TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC

Transkript

1 TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC Otázky - fyzikální základy milionů kmitů za sekundu se dá také vyjádřit jako 25 khz khz. 25 MHz Hz. 2. Zvukové vlny, jejichž frekvence je nad hranici slyšitelnosti lidského ucha se nazývají ultrazvukové vlny. Tento pojem zahrnuje veškeré kmity a vlny, jejichž frekvence je větší než f = 20 khz. f = 1 MHz. f = 2 khz. f = 200 khz. 3. Rychlost zvukových vln závisí na délce impulsu a na frekvenci. materiálu, ve kterém se zvuk šíří. druhu vlny (např. podélné nebo příčné vlny). odpovědi B a C jsou správné. 4. Když je pohyb částic prostředí kolmý ke směru šíření vlny, pak se šířící vlna nazývá longitudinální vlna. příčná vlna. tlaková vlna. délková vlna. 5. Jiné označení pro longitudinální vlnu je Lambova vlna. příčná vlna. tlaková vlna. transversální vlna. 6. Jiné označení Rayleigho vlnu je příčná vlna. longitudinální vlna. transversální vlna. povrchová vlna. 7. Lambovy vlny jsou také označovány jako deskové vlny. povrchové vlny. délkové vlny. tlakové vlny. 8. Vlnová délka ultrazvukového vlnění, které se využívá v průmyslovém nedestruktivním zkoušení, je řádově v metrech. centimetrech. Strana 1 (celkem 12) Regazzo

2 milimetrech. mikrometrech. 9. Když ultrazvukový paprsek dopadá na rozhraní dvou různých prostředí pod úhlem dopadu, který se nerovná 0, šíří se zvuk ve druhém prostředí pod jiným úhlem důsledkem útlumu. odrazu. ohybu. lomu. 10. Styková nebo spojovací plocha mezi dvěma zvukově odlišnými látkami se nazývá povrchová normála. lomová vrstva. rozhraní. dělící plocha. 11. Snellův zákon popisuje změnu směru zvuku na rozhraní. změnu tlaku zvuku na rozhraní. změnu výšky echa na odražečích. šířku zvukového svazku ve vodě a oceli. 12. Úhel dopadu podélné vlny, který způsobí lom podélné vlny ve vodě nebo v plexiskle pod úhlem 90 ( = totální odraz), se nazývá úhel odrazu. 1. kritický úhel. 2. kritický úhel. klínový úhel. 13. Úhel dopadu podélné vlny, který způsobí lom transformované příčné vlny ve vodě nebo v plexiskle pod úhlem 90 ( = totální odraz), se nazývá úhel odrazu. 1. kritický úhel. 2. kritický úhel. klínový úhel. 14. Na obr. 1 je úhel dopadu označen α 1. α 2. α 3. úhel dopadu není na obr. 1 znázorněn. 15. Na obr. 1 je úhel odrazu označen α 1. α 2. α 3. úhel odrazu není na obr. 1 znázorněn. 16. Na obr. 1 je úhel lomu označen α 1. α 2. α 3. Strana 2 (celkem 12) Regazzo

3 úhel lomu není na obr. 1 znázorněn. Otázky - zkušební systém 17. Piezoelektrický materiál v sondě mění elektrickou energii na mechanickou. mechanickou energii na elektrickou. magnetickou energii na elektrickou. odpovědi A i B jsou správné. 18. Piezoelektrický materiál v sondě, který k vybuzení ultrazvukových vln periodicky mění svou tloušťku, se nazývá tlumící tělísko. plexiklín. měnič. vazební medium. 19. Silně tlumená sonda má relativně dobrou rozlišovací schopnost. relativně velkou pronikací schopnost. velké rozevření svazku. velké blízké pole. 20. Která z níže uvedených sond, označených jejich jmenovitou frekvencí f N v MHz, má nejtenší piezoměnič? f N = 1 MHz f N = 5 MHz f N = 15 MHz f N = 25 MHz 21. Ultrazvuková technika, při které se frekvence mění tak, že násobek vlnové délky přesně odpovídá tloušťce stěny, se jmenuje impulsní odrazová technika. rezonanční technika. průchodová technika. technika Lambových vln. 22. Který elektrický spínací okruh vyrábí energetický impuls, který po přivedení na měnič vybudí ultrazvukovou vlnu? generátor impulsů. zesilovač přijímače. tlumící tělísko. časová základna. 23. Který z obrázků na vyobrazení 5 představuje situaci, kdy je signalizována vada? obr. A obr. B obr. C odpovědi A, B a C nejsou správné. Strana 3 (celkem 12) Regazzo

4 24. Echa od stejného odražeče v různé dráze ultrazvuku mají normálně různou výšku na obrazovce. Kterým přídavným obvodem v ultrazvukovém přístroji lze tato echa nastavit na stejnou úroveň (např. 80 % výšky obrazovky)? zesilovač přijímače. clona monitoru. elektronické hloubkové vyrovnání. zesilovač vysilače. 25. Dvojitá sonda s velkým střešním úhlem má největší citlivost v podpovrchové vrstvě. nejmenší citlivost v podpovrchové vrstvě. velkou chybu oběhu. odpovědi A i C jsou správné. 26. Když se zvětší výkon vysílače bude také vysílací napětí větší. rozlišovací schopnost vlivem širšího impulsu horší. hloubka průniku do zkoušeného předmětu větší. odpovědi A, B i C jsou správné. 27. Která z níže uvedených sond, které jsou označeny jmenovitou frekvencí f N v MHz, má při stejném tlumení nejlepší rozlišovací schopnost? f N = 1 MHz. f N = 2 MHz. f N = 4 MHz. f N = 10 MHz. 28. Která z následujících přímých sond, označených jmenovitou frekvencí f N v MHz, má při stejném tlumení nejlepší pronikací schopnost v předmětu o tloušťce d= 300 mm z hrubozrnné oceli? f N = 1,00 MHz. f N = 2,25 MHz. f N = 5,00 MHz. f N = 10,00 MHz. 29. Velikost úhlu rozevření zvukového svazku závisí na jmenovité frekvenci. materiálu zkoušeného kusu. velikosti měniče. odpovědi A, B i C jsou správné. Otázky - kalibrace 30. Přímá sonda má být nastavena na dráze 12,5 mm na kontrolní měrce K2 pro rozsah časové základny s B = 75 mm. Která echa se využijí pro nastavení s co největší přesnosti? 1. a 5. koncové echo. 1. a 4. koncové echo. 1. a 3. koncové echo. vysílací impuls a 4. koncové echo. 31. Pro nastavení rozsahu časové základny pro miniaturní úhlovou sondu se použije poloměr 50 mm na měrce K2. Které dráhy zvuku platí pro sled koncových ech pro tuto kalibraci jako typické? 50 mm, 100 mm, 175 mm, 250 mm. Strana 4 (celkem 12) Regazzo

5 50 mm, 75 mm, 100 mm, 125 mm. 50 mm, 125 mm, 200 mm, 275 mm. 50 mm, 100 mm, 200 mm, 300 mm. 32. Rozměr X (vzdálenost bod výstupu od čela sondy) u úhlové sondy se normálně určuje na poloměru 100 mm měrky K1. na největším, plexisklem vyplněném, otvoru na měrce K1. na dráze 25 mm měrky K2. na hraně položené měrky K Když má být nastaven rozsah časové základny s B = 100 mm na položené měrce K1 pro přímou sondu, pak 3. koncové echo bude na pozici T v dílcích stupnice obrazovky T = 2,5 dílků stupnice. T = 5,0 dílků stupnice. T = 7,5 dílků stupnice. T = 10,0 dílků stupnice. 34. Pro nastavení rozsahu časové základny přímé sondy se má použít dráha zvuku 100 mm (kalibrační dráha 100 mm) na měrce K1. Použije se k tomu kruhový oblouk (radius). tloušťka položené měrky K1. úzká strana (výška) měrky K 1 postavené na nejdelší hranu. váleček průměr 50 mm z plexiskla v položené měrce K Když posuvem sondy získáme maximální výšku indikace (echa), říkáme, že indikace (echo) je korektně umístěná. dosáhla srovnávací úrovně. je optimalizovaná na své maximum. dosáhla rozlišení. 36. Na obr. 2 jsou zobrazeny 3 pozice na měrce K1, které se používají pro nastavení rozsahu časové základny pro přímou sondu. Která posice odpovídá kalibrační dráze s j = 200 mm? posice 1 posice 2 posice 3 Žádná posice neodpovídá kalibrační dráze s j = 200mm. 37. Na obr. 3 jsou zobrazeny 3 pozice na měrce K1, které se používají pro nastavení rozsahu časové základny pro přímou sondu. Která posice odpovídá kalibrační dráze s j = 15 mm? posice 1 posice 2 posice 3 Žádná posice neodpovídá kalibrační dráze s j = 15mm. 38. Jako kontrola pro rozsah časové základny (kalibrační rozsah) s B = 200 mm se používá kontrolní dráha s K = 91 mm na měrce K1. Která posice na obr.3 odpovídá dráze s K = 91mm? posice 1 posice 2 posice 3 Žádná posice neodpovídá dráze s K = 91mm. 39. Nastavené zesílení na ultrazvukovém přístroji, při kterém se zkouší výrobek tak, aby byly zjištěny relevantní (podstatné) indikace, se nazývá Strana 5 (celkem 12) Regazzo

6 základní zesílení. registrační zesílení. zesílení přístroje. přídavné zesílení. Otázky - kolmé prozvučování 40. Na obr. 4 je vysílací impuls (vstupní echo) znázorněn indikací A. indikací B. indikací C. indikací D. 41. Na obr. 4 je 1. vadové echo znázorněno indikací A. indikací B. indikací C. indikací D. 42. Na obr. 4 je 2. vadové echo znázorněno indikací A. indikací B. indikací C. indikací D. 43. Na obr. 4 je 1. koncové echo zobrazeno indikací B. indikací C. indikací D. indikací E. 44. Na obr. 4 je 2. koncové echo zobrazeno indikací B. indikací C. indikací D. indikací E. 45. Manuální nebo automatické posouvání sondy přes zkušební plochu za účelem zjištění vad při kontaktní nebo imersní technice se nazývá skenování. justování nebo kalibrace. nastavení úhlu nebo angulace. polohování a hodnocení. 46. Prostředek, který se nachází, resp. nanáší, mezi sondu a zkoušený předmět a který umožňuje či zlepšuje přenos ultrazvukových vln ze sondy do zkoušeného předmětu, se nazývá síťový prostředek. vazební prostředek. prostředek k přenosu zvuku. mazací prostředek. 47. U imersní techniky se indikace od povrchu předmětu nazývá Strana 6 (celkem 12) Regazzo

7 vysílací impuls. vstupní echo. úhel dopadu. koncové echo. 48. Předmět tvaru plechu o tloušťce d = 80 mm má být zkoušen imersní technikou kolmým prozvučováním (ozvučením). Jakou minimální předdráhu s v v mm je nutné zvolit, aby 2. vstupní echo od rozhraní voda/ocel nepadlo do vyhodnocované oblasti? s v = 80 mm. s v = 20 mm. s v = 40 mm. s v = 160 mm. 49. Pomocí kterých souřadnic, měřeno od nulového bodu, je jednoznačně určena poloha vady ve zkoušeném předmětu (např. hrubém plechu)? příčná souřadnice. podélná souřadnice. hloubková souřadnice. odpovědi A, B i C jsou správné. 50. Sondy se jmenovitými frekvencemi f N > 10 MHz se používají většinou při ultrazvukovém zkoušení pro následující techniku: kontaktní s kolmým prozvučováním imersní kontaktní se šikmým prozvučováním kontaktní s povrchovými vlnami Otázky - šikmé prozvučování 51. Která z níže uvedených standardních sond, označených jejich jmenovitým úhlem α N ( o ), se nejvíce hodí k prokázání trhlin na protější straně zkoušeného předmětu tvaru plechu? α N = 35. α N = 45. α N = 60. α N = Standardní úhlové sondy mají předsádkové klíny z plexiskla, na kterém je připevněn měnič. Druh vlnění, které měnič do plexiskla vysílá je obvykle transversální vlna. longitudinální vlna. povrchová vlna. desková vlna. 53. Zkrácená projekční vzdálenost a je dráha od přední hrany sondy k místu na zkušební ploše, pod kterým leží vada. od bodu výstupu sondy k vadě. od bodu výstupu sondy k místu na zkušební ploše, pod kterým leží vada. od vady ke zkušební ploše. 54. Při šikmém prozvučování zkoušeného předmětu tvaru plechu se dráha, kterou ultrazvukový impuls projde od vstupu na zkoušené ploše přes odraz na protilehlé ploše zpět ke zkoušené ploše nazývá Strana 7 (celkem 12) Regazzo

8 dvojitá kroková vzdálenost. délka kroku. projekční vzdálenost. projekční dráha zvuku. 55. Vadový trojúhelník slouží při šikmém prozvučování k tomu, aby se dala určit z polohy indikace na obrazovce hloubka vady. místo na zkušebním povrchu, pod kterým leží vada. druh vady, která je indikována. odpovědi A a B jsou správné. 56. Na obr. 6 v příloze představuje indikace A: vstupní echo. indikaci od reflektoru 1. indikaci od reflektoru 2. indikaci od reflektoru Na obr. 6 v příloze zobrazuje indikace B: vstupní echo. indikaci od reflektoru 1. indikaci od reflektoru 2. indikaci od reflektoru Na obr. 6 v příloze zobrazuje indikace C: vstupní echo. indikaci od reflektoru 1. indikaci od reflektoru 2. indikaci od reflektoru Na obr. 6 v příloze zobrazuje indikace D: indikaci od reflektoru 1. indikaci od reflektoru 2. indikaci od reflektoru 3. indikaci od reflektoru Na obr. 6 v příloze zobrazuje indikace E: indikaci od reflektoru 1. indikaci od reflektoru 2. indikaci od reflektoru 3. indikaci od reflektoru 4. Strana 8 (celkem 12) Regazzo

9 Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Strana 9 (celkem 12) Regazzo

10 Obr. 4 Obr. 5 Strana 10 (celkem 12) Regazzo

11 Obr. 6 Strana 11 (celkem 12) Regazzo

12 Správné odpovědi Otázka Odpověď Otázka Odpověď 1 C 31 C 2 A 32 A 3 D 33 C 4 B 34 C 5 C 35 C 6 D 36 B 7 A 37 B 8 C 38 A 9 D 39 B 10 C 40 A 11 A 41 B 12 B 42 D 13 C 43 B 14 A 44 D 15 B 45 A 16 C 46 B 17 D 47 B 18 C 48 C 19 A 49 D 20 D 50 B 21 B 51 B 22 A 52 B 23 A 53 A 24 C 54 B 25 D 55 D 26 D 56 A 27 D 57 B 28 A 58 C 29 D 59 C 30 A 60 D Strana 12 (celkem 12) Regazzo