ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2014 a předpokládaný vývoj v roce 2015

Transkript

1 Krajská pobočka v Ostravě 30. dubna 3130/2c Ostrava ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2014 a předpokládaný vývoj v roce 2015 Ostrava, březen 2015

2

3 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 2 Spolupráce a podklady: - výsledky šetření provedeného referátem trhu práce, - jednotlivé odborné útvary Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě, - Česká správa sociálního zabezpečení, - Český statistický úřad. Z důvodu změny informačního systému jsou data v kapitole Zahraniční zaměstnanost dopočítávána ručně, proto je jejich vypovídací schopnost pouze orientační. Zpracoval referát trhu práce

4 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 3 OBSAH strana A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. Demografická situace okresu Ostrava 4 II. Zaměstnanost - poptávka po práci 7 III. Nezaměstnanost 22 IV. Zahraniční zaměstnanost 35 V. Aktivní politika zaměstnanosti 41 VI. Prognóza vývoje trhu práce v roce VII. Přílohy 72 Seznam použitých zkratek 76

5 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 4 A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. DEMOGRAFICKÁ SITUACE OKRESU OSTRAVA 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě MSK a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě ČR, probíhala od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která nejen výrazně měnila její tvář, ale několik let byla pravidelně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců a až do roku 2003 (s výjimkou roku 2001) téměř neustálým nárůstem počtu evidovaných UoZ. Ostravský region stále patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a vysoká strukturální nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů byly nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy nezaměstnanost velmi prudce stoupala a zaměstnanost výrazně klesala - stav lidí hledajících zaměstnání v těchto třech letech vzrostl o (+175,6 %) osob a celkově u ostravských firem ubylo (-11,7 %) zaměstnanců. Od února 2004, kdy byl stav registrovaných UoZ (30 396) nejvyšší od začátku sledování v okrese Ostrava, počet uchazečů se postupně snižoval až do října 2008, kdy bylo v evidenci osob, tj. nejméně od května Pak se situace vlivem dopadu celosvětové hospodářské krize začala zhoršovat a nezaměstnanost nepřetržitě rostla devět měsíců, celkem o osob. Poté docházelo s mírnými výkyvy k postupné stabilizaci, přesto se od listopadu 2008 do konce roku 2012 počet evidovaných uchazečů zvýšil o 8 128, tj. o 55,5 % osob. Během roku 2013 začal počet UoZ dále výrazněji narůstat a meziročně se zvýšil o dalších uchazečů o zaměstnání, aby v prvních dvou měsících následujícího roku překročil dokonce hranici 27 tisíc UoZ. Teprve až s březnem 2014 dochází s určitými výkyvy k postupnému pomalému poklesu nezaměstnanosti a jeji hodnota se v závěru roku přiblížila k 25 tisícové hranici. Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti, evidované nezaměstnanosti a VPM v letech 2007 až 2014 ukazatel (celkový počet) stav k zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo 4,2 3,6 22,9 15,1 11,9 13,4 41,6 11,7 2. Demografická situace K 31. prosinci 2014 žilo v okrese Ostrava celkem trvale bydlících obyvatel, z toho 51,5 % žen. Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku snížil o

6 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 5 Na tomto poklesu se podíleli především obyvatelé v produktivním věku (-3 171). K jejich odlivu došlo také vlivem nepříliš příznivé situace na ostravském trhu práce. Ve věkové kategorii 0-14 let došlo pouze k nepatrnému přírůstku (+256). Počet obyvatel ve věku 65 let a více stoupl na , to je o osob, a na celkovém stavu trvale bydlících obyvatel okresu Ostrava se tak občané v poproduktivním věku podílejí 17,6 %. Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Ostrava se nezastavil ani v tomto sledovaném období a vzrostl na 41,8 roku, z toho u mužů na 40,1 a u žen na 43,4 roku. Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel ukazatel 1) stav k stav k stav k (celkový počet) celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy obyvatelé celkem obyvatelé věkové kategorie 0-14 let obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé ve věku 65 let a více průměrný věk obyvatel 41,3 42,9 41,5 43,2 41,8 43,4 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Osoby věkové skupiny let. Graf I/1 Věková struktura obyvatel okresu Ostrava k muži ženy

7 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 6 Území našeho okresu je relativně jednolité a není v něm možné definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z mikroregionálního pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obslužnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa, a proto je v ostravském okrese vliv dopravní obslužnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný. Přestože zde nelze definovat mikroregiony, jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáva-li jsme od konce roku 1999 pravidelně každé čtvrtletí míry nezaměstnanosti v jednotlivých městských obvodech Ostravy a od začátku roku 2007 také ve všech obcích okresu (od roku 2013 podíl nezaměstnaných osob). Jejich hodnoty ke konci roku 2014 jsou uvedeny v příloze č. 1.

8 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 7 II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost Zaměstnanost v okrese Ostrava vykázala během sledovaného roku zlepšení a po pětiletém poklesu došlo k jejímu nárůstu. I když dopady světové finanční a hospodářské krize z konce roku 2008 jsou stále patrné, můžeme rovněž říci, že se česká ekonomika nacházela v minulém roce ve fázi mírného ekonomického oživení. Tento vývoj se projevil nejen v růstu personálních stavů u monitorovaných firem, ale i v postupném zvyšování počtu volných pracovních míst. Přestože se ekonomická situace postupně zlepšuje, je ale stále nemálo firem, které během roku zaznamenávaly spíše stagnaci než oživení, a to nejen v důsledku velké konkurence, ale také z důvodů používání různých metod a ekonomických nástrojů v jednotlivých zemích při řešení nelehké hospodářské situace. Proto růst produkce, a tím i exportu u těchto organizací, je do značné míry ovlivněn nejen jejich samotnou ekonomickou kvalitou, ale rovněž politickými a hospodářskými poměry často nejen v EU, ale i v dalších zemích, přičemž je jejich situace mnohdy zatížena velkou mírou nejistoty. Zároveň pořád platí, že odvětvová struktura minulosti přináší okresu stále nemalé problémy, přesto se v roce 2014 projevovala tendence nepropouštět alespoň své kmenové zaměstnance. Celkovou hospodářskou situaci můžeme charakterizovat těmito faktory: Během loňského roku docházelo k pozvolnému oživování ekonomické aktivity a podle odhadu MF ČR měl HDP za celý rok 2014 vzrůst o 2,4 %. Meziroční růst HDP byl nakonec ovlivněn především domácí poptávkou. Strach z deflace v ČR vedl ČNB k intervencím na devizovém trhu, které vedly k oslabení kurzu české koruny nad hladinu 27 CZK/1 EUR. Tím sice kurz napomáhá exportérům, zlevňuje jejich zboží, dovoz však prodražuje. Dalšími faktory, které ovlivňují ekonomickou situaci, je výrazný pokles ceny ropy na světových trzích a růst hodnoty dolaru k evropské měně, a tím i koruně. Podnikatelské prostředí a samotný trh práce jistě ovlivní z konce minulého roku množství vydaných novel zákonů. Např.: o veřejných zakázkách, o dani z přidané hodnoty, jež zavádí druhou sníženou sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 10 % na léky, knihy, dětskou výživu a vybrané potraviny. K tomu další novela zákona o DPH (měla by zlepšit výběr daní), novela zákona o spotřebních daních (v reakci na oslabení směnného kurzu koruny vůči euru byly upraveny sazby spotřební daně z tabákových výrobků), novela o daních z příjmů s daňovým zvýhodněním na děti, novela zákona o důchodovém spoření, o státní sociální podpoře, o veřejném zdravotním pojištění. Dále nařízení vlády o zvýšení minimální mzdy a novela zákona o zaměstnanosti, která opětovně např. zavádí kategorii osob zdravotně znevýhodněných, jejichž zaměstnávání bude podpořeno finančním příspěvkem ve výši až Kč měsíčně. Během minulého roku rostla průmyslová výroba a oblast obchodu. Po několikaletém poklesu vzrostla v meziročním srovnání i stavební produkce, je však třeba zároveň zdůraznit nízkou srovnávací základnu předminulého roku. Oživení v ekonomice se během minulého roku projevilo alespoň částečně v zaplňování administrativní budovy podnikatelskými subjekty na Nové Karolině. Tímto stavem ale trpí samotné centrum města, kde dochází již delší dobu k vylidňování a podnikatelská činnost zde skomírá. Jedním z důvodů je rovněž to, že oblast má málo stálých obyvatel a pokusy o oživení centra prozatím selhávají.

9 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 8 I zaměstnavatelé s pozitivním vývojem a zakázkovou naplněností výrobních kapacit vedli v r stále ještě spíše opatrnější personální politiku a byli-li nuceni propouštět, týkalo se to v první řadě zaměstnanců personálních agentur. Přestože se společnosti maximálně snaží nepropouštět své kmenové zaměstnance, některé firmy během loňského roku musely přistoupit i k hromadnému propouštění ( 62 ZP). Jednalo se o 5 zaměstnavatelů a týkalo se 283 zaměstnanců. Od ledna 2009 již OSSZ nevede přehled o vývoji počtu malých organizací a jejich pojištěnců (zaměstnanců u firem se stavem do 25 osob), ale sleduje tyto údaje za všechny zaměstnavatelské subjekty podle počtu pojistných vztahů. Úřad práce, který údaje o malých firmách pravidelně získával a využíval pro výpočet celkové zaměstnanosti v daném okrese, není tak nadále schopen pokračovat ve sledovaných časových řadách a může využívat pouze své interní údaje z monitoringu zaměstnavatelů s počtem 26 a více osob a k tomu údaje o počtu OSVČ z OSSZ. 2. Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem se stavem 26 a více osob Úřad práce od začátku sledování zaměstnanosti monitoruje situaci a vývoj personálních stavů u zaměstnavatelských subjektů s počtem 26 a více zaměstnanců. Ke konci roku 2014 bylo monitorováno celkem 742 zaměstnavatelských subjektů, v meziročním srovnání o 6 více. Celkově u nich bylo k zaměstnáno osob. Za sledovaný rok se jejich počet zvýšil celkem o osob. Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od 1. pololetí 2004

10 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana Struktura podle počtu zaměstnanců Od června 2002 členíme monitorované zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc ještě podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO. Tabulka II/1 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob kategorie / /2013 absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , ,4-4 -1,1 50 až , , ,5 250 a více 77 10, ,4 0 0,0 z toho až , ,5-3 -6,7 500 až , , , až , ,2 0 0, a více 0 0,0 0 0,0 0 - celkem , , ,8 Na souhrnném meziročním zvýšení počtu zaměstnavatelských subjektů působících na trhu práce v okrese Ostrava se největší měrou podílely monitorované firmy s 50 až 249 pracovníky (+10). U malých společností do 49 zaměstnanců naopak došlo ke snížení (-4). Celkový počet velkých firem s 250 a více zaměstnanci se nezměnil, v rámci nich došlo pouze k úbytku u velikostní kategorie s 250 až 499 osobami (-3) a stejnému navýšení (+3) u velikostní kategorie s 500 až 999 zaměstnanci. Tabulka II/2 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob kategorie / /2013 absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , ,8 50 až , , ,8 250 a více , , ,0 z toho až , , ,5 500 až , , , až , , , a více 0 0,0 0 0,0 0 - celkem , , ,8

11 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 10 Celkově došlo u monitorovaných firem všech velikostních kategorií během roku 2014 k nárůstu počtu zaměstnanců o 2,8 %. Na tomto navýšení se podílely podniky s 250 a více zaměstnanci ( osob) a z nich nejvíce zaměstnanost vzrostla u firem s 500 až 999 pracovníky ( osob), naopak k poklesu došlo u kategorie 250 až 499 zaměstnanců (-904 osob). K většímu nárůstu došlo rovněž ve skupině firem s 50 až 249 pracovníky ( osob). 2.2 Struktura podle odvětví Monitorované firmy jsou od roku 2008 rozděleny podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která byla vypracována na základě mezinárodní statistické klasifikace a nahradila původní Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Klasifikace CZ- NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství v minulých letech, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. V následujících tabulkách je navíc podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl.

12 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 11 Tabulka II/3 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob ekonomické činnosti stav k 12/ /2013 absolutně v % absolutně v % Zemědělství, lesnictví a rybářství 6 0,8 8 1,1 +2 Těžba a dobývání 5 0,7 5 0,7 0 Zpracovatelský průmysl , ,6-6 z toho výroba potr. výr., nápojů a tabákových výr ,0 15 9,8-1 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků 2 1,3 2 1,3 0 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů 14 8,8 12 7,8-2 výroba koksu a rafinov. ropných produktů 1 0,6 1 0,7 0 výroba chemických látek a chem. přípravků 6 3,8 6 3,9 0 výroba zákl. farmaceut. výrobků. a přípravků 0 0,0 0 0,0 0 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků 16 10,1 15 9,8-1 výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí 42 26, ,1-2 a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz. 2 1,3 2 1,3 0 výroba elektrických zařízení 14 8,8 12 7,8-2 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených 28 17, ,0 +1 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba 17 10, ,8 +1 ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zař. 1 0,6 1 0,7 0 Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu 7 0,9 7 0,9 0 Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 15 2,0 14 1,9-1 Stavebnictví 60 8,2 58 7,8-2 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 63 8,6 62 8,4-1 Doprava a skladování 37 5,0 35 4,7-2 Ubytování, stravování a pohostinství 11 1,5 10 1,4-1 Informační a komunikační činnosti 32 4,3 35 4,7 +3 Peněžnictví a pojišťovnictví 20 2,7 21 2,8 +1 Činnosti v oblasti nemovitostí 9 1,2 9 1,2 0 Profesní, vědecké a technické činnosti 22 3,0 23 3,1 +1 Administrativní a podpůrné činnosti 34 4,6 43 5,8 +9 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení 33 4,5 33 4,4 0 Vzdělávání , ,9-1 Zdravotní a sociální péče 38 5,2 39 5,3 +1 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 19 2,6 21 2,8 +2 Ostatní činnosti 10 1,4 11 1,5 +1 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky 0 0,0 0 0,0 0 a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 celkem , ,0 +6

13 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 12 Tabulka II/4 Počty zaměstnanců v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob ekonomické činnosti stav k 12/ /2013 absolutně v % absolutně v % Zemědělství, lesnictví a rybářství 204 0, ,3 +61 Těžba a dobývání 308 0, ,3-16 Zpracovatelský průmysl , ,6-478 z toho výroba potr. výr., nápojů a tabákových výr , ,6-4 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků 26 0,1 25 0,1-1 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů 788 2, ,6-13 výroba koksu a rafinov. ropných produktů 726 2, ,0-122 výroba chemických látek a chem. přípravků 562 1, ,9 +9 výroba zákl. farmaceut. výrobků. a přípravků 0 0,0 0 0,0 0 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků , ,9-37 výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí , ,8-440 a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz , ,8-30 výroba elektrických zařízení , ,4-34 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených , ,2-259 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba , , ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zař. 11 0,1 8 0,1-3 Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu , , Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi , ,0 +54 Stavebnictví , ,5-244 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel , ,3-159 Doprava a skladování , ,2-75 Ubytování, stravování a pohostinství 706 0, ,7-31 Informační a komunikační činnosti , , Peněžnictví a pojišťovnictví , , Činnosti v oblasti nemovitostí 792 0, ,8-1 Profesní, vědecké a technické činnosti , , Administrativní a podpůrné činnosti , , Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení , , Vzdělávání , , Zdravotní a sociální péče , , Kulturní, zábavní a rekreační činnosti , ,7 +77 Ostatní činnosti 902 0, ,0 +72 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky 0 0,0 0 0,0 0 a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 celkem , ,

14 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 13 K celkovému navýšení počtu monitorovaných firem v roce 2014 přispěly z jednotlivých odvětví nejvíce administrativní a podpůrné činnosti (+9), informační a komunikační činnosti (+3), zemědělství, lesnictví a rybářství (+2) a kulturní, zábavní a rekreační činnosti (+2). K poklesu naopak nejvíce došlo ve zpracovatelském průmyslu (-6) a zde v pododvětvích zpracování dřeva, výroby papíru a výrobků papíru (-2), výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství (-2) a ve výrobě elektrických zařízení (-2). Dále se snížení projevilo ve stavebnictví (-2) a v odvětví dopravy a skladování (-2). Z uvedených monitorovaných odvětví se na ročním nárůstu zaměstnanosti nejvíce podílely firmy orientované na administrativní a podpůrné činnosti ( osob), profesní, vědecké a technické činnosti (+821 osob), výrobu motorových vozidel (+456 osob) a dále odvětví vzdělávání (+309 osob), veřejné správy a obrany, povinného sociálního zabezpečení (+273 osob), zdravotní a sociální péče (+224 osob) a informačních a komunikačních činností (+213 osob). Naopak k výraznějšímu úbytku zaměstnanosti došlo ve zpracovatelském průmyslu (-478 osob), a to především v pododvětvích výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství (-440 osob), ve výrobě strojů a zařízení (-259 osob) a ve výrobě koksu (-122 osob). Větší pokles zaznamenalo rovněž stavebnictví (-244 osob) a velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (-159 osob). 2.3 Zaměstnanost vybraných skupin osob Celková zaměstnanost žen se během loňského roku zvýšila o (+5,2 %). Nejvíce jejich počet vzrostl v administrativních a podpůrných činnostech (+710 osob) a profesních, vědeckých a technických činnostech (+619 osob). Z dalších odvětví větší nárůsty zaznamenalo vzdělávání (+254 osob), veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (+249 osob), informační a komunikační činnosti (+178 osob), pododvětví výroby motorových vozidel (+172 osob) a zdravotní a sociální péče (+170 osob). Naopak větší úbytek zaměstnaných žen zaznamenalo pouze pododvětví výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství (-113 osob). Počet pracujících důchodců se v okrese Ostrava v roce 2014 snížil o 69. Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je již dlouhodobě zaměstnáno v oblasti vzdělávání, a to 803, meziročně se jejich počet v tomto odvětví zvýšil o 36 osob a zároveň tato oblast zaznamenala největší nárůst zaměstnanců důchodového věku v minulém roce. Mírnější navýšení jsme vykázali rovněž ve veřejné správě a obraně, povinném sociálním zabezpečení (+18 osob), dopravě a skladování (+15 osob), stavebnictví (+14 osob) a administrativních a podpůrných činnostech (+14 osob). Naopak největší pokles jsme zaznamenali ve zdravotní a sociální péči (-101 osob).

15 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 14 Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců skupina počet osob 12/ /2013 k k absolutně v % ženy ,2 OZP ,4 důchodci ,5 Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se zdravotním postižením u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od 1. pololetí 2004 Podle ZoZ mají zaměstnavatelé s více než 25 pracovníky povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se zdravotním postižením. Nesplnění tohoto stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, že: - budou odebírat výrobky a služby od podniků zaměstnávajících více než 50 % OZP, - budou výše jmenovaným firmám zadávat výrobní programy, - budou svou zákonnou povinnost nahrazovat finančním odvodem do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každou OZP, o kterou nesplnily povinný podíl, - nebo vzájemnou kombinací výše uvedených možností. Jakým způsobem zaměstnavatelé splnili svou zákonnou povinnost informují příslušný úřad práce Oznámením. Tuto zprávu nahlásilo během roku 2014 našemu úřadu 665 zaměstnavatelů, což je o 15 více než v minulém období, a z tohoto počtu jich mělo povinnost odvodu za rok 2013 do státního rozpočtu 203 a k bylo odvedeno tis. Kč. Oproti minulému roku

16 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 15 tedy povinnost odvodu do SR mělo o 20 zaměstnavatelů méně a také odvedená částka byla orientačně o tis. Kč menší než za předchozí rok. Osoby se zdravotním postižením patří mezi obtížně umístitelné na trhu práce. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě poskytovaný dle 78 ZoZ zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50 % těchto osob, přispívá k jejich snadnějšímu pracovnímu uplatnění. Jedná se o příspěvek nárokový a zaměstnavatelé, kteří splňují zákonem stanovené podmínky, jej obvykle uplatňují častěji, než nenárokové nástroje APZ. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být Krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však Kč. Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nejvýše však o Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením. Zvýšení příspěvku nelze uplatnit pro chráněné pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele. Ve 4. čtvrtletí roku 2013 a v prvním čtvrtletí roku 2014 požádalo o tento příspěvek celkem 82 subjektů, ve 2. čtvrtletí roku 2014 celkem 86 subjektů a ve 3. čtvrtletí roku 2014 celkem 89 subjektů. Celkově bylo vyplaceno Kč, což je o Kč více než v předchozím roce. 3. Vývoj počtu OSVČ Tabulka II/6 Počet OSVČ ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / absolutně v % OSVČ vykonávající činnost ,5 z toho - hlavní ,9 - vedlejší ,5 OSVČ - pojištěnci ,0 V závěru roku 2014 registrovala Okresní správa sociálního zabezpečení v Ostravě celkem osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost, což představuje sedmý pololetní pokles za sebou a nepříznivá ekonomická situace v minulém roce tak vedla k celkovému úbytku o 891 OSVČ. Z celkového prosincového počtu osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost se u (57,7 %) z nich jednalo o hlavní pracovní činnost a u (42,3 %) o činnost vedlejší. Počet důchodově pojištěných živnostníků se v průběhu loňského roku snížil o

17 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 16 Graf II/3 Vývoj počtu OSVČ od 1. pololetí Volná pracovní místa Na poptávkové straně trhu práce jsme během roku 2014 zaznamenávali s určitými výkyvy postupný nárůst volných pracovních míst a od měsíce září jejich počet překročil dvoutisícovou hranici. V závěru prosince 2014 měli tedy uchazeči a zájemci o zaměstnání k dispozici volných pracovních míst. Nejnižší hodnota minulého roku byla zaznamenána v lednu (886), nejvyšší v listopadu (2 529), což je zároveň nejvyšší hodnota od doby nástupu světové finanční a hospodářské krize z konce roku 2008.

18 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 17 Graf II/4 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a VPM v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec evidovaní uchazeči volná pracovní místa I přes postupné navyšování počtu VPM se průměrný počet pracovních příležitostí, které jsme mohli koncem každého měsíce svým klientům nabídnout, snížil na míst, což představovalo meziroční pokles o 73 volných míst. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se firmy v okrese Ostrava v prosinci 2014 podílely 3,7 % a tato hodnota představuje meziroční nárůst 1,9 procentního bodu.

19 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 18 Graf II/5 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v České republice a v okrese Ostrava v roce ,0 30,0 25,0 30,6 28,9 27,6 20,0 15,0 10,0 17,3 16,3 21,4 14,9 23,2 23,7 13,0 11,5 17,8 14,4 12,3 10,8 9,8 11,7 5,0 10,9 10,6 9,8 9,4 8,9 8,7 9,2 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR okres Ostrava Nepříznivý vývoj na poptávkové straně trhu práce, především v první polovině minulého roku, a velký počet nezaměstnaných osob způsobovaly také do konce června vysoké průměrné počty UoZ, kteří se v roce 2014 mohli teoreticky ucházet o jedno volné pracovní místo. Teprve až od konce července minulého roku se tento průměrný počet UoZ začal výrazněji snižovat, avšak v průběhu roku 2014 byl vždy tento ukazatel vyšší než celorepublikový. Zároveň i samotný průměrný stav byl v minulém roce vyšší než průměr za celou ČR, a to o 7,6 osob. V prosinci 2014 se mohlo v okrese Ostrava ucházet o jedno VPM 11,7 uchazečů, což představuje v meziročním srovnání poměrně velký pokles, a to o 29,9. Koncem roku 2014 byl tento ukazatel oproti celorepublikovému průměru vyšší již jen o 2,5.

20 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 19 Tabulka II/7 Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání požadovaný stupeň vzdělání UoZ VPM UoZ/ VPM UoZ VPM UoZ/ VPM bez vzdělání , ,6 základní vzdělání , ,0 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,7 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,0 střední všeobecné , ,9 vysokoškolské , ,5 celkem , ,7 4.1 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Volná pracovní místa, která se nedaří obsadit uchazečem o zaměstnání déle než 3 měsíce považujeme za dlouhodobě evidovaná. K evidovalo KoP Ostrava celkem 889 DE VPM. Jejich stav meziročně vzrostl o 735. Bylo to však způsobeno i celkovým nárůstem VPM. S tímto navýšením však vzrostl během minulého roku i podíl DE VPM, které ke konci prosince představovaly již přes 40 % všech VPM v evidenci KoP Ostrava. Z toho je patrný určitý strukturální nesoulad na trhu práce, kdy se i přes dostatečný počet evidovaných uchazečů nedaří plně uspokojit poptávku ze strany zaměstnavatelů. V členění podle tříd CZ-ISCO je nejpočetnější skupinou DE VPM 7. třída (řemeslníci a opraváři). Koncem roku 2014 to bylo 305 míst. Další početně větší skupinou byla třída 9 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci) se 186 DE VPM. Dále následovaly třídy 3 (techničtí a odborní pracovníci) a 5 (pracovníci ve službách a prodeji). Z pohledu profesní skladby bylo nejvíce DE VPM ke konci sledovaného roku pro pomocné pracovníky ve výrobě, nástrojaře, zedníky, svářeče, pracovníky ostrahy a bezpečnostních agentur, zprostředkovatele služeb, kuchaře, obsluhu strojů, instalatéry a řidiče nákladních automobilů. Větší počet dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst byl rovněž pro obchodní zástupce, kurýry a finanční a investiční poradce.

21 VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 20 Tabulka II/8 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání třída CZ-ISCO počet počet % počet počet % 1. zákonodárci a řídící pracovníci , ,6 2. specialisté , ,7 3. techničtí a odborní pracovníci , ,0 4. úředníci , ,2 5. pracovníci ve službách a prodeji , ,5 6. kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství ,0 7. řemeslníci a opraváři , ,6 8. obsluha strojů a zařízení, montéři , ,9 9. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,4 0. zaměstnanci v ozbrojených silách celkem , ,3 Tabulka II/9 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM stupeň vzdělání počet počet % počet počet % bez vzdělání 3 0 0, ,0 základní vzdělání , ,2 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,7 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,0 střední všeobecné (gymnázia) , ,0 vysokoškolské , ,9 celkem , ,3

22 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 21 Podle kvalifikační struktury je největší počet DE VPM pro uchazeče se středním odborným vzděláním (477 míst), základním vzděláním (210 míst) a se středním odborným vzděláním s maturitou (158 míst). Důvodem existence DE VPM je zpravidla stálý nedostatek vhodných UoZ splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, úzká specifikace odbornosti, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například kumulace neúměrných požadavků navíc neodpovídajících finančnímu ohodnocení). Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože zaměstnance aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim pak slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců o zaměstnání.

23 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 22 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Koncem prosince 2014 bylo v okrese Ostrava evidováno celkem uchazečů o zaměstnání. Během uplynulého roku došlo celkově k jejich poklesu o (-4,1 %). Nejvyšší nezaměstnanost byla zaznamenána na počátku roku, konkrétně v únoru. V prvních dvou měsících minulého roku překročila hranici 27 tisíc, naopak nejnižší hodnota byla dosažena v listopadu, kdy pouze v tomto měsíci byla pod hranicí 25 tisíc. Největší meziměsíční nárůst uchazečů o zaměstnání jsme zaznamenali v lednu, kdy jejich počet stoupl o 896, druhé největší zvýšení stavu bylo v měsíci prosinci (+235 osob). Meziroční nárůsty evidovaných uchazečů byly zaznamenány v prvních osmi měsících roku a v lednu a únoru překročily dokonce dvoutisícovou hranici. Během hodnoceného roku jsme evidovali průměrně měsíčně celkem uchazečů, což je v meziročním srovnání o 783 (+3,1 %) osob více. Tím, že během roku docházelo k postupnému poklesu (i přes mírné výkyvy) stavu uchazečů o zaměstnání a zároveň i k jejich meziročním úbytkům v poslední třetině roku, podkročil skutečný počet UoZ z konce minulého roku i náš prognózovaný stav. Tehdy jsme pod vlivem situace na trhu práce očekávali v horší variantě UoZ a v lepším případě UoZ. Graf III/1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2013 a leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Podíl nezaměstnaných osob v prosinci 2014 činil v okrese Ostrava 11,0 %, což znamená meziroční pokles o 0,6 procentního bodu. Na pomyslném žebříčku výše podílu nezaměstnaných všech okresů ČR se náš ostravský v uplynulém roce pohyboval mezi 5. (květen až září) až 10. místem (leden). V celkovém počtu registrovaných uchazečů zaujímal okres Ostrava v rámci všech okresů České republiky během celého roku 2014 druhé místo.

24 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 23 Graf III/2 Vývoj podílu nezaměstnaných osob v okrese Ostrava a ČR v roce ,0 12,0 12,0 11,9 11,8 11,6 11,4 11,3 11,4 11,3 11,2 11,1 10,8 11,0 10,0 8,0 % 6,0 8,6 8,6 8,3 7,9 7,5 7,4 7,4 7,4 7,3 7,1 7,1 7,5 4,0 2,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec okres Ostrava ČR Tabulka III/1 Vývoj podílu nezaměstnaných osob v okrese Ostrava, Moravskoslezském kraji a v České republice 2014 podíl nezaměstnaných osob v okrese Ostrava (%) podíl nezaměstnaných osob v MSK (%) podíl nezaměstnaných osob v ČR (%) pořadí okresu Ostrava v rámci ČR leden 12,0 10,9 8,6 10. únor 11,9 10,9 8,6 9. březen 11,8 10,7 8,3 8. duben 11,6 10,3 7,9 7. květen 11,4 10,0 7,5 5. červen 11,3 9,8 7,4 5. červenec 11,4 9,9 7,4 5. srpen 11,3 9,8 7,4 5. září 11,2 9,7 7,3 5. říjen 11,1 9,5 7,1 6. listopad 10,8 9,4 7,1 6. prosinec 11,0 9,8 7,5 6.

25 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 24 Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2014 v porovnání s rokem 2013 ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,1 z toho dosažitelní ,1 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,4 průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v Kč ,6 volná pracovní místa ,6 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 41,6 11,7-29,9-71,9 podíl nezaměstnaných osob v % 11,6 11,0 K pobíralo PvN celkem evidovaných UoZ, tj. o 672 (-16,4 %) méně, než v prosinci Ve srovnání s celorepublikovým průměrem byl v okrese Ostrava podíl osob s nárokem na PvN na celkové nezaměstnanosti výrazně nižší (ze všech okresů byl koncem roku 2014 čtvrtý nejnižší). Tuto situaci způsobuje především vysoký podíl dlouhodobě evidovaných UoZ v registru KoP Ostrava, což je podrobněji popsáno v kapitole zabývající se délkou evidované nezaměstnanosti. Průměrná měsíční výše PvN ve IV. čtvrtletí 2014 činila Kč, což bylo meziročně o 413 Kč méně. Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů uchazeči pobírající PvN celkem % ženy OZP absolventi měsíční průměrná výše PvN v Kč prosinec , leden , únor , březen , duben , květen , červen , červenec , srpen , září , říjen , listopad , prosinec , index 12/14:12/13 (v %) 95,9 83,6 87,3 86,6 82,8 59,3 93,4

26 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana Tok nezaměstnanosti Stejně jako v minulých letech se i vloni vyznačoval trh práce v okrese Ostrava obrovským a ze všech okresů republiky jedním z největších toků registrované nezaměstnanosti. Nově se v roce 2014 do evidence KoP Ostrava přihlásilo osob, což bylo meziročně méně o 395. Tento počet představuje za dobu existence ÚP průměrný stav. Nejvíce nových uchazečů o práci se přišlo zaevidovat tradičně v měsíci lednu, kdy jejich počet překročil hranici dvou tisíc. V září počet nových uchazečů přesáhl rovněž dva tisíce a ve všech dalších měsících roku se již pohyboval pod touto hranicí. Vyřazeno z evidence bylo celkem uchazečů (meziročně o více), z nichž (60,9 %) nastoupilo do zaměstnání nebo začalo samostatně podnikat a zároveň byl tento počet o větší než v roce V minulém roce byla ukončena evidence UoZ z důvodů porušení některého ustanovení ZoZ, což představuje 15,8 % všech vyřazených uchazečů z registru KoP Ostrava. Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů nově evidovaní vyřazení umístění celkem umístění ÚP umístění jinak vyřazení podle 30, odst. 2 ostatní 12/ leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

27 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 26 Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec nově evidovaní vyřazení 3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání Během roku 2014 se počet evidovaných UoZ snížil o (-4,1 %). Na tomto poklesu se podíleli více muži, od prosince předešlého roku jich ubylo 939 (-6,7 %). Za stejné období došlo k úbytku počtu evidovaných žen pouze o 144 (-1,2 %). Počty uchazečů o zaměstnání - OZP se během hodnoceného období rovněž snížily o 56 osob, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti však vzrostl o 0,2 procentního bodu a koncem prosince 2014 tak činil 9,6 %. Celkový počet absolventů škol a mladistvých se meziročně snížil o 401 osob, jejich podíl se na celkovém počtu uchazečů oproti minulému roku snížil o 1,4 procentního bodu na 4,2 % všech UoZ.

28 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 27 Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání období celkem ženy OZP absolventi a mladiství absolutně absolutně % absolutně % absolutně % prosinec , , ,6 leden , , ,4 únor , , ,4 březen , , ,5 duben , , ,5 květen , , ,3 červen , , ,9 červenec , , ,9 srpen , , ,1 září , , ,8 říjen , , ,7 listopad , , ,4 prosinec , , ,2 index 12/14:12/13 (v %) 95,9 98,8 103,2 97,7 102,1 72,6 75,0 4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením K nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce v ostravském okrese patří dlouhodobě zejména osoby se zdravotním postižením. Jejich evidenční stav je již několik let velmi vysoký. Počet OZP se v závěru roku 2014 snížil na Jejich podíl se v evidenci meziročně zvýšil z 9,4 na 9,6 % a celkový počet OZP je stále ze všech okresů ČR druhý nejvyšší. Tento přírůstek je ovlivněn zejména větším počtem vyřazených UoZ z evidence KoP Ostrava. Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů - OZP ukazatel stav k 12/ / / /2014 absolutně % celkový počet uchazečů - OZP ,3 jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v % 9,4 9,6 Přestože podíl OZP s kvalifikací vyučen je vyšší než u ostatních UoZ, převážná část z nich nemůže v důsledku špatného zdravotního stavu své povolání vykonávat a pro možnosti umístění do vhodného zaměstnání jsou prakticky na úrovni nekvalifikovaných osob.

29 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 28 Tabulka III/7 Kvalifikační struktura uchazečů - OZP stupeň vzdělání absolutně % absolutně % bez vzdělání 4 0,2 6 0,3 základní vzdělání , ,2 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,7 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,3 střední všeobecné 48 1,9 43 1,8 vysokoškolské 71 2,9 64 2,7 Celkem , ,0 Počet uchazečů o zaměstnání osob se zdravotním postižením (dále jen OZP) k sice zaznamenal mírný pokles oproti loňskému roku o 56, ale stále přetrvává skutečnost, že jejich uplatnění na otevřeném či chráněném trhu práce je stále problematické. V mnoha případech je to zapříčiněno kombinací více chorob, ale rovněž vyšším věkem, nižším stupněm vzdělání a tím, že svou profesi nemohou vykonávat v plném rozsahu. Vzhledem k této skutečnosti se stávají dlouhodobě nezaměstnanými nebo se velmi často jedná o opakovanou evidenci. Nabídka volných míst se mírně zvýšila, ale obsazení není vůbec snadné, jelikož uchazeči OZP se svým handicapem danou profesi hůře zvládají a v mnoha případech nesplňují všechny požadavky zaměstnavatele (znalost cizího jazyka, účetnictví, perfektní znalost obsluhy počítače, případně specifické programy, dvanáctihodinové směny, nepřetržitý provoz, pochůzky apod.). V podstatě nemáme vhodné kandidáty na zadané pracovní pozice. Tento stav je ovlivněn rovněž tím, že uchazeči, kteří měli pouze potvrzení ošetřujícího lékaře o zdravotním omezení, se stali osobami se zdravotním postižením v průběhu evidence - celkem 232 osob. Většinou se jedná o uchazeče, kteří jsou v evidenci dlouhodobě a vhodné zaměstnání nenalezli ani před přiznáním tohoto statusu. Rovněž nemají zájem ve svých zvyklostech cokoliv měnit, ztratili motivaci hledat si zaměstnání i pracovní návyky, natož se vzdělávat a využívat nabídky rekvalifikačních a poradenských kurzů, včetně zařazování do projektů ESF. Jsou ovlivněni i skutečností, že v mnoha případech pobírají mnohem vyšší sociální dávky, než by získali formou mzdy v zaměstnání. Obávají se, že neuspějí, jelikož zaměstnavatele mají v současné době vysoké požadavky na vzdělání, znalosti, dovednosti, flexibilitu a v kombinaci s častou pracovní neschopností nebudou pro zaměstnavatele zajímaví. V mnoha případech ukončí pracovní poměr ve zkušební době, jelikož nezvládají zadané úkoly, které jsou na ně kladeny. Všechny tyto skutečnosti přispívají k tomu, že se dostávají do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných, kdy evidence nad 1 rok k činila osob se ZP, tj. 67,5 %. Nástupem do zaměstnání se nám podařilo v roce 2014 umístit celkem 666 uchazečů OZP a v některých případech zaměstnavatelé využili možnosti příspěvku z APZ (na zřízení chráněných pracovních míst, SÚPM, VPP). Využíváme nabídky skupinových poradenství, motivačních a rekvalifikačních kurzů pro zvýšení kvalifikace a získání dalších dovedností, vždy s přihlédnutím k jejich současnému zdravotnímu stavu. Nemalou část rekvalifikačních kurzů absolvují klienti v rámci projektů ESF, např. RIP 10 PRO ŽIVOT (dodavatel Sdružení C. P. A.) a projekt S euro klíčem do zaměstnání v Moravskoslezském kraji, u kterého je dodavatelem

30 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 29 Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. Výhodou mnoha projektů je, že je zde i motivace pro zaměstnavatele formou příspěvku na mzdu po dobu, která je stanovena v dohodě. Spolupracujeme se sdruženími a společnostmi, které se zabývají problematikou zdravotně postižených, a nabízíme aktivity, které poskytují pro snadnější uplatnění na trhu práce. V Centru pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje nadále probíhá projekt Na trhu práce máme své místo, kde také zařazujeme naše uchazeče. Pro zařazení do pracovního procesu a vyzkoušení si výkonu dané profese uchazeče OZP informuje o možnosti přípravy k práci v rámci pracovní rehabilitace u zaměstnavatelů, kteří tuto formu mohou dle zákona o zaměstnanosti poskytovat. Následně sami uchazeči zjistí, zda by danou práci zvládli, či nikoliv. O tuto formu spolupráce s úřadem práce požádalo v roce 2014 celkem 36 OZP (stejný počet i v roce 2013), ovšem pracovalo se s mnohem větším počtem zájemců, jelikož podaná žádost není časově omezena. Nadále se osvědčuje úzká spolupráce se zaměstnavateli při obsazování volných pracovních míst, byť jsou zadána pro zdravé uchazeče. Při bližší specifikaci zaměstnavatelé zjistí, že jimi zadané volné místo může být rovněž obsazeno uchazečem OZP. Tímto si mohou zároveň splnit povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu přímým zaměstnáváním těchto osob. Tabulka III/8 Vývoj počtu uchazečů - OZP uchazeči - OZP stav k stav k celkem z toho ženy celkem z toho ženy uchazeči - OZP z toho: I., II. stupeň invalidity III. stupeň invalidity os. zdravotně znevýhodněné Ženy Během sledovaného roku se evidovaná nezaměstnanost žen snížila o 144 (-1,2 %) a na celkovém úbytku registrovaných UoZ se v roce 2014 ženy podílely jen 13,3 %. V závěru uplynulého roku byly ženy v registru KoP Ostrava zastoupeny 48,2 %, což je o 1,4 procentního bodu méně než činil prosincový celorepublikový průměr (49,6 %). V porovnání se stavem na konci roku 2013 je patrné navýšení poměrného zastoupení žen mezi nezaměstnanými (+1,5 procentního bodu), což je dáno jak strukturou nově evidovaných občanů, tak uchazečů, kteří evidenci ukončili během sledovaného období. Z té vyplývá, že procentní zastoupení nově evidovaných žen bylo v roce 2014 vyšší než jejich podíl na celkovém počtu uchazečů s ukončenou evidencí. Nově se v průběhu roku 2014 do evidence našeho úřadu práce přihlásilo žen (46,3 % všech nově evidovaných osob). Vyřazeno jich bylo celkem , z nichž (63,6 %) nalezlo vhodné pracovní uplatnění. Podíl nezaměstnaných žen byl během celého roku 2014 ve srovnání s muži vždy nižší - v průměru o 1,0 procentní bod. Koncem prosince činil podíl nezaměstnaných žen 10,6 % (meziroční pokles o 0,2 procentního bodu), což je o 3,1 procentního bodu více než celorepublikový průměr.

31 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 30 Graf III/4 Vývoj počtu evidovaných žen a mužů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopadprosinec ženy muži 4.3 Absolventi škol a mladiství Osobami ohroženými nezaměstnaností jsou v okrese Ostrava kromě dalších skupin občanů také mladí lidé, kteří se po ukončení vzdělávacího procesu místo nástupu do praxe často stávají našimi klienty. Pro účely statistiky považujeme za absolventy UoZ do dvou let po úspěšném ukončení studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole). Graf III/5 Vývoj evidence absolventů škol a mladistvých v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec mladiství absolventi