GEOGRAFICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM A POŘIZOVÁNÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ MORAVSKÉ BUDĚJOVICE

Transkript

1 GEOGRAFICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM A POŘIZOVÁNÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ MORAVSKÉ BUDĚJOVICE 1. Základní charakteristika města Město Moravské Budějovice se rozprostírá v malebné mírně zvlněné krajině jihozápadní Moravy, na okraji Českomoravské vysočiny. Je důležitým hospodářským i kulturním střediskem jihozápadní Moravy. Městem protéká říčka Rokytka, nadmořská výška je 466 m n.m. Nejbližšími městy se zajímavými historickými památkami jsou Jemnice, Jaroměřice nad Rokytnou a Třebíč. Moravské Budějovice leží na státní silnici I/38 mezi Jihlavou a Znojmem, bývalé císařské silnici spojující Vídeň s Prahou. Město Moravské Budějovice jako obec s rozšířenou působností zahrnuje 47 obcí a 61 katastrů. Rozloha správního obvodu je ha. Počet obyvatel k činí Geografický informační systém ( GIS ) Digitální mapování území Moravských Budějovic a okolí se datuje prakticky už od roku 1992 se vznikem GIS na okresním úřadě v Třebíči, kdy se geografické informační systémy začaly vytvářet plošně po celé republice. Ministerstvo životního prostředí ČR tehdy zřídilo na všech okresních úřadech pracoviště GIS, které vybavilo počítačem, digitizérem, velkoplošnou tiskárnou (plotrem) A1 a především softwarem PC ArcInfo firmy ESRI. Tvorba geografického informačního systému Města Moravské Budějovice začíná v roce 2001, kdy se datová základna začala pořizovat na území města a jeho místních částí Jackov, Lažínky, Vesce, Vranín. Ve stejném roce začala jednání o spolupráci města se správci sítí na tvorbě digitální technické mapy. V následujícím roce po ukončení činnosti okresního úřadu v Třebíči byla v rámci delimitace převedena do Moravských Budějovic část datové základny GIS a program prohlížečka desktop ArcView firmy ESRI. GIS Moravské Budějovice se začal rozvíjet na celé správní území obce s rozšířenou působností. Základní vrstvy GIS tvoří katastrální mapy, mapa adresních bodů, ortofotomapa, polohopis, výškopis, územní plány. Ostatními tematickými vrstvami jsou například pasport městské zeleně, pasport komunikací, pasport mostků, propustků a lávek, pasporty dopravního a informačně-orientačního značení, pasport veřejného osvětlení a další. Jsou určené většinou pro užší skupiny uživatelů se specifickými požadavky na informace. Pro strategické plánování, pro státní správu a samosprávu, pro projektanty nejrůznějších studií funguje od roku 2003 digitální technická mapa města (DTMM). Aktualizace probíhají pravidelně jedenkrát za rok. Správcem DTMM je geodetická firma Geoding, která zajišťuje průběžné aktualizace polohopisu a výškopisu města, aktuální data od správců sítí zpracovává podle příslušných směrnic a převádí do výsledné digitální technické mapy, jejímž obsahem jsou prvky polohopisu, výškopisu a technických sítí pro katastrální území měst Moravské Budějovice a Jemnice, včetně jejich místních částí. Součástí polohopisu jsou uliční čáry, chodníky, průčelí domů, veřejně přístupná prostranství, vodní toky, dopravní infrastruktura, městská zeleň, stromy,

2 lampy veřejného osvětlení, poklopy kanalizačních šachet, vodovodní hydranty a další viditelné objekty a povrchové znaky, důležité pro účely polohopisu. Vnitrobloky jsou řešeny podkladní vrstvou katastrální mapy, která je v Moravských Budějovicích ve vektorovém formátu. S parcelními čísly v kombinaci s vrstvou adresních bodů poskytuje komplexní informace. Výškopis tvoří souřadnice lomových bodů s uvedenou nadmořskou výškou. Polohopis i výškopis se zpracovává přímým geodetickým měřením v terénu a následným počítačovým zpracováním. Slouží jako jednotný podklad správcům sítí, kteří nad ním zobrazují průběhy technických sítí elektrické vedení, telefonní a optické kabely, plyn, voda a kanalizace, veřejné osvětlení, kabelová televize. Významnou aplikací je vodohospodářská mapa, která vznikala postupně, její vrstvy byly zpracovávány v měřítku 1 : , každý objekt je prověřován v terénu, aktualizace probíhala pravidelně každé 1-2 roky, nyní dle potřeby. Podobným způsobem byly zpracovány i další vrstvy, například památky a památkové zóny, evidence chráněných památných stromů a území, data týkající se ochrany přírody a životního prostředí, archeologie, digitální model terénu, mapy pro moravskobudějovický mikroregion, turistická mapa a další. Datová základna geografického informačního systému Města Moravské Budějovice je průběžně aktualizována, rozšiřována a doplňována. Geodata jsou zpracovávána a převáděná do datových modelů, odpovídajících jednotlivým tematickým aplikacím geografického informačního systému v Moravských Budějovicích. Datové struktury zároveň odpovídají zavedené standardizaci na budování GIS Kraje Vysočina. Veškerá pořizovaná data jsou v souřadném systému S-JSTK, v Křovákově zobrazení. Současně s daty jsou pořizována metadata (data o datech) a technické zprávy s popisem obsahu, vzniku a průběhu zpracování. Data GIS jsou nejrůznějšího původu. Jejich část dat vzniká z papírových podkladů a průzkumem terénu s použitím vlastní GPS. Data od poskytovatelů jsou získávána většinou zdarma, některá jsou zakoupená, z čehož vyplývají licenční omezení. Většina dat je zpracovávána pracovištěm GIS městského úřadu. Datové formáty jsou vektorové i rastrové. Nejčastěji používanými formáty pro vykreslování map jsou SHP, COVERAGE, geodatabáze (ESRI), DGN, DWG. Z rastrových formátů je to zejména GEOTIFF. Pro snadnější zobrazení na webových stránkách je používán formát PDF. Velká část datové základny GIS včetně SW a HW byla pořizována s podporou z dotací fondu kraje Vysočina, data pro územně plánovací podklady byla financována prostřednictvím dotace z evropských strukturálních fondů v rámci Integrovaného operačního programu 3. Pořizování územně analytických podkladů (ÚAP ) Podle nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, platného od , úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Náležitosti obsahu územně analytických podkladů (ÚAP) a povinný výčet sledovaných jevů pro tvorbu ÚAP stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, příloha č. 1 vyhlášky, část A. Při zavádění územně analytických podkladů město získalo dotaci z evropských strukturálních fondů v rámci Integrovaného operačního programu v oblasti intervence 5.3 Modernizace a rozvoj územních politik.

3 V letech probíhal sběr prvotních dat od poskytovatelů, stanovených metodickým pokynem vyhlášky. Data pocházejí z nejrůznějších zdrojů, tj. od poskytovatelů, z archivů, z průzkumů v terénu a v obcích, následně se zpracovávají do elektronické podoby, převádí se do digitálního datového modelu jednotného pro kraj Vysočina, který stanoví počet vrstev, grafickou a databázovou strukturu. Odborná externí firma Institut regionálních informací, s.r.o., Beethovenova 4, Brno, která byla vybraná na základě výběrového řízení, provedla další odborné průzkumy v terénu s vyhodnocením stavu a vývoje území. Zpracované jevy použila jako součást podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, doplnila digitální tematické databáze a zpracovala rozbor udržitelného rozvoje území, včetně SWOT analýz celého území i jednotlivých obcí. Grafická část územně analytických podkladů obsahuje výkres hodnot území, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území a problémový výkres. Na konci roku byly všechny tyto výsledky zpracování ÚAP včetně analýz předány na kraj Vysočina, jako jeden z podkladů pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje kraje a všechna tato data jsou následně odevzdána na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Územně analytické podklady (ÚAP) jsou aktualizovány průběžně, poskytovatelé dat hlásí změny, které proběhly v jejich datech na našem území, někdy i několikrát za rok. Kompletní aktualizace celých ÚAP včetně rozboru udržitelného rozvoje území, SWOT analýz, kartogramů a 4 základních výkresů se provádí každé dva roky. První aktualizace ÚAP byla zpracována v roce 2010 a její výsledky jsou prezentovány na mapovém serveru města. 5. Používaný SW GIS ArcGIS Hlavním programovým vybavením pracoviště GIS je program ArcGIS Desktop společnosti ESRI. ArcGIS je systém, obsahující výkonné nástroje pro editaci, analýzu a modelování. Nabízí prostředí pro zpracování prostorových dat, tvorbu modelů a skriptů - nástroje pro zpracování prostorových dat (geoprocesing) pracují se všemi podporovanými datovými formáty včetně geodatabázových tříd prvků, umožňuje interaktivní vytváření modelů v prostředí ModelBuilder. Součástí aplikace ArcMap jsou zdokonalené nástroje pro popisky a anotace. Program obsahuje výkonné nástroje pro práci s mapou, geokódování adres, identifikaci prvků, spojení a připojení atributových tabulek, tvorbu grafů a zpráv, dynamickou segmentaci, průvodce prostorovými operacemi, tvorba a správa geografických dat, tabelárních dat a metadat, možnost využití dat z různých zdrojů - CAD, demografická data, tabulky, rastrová data, webové služby (wms), multimédia a mnoho dalších, umožňuje přímé čtení a import více než 70 datových formátů. Prostředí pro zpracování prostorových dat usnadňuje ArcToolbox. Rastrové datové sady a katalogy je možné ukládat i v osobní geodatabázi, tedy i v ArcView. Rastrové obrázky lze uložit jako atributy typu rastr ve třídách prvků geodatabáze nebo v samostatných tabulkách. ArcGIS se v současnosti prezentuje jako nejkomplexnější GIS software. ArcPAD Pracoviště GIS používá pro pořizování dat PDA s GPS, v němž je nainstalovaný SW ArcPAD. Jde o kapesní GIS, který umí snadným způsobem pořizovat a zobrazovat data přímo v terénu. Během připojení k GPS znázorňuje aktuální pozici stále na mapě v podobě křížku.

4 Uživatel může vykreslovat jak rastrová, tak i vektorová data, počet vrstev není produktem omezen. Pracuje s vektorovým formátem shapefile, kompresním rastrovým formátem MrSID a dalšími rastrovými formáty používanými v ArcView a dalších GIS. ArcPad není určen pro samostatné použití, jde o nadstavbu nad ESRI desktop GIS. SpiritGIS ÚAP SpiritGIS ÚAP je komplexní systém pro správu a vedení územně analytických podkladů (ÚAP) s přímou vazbou na platnou legislativu. Systém je vytvořen jako nadstavba aplikace ArcGIS Desktop společnosti ESRI, do které je samostatně začlenitelná. Program poskytuje běžným uživatelům nástroje pro evidenci dat ÚAP, umožňuje spravovat data ÚAP v libovolném datovém modelu ve formátech Shapefile, ESRI Personal Geodatabase, ESRI File Geodatabase. Datový model a formát pro správu dat si uživatel volí v nastavení aplikace. SpiritGIS obsahuje modul sloužící pro výdej dat ÚAP z datového skladu projektantům územních plánů. Export dat je proveden podle vybraného zájmového území podle hranice katastru, nebo obce, případně stanoveného polygonu grafikou nebo z vrstvy. Dalším zajímavým modulem je Statistika pro SWOT, která poskytuje nástroje, pomocí kterých jsou snadno vygenerovány požadované statistické tabulky jevů ÚAP. Výstupní tabulky představují podklady pro hodnocení zájmového území, slouží k analýzám SWOT a jsou součástí ÚAP. SpiritGIS obsahuje nástroje pro správu pasportů ÚAP, katalogy poskytovatelů, dat ÚAP a evidenci aktualizací. 6. Mapový server GIS ORP Moravské Budějovice a územně analytické podklady (ÚAP) jsou publikovány prostřednictvím webových mapových aplikací. Řešení využívá aplikační rozhraní firmy Help service remote sensing spol. s r.o., na jehož serveru mapové aplikace hostují. Webová technologie nabízí zpřístupnění GIS ohromnému počtu uživatelů, z nichž většina potřebuje svoje data pouze prohlížet a internetové aplikace požadují minimální nároky spojené se zvládnutím jejich ovládání. Další výhodou je možnost efektivního sdílení GIS dat mezi různými aplikacemi v prostředí internetu. Veškeré vrstvy geografického informačního systému jsou pro účely státní správy a samosprávy přístupné na mapovém serveru pod přístupovým heslem, veřejnost má možnost bez hesla prohlížet si data, u kterých to licenční podmínky umožňují. Služby WMS Mapový server umožňuje přístup k dalším mapovým zdrojům prostřednictvím využívání WMS služeb například Českého ústavu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK), systému HEIS Výzkumného ústavu vodohospodářského, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), České informační agentury životního prostředí CENIA, WMS serveru kraje Vysočina a dalších. Mapový server GIS zároveň nabízí WMS službou dostupné územní plány na území ORP Moravské Budějovice ( 7. Webové aplikace Mapový server obsahuje celou řadu mapových aplikací. Aplikace Základní mapa obsahuje topografický podklad, letecké snímky (ortofotomapu), adresní body, správní rozdělení území, informace o dopravě, turistice, cyklotrasách, Moravskobudějovickém mikroregionu,

5 katastrální mapy s analytickými mapkami, které dávají informace o pozemcích se vztahem k vlastnictví nemovitostí, o druhu pozemku, o způsobu jeho využití a přehled vlastnictví vybraných organizací. Všechny aplikace, zobrazující katastrální mapy umožňují propojení se serverem Českého ústavu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK), kde jsou informace z databáze evidence nemovitostí aktualizovány každých 24 hodin. Katastrální mapy mohou mít interval aktualizace i několik měsíců, informace o aktualizacích jsou v popisech uvedeny. Digitální katastrální mapy na mapovém serveru města jsou zobrazeny ve vektorových formátech, což umožňuje čitelnější zobrazení, než mapy, které jsou načítány pomocí webových mapových služeb, kde jsou převedeny do rastrů, tj. při větším zvětšení se obraz rozloží do čtverečků (pixelů) a tím se pak stávají o něco méně čitelné, než souvislá hladká vektorová kresba. Aplikace Měst Moravské Budějovice a Jemnice obsahují navíc digitální technické mapy měst, obsahující informace o polohopisu, výškopisu a inženýrských sítích. Moravské Budějovice mají zpracovanou řadu pasportů. Aplikace pro životní prostředí obsahuje vodohospodářskou mapu, lesní mapy, honitby, územní systémy ekologické stability, informace z oblasti ornitologie. Aplikace Územní plány na webu řeší zpřístupnění územních plánů obcí ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice. Aplikace nabízí přehled územně plánovací dokumentace, územní plány jednotlivých obcí obsahují textovou a výkresovou část, editační prostředí umožňuje informace průběžně aktualizovat, platné území plány jsou provázány s registračními listy, zveřejněnými na portálu Ústavu územního rozvoje. Po otevření aplikace Územně plánovací dokumentace-dhtml se ukáže základní aplikační okno, ze kterého lze přejít na seznam obcí. Po otevření konkrétního řádku s vybranou obcí se zobrazí přehled o stavu územně plánovací dokumentace daného území. Je zde uvedeno, zda má obec zpracovanou urbanistickou studii nebo územní plán, případně změny územního plánu, regulační plány nebo jiná územně plánovací dokumentace. Tabulky obsahují informace o stavu zpracování, jestli jde o územní plán schválený či rozpracovaný, datum jeho vydání a nabytí účinnosti. Dalšími dostupnými dokumenty jsou textové části územních plánů a vyhlášky. Grafická část aplikace obsahuje seznam výkresů územních plánů včetně jejich označení, názvu a měřítka. Výkresy, před jejichž názvem je zobrazena ikona zeměkoule jsou umístěny v souřadnicích a po kliknutí na tuto ikonu se vykreslí vybraný výkres územního plánu jako součást aplikace, kde je možné zapínat si k výkresu další informační vrstvy, jako jsou například mapy KN, letecké snímky a další. Pod ikonou bílého písmenka i v černém kroužku je místěna legenda ke zvolenému výkresu. Ostatní výkresy bez označení se zobrazí pouze jako grafický obrázek k prohlížení bez možnosti další práce s ním. Vzhledem k tomu, že řada územních plánů se v současné době aktualizuje nebo se zpracovávají územní plány nové, umístěny jsou většinou jen základní výkresy se zakreslením funkčních ploch. Umístění ostatních výkresů do souřadnic se bude průběžně zpracovávat pro všechny nově zpracované a schválené územní plány. Aplikace Vizualizace ÚAP ORP - Moravské Budějovice řeší zpřístupnění územně analytických podkladů správního obvodu ORP Moravské Budějovice, obsahuje i jednoduchý výdejní modul dat ÚAP. Aplikace Vizualizace ÚAP obsahuje několik projektů. V základním projektu jsou všechny vrstvy ÚAP uspořádány podle datového modelu DMG ÚAP v. 4. Další projekty jsou uspořádány podle vrstev stanovených pro 4 základní výkresy ÚAP výkres limitů, výkres hodnot, problémový výkres a výkres záměrů.

6 Rozbor udržitelného rozvoje území obsahuje kromě 4 uvedených výkresů textovou část se SWOT analýzami území ORP Moravské Budějovice jako celku, s dílčími SWOT analýzami jednotlivých obcí území ORP a kartogramy. Kartogramy analytické řeší problematiku v rámci horninového prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody, krajiny a památek, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní infrastrukturu, veřejnou technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci a cestovní ruch, hospodářské podmínky Kartogramy syntetické zobrazují území z hlediska příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje, soudržnosti společenství obyvatel území a vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek. Aplikace Metadata na webu řeší zpracování a připojení metainformací k jednotlivým vrstvám GIS a ÚAP pomocí SW MIcKA firmy Help Service Remote Sensing spol. s.r.o., Vnoučkova 614, Benešov, což je komplexní řešení pro správu metadat (data o datech). Metadata obsahují informace o zdrojích dat, o způsobu a frekvenci aktualizací, kontakty na správce dat a další informace, které se k datovým sadám vztahují. Aplikace obsahuje nástroje pro editaci a správu metadat, prostorových dat, webových služeb a dalších zdrojů, jejich vyhledávání na internetu, zobrazení v mapě nebo stáhnutí na lokální počítač. MIcKA je kompatibilní s normami závaznými pro budování Evropské prostorové infrastruktury (INSPIRE). Součástí metainformačního systému jsou pasporty k územně analytickým podkladům, vyplněné poskytovateli dat dle formulářů, stanovených stavebním zákonem. 8. Praktické využití GIS a ÚAP Jednotlivé vrstvy GIS a ÚAP vznikají přímo z terénu nebo z papírových podkladů, které jsou následně zpravidla prověřovány v terénu. S rostoucím objemem dat a jejich charakterem (např. jevy pod zemí, či jinak skryté) nejde vyvarovat se zcela chyb. Nezbytná je spolupráce správce GIS s odbornými externími firmami. Správce GIS zpracovává data do databází, zajišťuje jednotnost systému po stránce technické, strukturální, zpracování v jednotném souřadnicovém systému apod., šetření v terénu a vlastní zpracování dat přísluší více specializovaným odborníkům. Přes veškerou nejednotnost a nesourodost podkladů stávající základna GIS poskytuje poměrně kvalitní výstupy grafické i analytické. Statistické počítadlo s přístupy na webserver ukazují, že mapy jsou hojně využívány jak veřejností, tak zejména pracovníky městského úřadu, odboru výstavby a územního plánování, odboru životního prostředí a odboru strategického plánování a investic, stavebních úřadů a obcí regionu. Mapový server je možno navštívit z oficiálních stránek Města Moravské Budějovice Hlavním cílem GIS v Moravských Budějovicích je přiblížení koncového uživatelepracovníka státní správy a samosprávy ke zdrojům informací a možnostem analýz, které GIS umožňuje při využití internetových technologií. Hlavní cílovou skupinu představují pracovníci Městského úřadu v Moravských Budějovicích, stavebních úřadů a obecních úřadů ORP Moravské Budějovice, u nichž se předpokládá každodenní využití systému. Základní potřebou těchto skupin uživatelů je zobrazování katastrálních map internetové aplikace, územního plánu, informace o parcelách,

7 vlastnících pozemků a dalších souvislostech vyplývajících z území, pořizování jednoduché pracovní vektorové kresby a tisk mapové kompozice. Další skupinu představují internetoví uživatelé veřejné internetové mapové aplikace, která seznamuje zájemce a návštěvníky města Moravské Budějovice se základními geografickými informacemi o městě a regionu. S využitím webových technologií městský úřad poskytuje geoinformace široké veřejnosti, úřadům, institucím a organizacím s veškerými možnostmi, které internet nabízí. 9. Závěr Tvorba územně analytických podkladů by měla vycházet ze zkušeností při budování geografických informačních systémů a výsledný efekt má přispět k dosažení vyváženého rozvoje území, k efektivnímu a šetrnému územnímu plánování, k dosažení rovnováhy tří základních pilířů udržitelného rozvoje území, kterými jsou ochrana životního prostředí, hospodářské a socioekonomické podmínky. Další přehled zdrojů s tematikou GIS: