ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 2006 a předpokládaný vývoj v roce Úřad práce v Ostravě, 30. dubna 3130/2c, Ostrava

Transkript

1 Úřad práce v Ostravě, 30. dubna 3130/2c, Ostrava ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 2006 a předpokládaný vývoj v roce 2007 Ostrava, únor 2007 ÚP v Ostravě - VEŘ, vedoucí odboru TP,

2 Úřad práce v Ostravě strana 1 Spolupráce a podklady: - výsledky šetření provedeného oddělením analýz a prognóz, - jednotlivé odborné útvary Úřadu práce v Ostravě, - Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava, - Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava. Zpracovalo oddělení analýz a prognóz

3 Úřad práce v Ostravě strana 2 OBSAH strana A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. Celková charakteristika Ostravy 3 II. Zaměstnanost - poptávka po práci 5 III. Nezaměstnanost 18 IV. Zahraniční zaměstnanost 30 V. Kontrolní činnost 34 VI. Platební neschopnost zaměstnavatelů 36 VII. Aktivní politika zaměstnanosti 37 VIII. Prognóza vývoje trhu práce v roce IX. Státní sociální podpora 63 X. Přílohy 65 Seznam použitých zkratek 68 B. TEMATICKÝ ROZBOR Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích u vytypovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců v roce 2006 a výhled na první pololetí roku

4 Úřad práce v Ostravě strana 3 A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OSTRAVY 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě MSK a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě ČR, probíhala od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která nejen výrazně měnila její tvář, ale několik let byla pravidelně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců a až do roku 2003 (s výjimkou roku 2001) téměř neustálým nárůstem počtu evidovaných UoZ. Ostravský region patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a vysoká strukturální nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů bylo nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy nezaměstnanost velmi prudce stoupala a zaměstnanost výrazně klesala stav lidí hledajících zaměstnání v těchto třech letech vzrostl o (+175,6 %) osob a celkově u ostravských firem ubylo (-11,7 %) zaměstnanců. Od roku 2004 se ale situace na ostravském trhu práce začíná obracet k lepšímu, a to i přesto, že zde stále ještě vliv restrukturalizace doznívá. Od února 2004, kdy byl stav evidovaných UoZ (30.396) nejvyšší v celé historii ÚPO, se jejich počet do konce roku 2006 snížil o (-25,2 %) osob. Dále také dochází k mírnému zlepšení celkové zaměstnanosti u ostravských firem všech velikostních kategorií, která během posledních dvou let vzrostla o osob. K současné postupně se zlepšující situaci na ostravském trhu práce napomáhá nejen příznivý hospodářský vývoj v naší zemi, ale i investiční rozvoj stávajících průmyslových zón. Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti, evidované nezaměstnanosti a VPM v letech 1999 až 2006 ukazatel (celkový počet) zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob stav k celková zaměstnanost u firem osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo 81,8 26,1 35,9 41,9 44,0 31,8 24,8 6,5 2. Demografická situace K žilo v Ostravě celkem trvale bydlících obyvatel, z toho 51,8 % žen. Na 1 km 2 nyní připadá 1.447,5 osob, což je nejvyšší hustota osídlení v celém MSK a třetí největší v republice (za Prahou a Brnem). Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku snížil o 1.324, což je ale o 362 osob menší úbytek než v předchozím roce. Na celkovém poklesu se podíleli obyvatelé v produktivním věku (-1.321) ale i mladí lidé ve věku do 14 let,

5 Úřad práce v Ostravě strana 4 kterých celkově ubylo Jejich podílové zastoupení na počtu obyvatel Ostravy se během roku zmenšilo o 0,3 procentního bodu. Dlouhodobý trend plynulého snižování ostravského obyvatelstva neustále pokračuje - v průběhu deseti let klesl jeho stav o (-4,5 %) osob. V produktivním věku (15-64 let) bylo (71,7 %) lidí, počet občanů ve věku 65 let a více stoupl na a na celkovém stavu trvale bydlících obyvatel Ostravy se podílejí 13,7 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do stoupajícího průměrného věku Ostravanů, který nyní činí 39,8 roku, z toho u mužů 38,1 a u žen 41,4 roku. Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel ukazatel 1) stav k stav k stav k (celkový počet) celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy obyvatelé obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé věkové kategorie 0-14 let průměrný věk obyvatel 39,3 40,9 39,5 41,1 39,8 41,4 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V pololetních i ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Do r započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r zahrnuty osoby věkové skupiny let. Vnitřní členění statutárního města Ostravy na průmyslové, obytné a oddechové zóny, koncentrace obyvatel i zaměstnavatelů na rozlohou relativně malém území, vzájemná propojenost a dostupnost jeho jednotlivých částí městskou hromadnou dopravou neumožňuje definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z mikroregionálního pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obslužnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa, a proto je v Ostravě vliv dopravní obslužnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný. Přestože v Ostravě nelze definovat mikroregiony jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáváme od konce roku 1999 pravidelně každé čtvrtletí v jednotlivých městských obvodech míry nezaměstnanosti. Jejich hodnoty k jsou uvedeny v příloze č. 1.

6 Úřad práce v Ostravě strana 5 II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost V průběhu roku 2006 se celková zaměstnanost u ostravských zaměstnavatelských subjektů meziročně zvýšila, a to po druhé za sebou. K tomuto nárůstu přispěla již několik let příznivě se vyvíjející hospodářská situace v naší zemi, což dokazují poslední platné statistické a ekonomické informace, podle kterých česká ekonomika po celý uplynulý rok nejenže rostla, ale dokonce dosáhla rekordních hodnot. Vývoj souhrnné zaměstnanosti příznivě ovlivnilo i nezvykle teplé počasí v posledních měsících roku. Na celkovém zvýšení zaměstnaných osob se nejvíce podílely malé firmy se stavem do 25 zaměstnanců, ale i monitorované firmy se stavem 26 a více zaměstnanců, a to i přesto, že personalisté těchto větších podniků předpokládali v roce 2006 snížení svých stavů o 905 zaměstnanců. Ve skutečnosti však jejich počet stoupl, i když jen nepatrně o 27. K velmi dobrému vývoji na ostravském trhu práce napomáhají i aktivity zahraničních firem začínajících realizovat, převážně v průmyslových zónách, své investiční záměry, ale i těch, které již zahájily výrobu, vytvořily nová pracovní místa a dále se rozšiřují a zvyšují počty svých zaměstnanců. Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u ostravských zaměstnavatelů všech velikostních kategorií od 1. pololetí zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u drobných a středních firem

7 Úřad práce v Ostravě strana 6 Tabulka II/1 Vývoj počtu zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ukazatel stav k 12/ /2005 (celkový počet) absolutně v % zaměstnanci u firem se stavem 26 a více zaměstnanců ,1 zaměstnanci u firem se stavem do 25 zaměstnanců ,5 celková zaměstnanost u firem ,2 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost ,9 Zaměstnavatelé všech velikostních kategorií zaměstnávali k v Ostravě celkem osob, což je o 205 (+0,2 %) více než koncem roku Pozitivní je, že po dvouletém poklesu se počet OSVČ za sledovaný rok zvýšil o 878 (+3,9 %). V závěru roku tedy aktivně podnikalo celkem občanů, přičemž tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního pracovního poměru zároveň vykonávají také samostatně výdělečnou činnost a jsou podnikateli. Tabulka II/2 Vývoj počtu zaměstnavatelů ukazatel stav k 12/ /2005 (celkový počet) absolutně v % zaměstnavatelé se stavem 26 a více zaměstnanců ,0 zaměstnavatelé se stavem do 25 zaměstnanců ,1 celkový počet zaměstnavatelů ,1 Stav zaměstnavatelských subjektů za rok 2006 mírně stoupl o 7 (+0,1 %), takže koncem prosince 2006 jich v Ostravě působilo Malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců sice ubylo, toto snížení však stačil kompenzovat nárůst počtu velkých podniků o 14 (+2,0 %). 2. Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června 2002 členíme zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce. Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO.

8 Úřad práce v Ostravě strana 7 Tabulka II/3 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnavatelé kategorie k k k / /2005 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , ,2-1 -0,1 50 až , , , ,2 250 a více 73 0,9 67 0,9 66 0,8-7 -9,6 z toho až , , , ,7 500 až , , ,9-1 -3, až ,7 9 13, ,2 0 0, a více 1 1,4 1 1,5 1 1,5 0 0,0 celkem , , , ,1 K celkovému ročnímu mírnému zvýšení počtu zaměstnavatelských subjektů působících na ostravském trhu práce největší měrou přispěly zejména střední firmy s pracovníky (+15). Naopak k poklesu došlo u dvou zbývajících kategorií firem, nejvíce u zaměstnavatelů s více než 250 pracovníky (-7). Tabulka II/4 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnanci kategorie k k k / /2005 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,7 50 až , , , ,1 250 a více , , , ,7 z toho až , , , ,1 500 až , , , , až , , , , a více , , , ,6 celkem , , , ,2 Souhrnně u firem všech velikostních kategorií v roce 2006 vzrostl počet zaměstnanců o 205 (+0,2 %). Nejvíce k tomu přispěly především střední podniky se stavem osob ( pracovníků), úbytek stavů zaměstnanců zaznamenaly pouze velké podniky se stavem 250 a více osob, a to poměrně výrazný o zaměstnanců. 3. Zaměstnanost vybraných skupin osob u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Celková zaměstnanost žen se v průběhu dvanácti měsíců roku 2006 zvýšila, a to o 65 (+0,2 %) osob. Nejvíce jich přibylo v oblasti výroby dopravních prostředků a zařízení (+344 osob), u firem zabývajících se finančním zprostředkováním (+302) a v odvětví obchodu; oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (+218). Naopak počet zaměstnaných žen se nejvíce snížil v odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (-313 osob). Pracujících důchodců, kteří se na celkové zaměstnanosti monitorovaných ostravských firem koncem prosince 2006 podíleli 2,4 % (o 0,2 procentního bodu méně než koncem roku 2005), za sledovaných 12 měsíců ubylo, a to hlavní úbytek byl v odvětví zahrnujícím

9 Úřad práce v Ostravě strana 8 činnosti v oblasti nemovitostí a podnájmu; podnikatelské činnosti (-153 osob). Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je stále zaměstnáno v oblasti vzdělávání, a to 723 osob. Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců skupina počet osob 12/ /2005 k k k absolutně v % ženy ,2 OZP ,4 důchodci ,8 Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se zdravotním postižením u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od 1. pololetí Podle ZoZ mají zaměstnavatelé s více než 25 pracovníky povinnost zaměstnávat alespoň 4 % OZP. Neplnění tohoto stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, že budou odebírat výrobky a služby od podniků zaměstnávajících více než 50 % OZP nebo jim budou zadávat výrobní programy. Svoji zákonnou povinnost mohou zaměstnavatelé nahradit i finančním odvodem do státního rozpočtu (což ale nemohou zaměstnavatelé zřízeni státem a organizační složky státu) ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství (za rok 2004 to byl 1,5 násobek) za každou OZP, o kterou nesplnili povinný podíl nebo vzájemnou kombinací výše uvedených možností. Z našich pravidelných šetření, které provádíme každým rokem v březnu vyplývá, že zaměstnavatelé dávají přednost přímému zaměstnávání OZP a odebírání výrobků nebo služeb od firem, v nichž převážně pracují zdravotně postižení lidé, před odvodem financí do státního rozpočtu. Toto zjištění potvrzuje i nárůst počtu zaměstnaných OZP (+10) u větších monitorovaných firem v roce Ke zlepšení situace zdravotně handicapovaných osob přispívá i ustanovení 78 ZoZ, podle kterého ÚPO poskytuje finanční příspěvek na podporu zaměstnávání OZP podnikům zaměstnávajícím více než 50 % těchto osob, který činí měsíčně 6 tisíc Kč pro OZP a 12 tisíc

10 Úřad práce v Ostravě strana 9 Kč pro osoby s těžším zdravotním postižením v průměrném čtvrtletním přepočteném stavu zaměstnanců. Pokud zaměstnavatel splní všechny náležitosti podání, je tento příspěvek ze ZoZ nárokový. V roce 2006 bylo 40 zaměstnavatelům, kteří o tento příspěvek požádali, vyplaceno celkem ,8 tis. Kč. Přestože nelze provést porovnání se stejným obdobím minulého roku (vyúčtování roku 2004 se provádělo ještě podle starého ZoZ), je zřejmé, že narostl počet zaměstnavatelů, kteří tento příspěvek využívají a u stávajících se zvyšují stavy OZP. Na tuto skutečnost má vliv i to, že vzrůstá zájem zaměstnavatelů, kteří mají povinnost zaměstnávat 4 % podíl OZP, o jejich výrobky a služby, jako formu náhradního plnění této povinnosti. 4. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy jsou od roku 2002 na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností. Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Tabulka II/6 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob stav k 12/2006 odvětví absolutně v % absolutně v % absolutně v % 12/2005 zemědělství, myslivost, lesnictví 5 0,7 5 0,7 5 0,7 0 těžba nerostných surovin 8 1,2 9 1,3 9 1,3 +1 zpracovatelský průmysl , , ,7 +14 z toho -výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků -výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní - zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku -výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk -výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy -výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken -výroba pryžových a plastových výrobků - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků 16 12, , , ,3 5 3,8 6 4, ,0 4 3,0 3 2, ,3 7 5,3 7 4, ,8 1 0,8 1 0, ,5 4 3,0 4 2, ,0 8 6,0 7 4, ,3 3 2,3 4 2, , , , výroba a opravy strojů a zařízení 27 20, , , výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení - výroba dopravních prostředků a zařízení - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 17 12, , , ,5 2 1,5 10 6, ,3 2 1,5 2 1,4-1 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 12 1,7 10 1,5 11 1,6-1 stavebnictví 56 8,1 57 8,2 56 7,9 0

11 Úřad práce v Ostravě strana 10 Pokračování tabulky II/6 obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 73 10, , ,2-1 ubytování a stravování 14 2,0 14 2,0 13 1,8-1 doprava, skladování a spoje 34 4,9 35 5,0 35 5,0 +1 finanční zprostředkování 25 3,6 26 3,7 25 3,5 0 činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 75 10, , , ,3 29 4,2 29 4,1-1 vzdělávání , , ,1 0 zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 40 5,9 39 5,6 39 5,5-1 ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce 39 5,6 39 5,6 39 5,5 0 celkem , , ,0 +14 Celkový počet monitorovaných firem meziročně stoupl o 14. K tomuto navýšení došlo nejvíce u firem zaměřených na výrobu dopravních prostředků a zařízení (+8). Tabulka II/7 Počty zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob stav k 12/2006 odvětví absolutně v % absolutně v % absolutně v % 12/2005 zemědělství, myslivost, lesnictví 237 0, , ,2-28 těžba nerostných surovin 785 0, , , zpracovatelský průmysl , , , z toho -výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků -výroba textilií, textilních a oděvních výrobků a výroba usní a výrobků z usní - zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku -výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk -výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy -výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken -výroba pryžových a plastových výrobků - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , výroba a opravy strojů a zařízení , , , výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení - výroba dopravních prostředků a zařízení - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený , , , , , , , , ,8-8 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody , , ,8-413

12 Úřad práce v Ostravě strana 11 Pokračování tabulky II/7 stavebnictví , , ,4-176 obchod; opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost , , , ubytování a stravování , , ,2-42 doprava, skladování a spoje , , ,0-519 finanční zprostředkování , , , činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení , , , , , ,3 +7 vzdělávání , , ,1 +29 zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti , , ,2-268 ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce , , ,9 +71 celkem , , ,0 +27 Z jednotlivých sledovaných odvětví se celoroční mírný nárůst zaměstnanosti u monitorovaných firem nejvíce projevil v odvětví výroby dopravních prostředků a zařízení ( osob) a v oblasti zahrnující obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (+410). K dalšímu většímu přírůstku došlo také v oblasti finančního zprostředkování (+330), u výrobců elektrických a optických přístrojů a zařízení (+315), u firem zabývajících se výrobou a opravami strojů a zařízení (+270) a v odvětví zaměřeném na činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti (+256). Naopak stavy zaměstnanců se značně snížily u firem zabývajících se výrobou základních kovů, hutních a kovodělných výrobků ( osob), v odvětví dopravy, skladování a spojů (-519), výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (-413) a v oblasti zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti (-268). Podrobnější údaje o vývoji zaměstnanosti v průběhu roku 2006 v jednotlivých vybraných odvětvích u vytypovaných zaměstnavatelských subjektů se stavem 26 a více zaměstnanců jsou uvedeny v části B. této analýzy, tj. v Tematickém rozboru. 5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců Po dvou a půlletém nárůstu se počet firem se stavem do 25 zaměstnanců za uplynulý rok opět snížil, k čemuž přispěly výhradně firmy fyzické osoby (-181). Přesto počet menších firem působících na ostravském trhu práce k byl druhý nejvyšší od června Tabulka II/8 Počty zaměstnavatelů v drobném podnikání počet zaměstnavatelů stav k 12/ / absolutně v % firmy - fyzické osoby ,3 firmy - právnické osoby ,8 celkem ,1

13 Úřad práce v Ostravě strana 12 Graf II/3 Vývoj počtu zaměstnavatelů drobného podnikání od 1. pololetí Graf II/4 Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání od 1. pololetí

14 Úřad práce v Ostravě strana 13 Tabulka II/9 Počet zaměstnanců v drobném podnikání a OSVČ počet zaměstnanců stav k 12/ / absolutně v % u firem - fyzických osob ,4 u firem - právnických osob ,0 OSVČ vykonávající činnost ,9 z toho - hlavní ,4 - vedlejší ,5 OSVČ - pojištěnci ,8 Celková zaměstnanost u malých podniků již tři a půl roku nepřetržitě stoupá, za sledovaných 12 měsíců vzrostla o 178 a dosáhla svého maxima za celou dobu sledování ( osob). Na meziročním zvýšení zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se podílely výhradně firmy právnické osoby (+868). Přestože menších podniků za uvedený rok ubylo, z pohledu zvyšování jejich zaměstnanosti vyplývá, že se situace v drobném podnikání nadále postupně zlepšuje. Nicméně však na malé podniky negativně stále působí: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, - horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, - ne vždy čistá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení. K registrovala OSSZ v Ostravě celkem osob vykonávajících samostatně výdělečnou činnost. Od počátku roku 2004 se jejich počet postupně snižoval až do 1. pololetí roku 2006, kdy za tuto dobu ubylo celkem OSVČ. K tomuto poklesu, zejména v roce 2004, došlo vlivem legislativních změn týkajících se odvodů pojistného, platných od ledna V průběhu roku 2006 se počet OSVČ celkově meziročně zvýšil o 878, tj. o 3,9 %, což velmi pravděpodobně ovlivnily nezvykle příznivé klimatické podmínky v posledních měsících roku 2006, které umožnily živnostníkům dále vykonávat i činnosti sezónního charakteru. Z celkového prosincového počtu OSVČ se u (66,1 %) z nich jednalo o hlavní pracovní činnost a u (33,9 %) o vedlejší pracovní činnost. Důchodově pojištěných živnostníků za celý rok 2006 přibylo 140, a to poprvé od ledna V roce 2006 došlo k rozsáhlé novelizaci živnostenského zákona, jež rozšířila pravomoci živnostenských úřadů jako centrálních registračních míst a jejím hlavním přínosem bylo značné zjednodušení zahájení podnikatelské činnosti.

15 Úřad práce v Ostravě strana 14 Graf II/5 Vývoj počtu OSVČ od 1. pololetí počet OSVČ - pojištěnci 6. Volná pracovní místa počet OSVČ vykonávajících činnost celkem Situace na poptávkové straně ostravského trhu práce se během roku 2006 vyvíjela velice dobře a v meziročním srovnání počty VPM několikanásobně převyšovaly hodnoty z roku V 11 měsících sledovaného roku jsme zaznamenali meziměsíční růst, pouze v prosinci došlo k mírnému poklesu počtu VPM. V červenci jejich počet poprvé po více než 10 letech prolomil třítisícovou hranici a v listopadu dokonce dosáhl hodnoty 3.807, což je nejvíce v celé historii ÚPO. Tento vývoj je ale do jisté míry ovlivněn zpřísněním postihu (od ledna 2006) za neplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatele při vzniku nebo uvolnění PM Graf II/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec evidovaní uchazeči volná pracovní místa

16 Úřad práce v Ostravě strana 15 V průběhu celého roku 2006 ostravští zaměstnavatelé nahlásili do databáze ÚPO celkem VPM, což je v meziročním srovnání o (+97,4 %) více. Celkem měli zprostředkovatelé našeho úřadu práce během roku k dispozici pracovních příležitostí (oproti předchozímu roku nárůst o VPM), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání. Koncem prosince 2006 evidoval ÚPO VPM nahlášených ostravskými zaměstnavateli, tj. nejvyšší prosincový stav od vzniku ÚPO. Průměrný počet pracovních příležitostí, které jsme mohli koncem každého měsíce svým klientům nabídnout, loni v meziročním srovnání stoupl o (+153,9 %) až na míst, což je nejvyšší úroveň od roku Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se ostravské firmy v závěru roku 2006 podílely 3,8 %, tj. o 1,8 procentního bodu více než v závěru roku Graf II/7 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v České republice a Ostravě v roce ,0 23,4 20,1 20,0 15,0 14,8 14,2 12,0 10,0 5,0 8,9 7,9 7,3 6,6 9,4 8,2 7,3 6,6 6,2 6,0 6,5 5,7 5,2 5,2 4,9 4,7 4,3 4,4 4,8 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR Ostrava V souvislosti s podstatným zvýšením počtu nabízených volných pracovních míst a s poklesem počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se výrazně snížil i průměrný počet uchazečů, kteří se v uplynulém roce mohli teoreticky ucházet o jedno volné pracovní místo. Jak je z výše uvedeného grafu patrné, počet uchazečů na jedno VPM se v roce 2006 prudce snížil, a to z lednových 23,4 na 6,5 v prosinci. V listopadu hodnota tohoto ukazatele klesla dokonce až na 6, což je nejnižší průměrný měsíční údaj od září Tímto pozitivním vývojem se Ostrava výrazně přiblížila celorepublikovému průměru, který v prosinci 2006 činil 4,8.

17 Úřad práce v Ostravě strana 16 Tabulka II/10 Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání stupeň vzdělání uchazeči k k k volná místa uchaz. /1 místo uchazeči volná místa uchaz. /1 místo uchazeči volná místa uchaz. /1 místo bez vzdělání , , ,0 základní vzdělání , , ,1 střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , , , , ,6 střední všeobecné , ,3 vysokoškolské , , ,6 celkem , , ,5 6.1 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Přestože VPM je v porovnání s počtem nezaměstnaných osob podstatně méně, zůstávají v databázi ÚPO některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. K evidoval ÚPO celkem 393 DE VPM. Jejich stav meziročně stoupl o 76 míst, tj. o 24,0 %, ale vzhledem k tomu, že celkový počet VPM meziročně stoupl více než trojnásobně, podílové zastoupení DE VPM na celkovém počtu VPM se výrazně snížilo, a to z 30,4 % v prosinci 2005 na 11,2 % v prosinci 2006, tj. o 19,2 procentního bodu. Tabulka II/11 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání k k k třída KZAM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , , ,4 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci , , ,6 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) , , ,2 4. Nižší administrativní pracovníci , , ,8 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě , , ,1 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 1 0 0, , ,0 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , , ,9 8. Obsluha strojů a zařízení , , ,1 9. Pomocní a nekvalif. pracovníci , , ,0 celkem , , ,2

18 Úřad práce v Ostravě strana 17 V členění podle tříd KZAM patří dlouhodobě nejvíce DE VPM do 7. třídy. Koncem roku 2006 to bylo 258 míst - nejvíce jich bylo v profesích zedník a svářeč. V této třídě KZAM jsme rovněž zaznamenali největší meziroční nárůst, a to o 101 míst (+64,3 %). Další početnou skupinu tvořila v závěru uplynulého roku DE VPM zařazená do 3. třídy (57 míst především pro techniky ve strojírenství a ve stavebnictví). Tabulka II/12 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM k k k stupeň vzdělání VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % bez vzdělání + základní vzdělání , , ,9 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,7 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,4 střední všeobecné (gymnázia) 0 0 0, , ,3 vysokoškolské , , ,3 celkem , , ,2 Z kvalifikační struktury DE VPM vyplývá, že: 13 (3,3 % z celkového počtu DE VPM) mohly obsadit osoby se základním vzděláním, popřípadě bez vzdělání, u 270 (68,7 % z celkového počtu DE VPM) bylo požadováno střední odborné vzdělání, 60 (15,3 % z celkového počtu DE VPM) bylo pro uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou, 2 (0,5 % z celkového počtu DE VPM) byla určena pro uchazeče se středním všeobecným vzděláním, 48 (12,2 % z celkového počtu DE VPM) patřilo vysokoškolákům. Důvodem existence DE VPM je neustále zpravidla nedostatek vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, úzká specifikace odbornosti, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například kumulace neúměrných požadavků neodpovídajících finančnímu ohodnocení). Poměrně velkou skupinu DE VPM (okolo poloviny) tvoří VPM, která jsou nahlášena zaměstnavateli s vazbou na žádosti o povolování zaměstnání cizích státních příslušníků. Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců o zaměstnání.

19 Úřad práce v Ostravě strana 18 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Ostravská evidovaná nezaměstnanost se v průběhu roku 2006 vyvíjela až nečekaně dobře celkově nejpříznivěji od roku Pokles počtu nezaměstnaných osob překonal i lepší variantu naši prognózy z června 2006, která přepokládala na konci sledovaného roku uchazečů o zaměstnání v registru ÚPO. Ve skutečnosti jsme evidovali jen nezaměstnaných osob, což je o 4,8 % méně než jsme očekávali. U řady základních ukazatelů, kterými je nezaměstnanost hodnocena, jsme v meziměsíčním, ale i v meziročním srovnání opakovaně zaznamenali jedny z nejlepších výsledků za celou dobu existence ÚPO. Po každoročně očekávaném a pravidelně se opakujícím lednovém výrazném zvýšení nezaměstnanosti (+665 osob), jehož intenzita byla srovnatelná s předchozími pěti lety, se již v únoru začala situace zlepšovat a počet evidovaných UoZ začal klesat. V desíti měsících roku se projevil meziměsíční pokles evidenčního stavu UoZ (v roce 2005 to bylo v osmi měsících a v roce 2004 jen v sedmi), meziroční úbytek nezaměstnaných osob nastal ve všech měsících roku. Za srpen až prosinec se počet registrovaných UoZ snížil o (-7,8 %) - tak silný souvislý úbytek v posledních pěti měsících roku nebyl ještě nikdy v historii ÚPO zaznamenán. Tento mimořádně pozitivní vývoj ve druhé polovině roku 2006 byl ovlivněn především pokračujícím dobrým výkonem české ekonomiky, ale také příznivými klimatickými podmínkami, které v závěru roku dovolily pokračovat v sezónních pracech, především ve stavebnictví. V listopadu a prosinci 2006 jsme zaznamenali největší meziroční poklesy UoZ (o 2.990, respektive o osob) za uplynulých čtrnáct let. Ve srovnání s dosavadním ostravským rekordním počtem evidovaných UoZ (30.396) z února 2004, jsme jich k měli v evidenci o (-25,2 %) méně a stav registrovaných UoZ byl nejnižší od května Průměrně měsíčně evidoval ÚPO v uplynulém roce celkem uchazečů, což je v meziročním srovnání o (-8,9 %) osob méně. Graf III/1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2005 až leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Míra registrované nezaměstnanosti v Ostravě meziročně klesla o 1,5 procentního bodu a koncem prosince 2006 činila 13,3 %. Hodnota tohoto ukazatele v Ostravě však neustále

20 Úřad práce v Ostravě strana 19 převyšuje celorepublikový průměr a je více než o dvě třetiny vyšší. V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti všech okresů ČR se Ostrava v uplynulém roce pohybovala mezi 4. (červenec až listopad) až 11. místem (leden, únor). V celkovém počtu registrovaných uchazečů zaujímala Ostrava v rámci všech okresů České republiky během všech měsíců roku 2006 druhé místo za okresem Karviná. Jestliže se občané Ostravy nyní podílejí na celkovém stavu obyvatel České republiky 3 %, v nezaměstnanosti jsou zastoupeni 5,1 %. Graf III/2 Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě a ČR v roce ,0 16,0 14,0 15,2 15,0 14,8 14,8 14,3 14,2 14,6 14,6 14,2 13,7 13,2 13,3 12,0 % 10,0 8,0 9,2 9,1 8,8 8,3 7,9 7,7 7,9 7,9 7,8 7,4 7,3 7,7 6,0 4,0 2,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Ostrava ČR Tabulka III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě, Moravskoslezském kraji a v České republice 2006 míra nezaměstnanosti v Ostravě (%) míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji (%) míra nezaměstnanosti v ČR (%) pořadí Ostravy v rámci všech úřadů práce ČR leden 15,2 14,5 9,2 11 únor 15,0 14,4 9,1 11 březen 14,8 14,2 8,8 10 duben 14,8 13,7 8,3 8 květen 14,3 13,2 7,9 5 červen 14,2 13,0 7,7 5 červenec 14,6 13,2 7,9 4 srpen 14,6 13,2 7,9 4 září 14,2 13,0 7,8 4 říjen 13,7 12,5 7,4 4 listopad 13,2 12,2 7,3 4 prosinec 13,3 12,6 7,7 9 I přes velmi pozitivní vývoj ve sledovaném roce patří Ostrava i většina dalších okresů MSK v rámci republiky stále k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností.

21 Úřad práce v Ostravě strana 20 Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2006 v porovnání s rokem 2005 ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / /2005 6/ /2006 absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,2 z toho dosažitelní ,8 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,5 průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v Kč ,3 volná pracovní místa ,5 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 24,8 9,4 6,5-18,3-73,8 míra nezaměstnanosti v % 14,8 14,2 13,3 K pobíralo PvN celkem evidovaných UoZ, tj. o 461 (-10,5 %) méně než ve stejném období předchozího roku. Průměrně měsíčně byla PvN vyplácena osobám, což je v meziročním srovnání o 329 (-6,9 %) méně. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je v Ostravě podíl osob s nárokem na PvN na celkové nezaměstnanosti výrazně nižší (ze všech úřadů práce byl koncem roku 2006 třetí nejnižší). Tuto situaci způsobuje především vysoký podíl dlouhodobě evidovaných UoZ v registru ÚPO. K bylo 54,3 % uchazečů o zaměstnání v evidenci déle než 12 měsíců, zatímco republikový průměr činil 41,2 %. Situace v Ostravě je ještě horší v porovnání uchazečů, kteří jsou v evidenci déle než 24 měsíců. Zatímco republikový průměr podílu zastoupení této skupiny UoZ je 27,2 %, v Ostravě je to 39,3 %. Průměrná měsíční výše PvN ve čtvrtém čtvrtletí 2006 činila 4.609,- Kč, což je oproti stejnému období předchozího roku o 190,- Kč více. Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů uchazeči pobírající PvN celkem % ženy OZP absolventi měsíční průměrná výše PvN v Kč prosinec , leden , únor , březen , duben , květen , červen , červenec , srpen , září , říjen , listopad , prosinec , index12/06:12/05 (v %) 87,8 89,5 101,9 90,6 93,9 210,4 104,3

22 Úřad práce v Ostravě strana Tok nezaměstnanosti Stejně jako dříve se i v uplynulém roce vyznačoval ostravský trh práce obrovským a ze všech okresů republiky jedním z největších toků evidované nezaměstnanosti (dlouhodobě 2. místo za Prahou). Nově se v roce 2006 do evidence našeho úřadu práce přihlásilo osob, což je o 44 více než za dvanáct měsíců roku Z větších ostravských podniků se mezi nimi nejvíce objevovali bývalí zaměstnanci Mittal Steel Ostrava, a.s., OKD, a.s., Hruška, s.r.o., personální agentury Grafton Recruitment s.r.o. a Trenkwalder KAPPA people a.s., Kaufland Česká republika v.o.s. a České dráhy, a.s. Naše služby také vyhledalo 941 bývalých živnostníků (meziročně o 201 méně), kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost. Vyřazeno z evidence bylo celkem uchazečů (meziročně o 204 více), z nichž (58,1 %) nastoupilo do zaměstnání nebo začalo samostatně podnikat. Z celkového počtu občanů vyřazených z našeho registru během roku 2006 jich odešlo prokazatelně pracovat do jiných míst republiky nebo vycestovalo za zaměstnáním do ciziny 627, což je o 167 méně než v roce Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti období evidovaní celkem *) nově evidovaní vyřazení umístění celkem umístění ÚP umístění jinak vyřazení podle 30, odst. 2 ZoZ ostatní 12/ leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem *) koncový stav měsíce

23 Úřad práce v Ostravě strana 22 Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec nově evidovaní vyřazení 3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání S celkovým ročním poklesem počtu registrovaných UoZ došlo rovněž k úbytku ve všech sledovaných skupinách. Na celkovém ročním poklesu o osob se více podíleli muži, jichž v evidenci ÚPO v roce 2006 ubylo (-13,6) %, počet nezaměstnaných žen se snížil o 1.403, (-10,8 %). Řady uchazečů o zaměstnání - OZP se v průběhu roku 2006 zúžily o 102, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti ale vzrostl o 1,2 procentního bodu a činil koncem roku 13,2 %. Počet absolventů škol, učilišť a mladistvých se meziročně snížil o 295 (-19,1 %). Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání absolventi celkem ženy OZP období a mladiství absolutně absolutně % absolutně % absolutně % prosinec , , ,0 leden , , ,9 únor , , ,0 březen , , ,1 duben , , ,8 květen , , ,3 červen , , ,6 červenec , , ,8 srpen , , ,8 září , , ,6 říjen , , ,3 listopad , , ,8 prosinec , , ,5 index 12/06:12/05 (v %) 87,8 89,2 101,6 96,7 110,1 80,9 92,1

24 Úřad práce v Ostravě strana Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením Mezi nejvíce ohrožené skupiny na ostravském trhu práce patří dlouhodobě zejména osoby se zdravotním postižením. Evidenční stav těchto zdravotně handicapovaných uchazečů je v Ostravě velice vysoký, koncem roku 2006 byl ze všech okresů ČR druhý nejvyšší, přičemž nejvíce evidovaných OZP je v okrese Karviná. Přestože se počet UoZ k výrazně snížil oproti roku 2005, u osob se zdravotním postižením to bylo pouze o 102 uchazečů. Jejich počet sice trvale klesá, ale toto tempo je pomalejší, než tempo klesání celkového počtu uchazečů, takže jejich podíl v evidenci ÚPO se zvýšil z 12,0 % na konci roku 2005 až na 13,2 % v závěru roku 2006, kdy jsme také zaznamenali nárůst opakovaných evidencí. Dlouhodobá evidence nezaměstnaných nad 1 rok činila k celkem uchazečů - osob se ZP, tj. podíl 75 %. Vliv na tento nárůst má skutečnost, že uchazeči, kteří se stali v průběhu evidence osobami se ZP celkem 305 (o 54 více oproti loňskému roku), mají vleklé zdravotní problémy, a proto je jejich vhodné uplatnění na trhu práce velmi obtížné a problematické již delší dobu. Průměrná doba setrvání OZP v registru ÚPO je velice vysoká a navíc se stále prodlužuje. Koncem roku 2006 činila 51,5 měsíců (meziroční nárůst o 1,7 měsíce), u ostatních občanů jen 30,7 měsíce. Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů - OZP ukazatel stav k 12/ / /2005 6/ /2006 absolutně % celkový počet uchazečů - OZP ,3 jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v % 12,0 12,6 13,2 I když podíl uchazečů se ZP s kvalifikací vyučen je vyšší než u ostatních UoZ, převážná část z nich nemůže v důsledku zdravotního stavu své povolání vykonávat a pro možnosti umístění do vhodného zaměstnání jsou prakticky na úrovni nekvalifikovaných osob. Tabulka III/7 Kvalifikační struktura uchazečů OZP stupeň vzdělání k k k absolutně % absolutně % absolutně % bez vzdělání 3 0,1 3 0,1 3 0,1 základní vzdělání , , ,5 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,9 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) 299 9, , ,4 střední všeobecné 54 1,7 54 1,7 38 1,3 vysokoškolské 61 2,0 64 2,1 54 1,8 celkem , , ,0 Uchazeči, kteří jsou v evidenci poprvé, převážně nemohou vykonávat svou původní profesi vzhledem k současnému zdravotnímu stavu, pouze s určitým omezením nebo úpravou

25 Úřad práce v Ostravě strana 24 pracovních podmínek. Jedná se převážně o uchazeče vyššího věku, kteří mají základní nebo nižší vzdělání a nemají zájem se dále vzdělávat, popř. rozšiřovat si své znalosti a dovednosti. V nabídce stále přetrvává nedostatek vhodných pracovních míst pro tyto handicapované osoby. Nemalou roli v této skutečnosti hraje to, že osoby se zdravotním postižením nemají takovou pracovní výkonnost a flexibilitu, jakou zaměstnavatelé požadují. Samotní uchazeči - OZP mnohdy nemají motivaci k práci, neboť jsou částečně finančně zajištěni, po čase ztrácejí pracovní návyky, projevuje se u nich vyšší nemocnost a při hledání zaměstnání se stávají pasivními. Přes veškeré tyto problémy nastoupilo v roce 2006 do zaměstnání celkem 570 uchazečů - OZP. Při umísťování těchto UoZ využíváme možnosti APZ, kdy takto nastoupilo do zaměstnání 159 OZP, naopak pro maření součinnosti s úřadem práce jich bylo ve sledovaném období vyřazeno celkem 370. Pro snadnější umísťování této problémové skupiny UoZ, jim nabízíme v rámci poradenských pohovorů vhodné rekvalifikační kurzy, využíváme aktivity financované z projektů ESF, které mohou OZP zvládnout vzhledem ke svému zdravotnímu omezení. Jsme si vědomi, že s každou další kvalifikací, znalostí či dovedností se do budoucna otevírá občanům se zdravotním postižením více možností pracovního uplatnění a přizpůsobení se měnícím podmínkám na trhu práce. Nadále spolupracujeme se Střediskem pracovní rehabilitace v Ostravě-Porubě, kde probíhají kurzy Praktikum pro život, který je určen uchazečům se základním vzděláním a těm, kteří ztratili jakékoliv pracovní návyky. 4.2 Ženy V porovnání s rokem 2005, kdy počet evidovaných uchazeček o zaměstnání klesl o 1.251, byl v roce 2006 vývoj ještě příznivější. V jeho průběhu stav evidovaných nezaměstnaných žen klesl o (-10,8 %) a na celkovém úbytku evidovaných UoZ se v roce 2006 ženy podílely 44,5 %. Přes tento příznivý vývoj je počet nezaměstnaných žen evidovaných na ÚPO stále velmi vysoký. Graf III/4 Vývoj počtu evidovaných žen a mužů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ženy S registrovanými ženami zaujímala Ostrava koncem prosince 2006 v rámci všech úřadů práce ČR 2. místo (za okresem Karviná) a tato příčka nám patřila po celý muži