Cívka. ing. Josef Jansa

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Cívka. ing. Josef Jansa"

Transkript

1 Cíka ing. Josf Jansa Čí nahadit ndostupnou popř. atiáoě ndfinoanou tuiku spínané obodu? Co znanají šchny ty áo sozuitné údaj jako indukc, intnzita, pabiita? Zdániě banání otázky, ašak z pax j znáo, ž nich řada bastířů ná jasno a často i ysokoškosky zděaný tchnik bz ozpaků přizná, ž jd o obast ju poněkud cizí. Dostupná itatua zd čoěku s běžnýi znaosti ktotchniky bohuž příiš npoůž obyk jj zahtí příou toi a zočků, k niž sěs chybí paktické příkady. Naíc z při jjí podobnější zkouání občas zjistit, ž s i pubikacích nooaných autoů yskytují chyby budící podzřní, ž jd spíš o día kopiační. Na násdujících řádcích s poto za použití inia atatiky pokusí přispět k objasnění aspoň něktých z naozných otázk. Řadu zjdnodušní, ktých s přito dopustí, i s pobatikou íc obznání čtnáři doufj poinou. Anaogi stjnosěných agntických a ktických ičin Potož á ětšina ktotchniků npochybně pfktně zažitou přdstau o pojch poud, napětí, odpo, Ohů zákon apod., j ožno s pokusit o sonání ktického obodu s obod agntický. Z přísně didaktického hdiska j tato anaogi njspíš nhodná a zaádějící, ašak po pochopní zákadních pojů s ukazuj jako i užitčná. Anaogi njép ynikn na njjdnodušších obodch, jako jsou odpooý dát a tooidní cíka : Ektický obod j po naš účy zca dfinoán paaty odpooého dátu (déka, půřz S, ěný odpo ρ) a přiožný napětí U. Podobně z obcný agntický obod dfinoat paaty jáda (fktiní agntická déka, fktiní agntický půřz S, atiní pabiita ), počt na ně nainutých záitů N a pocházjící poud I. Hodnoty a S j njép přzít z kataogů ýobců jad, nboť jjich přsné stanoní nusí být u něktých použíaných taů ůbc tiiání. Po tooid s šak naštěstí ndopustí žádné ké chyby, použij i běžnou gotii : π*(d 1 +D 2 )/2 S (D 1 -D 2 )/2*h

2 Po oba obody z naézt násdující anaogi a z nich ododit ýzna zákadních agntických ičin : Ektická ičina Magntická ičina napětí U agntické napětí U N*I ěný odpo ρ ěná odiost 1/ρ pabiita * o odpo R ρ*/s agntický odpo R /( * o *S ) poud I U/R agntický tok Φ U /R N*I/R poudoá hustota σ I/S agntická indukc Φ/S intnzita ktického po E U/ intnzita agntického po H U / N*I/ indukčnost L N*Φ/I N 2 /R Magntické napětí U j zdoj agntického toku cíc. J to součt šch apézáitů, kté cíku obpínají, a udáá s tudíž apéch [A]. J anaogií ktického napětí, kté j zdoj ktického poudu. Pabiitu ůž chápat jako ěnou agntickou odiost, tdy jako schopnost jáda cíky ést agntický tok. Sstáá z součinu konstantní hodnoty 1,257*1-6 T*/A (tz. agntická konstanta nbo též pabiita akua) a bzozěné hodnoty (atiní pabiita, typická po daný atiá jáda). Vikost s pohybuj od jdné (zduch) až po statisíc (spciání agnticky ěkké kooé atiáy). J anaogií ěné ktické odiosti. Magntický odpo R yjadřuj odpo, ktý agntický tok buzný agntický napětí usí při sé půchodu jád přkonáat. Při daných ozěch jáda j dán atiní pabiitou čí j ta ětší, tí nší odpo jádo toku kad. Jádo s atiní pabiitou 1 bud tdy kást agntickéu toku stokát ětší odpo nž stjně ké jádo s pabiitou 1. Výpočt agntického odpou j zca obdobný jako ýpočt odpou ktického. Jho ozě j [A/T/ 2 ]. Magntický tok Φ j anaogií ktického poudu agntické napětí jj potačuj přs agntický odpo. Udáá s wbch [T* 2 ] Magntická indukc přdstauj pošnou hustotu agntického toku jádř a j anaogií poudoé hustoty ktické odiči. Udáá s tsách [T]. Různé atiáy použíané po jáda cík s iší axiání přípustnou indukcí, tdy axiání hustotou agntického toku, ktou jsou schopny přnést. Přkoční této axiání hodnoty (tz. nasycné indukc) d k dgadaci astností jáda a tdy i cíky. Kaitní tansfoátooé pchy tak z např. poozoat s indukcí do 1,2 T, ýkonoé fity do,4 T. Intnzitu agntického po H z sonat s intnzitou ktického po, i když ta naš odoé obodu zjný sys ná (da snad kdyby by odpooý dát použit jako dáha potnciotu). Můž si ji přdstait jako ikost agntického napětí (tdy počt budicích apézáitů ) připadající na jdnotku déky agntického obodu. Udáá s [A/] a j sázána s indukcí znáý atiáoý ztah * *H. Indukčnost L ná naší jdnoduché anaogii příý kiant. J dfinoána jako poě ši záity obpnutého agntického toku Φ a těito záity potékajícího ktického poudu I. Udáá s hny [H]. Nyní již zná š potřbné k tou, abycho dokázai yřšit njjdnodušší úohy - a takoých j paxi konckonců napostá ětšina.

3 Příkad 1 náh bzzoé tuiky Js postani přd úko aizoat akuuační tuiku spínaného zdoj s indukčností 1 H. Z ozbaného zdoj PC přito á k dispozici žutobíé tooidní jádo nkoního půěu D o 24,, nitřního půěu D i 13,9 a ýšky H 8,2. Záoň s á pokusit o nažné tuic získat daší užitčné infoac. Vzhd k tou, ž j jádo poakoané poxidoou hotou, stanoí při odhadoané toušťc izoační sty,2 ozěy astního foagntika na : D 1 23,6 D 2 14,3 h 7,8 Z těchto ozěů učí přibižné fktiní agntické ozěy jáda : π*(d 1 +D 2 )/2 3,14159*(23,6+14,3)/2 59,5 S (D 1 -D 2 )/2*h (23,6-14,3)/2*7,8 36,3 2 Žutobíá baa jáda pozazuj, ž s jdná o njběžnější žzopachoý atiá typu 26 s atiní pabiitou 75, takž po uční počtu záitů již zná š potřbné : 59,5*1 R 17,4*1 6 A/T/ 2 * *S *1,257*1 *36,3*1 3 N 6 L * R 1*1 *17,4 * záitů Abycho co njíc snížii odpo inutí a tí zbytčně nsnižoai účinnost spínaného zdoj, oí po inutí dostatčně siný dát. Jako ointační odítko ná zd ůž posoužit ýpočt axiáního půěu odič, s níž s ypočtný počt záitů jště jd do jdné sty : π *(Di d) π * Di d d N N + π π *13,9, π S ohd na ndokonaé přihnutí atině siného odič k pochu jáda, kté ná yužitný nitřní obod jáda znší o někoik dstin iitu, a na toušťku akoé sty dátu bycho po jdnosté inutí zoii jnoitý půě dátu,8. Mnší půě odič bycho oit něi, naopak - pokud bud inout učně, ůž zoit i dát podstatně sinější a nitřní oto jáda inutí ypnit téěř cý. Vzhd k použitéu žzpachoéu atiáu bud nažná tuika hodná po paconí fknc do cca 25 khz, při nízké úoni střídaé sožky poudu (sp. zdihu agntické indukc) ji bud ožno poozoat až do cca 5 khz. Lz ji saozřjě použít oněž ýstupní fitační čnu spínaného zdoj (π-čánku). Uční počtu záitů a půěu použitého odič j totický náh tuiky naposté ětšině případů ukončn. Zbýá ji pouz otstoat konkétní zapojní a na zákadě získaných poznatků jjí paaty případně upait. Tdy např.: Použít ětší či kaitnější jádo, jstiž s tuika příiš hřj a na ině jsou ztáty jádř - jádo j idntně tpjší nž inutí. Zětšit půě odič, jstiž s tuika příiš hřj a na ině j odpo inutí - inutí j idntně tpjší nž jádo. (Njd-i s již sinější odič na jádo, j nutno oněž zoit ětší jádo). Uštřit ísto na DPS a nákady případný použití nšího jáda, jstiž s tuika poozu nhřj ůbc. Zoit jinou indukčnost popř. i jádo, jstiž ěnič npacuj pod očkáání např. při přsycoání jáda, přušoané běhu ěnič apod. Zd s oš již nobjd bz oscioskopu s poudoou sondou.

4 Pokud si oš od něktého z čtných ýobců těchto jad stáhn oně dostupné kataogy (dopoučuji [1]), js schopni náhu tuiky pokačoat a z přísušných piických diagaů učit i jjí daší zajíaé paaty. V naš konkétní případě tak z např. yčíst, ž : ud-i tuika potékána přážně stjnosěný poud, tj. střídaá sožka nbud ětší nž 1 %, poksn jjí fktiní indukčnost na 8 H již při poudu 2,3 A. ud-i šak střídaá sožka činit 1 %, dojd k téuž poksu indukčnosti až při poudu 5,2 A. Při ikosti střídaé sožky 25 % pak bud náůst fktiní indukčnosti způsobný touto sožkou dokonc tak ký, ž až do poudu 7,4 A bud fktiní indukčnost ždy ětší nž hodnota napázdno, tj. nž 1 H. (Jd o paconí podínky typické po ýstupní fitační tuiku). ud-i tuika naopak potékána přážně střídaý poud, tj. stjnosěná sožka nbud ětší nž někoik st A, bud jjí fktiní indukčnost ždy ětší nž hodnota napázdno. Např. při ozkitu střídaé sožky poudu,75 A, odpoídající indukčníu zdihu 1 T, tak bud fktiní indukčnost zhuba dojnásobná opoti hodnotě napázdno. (Jd o paconí podínky typické po akuuační tuiku). Pozn. : ižší popis fktů při stjnosěné a střídaé agntoání žzopachoého jáda iz [2], [6]. Stanoní těchto a daších dodatčných paatů (např. cíc axiáně akuuoatné ngi ½LI 2 apod.) šak již přdpokádá jistou ointaci dané pobatic a nní po náh tuiky nzbytné pčié ěřní j bzpochyby nahadí. Magntický obod s zduchoou zou Přušní agntického obodu zduchoou či jinou nagntickou zou z naší anaogii znázonit násdoně : V náhadní schatu bya část odpooého dátu nahazna do séi zapojný zduchoý (přsněji řčno špatně odiý) úsk stjného půřzu. Magntický odpo zduchoé zy tdy yjádří pod zadné anaogi : R *S Patnost tohoto ztahu j (koě 1) podíněna i dostatčně aou dékou zy, což uožní přdpokádat, ž s agntický tok zř příiš nozptyuj io obj daný ztah S *. Pozn. : V skutčnosti šak k tz. yfukoání toku io zu dochází ždy. V naší anaogii to z popsat tak, ž s agntický tok při přkonáání zy ubíá cstai dáajícíi njnší ckoý odpo. Čí ětší za j, tí ětší j i toto yfukoání - to j důod, poč ohou skádané cíky s zoýi jády (hníčky, E-jáda apod.) bz daších opatřní způsoboat ušní okoních obodů. Spočítá-i nyní ckoý (fktiní) agntický odpo jáda s zou R jako součt odpou agntického atiáu a odpou zduchoé zy :

5 R R + R * *S + *S dostan po jdnoduché úpaě ztah : R + *( * *S 1) Soná-i tnto ztah s ztah po agntický odpo bzzoého jáda (iz tabuka anaogií) a zad-i poj po fktiní pabiitu, ktou ykazuj zoé jádo jako ck, dostan znáý ztah : * + *( 1) Tnto ztah ná říká, ž fktiní pabiita jáda s zou j ždy nší, nž pabiita astního foagntického atiáu. S pouz aou nadsázkou ůž dokonc říci, ž ikost zy á na fktiní pabiitu noh ětší i nž pabiita astního atiáu. Např. po zduchoou zu ikosti 1 % déky tooidu (tdy / 1) bud při 1 fktiní pabiita ona 91, při 5 bud 98 a při 1 bud 99. Vi aý ozpty hodnot bud zřjější uědoí-i si, ž po běžná foagntika s řádu tisíců až dstitisíců a zduchoou zou řádu pocnt fktiní déky agntického obodu z přdchozí ztah zjdnodušit poožní + *( 1) * až na přibižný ta : něž pabiita astního foagntika dokonc zca izí. (Udné zjdnodušní nní sic ataticky zca koktní, ašak po názonost i užitčné). J tdy zjné, ž případná koísání hodnot pabiity foagntického atiáu, způsobná ýobní ozpty, tpotou, stánutí, ninaitou, přdagntoání apod. budou ít na fktiní pabiitu a tdy indukčnost cíky s zduchoou zou jn i ozný i. Např. u jad z inutého páskoého atiáu ksn po yříznutí zy atiní déky 1,33 % pabiita z půodní hodnoty 14 na 75 a záoň s půodně značné koísání indukčnosti až ± 5 % znší na,52 +,17 %. Můž tudíž konstatoat, ž zduchoá za á za násdk adikání inaizaci a zúžní toancí fktiní pabiity jáda a tí i indukčnosti ýsdné tuiky. Koě iu na fktiní pabiitu stojí za pošinutí i i zadní zduchoé zy na daší agntické ičiny, čž ná opět bz ké atatiky poůž anaogi s ktický obod. Při pohdu na náhadní scha j totiž jasné, ž : Při stjné napájcí napětí (agntické napětí) poksn obod potékající poud (agntický tok) a tí i poudoá hustota (agntická indukc), potož zost ckoý odpo (agntický odpo) obodu. Magntická indukc j - při zandbání ýfuku - jádř i zř saozřjě stjná. Při dané poudu (agntické toku) připadn ětší část napájcího napětí (agntického napětí) na zisto s yšší odpo (na zduchoou zu) nž na odpooý dát (foagntiku), a to úěně jjich odpoů (agntický odpoů). Jinak řčno ětší část agntického napětí s spotřbuj na přkonání agntického odpou zy a pouz nší část agntuj astní foagntiku. Poě intnzit ktického po (intnzit agntického po) obou částch obodu bud npřío úěný jjich ěný odiost (pabiitá). V zduchoé zř tdy bud intnzita agntického po -kát ětší nž foagntiku.

6 Mataticky z njdůžitější ičiny agntického obodu s zduchoou zou při nzěněné budicí agntické napětí yjádřit násdující tabukou (přibižné ztahy ycházjí z ýš zadného zjdnodušní) : Magntická ičina Vztah Přibižný ztah Efktiní pabiita * + *( 1) Magntické napětí připadající na U f * foagntiku + *( 1) U f * Magntické napětí připadající na * U * U zduch + *( 1) Magntická indukc foagntiku * * a zř + * ( 1) Intnzita agntického po H foagntiku + * ( 1) Intnzita agntického po zř Poě agntické indukc jádř s zou a bz zy Poě intnzity agntického po foagntiku s zou a bz zy H H H * + *( 1) + + *( *( 1) 1) H * * H Za pošinutí stojí zjéna da posdní řádky tabuky, kté z intptoat i takto : jádu s zduchoou zou jako cku sic ksn pabiita z půodní atiáoé hodnoty na sěs podstatně nší fktiní hodnotu, ašak indukc a intnzita agntického po astní foagntiku ksnou obě stjný způsob jjich poě a tudíž hodnota s foagntiku nění. Při nzěněné agntické napětí (buzní jáda) tdy dochází foagntiku pouz k ýaznéu snížní ikosti agntického po, když a H ksnou na a H. A potož ztáty foagntiku s indukcí ksají (ýkonoé ztáty záisí dokonc na jjí njéně kadátu), j ogický důsdk zadní zduchoé zy též snížní ztát cíky. Jak to a s agntickou indukcí a ztátai bud ypadat, bud-i chtít na na zoé jádř aizoat stjnou indukčnost jako na též jádř bz zy? Snadno ododí, ž bud potřba zýšit počt záitů na : N N * a ž s poě indukcí zění opoti ýš udné tabuc na : I případě, ž na zoé jádř aizuj stjnou indukčnost jako na jádř bz zy, tdy sonání s bzzoý podní dojd k snížní agntické indukc a tí i ztát jádř. Přináší zadní zduchoé zy koě inaizac, zúžní toancí a snížní ztát jště nějaké daší ýhody? Snížní atiáoé pabiity na fktiní hodnotu znaná, ž s -H diaga (hystzní syčka) zoého jáda jako cku skopí, j éně stá a sého axia, tj. stau nasycní foagntika, dosáhn až při podstatně yšší buzní (agntické napětí). Toho z s ýhodou yužít ta, kd á cíka pacoat s ysokou hodnotou stjnosěné agntizac, ktá by bzzoé jádo s ysokou pabiitou přsytia (typický příkad jsou fitační tuiky).

7 Poti touto tzní j zdániě ožno naítnout, ž j po zadní zy nutno po stjnou indukčnost nainout ětší počt záitů a tudíž při dané poudu buzní jště zětšit j šak nutno si uědoit, ž s buzní zýší éně, nž o koik zost jho přípustná z. Jstiž např. sníží pabiitu bzzoého jáda zadní zduchoé zy 1kát ( /1), zýší tí 1kát axiání přípustné buzní. Toto stonásobné snížní pabiity j šak po dosažní stjné indukčnosti kopnzoáno pouz dstinásobný zětšní počtu záitů a tí i pouz dstinásobný zětšní buzní ýsdk zadní zduchoé zy tdy bud dstinásobný přípustný poud. Obcně : přípustný poud zost úěně odocnině poěu /. Koě inaizac a stabiizac indukčnosti a snížní ztát tdy zduchoá za přináší oněž zětšní axiáního přípustného poudu cíkou. Příkad 2 náh tuiky s zoý jád Přdpokádj, ž js na fitoé jádř EF2 z atiáu N27 bz jakékoi zduchoé zy ( 46,3, 2) popř. na tooidní jádř podobných agntických ozěů (např. R2) aizoai akuuační cíku spínaného zdoj. V paktické poozu s šak ukázao, ž ač zdoj funguj pod očkáání, tuika s i hřj, potož indukční zdih jjí jádř dosahuj příiš kých hodnot. Poůž si chc-i zachoat ikost indukčnosti títéž jád s standadní zduchoou zou,9? Z přdchozích ztahů ypočítá : *( 46,3 46,3 +,9 *(2 1) + 1) N N + *( 1) 46,3 +,9*(2 1) 46,3,45 2,2 tdy ž indukc ksn na éně nž pooiční hodnotu. Tou pod gafů ýobc odpoídá njéně čtyřnásobný poks wattoých ztát jádř, což dáá npochybně sušnou šanci na úspěch. Mza,9 tak bud s njětší paděpodobností pně yhooat. Nic šak nní zadao íc nž dojnásobný počt záitů, ktý usí na zoé jádo nainout, bud znanat njéně dojnásobné zýšní odpou inutí. Pozitiu ýazně snížných ztát jádř šak njspíš přáží. Jáda s ozpostřnou zduchoou zou Moho by s zdát, ž js jádů s zduchoou zou ěnoai zbytčně ký posto, potož běžné paxi s zjéna ýš odozné atatické ztahy příišného upatnění asi ndočkají. To j učitě pada, ašak důkadné poozuění účinků zadní zduchoé zy přispěj k pochopní astností ýznané skupiny foagntik, jíž jsou jáda s ozpostřnou zduchoou zou. Tooidní kooá páškoá jáda (žzopachoá, sndustoá, paoyoá apod.) jsou totiž tořna dobnýi částčkai kou, obanýi a tí nazáj od sb odděnýi tnkou stičkou kticky izoujícího pojia, kté s ůči agntickéu toku choá jako zduch. Tato jáda jsou tdy astně také zoá, jn ají zduchoou zu ozptýnu cé obju foagntika do oboského nožstí ikoskopických zík hooří o jádch s ozpostřnou zou. Při páci s nii si ětšinou tuto ozpostřnou zu ůbc nuědouj a s jjich nízkou atiní pabiitou (dsítky až stoky) pacuj jako s pabiitou atiáoou, ač jd důsdně zato o pabiitu fktiní. Důkaz toho j ýš udný příkad 1 tuiku s žzopachoý jád, tdy s jád s ozpostřnou zou, js úspěšně nahi pod ztahů po jádo bzzoé. Abycho si učinii přdstau, jak ká j ozpostřná zduchoá za, odhadn z přibižného ztahu po fktiní pabiitu ikost diskétní zy, ktá j kiantní ozpostřné zduchoé zř běžných žutobíých žzopachoých jad z atiáu 26 s atiní pabiitou 75 : 75

8 Tato jáda tdy ají ckoou ozpostřnou zu kiantní diskétní zduchoé zř ikosti přibižně 1,3 % fktiní agntické déky. Po ozpostřnou zu patí šká pozitia odozná ýš po zu diskétní, naíc šak ůž naézt i něktá daší : U těchto jad ndochází k již zíněnéu yfukoání toku atině ké diskétní zř, což snižuj ožnost zniku ktoagntického ušní. Jáda s ozpostřnou zou s jdnoduš yábí, nboť odpadá pacné boušní diskétní zy. Izoac i aých částčk kticky odiého foagntika přináší adikání potační ířiých poudů a tí snížní ztát při ysokých kitočtch. Díky tou j ožno poozoat páškoé kooé atiáy na fkncích dsítk až stok khz, což by jinak u těchto atiáů pné podní (byť s diskétní zduchoou zou) nbyo ožné. To, ž u jad s ozpostřnou zou ndochází k yfukoání toku, j oš jn část pady jjich poěně nízká pabiita totiž sonání s foagntik zca bzzoý znaná značný náůst agntického odpou jáda. V důsdku toho s učitá aá část agntického toku (jdnotky pocnt) šíří též zduch io jádo, přičž indukčnost, ktá na tnto tok připadá, nazýá indukčností ozptyoou. Rozptyoá indukčnost sp. ozptyoý tok jsou sěs nítanýi jy, nboť u induktiních pků způsobují zákity na hanách přchodoých jů a ztáty ngi přnášné agntický po. Potož zca odstanit tyto paazitní jy nní pincipiáně ožné, soustřďuj s snaha konstuktéů na jjich co njětší potační dodatčnýi tuicíi a ozoacíi pky, zapojnýi paaně k inutí. Všstanně pozitiní i zduchoé zy (jak diskétní, tak i ozpostřné) nastouj otázku, co za to? J-i za tak skěá ěc, poč s ůbc děají bzzoá jáda? Koě zýšného ozptyu j daní za jakoukoi zduchoou zu zjéna ětší nutný počt záitů po dosažní požadoané indukčnosti. To znaná njno zětšní odpou inutí cíky s ožný důsdk např. na účinnost obodu či otpní inutí, a také zětšní astní (zizáitoé) kapacity cíky a ozní ikosti pakticky aizoatné indukčnosti. Záě s pokus získané infoac tansfooat do někoika zákadních paktických dopouční po obu hodného jáda. Akuuační tuiky a tansfoátoy spínaných zdojů Po tyto indukčnosti j chaaktistická ká střídaá sožka poudu (agntické indukc), pod typu zapojní naíc často podožná ůzně kou sožkou stjnosěnou. Vhodnou obou j zd fitoé zoé jádo (hníčk, E, EC, ETD, X apod.) z tz. ýkonoých atiáů, pod paconí fknc od njstaších H21 či N27 až po noější N49, N92 či N97. Vi dobř s zd upatňují oněž kooá páškoá jáda s ozpostřnou zou, ktá ají poti fitů naíc ýhodu ětší přípustné indukc. Pod paconí fknc oí od běžného žzopachu typu 26 či 52 po pší 8 či 18 popř. kaitnější sitinoá jáda KOOL M či MPP [3]. U dojčinných ěničů, jjichž paconí indukčností npotéká stjnosěný poud, j ožno uažoat oněž o fitoé bzzoé jádu. Fitační tuiky spínaných zdojů Vzhd k přážně stjnosěné sožc potékajícího poudu npřipadá obyk ůbc do úahy bzzoý fit. Po ysokou přípustnou indukci a tí i odonost poti stjnosěné přdagntizaci j optiání obou žzopachoé jádo 26 či 52, při yšších kitočtch zdoj též 8 či 18. (Jd astně o odní anaogii fitačních tuik síťoých zdojů ktonkoé éy na tafopchách skádaných s diskétní zou). Po njyšší náoky ůž být optiání obou sitinoé jádo HF [3]. Odušoací poudoě kopnzoané tuiky Jáda těchto tuik jsou agntoána pouz aýi ušiýi poudy, kté ají tuiky za úko co njíc potačit [4], [5]. Obykou obou j zd ysokopabiní bzzoé fitoé jádo (tooid), na něž z dosáhnout ysokou indukčnost při atině aých ozěch. V něktých záštních případch s použíají též ýkonoé fity či nanokystaická jáda. Do této skupiny tuik patří i někoiké poční cého síťoého příodu fitoý tooid dosažná indukčnost j sic nká, ašak jako nouzoé dodatčné odušní bz zásahu do konstukc j to řšní i časté a obíbné.

9 Jdnoduché odušoací tuiky Mají obyk za úko potačit ušní jdoucí z sítě či do ní a jsou tak agntoány poěně ký střídaý poud síťoého kitočtu. uzní jáda býá tudíž značné a do úahy tak přicházjí zjéna žzopachoá jáda, přičž obyk pně yhoí njběžnější atiá 26. Vhodné jsou tyto tuiky saozřjě i po fitaci stjnosěného napájní. Někdy s sic použíá i bzzoé fitoé jádo např. jako i né dodatčné odušní spočíající poční jdnoho napájcího odič aý tooid ašak dosažná indukčnost a tí i odušní jsou stjně jako axiání nasycný poud nké. Litatua [1] [2] Žzopachoé tooidní tuiky, PE AR 8/97 [3] Páškoá foagntická jáda MPP, HF a KOOL M, PE AR 12/98 [4] Dojité poudoě kopnzoané odušoací tuiky, AR 7/92 [5] Potační ušní pásu 1 khz až 3 MHz, PE AR 9-1/99 [6] Tuiky s páškoýi jády po spínané zdoj, PE AR 1/4

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ KIETICKÁ TEOIE PLYŮ. Cíl a řdoklady - snaží s ysětlit akroskoické choání lynů na základě choání jdnotliých olkul (jjich rychlostí, očtu nárazů na stěnu nádoby, srážk s ostatníi olkulai). Tato tori br úahu

Více

Á Á Ř Á Í í ě í í í é í ý é ř í é ž í ž ě í é ř č é ť í í ý ý č é é é ě é í ě ů í ý č íč Ř č í í í é ť Ž ý í í ů íž ě í ř ší ž í ů ř ě ý í ý ž ě ý ů ú ů ř í í čí í ř í ší č é ř ě í í ý ý ť é ý ú é éř íž

Více

ý ů ř š é í ř ň é ř ý ť Í á í ý ý š Í í č ýč ý Í ďí á ý í ý ý é í á ř í č č ýž Ř ŠŤ é í íří ě é é ř é é ří čá é í ř šť ž é í é ří ě ů čí ů í é ří ž ř šé í ř á é é é ř ží ř šť í é š ě á í ě ší ý ří č é

Více

Ý é ř á ě á č é í ř ě ší í é í í ó ř á í ý č é á í č í ř ě í ů í í ě í á š áží í ň í í á ý ž ě ší á é á č é ěšéá é č á ě ú í ř é č ý ň ě é ý ž é í í í á é á é í é ž ě í ř á í č é ý é í á á ý ó í á é íř

Více

Ú č ší ž čá ů í í č í á á ší á š í ž š ž žá éž é á š ý ší ř ě čá š í ě í í á í š šíč á ř í é ý ž í í í á ž ří ě ž ýč ýč ě á ě ý á í íš ž ř í á ší á í ě é ů ě í ší é í í š šíí ě é ž Š í ý č ý ý ě é ří š

Více

á ž í žší é í ň í á ě í ý á ů ů ř í á ř é í ť í á é á ů á ě ý úř š ň í ů Ž č é á ů é í á ý č ý Ží á í ý š ý á á ě ý Šť ří í á ý á á á á Ž í žší é í ň í ě í Ž ř í á ří é á Í é ť í á í í ž í ť Ž á ě ž ý

Více

ě ý é Ú í í ě ý á ž ď á ě á ě ě í á í á ě ý á ď ž í í á í ďá á ž á í ů é ž í é ý á í á š á š ý á ú é ž í é é ú ě é é í í á á é í ě í ě ý á á í í ě ý ě á á á í š ý ů á á í ů ů á í Č ě á á á í ý á í Ý á

Více

É Á Č Í Č Í Č Š Ě Í ý í í č í Ž ř ú ě ů č ř ě í ž é é č š é ě ý ě ý ě ý é í ř ý ý ř í ý č é č ů ň ř í í ší ý ě ů é čí í í ž é É Á Č Í ý í ý č é é š í ý č í ý ší í ř ý ř ů ů Í í í ř ý č ý ý ř ů ě í ň č

Více

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění FYZKA 3. OČNÍK - magntické pol, ktré s s časm mění Vznik nstacionárního magntického pol: a) npohybující s vodič s časově proměnným proudm b) pohybující s vodič s proudm c) pohybující s prmanntní magnt

Více

Ě Ý Í Č í ě ří í š í ý Ž ý ů ý í Ž Š Í Ř Ú Žď ý ů Ž ř ý č í ří ří š ú í š ý ř í ý ý ů Ží ď ě Ž č ů í í ř ě š í Ž ý ří š ě ý í í ů ě óř ě í ó Ž Ž ý ů ó Žď ý ů ě ý ď ě ř ší í íč ěř Ž í ší č ý ší ř í ě ů

Více

Í é í á ý čá ř á ý í ř éž ří š í ů á é í ě ý ě ý á ň í í č é ě í í á í á á á í é íž š ž ě é é ř ě č í řá é č á í í ž é é á í í é í é á í ž ěž ý é š é ř ý ž á í í á ě ří ář á í ý á š ě ě á čí é ú í ří ě

Více

é ď ě č á říš ýž í ě š ří á ě á í š í é é ě ě Í ě č á ž Ř ř ěž í ý ř ďů ň č ý íč ý Žíš ý áž ž é é Í áž á ů Žíš ÍČ ĚŘÍŽ ý á ý á č é é í úř Í ář é Ž é š í í ř ě ž ř á í ě í ů ž á í ě ň ů ě ý á á ř í ř ž

Více

ř Ř Š Í í ž í ří ó ří ó Í Í Í Á Í í í č í ř í č í č š íš ěž ú í č Á Ě í čí ě ě Ž Í žď Ď č čí í ú ž Ř Á Á Í ř íš í ž í ž ř č í č í čí ř í č ří š č ří ó č ě č í ó ž ě í ě ě í í ň ď í ž č íč í č í ří š čí

Více

Ž Ě Á ě á é ř ž ě ě é í é ý é č é á í ž á í í ě é ě í ář í á í č ý ř á í ž á ž í ě é í é ě í ř š í í ě é ě í č é í ů ž ý č ř í é ý ě á ž č é ó ě ú ň í í č é á í í ž ř ě é í ů í áž á í ž ě é á ř ě é ý ň

Více

3.9. Energie magnetického pole

3.9. Energie magnetického pole 3.9. nergie agnetického poe 1. Uět odvodit energii agnetického poe cívky tak, aby bya vyjádřena poocí paraetrů obvodu (I a L).. Znát vztah pro energii agnetického poe cívky jako funkci veičin charakterizujících

Více

Č Á ý é í íč í é ě Ž é ř Ž ří í í ě é ř š é ž ý ří Í í í ď ý Ž ě ě í ž é ř ě š é č Ž š ý ě é č Ž é ě š í ý é č Ž ý č é é ú ř ě Ž š é š ú ů ě Ž ů Ž ú ů ř é é ě č ě í Ž é ů í ěž é ú ď í é š í ů ř í ž í é

Více

Á Č ří ří ý ě ě í ář í í ž í í čí í í é é ě ě š ě š ý č ář ý á ř ě Č ě ě ě č ář á á ý ě č í ě č á ž ř á í ě é á ě ž ř á ý ú č ý š Č í čá é é á é é é í ž í í á á á š í í ž č é č ě é é í ě é ě í ě ě ó š

Více

í ď é ď é á ž í č é á č é ý á íč Č á č áý í í ý č í í á Ž é á í ů ě éúč ž á ř čí á í č á í á í Č é í ř ěž é čí á í č í ž ě á Í í á í í š ě á íž čá ř í í í á ž é á í á í ř ž ě ř Č ů ř ěž ý ů ř ž ě á í ůž

Více

é Í č Š Í ě í ě š í í í š í ří ří í ě č ý š š í í ě ÍÍí í ž š ó í ž ý é í Í Í Ž ý ř Í š í é Í í č éč é í ř Í čí š é é é ů í é ý ť Í Í š í říž ý ý Í Ž ě é ě íž ň ž éš ší š í í ŽÍ ě é š í é í í š ř é é ř

Více

Ó ř í ý č é ó ě ů ř á ý č ě ě í ý í ř Č áč í ý čá á č é ú í č í á ý ý áš ě í ě č é ó ě ší á Ž ě ě ížá é é úž ří ě ší ě ů čí í í ě á é ý ě é ó ř í č á á í á ž é é ž ě ů ň á é í á č á ů č é í í ó ř á ý č

Více

Ě í Á ÁŘ í í š š Ř ťá á á Í ě í Á Á Ú á ř í é š í ý á í ář ě Í ě ě í ří š ý ťá íúř á á ě ě ě ď á ů ě í ě ší Ř ů íá á í ě ří š ý á í á Š á á ř ě ě ší ř ú í á ířá íě í í á í á í ě í ý é á í ř á é áš áď í

Více

INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE

INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE Studnt Skupina/Osob. číslo INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE 5. Měřní ěrného náboj lktronu Číslo prác 5 Datu Spolupracoval Podpis studnta: Cíl ěřní: Pozorování stopy lktronů v baňc s zřděný plyn

Více

El2.C. Podle knihy A Blahovec Základy elektrotechniky v příkladech a úlohách zpracoval ing. Eduard Vladislav Kulhánek

El2.C. Podle knihy A Blahovec Základy elektrotechniky v příkladech a úlohách zpracoval ing. Eduard Vladislav Kulhánek Spš lko PŘÍKOPY El. viční z základů lkochniky. očník Podl knihy Blahovc Základy lkochniky v příkladch a úlohách zpacoval ing. Eduad ladislav Kulhánk yšší odboná a sřdní půmyslová škola lkochnická Faniška

Více

š ř ý é č ú ý ř Ó ó ř í ř ě Ž á Í á ší á é ý ě á ň ě ý í ř ě á á í ŘÍ Í Á Ž É Ř É ŘÍŠ ěž á á ě ě ů š ž á í ž ž ě ř č é á ě í ř ž ý í ášé ú ý íž š é í š á ů é é ř é ří ř ž ý á ž ý á é í ý ě á é ž é éž ě

Více

Š Á í ě ů Íč ě ý ů ú í ý č é ě ý ý ý ů ě ě ý ř ší ý é ě ů ž é é č ů ž ě ší é é ě ý ří ý é ů í š ě ý š č ý í í ů ř ě ý í šť ů ý č ý ů ř í ří č ý ž ů ž ř š ě ý ý š ř í í í í š é í é č í ě ů ý č ý Í ů é é

Více

ý á ř é é č ř á ě Č é á ž é é čě á í é čě říš ý á é á á číš ě ú ú á á ý ýš í Ž čě é č é á í áš ýš ý ř ř á ě ě é ž í á š ě č ž é ú š ě úž é í ě á á ý ó í ýš ďé ěě řá říš ý á ó š žá š ý ř ú ř ú á š í ě ď

Více

Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie

Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Kinetická teorie plynu, která prní poloině 9.století dokázala úspěšně spojit klasickou fenoenologickou terodynaiku s echanikou, poažuje plyn za soustau

Více

Í á í í ří č ý ř ů á ý á é í í ů ě ší ž í č é í á í ů ží ý í é á é č í ž é ří šů ý á í ě á é ý č č é í í í ě ý í á í ú ý ří ě ě ž ě á í á í í á á á é í é í ý ů é í ě í é í á í é í ě ší í í ě č é ě í á

Více

é ž ý ížá é čí š ž é š Ó š ť š é é í í í í í ď ž ž ú á č áč č ř á ťá íč ý š ý š í š š ž š ř ý ó š č éž áž ž á á á šříš á š ř š é ú á ž ý š ý ř š í é í áč š í ú ú í š š č é š é ó é ž ž šš š ř ů é ř ř ř

Více

č Í Š Ě Í ř š žú š šť š ý Č ř Ý ř ú Č š č ď Č ř š ř Č ř č ů ř ž ýš č š ůž ý Ť ý ů č č ř Ž ů ř ž š šť š š ď č č ú č ž ý č šť ř šť ř šť ů šť š šť ž ř č š ř šť šť ů šť Í š ů ř ý š ů ž ř ž č č ý š ý č č ýš

Více

Č š ý č ČŠ Č í í š Í íš ř š č ří ě Ž č Ž č Ž č ó Ú ř Ú ř ě č íč í í ě ý ů ě í é ř š í Á č ř š í í í ř í šší é é ě í š ý ě í ě ší ř ů š í í ě ý ů ě ří š ý š í ě š í í í ě íš í ě ů ř ý ě í Š é í í ě í ě

Více

ř Ž Ú Ě Ú ž ě ě Ž ě ě ě é ý é é é ě š ě ě ž ě ě ě ě ď é í í š ý á ů ů í ě í á í á íč ě í á Ž ř Ž ě Ž ě ě ž ý é á í úř ž ý ý á š ř á í í ží Ž í í ž ší ý íš č ž ů ě í ě ě í č ží ří í á é ř é ří č é ž íč

Více

É Á ÁŠ é Žď á ě ř ř ě ž á ň á á ů ě é á é á é á ě ě š ř ů ž Ť ě ě š ř ů ě á áš á áš Ú ě áš á é ďď á ě ř ř ě ž é ň á á ů á ě Ř ě ů á ě ý ř ý á á á ý é á ů é ý ř ý ý š Ž ů á á ý ů é ý á Ú é ř ě š ě ů é ě

Více

č É Á Á Í š Ě š š Á ú ř í ř í í č ě ě í ě š č é í í ž ě é Í ůž í ě í ší í ě é ě í š Ř š é š ě é í Č ť í Ý ř í č š ď í Č í í š ř ě í é Á í ě ě č ě ě ž ž í Š Í ě ě š ě é ů é ž é é ž ž ů š ě ů é ž č í ž ě

Více

Á Á í á č á á á ž á á í é ú é á í ý í ř é ú í ř é á ř á á č á ř é ů ž é á í ý é č é á ý ž ě é ř é ř ě ě ý ú á á í é á á ě ý á é ě í í ř áš ě ý ý ě ý ší á é é č é ě ý í í í é č í í á á í íř š ší ž ří š

Více

Í Í č ř č č é ř é ž ž ř ě é é ú č ž Ž ř č č é ř é ž č č ý č ý é ě é ř é ý é ř é ě é é ř é é ř ú ž č ž ř ž é č é é ý ž é ě ě ř ř č č é ř č é ě ůž ě č ň ó úč ř ě ž Ý úč ž ý ť č Ř Í Í éš ž ě ó ř ě ž č é ž

Více

Mechanismy s konstantním převodem

Mechanismy s konstantním převodem Mechanismy s konsanním přeodem Obsah přednášky : eičina - přeod mechanismu, aié soukoí, ozubené soukoí, předohoé a paneoé soukoí, kadkosoje a aiáoy. Doba sudia : asi hodina Cí přednášky : seznámi sudeny

Více

š Ě Ý ÚŘ Š ý ú í í š Ř Í ý č í ú Ú š í ú í š ý í č ú í í í í ší ů í é ú í í Í í í ž ž í ž í í í í í í ž í š ó ý ž í ž ú í í ší ů ů é č š í í í í š č ý ž í ů í í ší ů í í š ú é č č č í í é č ý š č ý ž í

Více

MG - Stacionární a kvazistacionární magnetické pole

MG - Stacionární a kvazistacionární magnetické pole Stcionání kzistcionání g. poe MG- Mgnetická indukce, iot-stů zákon V MG - Stcionání kzistcionání gnetické poe Mgnetické poe síy gnetické poi jsou yoné půsoení poyujícíc se eektickýc náojů. Těito náoji

Více

ť á ý š í č ě í č ář í š ý ý ý ž ří á á ě ý á ě ř í ě í í í ů ě ší é ý í čí ě á í ž š á ž ň ě é ů ž ě ří á ě í ý ě í ě ě š ř í ý ý ř ů ň í áží ý í ý ů í ří ě č é ě ří ě ž é á ý ó ý á í á í ě á ů ří š í

Více

ř Ů ú ú ř š ý ú š ž ř ý ř ý ú ý ř ž ž ř ž Ú ř ř ů ú ú ř Š ř ž ž ř ř ř ř ý ý Ů ú š ř ž ú ž š ň š ý ý ů š ř ř ř ř ř Č ř Č ř ý ý ů ú ů žš ř ř ř ř ú š ř ž ř Ů Ů ř ř ř ň ý ů ř ů Ú ň ý ř ý Ú ř š š ž ý ř ž ý

Více

í ň é ě š é Ž ž í í í í Č é š č ů í ů ží š ů ě í ří é é í ě Ž é ží í í í š í š é ý š ě ě čí é ě í Ž ý ý ů ě í é ř í ě í Ží š é Í é ý í ě š í ý š í š éříš š Í ž é é ř ž ř č š ěž ý ý ž ý Ž ý í ř Ž č é é

Více

Č Í Í ě ž š Č Ó ě ý ž Žů ž ý ý ý Ý ý ž š ž ě ú ž ší ě š ž ě ý ě ů ý ž ý Í ý š ž ý ě ě ů ž ý ý ů ý ž Í ý š ě ý ě ý ě ž ý ě ý ě ě ě ý ů ě ú ě ů ů ů ň Íý ž ě ě ý ž ž ůž ý š ě ě ý ě ž ý š ý ů ý ý ý ž š ě ě

Více

ě Í ž ř ě ě ě š ř ů ě ý ě é ř ě š Č Č š š ř ě é éž Č ř é ř Č ě é éž Ř Ě ř ě ř é ř ř ě é š ň Č ř ý ř ž ž ý ř ř ě ů š é Š ň é é ř Č ě ě ř ě ř ř ě ř ůú Ž ů ř é ě ě ř š ý ř Í ř ě ů ý Š ň Ú ě ě ř Ž ů ň ř ř

Více

ší č í á í ě ř ě ě š Í á í á ě š á á ř č é é ě é é é íí í ě í ý í áž í ž Í ť ě ý ě ě á í ý ů í ří éň ří é á Ó ž é í ž é ůž ý ě é é Ž é ř č ú ů ě ě š áš í í ř í ří í ó ý ý ů ý ů í č í Í ý í ý ý ů í á é

Více

ě á é é á á ý š ř í ě Ý ř é á á á á á í í Ž ě é Ú Č á á á éž ěž ě ý ý ář š í ě ý ý ů ě í č í ěž é á í Ž Ž í é Č é á á Č í á ř š í á ě é ů ř í č č í Č ě ň ůčž á á ří š ří á Žá č éř š íř š í í í ěžá ě ý

Více

č ž ž š ť š ý ú ý č č ť ÍČ ť č Í ýš č ýš č č č ýš č č ď š ž ž ž ž Í ž č Í č ž ž š ž č ó č č ý ý ž č ž č ž ž č ž č ž ž č č š č č ž č š ž ž č ž č č ž ž ž ý ž ž č ž ý ú š č ú ň ý ú č ž Á š ž ů ý ů Ó ý ý ý

Více

í í ž á ů č ř í Íý ú ě é íč ě áčě ěř Í á ě čč áď ě á ý ý ěš é ú ě í é š ě í ž ří ě é šá ě ý á ě á é á ě é č Í í ě á ě ě é š Í á á Í Í ž á í á š š řě ě ř á Ž ě Í í í čí š á š ě ý ží č á ě í í š ě í ý á

Více

Ě ÝÚŘ í ú í Č ČÍ ČÍ Ř Í Ó Í ÍÚ Í Í ŘÍ Í Á Í Č Í Í Á Í Ř Ú Í Á Í ř č ž ě é š ž ě é í ž í í í ě í í ý ů č Í íú í é ř čí č í ří ž ý ý í í š šť íří ří íří ě ří ř č ě é í í č ě í í č ý ů ě ě í í ž í í ů ý ř

Více

ď í ď ě ý á ě ž é ř ě é ů ř ř é á í ě Ž ž ó á č í ů í á ž ě á í Ž é ě Ž í ý úč ů á á á á ů ří ů ě í ž ě é á ř á í š í í á í č í ů í ž í á í í ě í á í ě í ě čá ě ě í žá Ž ď í á ě é ří ď í é ďě ší ř ů á

Více

ě á í á Ž í á ář á ě ž ří č í ý č á í á č č ě ář ý ů ě ý ě ý š š ň ř í ž á í ž í í š í š ý š áž ž č íž čí ě í ě ž š ř á á í ž í í ř ž ř č č á ří ř š í ř í ř ž ž Í ř ě ý ř š ý á ý čá í ů í ž ě š ž ý č š

Více

č ř č é ř é é ž Š Š č ž ž č úč ř ř Š ř Š ř Š š ž ú é č é éž č ř Í Ž ú ř š ž ž é ř é é č ž ř é ž ů ř ň č č é č ř č ř š é ů č é š é ř č ř č é é é é š é é ř šř é é ř č ř š ř ř ř č ř é ř ů é ů š č č žů é ř

Více

ř č ý Č ů áš íď ý ě š í í í ý é ř š ý ý ř ě á á áš í ž á ěž ž ř ř Ž é ě á á í ě ě ěž é ř ď í é ý í ší ý Č á ř ř ě é é ž áš ž ů á Ž ý á ď ý á ý á ň ý Š á š ý š é ý á é é ě ř í í í ů é ě é čí ěž ý ů á á

Více

ý š ý á á ě ý š říť í á ý á ě á ěř žší é í ň í í á ě é š ř á ů í ů Ž č ů ží á í ě ť ů í Ž č ů í í ý í á č á ř ě Í í ž ř ě ů á ů ě é á í ů í á č ů í č ř á ý š í ý éž í ř š í ů ů í ů ěř á ěř í í á ř á ěř

Více

Í é É í ó ž á ó ý Ž á á ó ý í š ú Ó ř Ýí č ý Ó ř Ú í Ť ř č Ó ý Č ý Ó Ó ý ě Ž á Ž Ú ř Ž š á ýě š ě š š í í ě š ř ě š Ó ě úč ě š ě é óř ř Ó Ř Ó ý ř ý Ó ú Ó ý í éř ř ř é řč ň šé á é ěřé ý Ó Ó ý Ó ří é š á

Více

ý ž Ě Í á á ý č á Ž ý ň ů č ů Ž ť ý á Í á ě ř ý š ů ě š ž š ě ř Á á ř ě š ž ž č š á ě š ý á ý š ř ě ú á á Ž ý ž č ě ě ý ř ž ž ě ž č á č á ť č ě ž š Í Č á ě č á č ž ě š č ž Í š á žá ž ř ý ř á ů ž á ů ř

Více

home studi CENíK t konta Blog Název zařezení rok Název zařezení rok Název zařezení rok Název zařezení rok Název zařezení rok Název zařezení rok

home studi CENíK t konta Blog Název zařezení rok Název zařezení rok Název zařezení rok Název zařezení rok Název zařezení rok Název zařezení rok OP MT zí T áí z Zě j š í zá f / / é f Ř PTN É LŽBY CK GF CNíK B x f. L ' x w, w f 15.,. f Náz zřzí Náz zřzí Náz zřzí Náz zřzí Náz zřzí Náz zřzí Náz zřzí Náz zřzí Náz zřzí OP MT zí T áí z Zě j š í zá f

Více

É ú ž ž č ž ů ý ů ř ů ý ň ú ň č ůč Ž ř č ý ů Í ý č Ž ř č ř č ší ý ů ř š š ů ř Ž š ů č č ň Í ý ř š š č Ž š š ý č Ž č š ú Ž ř Š Ž Í ů ř č š č č ůč Ž ř Í č č ý Í ř ý č š Ž Š š Ž ř č Í ý úč ý ý ř š ý š ř Ž

Více

ž ň ý Č ý ž ý ň ý ň ž ž ý ů ž ž ž ž ž ů ž ž ž š ž ý ú ů ý ý ň ý ů ž ý ž šť ý ž š š ů š ů š š ý ů ů ý ž ú ý ž š ž ý ú ů ň ú ň ý ý ý ý ž ž ž ý ž ý ž ž ž ž ý ů ž ž ý ů ý ž ý ů ý ý ž ž ž ž ž ů ž šš ž ž ž ň

Více

ý Í ť č í ý úř í á ěř ý í ří í Č í ě č á Č í ě č áš ý á ě í Č á í Č á á ě í Č á á á í š č á ž í á ě á ýš č í ří š ú ýš č ě čá č ú í š š í ů čá č í á í ří ýš č á á á í íí í Ž í á í ž í áš á á ž ý ě í ý

Více

ý á ó íž á ýř č Č á ě č ř ú é ě é é ó ý ž ý ďúč ý á ě ý ž í ó ě ě š á áš í ý í ř á é á š á ó ě čí č ě á í ž á á Ž š á ě ž ř á č é š ě é ě ř ř š ší É š ěž ý ří ý ř š ý š ý ěý š ý ý ý ž č ř č ó ř ě í ř í

Více

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav

Více

ý Č Á É É ž á á á řá Ž ě ě š ř ů á ř š á á á ě š ř ů ř řá ý á á ě á á ě ěř á Č Í á ú á ž áňě á á ě á ý á ř ú á ž ř ř ě ú ř ě ú Í Í Í ě á á á Í ěí Í ř á á ě á á á á á š áš á Íá Í Í á řú ř á ž ě Íá ř á á

Více

ř é ď š ý š ý Í Ž é ř é ř é é Ž é ř ř é Ú ř ř é ř ů ř é ř é Ž é ř ř é é Š ř ř ů é Ž ř é ř ř š é Š é ř ř Š ý ý ý Í ř ů ý ý Ž é ř é Ž é é ý Ž š ůž Ž ř ý ů ř ř é ůž é š é ř ř ý ř Ž Í ř éé ř é ří Ž ř é Í ůž

Více

č í á í ž í ř í á č í í ř í í á í ž í ř í Č é í č í Č ý ř á Ž í í Č á á í čí úč á úč í Č á ě í í úř ě ě ě á ň ť í ří í í Č á á í čí úč á í ř ě úč á á á č í Ž í ř í á Ž í š á í ář é ž á í í íž í č š ě í

Více

š ŠÍ ř Ů ř š ř ů š š Á Á ú š ů ň ý ž ř ž ř ř ž ň ů Ř úř Á Ů ř Ů Ž ž ý ú ů ů š ř ů Č š ř ů ž š ř ř ů ž š ř ů ř Ž š ž ýš Č Č ý ř ů ř ž ř ř š ř ý Ž ř Ú ř ž ý ř š Ž Ů ý ů ž ř Š ž šú š ř ž š ž ž ů ý ů ý ř ž

Více

Ú Í Č Š č ř č ů á á í ří í š íčá á č ů é č í Š ť á á č Š ř č í á ň ř Š á ý Č ó á á ť Í á á Š Š č ř š čá íř á í ř á čí Í č ř č á ě č ý áč ř á ť ý í á Í š ě š č ř ř ý š Úč í ří á ě č í á š éá Č Š ř á ý á

Více

Ě Ý Í Č í ě ří í Č á í á Í čá é ý ý Č é č ý Í á ř é é í ý Í ý ý é á ě á á čá á ě é ž é ť é í šíř ý á í é é ů Í ý ů í ř ší á í á í ů Í čí ý é í í ý é Í í á ěří á ě ř í Í ý ů ě ů ý ů ů é á ý ř ýš í é ý ů

Více

ý úř č Í í í ý ý čí í č ú í ří í ž í Í ř ž í š í í ý ý úř í č ěř ý í í ě ěž č é čí í é ě í ý š ě í Č č ě é í ř í č ří š í é Ú í í Č Č Ž í é ě é ýš č ří š í é ě é ě é č í ýš č é ří ú ě ů č í č í č č ííď

Více

É ž ž ž ž é é ž ž šť ž ž ž ž ž ž ž ž ž ú Ř ůž ž ž é ž é šš é ň é é ň é ž ž š ž š é é é é ž š š š ť ž é ť Č ČÍ Č Ý Ý Ť é ŠÍ Í Ž é Š ž ž ž š é š š Š ŠÍ Č ó ž ž é ť Č Ž Ž é ť š é Ó Ž ť é ó š ž é ď ž Í é š

Více

Ú š šť ž Č Č Č Ž ž š š ž ž š š ď ď Č š š ž š š š Ú š š š š ď š š ď ž š š ď š ů ď ď š Í Ž ů ů ů ů ů š š Ú Í Í ť š š š š ž ů š š š š Ž ž ďš š š Íš Ž š Č š ž Ý ď š Ž š ď ť ž É š š Í š Ž š Č ž ď š Ň ž š óó

Více

Vnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Vnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková Náze a adesa školy: Střední škola ůysloá a uěleká, Oaa, řísěkoá oganizae, Paskoa 399/8, Oaa, 7460 Náze oeačního ogau: OP zděláání o konkueneshonost, oblast odoy.5 Registační číslo ojektu: CZ..07/.5.00/34.09

Více

ČÁ Í É Í É Á Í Í čá í á ě ě í č é í í á í é á ě ší č é řá í á é ěž í ý í á é í é í č ť á ášé ý é á é ž í ž č á ě á ž ý í ů á é á í í á í ř í ř áž á í í č í í í ě í é á ý á í ů č é á í í ě í ý ý ů čí ý

Více

Č í ý ř ň í é é ň ř ý í á ďé í ří í Ž č é í á é á í í á š č Í á é Č í áž é á Č é š č éč č é é ó č ří š í á á Ž Í ÁŠ ď á ž í ý á á ř í é é ž á á í é ž č í ž ří Ž á é ží éč í í í ř í á ř ý ž č í ž č á í

Více

2.1.6 Relativní atomová a relativní molekulová hmotnost

2.1.6 Relativní atomová a relativní molekulová hmotnost .1. Relativní atoová a elativní oleklová hotnost Předpoklady: Pedagogická poznáka: Tato a následjící dvě hodiny jso pokse a toch jiné podání pobleatiky. Standadní přístp znaená několik ne zcela půhledných

Více

Í ó ů ě á á Ž ě á Ž ý ě ě Ž á ří ý á ž ž ř č áť í í á í ě ě ě ý á ž ě í č á í í š ě ť ě í á ě á ě Ž ž á á ý á á áť ě é ž ť á ěř š á ě í ř ž á á Ž ě í Ť ý Ž ě ě ř ž á í ě á í í í á š ě ř í č ť í Ž á ě ť

Více

í éž í ě í ú ů ú í Í š ě í í ě ě š í ž Ó š ý č š ě ě ú ď ě Á Á Á Í š ž ě ě ž í í š š š š ú ť ž é ž ě í č ý é ď ý ž ě š ž ž ě ž ž í ě ž č ú í ž ý ý ý š š č ě š ý ě ý š ě ě š ě č é í ý ě Ž ý č ě ě í ú ě

Více

ě ý úř í ý úř í ěř ý í í í í í ó í ý č ě é é é ý č Í é ž í Č ž í Č ě é Č ř í Č ý ě í í Č é ěž Č é ě Č Č í ž í é ě é ýš č í ří š í ú í ýš č ě č č í é í ř í é Ž í í ž í š ž ě í ý ě ž í ž č ří ť š ž éč í

Více

č é í ĚŠŤ í é é Ť č č č é é í í í š é Í ší Ť í í í č é é š í í č é é Ž ň é č é í é ž Í í č ň Ý í č Ů č é í é é č é Č í é š ž Ž í í Á ší í í í č čí í é š é ší ž ň é Ž č í č šíť ž í Ž é Ž é í í íťí ší é

Více

ý ú Ř ÚŘ ĚŠ č Ů ž Í Á ň Í ý á č á č Ž Á Ě ŠŤ Ř á č á ů Ž ý á ů á á ů Ž š ů č ú á ý á Ž é Š Í ý é Š Ž á Š Ž š Ž é á Ž č ý á ÍŽ é Í ý ý á Ž ú á ý š é Ž ý á Š č ý éč á Ž ý ú é áš Í Č é ý ú ů š ý Ú é á ý ú

Více

í č ě ě í č Á é ý ě š ě ě ť ž í ž í ž ě č š ší ú ší é íč í í é ě ě č č é ě í ž é ě š ý č í ě úč é ě ú ů í ů š ší é š é ů í ě ů č ů í ě š íí ž í š ě í íž í ů í í í ů é í ý é č ě é í é ů ě ě ž ší é ě é í

Více

Á Ž í é á ž é ří íší ě é ý á ě ý ž ů ý íší ě é ř ě ší ší ří ě ší é ě é ý ž á í ří ň ó ň ě ž ě ý á á ž á á é čá í í í í ší í čí íý é ř í á ř ž ž č ě ě ů é í í í á ě á é í é é ř á ý á í ý ů í ý í ů á é é

Více

Í Ě č á Íů ě é í í ú é í á í í ě ď Š Ž ří ď í ž ě ý ů á ý á Ž é á é í ď č á é í á ěť á á č á í í í á í č ě á ů é ň í ý ů číý č č ě í č í í á č é řá ý á í ý ý á á í ý á ý ě čá é í ě ř á č ě ě é č é é á

Více

ý Ú í č ě Ž í é é č í Č č í é í ž í š ú ž í é é č í Č ř š íú ž í č í ě ň ěř Úč í ú í ž ř ě í č í ří ý ěř ří ř é č ů ě ů ř ě í í ú ř š é ě č í ř ÍŽí ě é č í ří í í ý é í ůč ž í říš ě ě í ž í č í ý ěř č

Více

é á í ů ů ů ů ž š áž š í ě ě ěž Ž ěž é ě č ě Ří í ří ý á ď ě Í Ý ó í řá á í é í é é ň č č á ň í é ý á ř ě č á ě š ř á é ďá ř ř á ý š á í ý ří ý Ž ď ř ě ý ů ží ě ú ě ú ů ř í Íá í í ú é í š ř ě ř ě á ř úř

Více

3.1.7 Kyvadlo. Předpoklady: 3106

3.1.7 Kyvadlo. Předpoklady: 3106 37 Kyvado ředpokady: 306 edaoická poznámka: Ceý obsah hodiny není možné stihnout za 45 minut Je třeba se ozhodnout, co je podstatné: testování vzoce paktickým sestojováním kyvade, povídání o kyvadových

Více

íř é é í Č é í ří é ě Í í ž é Í Ř ř ř Š ř í ří é ž ř ří ř í ý ř ě ř ý ý í ě í ř ř Ž ě ř ě í í í é Ž ý ř ú é í ú é ě í ý í í íú í ě ř Í Í ý ž ý ř í ú é í ě Ž é ř í ř íř é é ř ř ř ř í ř é é ě Ž ř í š íř

Více

1.3.7 Rovnoměrný pohyb po kružnici II

1.3.7 Rovnoměrný pohyb po kružnici II ..7 Ronoměný pohyb po kužnici II Předpoklady: 6 Pedagogická poznámka: Obsah hodiny je hodně nadnesený. Pokud necháte žáky počítat samostatně, yjde na dě hodiny. Úodní ozbo nedopoučuji příliš uychloat.

Více

é Ř é é Č ů ů é é ý ú é ú ú ů ý Á š Ž é ů š ý š Š ý Č Š é ů š Ž š ý ů ý ý ý ý ý ý ý ň ů ýš ý ů Ť ů ý ý é ý Ť ý ý š š é Ž ý é Ž é é š ů ů Ž š é ď ý é ů ů ú ý ž ý ň é Ž é ý ý ý ó ý š ň ý ý ň ý š ý ť ž ý

Více

ěř é é ě ř ř á ý ří í á č ť é Ž ř ř ě á č á é ě é á ěř čí á ě č á á í ř ě ě ě ý É Á Á Á Í á á č é č á ě ě ří á á č á ěž ž ěž ý áž ě í á ý á á ž áš č í š ší ř ě ší ý á á ž ů é é é Ž ě á á í í í Ž í ž š

Více

Č Á ý á é í í é ú á ě ž é ř á Ž ě é ř š é ž ý ří ý ž ě ň ě í ř ř í ž ý á ů á é í é í ů ě ě í ž é ů í ěž éú í ú ě ž ů á ě Ž řú ň ň áž ž ě é ě ř éů é í í ž ů ř í í é é í ř é í í í ů í í ř í ž á é Ž Ť é ú

Více

á ě í á á á ě í é ě Í í á á č é í Ý á ťí á í í ěč é í í í í ě ď ěč ť í ě á č ž é é á í í í ť ť í č ť é éý ž í ě é š í ě Ó ž á šší á Ď š é ě ď é á Ý ěč á ě ť áž ěč á ě ň ž ř í ť í ě á í ěč ď í Ů Ů é ě é

Více

Ý Á Í Í Ř Í Ř Ě Í í č ř ý ě í ě ší ř ů í č íé ý í Š ý í é ř í ě čí ě ř ř í ěř é ý ý č í í í í ý č í ý ň ý ř ř č Í Ř Š Í ě í ř ů č ř ý ě í ě ší Ý Á í č ýš ř ď í Íí ř ě í ů ě í í í ř é ž í ří í ř ě í ř é

Více

É É Í Š Š Í ů Ž ž ť ž Ů ů ž ú ů ů Ť Ž ž ůž Č ž ú ž ú ů ů ž ůž ů ů ú ú ž ž ž ž Í Ž ž ž ů ů ů ž ť ž ů ů ž ú ů ž ž ů ž ú ž ú ň ž Í ž ž ž ž ů ů Ž ň ž ž ž ž ž ž ž ů ů ž Ž ó ž ť Í Ž ž ž Ž ž ú ť ž ž ž ž Ž ň ž

Více

Ý é š á ě í í čá í ří í á ň ě ě á ř ář í ý ý á ů Č ě ý í šíč é ů é é á í ě ý í ě é ý ě é áž ý řá í č ě é ř á š ří é š í í ě é ě ž ý ří ě ůž á ř ž č íší í á í ř š é í ž á ý é í á š ě ž í č é á í í í áš

Více

2.1 Stáčivost v závislosti na koncentraci opticky aktivní látky

2.1 Stáčivost v závislosti na koncentraci opticky aktivní látky 1 Pracovní úkoy 1. Změřte závisost stočení poarizační roviny na koncentraci vodního roztoku gukozy v rozmezí 0 500 g/. Pro jednu zvoenou koncentraci proveďte 5 měření úhu stočení poarizační roviny. Jednu

Více

í ť š í Á Á Á š É š Ž Ř Á š Á Á š Á í Ě Á š Ě Ž É Ř Ř Ě Ž É é é ě í í čí Á Ř íš é Á Á Ř Á š Ě Ž É č Á Á Á š č Ů Ú Ř Á š Á Ř É č š Ě š É č š Ě ŽÁ í č é Á Ř Á é Á íš Ř íš é Ř íš í ň Á Ě Ž É Ř í Í Á š Ě Ž

Více

ý ó Í Í Í ž ň ř ě ý ř ž Í ř ě É ť Á ý ý Í Ž ý Š ěř ý ř ě ý š ř Ž ž ů ř ě ě ý ů ó ž ž ž ý Í ř ř ž ě ž ž ř ř ž š ý ž žš ě ď ó ř ý ů ř ýš ž ý ů ů ž ý ě ž ž ž ý ů ž ě ř Í ě ú ž ě Ú ě ý ú ě Ž ě ě ě ý ě ů ěž

Více

Á Ú š ě ý ň šť ž ě Ž ý ě ě ť ý š ě š Í Í ý Í ě ž ý ž š ý Í ý ý š ď š š ž š š š ě ý š ě š š Í š ň ď š ě ě Í š ě Í ď š ě ý ž š ě ý ý ý ě ů ů ů ý ě ů ž ý ě ě ý ů ý ů ý ý Í š š ě ů š ě ě š ě Ú š ě ýš ě ě ý

Více