ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2013) 158 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Přístup k centrálním bankám a subjektům pověřeným správou veřejného dluhu v mezinárodním prostředí ve vztahu k transakcím s OTC deriváty (Text s významem pro EHP) CS CS

2 1. ÚVOD Nařízení o OTC derivátech, centrálních protistranách a registrech obchodních údajů neboli nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR) bylo přijato dne 4. července 2012 a vstoupilo v platnost dne 16. srpna EMIR vyžaduje centrální clearing u všech standardních OTC derivátových smluv (povinnost clearingu), marže u smluv, jejichž clearing neprovádí centrální protistrana (maržové požadavky), a oznamování všech derivátových smluv registrům obchodních údajů (oznamovací povinnost). Centrální banky a veřejné subjekty Unie pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující jsou z působnosti nařízení EMIR vyňaty, a proto se na ně nevztahuje povinnost clearingu, techniky zmírňování rizika pro obchody, u nichž se provádí clearing, ani oznamovací povinnost. V době, kdy bylo nařízení EMIR přijato, existovaly pochybnosti ohledně přístupu k zahraničním centrálním bankám v kontextu reformy OTC derivátů v jiných jurisdikcích. Evropský parlament a Rada proto odložily své rozhodnutí o použití nařízení EMIR pro centrální banky třetích zemí do doby, kdy bude v této věci jasněji. Podle čl. 1 odst. 6 nařízení EMIR měla Evropská komise analyzovat, jak se v mezinárodním prostředí přistupuje k centrálním bankám a veřejným subjektům pověřeným správou veřejného dluhu podle právních rámců v jiných jurisdikcích, a tři měsíce po vstupu nařízení EMIR v platnost podat o své srovnávací analýze zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Pokud zpráva dospěje k závěru, že je nezbytné osvobodit měnové úkoly těchto centrálních bank třetích zemí od povinnosti provádět clearing a od oznamovací povinnosti, svěřuje EMIR Komisi pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým rozšíří seznam subjektů vyňatých z působnosti EMIR. 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD: POŽADAVKY ČLÁNKU 1 EMIR Ustanovení čl. 1 odst. 4 EMIR zní: Toto nařízení se nevztahuje na: a) členy ESCB a další orgány členských států plnící podobné funkce a další veřejné subjekty Unie pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující; b) Banku pro mezinárodní platby. Pokud jde o zahraniční centrální banky a zahraniční veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu, čl. 1 odst. 6 svěřuje Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci měnící seznam subjektů vyňatých z působnosti EMIR uvedený v čl. 1 odst. 4 a za tím účelem ukládá Komisi povinnost předložit Evropskému parlamentu a Radě [ ] zprávu o tom, jak se v mezinárodním prostředí přistupuje k veřejným subjektům pověřeným správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahujícím a k centrálním bankám, a to tři měsíce po vstupu nařízení EMIR v platnost. Ustanovení čl. 1 odst. 6 dále uvádí, že Tato zpráva musí obsahovat srovnávací analýzu toho, jak se k těmto subjektům a k centrálním bankám přistupuje v právních řádech většího počtu třetích zemí, včetně nejméně tří z hlediska objemu obchodovaných smluv největších jurisdikcí, a norem řízení rizik vztahujících se na derivátové obchody, do nichž tyto subjekty a centrální banky v těchto jurisdikcích vstupují. Pokud zpráva dospěje k závěru, zejména na základě srovnávací analýzy, že je nezbytné osvobodit měnové úkoly 1 Nařízení (EU) č. 648/2012.

3 těchto centrálních bank třetích zemí od povinnosti provádět clearing a oznamovací povinnosti, zařadí je Komise na seznam obsažený v odstavci 4 [seznam subjektů vyňatých z působnosti nařízení EMIR]. 3. POSUZOVANÉ JURISDIKCE: JAPONSKO, SPOJENÉ STÁTY A ŠVÝCARSKO Podle nařízení EMIR je Komise povinna provést srovnávací analýzu přístupu k centrálním bankám a veřejným subjektům pověřeným správou veřejného dluhu v právních řádech většího počtu třetích zemí, včetně nejméně tří z hlediska objemu obchodovaných smluv největších jurisdikcí Tři největší jurisdikce z hlediska objemu obchodovaných smluv: Spojené státy, Švýcarsko a Japonsko Vzhledem ke globální povaze trhů s OTC deriváty a jejich historicky nedostatečné transparentnosti nebyla k dispozici podrobná data o OTC derivátech ze všech světových jurisdikcí. Velikost portfolií OTC derivátů bank a objemy smluv obchodovaných v jednotlivých jurisdikcích lze však poměrně jednoduše odvodit s použitím bilančních sum bank. Ty jsou také dobrým ukazatelem systémového rizika, jaké tyto trhy představují. Banka pro mezinárodní platby (BIS) nabízí podrobné statistiky o rozvahách bank v různých jurisdikcích, které byly při tvorbě této zprávy použity pro výběr jurisdikcí, jež mají být předmětem analýzy. Podle nejnovějších údajů BIS 2 ( Amounts outstanding for the International positions by nationality of ownership of reporting banks, březen 2012) jsou z hlediska objemu obchodovaných smluv podle bilančních sum bank třemi největšími jurisdikcemi Spojené státy, Japonsko a Švýcarsko. Následující tabulka obsahuje aktuální data BIS pro nejvýznamnější jurisdikce. Jurisdikce mimo EU jsou vypsány tučně. Domovská země banky Celkové pozice / Závazky USA 5012,2 Spojené království 4885,9 Francie 3484,4 Německo 3349,2 Švýcarsko 2751,9 Japonsko 2361,1 Nizozemsko 1705,4 Švédsko 1291,7 Austrálie 948,5 Španělsko 916,0 Kanada 912,5 Itálie 825,1 ZAO Hongkong 539,0 Tabulka: Mezinárodní pozice podle státní příslušnosti majitele oznamující banky, nesplacené částky v miliardách USD. Zdroj: BIS 2 Tabulka 8A. 3

4 3.2. Další významné jurisdikce: Austrálie, Kanada, Hongkong S cílem zahrnout do srovnávací analýzy větší počet třetích zemí obsahuje zpráva také analýzu právního rámce Austrálie, Kanady a Hongkongu, tedy dalších tří největších jurisdikcí podle objemu obchodovaných smluv, ve vztahu k trhům s OTC deriváty Pokrok v reformě trhů s OTC deriváty ve Spojených státech, Švýcarsku, Japonsku, Austrálii, Kanadě a Hongkongu Tato zpráva obsahuje srovnávací analýzu právních rámců Spojených států, Švýcarska, Japonska, Austrálie, Kanady a Hongkongu. Útvary Komise oslovily tyto jurisdikce, aby získaly informace o jejich právních rámcích upravujících transakce s OTC deriváty ve vztahu k centrálním bankám a veřejným subjektům pověřeným správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahujícím. Je třeba upozornit, že proces přijímání a zavádění reforem v oblasti OTC derivátů se v jednotlivých jurisdikcích nachází na různém stupni. Spojené státy vstoupily do fáze zavádění reformy. Japonsko teprve nedávno schválilo novou právní úpravu. Švýcarsko je ve fázi přípravy návrhu nového právního rámce. Austrálie a Hongkong předložily návrh právního režimu, který by zavedl reformu OTC derivátů, návrhy však zatím nebyly schváleny. Kanada svůj návrh právního rámce zavádějícího reformu OTC derivátů teprve dokončuje. USA Zákon o reformě finančních trhů a ochraně spotřebitele s názvem Dodd-Frank Wall Street Reform and Consumer Protection Act byl přijat v červenci Od té doby již Komise pro obchodování s komoditními futures (Commodity Futures Trading Commission, CFTC) a Komise pro burzu a cenné papíry (Securities and Exchange Commission) dokončily většinu prováděcích předpisů, jež mají být v rámci zákona o reformě přijaty. V současnosti vstupují Spojené státy do fáze postupného zavádění/provádění, jak je popsáno níže. Oznamovací povinnost Pravidla o povinném oznamování a transparentnosti začala platit 12. října U oznamovací povinnosti je začátek platnosti odstupňován podle produktů a druhů účastníků trhu: i) od 12. října 2012 musí hlavní účastníci trhu 3 oznamovat úrokové swapy a swapy úvěrového selhání; ii) od ledna 2013 platí oznamovací povinnost těchto účastníků i pro akciové swapy, měnové swapy a další komoditní swapy; iii) od dubna 2013 bude oznamovací povinnost všech účastníků trhu (včetně těch, kteří nejsou ani swapovými dealery, ani významnými účastníky swapových operací) platit pro všechny kategorie aktiv. Povinnost clearingu Zavedení povinnosti clearingu bude odstupňované podle produktů a druhů účastníků trhu. Dne 24. července 2012 navrhla komise CFTC první kategorie swapů, na něž se má povinný clearing vztahovat, včetně dvou kategorií swapů úvěrového selhání a čtyř kategorií úrokových swapů, jejichž clearing bude provádět registrovaná centrální protistrana. Předpisy měly být dokončeny nejpozději ve čtvrtém čtvrtletí roku Dále 3 Burzy a platformy, clearingová střediska, úložiště dat o slapových operacích, swapoví dealeři (swap dealers) a významní účastníci swapových operací (major swap participants). 4

5 bude platit odstupňování podle druhu účastníků trhu (splnění povinnosti clearingu do 90/180/270 dnů) 4. Podobný přístup se použije i u dalších kategorií aktiv. Švýcarsko Ve Švýcarsku neplatí ve vztahu k transakcím s OTC deriváty žádná povinnost provádět clearing nebo podávat oznámení o transakcích. Švýcarsko se však zavázalo k zavedení reforem skupiny G20 v oblasti OTC derivátů. Švýcarská spolková rada dne 27. srpna 2012 rozhodla, že stávající švýcarské předpisy o regulaci infrastruktury finančních trhů je třeba upravit, tak aby odpovídaly doporučením Rady pro finanční stabilitu a novým mezinárodním standardům pro infrastruktury finančních trhů. Spolkové ministerstvo financí bylo vyzváno, aby do jara 2013 připravilo návrh dokumentu ke konzultaci. Zároveň se snaží koordinovat svůj postup s EU s cílem přijmout předpis rovnocenný nařízení EMIR. Švýcarský státní úřad pro mezinárodní finanční záležitosti v tiskové zprávě z 29. srpna 2012 výslovně uvedl, že Aby zajistilo konkurenceschopnost svých hospodářských subjektů a přístup na trh v EU, musí Švýcarsko [v rámci reformy obchodní infrastruktury a infrastruktury finančních trhů] přijmout takovou právní úpravu, která bude odpovídat předpisům EU. Švýcarsko se tedy v současnosti nachází ve fázi přípravy reforem, kdy jeho právní rámec teprve bude definován. Japonsko Japonská agentura pro finanční služby (FSA) vydala v červenci 2012 nařízení úřadu vlády o reformě týkající se povinného využívání centrálních protistran (povinnosti clearingu) a o registrech obchodních údajů (oznamovací povinnosti), které vstoupilo v platnost dne 1. listopadu Oznamovací povinnost Finanční instituce registrované podle japonského zákona o obchodování s finančními nástroji budou povinny oznamovat registrům obchodních údajů transakce s OTC deriváty, pro něž jsou dostupné služby registrů obchodních údajů, jako např. úvěrové deriváty, forwardové obchody, opce a úrokové, měnové a akciové swapy. Seznam předmětných transakcí bude po listopadu 2012 revidován a s ohledem na další vývoj tržní infrastruktury případně rozšířen. Povinnost clearingu Japonsko počítá s postupným zaváděním. Jak uvádí čtvrtá zpráva Rady pro finanční stabilitu o zavádění reformy OTC derivátů, od listopadu 2012 budou určité standardní 4 Do první skupiny subjektů, které budou muset provést clearing do 90 dnů od data, kdy komise CFTC vydá oznámení o tom, u kterých swapových operací musí být proveden clearing, patří swapoví dealeři, významní účastníci swapových operací a soukromé fondy, kteří se podílejí na více než 200 swapových operacích za měsíc. Do druhé skupiny, která musí tuto povinnost splnit do 180 dnů, patří všechny ostatní soukromé fondy, komoditní sdružení a ostatní subjekty, které se věnují finančním aktivitám. Třetí skupinu, která má na splnění povinnosti clearingu lhůtu 270 dnů, tvoří všechny ostatní subjekty, které nespadají do prvních dvou skupin, jako např. subjekty, které provádějí clearing účtů spravovaných třetími osobami a systémů penzijního pojištění. 5

6 swapy úvěrového selhání 5 a úrokové swapy 6 podléhat povinnému clearingu. Škála produktů, pro které bude clearing povinný, bude poté rozšířena na další OTC deriváty 7, a to s ohledem na takové aspekty, jako je velikost transakcí a míra standardizace. Kromě toho se v počáteční fázi bude rozsah požadavků na povinný clearing vztahovat pouze na transakce s OTC deriváty uzavřené mezi významnými tuzemskými finančními institucemi 8. Požadavky na clearing by v budoucnu mohly být rozšířeny i na operace mezi těmito tuzemskými finančními institucemi a zahraničními finančními institucemi (neregistrovanými podle zákona o obchodování s finančními nástroji), s ohledem na současnou mezinárodní diskuzi o přeshraniční regulaci. Na zahraniční centrální banky se tak povinný clearing a oznamování, které přinesla reforma japonského trhu s OTC deriváty, nevztahují. Austrálie Dne 12. září 2012 předložila australská vláda parlamentu návrh novely zákona o obchodních společnostech (the Corporations Legislation Amendment (Derivatives Transaction) Bill 2012), který představuje právní rámec pro provedení reformy trhů s OTC deriváty v Austrálii. Součástí navrhovaného rámce je flexibilní přístup, který by ministru umožnil rozhodnout, zda by se na určité kategorie OTC derivátů měla vztahovat povinnost clearingu, oznamovací povinnost nebo organizovaná obchodní platforma. Návrh zákona, který již schválila sněmovna reprezentantů, ještě musí projednat senát. Předpis by měl nabýt účinnosti do konce roku Před zavedením jakýchkoliv povinností by měly být přijaty prováděcí předpisy a pravidla. Oprávnění vydávat prováděcí předpisy v rámci uvedené právní úpravy by měla australská komise pro cenné papíry a investice (Australian Securities and Investments Commission, ASIC). Australská centrální banka, australský úřad pro obezřetnostní regulaci (Australian Prudential Regulation Authority) a komise ASIC jsou oprávněny poskytovat ministrovi doporučení ohledně toho, zda by konkrétní kategorie OTC derivátů měly daným povinnostem podléhat. Právní rámec představující reformu v oblasti OTC derivátů tak již byl v Austrálii navržen, zatím však nebyl přijat. Kromě toho bude třeba definovat prováděcí předpisy. Kanada V Kanadě zatím právní rámec reformy trhů s OTC deriváty nebyl plně definován. Provincie s největším objemem obchodovaných OTC derivátů a další v současnosti pracují na zavedení odpovídající legislativy 9. Kanadská komise pro cenné papíry 5 Indexové swapy úvěrového selhání (tj. index itraxx Japan Index Series). 6 Klasické úrokové swapy v JPY vázané na sazbu LIBOR. 7 Úrokové swapy v JPY vázané na sazbu TIBOR, úrokové swapy v cizích měnách (USD a EUR) a swapy úvěrového selhání vázané na japonský podnik. 8 Produkty podléhající povinnému clearingu mezi velkými tuzemskými finančními institucemi registrovanými podle zákona o obchodování s finančními nástroji, které jsou členy clearingové organizace (Japan Securities Clearing Corporation, JSCC) nebo dceřinými společnostmi mateřských společností, které jsou členy JSCC. 9 Regulace v oblasti cenných papírů spadá v Kanadě do pravomoci jednotlivých provincií. 6

7 (Canadian Securities Administrators, CSA) pracuje na návrhu prováděcích předpisů či pravidel souvisejících s danou legislativou. Oznamování Komise CSA zveřejnila konzultační dokument o registrech obchodních údajů, který se má stát zdrojem pro tvorbu příslušných pravidel. Provincie Ontario a Quebec již svou legislativu ve prospěch oznamování registrům obchodních údajů a povinného zpřístupňování údajů novelizovaly a většina ostatních provincií zvažuje, zda je třeba stávající právní předpisy měnit. Komise CSA bude pravidla týkající se oznamování obchodních údajů a obchodních registrů konzultovat, přičemž pravidla by měla být hotová začátkem roku Požadavky mají být zavedeny v průběhu prvního pololetí roku Clearing Kanadská komise pro cenné papíry CSA provedla konzultace ohledně clearingu, jež byly dokončeny ve třetím čtvrtletí 2012 a budou sloužit jako zdroj při nadcházející tvorbě pravidel. Regionální předpisy upravující centrální clearing by měly být v provinciích, v nichž se obchoduje většina OTC derivátů, zavedeny do poloviny roku Poté však ještě bude třeba legislativu jednotlivých provincií sjednotit. Komise CSA také připravuje prováděcí předpisy pro centrální clearing, jež by měly být zveřejněny pro účely konzultace začátkem roku Hongkong Hongkong ukončil konzultační proces a předložil návrh právního rámce pro reformy trhů s OTC deriváty. Legislativní proces, jehož předmětem je přijetí nového právního rámce, však zatím nebyl dokončen. Hongkongský měnový úřad (Hong Kong Monetary Authority,HKMA) a Komise pro dohled nad cennými papíry a termínovými obchody (Commission of Hong Kong, SFC) vedly v říjnu 2011 o navrhovaném právním rámci pro OTC deriváty, včetně povinného clearingu a oznamování, konzultace. Po ukončení konzultací vydaly měnový úřad a komise pro cenné papíry a termínové obchody v červenci 2012 závěry, k nimž společně dospěly. Legislativní návrh zatím nebyl dokončen. Oznamování Návrh právní úpravy o povinném oznamování posoudila odborná komise legislativní rady a v současnosti se připravuje návrh zákona. Cílem je předložit požadované legislativní změny zákonodárnému sboru na začátku roku Povinnosti budou zaváděny postupně, počínaje úrokovými swapy a nedoručitelnými forwardy (NDF, nondeliverable forwards). Právní rámec navrhovaný v Hongkongu zahrnuje požadavky na oznamování registrům obchodních údajů, které jsou určeny místem konání transakce: Veškeré derivátové transakce, které mají spojitost s hongkongským finančním trhem, by měly být oznamovány místnímu registru obchodních údajů zřízenému registrem obchodních údajů hongkongského měnového úřadu. 7

8 Clearing Závěry, jež vyplynuly z konzultací, omezují clearingovou povinnost na transakce zaúčtované v Hongkongu. Na základě odpovědí, které obdržely během konzultací, začaly regulační orgány pracovat na legislativním návrhu pro legislativní radu, tak aby byly požadované změny právních předpisů předloženy na začátku roku Prozatím existuje předběžný legislativní návrh upravující dobrovolný clearing některých derivátových transakcí prostřednictvím centrálních protistran uznaných komisí pro cenné papíry a termínové obchody. 4. PŘÍSTUP K CENTRÁLNÍM BANKÁM A SUBJEKTŮM POVĚŘENÝM SPRÁVOU VEŘEJNÉHO DLUHU V UVEDENÝCH JURISDIKCÍCH USA Zákon o reformě finančních trhů se nevztahuje na swapové operace, jejichž protistranou je Federální rezervní banka, federální vláda nebo federální agentura výslovně požívající plné důvěry a bonity Spojených států 10. Tato výjimka se netýká ostatních centrálních bank, tj. zahraničních centrálních bank. Komise CFTC a Komise pro burzu a cenné papíry posoudily použití jednotlivých požadavků uvedených v zákoně o reformě finančních trhů a při přípravě prováděcích předpisů usilovaly o omezení jejich platnosti na zahraniční centrální banky případ od případu, tak jak je popsáno níže. Za předpokladu, že veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující jsou součástí státní správy, platí pro zahraniční centrální banky a zahraniční subjekty zabývající se správou veřejného dluhu stejný režim. Jinými slovy, veřejné subjekty zabývající se správou veřejného dluhu budou rovněž těžit z vynětí z povinného clearingu a oznamování, jak je popsáno níže. Požadavky na registraci Komise CFTC obecně osvobodila centrální banky od povinné registrace, která by se na ně jinak vztahovala, pokud by se u takové instituce mělo za to, že spadá do definice swapového dealera nebo významného účastníka swapových operací. Ve společném prováděcím předpise 11 komise CFTC a Komise pro burzu a cenné papíry definovaly klíčové pojmy zákona o reformě finančních trhů, včetně pojmů swapový dealer, významný účastník swapových operací a způsobilá smluvní strana. Ve sdělení komise CFTC v úředním věstníku si Komise povšimla, že zatímco zahraniční subjekty nemusí být nutně vyňaty z jurisdikce Spojených států, pokud jde o obchodní činnost provozovanou na americkém trhu, v příslušných ustanoveních zákona o reformě finančních trhů ani v historii tohoto předpisu nic neukazuje na to, že by měl Kongres při schvalování zákona o reformě finančních trhů v úmyslu odchýlit se od tradičního Zákon o reformě finančních trhů, čl (B) o transakcích nepovažovaných za swapové operace: Pojem swapová operace nezahrnuje [ ]: ix) dohody, smlouvy nebo transakce, jejichž protistranou je Federální rezervní banka, federální vláda nebo federální agentura výslovně požívající plné důvěry a bonity Spojených států; [ ]. Viz 77 Fed. Reg (z 23. května 2012).

9 mezinárodního systému a zahrnout zahraniční vlády, zahraniční centrální banky a mezinárodní finanční instituce do definice pojmů swapový dealer či významný účastník swapových operací. V souladu s tím komise CFTC vykládá zákon tak, že zahraniční vlády, zahraniční centrální banky a mezinárodní finanční instituce by neměly mít povinnost registrovat se u komise CFTC jako swapoví dealeři či významní účastníci swapových operací 12. Oznamovací povinnost Vzhledem k tomu, že jsou zahraniční centrální banky osvobozené od povinné registrace, jsou osvobozené také od oznamovací povinnosti. Americká protistrana uzavírající transakci se zahraniční centrální bankou však oznamovací povinnosti podle zákona o reformě finančních trhů podléhá. Například, jestliže některá z evropských centrálních bank uzavírá transakci se swapovým dealerem registrovaným u komise CFTC, je swapový dealer povinen vést záznamy a podávat příslušná oznámení týkající se dané operace, a to i v případě, že pro danou transakci neplatí povinný clearing. Tato situace odpovídá ustanovením nařízení EMIR (podle kterého je protistrana účastnící se transakce s centrální bankou povinna podávat oznámení), v souladu se zákonem o reformě finančních trhů se však k americkým a zahraničním centrálním bankám přistupuje rozdílně. Transakce s americkými centrálními bankami jsou skutečně plně vyňaty z působnosti zákona o reformě finančních trhů, a nemusí tedy být oznamovány, zatímco transakce se zahraničními centrálními bankami musí americká protistrana oznámit. Povinnost clearingu V samostatném prováděcím předpise 13 se komise CFTC zaměřila na několik výjimek z jinak platného požadavku, aby všechny swapové operace byly postupovány centrální protistraně registrované u komise CFTC k provedení clearingu, a dospěla k závěru, že na zahraniční centrální banky se jinak platný povinný clearing nevztahuje. Při rozhodování o vynětí zahraničních vlád, zahraničních centrálních bank a mezinárodních institucí z působnosti zákona o reformě finančních institucí, konkrétně z požadavku na provedení clearingu přijatého Kongresem, vycházela komise CFTC z obdobných úvah, kterými se předtím zabývala v rámci výjimky z povinné registrace popsané výše. Komise CFTC zejména uvedla 14, že se má za to, že zákonodárci při tvorbě amerických zákonů berou v úvahu oprávněné svrchované zájmy ostatních států. V tomto ohledu komise CFTC poznamenala, že nic v zákoně o reformě finančních institucí neukazuje na to, že by Kongres při formulaci clearingové povinnosti měl v úmyslu se od tohoto tradičního přístupu odchýlit, a s ohledem na zásadu respektování vzájemné svrchovanosti stanovila 15, že zahraniční vlády, centrální banky a mezinárodní finanční instituce by povinnému clearingu podle zákona o reformě finančních institucí neměly podléhat Viz 77 Fed. Reg , Viz 77 Fed. Reg (z 19. července 2012). Viz 77 Fed. Reg , Viz 77 Fed. Reg ,

10 Švýcarsko Ve Švýcarsku neplatí ve vztahu k transakcím s OTC deriváty žádná povinnost provádět clearing nebo podávat oznámení o transakcích. To znamená, že podle švýcarského práva nemusí transakce s OTC deriváty uzavřené se Švýcarskou národní bankou nebo jakoukoliv jinou centrální bankou, případně s tuzemským či zahraničním veřejným subjektem pověřeným správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahujícím projít centrálním clearingem ani být oznámeny. Podobně se na transakce, kterých se účastní centrální banka, nepoužijí žádné dvoustranné techniky zmírňování rizika. Švýcarsko prohlásilo, že má v úmyslu pozorně sledovat přístup stanovený v nařízení EMIR a že jeho cílem je přijmout právní předpis, který bude tomuto nařízení odpovídat. Přístup k zahraničním centrálním bankám tak bude podle švýcarského práva pravděpodobně stejný jako přístup k zahraničním centrálním bankám podle nařízení EMIR. Japonsko V Japonsku platí od 1. listopadu 2012 nařízení úřadu vlády, které transakce se zahraničními centrálními bankami a veřejnými subjekty zabývajícími se správou veřejného dluhu osvobozuje od povinnosti clearingu a oznamování. Hongkong Přístupem k centrálním bankám se zabývá zpráva, kterou vydaly společně hongkongský měnový úřad a komise pro cenné papíry v červenci 2012 a jež shrnuje závěry uskutečněných konzultací (viz výše). Součástí těchto závěrů je návrh, aby od povinnosti clearingu a oznamování byly osvobozeny centrální banky a veřejné subjekty zabývající se správou veřejného dluhu z těch jurisdikcí, které recipročně uplatňují stejný přístup k hongkongským centrálním bankám a subjektům pověřeným správou veřejného dluhu. Oznamovací povinnost Podle aktuálně navrhovaného přístupu by se oznamovací povinnost nevztahovala na zahraniční centrální banky a veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu. Společné závěry hongkongského měnového úřadu a komise pro cenné papíry zveřejněné v červenci 2012 zní: Pokud jde o výjimky pro centrální banky a další, posoudili jsme návrhy předpisů, které byly předloženy v jiných finančních centrech. Na jejich základě jsme připraveni zvážit zavedení určitých omezených výjimek pro veřejné subjekty zabývající se správou veřejného dluhu, které by tak byly dle potřeby osvobozeny od oznamovací povinnosti, tak aby nebyla dotčena jejich funkce coby stabilizátorů trhu. Patří mezi ně centrální banky, měnové orgány a veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu a rezerv a udržováním stability trhu, jakož i globální instituce jako Mezinárodní měnový fond, Banka pro mezinárodní platby a další. Konkrétně je naše současné stanovisko takové, že: 1) všechny takové globální instituce byly měly být v plném rozsahu osvobozeny od oznamovací povinnosti, 2) v případě centrálních bank, 10

11 orgánů a subjektů budou při rozhodování o udělení výjimky z oznamovací povinnosti brána v úvahu kritéria jako například reciprocita. 16 Pro protistrany podléhající hongkongskému právnímu řádu, které se zúčastní transakce se zahraniční centrální bankou, by však oznamovací povinnost platila. Tento přístup je v souladu s nařízením EMIR. Povinnost clearingu Podobně by podle stávajícího návrhu Hongkongu platilo osvobození od povinnosti clearingu pro zahraniční centrální banky a veřejné subjekty zabývající se správou veřejného dluhu. Společné závěry hongkongského měnového úřadu a komise pro cenné papíry zveřejněné v červenci 2012 zní: Pečlivě jsme zvážili reakce týkající plošného osvobození od clearingu a usoudili jsme, že zavedení některých z navrhovaných výjimek by bylo přínosné. Zaznamenali jsme také, že spolu s tím, jak stále více jurisdikcí poskytuje informace o navrhovaných právních předpisech pro regulaci OTC derivátů, objevuje se jasněji i tendence, pokud jde o plošné výjimky, jež by mohly být zavedeny ve významných jurisdikcích jako USA nebo EU. Znovu proto zvažujeme, zda výjimky z povinnosti clearingu udělit a případně v jakém rozsahu. Zejména pak: 1) Jsme připraveni zvážit udělení clearingových výjimek pro transakce s určitými centrálními bankami, měnovými orgány a veřejnými subjekty pověřenými správou veřejného dluhu a rezerv a udržováním stability trhu, jakož i globálními institucemi jako Mezinárodní měnový fond, Banka pro mezinárodní platby a další. Při rozhodování o udělení výjimky z oznamovací povinnosti centrálním bankám, orgánům a subjektům budou brána v úvahu kritéria jako například reciprocita. 17 Hongkong bude i nadále sledovat mezinárodní standardy a praxi s cílem stanovit podrobné podmínky takových výjimek. V prvním čtvrtletí roku 2013 proběhnou na toto téma konzultace. Austrálie Stávající návrh australského zákona o derivátových transakcích z povinnosti oznamovat obchodní údaje či provádět centrální clearing výslovně nevyjímá ani do ní nezahrnuje žádné konkrétní subjekty či osoby. V případě, že ministr určí, že pro určité kategorie OTC derivátů bude platit zákonná povinnost, je na něm v této věci i rozhodnutí, zda vymezí, na jaké subjekty se bude daná povinnost vztahovat 18. Australská komise pro cenné papíry a investice (ASIC) bude za Bod 127, Bod 167, Par. 901 písm. D návrhu zákona o derivátových transakcích ( 901D V právních předpisech lze vymezit osoby, jimž mohou být povinnosti uloženy Předpisy mohou stanovit, že pravidla derivátových transakcí: a) nemohou uložit povinnosti (nebo určitý druh povinnosti) určitým kategoriím osob nebo b) mohou uložit povinnosti (nebo určitý druh povinnosti) pouze určitým kategoriím osob za určitých podmínek. 11

12 podmínek stanovených předpisy pověřena vytvářením pravidel, jež budou určovat, jakým způsobem mohou účastníci své zákonné povinnosti plnit. V rámci pravidel bude rovněž možné stanovit výjimky. Definitivní rozsah jednotlivých zákonných povinností by tak vycházel z nadcházejících konzultací pro ministerská rozhodnutí, předpisy či pravidla komise pro cenné papíry. Z rozhovorů s pracovníky lze vyvodit, že momentálně jsou toho názoru, že centrální banky / vládní subjekty by pravděpodobně byly od povinnosti clearingu a oznamovací povinnosti osvobozeny. Žádné oficiální rozhodnutí však zatím nebylo přijato. Tento názor či přístup byl zaznamenán během konzultací v dubnu 2012, kdy bylo řečeno, že 19 : Přínosy jakýchkoliv pravidel centrálního clearingu musí vyvážit náklady s nimi spojené. Významným faktorem při určování nákladů (a praktických aspektů) systému povinného centrálního clearingu je povaha subjektů, na něž by se potenciálně mohly vztahovat povinnosti daným systémem uložené. Možná by proto bylo vhodné, aby byla povinnost clearingu uložena pouze některým subjektům. [ ] Jednou z možností by mohlo být vyloučení veřejných subjektů, jako jsou centrální banky, subjekty pověřené správou veřejného dluhu, mezinárodní rozvojové banky a subjekty jako Mezinárodní měnový fond (MFF). Kanada Předpisy ještě nejsou dokončeny. Podle rozhovorů s pracovníky se zvažuje nějaký druh výjimky pro kanadskou centrální banku Bank of Canada (případně obecněji pro centrální banky), a to jak u povinnosti clearingu, tak u oznamovací povinnosti. Je možné, že budou zváženy i případné výjimky pro kanadskou vládu a další veřejné orgány. Práce na těchto výjimkách však zatím nebyly dokončeny. Na jakékoliv závěry ohledně přístupu k centrálním bankám a veřejným subjektům zabývajícím se správou veřejného dluhu podle připravovaného kanadského právního rámce je proto ještě příliš brzy. Souhrnná tabulka Povinnost clearingu Oznamovací povinnost EU udělena výjimka udělena výjimka USA udělena výjimka udělena výjimka Japonsko udělena výjimka udělena výjimka Švýcarsko bude udělena výjimka bude udělena výjimka Pozn.: Kategorie osob může být určena jakkoliv, včetně (například): a) objemem derivátových transakcí, jichž se dané osoby zúčastnily v určitém období, b) vlastnostmi či povahou daných osob nebo jejich podnikatelské činnosti nebo c) sídlem či místem trvalého pobytu daných osob. 19 Viz kapitola Subjekty konzultačního dokumentu Implementation of a framework for Australia s G20 over the counter derivatives commitments, str. 17 duben counter%20derivatives%20commitments%20consultation%20paper/Key%20Documents/PDF/OTC %20Framework%20Implementation_pdf.ashx. 12

13 Austrálie předpokládá se udělení výjimky předpokládá se udělení výjimky Kanada bude zváženo udělení výjimky bude zváženo udělení výjimky Hongkong předpokládá se udělení výjimky předpokládá se udělení výjimky Přístup k centrálním bankám a subjektům pověřeným správou veřejného dluhu v mezinárodním prostředí 5. ZÁVĚRY Z výše uvedeného vyplývá, že povinnost clearingu a oznamování se nebude vztahovat na centrální banky a veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující podle právního řádu USA, Japonska a také podle připravovaného právního rámce Švýcarska. Pravděpodobně budou od těchto povinností osvobozeny také podle připravovaných právních předpisů Austrálie a Hongkongu. Výjimky lze očekávat i podle kanadského práva. Doplnění zahraničních centrálních bank 20 na seznam osvobozených subjektů podle nařízení EMIR zabrání zásahu do výkonu jejich měnových úkolů a přispěje k rovným podmínkám při uplatňování reforem v oblasti OTC derivátů ve vztahu k transakcím s centrálními bankami v těchto jurisdikcích, pokud jde o povinnost clearingu a oznamování. Přispěje také k lepší mezinárodní soudržnosti a souladu. Plnění měnových úkolů a správa státního dluhu společně ovlivňují fungování trhů s úrokovými sazbami, které je nutné koordinovat, aby se zajistilo, že tyto dvě funkce budou vykonávány efektivně. Jelikož jsou z působnosti nařízení EMIR vyňaty centrální banky EU a veřejné subjekty EU zabývající se správou veřejného dluhu, aby nebyla omezena jejich schopnost vykonávat úkoly v obecném zájmu, uplatňování různých režimů na tyto dvě funkce v případech, kdy je vykonávají subjekty ze třetích zemí, by bylo na úkor jejich efektivity. Aby se zajistilo, že centrální banky třetích zemí a další veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující budou své úkoly i nadále plnit řádným způsobem, měly by být veřejné subjekty třetích zemí pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující zahrnuty v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 1 odst. 6. Co se týká technik zmírňování rizika pro obchody, u nichž se neprovádí clearing centrální protistranou, je celková představa zatím nejasná. Mezinárodní pracovní skupina 21 měla předložit svá doporučení pro jurisdikce skupiny G20 do konce roku Poslední znění jejího návrhu obsahuje doporučení, aby se na transakce s centrálními bankami nevztahovaly maržové požadavky 22. To je v souladu s pravidly EU (nařízením EMIR). Komise bude pozorně sledovat vývoj zprávy skupiny WGMR a zavádění jejích doporučení v dalších jurisdikcích. Srovnávací analýza, která je předmětem této zprávy, v žádném případě není vyčerpávající. Vychází mimo jiné z legislativy třetích zemí, jejíž znění zatím není konečné. Zprávu bude nutné pravidelně aktualizovat v souladu s tím, jak bude postupovat reformní proces v posuzovaných jurisdikcích a v dalších jurisdikcích skupiny G Ve všech jurisdikcích, které jsou předmětem této analýzy, plní centrální banky funkce související s měnovými úkoly. WGMR Pracovní skupina pro maržové požadavky. Margin requirements for non-centrally cleared derivatives, BCBS a IOSCO, 6. července

14 V této fázi Komise dospěla k závěru, že je třeba přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se změní čl. 1 odst. 4 nařízení EMIR a vyjmou z jeho působnosti centrální banky a veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující z Japonska a Spojených států, což jsou dvě jurisdikce, ve kterých již platí pravidla pro OTC deriváty. Komise bude také sledovat dokončování pravidel v Austrálii, Kanadě, Hongkongu a Švýcarsku a informovat o nejnovějším vývoji v této oblasti s cílem vyjmout centrální banky těchto zemí a jejich úřady pro správu dluhu z působnosti nařízení EMIR v závislosti na pravidlech, která jsou v současnosti v těchto jurisdikcích navrhována. Aby se zajistilo, že centrální banky třetích zemí a další veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující budou své úkoly i nadále plnit řádným způsobem, budou v budoucnu podle potřeby posouzeny i další země. Lze proto očekávat další změny čl. 1 odst. 4 nařízení EMIR, tak aby zahrnoval země, které nejsou v této zprávě uvedeny. V nejbližší době nebudou provedeny žádné zásahy do trhů třetích zemí, které nejsou zahrnuty v prvním aktu v přenesené pravomoci, neboť povinnosti týkající se centrálního clearingu a technik zmírňování rizik pro obchody, u nichž se neprovádí clearing, dosud v Unii nevstoupily v platnost. Evropská komise bude pozorně sledovat načasování vstupu těchto povinností v platnost v souladu s udělením výjimek centrálním bankám třetích zemí. 14