umělá vada od velikosti D KSR = 2,0 mm Ano, je zjistitelná umělá vada od velikosti D KSR = 3,0 mm Ne, je zjistitelná umělá vada od velikosti D KSR = 4,0 mm 106. Jaké dodatečné zesílení ΔV při použití AVG metody pro zjišťování osových vad podle EN odpovídá specifikaci, když se použije sonda B2S-N? (Použijte AVG diagram.) ΔV = 20 db ΔV = 30 db ΔV = 42 db Bez udání směru prozvučování nelze otázku zodpovědět V ose tyče byla zjištěna jedna jednotlivá bodová indikace. Při nastaveném registračním zesílení překračuje indikace vztažnou linii o ΔH U = 8 db. Jak se hodnotí tato indikace podle EN , pokud byla použita sonda B2S-N? (EN , tab. 5) Indikace je nepřípustná, protože byla překročena registrační mez. Indikace je nepřípustná, protože je větší než D KSR = 3 mm. Indikace je nepřípustná, protože je větší než D KSR = 2 mm. Indikace je přípustná, protože je menší než D KSR = 3 mm Ve středové oblasti byly zaregistrovány čtyři bodové indikace. Náhradní velikost těchto indikací byla mezi D KSR = 2 mm a D KSR = 3 mm. Vzdálenost mezi indikacemi byla 20 až 30 mm. Jak se vyhodnotí tyto indikace podle EN ? (EN , tab. 5) Indikace jsou nepřípustné, protože se jedná o shluk a byla překročena velikost D KSR = 2 mm. Indikace jsou přípustné, protože nebyla překročena maximální přípustná četnost 10 indikací na ploše A6. Strana 18 (celkem 25) Regazzo

19 Indikace jsou nepřípustné, protože se jedná o bodové indikace a byla překročena hodnota D KSR = 3 mm. Platí A i C Jaká další opatření je nutné provést v souladu s EN , když se zjistí pokles koncového echa o 50 %? (EN , tab. 5, pozn. 3) Dodatečné zkoušení sondou s jinou frekvencí nebo jinou technikou. Dodatečné zkoušení z jiného směru, aby byl reflektor lépe zjištěn. Sešrotování, když se jedná o malý levný výrobek, u kterého se nevyplatí náklady na nové zkoušení. Platí A i B. Vzorový scénář III Zkoušený předmět Materiál Průměr Tloušťka kované kotouče pro setrvačníky feritická ocel D = 800 mm t = 60 mm Požadavky z objednávky Stav ke zkoušení vykováno na hotovo, povrch mechanicky opracován Norma pro zkoušení EN Rozsah zkoušení v rastru Jakostní třída 3 Stanovení velikosti vad technika poloviční výšky echa rozměry vad nesmí překročit polovinu tloušťky stěny Nastavení citlivosti metoda referenční linie (AVG) K dispozici je následující přístrojové vybavení Ultrazvukový přístroj Sondy Vazební prostředek USM 3S nebo srovnatelný B2S-N, B4S-N, MWB45-N4, MWB60-N4 pasta na bázi vody a celulózy 110. Jak velký rozsah zkoušení podle EN je nutné volit pro zkušební úlohu podle scénáře III? (EN , tab. 3) 100 % skenování z vnějšího povrchu po celém obvodě 360. Čtvercový rastr po celém obvodě 360 a z jedné čelní plochy. Z obou čelních ploch Pro 3. třídu jakosti není nutné žádné ultrazvukové zkoušení Jaká drsnost povrchu je vyhovující pro provedení zkoušky podle EN ? (EN , tab. 1) R a = 25 μm R a = 15 μm R a = 20 μm R a = 12,5 μm 112. K nastavení registrační citlivosti pro přímou sondu B2S-n se použijí následující umělé vady: příčné vývrty D = 3 mm vývrty s plochým dnem (náhradní vady) D = 3 mm drážky hloubky t = 0,5 mm kruhový oblouk měrky K1 s korekcí Strana 19 (celkem 25) Regazzo

20 113. Při ultrazvukovém zkoušení je nutné registrovat následující pokles koncového echa (EN , tab. 5) R = 0,9 R = 0,8 R = 0,6 R = 0, Ve výkovku podle scénáře III byla zjištěna jednotlivá bodová indikace, která překračuje vztažnou (registrační) linii o ΔH U = 4 db. Jak se tato indikace hodnotí podle EN ? Nemusí se registrovat Registruje se a je přípustná Je nepřípustná Otázku nelze odpovědět, protože chybí údaje 115. Při ultrazvukovém zkoušení podle EN a scénáře III byla zjištěna jednotlivá protažená indikace, jejím maximální velikost echa překročila registrační linii o ΔH U = 10 db. Technikou poklesu echa o 6 db byla změřena její délka L = 35 mm. Jak se hodnotí tato indikace? (EN , tab. 5) Nemusí se registrovat Registruje se a je přípustná Je nepřípustná Otázku nelze odpovědět, protože chybí údaje Poznámka: Podle vztahu ΔH U = V R V U (UT2-6, str. 3 a obr. 2) platí, když ΔH U = + 10 db, tak vadové echo přesáhlo registrační linii o 10 db a vada se registruje. Když je ΔH U = - 10 db, tak vadové echo je 10 db pod registrační linií a vada se neregistruje. Dvě otázky jako příklad: Při ultrazvukovém zkoušení podle EN a scénáře III byla zjištěna jednotlivá protažená indikace. Pro její maximální echo bylo ΔH U = 10 db. Technikou poklesu echa o 6 db byla změřena její délka L = 35 mm. Jak se hodnotí tato indikace? Nemusí se registrovat Registruje se a je přípustná Registruje se a je nepřípustná Otázku nelze odpovědět, protože chybí údaje Správná odpověď je C Při ultrazvukovém zkoušení podle EN a scénáře III byla zjištěna jednotlivá protažená indikace. Pro její maximální echo bylo ΔH U = - 2 db. Technikou poklesu echa o 6 db byla změřena její délka L = 20 mm. Jak se hodnotí tato indikace? Nemusí se registrovat Registruje se a je přípustná Je nepřípustná Otázku nelze odpovědět, protože chybí údaje Správná odpověď je A Tři zjištěné bodové vady (1,2,3) byly zjištěny ve vrcholech trojúhelníku. Vzdálenosti mezi vadami jsou A 12 = 25 mm, A 23 = 34 mm, A 31 = 45 mm. Jek se hodnotí tyto nehomogenity podle scénáře III a normy EN ? (EN , tab. 5 a obr. 6) Jako jednotlivé bodové nehomogenity Strana 20 (celkem 25) Regazzo