Volání s Kellnerem. Po odchodu z pojišťovny útočí na operátory 16

Transkript

1 Američan ze Šanghaje. Westinghouse se při dostavbě Temelína bez čínských expertů neobejde 32 Týdeník vydavatelství Mladá fronta 3 Volání s Kellnerem Po odchodu z pojišťovny útočí na operátory CZ 48 Kč SK 2,40

2 UDĚLEJTE SI RADOST... AKCE SOBOTA % sleva na bazény Albistone i zastřešení Praha , Brno , Bruntál , Břeclav , České Budějovice , Hradec Králové , Chomutov , Jičín , Jihlava , Karlovy Vary , Klatovy , Kutná Hora , Liberec , Mladá Boleslav , Olomouc , Osov , Ostrava , Pardubice , Písek , Plzeň , Rakovník , Sokolov , Svitavy , Šumperk , Tábor , Trutnov , Třinec , Ústí nad Labem , Vlašim , Zlín , Znojmo T:

3 3 Kellnerovo přepřahání Výnos za postupný prodej všech akcií České pojišťovny ve výši 110 miliard korun je v tuzemsku druhou největší obchodní transakcí Pavel Páral paralp@mf.cz obálka Vojtěch Velický inzerce A PPF focus To, jak dokázal Petr Kellner zhodnotit Českou pojišťovnu, je smutným vysvědčením pro stát, který při správě svých bank selhával a nakonec je prodával s velkou ztrátou a dotací z kapes daňových poplatníků. Samozřejmě banku s pojišťovnou nelze tak úplně porovnávat. Vzhledem k charakteru jejich obchodů a náročnosti na udržování likvidity měla pojišťovna mnohem více času i prostoru na vyčištění svých aktiv od postkomunistického balastu. Přesto je Kellnerův výnos za postupný prodej všech akcií pojišťovny ve výši zhruba 110 miliard korun druhou největší obchodní transakcí v Česku. Primát zatím drží privatizace Transgasu v roce 2001 za zhruba 130 miliard korun. Český miliardář navíc prodává v čase, který není pro prodej finančních institucí právě nejvhodnější. Ví ale, co dělá, protože lepší to v dohledné době nebude. Jinde a v jiných oborech bude ziskovost investic mnohem větší a ti, kteří jsou ochotni podstupovat větší rizika a vlastní dostatek hotovosti, mají v současnosti docela dost příležitostí udělat další životní obchod. Nejbohatší Čech tak naprosto logicky velkou část své energie i volných finančních zdrojů umísťuje v Rusku a ve východní Asii a podle dostupných zpráv se mu daří. Ruský Home Credit prudce roste a radost mu musejí dělat i další investice. Doma je vidět především jeho angažmá v energetice spolu s finanční skupinou J&T a Danielem Křetínským. Plánované spojení slovenské společnosti SPP, kterou Energetický a průmyslový holding již ovládl, a české firmy Net4gas by bylo vlastně obnovením bývalého československého Transgasu v původní velikosti. Jde o investici jednak nákladnou a také velmi nejistou, protože klasické zdroje energie včetně zemního plynu to mají nyní v západní Evropě i v tuzemsku dost těžké kvůli stupidní zelené politice Evropské unie. Navíc energetická revoluce v USA způsobená masovým rozšířením těžby plynu a ropy z břidlic zásadně ovlivňuje ceny zemního plynu po celém světě a pochopitelně je přitom netlačí vzhůru. Kellner s Křetínským v tomto případě asi dost spoléhají na to, že ruští plynárníci budou hledat nejkratší, a tudíž i nejlevnější cestu do střední Evropy a spory s Ukrajinou spadnou pod stůl, takže se investice vyplatí. Hlavně ale nejspíše spoléhají na Kellnerův vliv na ruskou administrativu, bez jejíhož kladného postoje by byl kontrakt takového rozsahu v této době značným hazar dem. To je prostě byznys plán pro zkušeného hráče s opravdu silným finančním zázemím, které čerstvý prodej České pojišťovny ještě posílí. Atak na telekomunikační trh je oproti tomu zcela jiným žánrem. Telekomunikační firmy buď již restrukturalizací celého svého obchodního modelu procházejí, nebo do něj vstupují. Dlouho dominantní core byznys v podobě hlasových služeb je na ústupu, který by se dal označit jako panický. Vyrovnat propad datovými službami je možné jen na tak málo konkurenčních trzích, jako je ten český. V téhle podobě ale určitě dlouho nevydrží. Proto je teď právě O2 lákavým cílem pro útok žraloka typu PPF. Španělská Telefónica je kvůli tamní krizi v úzkých a něco prodávat musí. Na druhou stranu vzhledem k očekávanému vývoji trhu, který ovlivní i vstup čtvrtého operátora, za svou českou dceru už nikdy nedostane tolik peněz jako dnes, a tak se musí dohodnout na nějakém kompromisu. Zvláště když je společnost PPF ochotna jít se svou nabídkou za licenci do zdánlivě absurdních výšin a pak zatopit všem účastníkům. Znalci telekomunikačního trhu si mohou myslet cokoli, ale že to PPF v retailu opravdu umí, dokázala s Českou pojišťovnou, ale i s firmou Home Credit dost přesvědčivě. A transakce s Generali uvolňuje PPF ruce nejen z hlediska finančních rezerv, ale i z hlediska personální kapacity. Tak si chvíli počkejme a uvidíme, zda úspěch zase zplodí úspěch. l

4 53 sleva až 45 % přístup do on-line archivu týdeníku Euro elektronické vydání na adrese spolehlivá distribuce na zadanou adresu sleva oproti koupi na stánku až 1154 Kč za rok dárek nebo sleva na předplatném Jako dárek k ročnímu předplatnému nabízíme poukázku na oděvy Blažek v hodnotě Kč. cena ročního předplatného 1690 Kč cena ročního studentského předplatného 1590 Kč Roční předplatné týdeníku Euro se slevou 45 %. Oproti koupi na stánku za rok ušetříte 1154 Kč cena ročního předplatného 1390 Kč Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně em Na ovou schránku predplatne.mf@cpost.cz, uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód EURO Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách Volejte zdarma Jednoduše zavolejte své osobní údaje a uveďte kód EURO 0113 Pošlete SMS na číslo ve tvaru MF EURO jmeno, prijmeni,adresa předplatitele. Cena SMS je 6 Kč včetně DPH. Službu provozuje gonet s. r. o. Technicky zajišťuje MobilBonus s. r. o. Help line po pá Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele a platí do vyčerpání zásob. Dárky jsou rozesílány do 6 týdnů od obdržení platby za předplatné. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a.s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a.s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoliv na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci, atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na

5 5 inzerce A časopis roku 2011 v kategorii Launch nebo relaunch 16 Odklon od pojistek. PPF Petra Kellnera se po prodeji České pojišťovny pustí do boje o telefonující zákazníky. 36 Ohrožená Evropa. Jestli budeme pokračovat stylem samý úředník, samé razítko, nevím, jaký bude výsledek, obává se Vlastislav Bříza. 40 Boj o světové nebe. Evropský Airbus a americký Boeing svádějí ostrý konkurenční boj. Airbus navíc čelí i politickým tlakům. monitor 8 Makroekonomika 11 Bez záruky, Evropská unie 12 Komentář miroslava zámečníka 13 Pozitivní zprávy 14 Lidé a podniky report 16 PPF Dá se čekat, že další velké transakce, jako tomu bylo s Českou pojišťovnou a Generali, zřejmě brzy přijdou 21 Zemědělství Státní pozemkový úřad pomohou rozchodit služby, které jen letos přijdou na bezmála půl miliardy korun 22 Ministerstvo obrany Po dvou letech vyšetřování zmanipulovaných zakázek na služby vojenským ubytovnám padla první obvinění 24 Zdravotnictví Hospodaření zdravotních pojišťoven letos bude o zhruba tři miliardy chudší než loni 26 Letectví Doby, kdy Česko chrlilo stovku ruských stíhaček ročně, se nevrátí. Podniky se však přizpůsobily nové situaci 31 Životní prostředí Komise doporučuje přijmout nabídku vítězné firmy a postavit v Praze novou čistírnu odpadních vod 32 Jaderná energetika Westinghouse staví jadernou elektrárnu v USA za pomoci čínských odborníků. Bez nich se zatím neobejde 34 Cukrovarnictví V Evropě kvasí dohady o budoucnosti cukerních kvót. Česká republika přitom stále neví, co vlastně chce 36 Vlastislav Bříza Kdyby bylo v Evropě více rodinných firem, je na tom celý kontinent lépe, říká majitel a generální ředitel holdingu Koh-i-noor global 40 Letecký průmysl Boeing a Airbus soupeří o místo na leteckém nebi. Snaží se nasadit stroje nové generace a bojují o ceny. Je to i politická záležitost 43 Francie Herec Gérard Depardieu se kvůli daním stal ruským občanem. I kdyby to neudělal, projekt socialistického prezidenta Hollanda se stejně nezdaří podle plánu 46 Sýrie Prezident Asad se zdá zatím klidný, i když značnou část země už neovládá 48 Jižní Korea Poprvé se hlavou korejského státu stala žena. Chce se pokusit o sblížení s KLDR hyde park 50 Makroekonomika České domácnosti šetří, což tržnímu prostředí neprospívá. Vláda svou politikou k pesimismu přispívá 52 Pracovní prostředí V práci tráví lidé někdy více času než doma. Podle toho by také měly kanceláře budoucnosti vypadat 53 Právo & byznys Od Nového roku nabývá účinnosti novela občanského obchodního řádu. Přináší změny pro exekutory i dlužníky light obsah euro 3 54 České zoo & byznys 1 České zoo připravují novinky na příští sezonu. Jak funguje jejich živobytí a díky čemu se za uplynulých dvacet let vypracovaly mezi nejlepší na světě? 59 Víno Šestnáct vinařských obcí v jižním Tyrolsku lemuje silnici, které se říká Weinstrasse, nebo chcete-li malebnější název italský, potom Strada del vino 60 Restaurace: Katr restaurant Ve Vězeňské ulici si můžete grilovat u stolu maso sami. Originální gastropub přitom nabízí víc předností než nedostatků 62 Letectví Češi našli nový způsob, jak ukládat peníze. Nakupují historická letadla

6 6 Euro ledna 2013 monitor 6 Armádní zakázky Obchody, které se snaží ministerstvo obrany nově realizovat přes agenturu Severoatlantické aliance NSPA, nejsou zřejmě pro stát tak výhodné, jak vojáci proklamují 9 Prezidentská amnestie Klausův nástupce bude mít jinak nalajnované hřiště. Na rozdíl od Václava Klause se navíc nebude moci spoléhat na celoživotní imunitu. Z ústavy totiž vypadne článek, který vylučoval možnost stíhat prezidenta za trestné činy 10 Mikroplatby Mezinárodní firma emoney Group, která podniká v oblasti digitálních ekosystémů, zvolila Česko za základnu expanze do střední Evropy. Její byznys spočívá mimo jiné v propojování mikroplateb, využívaných například prostřednictvím mobilních telefonů nebo při placení přes internet Miliony v trapu Problémů kolem armádních zakázek neubývá. Kvůli novému systému akvizic přišla státní kasa o 40 milionů korun na DPH Česká armáda se ve snaze vymanit se z obchodů, které zaváněly korupčním jednáním, opět dostává do problémů. Obchody, které nově uskutečňuje prostřednictvím agentury Severoatlantické aliance NSPA (dříve NAMSA), nejsou podle Asociace obranného průmyslu pro stát tak výhodné, jak vojáci proklamují. Organizace hájící zájmy českých výrobců speciálního artiklu vypočítala, že kvůli novému systému akvizic přišel stát o 40 milionů korun na DPH. Armáda zatím prostřednictvím alianční agentury nakoupila munici za zhruba 200 milionů. Téměř půlka zpátky Akvizice přes NSPA se pořizují bez daně z přidané hodnoty. Naproti tomu každá dodávka od výrobce přímo či prostřednictvím soutěže podle zákona o veřejných zakázkách musí být automaticky o toto DPH dražší. Jednalo se o celkem dvanáct položek, z nichž devět získali čeští výrobci, jak to prezentuje ministerstvo obrany, ale objemově to nebylo ani 50 procent. Nejvýznamnější položky se pořídily v Litvě a ve Španělsku. Podle neoficiálních informací nebyly v řadě případů splněny požadované termíny dodání, ale ze strany ministerstva nebyla uplatněna sankce za pozdní dodání. Přitom při nákupech od českých výrobců se uplatňuje vždy a v řadě smluv je požadováno až jedno procento za každý den zpoždění v dodávce, popisuje systém akvizic šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek. Asociace se proto obrátila na protikorupční policii, aby vyšetřila, zda takto nastavený systém obchodování neporušuje zákon. Systém podle Hynka umožňuje ministerstvu obcházet rozpočtová pravidla a vytvářet nerovné podmínky na trhu. Ve skutečnosti se nic neušetří, pouze se ministerstvo obohatí na úkor snížení příjmu do státního rozpočtu. Navíc si NSPA účtuje provizi, takzvanou overhead cost, která tvoří v průměru šest procent z ceny dodávky. Pravda je, že Česká republika je zhruba deset let členem muničního výboru NSPA a platí ročně asi padesát tisíc eur, takže má u nákupů munice,overhead cost nižší. Nicméně stejně se za službu platí, pokračuje v kritice Hynek. Kdyby tu zakázku na munici dostaly české firmy, tak jen na DPH do rozpočtu odvedou těch 40 milionů. A to nepočítám daň z příjmů právnických osob, jejich zaměstnanci daň z příjmů fyzických osob a za vydělané peníze si také určitě něco koupí, tedy odvedou další DPH. Nemluvě o sociálním a zdravotním pojištění. Máme spočteno, že u vojenských produktů se z každé koruny, kterou stát vydá tuzemské firmě, 0,44 koruny odvede státu zpět. Samozřejmě čím sofistikovanější výrobek, tím se mu zpátky vrátí více, pokračuje Hynek. Ministerstvo obrany argumenty Asociace obranného průmyslu nepřijímá. Už před prvním zadáním prostřednictvím agentury NAMSA jsme si vyžádali různá stanoviska Generálního finančního ředitelství a celní správy, která konstatovala, že postup ministerstva je správný, sdělil týdeníku Euro bývalý šéf Národního úřadu pro vyzbrojování Pavel Bulant. Pro

7 7 armádní zakázky monitor 0,44 koruny taková částka se z každé koruny vojenských zakázek vrací státu zpět Zatím bez výsledku. Kulomety Minimi poptávalo české ministerstvo obrany v létě Ani tento obchod se zatím neuskutečnil. ministerstvo znamenají nové nákupy úsporu 33 procent. Pokud vezmeme v potaz DPH, tak pro stát třináct procent, vysvětluje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Vždy je to ekvilibristika s čísly. Co znamená proklamace typu,u některých položek byla úspora až 33 procent? O jaké položky šlo, jaká byla celková úspora v absolutní hodnotě, šlo o miliony, statisíce? Jestli to bylo srovnáváno s aktuální cenou, nebo s několik let starou, za kolik se dodávalo dříve, jestli byla zahrnuta do kalkulace hodnota peněz? klade otázky Jiří Hynek. Ministerstvo na konkrétnější dotazy neodpovědělo, neboť mu Národní úřad pro vyzbrojování údajně nedodal potřebné podklady. Proč? Máme Národní úřad pro vyzbrojování a nepotřebujeme využívat služeb zahraničního prostředníka, tvrdí Jiří Hynek. FOTO Martin Pinkas, archiv Průtahy v dodávkách Asociace obranného průmyslu není a priori proti pořizování armádního sortimentu prostřednictvím NSPA. Vadí jí ale, jak a co ministerstvo tímto způsobem nakupovalo. Agenturu NSPA zřídilo NATO k nákupu potřeb pro společné operace svých armád a k podpoře společných programů. Její využití členským státem pro běžné akvizice pro národní armádu je výjimečná praxe a týká se především společného pořizování více státy. Tedy případů, u nichž se předpokládá společná logistická podpora zbraňového systému za účelem snížení nákladů. Ani jedno z toho nebylo při využití NSPA naším ministerstvem splněno. Domníváme se, že resort využil NSPA proto, aby se vyhnul pořizování tohoto artiklu podle zákona o veřejných zakázkách. Nakonec takto se brigádní generál Bulant několikrát vyjádřil v médiích, prohlašuje Hynek. Prostřednictvím alianční agentury NSPA se nyní připravují další tři zakázky. Podle Jiřího Hynka byla poptána další munice v květnu loňského roku, obchod se však údajně dosud neuskutečnil. NSPA prý má cenové nabídky, ale bude potřebovat navýšit finanční rámec. Mezi českými firmami se přitom hovoří o tom, že poptávané termíny dodání uplynuly. V červenci 2012 byly na NSPA rovněž poptány kulomety Minimi. Ani tento obchod se ještě neuskutečnil. A v květnu 2012 byl vysloven požadavek nákupu náhradních dílů na lehká obrněná vozidla Iveco, přičemž kontrakt podle Asociace obranného průmyslu nebyl dotažen do konce. Zde bude asi ministerstvo argumentovat, že od NSPA má v řadě položek nabídku výrazně výhodnější. Vzhledem k tomu, že cenová politika náhradních dílů firmy Iveco je celosvětově jednotná, snažíme se zjistit, jak je to možné. Hypoteticky může jít o šedé náhradní díly od neautorizovaných výrobců, starší díly někdo je má skladem, už je nepotřebuje a snaží se je i pod cenou na trhu prodat, nebo o náhradu military dílů civilními stejné typy, pouze výrobcem není garantováno použití v extrémních podmínkách, soudí Hynek. Jan Pejšek z ministerstva obrany však upřesňuje, že se jedná o nové certifikované náhradní díly s odpovídajícím katalogovým číslem podle směrnic NATO, které jsou pro LOV Iveco bez prob lémů použitelné a nakupují a používají je i armády jiných zemí. U náhradních dílů na zbraňovou stanici se jedná o díly dodané přímo výrobcem stanice, dodává Pejšek. l Jan Hrbáček hrbacek@mf.cz

8 8 Euro ledna 2013 monitor makroekonomika Es gibt keinen Raum für Schadenfreude Český a německý vývoz v listopadu vzájemným poměrem překvapily Vpřehršli nijak zvlášť povzbudivých zpráv přicházejících počátkem nového roku z české ekonomiky se autorovi podařilo přece jen vybrat alespoň jednu mírně konejšivou. Český export za loňských jedenáct měsíců vzrostl v eurovém vyjádření rychleji než v Německu. Sice o chlup, tedy o pouhý jeden procentní bod, ale když všechno ostatní klesá, aspoň něco Pokud se na čísla podíváte blíž, je jasné, že s tím konejšivým pohledem to zase tak slavné není. Jednak se v průběhu roku dynamika snižovala, jednak v klíčové relaci s Německem obchod v listopadu stagnoval (Česko zaujímá v německém žebříčku velmi solidní dvanáctou pozici). Celkový německý dovoz však ve stejné době mírně poklesl, takže nelze tvrdit, že by Česko ztrácelo tržní podíl, který by v delší časové řadě mohl naznačovat ztrátu konkurenceschopnosti. Naopak, data za Český statistický úřad (ČSÚ) potvrzují rostoucí aktivní saldo obchodní bilance s Německem. Jenže bohužel pro nás i nejsilnější evropské ekonomice dochází dech s tím, jak klesají objednávky ze zbytku eurozóny (v listopadu o 5,7 procenta meziročně). To pořád ještě představuje skoro čtyřicet procent německého vývozu, přestože řada zemí trpí chronickou recesí, jejíž konec je v nedohlednu. Podle Spolkového statistického úřadu ve Wiesbadenu třeba vývoz za třetí čtvrtletí loňského roku poklesl v případě Itálie o 12,4 procenta a v případě Španělska o 13,2 procenta. A to se nahrazuje obtížně, zvlášť když německý vývoz do Číny za stejné období stoupl meziročně jen o 0,9 procenta a v celkovém vyjádření je pořád o polovinu nižší než vývoz do Francie a jen zhruba o třetinu vyšší než vývoz do Itálie. Kdo se v Německu kdysi holedbal tím, že špatná hospodářská situace řady evropských obchodních partnerů pro zemi nepředstavuje žádnou ránu, protože ji dopředu potáhne poptávka ze zemí BRICS, mýlil se velmi a realita to potvrzuje. Nakonec se exportéři musejí radovat z mírného oživení v USA, protože se zasloužilo o meziroční zvýšení dovozu z Německa o čtvrtinu. Objemově jsou tak Spojené státy pro německé exportéry téměř stejně významné jako Rusko a Čína dohromady. Germanofil by skoro řekl: Es gibt keinen Raum für Schadenfreude. Ne, ke škodolibosti skutečně není žádný prostor. l Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz Zahraniční obchod Německa a Česka Za období leden až listopad 2012 (v mld. eur, zaokrouhleno na desetiny) pozn.: V závorce jsou údaje pouze za listopad; * Stejné období předchozího roku = 100 pramen: ČSÚ, Spolkový statistický úřad ,4 (94,1) 976,4 (94,1) 104,0 (100,0) Index vývoz* 101,4 (98,2) Index dovoz* 113,6 (10,9) 108,2 (10,5) 105,0 (104,6) Index vývoz* 100,7 (97,9) Index dovoz* Ač se to nezdá, český vývoz v eurech stoupl meziročně rychleji než v Německu, a to jak za leden až listopad, tak v samotném listopadu. Zároveň se v Česku o něco výrazněji než v Německu snižovala dynamika dovozu. Výsledkem je rychlejší nárůst kladného salda obchodní bilance. 842,2 (77,1) 830,2 (78,0) 101,4 (9,5) 100,7 (9,7)

9 9 monitor slíva Amnestie Klausův nástupce bude víc na ráně FOTO archiv / ILUSTRACE Jiří Slíva Korupce Podezřelý obchod s pražskými nemovitostmi přinesl osm obviněných Detektivové protikorupční policie minulý týden zatkli a obvinili osm lidí v souvislosti s nákupem nemovitostí v centru Prahy. Podezřívají je z podvodu, křivé výpovědi, nepravdivého znaleckého posudku a legalizace výnosů z trestné činnosti. Případ se týká bývalých budov Českých drah (ČD) v pražské Opletalově ulici, nedaleko hlavního vlakového nádraží. Mezi obviněnými jsou dva zaměstnanci Univerzity Karlovy. Nemovitosti koupila od Českých drah v roce 2007 obchodní společnost Apuro za 203 milionů korun. Firmu, která je nyní v likvidaci, vlastnili podle údajů z databáze Čekia podnikatelé ve stavebnictví Pavel Kabát a Otakar Otta. Apuro následně domy prodalo s výrazným ziskem Univerzitě Karlově. Detektivové tvrdí, že cenu nemovitostí podhodnotil nepravdivý znalecký posudek. České dráhy prý kvůli němu přišly o 73 milionů korun. V roce 2010 došlo k odprodeji budov Univerzitě Karlově v Praze za částku 402,5 milionu korun. U této sumy 372,5 milionu korun činila dotace ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podle našich závěrů celková škoda způsobená České republice činí 445,5 milionu korun, sdělil mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. Policie stíhá čtyři znalce, které obvinila z trestných činů křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Detektivové zatkli také dva pracovníky Univerzity Karlovy a stíhají je pro podvod. Ze stejného trestného činu detektivové viní dva zástupce společnosti Apuro. Tři osoby jsou ještě stíhány za Bleskové zhodnocení. Budovy v pražské Opletalově ulici České dráhy prodaly za 203 milio nů korun, ale Univerzita Karlova za ně za tři roky zaplatila soukromé společnosti dvakrát tolik. legalizaci výnosů z trestné činnosti. Trestní stíhání všech obviněných je vedeno na svobodě. Při prověřování věci s našimi kriminalisty spolupracoval Finanční analytický útvar ministerstva financí, dodal Ibehej. Univerzita v minulosti zmiňovanou realitní investici hájila. Koupí dvou propojených nemovitostí údajně škola řešila mnohokrát popsanou tíživou prostorovou situaci Filozofické fakulty. UK věděla, že prodejce nemovitosti koupil v dražbě v roce 2007 od Českých drah za 203 milionů korun. Proto byly znalecké posudky celkem tři, jakkoli by formálně stačil jeden, a cenu stejně jako všechny dokumenty ověřovalo i ministerstvo školství, uvedla univerzita. Všechny kroky, které v souvislosti s nákupem nemovitostí v Opletalově ulici univerzita uskutečnila, byly činěny ve spolupráci se dvěma renomovanými advokátními kancelářemi. Vše bylo nejen v souladu se zákonem, ale i nad rámec zákonných povinností, dodal její mluvčí Václav Hájek. (hrb) l Překročil Václav Klaus svojí amnestií práh velezrady, tedy jediného prohřešku, za který by mohl být v samém závěru svého prezidentování odvolán? Vlna vášnivých debat a spekulací o motivech prezidentova kroku jen tak ne opadne. Představa, že by Senát skutečně Klause zažaloval a Ústavní soud by ho do 8. března zbavil funkce, je nicméně nereálná. Proč tedy velezradu zmiňovat? Tématu dodává na pikantnosti časový souběh s první přímou volbou českého prezidenta. Hlavně ale stojí za připomínku, že Klausův nástupce bude mít v tomto ohledu jinak nalajnované hřiště. Současná úprava stanoví, že prezident může být stíhán za velezradu, kterou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. S koncem Klausova funkčního období nabývá účinnosti nové ustanovení, podle něhož se na prezidenta vztahuje nejen velezrada, ale také hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Zvyšuje se odpovědnost prezidenta republiky, který nyní odpovídá nejen za skutečně zásadní narušení ústavního a demokratického systému, ale též i za další, méně závažné, byť slovy Ústavy stále hrubé, porušení ústavního pořádku, vysvětluje vedoucí analytického odboru Ústavního soudu Ivo Pospíšil. V případě amnestií by se dalo diskutovat o tom, jestli prezident nenarušil demokratický řád tím, že jako reprezentant moci výkonné neoprávněně vstoupil do sféry moci soudní. Je nepochybné, že prezident má pravomoc udělovat amnestii za podmínky kontrasignace premiérem. To formálně splněno bylo, avšak rozsah amnestie, a to její aboliční část směřující k zastavení probíhajících řízení, by mohla k úvaze o dotčení dělby moci vést. Abolice představuje citelný zásah do probíhajících řízení před soudy, které výlučně mohou rozhodovat o vině a trestu, myslí si Pospíšil. Ve světle nynějších zákonů, konkrétně zákona o Ústavním soudu, by ale muselo jít o dlouhodobé usilování proti demokracii, nikoli pouze jednotlivý krok, zdůrazňuje expert. Nový prezident se bude muset více hlídat, princip dělby moci se považuje za stěžejní součást ústavního pořádku. Na rozdíl od Václava Klause se také nebude moci spoléhat na celoživotní imunitu. Z Ústavy totiž vypadne článek, který vylučoval možnost stíhat prezidenta za trestné činy. Nedotknutelnost se váže pouze na dobu výkonu funkce. Na druhou stranu bude komplikovanější příštího prezidenta odvolat. Zatímco dosud stačí pro podání ústavní žaloby prostá většina Senátu, od 8. března v Ústavě přibude také podmínka souhlasu Poslanecké sněmovny, obě komory navíc musejí žalobu schválit třípětinovou většinou. (pto) l

10 10 Euro ledna 2013 monitor Zdravotnictví Na protony zatím ze svého Město Praha Postavíme za třetinu Radiologická technologie na léčbu rakoviny v Pražském protonovém centru (PTC) leží ladem. Ústav nadále nemá smlouvu se žádnou tuzemskou zdravotní pojišťovnou, i když na úvodní webové stránce uvádí, že přijímá pacienty s karcinomem prostaty a nádory mozku. Klíčové je pro něj podepsat dohodu hlavně s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), která se stará o tři pětiny pojištěnců. Ostatní pojišťovny vyčkávají na její reakci. Představitelé PTC sice mají v ruce smlouvu o smlouvě budoucí z roku 2006, která se zavazovala k léčbě více než 1600 pacientů ročně v celkové úhradě kolem miliardy korun, největší domácí pojišťovna se ale zdráhá dokument signovat. Již minulý pan ředitel Horák tvrdil, že smlouva není pro VZP závazná. Zatím ji za závaznou nepovažuje ani současné vedení. Dalo ji však k posouzení právníkům. Během zhruba tří měsíců bychom měli znát jasné stanovisko, řekl týdeníku Euro poslanec Jiří Skalický (TOP 09), člen správní rady pojišťovny. Zároveň je podle Skalického nutné upřesnit, jací pacienti by měli být k této moderní léčbě indikováni. Na lednové správní radě budu chtít, aby si VZP vyžádala odborná stanoviska onkologické a radiologické společnosti, kolika pacientů a s jakými konkrétními diagnózami by se protonová léčba mohla týkat, vysvětluje postup Skalický. Až bude jasný USA počet nemocných, je nutné zjistit, na kolik by jejich léčba přišla, a porovnat tyto náklady se světovým standardem. Teprve potom by se VZP měla rozhodovat, zda bude svým klientům protonovou léčbu hradit. Navzdory prohlášení na titulní stránce protonové centrum ve webové sekci Pro pacienty přiznává: Momentálně Vám můžeme v našem centru nabídnout zpoplatněnou vstupní konzultaci k protonové léčbě, při které Vám sdělíme, zda je tato terapie vhodná i ve Vašem případě. V současné době probíhají jednání se zdravotními pojišťovnami a termín zahájení léčby hrazené ze zdravotního pojištění není možno přesně stanovit. Léčba, jež je šetrnější než konvenční radioterapie, má dle dřívějších informací vyjít na půl milionu korun v průměru na jednoho pacienta. (myš) l Nový šéf největší státní pokladny zklamáním Jmenování členů kabinetu Baracka Obamy pro druhé období sledovala světová média hlavně kvůli ministrovi financí. Ten obvykle udává směr ekonomické politiky nejen Spojených států, ale také zbytku světa. Obamova volba Jacka Lewa, jeho dosavadního šéfa úřadu a hlavního personalisty, přinesla ovšem zklamání. Na rozdíl od svého předchůdce Timothyho Geithnera, který roky pracoval na ministerstvu zahraničí a vystřídal několik pozic v Mezinárodním měnovém fondu, se o Lewovi za hranicemi Washingtonu téměř neví. Kupříkladu evropská dluhová krize je přitom pro Američany zcela zásadní a velmi pravděpodobně ji ještě budou muset řešit, stejně jako Čínu a její manipulace s měnovým kurzem. Pochopit se Obamova volba dá. Lew je zkušeným úředníkem, který velkou část kariéry strávil spoluprací na tvorbě a kontrole rozpočtu. Právě rozpočtové otázky budou pro Spojené státy v následujících letech klíčové spolu s tím, jak se ekonomika dostává z recese a přijde na řadu snižování zadlužení. V tomto směru je však první na řadě vyřešení hrozby fiskálního útesu řady automatických Zkušený úředník. Nový americký ministr financí Jack Lew dosud zastával post šéfa úřadu prezidenta a hlavního personalisty Bílého domu. škrtů a zvyšování daní, které se mohou spustit kvůli vzrůstajícímu dluhu. Rozhádaný americký Kongres zatím přijal dohodu, která problém odsouvá o několik měsíců. Lew jako osobnost přitom nebude během vyjednávání s republikány pro Obamu zrovna velkým trumfem. Sám nemá žádné zkušenosti z Wall Street a podle známého novináře Boba Woodwarda ho současný šéf opoziční strany John Boehner nemůže vystát. Lew má ale oproti svému předchůdci jednoznačnou výhodu rostoucí ekonomiku. (plh) l Společnost Dálniční stavby Praha nabídla pražskému magistrátu, že postaví protipovodňová opatření v Karlíně za 77 milionů korun, předpokládaná cena přitom činila zhruba 200 milionů. Potvrzuje se, že pokud soutěže otevřeme všem účastníkům, můžeme dosáhnout výrazných úspor, říká náměstek pražského primátora Pavel Richter, který má v gesci odbor městského investora. Soutěže na protipovodňová opatření v Karlíně se účastnilo 16 společností. Otevření tendrů vneslo do výběrových řízení kromě úspor i důsledky výrazného poklesu stavebního trhu už třetí rok po sobě. Investor si uvědomuje, že pokud cena nebyla nesprávně nastavena projektantem, může mít téměř třetinová nabídka oproti očekávání i nepříjemné důsledky. Odborníci i sami stavebníci začínají v souvislosti s dumpingovými cenami upozorňovat na možné krachy stavebních firem nebo jejich subdodavatelů. Richter dodává, že nabídku nechal prozkoumat, důkazy, že by firma nebyla schopna dílo za tyto peníze postavit, ovšem nemá. Proto považuje za správné ji vyhlásit jako vítěze zakázky. (boř) l Mikroplatby emoney Group vstupuje na český trh Mezinárodní firma emoney Group, která podniká v oblasti digitálních ekosystémů, zvolila Česko za základnu expanze do střední Evropy. Český trh má značný potenciál. Přístup k mikroplatbám je tady na velmi vysoké úrovni a lidé, kteří se v této oblasti pohybují, jsou krea tivní a přinášejí řadu neotřelých nápadů. Věřím, že se nám v Česku podaří uskutečnit řadu zajímavých projektů, uvedl ředitel strategického rozvoje společnosti Christian Senly. Byznys emoney Group spočívá mimo jiné v propojování mikroplateb (využívaných například prostřednictvím mobilních telefonů nebo při placení přes internet), dopravních systémů, municipálních a dalších služeb. Firma sídlící v nizozemském Amsterodamu využívá při tvorbě svých řešení nejen vlastní software a systémy předních světových hráčů, jako je například Visa nebo Mastercard, ale i možnosti lokálních trhů a dodavatelů. Společnost sice vznikla teprve během loňského roku, podniká už ale kromě Nizozemska i v Mexiku a na Filipínách. (yak) l FOTO archiv, Reuters

11 11 monitor palubní deník euroglosa Monopol nažluto Chtělo by to víc podnikatelů ilustrace Vojtěch Velický A já sám, vždycky sám Radim Jančura chce jezdit na trase z Prahy do Brna se svými vlaky bez dotací, ale sám, bez konkurence. Kdepak jsou ty časy, kdy hlásal národu o blahodárnosti konkurenčního boje na prohnilém železničním trhu. To by byl monopol: žluté autobusy na dálnici D1 a žluté vlaky na železnici. Jasně, své autobusy by podle svých prohlášení zrušil. Ale co pak s těmi kárami! Nejspíš by je prodal. Že by měl nějakého šikovného bratrance? Palubní deník věří, že by byl alespoň nevlastní. Paranoia na postupu Zajímavou pikantnost v podpoře prezidentských kandidátů našel minulý týden ve čtvrtek kolega Daniel Kaiser z Lidových novin. Podpora Zdeňka Bakaly Karlu Schwarzenbergovi může souviset s tím, že spolupracuje úzce s advokátem Radkem Pokorným, známým kontakty na Lidový dům a zejména Bohuslava Sobotku. Schwarzenbergovo zvolení by pak dobře hrálo do not úvahám o budoucí vládní koalici ČSSD a TOP 09, která by neměla příliš velký zájem dořešit kauzu privatizace OKD, kde se ocitl Bakala v jisté dosti ošemetné situaci, protože prodej proběhl za značně podhodnocenou cenu a on při tom již stál za bukem. Může to být projev stihomamu, který se v poslední době českými médii dosti rozšířil. Ale jak Palubní deník dobře ví, to, že jsi paranoidní, ještě neznamená, že po tobě nejdou. Nota bene, když je Kaisrův komentář jen ve venkovském vydání LN a v pražském ho nahradil text k amnestii. Úřad pro korupci Protikorupční organizace se dožadují zřízení zvláštního Úřadu pro kontrolu financování politických stran, a ta zlá ODS ho nechce a nechce. Palubnímu deníku to trochu připomíná dávné pokusy snižovat administrativu zřizováním Komise pro snižování administrativy. Tím se mimochodem ne tak dávno začala zabývat i Evropská komise. Ta by kvůli tomu mohla zřídit i zvláštního komisaře, post nejspíše pro řeckého politika, protože s administrativou nemá nikdo větší zkušenosti. Korupci v případě politických stran nějaký úřad vyřeší obdobně těžko, protože představa o zásobárně nezávislých a nezkorumpovatelných úředníků patří do světa bratří Grimmů a Hanse Christiana Andersena. Navíc, pokud by podstata problému uplácení byla v politických stranách, nebyl by to takový problém. Objem úplatků ve stranických kasách je totiž zlomkem toho, co se celkem ukradne, a je vlastně jen výpalným za to, že politici někoho nechají řádit ve veřejných kasách. Nakonec úplatky nejsou problém jen ve státním sektoru, ale bojují s nimi i privátní firmy, jen o tom nahlas nemluví. Korupci vyřeší jen lidská poctivost, a nikoli zákony. Ten o veřejných zakázkách, který brání státním podnikům prakticky ve veškerém podnikání, pak už nezabrání vůbec ničemu. (red) l Není divu, že francouzská ekonomika skomírá, vždyť ve Francii ani nemají výraz pro slovo podnikatel, prohlásil před deseti lety k všeobecnému pobavení tehdejší americký prezident George W. Bush. Dopustil se tak jednoho ze svých nyní už klasických přešlapů. Anglický výraz pro podnikatele entrepreneur totiž pochází právě z francouzštiny. Bush měl ale přece jen pravdu v jednom: podnikání se Evropané bojí a dávají přednost jistým místům zaměstnance. Chuť podnikat je přitom jedním z klíčů pro nastartování ekonomického růstu. Bez dynamického podnikatelského prostředí, odvahy inovovat a uspět v konkurenci se národním ekonomikám dařit nebude. Podnikatelé nejen místa tvoří, ale zároveň odvádějí daně, z nichž žije stát a na něj napojené organizace. Přesto jsou byznysmeni často vnímáni jako ti, co by měli být ještě více přiškrceni na daních, a navíc se potýkají se záplavou nejrůznějších byrokratických překážek. Změnit přístup k podnikání se nyní pokouší i Evropská komise, která minulý týden představila akční plán. Podnikatelé jsou hrdinové naší doby. Podnikání vždy bylo nejmocnější hnací silou ekonomického růstu. Proto chceme v očích Evropanů učinit z podnikání atraktivní a dosažitelnou vyhlídku, prohlásil eurokomisař Antonio Tajani. Ačkoli komise nemá pravomoc ovlivňovat národní daně, vyzvala členské státy, aby například snížily daně začínajícím podnikatelům či koordinovaly mezi sebou daně tak, aby zamezily dvojímu zdanění, čímž by usnadnily podnikání přes hranice. Doporučuje zařadit výchovu k podnikání do výuky na středních školách a zahrnuje nápady, jak přilákat ženy, starší lidi, přistěhovalce a nezaměstnané. Je chvályhodné, že se komise snaží povzbudit svobodného ducha podnikání. Přivítala to i podnikatelská lobby v Bruselu. Ostatně není to poprvé, co se mluví o nutnosti podpořit zejména malé a střední firmy, které v letech 2002 až 2010 v Evropské unii vytvořily až 85 procent pracovních míst. Nicméně podnikatelé si roky stěžují, že právě EU a spolu s ní státní byrokracie ztěžují jejich život často zbytečnými a nákladnými předpisy. Komise může jednotný trh zbavit byrokratického plevele a měla by začít sama u sebe. Pak možná podnikatelé získají pocit, že EU stojí na jejich straně a nehraje pouze další byrokratické divadlo. l Johanna Grohová spolupracovnice redakce, Brusel

12 12 Euro ledna 2013 monitor komentář Hlavně žádnou recesi Němci by měli začít utrácet, a nikoli šetřit Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz Pro zemi, která je na konjunktuře svého souseda tak závislá jako Česko, má smysl číst německé ekonomické statistiky obzvlášť pečlivě. Bohužel se zdá, že motor evropské ekonomiky, který vyšel z annus horribilis 2009 díky velmi působivému oživení lépe než všechny ostatní velké ekonomiky Západu, se začíná zpomalovat. Německý zahraniční obchod sice loni rostl, avšak v listopadu už stagnoval a dynamika byla v eurovém vyjádření o něco horší než v Česku. A to na exportu visíme jako na zrzavé skobě, neboť domácí poptávka je na rozdíl od Německa dlouho anemická. V poměru k HDP je německá závislost na exportu oproti Česku asi poloviční, nicméně mezi velkými ekonomikami je s více než 41 procenty nadále mimořádná. Máme toho zkrátka společného víc, než si myslíme, včetně psychologie spotřebitelů. Jiným společným česko-německým rysem je značná váha průmyslu v ekonomice. V Německu je nejvyšší z vyspělých západních zemí, u nás spolu se Slovenskem nejvyšší v Evropě. Data z průmyslu jsou proto sledována napjatě a ta nejnovější představují pro německé analytiky spíše zklamání. Deutsche Bundesbank ve své poslední konjunkturní zprávě konstatuje, že za předpokládaným slabým a možná mírně záporným čtvrtým čtvrtletím loňského roku stojí chabá poptávka v eurozóně, a to především u dodávek investičního zboží. Německá centrální banka ale zároveň avizuje docela slibné zakázkové knihy, takže by hospodářské oslabení nemělo mít dlouhého trvání. Konsenzus v Německu se přiklání k tomu, že se ekonomika vyhne recesi, i když existují přinejmenším tři podstatné nejistoty. Situace v eurozóně se díky šéfovi Evropské centrální banky Mariovi Draghimu výrazně zklidnila, bezprostřední kolaps eurozóny je nepravděpodobný. Přesto si nikdo netroufá předvídat důsledky toho, co se stane v Itálii směřující k volbám s Berlusconim v zádech. A nikdo realisticky nemůže čekat, že by se na jihu Evropy oživila spotřebitelská poptávka. S touto perspektivou nepřekvapuje, že Německo napjatě pozoruje vývoj ve zbytku světa, kde jsou jenom dva opravdu velcí hráči: USA a Čína. Poptávka po německém zboží v USA které pár minut po dvanácté zažehnaly pád do fiskální propasti, ale ke konsenzuálnímu řešení rozpočtových problémů mají stále velmi daleko je přitom jedním z nemnoha opravdu světlých bodů německého exportu (viz str. 8). Zprávy z Číny rovněž naznačují, že stovky miliard dolarů napumpovaných v posledních měsících z čínských polostátních bank zabraly. Prudké zpomalení hospodářského růstu z loňského jara a léta se podařilo zastavit. Bilanční suma čínského bankovního systému roste již čtvrtý rok v řadě obrovským tempem (čistý přírůstek úvěrů přesahuje třetinu čínského HDP), což budí starosti (kvůli možnému nárůstu podílu špatných úvěrů), ale masírovat růst ještě pořád dokážou. Třetí nejistotou je vývoj v samotném Německu, především pokud jde o spotřebitelskou poptávku. Obezřetnost Němců je přímo legendární. Pokud jde o Angst, tedy o obavy z budoucího vývoje, dokážou však Češi své sousedy v poslední době trumfnout. Na rozdíl od Česka je v Německu nadále ve velmi dobrém stavu trh práce. Na spotřebitelskou poptávku bude mít pravděpodobně příznivý vliv schopnost odborů dojednávat v kolektivních smlouvách, které letos vyprší v případě 12,5 milionu zaměstnanců, zajímavé reálné navýšení mezd. Němci se ovšem v posledním desetiletí opravdu uskrovňovali a v zemi fakticky existuje duální trh práce vysoká zaměstnanost byla dosažena za cenu částečných nebo termínovaných kontraktů, jež jsou v zemi rozšířeny více než v Česku (kde je nahrazuje švarcsystém a agenturní zaměstnanci) a honorovány podstatně hůře než plnohodnotné pracovní úvazky. Domácí spotřebitelská poptávka, pakliže kolektivní vyjednávání skutečně vyústí v reálný mzdový nárůst, nepochybně pomůže vyhnout se recesi. Němci však musejí utrácet, a nikoli šetřit (zase ten Angst ). Ani zvýšená německá poptávka ale nevytáhne jih eurozóny z recese. Statistiky jsou v tomto ohledu kruté. Třeba španělský vývoz do Německa činil v roce 2011 asi 22,5 miliardy eur, český 32,7 miliardy. Nominální HDP Španělska byl přitom oproti českému asi sedminásobný. Tím je také řečeno, kolikrát pečlivěji bychom měli sledovat německá konjunkturní data nežli Španělé. Přepočíst si to umí každý sám. l

13 13 pozitivní zprávy monitor Dětská dopravní nadace Statisíce na vzdělání sirotků Dětská dopravní nadace (DDN) předala téměř šesti desítkám dětí, jejichž rodiče zahynuli při dopravních nehodách, finanční dary na podporu jejich studia na středních a vysokých školách. Celkem v minulém roce mezi sirotky rozdělila korun. Jako společnost, která jen loni v rámci skupiny AAA Auto prodala zhruba padesát tisíc vozů, považujeme téměř za povinnost pomáhat alespoň touto formou sirotkům po obětech dopravních nehod, uvedla generální ředitelka AAA Auto a předsedkyně správní rady DDN Karolína Topolová. Podpora byla žadatelům předána jako již tradičně ve Smetanově sále Autoklubu České republiky v Opletalově ulici za účasti člena správní rady DDN a ředitele Global Assistance Petra Bolda (na snímku s jedním z dětských žadatelů). Ernst & Young Spolupráce s Člověkem v tísni pokračuje Společnost Ernst & Young, která dlouhodobě podporuje aktivity neziskové organizace Člověk v tísni, loni věnovala 125 tisíc korun na realizaci projektů Příběhy bezpráví a dětské tábory pro děti a mládež ze sociálně slabých rodin. V Ernst & Young považujeme za velmi důležité hodnoty pro rozvoj občanské společnosti i podnikání etické chování a vzdělávání. Právě tyto hodnoty sdílíme s Člověkem v tísni, který je prostřednictvím jednotlivých projektů podporuje a pomáhá rozvíjet, říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young. Na snímku předává symbolický šek finančnímu řediteli Člověka v tísni Janu Kamenickému. Nadační fond Albert Jarmarky korunoval úspěch Celorepublikový projekt Jarmarky s Albertem byl završen v Praze. Stejně jako v dalších pěti městech České republiky i zde děti z dětských domovů prodávaly vlastnoručně vyrobené produkty, které byly součástí celoročního projektu zaměřeného na finanční gramotnost dětí. Díky Nadačnímu fondu Albert a obecně prospěšné společnosti Spolu dětem se děti celý rok učily porozumět procesu cesty výrobku na trh od jeho výroby přes návrh financí, propagaci stánků až po samotný prodej. Výsledkem jejich snažení je korun, které děti z celkem 18 dětských domovů na jarmarcích vydělaly. Nadační fond Albert chce akci zopakovat i letos. FOTO Reuters, archiv / PŘIPRAVILA Naďa Kubalíková (kubalikova@mf.cz) Česká pojišťovna Pečení pro Klokánka Zaměstnanci České pojišťovny se rozhodli pomoci netradičním způsobem Fondu ohrožených dětí. Dobrovolníci z pražského IT oddělení České pojišťovny napekli snídani a ráno ji prodávali svým kolegům a návštěvníkům. Vybranou částku za upečené dezerty ve výši korun Česká pojišťovna následně zdvojnásobila a peníze poslala Klokánku na okamžitou pomoc týraným a sociálně vyloučeným dětem. Kromě pečení se zaměstnanci zapojují do dobrovolnických aktivit přímo na místě: malují stěny, myjí okna, natírají ploty, stěhují nábytek, organizují zábavu a výlety pro děti z pěti Klokánků. Přestože zaměstnanci pomáhají v pracovní době, o část své mzdy nepřijdou. Porsche Česká republika Žluté kuře bude jezdit ve volkswagenu Společnost Porsche Česká republika, dovozce automobilů Volkswagen, Audi a SEAT, koncem loňského roku nadělovala. Nadaci rozvoje občanské společnosti (NROS), která společně s Českou televizí pořádá dobročinnou sbírku Pomozte dětem, věnovala Volkswagen Move up! v hodnotě přesahující 300 tisíc korun. Společenská odpovědnost je pevnou součástí naší firemní kultury. Rozhodli jsme se proto podpořit nadaci, která svojí dlouholetou činností pro rozvoj občanské společnosti a neziskového sektoru v naší zemi dosáhla všeobecného uznání, vysvětluje Josef Roider, generální ředitel společnosti Porsche Česká republika. Lidl Veřejná sbírka pro Život dětem Spolupráce společnosti Lidl a občanského sdružení Život dětem loni vynesla šest milionů korun, dvakrát více než v roce Peníze pomohou 120 rodinám, které pečují o vážně nemocné děti. Veřejná sbírka probíhala ve všech 228 prodejnách Lidl od 26. listopadu do 9. prosince 2012 a vynesla celkem korun. Na výsledných šest milionů navýšila částku společnost Lidl. Rossmann Peníze popáleninovým centrům Společnost Rossmann a Nadace Naše dítě se rozhodly pomoci dětským popáleninovým centrům po celé České republice. Poskytly částku ve výši korun na nejmodernější přístrojové vybavení, které může velkou měrou přispět k záchraně popálených dětí. Kupříkladu Klinika popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady obdržela speciální přístroj v hodnotě 300 tisíc korun a letos jí bude poskytnuta další pomoc ve výši korun na rekonstrukci a přístrojové vybavení dětského akutního příjmu.

14 14 Euro ledna 2013 monitor lidé a podniky Radim Novák Veolia Transport Central Europe Marcel Gajdoš Visa Europe Ondřej Stříbný AK Vilímková, Dudák & Partners Jaroslav Vacek ŠkoFIN Tomáš Jastrab Aimtec Ludvík Juřička Havel, Holásek & Partners Pavel Vraný Havel, Holásek & Partners Jan Diblík Havel, Holásek & Partners Petr Bednář Lukoil Viktor Bětík Stanton Chase 1 Veolia Transport Central Europe Radim Novák zástupce generálního ředitele Radim Novák (34), dosavadní generální ředitel Veolia Transport Česká republika, byl jmenován do pozice zástupce generálního ředitele Veolia Transport Central Europe. Kromě řízení současných aktivit v České republice a na Slovensku bude v nové funkci postupně přebírat aktivity skupiny v regionu střední Evropy, který kromě výše zmíněných zemí dále zahrnuje Polsko, Srbsko, Slovinsko a Chorvatsko. Novák se ve veřejné dopravě pohybuje řadu let. Vystudoval Slezskou univerzitu v Opavě, po ukončení studií se věnoval marketingu a financím. Poté pracoval pro francouzskou skupinu Keolis v České republice a v Anglii jako finanční a obchodní analytik v oblasti rozvoje firmy. Od roku 2005 pracuje pro skupinu Veolia Transport. Je ženatý a mezi jeho zájmy patří rodina, cestování a fotbal. 2 Visa Europe Marcel Gajdoš regionální manažer Marcel Gajdoš byl jmenován do pozice regionálního manažera pro Českou a Slovenskou republiku společnosti Visa Europe. V této roli bude odpovědný za rozvoj obchodních aktivit firmy v obou zemích a zároveň bude jeho úkolem posilování vztahů a komunikace mezi českými a slovenskými členy Visa Europe. Gajdoš má bohaté zkušenosti v oblasti platebních karet. Před svým příchodem do firmy působil tři roky ve společnosti UniBanka Slovakia a také ve společnosti Wells Fargo v USA. Od roku 2006 zastával ve Visa Europe funkci relationship managera pro ČR a SR, v roce 2009 postoupil do pozice senior relationship managera pro obě země. Titul MBA získal na City University Bellevue, rovněž absolvoval školicí bankovní program UniCredit bank na Univerzitě Bocconi v Itálii. 3 AK Vilímková, Dudák & Partners Ondřej Stříbný advokát Novou posilou týmu advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners se stal advokát Ondřej Stříbný (30). Ve své praxi se zaměřuje především na oblast bankovnictví, financí a práva nemovitostí. V minulosti Stříbrný působil déle než čtyři roky v advokátní kanceláři Clifford Chance. Je absolventem Právnické fakulty Masarykovy Univerzity, titul LL.M. získal na University of Nottingham. 4 ŠkoFIN Jaroslav Vacek vedoucí týmu Jaroslav Vacek (41) převzal vedení dvacetičlenného týmu IT oddělení ŠkoFIN. Do jeho kompetence spadá provoz a rozvoj IT infrastruktury včetně jejího dalšího vývoje a provázanosti s koncernem Volkswagen a jeho dealerskou sítí. Od roku 2002 působil v ČSOB Pojišťovně jako vedoucí oddělení vývoje, posléze na postu ředitele odboru vývoje IT. V roce 2010 nastoupil do pozice vedoucího IT oddělení do společnosti Slavia pojišťovna a naposledy vedl ve společnosti OKsystem útvar řízení projektů. Vacek vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a Fakultu statistiky a informatiky VŠE. Hovoří anglicky a rusky. Mezi jeho koníčky patří squash, badminton, fyzika, matematika, film a především pěší turistika s rodinou. Svůj volný čas nejraději tráví ve společnosti svých dětí. 5 Aimtec Tomáš Jastrab konzultant Společnost Aimtec má novou posilu. Do pozice SAP konzultanta pro sklady a výrobu nastoupil Tomáš Jastrab (28). Podílet se bude na nových projektech společnosti Aimtec a bude spoluzodpovědný za péči o stávající klienty. Jastrab přináší cenné znalosti a zkušenosti z firmy Megatech, kde působil pět let v pozici SAP a EDI specialisty. V létě rád jezdí na kole, v zimě preferuje sjezdové a běžecké lyžování. Z hudby má rád rock a metal a jeho vášní jsou počítače. 6 Havel, Holásek & Partners Ludvík Juřička partner Pavel Vraný vedoucí advokát Jan Diblík advokát Novým partnerem česko-slovenské advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners byl jmenován Ludvík Juřička (42). Zaměří se zejména na oblasti fúzí a akvizic, nemovitostí a stavebního práva či práva obchodních společností a spolu s Robertem Nerudou povede brněnskou kancelář. Juřička vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a Stavební fakultu VUT v Brně. Od roku 2001 pracoval jako vedoucí advokát v Ambruz & Dark a byl zodpovědný za řízení poboček v Brně a Ostravě. Posléze působil jako ředitel brněnské pobočky Deloitte Legal. Dalšími posilami kanceláře jsou vedoucí advokát Pavel Vraný (34) a advokát Jan Diblík (33). Vraný po studiu na Právnické fakultě Krátce Lanxess Central Eastern Europe Wolfgang Heuchel (57) je novým ředitelem společnosti Lanxess Central Eastern Europe se sídlem v Bratislavě. Diplomovaný inženýr chemie nahradil Flemminga B. Bjørnsleva, který převzal jako prezident a ředitel vedení společnosti Lanxess Corporation v USA. Heuchel v koncernu pracuje od roku Randl Partners Advokátní kancelář Randl Partners posílila o dalšího experta na pracovní právo, advokátku Terezu Kadlecovou. Přišla z kanceláře Weinhold Legal, kde pracovala od roku 2006 a vedla zde pracovněprávní agendu. Je členkou pracovní skupiny Americké obchodní komory v ČR a zakládajícím členem CzELA (Czech Employment Lawyers Association), sdružení advokátů specializujících se na oblast pracovního práva. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. M&M reality Bývalý ředitel realitní sítě Realitní kanceláře Sting Michal Pitucha přešel do týmu realitního lídra tuzemského trhu firmy M&M reality. Nastoupil do pozice ředitele hypoteční sítě a bude mít na starost řízení a koordinaci hypotečních makléřů. Tedom Do funkce obchodního ředitele divize Kogenerace firmy Tedom byl jmenován Peter Dúbravčík, který dosud zastával funkci asis tenta ředitele divize Kogenerace. Jeho hlavním úkolem bude řízení prodeje rostoucí divize kogeneračních jednotek, která nabízí úspornou výrobu elektřiny a tepla.

15 15 lidé a podniky monitor Bisnode ČR David Farský country manager FOTO archiv / PŘIPRAVILA Naďa Kubalíková (kubalikova@mf.cz) Belo Zorkovský Datasys Jiří Toman Sitel Kateřina Plačková Lenovo Masarykovy univerzity v Brně působil v pražské pobočce mezinárodní advokátní kanceláře Andersen Legal a deset let v kanceláři Baker & McKenzie. Během těchto let se v oblasti fúzí a akvizic podílel na řadě transakcí v telekomunikacích, finančním sektoru či private equity. Dále se specializoval na poskytování právních služeb v oblasti dluhového financování a na investice do komerčních nemovitostí. V kanceláři Havel, Holásek & Partners se kromě výše zmíněných specializací bude soustředit také na poskytování komplexních právních služeb pro privátní klientelu a na soudní, správní a rozhodčí řízení. Diblík je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, rok studoval také na irské Univesity of Limerick. Před nástupem do advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners působil v PRK Partners a pražských pobočkách francouzské kanceláře Gide Loyrette Nouel a britské kanceláře Linklaters. V oblasti práva informačních technologií a duševního vlastnictví se zaměřuje na oblast softwarových licencí, dodávky a implementace IT řešení, outsourcing, regulaci elektronických komunikací a ochranu osobních údajů. V rámci mediálního práva radí klientům s aspekty nekalé soutěže, reklamy, televizního a rozhlasového vysílání a ochrany osobnosti. Účastnil se i řady projektů a transakcí, zejména v odvětvích energetiky, dopravy a médií. 7 Lukoil Petr Bednář manažer Tým společnosti Lukoil posílil Petr Bednář (36), který nastoupil do pozice marketing and other income development managera pro země střední a východní Evropy a Beneluxu. Zodpovídat bude za rozvoj značky Luk oil a nastavení marketingové a komunikační strategie pro země střední a východní Evropy a Beneluxu. Před svým vstupem do společnosti Lukoil Bednář působil například ve společnosti ReckittBenckiser, Wrigley či Nestlé. Má vysokoškolské vzdělání, je ženatý, má jedno dítě a mezi jeho záliby patří sport, cestování či četba. 8 Stanton Chase Viktor Bětík partner Viktor Bětík (42) se stal partnerem společnosti Stanton Chase. Má bohaté zkušenosti s akvizicemi nadnárodních společností jejich Do pozice country managera skupiny Bisnode v České republice byl jmenován David Farský. V rámci skupiny doposud vedl Soliditet, HBI Česká republika a Wer liefert was?, od letošního roku bude také zodpovědný za řízení České kapitálové informační agentury (ČEKIA) a Dun & Bradstreet. Farský vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor hospodářská politika. V rámci vedlejší specializace se věnoval psychologii a sociologii v řízení. Pracovní kariéru odstartoval v roce 2000 v rámci společnosti Newton Media, kde se zabýval budováním informačních produktových nadstaveb a působil postupně v pozici obchodního konzultanta, produktového manažera, marketingového a později výkonného ředitele firmy. V období 2006 až 2009 zodpovídal coby ředitel společnosti za řízení a chod celé české centrály a poboček na Slovensku a v Polsku. Od roku 2009 působí ve skupině Bisnode. David Farský se velmi dobře orientuje v moderních technologiích. Je ženatý a má dvě děti. l restrukturalizací, řízením, včetně obchodu, výroby a marketingu. Většinu své kariéry Bětík zasvětil práci ve společnosti SpofaDental, která nyní patří do skupiny firem Sybron Dental Specialties korporace Danaher Corporation, kde pracoval jako vedoucí kanceláře generálního ředitele, později jako ředitel úseku lidských zdrojů a své zkušenosti obohatil i o oblast obchodu, a to jako country manager. Vystudoval Podnikohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, obor podniková ekonomika. Je ženatý a má jednu dceru. Rád se věnuje cestování, poznávání nových kultur a mezi jeho největší sportovní koníčky patří cykloturistika a lyžování. 9 Datasys Belo Zorkovský technický ředitel Společnost Datasys má nového technického ředitele, jímž se stal Belo Zorkovský. V Datasysu bude zodpovídat za chod delivery týmu a bude se podílet na tvorbě strategie společnosti. Zorkovský má bohaté zkušenosti z oblasti IT, finančního řízení, controllingu a dalších centrálních procesů. Před nástupem do Datasysu působil šest let jako ředitel ve společnosti Softip, kterou měl za úkol reorganizovat a připravit na prodej strategickému investorovi. Jeho práce byla úspěšně završena prodejem společnosti v letošním roce. Belo Zorkovský je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity PJŠ Košice, oboru matematika, má doktorát z teoretické kybernetiky. Po ukončení studia pracoval jako programátor a analytik ve výzkumném ústavu. Od roku 1990 se spolu s rakouským partnerem věnoval řízení vlastní softwarové společnosti zaměřené na vývoj, údržbu a zavádění komplexních informačních systémů. 10 Sitel Jiří Toman manažer pro klíčové zákazníky Novým manažerem pro klíčové zákazníky společnosti Sitel se stal Jiří Toman. Do ryze české společnosti nastoupil symbolicky právě po deseti letech od dokončení digitalizace telekomunikační sítě, na které se podílel ve společnosti Český Telecom v pozici výkonného ředitele pro inženýring výstavby sítě. Během těchto deseti let si vyzkoušel práci i mimo obor. Toman vystudoval katedru telekomunikační techniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze a později absolvoval celou řadu odborných kurzů a školení doma i v zahraničí. 11 Lenovo Kateřina Plačková SMB sales representative Společnost Lenovo má novou posilu. Do pozice SMB sales representative nastoupila Kateřina Plačková (30), která bude zodpovídat za rozvoj obchodních aktivit v prodejním kanálu zaměřeném na SMB obchodní partnery. Přišla ze společnosti AT Computers, ve které nejprve pracovala jako sales representative a poté zastávala funkci product managerky a se starala o přípravu a implementaci nákupních, prodejních a marketingových strategií. Plačková vystudovala Přírodovědeckou fakultu Ostravské univerzity v Ostravě. K jejím koníčkům patří jízda na kole, lyžování, spinning a četba.

16 16 Euro ledna 2013 report 16 PPF Dá se čekat, že další velké transakce, jako tomu bylo s Českou pojišťovnou a Generali, zřejmě brzy přijdou 21 Zemědělství Státní pozemkový úřad pomohou rozchodit služby, které jen letos přijdou na bezmála půl miliardy korun 22 Ministerstvo obrany Po dvou letech vyšetřování zmanipulovaných zakázek na služby vojenským ubytovnám padla první obvinění 24 Zdravotnictví Hospodaření zdravotních pojišťoven letos bude o zhruba tři miliardy chudší než loni 26 Letectví Doby, kdy Česko chrlilo stovku ruských stíhaček ročně, se nevrátí. Podniky se však přizpůsobily nové situaci 31 Životní prostředí Komise doporučuje přijmout nabídku vítězné firmy a postavit v Praze novou čistírnu odpadních vod 32 Jaderná energetika Westinghouse staví jadernou elektrárnu v USA za pomoci čínských odborníků. Bez nich se zatím neobejde 34 Cukrovarnictví V Evropě kvasí dohady o budoucnosti cukerních kvót. Česká republika přitom stále neví, co vlastně chce 36 Vlastislav Bříza Kdyby bylo v Evropě více rodinných firem, je na tom celý kontinent lépe, říká majitel a generální ředitel holdingu Koh-i-noor Pojištěné volání Petr Kellner se po prodeji České pojišťovny pustí do boje o telefonující zákazníky Show must go on, zpíval fenomenální zpěvák Freddie Mercury v jednom ze svých nejslavnějších hitů. A tím se jistě řídí i fantom českého byznysu, nejbohatší z Čechů, Petr Kellner. Právě dotáhl do zdárného konce svůj životní majstrštyk. Prodal Českou pojišťovnu. Je to tak uzavřená kapitola a je nyní nutné vrhnout se na psaní dalších stránek díla Jak barrandovský asistent k ještě více miliardám přišel. A plán je na světě. Pojistky už netáhnou, ale telefonovat si lidi budou ještě dlouho a hodně. První krok je obecně známý. Kellnerova skupina PPF bojuje s trojicí českých operátorů v aukci o kmitočty, kterou kočíruje Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Původní vyvolávací cena frekvencí 800, 1800 a 2600 megahertzů ve výši 7,4 miliardy se postupným přihazováním čtyř účastníků vyšplhala k devíti miliardám: podle lidí obeznámených s průběhem akce to vypadá, jako by to bylo tři na jednoho. Neboli že stávající operátoři se přetahují s Petrem Kellnerem. Jenže plány miliardáře z Evropské třídy jdou mnohem dál. Krom kmitočtů má totiž podle informací týdeníku Euro políčeno na jednoho z trojice O2, T-Mobile a Vodafone. Pokud mu to vyjde, pak záměry ČTÚ na zvýšení konkurence na trhu berou za své. Aktuálním cílem je odkup české divize španělské Telefóniky, protože mateřská společnost se snaží snížit svůj horentní dluh, uvedl pro týdeník Euro zdroj, který je s plány PPF obeznámen. Například loni v prosinci odprodali Španělé call centra Atento v hodnotě miliardy eur, čímž zredukovali svůj dluh o něco málo přes 800 milionů eur. Celkový dluh Telefóniky dosáhl v půli minulého roku 56 miliard eur a jen do konce roku měl klesnout o šest. Firma se tak snaží spasit své hodnocení u ratingových agentur. Další odprodeje jsou proto nasnadě a zbavit by se Španělé mohli právě i lukrativního českého byznysu. Dle informací týdeníku Euro to však zatím hapruje na ceně, kterou Kellner nabízí. Oficiálně rozhovory mezi miliardářem a Španěly nelze potvrdit. Z Evropské třídy zní tradiční formulka používaná vždy, dokud se vedou tajná či polotajná jednání. Nekomentujeme spekulace z trhu, včetně otázek na jakákoli potenciální jednání, říká Radek Stavěl, mluvčí PPF. Obchod desetiletí Stejně ostatně odrážel dotazy týkající se odprodeje zbývajícího podílu v České pojišťovně. Tím si mimochodem PPF uvolnila ruce k případnému financování nákupu O2, který by se pohyboval v desítkách miliard korun. Přibližně může jít o stovku. Jak vlastně transakce, která je hned zkraje letošního roku označena jako obchod 2013, vypadala? Byla dohodnuta už velmi dávno. V roce 2007 se PPF a italský pojišťovací dům Generali dohodly na propojení svých byznysů. Kellnerova skupina vložila do společného podniku svůj tehdejší klenot Českou»

17 17 PPF report FOTO Martin Pinkas

18 18 Euro ledna 2013 report PPF Slavný pojišťovák. Spisovatel Franz Kafka na počátku minulého století pracoval pro Generali, což čas od času pojišťovna připomíná jako pikanterii. Vydržel však u této práce pouze rok. Doufal ve výjezd do Terstu, to se mu ale nikdy nesplnilo. cenu. Za méně než 2,5 miliardy eur neměli manažeři se lvem svatého Marka v erbu na zbytek byznysu nárok. Opce stanovovala, že se bude prodávat za tržní cenu, pokud nebude nižší než zmíněná suma. Jinak se vyplatí právě ta. Ostatně na ni vlastně došlo. PPF získá ve dvou splátkách 2,52 miliardy eur. Prvních 1,3 miliardy dostane na konci března za 25 procent akcií. Zbylých 24 poputuje do italských rukou na konci příštího roku za 1,2 miliardy. Kromě toho si PPF přijde na své při letošní výplatě dividend převyšujících 350 milionů eur plus dostane svůj podíl i z předpokládané dividendy za letošek a příští rok. PPF těmito penězi splatí své dluhy jednak vůči Generali samotné a jednak vůči syndikátu bank, od nichž si v roce 2007 půjčila dvě miliardy eur na rozvoj svého byznysu. Uvolní si tak ruce na nové půjčky, které by jí mohly pokrýt nákup třeba právě telefonního operátora.» pojišťovnu a Generali středo- a východoevropský byznys. Dohromady tak vytvořily kolos o hodnotě 5,1 miliardy eur. Český vklad byl tehdy oceněn na 3,6 miliardy eur a Italové z Terstu museli přitlačit cash. Vyplatili Kellnerovi 1,1 miliardy eur, aby získali v nově vznikajícím Generali PPF Holdingu majoritu 51 procent. PPF si tehdy ponechala 49 procent v nové firmě, která se postupně za pět let spolupráce rozkročila do 14 států bývalého východního bloku. Podle posledních údajů za třetí čtvrtletí minulého roku holding předepsal svým klientům pojistné ve výši tří miliard eur, což představovalo roční růst o 5,5 procenta. Pro společnost českého miliardáře účast ve společném podniku byla zejména zpočátku jakási reference jeho finanční síly na světových trzích. Že však s pojišťovnictvím čtyřicátník Kellner až do důchodu nedojde, bylo patrné hned od počátku transakce. Ve smlouvě byla totiž zabudována prodejní opce pro českou stranu. V ní byl stanoven jako rozhodný rok 2014, kdy má Kellner možnost prodat svůj podíl buď Generali, nebo třetí straně. Ačkoli to Generali několikrát popřela, ujednání je nastaveno tak, že PPF měla Italy bezmála možnost ke koupi dotlačit. A co bylo na opci nejpodstatnější? Stanovovala i minimální 110 miliard ku deseti Na prémie nad limitní částku 2,5 miliardy eur si PPF sáhla především díky rozvíjejícímu se byznysu na východě Evropy. Celkově totiž společný holding rostl. Táhly ho trhy jako třeba Rusko, kde v pololetí růst v neživotním pojištění překročil sto procent, nebo Kazachstán, kde se předepsané pojistné v neživotním sektoru dokonce zpětinásobilo. Česká pojišťovna naopak své postavení postupně ztrácela a každoročně vykazovala pokles výdělku. Tak například za tři čtvrtletí uplynulého roku klesl zisk o 200 milionů korun na 2,8 miliardy. Už v roce 2011 proto vyčlenila miliardu korun na tři roky, která jí měla pomoci opět nastartovat růst. Dodejme, že výtěžek z prodeje České pojišťovny, který se spolu s vyplacenými dividendami pohybuje okolo čtyř miliard eur, je přinejmenším obchodem desetiletí. V roce 2007 byla oceněna transakce mezi PPF a Generali pojišťovnou na nějakých 110 miliard korun, což i dnes těm čtyřem miliardám eur zhruba odpovídá. PPF přitom zaplatila při postupném ovládnutí dříve státní finanční instituce jednotky miliard a dohromady ji to vyšlo maximálně na deset miliard korun.

19 19 PPF report Za co všechno vděčí Kellner České pojišťovně Poslední balík akcií získala v roce 2001 od Zemanovy vlády, kdy ji skoro třetinový podíl vyšel na 3,9 miliardy korun. První z bank, jež Kellnerově skupině prodávala svůj asi desetinový podíl Česká spořitelna inkasovala v půli 90. let zhruba miliardu. Asi nejhůře dopadla při prodeji IPB. Ta se s PPF na transakci dohodla jen pár měsíců před svým definitivním pádem v roce Částka 1,6 miliardy korun za asi pětinový podíl však lví bance nikdy nedorazila. PPF si totiž proti ní započetla smluvní pokutu 1,9 miliardy za to, že IPB převedla cenné papíry až po dohodnutém termínu. Pohledávka pak skončila v České konsolidační agentuře. Jak bylo tehdy běžné, odkoupila ji za zlomkovou cenu poradenská firma CA IB, a to zřejmě pod taktovkou PPF. Vyzobnutý byznys Pro Petra Kellnera má celá transakce ještě další kouzlo. Část pojišťovacího byznysu si totiž z pětiletého svazku s italskou Generali odnese. A to tu, kde se růst počítá v desítkách až stovkách procent. Podle zveřejněných podmínek obchodu PPF odkoupí od holdingu jeho pojišťovny v zemích Společenství nezávislých států. Za 80 milionů eur tak bude v tomto oboru nadále podnikat v Rusku, Bělorusku, Kazachstánu a na Ukrajině. Tyto pojišťovny jsou dle Kellnerových slov klíčové a dobře se doplňují s naším rychle rostoucím podnikáním ve finančních službách. Že český boháč umí vyzobávat, si už nejeden jeho někdejší partner vyzkoušel. Při obchodech s ním přišel například o lukrativní pozemky v Praze a blízkém okolí realitní podnikatel Miloš Červenka. Nejlepší realitní projekty zase PPF vyzískala při záchraně byznysu Milana Janků ve společnosti ECM, kdy odpad a dluhy nikdy ve struktuře Kellnerových firem neskončily. Porevoluční vývoj největšího domácího pojistitele je úzce svázán se vzestupem nejbohatšího Čecha. Nebýt České pojišťovny, měl by Petr Kellner potíže vybudovat své impérium. Za posledních dvacet let si tato instituce prošla bouřlivým vývojem. Bez několika osudových momentů by se ale jen těžko mohla stát základním stavebním prvkem holdingu PPF. Její příběh se začal psát v roce 1827, kdy v Praze vznikla První česká vzájemná pojišťovna. Již ve druhé polovině 19. století byla mocnou institucí a nic na tom nezměnila nutnost vyplatit náhradu škody po požáru Národního divadla, hospodářská krize třicátých let či nepřehledná situace za druhé světové války. Po ní ji již čekalo znárodnění v roce 1948, které pětici tehdejších pojišťoven sloučilo v jednu monopolní organizaci. Výlučné postavení si udržela až do roku 1991, kdy byl schválen zákon o pojišťovnictví, jenž umožnil vznik konkurentek. Česká státní pojišťovna byla hned následující rok privatizována. Většinu z patnácti procent nabídnutých v kuponové privatizaci urvaly společnosti Harvard Capital & Consulting, První investiční a Spořitelní investiční společnost. Následně byl prodán majoritní podíl polostátním bankám. ČSOB získala 14 procent, Komerční banka, Investiční a poštovní banka, Česká spořitelna a Interbanka shodně desetinu akcií. Fond národního majetku si ponechal pouze třicetiprocentní podíl. V té době ještě PPF v této kauze nefigurovala. Je nutné ale připomenout, že její fondy se do privatizace mohly zapojit díky malému dárku od teplických skláren. Petra Kellnera potkává první osudový moment, když se v teplickém hotelu schází se šéfem tehdy ještě státního Sklounionu Štěpánem Popovičem. Získává od skláren půjčku 40 milionů korun, jež svému dobrodinci vrátí s významným nádavkem. V kuponovce PPF ještě o finančnictví ani neškrtla, její privatizační fondy se soustředily spíše na firemní sféru. Získaly na dvě stovky majetkových účastí v různých podnicích za zhruba pět miliard korun. Již v první polovině devadesátých let se spekuluje, že většina z nich byla využita ke kumulaci kapitálu. Nezvládnutou skvrnou je bankrot kdysi významných zlínských strojíren ZPS. Do hry o Českou pojišťovnu vstupuje PPF až v polovině devadesátých let, když vykupuje podíl Interbanky a České spořitelny, které se stejně jako ostatní polostátní banky potýkají s nezvládnutým nárůstem špatných úvěrů. Tato akvizice se rázem stává zlatým vejcem celého portfolia, i když prozatím je zlato dobře skryté pod nánosem potíží, v nichž se pojišťovna ocitla. Hrozí jí totiž miliardové ztráty z podílů v krachující Kreditní bance Plzeň a Pragobance. Kellner a jeho lidé díky akvizici získávají vstupenku do rozhodovacích struktur pojišťovny. Zanedlouho má tato vstupenka váhu mamuta. Stvrzenou osudovou, a jak ukáže čas, také zlatonosnou, dohodou s ministrem financí Ivanem Kočárníkem. Na schůzce akcionářů České pojišťovny včetně tehdejšího šéfa FNM Romana Češky a guvernéra ČNB Josefa Tošovského v polovině roku 1996 rozhoduje Kočárník, že PPF převezme řízení České pojišťovny, manažeři IPB dostali na starost problémové banky. Součástí dohod byla pro obě skupiny i opce na podíl ČSOB, pokud se podaří pojišťovnu dostat do zisku. Exministr Kočárník si za svou nezastupitelnou roli vysloužil po odchodu z vlády v roce 1997 v České pojišťovně funkci předsedy představenstva. O rok později PPF spolu s IPB uplatňují opci a instituci ovládají. Zbývajících čtyřicet procent základního jmění však i nadále držel stát spolu s Komerční bankou, ale už ne dlouho. Dva roky nato PPF koupila podíl od IPB a později se stává držitelem celého balíku akcií. V té době zisky pojišťovny pravidelně dosahují částky kolem čtyř miliard korun. Mezitím se ale rychle oslabuje její váha na trhu. Do konce tisíciletí se na pojišťovacím trhu již pasou na čtyři desítky subjektů, a přestože mnohé z nich situaci neustojí, váha absolutní královny trhu se vcelku rychle umírňuje na relativní prvenství. Největší ránu jejímu výsadnímu postavení zasadila sice dlouho odkládaná, ale nakonec nevyhnutelná liberalizace trhu s povinným ručením na auta. Hned v lednu 2000 využila více než polovina motoristů nabídky konkurenčních pojistitelů. To se nemohlo neprojevit na síle České pojišťovny. Ačkoli do tohoto roku vstupovala s třiapadesátiprocentním podílem na celkovém trhu, na jeho konci již tratila patnáct procentních bodů. A od té doby její váha plynule klesá až na necelých sedmadvacet procent v loňském roce, i když stále zůstává v mírném předstihu před konkurencí. l Marcela Alföldi Šperkerová alfoldi@mf.cz FOTO archiv Konec sporů s Děripaskou Tím ovšem bonusy z obchodu s Generali nekončí. Italský koncern si vezme pod svá křídla skoro 40procentní podíl v ruské pojišťovně Ingosstrach. Petr Kellner se tak zbaví soudních pří a tahanic o vliv v této finanční instituci, které vede s ruským oligarchou Olegem Děripaskou už řadu let. Výměnou zase PPF plně ovládne manažerskou firmu PPF Partners, která se soustřeďuje na oblast přímých investic v zemích východní Evropy a bývalého Sovětského svazu. Jde v zásadě o žraločí fond, který nahradil dřívější strukturu PPF Investments, jež spravovala zejména soukromé investice Petra Kellnera. Generali musel obchod v roce 2007, kdy jej dohadovala, připadat jako sen. Vrátila se do doby, kdy v Rakousku-Uhersku byla předním ústavem, v němž mimochodem pár měsíců pracoval i Franz Kafka, jak PR české dcery neopomíná čas od času připomenout. Navíc podle zákulisních informací zvítězi-»

20 20 Euro ledna 2013 report PPF Kellnerovo paktování s Generali (hlavní body spojenectví PPF a Generali) 2007 Uzavření sňatku Hodnota skupiny České pojišťovny (100procentně vlastněné skupinou PPF) vyčíslena na 3,6 miliardy eur. Hodnota středo- a východoevropských aktiv italské pojišťovny Assicurazioni Generali oceněna smlouvou na 1,5 miliardy eur. V novém Generali PPF Holdingu získává Generali majoritu 51 procent. PPF za to, že do společného podniku vkládá hodnotnější majetek, dostává vyplaceno 1,1 miliardy eur Generali PPF Holding Spravuje aktiva v hodnotě cca 15 miliard eur. Obsluhuje na 13 milionů klientů. Na pojistném vybral bezmála 3,4 miliardy eur Společnost PPF se s Generali dohodla na odprodeji svého menšinového 49procentního podílu. Podle zveřejněné dohody zaplatí italská společnost ve dvou splátkách za akcie společného podniku 2,52 miliardy eur. K tomu ještě Kellnerova firma získá podíl na dividendách ve výši přes 350 milionů eur v letošním roce a také část z dividend vyplácených za rok 2013 a 2014.» la v boji sedmi zájemců, kdy někteří údajně nabízeli i o něco málo víc. Pro Kellnera ale byla asi lákavější opce. V roce 2007 ještě nebylo po finanční krizi ani památky. Po otřesech na finančních trzích, bolestivých odpisech řeckých dluhopisů či nejistotě, jak to bude s tou hromadou italských, které má ve svých knihách, se však blížící se termín prodejní opce musel v centrále Generali zdát jako špatný vtip. Signály se potvrdily Na první část nákupu si už půjčila. Vydala v prosinci dluhopisy za 1,25 miliardy eur, což byl mimochodem jeden ze signálů, že se prodej blíží. Ještě si pochvalovala, že zájem o třicetileté bondy s úrokem 7,75 procenta byl enormní prodala by jich klidně za devět miliard. Teď si pro změnu pochvaluje, že je prima si koupit celý holding. Tato transakce eliminuje všechny pochybnosti o naší rozvojové strategii ve střední a východní Evropě... Budeme schopni využít všechny výhody naší investice a zaměřit se na rozvoj našeho hlavního pojistného byznysu a zlepšit přitom svou konkurenceschopnost a ziskovost, řekl podle agentury Bloomberg Mario Greco, od srpna nový šéf Assicurazioni Generali. Ještě na podzim přitom zarputile odmítal, že by jím vedenou společnost smluvní opce k něčemu zavazovala a že to, zda skutečně bude Generali v Česku platit, je zatím ve hvězdách. Dalším signálem, že se něco pohne, mohlo být listopadové rozhodnutí vedení České pojišťovny. Do konce roku měly finanční dům opustit na čtyři desítky manažerů z nejvyšších pater firmy, čímž jen letos ušetří pojišťovna 400 milionů korun. Oficiálně to generální ředitel Pavel Řehák vysvětlil zjednodušováním řídících procesů a snižováním nákladů. Mezi zaměstnancem obsluhujícím klienty a generálním ředitelem by neměly být více než tři nebo čtyři manažerské úrovně, uvedl tehdy pro Hospodářské noviny s tím, že doposud to bylo šest mezičlánků. Rozvod tandemu Skupina PPF pak v loňském roce zažila ještě jednu velmi významnou změnu. Po osmi Dvousetletá historie. Předchůdkyně dnešní České pojišťovny začala svou historii psát již v roce Společnost Generali, která ČP ve dvou krocích do konce příštího roku ovládne zcela, vznikla v Terstu o čtyři roky později. Spojenými silami představují na českém trhu největší pojišťovací kolos se zhruba třetinovým podílem. letech se rozpadl tandem Petr Kellner a Jiří Šmejc. V květnu firma oznámila, že Šmejc opustí vedení PPF Group a prodá svůj pětiprocentní podíl ve firmě Kellnerovi, od nějž ho dostal v roce Výměnou pak získal přímý vlastnický podíl ve splátkové firmě Home Credit, jejíž hodnota se odhaduje minimálně na tři miliardy eur. Nádavkem pak Šmejc, který si u Kellnera ostruhy vysloužil především tím, že mu přihrál televizi Nova, již pak PPF výhodně zpeněžila, získal také podíly v bankovních aktivech firmy. Jde především o Air Bank v Česku a pak řeckou banku Pireus. Ta se mimochodem ukázala prozatím jako nepříliš výnosná investice. V polovině minulého roku vyčíslil ztrátu z této transakce server Motejlek. com na 1,5 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že hlavním strůjcem tohoto nákupu byl právě Šmejc, spekulovalo se, že podíl v Pireu dostal tak trochu za trest. Kolik peněz a jak vysoké podíly přesně Šmejc získal, skupina nikdy nezveřejnila. Zpočátku se uvádělo, že mohlo jít asi o deset procent Home Creditu, ale konečný podíl může být i vyšší. Proč se Šmejc rozhodl více osamostatnit? Sám tvrdil, že chce kromě řízení Home Creditu, který je pro něj i nadále prioritou, vyzkoušet i vlastní byznys. Zdroje z PPF pak hovořily o tom, že chtěl vystoupit z Kellnerova stínu a nebýt věčnou dvojkou. Navíc někdy v roce 2011 se Petr Kellner, který předtím dlouhodobě pobýval s rodinou v zahraničí a každodenního řízení holdingu se neúčastnil, vrátil do aktivního vedení firmy. Tím Šmejcova role autonomního vládce PPF oslabila. Nějakou roztržku mezi těmito dvěma miliardáři ale za odchodem Šmejce hledat nelze. Vždy se respektovali a Kellner i přes svůj majoritní podíl nikdy neprosazoval rozhodnutí, proti nimž by byl Šmejc. Navíc za úspěch v Rusku vděčí Kellnerova skupina především Šmejcovi. Když přebíral aktivity v Moskvě, byl tamní Home Credit bezmála na pokraji zhroucení. Šmejc firmu stabilizoval a dotlačil ji až na pozici jedničky na ruském trhu. Zisk stoupl za jeho působení dokonce 25krát. Nyní hlavním tahounem růstu pro skupinu má být Asie. Home Credit pod vedením Jiřího Šmejce má letos otevřít své pobočky na Filipínách a v Indonésii a během dvou let investuje v Číně, Vietnamu či Indii 2,5 miliardy korun do svého rozvoje. Při dalších velkých obchodech, které tajemný Petr Kellner chystá, se tak bude muset obejít bez rady či oponentního názoru Jiřího Šmejce. Nejbohatší Čech je ovšem typický deal maker, který má čich na výhodné obchody. Dá se tedy čekat, že se ještě, a zřejmě brzy, dočkáme dalších velkých transakcí, jako tomu bylo s Českou pojišťovnou a Generali. Pro systematické řízení a vytváření korporátních struktur, v němž vyniká Šmejc, si Kellner jistě za zdmi sídla na Evropské třídě někoho najde. l Adam Junek junek@mf.cz

21 21 zemědělství report Nový úřad, nové zakázky Státní pozemkový úřad pomohou rozchodit služby, které jen letos přijdou na bezmála půl miliardy korun FOTO archiv, Hynek Glos Po Novém roce přemontovali cedule a vyměnili razítka, během letoška nadělí zakázky za téměř půl miliardy korun. Takto se rozjíždí nový Státní pozemkový úřad. Vznikl 1. ledna na základech zaniklého Pozemkového fondu České republiky a pozemkových úřadů, které byly do závěru uplynulého roku okresními odnožemi ministerstva zemědělství. Nejdražší církevní restituce Veřejné zakázky nezbytné na zajištění svého chodu v letošním roce vyčíslil nový celostátní úřad na 455,6 milionu korun. Zdaleka nejdražší bude identifikace církevního majetku. Zaměření pozemků vydávaných církvi přijde dle předpokladů na 200 milionů korun. Jak nařizuje zákon o církevních restitucích, náklady na geometrické plány hradí povinná osoba, což jsou vedle Státního pozemkového úřadu také Lesy České republiky. Tomuto podniku potom výdaje proplatí stát prostřednictvím Státního pozemkového úřadu. Dodavatele geometrických plánů bychom si měli vybírat my, abychom pak nepropláceli kdeco, předpokládá dosavadní šéf Pozemkového fondu Petr Šťovíček. V pozemkové agendě pokračuje dál, ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) ho jmenoval ústředním ředitelem nového celostátního úřadu. Šťovíčkovou pravou rukou první náměstkyní je Veronika Nedvědová (ODS), bývalá šéfka pozemkových úřadů. Nový přírůstek ve státním aparátu má krajské pobočky, v některých okresech budou pracoviště pro pozemkové úpravy. Největší položky Více sporů. Dosavadní šéf Pozemkového fondu a ústřední ředitel nového celostátního úřadu Petr Šťovíček předpokládá, že letos přibudou žaloby církevních subjektů, jimiž se budou domáhat restituce. Plánované zakázky Státního pozemkového úřadu v letošním roce 200 milionů korun identifikace církevního majetku 35 milionů korun znalecké posudky na ocenění převáděných nemovitostí 25 milionů korun právní služby a poradenství 24 milionů korun geometrické plány nezbytné pro převody státních pozemků Úřad bez koruny Zatímco fond měl loni na podzim nastřádáno na účtu přes tři miliardy korun, jeho nástupce začíná doslova bez koruny. Sumou 2,6 miliardy korun ještě zanikající fond stačil přilepšit zemědělcům. Ke konci roku zůstalo na účtu 600 milionů korun, a ty se staly součástí státního rozpočtu, vysvětluje Šťovíček. Coby organizační složka státu je nový úřad přímo napojený na státní rozpočet. Erár by ale neměl přijít zkrátka. Z nového úřadu s přibližně 1500 zaměstnanci by v tomto roce měla do státní kasy přitéct více než jedna a půl miliardy korun. Nejvíc peněz kolem 1,1 miliardy má dle očekávání vynést prodej půdy nabízené na základě volnějších pravidel. S odstátněním pozemků je také spojena zakázka za 35 milionů. Tolik mají stát znalecké posudky k ocenění převáděných nemovitostí. Bývalý Pozemkový fond jich ročně objednával několik set. A k tomu bude nový úřad potřebovat geometrické plány za odhadovaných celkem 24 milionů, aby mohl pozemky privatizovat. Dalších 25 milionů korun se chystá zaplatit externím právníkům, které využívá při komplikovaných případech, při vymáhání starých pohledávek a při hromadných žalobách. Pozemkový fond byl účastníkem téměř tří tisíc soudních sporů, které nový úřad spolu se spravovaným státním majetkem převzal. Jen v restitučních sporech se žalující domáhají odškodnění ve výši 400 milionů korun. Letos nejspíš přibudou typově nové žaloby církevních subjektů, jimiž se budou domáhat restituce, očekává Šťovíček. Dar Šumavě a developerům Předvánoční schvalování speciálního zákona, který upravil vznik nového celostátního úřadu, ostražitě sledovali starostové šumavských obcí. Zákon totiž umožňuje darovat jim parcely ve třetí zóně národního parku v zastavěném území nebo na zastavitelné ploše. Kvůli tomu pranýřovali senátora Miroslava Krejču, který se snažil předání státních pozemků omezit na případy, kdy obec nabyté parcely využije výhradně na veřejně prospěšné stavby. Starostové obcí v Národním parku Šumava nejsou pohůnci developerských společností, uvedli někteří z nich v prohlášení, kterým se veřejně zřekli svého senátora Krejči. Proti převedení pozemků na obce nejhlasitěji protestovalo Hnutí Duha. Přes obce přejdou pozemky k soukromníkům a na Šumavě hrozí živelná zástavba, obává se Jaromír Bláha z Duhy. Nepovažuje za normální, aby u obcí mimo národní parky bylo využití darovaných pozemků omezeno výhradně na veřejně prospěšné stavby, zatímco u obcí v národních parcích toto pravidlo neplatí. l Táňa Králová kralova@mf.cz

22 22 Euro ledna 2013 report ministerstvo obrany Uklízečky s přemrštěnou pokutou Po dvou letech vyšetřování zmanipulovaných zakázek na služby vojenským ubytovnám padla první obvinění Dál jen pro vyvolené. Tendry na služby pro vojenskou ubytovací správu vyhrávala jedna firma, místo ceny rozhodovala výše smluvní pokuty. Už se zdálo, že vyšetřování podezřelých zakázek v bývalé Správě vojenského bytového fondu vyzní do ztracena. Koncem minulého roku se ale v jedné z velkých kauz, které vyplavaly na povrch ještě v první polovině ministrování Alexandra Vondry, přece jen objevil náznak, že se věci aspoň trochu hýbou kupředu. Policisté z protikorupčního útvaru obvinili někdejšího ředitele bytového fondu Romana Hoštu a jeho nástupce Petra Dubravského z pletich při výběru firem, které měly pro vojenské ubytovny a další objekty poskytovat úklidové a jiné služby. Týdeníku Euro to potvrdily zdroje blízké vyšetřování. Geneze kauzy sahá až do července 2010, kdy deník MF Dnes zveřejnil jiné podezření z korupce v této vojenské organizaci. Šlo o zakázky na opravy vojenských ubytoven za desítky milionů korun, které vyhrály nastrčené firmy. V konečném důsledku z nich profitovala společnost H+V Praha, jejímž společníkem byl úředník Správy vojenského bytového fondu Kajetán Kalivoda. V současnosti už policie v tomto případu stíhá 19 lidí, zejména pro trestné činy podvodu, porušování povinností při správě cizího majetku a pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Skandál přistál na Vondrově hlavě jen pár dní po jeho jmenování do funkce. Tehdy byl ještě v plné politické síle, kromě vedení resortu opíral svůj vliv také o post místopředsedy a křeslo senátora. Ministr velkoryse ohlásil ve správě fondu hloubkovou kontrolu. Hlavní slovo v auditu měla jeho pravá ruka, generální sekretář Jan Vylita, bývalý forenzní auditor, vycepovaný dlouhodobým působením v poradenské firmě PWC. Výsledky prověrky zveřejnil krátce před Vánoci roku 2010 a vyčíslená ztráta byla ještě mnohem vyšší než v případě zakázek končících v H+V. Ukázalo se, že servisní zakázky pro bytový fond za zhruba půl miliardy korun byly předražené o více než 100 milionů. Nitky většiny zakázek se přitom sbíhaly u jedné firmy, společnosti Staeg z Vyškova. Průtahy a vazby Oba případy podezřelých zakázek ve Správě vojenského bytového fondu začal vyšetřovat Útvar odhalování korupce a finanční kriminality. Zatímco u rekonstrukcí ubytoven se podařilo během roku a půl obvinit jedenáct lidí, vyšetřování tendrů na služby postupovalo pomaleji. Může za tím být i fakt, že několik podezřelých včetně Hošty dříve pracovalo na vysokých postech právě v protikorupční jed

23 23 ministerstvo obrany report Zkušený soupeř. Policisté musejí počítat s tím, že někdejší šéf Správy vojenského bytového fondu Roman Hošta dobře zná jejich postupy, býval jedním z nich. FOTO ČTK, Jan Hrouda notce. Své určitě sehrálo také rozdělené vyšetřování zatímco opravy budov vyšetřuje expozitura protikorupční policie v Českých Budějovicích, údajnými machinacemi při výběru služeb se zabývá pobočka v Brně. Staeg a příbuzné firmy mezitím dál vysávaly z vojenských ubytoven přemrštěné zisky. Nástupnická organizace správy bytového fondu Armádní Servisní (AS-PO) sice vypověděla Staegu většinu smluv, vyškovská společnost ale dokázala nepřímými obstrukcemi paralyzovat nová výběrová řízení. Vstříc jí vycházel i antimonopolní úřad, který například AS-PO zakázal uzavřít smlouvu s jinou společností prostřednictvím přímého zadání. Vondra, tehdy už citelně oslabený aférou ProMoPro s předraženým ozvučením během českého předsednictví EU, pak musel čelit výtkám, že se s korupcí v resortu neumí vypořádat. Vyškovské firmě pomáhalo, že se na obraně opírá o vlivnou lobby. Armádní zakázky vždy tvořily klíčový pilíř společnosti a Vyškov coby město tradičně spjaté s ozbrojenými silami dobrou výchozí základnu pro udržování důležitých vazeb. Vůbec nejvýše postaveným Vyškovanem na ministerstvu je náměstek pro personalistiku Michael Hrbata za ODS. Otevřeně sice ve prospěch svých přátel z domovského města nevystupoval, přes svoje podřízené ale dával zřetelně najevo, že setrvání Staegu u lukrativních smluv má jeho podporu. Ze své pozice přitom nemá do armádních ubytoven či zakázek příliš co mluvit, do jeho kompetence patří například armádní sport nebo péče o veterány. Hrbata už dříve přiznal, že se s vedením Staegu dobře zná. Sám byl ostatně donedávna spolumajitelem menší vyškovské stavební firmy Parea, která se Staegem spolupracovala. Hrbatovi kritici na Vyškovsku spekulují o tom, že náměstek mohl mít na spolupráci se Staegem finanční zájem. Týdeník Euro proto prověřil dostupné informace o Hrbatových příjmech a výdajích (viz Příjmy pod pokličkou). Výsledkem byl zřetelný nepoměr ve prospěch investic do realit (viz Euro 50/2012). Hrbata ale jakékoli zisky od Staegu popřel a ve stejném duchu se vyjádřilo i vedení firmy. Příjmy pod pokličkou Náměstek ministra obrany a místopředseda regionálního sdružení ODS v Jihomoravském kraji Michael Hrbata utratil v letech 2010 až 2011 jenom za nemovitosti více než 5,5 milionu korun. Za stejné období přitom vydělal mnohem méně, podle odhadů týdeníku Euro získal z poslanecké funkce a posléze jako náměstek dohromady kolem tří milionů korun. Řešení Grossovy nerovnice vysvětluje Hrbata podobně jako bývalý sociálnědemokratický premiér odkazuje na vlastní zdroje. Podrobnosti ale nechce uvést. Začátkem prosince požádal autor tohoto článku ministerstvo obrany s odkazem na zákon o informacích o to, aby zveřejnilo Hrbatův plat a odměny ve funkci. Ministerstvo koncem měsíce v prodlouženém termínu rozhodlo, že žádosti nevyhoví. Odkázalo přitom hlavně na odmítavé stanovisko náměstka. Stupeň újmy, který by vznikl Ing. Michaelu Hrbatovi poskytnutím jeho osobních údajů žadateli, by byl zásahem značné intenzity do jeho základních práv a svobod, zejména práva na soukromí, uvedlo ministerstvo. Zveřejnilo aspoň průměrnou výši platu a odměn všech čtyř náměstků, za období od 22. července 2010 do 30. října 2012 to bylo 2,48 milionu korun. Ministerstvo ale nerespektovalo výklad Nejvyššího správního soudu z května 2011, který dal v precedentním sporu za pravdu žadateli. Z tohoto rozsudku loni vycházel i pražský městský soud, který nařídil prezidentské kanceláři, aby vedoucímu redaktoru Lidových novin poskytla údaje o platových poměrech blízkých spolupracovníků Václava Klause, a to Petra Hájka a Ladislava Jakla. Od Bartáka ke Kindlovi Armádní Servisní se nakonec podařilo ze závazků se Staegem vymanit, i když to trvalo až do loňského léta. Policisté se mezitím snažili odkrývat v přihrávání zakázek nové skutečnosti a v prosinci vznesli dvě obvinění. V případě zakázek na úklidové a recepční služby stíháme dvě osoby za trestný čin sjednání výhody při veřejné zakázce, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě, řekl týdeníku Euro mluvčí protikorupční jednotky Jaroslav Ibehej. Ke konkrétním jménům se odmítl vyjádřit, obvinění Hošty a Dubravského nicméně potvrdily zdroje z policie i státního zastupitelství. Bývalí šéfové vojenských ubytoven se měli provinit mimo jiné tím, jaká kritéria upřednostňovali při výběru firem na úklid, dodávky tepla či obsluhu vodovodů. V zakázkách totiž hrála klíčovou úlohu výška sankce za neplnění smluv budoucí vítězové nabírali body v hodnocení tak, že pokuty zvyšovali do abnormální výše. Vedle toho nyní policie prověřuje také podezření někdejších státních manažerů z nehospodárnosti. Hošta se k obvinění odmítl vyjádřit. O svém stíhání nechtěl mluvit ani Dubravský. Nebudu na to reagovat, je to moje osobní záležitost, odpověděl. V minulosti byl Hošta zástupcem policejního ředitele v Kladně, po službě v protikorupčním útvaru se do města vrátil do postu tajemníka kladenské radnice. V roce 2007 pracoval v bezpečnostní agentuře ABL Víta Bárty. Na obraně patřil k lidem z okruhu tehdejšího ministra Martina Bartáka. Krátce před svým odvoláním dokonce povýšil na šéfa oddělení pro dohled nad akvizicemi. Po nuceném odchodu z úřadu Hošta zakotvil jako koncipient v advokátní kanceláři Daniela Teleckého. Tento chomutovský právník byl v minulosti předsedou akademického senátu Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a spolupracoval s hlavní kontroverzní postavou tamní aféry prodávání vysokoškolských titulů, někdejším děkanem fakulty Milanem Kindlem. Hošta byl se jménem Telecký spojován už v minulosti, a to právě v souvislosti se zakázkami pro armádní organizaci. Podle deníku MF Dnes připravoval výběrová řízení na rekonstrukci ubytoven, ze kterých těžila firma H+V Praha, advokát Milan Telecký, bratr Daniela Teleckého. Milan Telecký dříve pracoval v Kindlově advokátní kanceláři, později se osamostatnil a Hošta u něj ještě před nástupem na ministerstvo začínal jako koncipient. Hošta je také podle slovenského obchodního rejstříku jednatelem v personální agentuře DP Work Slovakia, kterou vlastní pražská společnost East-West export trading. Tu většinově ovládá právě Daniel Telecký. l Tomáš Pergler pergler@mf.cz

24 24 Euro ledna 2013 report zdravotnictví Bílé pláště a nešťastná třináctka Nová úhradová vyhláška se nelíbí ambulantním specialistům, nemocnicím ani zaměstnaneckým pojišťovnám Jako by temné, plačtivé počasí chtělo předznamenat, jak bude vypadat třináctkový rok. Tuhé období nemine ani zdravotnický systém. S nějakým podstatným nárůstem zdravotního pojištění asi nelze příliš počítat, pokud odhlédneme od zrušení stropů na jeho výběr. Průmysl po celý podzim rychle padal, což se odráží i na míře nezaměstnanosti, která v prosinci vyšplhala na 9,4 procenta. To jsou faktory, které inkaso pojištění srážejí. Do toho se sektor bude muset stejně jako ostatní poprat s růstem DPH a přechodem některých položek do vyšší sazby, což by mělo přijít celkem na zhruba 1,3 miliardy korun. Resort zdravotnictví proto úhradovou vyhlášku, jež určuje, kolik mají zdravotní pojišťovny hradit lékařům a nemocnicím, koncipoval jako restriktivní. Poprvé po mnoha letech její dikce nezaručuje nárůst oproti minulému období, ale odhadované nominální úhrady jsou nastaveny na 98 procentech roku Platby nad tento objem budou výrazně nižší. Musíme výdaje nastavit na úroveň očekávaných příjmů, upozorňoval ministr zdravotnictví Leoš Heger. Celkově by dle odhadu měly letos pojišťovny hospodařit s necelými 221 miliardami korun. Což je o tři miliardy méně než loni. Zkrachují ambulance? Restrikce nejvíce dopadnou na ambulantní sektor včetně komplementu, tedy laboratoří, patologií, dialýz apod. Názory obou protichůdných táborů se pochopitelně rozcházejí. Zatímco ambulantní specialisté tvrdí, že jim příjmy poklesnou i o více než deset procent, což prý má vést až k existenčním potížím některých ordinací, pojišťovny situaci tak dramaticky nevidí. Do 98 procent objemu mají placenou plnou cenu. Teprve nad tuto hranici mají sníženou hodnotu bodu, aby to nepřeháněli s růstem péče. Celkový objem úhrady ale určitě půjde přes sto procent, říká ředitel pro strategii České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) Pavel Frňka. Jisté omezení tohoto segmentu je podle ministerstva zdravotnictví namístě. Jak spočítali jeho analytici, ambulance v minulých letech patřily k nejrychleji rostoucím segmentům z celého zdravotnictví. Jejich příjmy se od roku 1998 měly zvýšit dvaapůlkrát, zatímco výdaje za lůžkovou péči dosáhly 2,3násobku a za léky jedenapůlnásobku. Rovněž nemocnice se cítí vyhláškou diskriminovány. Asociace českých a moravských nemocnic předpokládá, že úhrada lůžkové péče klesne o dvě až tři procenta. Naproti tomu resort zdravotnictví tvrdí, že v akutní lůžkové péči vyhláška ponechává prostor k růstu. Celkově by dle mínění pojišťoven měly nemocnice vyjít zhruba stejně jako loni, respektive většině z nich by se neměly oproti loňsku snížit příjmy. Řada špitálů se ale bude obtížně vyrovnávat s posílením role DRG, tedy principu, kdy peníze jdou za pacientem. Těžce nemocní restrikce nepocítí Platba za diagnózu (DRG) bude pro akutní lůžkovou péči dominantní, přičemž na polovinu z loňské čtvrtiny stoupne v jejím výpočtu váha celostátní, tedy jednotné základní sazby, která zůstává na úrovni korun. Tím by se mělo opět o něco přiblížit k cíli, kdy stejný typ péče má být ve všech špitálech hrazen rovnou částkou. Výše individuálních základních sazeb jednotlivých nemocnic Kyčel nejdéle do roka Plánované hrazené služby se lhůtou časové dostupnosti Plánované hrazené služby Lhůta časové dostupnosti, kterou nelze překročit Náhrada kyčelního kloubu 52 týdnů Náhrada kolenního kloubu 52 týdnů Artroskopie 8 týdnů Angiografie nekoronárních 8 týdnů tepen a vaskulární intervenční výkony Echokardiografie 10 týdnů Operace katarakty 30 týdnů Endoskopické vyšetření 4 týdny Denzitometrie 16 týdnů Skiagrafie a sonografie 2 týdny Počítačová tomografie 3 týdny Magnetická resonance 5 týdnů Mamografické vyšetření 6 týdnů Zahájení biologické léčby 4 týdny roztroušené sklerózy pramen: Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb je nyní rozptýlena v širokém koridoru 17 až 39 tisíc korun. Zaměstnanecké pojišťovny ale nejsou příliš nadšeny úrovní celostátní sazby, již považují za trochu nadhodnocenou. Tady přichází úhradová vyhláška na pomoc VZP, jejíž platby nemocnicím bývají oproti konkurentkám vyšší. A to včetně severní Moravy, jediném regionu, kde si trh víceméně rovnoměrně rozdělily tři z nich. Nový princip lídrovi trhu umožní přiblížit se výši plateb ostatních pojišťoven. S poklesem se ale bude muset vyrovnat ambulantní část špitálů. Vyhláška totiž určuje, že služby jim budou hrazeny stejně jako těm samostatným, zatímco dosud byly nemocnice trochu šanovány. Stejně tak nejsou jejich ředitelé nadšeni z ustanovení, které umožňuje pojišťovnám poměrně razantně postihovat neoprávněně vykázanou péči, a to až do násobku úhrady. Na druhou stranu vyhláška zaručuje více peněz pro péči o těžce nemocné. Pro super specializovaná centra se počítá s růstem dvě až osm procent a u léčby závažných onemocnění je umožněn nárůst o sedm procent. Restrikce se rovněž nedotknou domácí péče, která může inkasovat úhrady až o pět procent vyšší. Změnu by oproti loňsku neměli pocítit praktičtí lékaři a pediatři, podobně jako stomatologové. Stejná úhrada zůstává i pro služby hospiců a následných lůžek. VZP, OZP a vojáci v nejistotě Cenový předpis bohužel neumožňuje pojišťovnám lépe bonifikovat nemocnice, které léčí kvalitněji. Nepovedlo se úhrady navázat na kvalitu, konstatuje Frňka. Efektivní léčba, tedy kvalita za rozumné peníze, měla být přitom hlavním efektem loni nastartované restrukturalizace nemocnic. Těžko soudit, kam se podařilo ve vyjednávání nemocnic s pojišťovnami dospět, ale z vnějšku to zatím na zásadní změny nevypadá. Dokud se ovšem nezačne zveřejňovat, jak se kde léčí, ke změně sotva dojde. Rovněž pojišťovny přijdou zkrátka. Na své režii mají letos ušetřit osm procent, čímž se domácí pojišťovenský systém stává nejlevnějším v Evropě. Třináctkový rok ale bude prubířským kamenem pro minimálně tři z nich a i ten zbytek již dočerpá polštáře z let

25 25 zdravotnictví report Dopad restrikcí. Laboratoře patří do segmentu, který bude ve zdravotnictví letos nejvíce postižen snížením příjmů. FOTO Martin Pinkas hojnosti. VZP, která se s negativním saldem potýká již několik let a jíž loni na počátku roku bohatší konkurentky poslaly na přilepšenou tři miliardy korun ze svých rezerv, musela zdravotně pojistný plán na letošek koncipovat jako restriktivní. Aby se vešla pod sto procent příjmů, budou muset její výdaje za zdravotní služby klesnout o čtyři procenta oproti loňsku. I tak ale zřejmě dosáhne negativního salda v nyní odhadovaném rozptylu dvě až čtyři miliardy korun. Její propad za loňský rok dosud není znám, odhady se pohybují mezi třemi až osmi miliardami korun. Zbytek trhu měl přitom loni tratit další zhruba tři miliardy korun. Vedle VZP se s napjatými financemi potýká Vojenská zdravotní pojišťovna a OZP. Pokud by byla situace příliš nebezpečná, mohou přejít do náruče zdravějších kolegyň. Pojišťovna vojáků má tak jako tak dle původního vládního plánu fúzovat se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra, byť to její správní rada loni zamítla. OZP by se zase teoreticky mohla přichýlit k dravě rostoucí ČPZP. Vyčerpaná medicína Rozdané karty, jejichž potenci ještě notně ovlivní reálný vývoj domácího hospodářství (a není vůbec nepravděpodobné, že bude smutnější než oficiální makroekonomické predikce), navíc jen horko těžko posílí nějaký trumf. O to spíš, že výdaje byly se železnou pravidelností každoročně nakonec o pár procent vyšší, než původní plán předpokládal. Celkové úhrady by tedy ve srovnání s loňskou úrovní měly dospět k černé nule. Systém bude tříbit také nově platná vyhláška o věcném, technickém a personálním vybavení zdravotnických zařízení a nově platné limity, jak daleko mají mít lidé k lékaři či do nemocnice a jak dlouho mají čekat na plánované výkony (viz Kyčel nejdéle do roka). Otázkou ale je, co bude v dalších letech. I škrty a šetření mají své limity. Dva až tři roky se s tím žít dá, ale pak se medicína vyčerpá, varoval koncem loňského roku ministr Heger. Nějaké drobné by do systému mohly vnést nadstandardy, jejichž výčet by se měl zase o něco zvětšit, či poplatky za operatéra. Něco by se dalo ušetřit i na lécích, pokud pojišťovny začnou soutěžit o jejich cenu. Rezervy jsou i v platbách za zdravotnické prostředky, na jejichž klasifikaci momentálně pracují ministerští legislativci. Ale to vše dohromady jen těžko vyváží již čtvrtým rokem stagnující odvody za státní pojištěnce a riziko minimálního nárůstu výběru pojistného od zaměstnanců. Čím dál více se proto diskutuje o zavedení nominálního pojistného. Tedy částky nad odvody z mezd, jež by lidé platili na ruku zdravotním pojišťovnám. Nejenomže by krok do systému vnesl další peníze, ale zároveň by posílil konkurenci mezi pojišťovnami, protože výši částky by si stanovovaly individuálně podle svého finančního stavu. Tento nápad rozhodně není nový, zabýval se jím i exministr Tomáš Julínek, ale než se jej podaří prosadit, ve Vltavě jistě proteče ještě hodně vody. l Marcela Alföldi Šperkerová alfoldi@mf.cz

26 26 Euro ledna 2013 report letectví Návrat ocelových ptáků Doby, kdy jsme chrlili stovku ruských stíhaček ročně, se nevrátí. Podniky se však přizpůsobily nové situaci. Bílo zelená tečka na obzoru se zvětšuje. Také zvuk leteckých motorů se stává čím dál hlučnější. Úkol splněn, jsme připraveni na přistání, hlásí do vysílačky velitel posádky a šéfpilot Josef Charvát. Skupina osmi technických inženýrů opouští čekací místnost věže kunovického letiště a vydává se směrem k přistávací ploše. Za pár minut dosedá na ranvej prototyp turbovrtulového, dvoumotorového letadla EV-55M Outback české společnosti Evektor. Koncem loňského roku absolvoval v mrazivém počasí na jihu Moravy další certifikační zkoušky. Letadlo certifikujeme pod odborem vojenského letectví ministerstva obrany. Dostali jsme podmínky, které musíme doložit a splnit. Počítáme, že na jaře začneme lítat druhou polovinu flatrových letů, (jde o sledování kmitání konstrukce letadla) vysvětluje Jaroslav Prchal. Je konstruktérem společnosti Evektor a o letadlo se stará od začátku jeho zrodu. Víceúčelový letoun pro přepravu devíti až čtrnácti osob nebo až 1824 kilogramů nákladu je konstruován na cestovní rychlost až 408 kilometrů za hodinu. Zatímco testovací jednička se používá ve vzduchu na ověřování vlastností a výkonů, druhé letadlo se kvůli pevnostním zkouškám celé rozláme na zemi. Momentálně podstupuje tuto proceduru křídlo a trup v pražském Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu, do brněnského Leteckého ústavu Vysokého učení technického putovaly menší díly. Evektor však zahájil i výrobu třetího letadla. Půjde o takzvaný typový kus s kompletním vybavením, který má být dokončen koncem roku Po skončení mise odtáhne traktor letadlo do blízkého hangáru, který si Evektor kvůli velikosti stroje koupil v prostorách obřího kunovického areálu Aircraft Industries, známého pod původním názvem Let Kunovice. Za branami podniku, založeného v roce 1936 jako součást společnosti Avia Letňany, se modernizuje letoun L-410 UVP-E20. Inovovaný model, vlajková loď českého leteckého průmyslu ponese označení L-410 NG. Letadlo se předělává z gruntu. Bude mít nové motory (uvažuje se o GE H80-210), nové vrtule (AV 725), delší trup, lepší přístroje, větší zavazadlový prostor a pozměněné systémy. Zásadní je zvýšení maximální vzletové hmotnosti na sedm tisíc kilogramů a zvýšení platícího zatížení (payload) na 2200 kg. Nová konstrukce a technologie výroby křídla s integrálními palivovými nádržemi umožní načerpat i více paliva, nově až 2450 kilogramů. Díky těmto změnám se prodlouží maximální dolet letounu z nynějších 1400 kilometrů na 2500 km. A zvýší se také jeho maximální cestovní rychlost až na 412 kilometrů za hodinu. Vývoj L-410 NG je realizován v rámci projektu MOSTA podporovaného ministerstvem průmyslu a obchodu, na němž spolupracuje řada českých firem a výzkumných a vzdělávacích subjektů. S uvedením inovovaného modelu L-410 NG do sériové výroby se počítá na přelomu let 2015 a 2016 v počtu 24 kusů ročně. Dva kohouti na malém dvorku Není pochyb o tom, že letadlo představuje nesmírně zhodnocený materiál. Kilo tohoto sofistikovaného stroje se vyveze za úplně jinou cenu, než je tomu třeba v případě lokomotivy nebo tramvaje. Asociace leteckých výrobců (ALV) České republiky dnes zastřešuje 34 firem, které dohromady vyprodukují kolem 14 miliard korun ročně. Z toho 11 miliard představuje export. Roky vedl Asociaci Milan Holl, bývalý ředitel VZLÚ. Kdysi jsme vyráběli několik typů letadel ve velkých sériích. Převážně šlo o zakázky pro východní trhy. Podle některých lidí z oboru právě on vybojoval pro náš letecký průmysl velmi dobrou pozici v rámci evropských struktur, kde dnes sedí po boku států, jako je Velká Británie, Německo anebo Itálie i Češi. Jednou z motivací pochopitelně bylo dostat se k finančním zdrojům, které se v rámci EU rozdělují. Není tajemstvím, že se hraje o velké peníze. Jeden projekt, takzvaný Level 2, má rozpočet kolem 40 milionů eur. Český letecký průmysl získal v minulých letech již dva projekty, a sice CESAR a ESPOSA. Pro Českou republiku se momentálně slibně vyvíjí další velký evropský projekt HELENA (Highly Environmental Low Emmission Next generation Aircraft), což je zkratka pro letoun nové generace o velikosti přibližně 70 cestujících. Letadlo má být šetrné k životnímu prostředí a zároveň levně vyrobitelné. Mezinárodní konsorcium zvažuje, že by finalista výroby mohl být právě u nás. Aero Vodochody však dalo najevo, že se chce ubírat jiným směrem. Koncem dubna 2011 vystoupilo z Asociace leteckých výrobců ČR a již počátkem června toho samého roku vznikl Svaz českého leteckého průmyslu (SČLP), jehož předsedou se stal prezident Aera Ladislav Šimek. Asociace z našeho pohledu nedělala nic pro rozvoj leteckého průmyslu. Místo toho se orientovala na získávání grantů za každou cenu za cenu toho, že mnohdy schopní lidé pracovali na projektech do šuplíku, které neměly zákazníka a byly odsouzeny k neúspěchu, uvádí k důvodům, které vedly Aero k vystoupení z ALV. Podle něj to byl krok správným směrem. Spolupráce mezi podniky leteckého průmyslu se v poslední době výrazně rozšiřuje a umožňuje realizovat více mezinárodních programů. Několik firem vstoupilo do leteckého průmyslu nově. Také v oblasti lidských zdrojů, kde je Svaz nejaktivnější, se nám daří realizovat nezbytné kroky, byť bude jejich efekt hmatatelný až po určité době, vysvětluje Šimek. Jiný názor na to má dnešní prezident Asociace Josef Kašpar, který je zároveň generálním ředitelem Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze. Do funkce nastoupil loni v polovině června. Z ryze profesionálních důvodů ten krok nebyl šťastný. Vůči našim politikům a také vůči Evropě je to prohra. Hodně jsme tím ztratili na kredibilitě, a jestli se to podaří někdy napravit, tak to bude trvat strašně dlouho, konstatuje. Kašpar se zúčastňuje řady evropských zasedání, kde se jej všichni ptají proč. Nechápavě

27 27 letectví report LÉTAJÍCÍ LEGENDA. Letadla řady L-410 byla oblíbená nejen v Rusku. Jejich modernizovaná verze může získat nové zákazníky. FIRMA ROKU. První brněnská strojírna Velká Bíteš patřila kdysi k hlavním dodavatelům Aera Vodochody. Dnes vyvíjí a vyrábí vlastní letecké motory. V rámci evropské spolupráce řídí i projekt ESPOSA. Jedním z jeho výsledků má být snížení spotřeby paliva a hmotnosti motorů, vylepšení řídicích systémů motorů a optimalizace k zástavbě motorů do nového letounu, říká Milan Macholán, předseda představenstva a generální ředitel společnosti. FOTO Martin Pinkas přitom kroutí hlavami, případně si neodpustí poznámku, že to byla blbost. Ve zbytku Evropy se asociace spíše slučují, spojují se velké s malými, letecké s obranářskými. V České republice máme kuriózní situaci, kdy několik podniků je členem jak Asociace leteckých výrobců, tak i Svazu českého leteckého průmyslu. Pokud jim Svaz dává nějakou jinou přidanou hodnotu než my, je to jejich svobodné rozhodnutí. Z tohoto pohledu to neřešíme, konstatuje Kašpar. S ostatními, jako s asociací sportovních letadel, bezpilotních letounů, leteckou amatérskou asociací se dokážeme domluvit a vystupovat jako celek. Oni nemají problém být na našich zasedáních a prezentovat věci, na kterých jim záleží. Snažíme se nalézt nějaké formy společné prezentace i s SČLP, kde bychom rádi vystupovali jako Česká republika. Toto se nám ale zatím nedaří, shrnuje aktuální stav šéf ALV. Vyvíjí se i 15 let Za iracionální považuje tuto situaci i Jaroslav Růžička, někdejší viceprezident Asociace, který dříve pracoval v Letu jako letecký konstruktér. V roce 1991 rozjížděl v Kunovicích firmu Evektor na vypůjčeném stole. Po půl roce se k němu přidali další dva partneři, zůstali spolu dodnes. A daří se jim. Dnes jsou nejlepší vývojovou a konstrukční firmou ve střední Evropě, (spolupracují například i se společností Škoda Auto na vývoji automobilů). Druhou nohu podniku představuje právě výroba letadel. Nejedná se však o příběh tří kamarádů z Moravského Slovácka, které napadlo postavit si na zahradě Boeing. Od začátku měli vizi, realistické plány a také zkušenosti z oboru. Zároveň si však uvědomovali, že letadla jsou velice těžký byznys. Letecký průmysl funguje ve vlnách, má však vlastní křivku. Ta je daná časem, který je potřeba k vývoji nového produktu a k jeho uvedení na trh, vysvětluje Kašpar. Jak dodává, dopravní letadlo se vyvíjí deset až patnáct let, v jejichž průběhu je třeba investovat do projektu velké peníze. Pokud uspěje na trhu, první roky se obvykle umořují náklady, poté letadlo nějakou dobu vydělává úžasně a pak to jde pomalu z kopce dolů. Jedna vlna trvá v průměru 20 až 25 let. U každé kategorie je to však jiné, vnitřní diverzifikace v letectví je výhodou. Navíc šikovné firmy dokážou věci předvídat a na změny se připravit. Když se Let potácel na pokraji bankrotu a propouštěl, Evektor inženýry naopak nabíral. Doba byla hrozná. I já, neznaboh, jsem se»

28 28 Euro ledna 2013 report letectví Letadla stále umíme Vývoz letadel a souvisejících zařízení z ČR Statistická hodnota CZK (v tisících) pramen: Český statistický úřad» VYSOKÉ CÍLE. Pro Českou republiku se slibně vyvíjí i další velký evropský projekt HELENA (Highly Environmental Low Emmission Next generation Aircraft). Týká se mnoha zemí a mezinárodní konsorcium zvažuje, že by finalista výroby mohl být právě u nás, říká Josef Kašpar, prezident Asociace leteckých výrobců. modlil, vzpomíná Růžička. S leteckou konstrukcí začal Evektor v roce 1992 a od té doby se podílel na vývoji každého významnějšího letadla v České republice. Patřily mezi ně i L-159 ALCA a Ae270 pro Aero Vodochody. Vlastní letouny vyvíjí v Kunovicích od roku 1996, kdy společnost odkoupila stoprocentní podíl podniku Aerotechnik. Vývoj EV-55 zahájila firma v roce 2004 a hlavní důvod byl pokusit se nahradit dosluhující stroje této kapacity, z nichž většina lítá ve Spojených státech. V průběhu posledních několika let se však situace změnila a překvapivě vysoký zájem o letadlo projevují země jako Rusko, Brazílie, Čína a Austrálie, ale i dopravci z jiných koutů světa. Na letecké výstavě v britském Farnborough, která se uskutečnila loni v červenci, zahájil Evektor program přijímání depozitů. Od té doby jich získal deset plus dalších dvacet má přislíbených jako opce. Podle odhadů samotný ruský trh bude v průběhu patnácti let potřebovat až 700 letounů tohoto typu. Náš EV-55M je zajímavý pro dvě dominantní cílové skupiny. První je státní servis, jako například záchranářství nebo výcvik parašutistů, a tou druhou jsou menší operátoři obhospodařující různé komunity, popisuje možné využití letadla Růžička. Počítá se i s plovákovou verzí schopnou provozu na vodě. Letoun lze vybavit systémem pro vzdálené snímkování nebo sledování (od firem FLIR nebo ROZCHODU NELITUJE. Je lepší kvalitně uchopená omezená agenda než prázdná hesla bez jakéhokoli akčního plánu, domnívá se Ladislav Šimek, prezident Aero Vodochody a šéf Svazu českého leteckého průmyslu. Wescam), díky čemu může být atraktivní i pro armádu. Nebe ovládli civilisté Jan Kašpar, průkopník české aviatiky a nejznámější z prvních českých leteckých konstruktérů a pilotů, by měl dnes radost. Krátce po dokončení testovací mise EV-55 M přistálo na kunovickém letišti ultralehké soukromé letadlo. Jedno z mnoha, která dnes volně létají na českém nebi. Za socialismu vládli vzdušnému prostoru vojáci. Existovala ještě polovojenská organizace Svazarm, v rámci které se mohlo také pod dozorem létat. Po roce 1989 se situace obrátila, vzdušnému prostoru velí civilisté, vojáci mají své koridory. Ale hlavně, díky liberalizaci může dnes každý do výšky tisíc stop (300 m), pokud má k tomu stroj a patřičná oprávnění. Technicky zdatní odvážlivci, kterým však nechybí ani odpovědnost, toho využili. Odborníci se shodují, že u nás v posledních letech nastal nepředstavitelný boom malého letectví. Dnes existují desítky domácích firem, které produkují vlastní konstrukce vysoce profesionálních ultralehkých letadel s hranicí do 450 kg. Mají své předpisy, svoji asociaci. Česká republika patří mezi pět evropských zemí v rámci Unie s největším počtem malých letadel vyrobených na člověka. Nutno zdůraznit, že se jedná o velmi zdařilé a kvalitní produkty vyrobené s leteckým KONTAKTY SE VYPLÁCejÍ. Naším cílem je podpořit české firmy v leteckém průmyslu, které vyrábí a nemají zkušenost se zahraničním obchodem, uvádí Zdeněk Prokop, předseda představenstva a ředitel podniku Aero Trade. grifem. Mnozí výrobci ultralehkých strojů totiž pocházejí z řad bývalých zaměstnanců dřívějších velkých leteckých podniků. Jejich letadla dnes slaví úspěch i v zahraničí, kam se většinou vyvážejí v podobě jakýchsi stavebnic. Tito výrobci mají úžasné nápady. Malé letectví je téměř bez hranic. V dalších letech zcela jistě dále porostou a některé firmy dorostou i do velkého průmyslu. Přijali jsme je za členy, protože jim v tom chceme pomáhat, vysvětluje prezident ALV Kašpar. Český letecký průmysl potvrzuje svoji dobrou pověst v zahraničí i díky jiným výrobkům. A nemusí to být ani kompletní letadla. První brněnská strojírna Velká Bíteš patřila kdysi k hlavním dodavatelům Aera Vodochody. Když končila sériová výroba letounu L-159, začal podnik vyvíjet nový letecký motor, který dostal název TJ 100. Tento motor je ve své kategorii nejlepší na světě, konstatuje Milan Macholán, předseda představenstva a generální ředitel společnosti. V souvislosti s leteckou výrobou ve Velké Bíteši nutno zmínit i velice zdařilou pomocnou energetickou jednotku typu Safír, mezinárodně APU. Někteří dodavatelé nevěřili, že s ní uspějeme na světovém trhu. Dnes je to výrobek, který nám dělá největší tržby vůbec, usmívá se ředitel. Motorů se loni prodalo téměř 100 kusů, a to především do Ruska, Číny a Spojených států. Rok 2012 byl pro nás nejlepším v novodobé historii akciové společnosti. Plán tr

29 29 letectví report Vyprávěj (Vývoj a výroba letadel v Čechách před rokem 1989) FOTO archiv, Hynek Glos, Martin Pinkas Ryze český výrobek se kvůli konkurenci neprosazuje jednoduše. Umíme však kooperovat, vyrábíme také špičkové motory a další kvalitní komponenty. žeb jsme měli 940 milionů korun, jejich reálná hodnota však přesáhla 1100 milionů korun, a to především díky nárůstu zakázek v oblasti letectví, dodává Macholán. Ve Velké Bíteši investovali loni přes 100 milionů korun do technického rozvoje. PBS zprovoznila například novou zkušebnu leteckých motorů, novou švýcarskou brusku na broušení lopatek pro turbíny a turbodmychadla, zakoupeno bylo několik nových strojů sloužících k posílení výroby pomocných energetických jednotek pro vrtulníky a leteckých motorů. První brněnská strojírna Velká Bíteš, která má 760 zaměstnanců (s průměrným platem 28 tisíc Kč), dostala v prosinci ohodnocení Firma roku PBS je aktivní i v evropské spolupráci. V rámci konsorciálního projektu ESPOSA (Efficient Systems and Propul sion for Small Aircraft) dotovaného Evropskou komisí řídí celkem 39 partnerů od Velké Británie, Španělska až po Rusko, Ukrajinu či Turecko. Je mezi nimi i sedm českých firem z Asociace leteckých výrobců. Jedním z nich je i Výzkumný a zkušební letecký ústav Praha, který Bíteši pomáhá s administrativním řízením projektu. Po rozpadu RVHP Není to však tak dávno, kdy v tomto odvětví převládala pochmurná nálada. Na přelomu tisíciletí se český letecký průmysl dostal do stavu klinické smrti. Mohla za to zejména velká závislost na programu podzvukových stíhaček, konstatuje Ladislav Šimek, prezident Aera Vodochody. Hlavní problém však byl v tom, že letecký průmysl v Čechách byl po roce 1948 napojen na potřeby hospodářství celého socialistického bloku. I když to bezpochyby odráželo vysokou techničnost, zručnost a schopnosti našich tehdejších výrobců. Před rokem 1989 jsme chrlili stovky letadel ročně, přičemž prio ritní byly dva programy. Cvičné proudové letouny pro výcvik vojenských pilotů v Aeru Vodochody a malé dopravní letouny vyráběné v kunovickém Letu. Produkce se plánovala dlouho dopředu, a to na základě mezivládních smluv. Až 95 procent těchto letounů putovalo do SSSR. Po rozpadu Varšavské smlouvy a RVHP byly naše firmy hozeny do vody, musely se rychle naučit plavat a hledat nové trhy. Na Západě nás dvakrát neznali, letadla ani nebyla certifikovaná podle tamních norem. V určité míře se podařilo v 90. letech dosáhnout recertifikace, díky čemu se naše produkce stala akceptovatelnou i v západních zemích. Všechny letecké podniky však výrazně zeštíhlely. Specifikem našeho leteckého průmyslu byla již zmiňovaná existence dvou hlavních výrobců, Letu a Aera. Zbytek podniků představoval jejich dodavatele. V souvislosti s omezením výroby ve Vodochodech a v Kunovicích jim nezbývalo, než se přeorientovat na jiné odběratele. Mnohé to zvládly a napojily se na světové společnosti zvučných jmen. Mají nové výrobní programy, soutěží, dostávají nejrůznější ocenění ať už v rámci českých veletrhů nebo zahraničních. Řada z nich jsou vyhledávanými partnery pro projekty v rámci Evropy, ale i v Americe jako například v Kanadě, Brazílii a ve Spojených státech, konstatuje Kašpar. Odraz ode dna Ve Vodochodech se dlouho drželi. Až do let 1997 a 1998 Aero stále patřilo mezi světové výrobce cvičné letecké techniky. I v tržním prostředí se podniku podařilo prodat přibližně 200 proudových letounů, a to dokonce do zemí, které předtím nikdy neměly sovětské stroje, vzpomíná Zdeněk Prokop, bývalý Vodochoďák, dnes předseda představenstva a ředitel firmy Aero Trade. Poté však přišla zakázka L-159 pro českou armádu, dnes tolik kritizovaná. Tehdejší plánovači však nepočítali s tak velkým útlumem armády. Objednat 72 letounů jim nepřišlo hodně.» Letecký průmysl byl u nás založen ihned po roce 1918 a přes skromné začátky se brzy stal jedním z nejdůležitějších odvětví průmyslu v zemi. Do druhé světové války jsme měli přibližně sedm privátních továren evropské úrovně, které soutěžily o státní zakázky, a to jak vojenské, tak i civilní. Přišli Němci a letecký průmysl zapadl do jejich válečné mašinerie. Na druhé straně se čeští konstruktéři v té době seznámili se špičkovými technologiemi, jako jsou proudové motory a subsonické letouny. Po válce jsme patřili například v aerodynamice, když ne ke světové, tak alespoň k evropské špičce. Po Vítězném únoru se Československo stalo součástí východního bloku. Začalo plánování a socialistická dělba práce. Na druhou stranu se k nám z Ruska dostaly nové technologie. Na začátku padesátých let byla vedle produkce letounů vlastní konstrukce zahájena v modernizovaných i v nově vybudovaných podnicích licenční výroba moderních stíhacích letounů MiG-15 (na snímku). Později došlo i na MiG-15bis, MiG-15UTI, Jak-11, Il-14, MiG-19 a MiG-21F. A vyrábělo se ve velkém. V průběhu dvaceti let to bylo celkem 3700 letounů uvedených typů, což znamenalo 185 letounů ročně. Většina šla do SSSR, ale také tehdejším spojencům, například do Egypta a Sýrie. Československý letecký průmysl se díky tomu rozvíjel, a to včetně výroby motorů. Pomohlo to i českým návrhům. Na začátku 60. let byl představen letoun L-29 Delfín. V soutěži s ruskými a polskými letouny vyhrál a byl vybrán jako standardní cvičný letoun pro celou Varšavskou smlouvu. Letounů tohoto typu se u nás vyrobilo celkem Podobná série neměla ve světě obdoby. V 60. letech vznikla takzvaná druhá generace L-39 Albatros. Těchto letounů se prodalo téměř 3000, opět především do SSSR. Kromě vojenských letadel jsme vyráběli i civilní. V 60. letech byl v tehdejším Letu Kunovice vyvinut malý dopravní letoun L-410 pro 19 cestujících. I ten slavil úspěch, exportováno bylo více než tisíc kusů. V 80. letech byla provedena rozsáhlá modernizace L-39 a ve stejném období byl vyvinut nový dopravní letoun L-610 pro 40 cestujících se dvěma turbovrtulovými motory M-602. Nelze zapomenout ani na česká sportovní, turistická a cvičná letadla jako například větroň L-13 (přes 2600 kusů), zemědělský letoun Z-37 (800 kusů) sportovní letouny řady Z-26 (1400 kusů), Z-42 a 43 (přes 800 kusů), akrobatický letoun Z-50 (80 kusů) a další. U většiny zmíněných letadel byly použity motorové jednotky vyvinuté a vyráběné také českým leteckým průmyslem. l

30 30 Euro ledna 2013 report letectví NEJDE O PTÁKOVINU. Momentálně pracujeme i na projektu letadla poháněného elektrickým motorem. Je to budoucnost. Při výcviku pilotů se krouží kolem letiště a stačí, aby letadlo vydrželo ve vzduchu hodinu či dvě, říká Jaroslav Růžička, partner společnosti Evektor. právě přistála. Testovací jednička EV-55M Outback na kunovické ranveji. lečnosti Pamco Int podnikatele Pavla Musely zůstalo 49 procent. Let se přejmenoval na Aircraft Industries, situace se stabilizovala a na ruský trh se vrátily letouny L-410. Novým majitelům se podařilo dostat fabriku z tíživé situace, kdy se nevyrobilo ani jedno letadlo za rok, až k loňské produkci dvanácti strojů. Ideální cílový stav je až 30 letadel ročně, což je podle prezidenta Asociace leteckých výrobců Kašpara z dnešního pohledu úžasná produkce.» V té době existovala vize, že budeme mít dostupný letoun české konstrukce, byť s velkým americkým podílem, na němž se piloti budou cvičit a udržovat si kvalifikaci a připravenost. K tomu jsme měli mít pro případ teroristických útoků, únosu letadla anebo ochrany jaderné elektrárny stíhačky cizí výroby, vysvětluje Prokop. Pak se bohužel změnila vláda, stalo se, co se stalo. Letouny byly vyrobeny, ale dnes je velká část skladována ve Vodochodech. Nicméně projekt přilákal do podniku strategického partnera. Boeing získal 35 procent akciového podílu. Očekávalo se, že Američané budou firmu de facto řídit, takže dostali rozšířená manažerská práva. Zdálo se, že Aero směřuje do vyšších sfér, přímo na světové trhy. Ať již změnou koncepce u Boeingu, anebo omezováním rozpočtu, případně složitostí získávání povolení k prodeji, velká očekávání se nakonec nenaplnila. Dnes musíme s odstupem doby konstatovat, že největším přínosem v rámci této investice bylo to, že Boeing pomohl do Aera přivést výrobu vrtulníků Sikorsky, konstatuje Prokop. To postavilo Vodochody opět na nohy a vrátilo je na scénu. Boeing svůj podíl vrátil za korunu a i za beztrestnost české vládě. Už jen to, že američtí právníci chtěli do finálních dokumentů zahrnout podobnou formuli, svědčí o tom, že sami věděli, že fabriku téměř položili. Za celé období svého působení ve Vodochodech neprodali jediný letoun. Poté nastoupila finanční skupina Penta, která Aero vykoupila, situaci stabilizovala a začala orientace na kooperaci čili zapojení do mezinárodních leteckých programů. V kunovickém Letu se po roce 1989 uskutečnilo několik vln privatizací, jedna horší než druhá. Podnik strádal, dlouho nemohl najít strategického partnera. Jeden čas tam působila americká firma, která chtěla údajně rozjet výrobu 150 speciálních letounů pro dopravu kontejnerů Fedexu. Kunovičtí inženýři jej vyvinuli, udělali podklady pro prototyp. Američané všechno sebrali a nechali Let na prahu bankrotu. Šlo o další příklad neúspěšné privatizace vysněným zahraničním subjektem. Když už se zdálo, že továrna směřuje ke krachu, skupině manažerů se podařilo přilákat majetného ruského investora. V roce 2008 získal těžařský holding UGMK 51 procent. Spo- Jak na tom jsme Stav našeho leteckého průmyslu prověří podle všeho letošní říjen, kdy se má významné výroční zasedání ASD (AeroSpace and Defence Industries Association of Europe) uskutečnit právě v Praze. Anual Convention představuje jednu z největších událostí leteckých výrobců v Evropě. Česká republika dostane možnost ukázat, jak na tom doopravdy je. Ladislav Šimek se domnívá, že našemu leteckému průmyslu chybějí lidi, kvalifikovaní odborníci, a to od vývoje přes technologii až po výrobu. Schází prý i systém, jak zajistit jejich dostatek do budoucna. Neočekávám revoluci v tom, že bychom se prosadili ve světové konkurenci s ryze českým výrobkem. Naší silnou stránkou je schopnost spolupracovat na nejvyspělejších mezinárodních světových programech, a to jak v oblasti vývoje, tak výroby, tvrdí prezident Aera. Kašpar je názoru, že má smysl podporovat kooperační výrobu čili firmy, které umějí technologie, obrábějí nebo mají vlastní výrobky. Asociace leteckých výrobců se snaží jim pomoct, aby se dostaly do větších dodavatelských řetězců, například do Airbusu či Boeingu. Udělá jim cestičku, zbytek je již na nich. Mnohem důležitější je však podle něj podpora finálních leteckých produktů, které na sebe vážou velké množství českých subdodavatelů s originálním know-how. To není o tom, že někdo vyrábí šroubečky nebo ohýbá plechy podle cizí dokumentace. To je o tom, že ten šroubek u nás někdo vymyslí, dodává. Právě na tom byl totiž český letecký průmysl vystavěn. l DÁŠA HYKLOVÁ hyklova@mf.cz FOTO Dáša Hyklová

31 31 životní prostředí report Splašky se slevou Experti většinou doporučují přijmout nabídku vítězné firmy a postavit v Praze novou čistírnu odpadních vod FOTO Martin Pinkas Představitelé Prahy brzy dostanou na stůl podklady pro to, aby mohli definitivně rozhodnout, jak dál s čistírnou odpadních vod na Císařském ostrově. Metropole je jedním z měst, která nezískala evropské dotace na rekonstrukci čistírny, a zároveň městem, se kterým zahájila správní řízení Česká inspekce životného prostředí kvůli tomu, že neplní zákonné požadavky na čistotu vypouštěných odpadních vod. Na verdikt radnice netrpělivě čekají stavební firmy udržující v pohotovosti týmy, které mají začít na pokyn města okamžitě pracovat. Rozhodnutí ale bude na politicích, kteří nejsou svázáni odborným doporučením komise. Ta se minulý týden sešla naposledy. Většina jejích členů je pro výstavbu nové čistírny a následnou rekonstrukci staré, nicméně své doporučení ještě musí dopracovat. Nešťastné splašky. Praha si musí s vybudováním nové čistírny odpadních vod poradit bez evropské dotace. Na rozhodnutí magistrátu už stavební firmy netrpělivě čekají. Stavaři už zlevnili Komisi, která podklady připravila, zřídil primátor Bohuslav Svoboda poté, co experti z poradního orgánu Evropské unie Jaspers odmítli podpořit žádost o šestimiliardovou dotaci na rekonstrukci čistírny. Souběžně s jednáním komise dohadovali představitelé města slevy s konsorciem firem SMP, Hochtief, Degremont a WTE. To zvítězilo v září roku 2011 v tendru na výstavbu nové vodní linky s cenou 6,2 miliardy korun. Krátce před koncem loňského roku předložili stavebníci městu konečnou nabídku ve dvou variantách. První obnáší tříprocentní slevu z ceny díla bez provozních nákladů na novou vodní linku ty dosahují 200 milionů korun za rok zkušebního provozu čistírny, během něhož má dodavatel prokázat, že čistírna splňuje požadavky, které si Praha vymínila. Tato obchodní sleva činí 172 milionů navrch k technické úspoře zhruba 290 milionů korun, kterou už nabídl vítěz v minulosti a město odsouhlasilo. Celkem by tedy nyní Prahu vyšla nová čistírna na 5,8 miliardy. Druhou možností je, že konsorcium kromě už deklarované technické úspory zajistí na svoje náklady i přečerpávací stanici, která přivede splašky do nové linky. Ta by se musela tak jako tak postavit a město by na ni muselo vyhlásit samostatné výběrové řízení. Stavebníci deklarují, že výstavbou stanice by městu ušetřili 300 milionů korun. Sečteno a podtrženo varianta B znamená celkovou cenu čistírny 5,7 miliardy a o starost méně pro město. K tomuto řešení se komise kloní. Odpovědět měla i na otázky, zda není projekt nové linky předimenzovaný a předražený. Dlouhodobá provozní smlouva se společností PVK z francouzského koncernu Veolia, kterou uzavřela Praha v roce 2006 za Pavla Béma až do roku 2028, totiž nebyla jediným důvodem, proč poradci Jaspers s pražským projektem nesouhlasili. Pak nastoupí politici Rekonstrukce trojské stařenky z 60. let se připravuje už deset let. Stavební povolení by měly firmy podle harmonogramu získat do konce letošního roku tak, aby čistírna v roce 2017 už běžela. Náměstek primátora a člen komise Pavel Richter by ještě uvítal expertní posudek nejlépe ze zahraničí na to, zda by se nedala rekonstruovat stará čistírna odpadních vod, což je důvod, proč s verdiktem komise nesouhlasí i jeden z jejích odborných členů. Jsem si vědom, že by i tak šlo o přechodné řešení. Na druhou stranu by nebylo investičně tak náročné jako to navrhované. Chci mít prostě jistotu, že výstavba nové čistírny je v tuto chvíli ta nejlepší varianta, říká Richter. Komise dostala za úkol dopracovat své doporučení ještě o tuto variantu a také to, co by znamenala výstavba nové, ještě výkonnější čistírny. Pokud se Praha přikloní k navrhovanému řešení, bude muset začít shánět peníze. Na letošek je v rozpočtu alokováno 150 milionů, což by mělo stačit. V dalších letech si bude muset na část investice půjčit. Město s ideou vyřešení čistírny zvedlo letos vodné a stočné o deset procent, což ročně vygeneruje přes 300 milionu korun zhruba tato částka by měla být základem pro speciální fond pro novou čistírnu. Pokud se i příští rok zvedne vodné a stočné o dalších deset procent, finanční polštář by mohl každý rok nabobtnat o více než půl miliardy korun. Z tohoto důvodu nevidí Richter financování čistírny jako neřešitelný problém. Na zbytek by si Praha půjčila tam, kde by to bylo nejlevnější: oslovit by mohla banky, stavební konsorcium nebo třeba společnost PVK. Ta má ostatně ve smlouvě s městem z roku 2006 zakotveno financování čistírny, ale údajně by tato možnost nepatřila právě k nejvýhodnějším. Novou linkou to nekončí Výstavba nové vodní linky není zdaleka poslední investicí, která se bude muset na Císařském ostrově odehrát. Následovat by měla do roku 2022 rekonstrukce současné čistírny, spočítaná v tuto chvíli na necelé dvě miliardy korun, průběžně se opravují vyhnívací nádrže s předpokládanými půlmiliardovými náklady. Ty by měly ještě nejméně deset let zajišťovat nakládání s kaly. Konečné řešení jejich likvidace si vyžádá zhruba 1,8 miliardy korun. Původní celkové náklady na čištění metropolitní vodní špíny se už od roku 2010 snížily z 11,2 miliardy na zhruba 9,7 miliardy.l Hana Boříková borikova@mf.cz

32 32 Euro ledna 2013 report jaderná energetika Spása z Číny Westinghouse staví jadernou elektrárnu v USA za pomoci čínských odborníků. Bez nich se zatím neobejde Střet technologií. O tom, zda bude v Temelíně revoluční reaktor AP1000 americko-japonského Westinghousu, nebo naopak již vyzkoušený ruský MIR.1200, ještě není rozhodnuto. Pomohou s dostavbou dvou nových bloků v jaderné elektrárně Temelín čínští odborníci? Že se žádná čínská firma do aktuálního tendru nepřihlásila? To přece vůbec nevadí. V případě, že vyhraje americkojaponská společnost Westinghouse, je tato možnost více než pravděpodobná. Naučíme vás stavět Společnost Westinghouse se totiž dostala do poněkud zvláštní situace, pro jejíž vysvětlení je nutno zabrousit do historie. Před několika lety se vedení Westinghouse úspěšně zúčastnilo tendru na výstavbu nových jaderných elektráren v Číně. Společnost vyhrála, aktuálně staví v zemi čtyři reaktory typu AP1000, který je považován za jeden z vrcholů moderních jaderných technologií. První dva bloky postupně rostou v čínském Haiyangu a další dva v lokalitě Sanmen. V posledně jmenované oblasti práce pokročily nejdále a první blok bude uveden do provozu, alespoň dle aktuálních plánů, již v průběhu letošního roku. Jenže žádné vítězství není zadarmo. Nebylo tomu tak ani v případě působení firmy Westinghouse v nejlidnatější zemi světa. Výměnou za úspěch v zakázkách společnost podepsala s Čínou dohodu o transferu jaderné technologie. Jinak řečeno: naučí čínské inženýry stavět jaderné bloky typu AP1000. Součástí dohody byl i příslib, že Westinghouse dostane v budoucnu kontrakt na výstavbu dalších jaderných elektráren. Tady končí první část příběhu. Pošlete experty Ta druhá začíná o několik let a tisíce kilometrů dál. Loni v únoru americké úřady definitivně posvětily výstavbu dalších jaderných reaktorů na území USA. Jedná se právě o reaktory typu AP1000. Dva nové bloky vzniknou v již existující elektrárně Vogtle, jejich výstavba vyjde zhruba na 14 miliard dolarů. Schválení výstavby přišlo po zhruba třicetileté odmlce. Dnešek znamená pokrok v naší národní energetické politice, komentovala tehdy rozhodnutí úřadů společnost Southern Company, která bude reaktory provozovat. Za design zařízení a dodávku technologií jsou zodpovědné společnosti Shaw Group a Westinghouse. Oba příběhy se takřka současně začínají protínat. Stavitelé totiž zjistili, že mají tak trochu problém. Zjednodušeně řečeno, američtí experti za dobu třicetileté výluky poněkud ztratili schopnosti a znalosti nutné k postavení kompletní jaderné elektrárny bez zádrhelů. Nezbylo jim nic jiného než obrátit se s žádostí o pomoc na své čínské partnery. Není totiž tajemstvím, že jsou velmi učenliví. Za dobu výstavby reaktorů AP1000 ve své zemi získali řadu zkušeností a stihli vyprodukovat dostatečný počet kvalifikovaných zaměstnanců, jejichž znalosti jsou k vybudování jaderné elektrárny nezbytné. Pokud chtějí Američané skutečně vybudovat své nové jaderné elektrárny bez nějakých větších technologických zádrhelů a výraznějšího zdržení, bez čínských pracovníků, kteří mají s budováním amerických bloků AP1000 mnohaleté zkušenosti, se neobejdou. Tedy minimálně se od nich musejí vše potřebné přiučit v průběhu budování prvních dvou bloků ve Vogtle. Další stavby by již měli zvládnout bez cizí pomoci, sdělil týdeníku Euro jeden z českých odborníků na jadernou energetiku. Jméno si kvůli probíhajícímu tendru na dostavbu Temelína nepřál zveřejnit. Nepracuje však pro žádnou z firem, která se do tendru přihlásila. Jeho slova ostatně potvrdila dohoda, která byla uzavřena loni v listopadu mezi Američany a čínskou společností State Nuclear Power

33 33 jaderná energetika report 200 až 300 miliard korun je odhadovaná hodnota tendru na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín FOTO Martin Pinkas Technology. Na jejím základě poskytne Čína svým někdejším učitelům technologickou podporu po dobu výstavby prvních elektráren třetí generace, tedy vybavených reaktory AP1000. Tento typ reaktoru nabízí Westinghouse pro dostavbu dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín. Ale zpět k dohodě. Na jejím základě společnost State Nuclear Power Technology poskytne pro výstavbu nezbytné odborníky minimálně po dobu následujících čtyř let. Prezident a provozní ředitel společnosti Shaw Power Group Eli Smith konstatoval, že Čína nashromáždila velké technické zkušenosti, kterými Američané nedisponují. A tak se těšíme na spolupráci, dodal Smith. Pro čínskou jadernou energetiku je zmíněná dohoda stěžejní. Je to vůbec poprvé, kdy v této oblasti pomáhají některému ze svých západních partnerů. Doposud s jadernou energetikou pomáhali rozvojovým zemím, mimo jiné Pákistánu. Jak je ale vidět, v brzké době se to má zcela změnit. Čína chce hrát v oblasti jaderné energetiky stále významnější roli. Jako důkaz tohoto tvrzení může sloužit i další nedávno podepsaná dohoda, mezi francouzskými společnostmi EDF, Areva a čínskou firmou CGNPC o společném vývoji reaktoru třetí generace. Návrat technologií do Států Westinghouse není jedinou americkou firmou, která se snaží osvěžit výrobní dovednosti, které buď zcela, nebo částečně ztratila. Další firmou je například technologická společnost Apple. Společnost počátkem loňského prosince oznámila, že chce část výroby počítačů Mac vrátit z Číny do Spojených států. Investice s tím spojené vyjdou na sto milionů dolarů. Šéf společnosti Apple Tim Cook v této souvislosti uvedl, že firmy, jako je ta jeho, si Čínu nevybírají k produkci svých produktů proto, že tam jsou nižší výrobní náklady. Hlavní důvod je ten, že Američané již nedisponují takovými dovednostmi, které jsou k výrobě přístrojů Apple nezbytné, sdělil. Této skutečnosti si je ostatně vědoma i vláda USA. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová před pár měsíci v Economic Club of New York vyhlásila politiku economic statecraft neboli politiku totální státní podpory ekonomického růstu. Jinak řečeno snahy o návrat průmyslu do USA, protože jak prohlásila ministryně, část amerických průmyslových kompetencí je ztracená. Zda se to podaří, to se ukáže teprve v následujících letech. Jak je ale vidno na příkladu společnosti Westinghouse navzdory jejímu japonskému akcionáři a firmy Apple, některé významné americké firmy se o uchopení výrobních technologií zcela do vlastní kompetence usilovně snaží. Jádro v české režii Podobná situace ale panuje i v českém průmyslu, konkrétně v tom jaderném. Česko ještě koncem osmdesátých let disponovalo schopností de facto samostatně vybudovat jadernou elektrárnu. Od tehdejšího socialistického partnera Sovětského svazu stačilo Výměnou za úspěch v zakázkách společnost Westinghouse podepsala s Čínou dohodu o transferu jaderné technologie získat tzv. basic design elektrárny a zbytek výstavby zvládli čeští odborníci sami. V průběhu let se to ale notně změnilo, i když tuzemské firmy stále mohou k výstavbě jaderné elektrárny přispět. Elektrárenská společnosti ČEZ vypsala tendr na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín, hodnota kontraktu se pohybuje dle prvotních odhadů v rozmezí 200 až 300 mi liard korun. Svoji nabídku podali tři zájemci: francouzská Areva, rusko-české konsorcium MIR.1200 a výše zmíněná společnost Westinghouse. Areva z tendru vypadla, alespoň prozatím. ČEZ ji vyřadil kvůli tomu, že firma údajně ignorovala zadávací dokumentaci. Areva mimo jiné ve své nabídce na dostavbu dvou bloků v Temelíně negarantovala maximální cenu a maximální dobu stavby, současně s tím nesplnila požadavky na 24měsíční garanci. Ta totiž měla běžet u každého z nově postavených bloků zvlášť od okamžiku, kdy bylo konkrétní zařízení předáno investorovi, Areva nicméně v předložené nabídce konstatovala, že o termínu naběhnutí garance bude rozhodovat sama. Francouzi s vyřazením ze soutěže nesouhlasí a snaží se rozhodnutí ČEZ zvrátit, mimo jiné tím, že jej napadli u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Antimonopolní úřad následně ČEZ zakázal vynést v tendru konečné rozhodnutí, dokud o dovolání firmy nerozhodne. Pokud Francouzi neuspějí, zůstanou v soutěži o dostavbu Temelína jen dva uchazeči: Westinghouse a konsorcium MIR.1200 tvořené společnostmi Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. Americko-japonská firma nabízí pro Česko svůj reaktor AP1000, ruský uchazeč reaktor MIR Jejich nabídky před časem v médiích zhodnotil bývalý ředitel Temelína a jeden z předních tuzemských odborníků na jadernou energetiku František Hezoučký. Ten tvrdí, že ruský reaktor má oproti tomu americkému o dvě procenta lepší tepelnou účinnost. Největší rozdíl mezi oběma zařízeními je ale v konstrukci ochranné obálky reaktoru. Ruský projekt vychází z řešení již vyzkoušeného na menších reaktorech, zatímco americký představuje revoluční technologii, která vyzkoušena nebyla. První elektrárnou tohoto typu budou bloky v současnosti stavěné v čínském Sanmen. MIR.1200 je naopak evolučním projektem spoléhajícím na již odzkoušená řešení z dvou menších bloků provozovaných v čínském Tianwanu, řekl agentuře ČTK Hezoučký. ČEZ dokončí předběžné hodnocení nabídek na dostavbu Temelína letos koncem února. Dostavba dvou nových bloků by měla být hotova nejpozději v roce ČEZ ale hodlá budovat jaderné zdroje i po dokončení Temelína. Není proto zcela vyloučeno, že tendr na zbudování dalšího bloku v Dukovanech již vyhraje některá ze státních čínských firem. l Vadim Fojtík fojtik@mf.cz

34 34 Euro ledna 2013 report cukrovarnictví Pět let k dobru pro drahý cukr V Evropě kvasí dohady o budoucnosti cukerních kvót. Česká republika přitom stále neví, co vlastně chce Cukr v Evropě zřejmě jen tak nezlevní. Kvóty svazující jeho výrobu mají velkou naději, že neskončí a navzdory plánu Bruselu přežijí rok Francouzští a němečtí zemědělci a cukrovarníci si takzvaný cukerní pořádek nenechají snadno vzít. Vždyť je rozmazluje už 46 let. Současně však prodražuje výrobky potravinářům, kteří cukr používají. Nápojáři, cukrovinkáři, konzerváři a další producenti potravin tahají za kratší konec provazu. A spotřebitelé? Nemají svou lobby a mlčky platí. Všem drahá komodita. Evropská zemědělská politika hraje na ruku pěstitelům cukrovky i cukrovarníkům. Spotřebitelé už mohou jen platit. Dohnat třtinu Nejsme proti zrušení kvót, jen chceme jejich existenci prodloužit do roku 2020, lobbují teď usilovně silní cukrovarníci společně se zemědělci, aby udrželi výdobytky, které jim zajišťuje současná Společná zemědělská politika Evropské unie. Zemědělci dostávají speciální dotace za to, že cukrovku pěstují, ale i za to, že s ní skončili. Cukrovarníci si užívají přísně chráněného evropského trhu a vděčně vzpomínají na poslední unijní reformu. Zařídila útlum výroby, který místo slibovaného zlevnění cukru vyvolal zdražení, a výrobcům tím zajistila bohaté zisky. Naše společnost zaplatila Unii dvě a půl miliardy korun mezi lety 2006 až 2009 za to, aby měla kvótu a mohla zůstat na trhu. A čtyři roky na to chce EU kvóty zrušit? odmítá záměr Evropské komise Oldřich Reinbergr, šéf tuzemské cukrovarnické jedničky Tereos TTD, která je součástí francouzského koncernu Tereos. Za celé Česko přesáhla platba za další existenci kvót 4,4 miliardy korun. Rein bergr stejně jako rozhodující evropští cukrovarníci obhajuje oddálení konce kvót o pět let. Odůvodňuje to také tím, že během té doby se evropské cukrovarnictví a řepařství stanou konkurenceschopnými vůči třtinovému světu. Řepa v posledních letech prokazuje potenciál. Díky vyšším výnosům zlevňuje, na opak třtina zdražuje. Pět let stačí k tomu, aby se podmínky vyrovnaly, míní Reinbergr. A dodává: Když bude něco dobré pro Francouze a Němce, bude to dobré i pro Českou republiku. Cukr jako mléko? Pojďme cukerní kvóty zrušit a připravit podmínky pro takzvané měkké přistání, aby konec regulace producenty bolel méně, navrhuje europoslanec Hynek Fajmon (ODS). Uvažuje o tom, že by se daly vyčlenit nějaké peníze třeba pro přechodnou tříletou odvykací kúru. Koncem ledna bude o budoucnosti kvót na cukr jednat zemědělský výbor Evropského parlamentu. Já budu hlasovat pro zrušení. Pokud kvóty zaniknou, spotřebitelům se zlevní cukr. Bude ale složité to prosadit, dobře ví Fajmon, když sleduje lobbing cukrovarníků v europarlamentu. Cukr totiž není mléko, jehož kvóty mají osud s velkou pravděpodobností už zpečetěn a s rokem 2015 zaniknou. Studie univerzity v belgickém Gentu předpovídá, že zrušení výrobních kvót na cukr by jeho produkci v EU zvedlo o 16,5 procenta, naopak cena by poklesla o 14 procent. Nejvíc by stoupla výroba ve Francii a z nových členských zemí v Polsku, kde by uvolnění režimu pozvedlo produkci o 28 procent. Také Česko by se chopilo šance a zdejší výroba cukru by se zvýšila o 14 procent, což odpovídá průměru Unie. Směrem na jih by se od cukru spíš ustupovalo, největší propad očekávají belgičtí experti v Řecku, Španělsku a Itálii. Sladká komodita by se přirozeně soustředila do zemí s vhodnými podmínkami pro pěstování cukrové řepy a s nejmodernějšími cukrovary. Ministerské přešlapování Zánik cukerních kvót podporuje jen menšina států produkujících cukr Velká Británie, Dánsko a Švédsko a několik dalších zemí, kde se cukrovka nepěstuje. Za udržení kvót bojují hlavně Němci a Francouzi, kteří drží skoro polovinu z celounijní cukerní kvóty. Pro zachování regulace je také Polsko, třetí největší evropský producent cukru. Česká republika po roce debat, které v Bruselu a mezi členy probíhají, stále neví, co chce. Svou ofi-

35 35 cukrovarnictví report FOTO Jan Rasch ciální pozici dosud nepředstavila. Neoficiálně se ví, že vedení resortního ministerstva je bližší liberální postoj, veřejně to ale neříká. A čeští zástupci na různých evropských jednáních k této věci mlčí. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) nedávno představitele nevládních organizací ujišťoval, že se Česko v Bruselu zapojí do debaty o změnách souvisejících s plánovaným zrušením cukerních kvót. Vše chce ovšem s nimi teprve probrat u kulatého stolu. Toto jednání má zmapovat případná rizika, která by mohla hrozit pěstitelům, zpracovatelům a uživatelům cukru v případě zrušení kvót, uvedl mluvčí ministerstva Jan Žáček. Konkrétnější prý bude Bendlův úřad až po diskusi u kulatého stolu. Hlas Prahy přitom bude dosti významný. Postaví-li se proti kvótám, pomůže vytvořit blokační minoritu a tím pohřbít kvótový režim. Česká cesta Z otázky, jak dál v cukerní regulaci, originálně vybruslila Potravinářská komora. Nemá to jednoduché, když má současně hájit protichůdné zájmy cukrovarů i uživatelů cukru. My souhlasíme se statem quo, tedy prodloužením kvót za předpokladu, že se uvolní dovoz levnějšího cukru do Evropy, představuje kompromisní návrh ředitel komory Tomáš Kreutzer. Netuší přitom, zda podobné řešení doporučuje i některá z dalších členských zemí. S návrhem české Potravinářské komory nemá cukrovarník Reinbergr problém. Jestli si někdo z uživatelů cukru myslí, že kilo koupí za sedm korun jako před deseti lety, je na obrovském omylu. Světová cena prudce stoupla a už nikdy neklesne na dřívější úroveň. Zrušením kvót se cukr na evropském ani českém trhu rozhodně nezlevní, tvrdí ředitel největší tuzemské cukrovarnické společnosti. Nevídaný růst cen cukru ve světě nastartovala předloni vysoká celosvětová poptávka. Poměry na trhu narušila především Brazílie, světový lídr v produkci a vývozu cukru, když víc než polovinu cukrové třtiny začala využívat na bioetanol. Na vývoj v Brazílii citlivě reagují burzy. Poslední zprávy o očekávané rekordní úrodě třtiny v této jihoamerické 80 procent české národní kvóty ovládají zahraniční vlastníci cukrovarů v ČR tun cukru činí česká národní kvóta z toho: kvótu na tun drží cukrovary Tereos TTD patřící Francouzům kvótu na tun vlastní Moravskoslezské cukrovary s rakousko-německými majiteli Cukerní vlny Vývoj spotřebitelských cen (kč/kg cukru krystal, v prosinci) , , , , pramen: Český statistický úřad 22, ,96 19, , , , , zemi srážejí cenu cukru stejně jako momentální dostatečná globální nabídka a slabší poptávka. A ještě dotace Česká Agrární komora a Zemědělský svaz jednohlasně prosazují další udržení kvót. Zániku by přitom mohli využít někteří schopní pěstitelé a cukrovku sít na větší výměře. Zemědělci nejlépe vědí, jak cukrovka prospívá polím a následně výnosům sladovnického ječmene nebo pšenice. Hraje se ovšem nejen o kvóty, ale i o podpory pro pěstitele cukrovky po reformě agrární politiky. Ani tady se české ministerstvo dosud nevyjádřilo a není jasné, jestli i nadále budou čeští řepaři dostávat extra dotaci na každou tunu cukrovky. V loňském roce činila 349 korun na tunu. Ministerstvo by mělo být pro zemědělce a vytvořit pěstitelům řepy podmínky, jaké budou mít ostatní země. Nebudou-li je mít, bude cukrovarnictví znovu ohrožené, varuje Reinbergr. Zemědělci dostávají speciální dotace za to, že cukrovku pěstují, ale i za to, že s ní skončili Také dřívější ministerská analýza konstatovala, že po zrušení kvótového systému by hodně záleželo na udržení podpory pěstitelů. Zahraniční majitelé cukrovarů v ČR, kteří tady ovládají osmdesát procent národní kvóty, situaci pozorně sledují. Jakmile by úroveň podpory v Česku byla nevýhodná ve srovnání s úrovní v mateřských zemích, zachovají se čistě ekonomicky zdejší cukrovary zavřou a výrobu přesunou do svých mateřských zemí, nabízí jeden ze scénářů ministerský materiál. Bendl analýzu může a nemusí brát vážně. Za českým tápáním v otázce, jak dál s unijním cukerním pořádkem, může být vysoká diplomacie. Třeba Praha svůj souhlas s pokračováním kvót za něco v Bruselu vymění. l Táňa Králová kralova@mf.cz

36 36 Euro ledna 2013 report Vlastislav Bříza Zcestovalá pastelka Kdyby bylo v Evropě více rodinných firem, je na tom celý kontinent lépe, říká majitel a generální ředitel holdingu Koh-i-noor Jednu z tradičních značek v České republice si lidé spojují hlavně s tužkami, pastelkami a kancelářskými potřebami. Ve skutečnosti se holding Koh-i-noor zabývá také zdravotnictvím, strojírenstvím a plynárenstvím, a to v nemalém měřítku. Firma s obratem přes dvě miliardy dnes většinu zboží exportuje do zahraničí a má továrny po celém světě. České podniky by neměly zapomínat na to, že klíčem k jejich úspěchu bude know-how a přidaná hodnota, uvádí nynější majitel a generální ředitel firmy Vlastislav Bříza. Podstatná část vašeho holdingu se zabývá zdravotnictvím, to se v Česku ale potýká s vážnými problémy... Ano, zdravotnictví se věnuje Gama Group, většinou dělá private label pro firmy ve světě, dělá i pro tuzemský a slovenský trh. Vsadili jsme hodně na vývoj a myslím, že se nám tam relativně daří. Přešli jsme z dodavatele pro český trh směrem na private label, který děláme pro zahraniční firmy. A ty jsou na tom ekonomicky dobře, takže se nás problémy v českém zdravotnictví moc nedotkly. Myslíte, že někdo ví, že to znamená Hardtmuth Budweis? V Budějovicích vymysleli stupnici používanou na celém světě. To přece stojí za to vědět, ne? Náš kontinent začíná být čím dál tím víc rigidní. Jestli takhle budeme pokračovat, to znamená samý úředník, samé razítko, nevím, jaký bude výsledek Od Francouzů jste nedávno koupili Kralupol, největšího distributora LPG plynu u nás. Jaké máte další plány v energetice? Určitě chceme tu divizi dál rozšiřovat. Už teď jsme přešli na chytré elektroměry, takže do vývoje jsme dali dost peněz. Hodně nás poučil prohraný souboj před dvěma a půl roku, Egypťané nás tehdy přeplatili v prodeji ZPA Turnov, takže jsme se díky tomu vydali úplně jinou cestou. A co se dalších akvizic týče, platí, že se čeká na příležitosti. Dá se do budoucna mluvit o drobnostech, jako je malá vodní elektrárna a tak podobně. Musí to každopádně k něčemu být. Co se tužek týká, máte poměrně širokou síť maloobchodů. Spolupracujete raději s nimi než s velkoobchody? Máme kolem sedmdesáti obchodů, a když k tomu přičtu partnerské obchody, sahá to už ke sto dvaceti. Nejde tolik o to, že bych byl staromilský, ale s obchodními řetězci mám jeden problém. Víte, dnes už zaniklý obor zbožíznalství měl svůj půvab i smysl. Když dnes vejdete do velké samoobsluhy, kupujete zboží, které je nekvalitní, a vy ani nevíte, jak dovozci z Číny zfixlovali všechna možná povolení, a potřebujete poradit. A tady vám nikdo neporadí. Jak by se vám líbilo, kdybyste si kupoval auto, v prodejně vám neřekli jediné slovo, jen si převzali peníze a dali vám klíčky? Když vejdete do papírnictví, ono má takovou zvláštní, specifickou vůni. Když se dneska potkám s režisérem Jiřím Menzlem, on mi řekne: Koh-i-noor, na vůni těch tužek si pamatuju dodneška. Je zkrátka rozdíl mezi pastelkou za dvanáct korun uplácanou v Číně a pastelkou, která má kvalitu a svůj příběh. A naše tužky ho skutečně mají. Cedr se pokácí v Americe. Ten se převeze do Číny. Tam z něj nařežou prkýnka. Ta my koupíme. Přes celý svět je dovezeme do Hamburku a odtud až sem, do Českých Budějovic. Tady z toho udělám tužku. Tu odvezu zase třeba do Japonska. Málokdo si dovede představit, jakou cestu po světě jediná tužka musí absolvovat. A dokážete na té jedné tužce pořád vydělat? Když platíte její převoz přes celý svět? Je to pořád to samé. Když máte přidanou hodnotu, máte know-how a značku, o kterou pečujete, pak ano, dokážete. Tady v Česku mi nikdo nebude věřit, že Koh-i-noor je známější než Budvar. Jenže Budvar znají v Rakousku, Německu a pár Angličanů, zbytek si myslí, že jde o Američany. Naši tužku nebo křídu poznají umělci všude, kromě Indie, kde je to logicky složitější (název Koh-i-noor je odvozen od slavného indického diamantu pozn. red.). A tím se dostávám k tomu, co mi v Česku trochu vadí. Lidé tu nedokážou často ocenit, na co bychom měli být hrdí. Měli bychom dávat pozitivní příklady. Každý ví už od základní školy, že na tužce máte napsanou gradaci, například HB. Jak se člověk stane majitelem a generálním ředitelem Koh-i-nooru? Byl to poměrně složitý vývoj. Roky jsem tu pracoval v různých pozicích od konstruktéra až po náměstka. Po dvanácti letech jsem odešel a od roku 1994 pracoval jako manažer pro Petra Kellnera, který Koh-i-noor několik let vlastnil. Po zveřejnění informačního memoranda, že je firma na prodej, jsem se rozhodl do toho jít. Najít půjčku ale nebylo tak jednoduché. Všichni se na mě dívali jak na blázna a ptali se, čím za to budu ručit. Nejdřív jsem nabízel akcie, pak ordinaci manželky a ve většině bank nestačilo ani to. Nakonec se to naštěstí podařilo. V devadesátých letech byl ale podnik zralý na odpis Po mém nástupu skutečně nebyl v příliš dobrém stavu, ale postupně se jej podařilo nastartovat. Držíme se toho, že bez růstu není rozvoj a rozvoj není možný bez růstu. Začali jsme s tužkami a pokračujeme ve zdravotnictví, strojírenství. Nově podnikáme v plynárenství, máme polikliniku a sledujeme různé cíle. Musí to mít ale samozřejmě hlavu a patu. Jste v čele firmy už skoro dvacet let. Nepřemýšlíte nad tím, že byste předal řízení dál do rodiny? Částečně už to probíhá. Opravdu bych se chtěl pomalu stáhnout. Už nejsem tak divoký jako dřív a předávám otěže. Strojařinu řídí synovec a zdravotnictví zase můj starší syn David. Já si ještě nechávám dohled nad strategií, kterou řídím společně s druhým synem Vlastislavem.

37 37 Věděl jste už tehdy, že chcete budovat rodinnou firmu? Bylo to trochu složitější. Manželka podnikání nerozuměla, byla lékařka, a nechtěl jsem, pokud by se mi něco stalo, aby všechny dluhy spadly na ni. Když jsem firmu začal budovat, staršího syna jsem musel přitáhnout z Austrálie, kde tehdy žil. To se podařilo. Nebýt toho, asi bych ten byznys nikdy nerozjížděl. Pro druhého syna byla zase vždycky priorita vzdělání a působení na akademické půdě, i s ním jsme se ale nakonec dohodli. A do třetice je tu můj synovec, který vystudoval strorozhovor report Vlastislav Bříza (65) Rodák z Hradce Králové vystudoval strojní inženýrství a postgraduální studium v oblasti řízení. Následně nastoupil jako konstruktér a šéfkonstruktér, až se přes pozici náměstka propracoval k postu ředitele závodu Koh-i-noor. Od roku 1990 byl zaměstnán jako manažer ve společnosti Gama a o několik let později koupil firmu Koh-i-noor od bývalého zaměstnavatele Petra Kellnera. Má dva syny, Davida a Vlastislava, kteří se plně podílejí na běhu firmy. Tak úzké rodinné vztahy se už v tuzemských firmách nevidí. Není to z hlediska dnešní doby spíš trochu přežitek? My jsme z rodinných firem v zemi určitě jedna z nejsilnějších. V průběhu let se celý podnik podařilo postavit tak, že i vzdělání synů a synovce odpovídá jejich roli ve firmě. Nic lehkého to ale nebylo. Pokud byste se mě zeptal, jestli je těžší vybudovat firmu, nebo k ní přivést rodinné příslušníky, kteří by byli schopni v ní pokračovat, tak bych asi vybral spíš to druhé. Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. V 90. letech se otevřely obrovské možnosti, a pokud jste měl trochu štěstí a byl zároveň dobře připravený a měl nějaké vlohy k podnikání, mohly se vám povést velké věci. Vždycky jsem si ale stál za masarykovským heslem nebát se a nekrást. FOTO Hynek Glos»

38 38 Euro ledna 2013 report Vlastislav Bříza» jařinu, takže do naší strojírenské divize akorát zapadl. Vraťme se k otázce rodinných firem. Není to přežitek? Mají ještě budoucnost? Rodinné firmy v Evropě dnes mnoho místa nemají. Můj názor ale je, že pokud by měly větší prostor, celý kontinent je na tom ekonomicky lépe. Kdyby například textilky byly stále v rukou úzkého okruhu majitelů, víc by bojovaly za udržení celého oboru. Existuje obrovský rozdíl mezi tím, když řídíte firmu jako najatý manažer a když ji řídíte jako vlastník. Dám jednoduchý příklad. Jako manažerovi vám je jedno, pokud vám někdo rozvrže v kanceláři židli. Pro mě je to stejné, jako kdybyste mi rozvrzali židli v obývacím pokoji. Takhle přistupuji k celé firmě. Takže podle vás je to naopak z hlediska řízení podniku výhoda? V době globalizace je to složité a vůbec netvrdím, že se musíte jako najatý manažer chovat nepoctivě. Hlavní rozdíl je v uvažování. Když jste v roli manažera, musíte pořád sledovat trendy. Jakmile vám byznys náhodou neroste, tak vás s největší pravděpodobností odvolají nebo v lepším případě si vás zavolají na kobereček a musíte vysvětlovat. Na takovém místě bych si logicky nechal rezervy, abych mohl každý rok růst pěkně postupně o pár procent. Když je firma vaše, klidně uděláte jeden rok o několik desítek procent vyšší hospodářský výsledek s tím rizikem, že následující rok tolik neporostete. Určitě to má ale i své nevýhody, jinak by rodinné firmy nemizely z trhu... Ano, na druhé straně jako majitel nesmíte zlenivět. A to platí obzvlášť v rodinných firmách, kde je to problém druhých a třetích generací. Přece jen jsou trochu línější, méně si toho váží, protože nemusely strádat a nemusely začínat z ničeho. A samozřejmě pak dochází k třenicím o majetek, tady se musejí zkrátka dohodnout, nic jiného nezbývá. Nebudu vám lhát, my se občas máme také dost (smích). Koh-i-noor je historicky mezinárodně významná značka. Kolik zboží exportujete dnes? příběh firmy Světoznámý diamant z Budějovic Jen málokterá značka se může pochlubit tak dlouhou historií jako Koh-i-noor Hardtmuth, byť její prapůvodní kořeny nejsou zapuštěny na území České republiky, ale logicky v Rakousku. Za jejím založením stál stavitel Josef Hardtmuth, který si v roce 1790 otevřel ve Vídni podnik na výrobu kameniny. Už pár let poté si však dává patentovat vynález výroby grafitové tuhy z grafitu a jílu. V polovině 19. století kompletně přesouvá výrobu z Vídně do Českých Budějovic. Koncem osmdesátých let pak Franz Hardtmuth nechal vyvinout zvláštní řadu luxusních tužek, které měly neobvykle žlutou barvu, a pojmenoval je po slavném indickém drahokamu Koh-i-noor. Díky velkému úspěchu název během několika let přebírá celý podnik. Jeho vytrvalý rozvoj však následně utlumily dvě světové války, a co se nepodařilo jim, spolehlivě dokonalo 40 let centrálně řízené ekonomiky. I když tuto éru společnost přežila, zůstala v žalostném stavu. Příliš nepomohl ani převod na akciovou společnost a následná privatizace v roce 1992, v níž okleštěný podnik získala skupina PPF Petra Kellnera. Od něj po pár letech kupuje rozhodující podíl ředitel Vlastislav Bříza a probouzí značku opět k životu. Dnes se holding Koh-i-noor věnuje kromě tradičního oboru také zdravotnictví, strojírenství a distribuci LPG. Tužky a kancelářské potřeby vyváží z 90 procent do zahraničí. Továrny má kromě Českých Budějovic také v Rusku, Číně, Bulharsku nebo Rumunsku. l Co se týče Koh-i-nooru samotného, tak vývoz do zahraničí dělá 80 až 90 procent. Pokud jde o zdravotnictví, tam je to samozřejmě méně, okolo 60 procent. Když jsme ale začínali, vývoz v tomto odvětví téměř neexistoval. Je poměrně neobvyklé, že si firma s tak mezinárodním dosahem udržuje sídlo v regionu. České Budějovice navíc nejsou zrovna dopravně dostupné... S tím problém máme i nemáme. Odchod směrem k Praze je svým způsobem nevyhnutelný a my tam také trávíme stále víc času. Všechno se z Budějovic opravdu dělat nedá. Kdyby šlo jenom o Koh-i-noor, ještě by to bylo možné, ale čím víc celý holding roste, tím víc tomu musíme čelit. Také se samozřejmě musíme dívat na ceny práce i z mezinárodního pohledu. Už dnes máme fabriku například v Číně nebo v Bulharsku, kde se ceny ještě drží níž. Představa je jasná. V Česku musí zůstat to, co je pro nás nejdůležitější, to znamená know-how, vývoj, kvalitní výrobky, umělecký sortiment. To ostatní asi bude putovat po světě, tedy pokud se Evropa nezmění ještě víc než dosud... Jak to myslíte? Po pravdě náš kontinent začíná být čím dál tím víc rigidní. Jestli takhle budeme pokračovat, to znamená samý úředník, samé razítko, nevím, jaký bude výsledek. Já to můžu porovnat. Podnikám uvnitř i vně Evropské unie. Vy jste do Číny zamířili jako jedna z prvních českých firem. Slyšel jsem, že se začínáte pomalu stahovat, je to tak? Ano, Čína už je nyní výrazně dražší. Když jsme začínali, měli jsme tam pracovní sílu dejme tomu za 1500 korun, dneska už to dělá 4000 korun. Mluvím samozřejmě o těch nejlevnějších pracovnících. Minimální mzda se v Číně prudce navyšuje. Sociální nůžky, které se tam rozvírají mnohem více než u nás, se vláda snaží zmírnit tlakem na zvedání minimální mzdy. Ta se samozřejmě liší podle provincií, ale pokud jde třeba o pobřeží, tam už jdou platy skutečně hodně nahoru. A když se podívám na Bulharsko, nevycházejí mi tamější platy o tolik větší, ve srovnání s Čínou například o 2000 korun víc na hlavu. Navíc je Čína problematická také kvůli plagiátům a patentům. My jsme s nimi měli velké potíže, o tom se hodně psalo, a máme je dodnes. Na to už jsme si zvykli. Nemáte šanci je v tomhle porazit. Po kterých zemích se teď díváte? Například po Vietnamu? Tam jsme se byli podívat. Hodně jsme o tom uvažovali, ale přišla krize, a když jsme to vyhodnotili, zatím jsme se stáhli. Člověk musí

39 39 rozhovor report FOTO Hynek Glos být pořád připravený, sledovat, mapovat, a když přijde příležitost, využít ji. Nyní máme kromě Číny a Bulharska ještě dvě fabriky v Rusku, což je poměrně složité podnikání. Nevyužili jsme tam opce, takže jsme zůstali na 25procentním podílu. Když máte za partnera ruského oligarchu, je dobré být opatrný. Ne že by to byla komplikovaná osobnost, ale nemůžete mu stačit finančně. Přitom jste teď v Rusku slavili výročí 222 let od založení firmy. Ano, dali jsme za to dokonce patnáct milionů korun a ta investice se nám určitě vrátí. V Rusku všechno musí být velké, oni jsou na to zvyklí. Stejně tomu nerozumím. Proč jedna z nejtradičnějších českých firem slaví výročí v Rusku? 220 let od vzniku jsme slavili v Čechách, ale tentokrát jsme oslavu přemístili do Moskvy, jelikož v Rusku dnes máme největší odbytiště našich výrobků a já jsem přesvědčený o tom, že východní trhy se nesmějí opomíjet. A když tam nebudete fyzicky přítomní a nebudete o ten trh pečovat, pečovat o značku, dopadnete špatně. Myslet si, že dnes nás někdo po čtyřiceti letech čeká a říká: Pojďte, my vám vyklidíme trh To ani náhodou! A na druhou stranu orientace jenom na západní trhy je podle mě nesmysl. Vezměte si, jak se na nás na Západě dívají. Vezmou vás vážně, jen když máte know-how. A nepřijde vám, že takhle uvažuje jen malá část českých firem? To je další problém. Pro českou firmu by základem mělo být know-how, ale na to potřebujete techniky. A těch už moc není, a bude jich ještě méně. Chápu, že technické školy jsou méně atraktivní a mají těžší studium. Já to můžu říct, protože mám technické a ekonomické vzdělání. Nechci celý obor shazovat, ale ekonomika není exaktní, můžete ji často takzvaně okecat. Na technické škole opravdu musíte pět let sedět a makat. A to se pak promítá i do přemýšlení firem. Když děláte vývoj, výsledky nejsou vidět hned, ale až za pět let. To, že si to neuvědomují, může stát celou řadu českých podniků jejich místo na trhu. Úředníci nás neuživí, hlavní bude vývoj, prodej, marketing a přidaná hodnota. Chápu správně, že máte potíže sehnat v Česku technicky vzdělaný personál? Dnes je úplně jedno, jestli technik sedí v kanceláři u počítače, nebo u stroje, ale musí tomu rozumět, musí umět přečíst výkresy. A to je problém. Takových lidí je skutečně čím dál tím méně. Můžete si ty lidi ve firmě vychovat, ale nikdo vám nezaručí, že u vás zůstanou, takže tomu se každý trochu brání. Vzdělanost v technických oborech je prostě pro Česko zásadní a podle mě to naštěstí současný ministr průmyslu a obchodu Kuba chápe, nebo mu to někdo dobře poradil. Každopádně se snaží pro to něco dělat. Jak už jste zmínil, holding dál expanduje a jste rozkročeni mezi čtyři hlavní směry. Nebojíte se příliš velkého rozmělnění působnosti firmy? Taková strategie se nám vyplatila, a když vidím náš výsledek za minulý rok, tak jsem maximálně spokojený. Kupříkladu dnešní automobilový průmysl má spousty potíží, ale my máme špičkovou nástrojárnu, řekl bych jednu z nejlepších v Čechách. Zde se vyrábějí nejen nástroje, ale stříkají se plastové díly do aut a objednávky jsou vyprodané do konce dubna. Orientujeme se totiž hlavně na prémiové automobilové značky. Málokdo by čekal, že fabrika na tužtičky se stará o komponenty do nejluxusnějších aut. Takový rozvoj do několika odvětví nám ale dodává cash flow, a díky tomu nás velké firmy už považují za partnery. O ničem jiném to není. Na co umírají firmy? Žádná nezkrachuje na zisku, ale umře kvůli špatnému cash flow. První heslo, které jsem se naučil už v 90. letech, zní: Peníze jsou krev, a kdo nemá krev, umírá. l Tomáš Plhoň plhon@mf.cz

40 40 Euro ledna 2013 global 40 LETECKÝ PRŮMYSL Boeing a Airbus soupeří o místo na leteckém nebi. Snaží se nasadit stroje nové generace a bojují o ceny. Je to i politická záležitost 43 FRANCIE Herec Gérard Depardieu se kvůli daním stal ruským občanem. I kdyby to neudělal, projekt socialistického prezidenta Hollanda se stejně nezdaří podle plánu 46 SÝRIE Prezident Asad se zdá zatím klidný, i když značnou část země už neovládá 48 JIŽNÍ KOREA Poprvé se hlavou korejského státu stala žena. Chce se snažit o sblížení s KLDR Potíže majora Toma Šéf leteckého koncernu EADS musí bojovat nejen se sílící konkurencí a politickými vlivy, ale i s podezřením z korupce Když přesně před rokem evropský letecký koncern EADS oznámil, že na postu generálního ředitele vystřídá Francouze Louise Galloise německý manažer Thomas Enders, bylo jasné, že půjde o poslední rutinní střídání šéfů podle národního klíče. Odpovídaly tomu i ambice majora Toma, jak se Endersovi kvůli jeho kariéře parašutisty v bundeswehru přezdívá. Loni v létě, kdy přebral otěže německo-francouzsko-španělského konsorcia, prohlásil, že zvýší obrat i zisky a skoncuje s politickými vlivy na řízení koncernu. První se bývalému šéfovi Airbusu podařilo: za první tři kvartály minulého roku se obrat EADS zvýšil o 14 procent, a zisk před zdaněním vyskočil dokonce o více než 80 procent na 1,9 miliardy eur. S odpolitizováním největšího evropského hráče v leteckém a kosmickém průmyslu to ale bude těžké. Kolos EADS, který zaměstnává na 140 tisíc lidí, je minimálně ve své vojenské a kosmické sekci přímo závislý na objednávkách ze zemí EU, které jsou silně politicky motivovány. A politické tlaky jsou patrné i v samotném Airbusu, který tvoří s dvoutřetinovým podílem nejvýkonnější složku EADS. Málokterý výrobek je tak kolektivním evropským dílem jako právě civilní airbusy, na jejichž výrobě se podílí 70 tisíc lidí přímo z EADS a dalších 100 tisíc v rámci subdodavatelů. Airbusy jsou pestrou evropskou skládačkou: přední část trupu je z Francie, zadní z Německa, křídla z Velké Británie, náběžné hrany z Belgie a ocasní plochy pro změnu ze Španělska. Na jaře se navíc chystá velká akciová rošáda, na jejímž konci EADS vykoupí vlastní akcie od velkých hráčů, jako je francouzský vydavatelský dům Lagardère nebo německá automobilka Daimler. V ideálním případě dojde ještě k silnějším politickým vazbám. Odpadnou prostředníci a Francie i Německo se tak budou napřímo podílet na novém EADS po 12 procentech. Španělé si přijdou na čtyři procenta, zbytek bude obchodován na burze. Přeskupování majetku bude koncern stát čtyři miliardy eur, což je cena za to, že akcie od Daimlera a Lagardère neskončí v rukou spekulantů. Dosud největší přesuny akcií v historii firmy navíc EADS provádí za situace, kdy zejména na asijských trzích lehce ztrácí ve prospěch svého největšího konkurenta amerického Boeingu. Soupeření obou gigantů často připomíná fotbalový zápas, kdy se míč střídavě dostává z jedné poloviny na druhou. Airbus, hlavní a nejdůležitější civilní produkt EADS, těsně před koncem loňského roku zabodoval, když získal kontrakt na dodávku 75 letounů typu A320neo do Turecka v hodnotě 7,5 miliardy dolarů. Navíc s opcí na dalších 25 strojů. Ve výsledku nicméně rok 2012 dopadl lépe pro Američany. Boeing dodal svým odběratelům 601 strojů a poprvé po deseti letech tak Airbus trumfl. Navíc Boeing oznámil, že má v databázi 4373 nevyřízených objednávek, což je rekord v historii společnosti. Airbus s Boeingem soupeří zejména na poli letounů»

41 41 letecký průmysl global FOTO archiv TĚŽKÝ SOUPEŘ. Na Boeing 787 se čekalo dlouho, ale jeho letové vlastnosti mu dávají šanci stát se světovou jednčkou.

42 42 Euro ledna 2013 global letecký průmysl Evropský byznys Obraty EADS podle regionů v roce 2011 (v mld. eur) střední východ asie a oceánie 5,1 14,3 ostatní 3,1 49,1 CELKEM 20,7 Evropa Souboj na nebi Dodávky civilních letounů Airbus a Boeing (v počtech kusů) * Boeing Airbus pramen: EADS 5,9 severní amerika *údaje k pramen: EADS a Boeing ŠÉF. Bývalý parašutista a nyní generální ředitel EADS Thomas Enders.» pro krátké a střední tratě, kde obě firmy nabízejí vylepšené verze svých klasických modelů. Zatímco Evropa propaguje A320neo, který má oproti starší verzi motory dosahující patnáctiprocentní úspory paliva s nižšími emisemi, Američané sázejí na model 737MAX. I když celkově oba výrobci mají v kapse kontrakty na téměř tři tisíce strojů, na nebi se jejich stroje hned tak neobjeví. Vylepšené airbusy vzlétnou za dva roky, na supermoderní boeingy si zákazníci počkají do roku Hrozba z Číny Souboj o objednávky je o to důležitější, že zavedený duopol Airbus-Boeing může za deset let prolomit na asijských trzích Čína. Ta chystá svůj letoun Comac C919 vybavený zahraničními motory i avionikou. I když odborníci čínskému letadlu zatím příliš velké šance na ovládnutí trhu nedávají, hráči druhé ligy třeba kanadský Bombardier už s Číňany jednají o spolupráci. A hrozbu třetího vzadu přiznává i Marwan Lahoud, hlavní stratég EADS. Na trhu je příliš mnoho hráčů. Dříve nebo později dojde ke konsolidaci. Je třeba si pečlivě vybírat partnery, a to právě děláme, prohlásil Lahoud. LÉTÁ RYCHLE. Objevuje se ale podezření, že v Rakousku pomohly do vzduchu stíhačce Eurofighter i úplatky. Víc než trumfování celkových a ročních objednávek i dodávek ale říkají hospodářské výsledky. A v nich má navrch Boeing, který se ukazuje jako životaschopnější. Airbus v roce 2011 vykázal marži z operativního zisku ve výši pouhého 1,7 procenta, americký Boeing pak v sekci komerčních letadel marži téměř desetiprocentní. Jinými slovy každý desátý dolar z obratu putoval jako výdělek do pokladny. Odborníci ovšem upozorňují na to, že předloni ještě dozníval efekt starších dodávek superjumba A380, které bylo nabízeno s malou marží, takže Airbus nemohl Američany dotáhnout. Dotované nebe Souboj na nebi mezi Evropou a USA každopádně postrádá transparentnost. V roce 2005 se Boeing a Airbus vzájemně zažalovaly před Světovou obchodní organizací (WTO). Loni v březnu pak WTO s definitivní platností rozhodla, že Boeing obdržel od americké vlády nepřiznanou finanční injekci ve výši 5,3 miliardy dolarů většinou formou technologických grantů z peněz NASA a ministerstva obrany. Spor ještě není definitivně ukončen EU chce, aby Boeing platil roční pokutu 12 miliard dolarů, čemuž se Američané úspěšně brání. Jenže ani EADS není bez poskvrny. I když WTO žádné nedovolené subvence nakonec neodhalila, novináři z Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung spočítali, že jen výzkumné granty z EU přispěly na vývoj modelu A380, největšího dopravního letadla světa, částkou 3,6 miliardy eur. Noví akcionáři a neutuchající soupeření s Američany nejsou ale jedinou starostí Thomase Enderse. Ten musí bojovat i s dobrou pověstí koncernu. Loni v listopadu prohledávala německá policie kanceláře centrály EADS v bavorském Ottobrunnu, muži zákona chtěli vidět také spisy a počítače firmy Eurofighter Jagdflugzeug, jointventure firem EADS, BAE a Alenia, které je zodpovědné za export stíhaček typu Typhoon. Nejen státní zastupitelství v Mnichově, ale i ve Vídni a v Římě vyšetřuje deset let starou kauzu. V roce 2003 si Rakušané od EADS objednali 18 stíhaček Eurofighter za bezmála dvě miliar dy eur. Ve vzduchu visí podezření, že Eurofighter porazil konkurenci z Francie a Švédska tím, že rozdával úplatky. Klíčoví rakouští politici a lobbisté měli dostat až 100 milionů eur. V EADS není místo pro neetické nebo podvodné jednání, reagoval Enders na podezření. Příliš důvěryhodně to ale neznělo. Mimo jiné proto, že Enders v době lobbování stíhaček pro Rakousko šéfoval v EADS divizi obranných a bezpečnostních systémů. Koncern EADS na podezření z korupce zareagoval po svém zřídil interní komisi, která má do února předložit zprávu o etických principech ve firmě. Pár týdnů poté valná hromada posvětí akcionářské zemětřesení. Pro Enderse to rozhodně nebudou klidné měsíce. Jeho předchůdce Gallois bez problémů přešel do dozorčí rady PSA Peugeot Citroën. Jestli se i Endersovi jednou podaří sestoupit rovnýma nohama na zem, není vůbec jasné. l BLAHOSLAV HRUŠKA hruskab@mf.cz

43 43 Francie global Obelix v daňovém tornádu Prezident François Hollande dusí stát vysokými daněmi a dalšími kroky, které vyhánějí ze země bohaté lidi a zneklidňují investory Francouzi milují své hrdiny. Patří mezi ně po desetiletí i komiksové postavičky Asterixe a Obelixe. Současně Francouzi pohrdají lidmi, které už za hrdiny nepovažují. Někdy to pak přeroste v absurdní šaškárnu. Jednu předvedl v posledních týdnech známý herec Gérard Depardieu (v několika posledních filmových zpracováních hrál právě Obelixe), který přijal na počátku roku od prezidenta Vladimira Putina ruské občanství. Autoritářskou východní velmoc u toho označil za velkou demokracii. Depardieu tím reagoval na jinou absurditu na 75procentní daňovou sazbu pro nejbohatší Francouze, kterou schválila loni v září socialistická vláda prezidenta Françoise Hollanda. Konkrétně se měla týkat asi dvou tisíc lidi, kteří vydělávají více než milion eur ročně. Reakce na hercův výstup (přestože ho například podpořila ještě slavnější herečka Catherine Deneuveová) byla více než expresivní: Ahoj soudruhu! Takový byl titulek listu La Presse de la Manche. Francouzský deník Sud-Ouest zase napsal: Je smutné vidět, jak interpret Cyrana a Monte Christa zabředává do trapné historky kolem velkých peněz a poté je zavázán nějakému autokratovi a je přítelem diktátorů. Jedny noviny pak přejmenovaly Depardieua na Depardieusoviče. Premiér Jean-Marc Ayrault označil jeho chování za ubohé. Vyhrocené reakce sleduje svět s opovržlivým pobavením a připisuje je především francouzské povaze a obrovské lásce k milovaným hrdinům a ještě většímu pohrdání zrádci, kteří nebojují za každých okolností za vlast. Když se však podíváme na podstatu sporu, byla by ze strany ciziny namístě spíše velká ostražitost. Známý herec a nejenom on poukázal totiž na tendence současného prezidenta, které budou Francii hospodářsky poškozovat. A to v době, kdy pátá největší ekonomika světa ztrácí postupně konkurenceschopnost, má slabý ekonomický růst, rostoucí dluhy, vysokou nezaměstnanost i stále dražší pracovní sílu. Navíc se většinou píše jen o Depardieuovi, ale ze země se stěhují nejenom bohatí lidé, ale i část mladých nadějí. Na shledanou Francie Trendem posledních let je odchod části vzdělanějších, perspektivnějších a bohatších Francouzů do ciziny. Například britský premiér David Cameron je přímo vyzval, ať přijíždějí do jeho země, a londýnský starosta Boris Johnson k tomu řekl: Vítejte v Londýně, milí přátelé. Kdyby se jednalo pouze o příslušníky nastupující mladé generace (ti odcházejí především do Bruselu a Londýna), kteří jsou dnes pracovně daleko mobilnější než jejich otcové a matky, bylo by vše v pořádku. Jenže z Francie se stěhují i bohatí finančníci, majitele prosperujících společností i průmyslníci všech věkových kategorií. A po hercích se hovoří dokonce také o možném úprku fotbalistů. Své sídlo do Londýna přeložili šéfové investičních společností Jean-Baptiste Wau tier z fondu BC Partners, Bruno Ladrière z Axa Private Equity nebo Bertrand Meunier z CVC Capital Partners. Wautier pro Financial Times k tomu řekl, že ve Francii vládne atmosféra nepřátelská podnikání. Do britského hlavního města zamířil i známý majitel sítě obchodů s brýlemi Alain Afflelou. Ten zatím ještě hodlá platit daně doma. Uvidí se, jak dlouho Vůbec nejbohatší Francouz, Bernard Arnault, šéf koncernu LVMH obchodujícího s luxusním zbožím, k němuž patří také značka Luis Vuitton, požádal vedle francouzského i o belgické občanství. Georges Dallemagne, prezident Belgické naturalizační komise, potvrdil přijetí žádosti, která by měla být vyřízena v nejbližších týdnech. Obavy z exodu nejlepších hráčů v souvislosti s vysokými daněmi vyslovil také Fré-» Nejbohatší Francouzi: Bernard Arnault (63): odhad majetku mezi 30 až 40 miliardami USD. Většinový vlastník a šéf společnosti LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton, která vlastní desítky luxusních značek včetně Louis Vuitton, Givenchy, Tag Heuer, Donna Karan, Dior, Moët & Chandon či Bulgari. Liliane Bettencourtová (90): majetek 24 až 27 miliard USD. Hlavní akcionářka L Oréalu, jedné z největších světových kosmetických společností. François Pinault (76) a rodina: majetek kolem 13 miliard USD. Většinový majitel luxusní retailové společnosti PPR, která vlastní Gucci Group (Yves Saint Laurent, Bottega Veneta atd.), ovládá i aukční dům Christie s, světového lídra na trhu s uměním. Serge Dassault (87) a rodina: majetek 10 až 12 miliard USD. Šéf skupiny firem, do níž patří výrobce letadel Dassault Aviation. Vydavatel deníku Le Figaro. Alain a Gerard Wertheimerovi (63 a 62): majetek 7,5 miliardy USD. Majitelé luxusní značky Chanel. Nejvlivnější Francouzi na světě: François Hollande (58), prezident, označen za 14. nejvlivnějšího člověka světa Bernard Arnault (63), šéf LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton, považovaný momentálně za 56. nejvlivnějšího člověka planety. Nejvlivnější Francouzka na světě: Christine Lagardeová (57), generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu, označena za 8. nejvlivnější ženu světa. pramen: Forbes

44 44 Euro ledna 2013 global Francie RUSKÝ BOHATÝR. Gérard Depardieu se stává ruským občanem a prezident Putin mu osobně předává pas. Vydělávat a žít bude herec samozřejmě jinde. Spílat mu budou ve Francii.» déric Thiriez, šéf francouzské nejvyšší fotbalové ligy. V této souvislosti se hovořilo zejména o švédském reprezentantovi Zlatanu Ibrahimovićovi, jednom z nejpopulárnějších fotbalistů světa, který hraje za Paris Saint-Germain, kam přestoupil v červenci 2012, a za jednu sezonu si zde vydělá 13 milionů eur. Už před lety, také kvůli vysokému daňovému zatížení, odešla z rodné Francie modelka Laetitia Castaová (proslavila se zejména focením spodního prádla pro společnost Victoria Secret), restauratér Alain Ducasse (ten jako první v historii byl současně majitelem tří restaurací s michelinskou hvězdou ve třech různých městech) nebo rockový zpěvák Johnny Hallyday. Novým domovem bohatých Francouzů se i kvůli používání francouzštiny staly většinou Lucembursko, Belgie, Švýcarsko. Z dalších zemí jsou oblíbené Nizozemsko a Velká Británie. Do posledně jmenované země odjíždějí finančníci a obchodníci, do Švýcarska movitější penzisté. Jenže milionářskou daň, o které se v poslední době tolik hovoří a píše, zavedl již v 80. letech socialistický prezident François Mitterrand. Skutečný útěk bohatých Francouzů ze země začal ale až po roce 1997, kdy horní sazbu daňových odvodů ještě upravila pravicová vláda premiéra Alaina Juppého. To je i argument, který používá současná levicová francouzská vláda totiž že dělá něco, co tady již bylo, je a co dělali i její političtí oponenti. Daně pro bohaté jsou samozřejmě v mnoha vyspělých státech: ve Velké Británii v součas-

45 45 Francie global FOTO Reuters nosti na 50 procentech, v Německu se odvádí kolem 45 procent a ve Spojených státech je to jen 35 procent. Číslo pětasedmdesát je proto skutečně něco, čím se země galského kohouta vymyká. Můžeme se na to podívat ale i z jiných úhlů a pak nám vyjdou francouzské počty jinak. V USA takzvanou daň pro bohaté platí lidé s příjmem přesahujícím dolarů ročně. Což je pětkrát méně než příjem, o kterém hovoří francouzská hlava státu Hollande. Podle studie OECD se to projevuje jednoznačně: Deset procent Američanů s nejvyššími příjmy platí z celkového výnosu daně z příjmu 45,1 procenta, v Německu podobní lidé přispějí jen 31 procenty a ve Francii 28 procenty. Evropa a Amerika také vykazují jiné trendy. Ve Spojených státech například před rokem 1981 nikdy neklesla nejvyšší daňová sazba pod 70 procent, dnes je na polovině. Prezident Barack Obama přitom požaduje od Kongresu její zvýšení na 39 procent, aby tím alespoň trochu zalátal dluhy. Od doby vysokých daní pro nejbohatší přitom odteklo z Francie okolo 250 miliard eur, které by každoročně vynesly státní pokladně odhadem kolem 15 miliard na daních. Navíc zvýšení milionářské daně by se na rozdíl od USA týkalo jen pár tisíc Francouzů z 65 mi lionů obyvatel, a proto by přineslo pouze 0,28 procenta ročního příjmu ze zdaněných platů. Do rozpočtu by daň přinesla jen kolem 250 milionů eur ročně. Závazek Hollanda, kterým jak jinak ve společnosti pořád toužící po rovnostářství bodoval výrazně v loňských jarních prezidentských volbách, se ukazuje jako noční můra tamního politického marketingu a public relations. Přesto boj pořád probíhá dál. Proč? Jak Hollande narazil Francouzská ústavní rada (obdoba českého Ústavního soudu) se v sobotu 29. prosince minulého roku postavila proti rozhodnutí vlády, která zavedla daň z příjmů pro nejbohatší občany, jež měla platit na přechodnou dobu od letošního ledna. Podle rady podobná daň porušuje princip rovnosti, protože se nevztahuje na domácnosti, jak je ve Francii u daní z příjmu obvyklé, ale na jednotlivce. Pochybný je podle soudu i způsob jejího výpočtu. Premiér Ayrault pak oznámil, že vláda návrh daně přesto předloží v pozměněné podobě znovu. Neřekl ale, kdy tak učiní. Ministr práce Michel Sapin byl sdílnější a přispěchal s prohlášením, že v novele budou úpravy. Mají to být výjimky pro manžele, kteří mají dohromady příjem přes milion eur, a o něco nižší daně zůstanou i pro podnikatele, kteří přiznají příjem milion eur ročně občas. K tomu poslednímu by se dalo dodat u nás tolik oblíbené tak určitě Vyšší daně pro nejbohatší ale nejsou poslední špatnou zprávou pro Francouze. Známý herec poukázal na tendence současného prezidenta, které budou Francii hospodářsky poškozovat. V době, kdy země ztrácí konkurenceschopnost Cesty do pekel Ministr pro státní rozpočet Jérôme Cahuzac plánuje schválení zákona, který by stejnou sazbu daně, jaká platí pro Francouze, kteří zůstali doma, uvalil také na ty, již přesídlili do zahraničí. Do francouzských rozpočtů a plánů mají zasáhnout také zvýšené daně na výnosy z kapitálu, a to z třiceti až na šedesát procent. Zvednou se dědické poplatky i výstupní daně pro podnikatele, kteří prodávají své firmy. A bylo vytvořeno daňové pásmo ve výši 45 procent pro roční příjmy přesahující eur, což působí zděšení v řadách střední třídy. To všechno se děje v době, kdy Francie vykazuje jen minimální hospodářský růst, kdy se topí v dluzích, kdy panuje od roku 1999 nejvyšší nezaměstnanost (kolem 10 procent). Vůbec neroste spotřeba domácností, neustále ale rostou mzdové náklady (jsou už vyšší než v Německu), nezvyšuje se však produktivita práce. Vyhlídky přitom nejsou nijak růžové HDP má růst letos jen o 0,3 procenta. To vše postupně odrazuje stále více zahraničních investorů, přitom Francie byla u nich v nedávné minulosti velmi oblíbená. Důsledky nenechají na sebe dlouho čekat podle prognózy se v průběhu příštích deseti let ocitne pátá nejsilnější ekonomika světa až na místě desátém, a to ještě nemusí být konec nesnázím. Rozdělená země Velkým problémem země je i to, že je jedno, zda vládne pravice (předtím Nicolas Sarkozy) nebo levice (dnes Hollande). Ekonomická politika je v podstatě vždy socialistická a pro obyvatele se liší jen v detailech. Vincent Grandil, partner z firmy Altexis, která se specializuje na daňové právo, k tomu pro média řekl: Francouzi mají hodně specifický vztah k penězům. Pokud je zde někdo, kdo uspěje velkou vlastní pílí, vytvoří pracovní místa a nakonec skončí jako milionář, pohlíží se na něj s podezřením. To je velký kulturní rozdíl mezi Francií a Spojenými státy. Komiksové a filmové postavičky Asterixe a Obelixe ze začátku článku nakonec vždy všechny přechytračí. Snaží se o to i ukrutný silák Obelix ztvárněný Gérardem Depardieuem. Zda se mu ale podaří s ruským pasem uniknout navždy i před vysokými daněmi ve své vlasti, je pořád velkou otázkou. Francouzská vláda se bude podle všeho snažit na něj dosáhnout, i když bude za hranicemi. Může to být riskantní a kontraproduktivní, ale Hollande to přesto zřejmě zkusí. A nejenom to. Co může z takového daňového kolotoče vzniknout a jak se bude projevovat? Týdeník The Economist v prognostickém vydání Svět 2013 tvrdil, že vztah k budoucnosti Evropské unie rozdělí vládu, kterou stvořil Françoise Hollande, rozdělí pak jeho stranu a nakonec celou jeho zemi. Podle všeho však francouzský prezident rozdělil svoji sladkou Francii ještě dříve, než se dalo po jeho loňském květnovém zvolení očekávat. l VILIAM BUCHERT spolupracovník redakce

46 46 Euro ledna 2013 global Sýrie Nechápavý Asad Syrský vůdce má pravdu, že proti němu stojí islamisté placení cizinou. Kdo platí jeho, ale nezmínil JEŠTĚ VLÁDNU. Asad působil na přelomu roku elegantně a jeho projev byl vyvážený. Společný jazyk s opozicí ale nenašel. Už se skoro zdálo (pravda, pokolikáté už), že syrský konflikt směřuje k brzkému konci jedné etapy, tedy k pádu Bašára Asada a jeho suity. Povstalci získávají některé strategické posty, v poslední době například vojenská letiště Taftanáz na severu země nebo Hamdán poblíž iráckých hranic, a zřejmě pomalu ukrajují další kusy území Asadovy Sýrie. Znovu se začaly množit spekulace o dalším osudu syrského vládce a jeho blízkém konci. Podle šéfa ruské diplomacie Lavrova dokonce Rusko, tradiční spojenec Sýrie, už počítá s Asadovým pádem. Bašár ale překvapil a první letošní neděli vystoupil po půlroční odmlce se sebevědomým projevem. Řeč se ale nepodobala slovům vládce, který by fanaticky a ve smrtelné křeči vyzýval své věrné k odporu proti zrádcům. Formálně měl Asadův projev daleko do hysterických výkřiků Saddáma Husajna nebo Muammara Kaddáfího, když byli v podobné situaci a když se zoufale obraceli k lidu z různých obskurních míst či skrýší. Elegantně působící Asad v tmavě šedém obleku a kravatě hbitě vyběhl na pódium budovy syrské opery a pronesl velmi dobře připravený projev k situaci v zemi. Působil přitom překvapivě uvolněně a vyrovnaně a v úvodu dokonce s publikem zažertoval. Svolaní sympatizanti v křeslech diváků ale přece jen reagovali na Asadova slova nepřirozeně organizovaně. (Stále ještě) syrský vůdce ve věcné první části projevu realisticky zhodnotil situaci: V Sýrii už není jediné místečko, kde by mohla zaznívat radost. Vyjádřil lítost nad tím, že na syrské ulici přestalo být bezpečno, že děti ztrácejí své rodiče a rodiče své děti, a prohlásil, že jediným východiskem z černého mraku nad Sýrií je národní dialog. Poté se ale opřel do temných sil, které do dříve stabilní Sýrie přinášejí chaos, snaží se kulturu vymýtit ignorancí a ničí infrastrukturu postavenou z peněz syrských občanů. Asadovo chápání, či spíše nepochopení situace ale jasně vyplynulo z jediné věty: (Opozice) hovoří o přechodném období. Ale od čeho k čemu má ten přechod vést? Asad jako by v projevu omlouval neexistenci dialogu s opozicí na začátku konfliktu na jaře 2011 tím, že režim neměl žádné partnery k jednání. A následně představil publiku jednoduše geniální plán politického řešení krize, které kromě zastavení palby ze strany rebelů zahrnuje i okamžité navázání dialogu se všemi skupinami syrské společnosti. S kým chce jednat teď, když před dvěma roky nebylo s kým, ale Asad nesdělil. Zajímavé je, že ani jednou během bezmála hodinového projevu nezaznělo slovo demokratický. Kdo sdílí obavy z džihádistické a islamistické budoucnosti Sýrie po Asadově pádu, mohl najít zalíbení v té části projevu, kde syrský vůdce analyzuje tento extremistický proud čerpající z idejí al-káidy. Asad se staví do role ochránce pokrokové a kulturní Sýrie proti

47 47 Sýrie global BEZ RADOSTI. I prezident už si všiml, že v zemi není jediné místo, kde by byl důvod k radosti. Stát je v troskách. FOTO ČTK, Reuters tmářským myšlenkám džihádistických skupin, které ale beze zbytku ztotožňuje s probíhající rebelií. Tyto myšlenky a jejich nositelé jsou podle Asada v Sýrii cizí a do země přicházejí ze zahraničí. Proti těmto teroristům hodlá bojovat až do likvidace jejich posledního muže. Věrohodně působící slova ale nemůžou zakrýt fakt, že desítky tisíc dezertérů ze syrské armády dnes tvoří jádro největší povstalecké skupiny, Svobodné syrské armády. Určitě zdaleka ne všichni z nich jsou stoupenci myšlenek al-káidy. Nezapomínejme ani na to, že stejnou argumentační logiku používali i Asadovi autoritářští kolegové, jako byl Husní Mubárak nebo Muammar Kaddáfí. Tedy že jako představitelé bezmála osvícené avantgardy chrání své země před ovládnutím zpátečnickými džihádistickými silami. odplata za Harírího Asadova protiteroristická rétorika se v některých momentech s pohledem Západu zas tak úplně nerozchází. Velmi aktivní mezi povstaleckými ozbrojenými skupinami je totiž například džihádistická skupina Džabhat an- -Nusra (Vítězná fronta), kterou před měsícem označily americké úřady za teroristickou organizaci ideově propojenou s iráckou větví al-káidy. Asad ve svém projevu ostatně připomněl vznik a osudy džihádistického hnutí od války v Afghánistánu v osmdesátých letech 20. století a neblahé působení jeho bojovníků v arabských zemích a na Západě. V rámci pojetí konfliktu jako pokusu džihádistických skupin vnést do Sýrie chaos neopomněl Asad zkritizovat financování rebelů ze zahraničí. Ani v tomto bodě nelhal. Povstalecké skupiny jsou sponzorovány a vyzbrojovány různými kanály, vedoucími především přes Turecko. Podél syrsko-tureckých hranic dnes už existuje kompaktní území, nad nímž Asadova armáda ztratila kontrolu. Mezi největší investory do syrského ozbrojeného povstání patří Katar a Saúdská Arábie, i když o tom tyto země oficiálně nemluví. A podle amerických zdrojů směřují zbraně nakupované těmito zeměmi především do rukou islamistických a džihádistických skupin. Ve vyzbrojování rebelů se ale sponzoři poněkud drží zpátky a povstalci jsou nespokojení, že získávají jen lehké střelné zbraně a střelivo, což považují pro boj s Asadovou armádou za nedostatečné. Do konfliktu se tu promítají i staré regionální spory. Vyzbrojování rebelů katarskou cestou například řídí Libanonec Okab Sakr, jeden z lidí bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího. Na atentátu v roce 2005 se podle obecného přesvědčení podílely zpravodajské služby syrského režimu a Harírího skupina teď má příležitost odplaty. Na druhou stranu ale Asad přirozeně nezmínil své vlastní sponzorské zdroje. Je totiž těžké uvěřit, že by byl okleštěný režim schopný financovat dva roky trvající boje z vlastních zdrojů, tím spíše, že syrská ekonomika je prakticky paralyzována. I sebemenší tendence ztotožnit se s Asadovým viděním problému, tedy jako boje legitimní vlády proti ozbrojeným skupinám fanatických džihádistů, ale narazí na těžko vyvratitelné skutečnosti. Předně: byl to Asadův režim, který jakoukoli reálnou opozici likvidoval a její předáky věznil. Dále: nebyli to teroristé ani fanatičtí džihádisté, kdo začal povstání proti režimu a kdo proti němu následně bojoval. Byli to běžní Syřané, kteří měli už plné zuby toho, jak si několik spřízněných famílií dělá ze Sýrie soukromý podnik a na blaho národa kašle. A nakonec to byl Asad, kdo požadavkům protestů nehodlal vyjít ani o píď vstříc. Kdo začal do demonstrantů střílet, už tak jisté není. Třeba se to jednou dozvíme, dost možná ale ne. oběti cizího konfliktu Kritická situace v syrských městech a na venkově přitom musí každého přesvědčit o tom, že Sýrie je v totálním chaosu. Bezmála dva roky trvající konflikt si dosud vyžádal ještě více obětí, než se odhadovalo. Nejnovější zprávy OSN hovoří o více než 60 tisících mrtvých, představujících zdaleka největší lidskou katastrofu ze všech ozbrojených střetů v revolucemi zasažených arabských zemích (v Egyptě šlo o stovky obětí, v Libyi snad o 25 tisíc mrtvých). Rozsahem se pomalu blíží k takovým hrůzám, jako byla alžírská občanská válka nebo bosenský konflikt v první polovině devadesátých let 20. století. V obou případech přišlo o život asi 150 tisíc lidí. Bez ohledu na počet obětí ale musejí miliony Syřanů přežít letošní zimu v provizorních podmínkách. A zimní období může být v Sýrii poměrně kruté. Podle agentur OSN je v sousedním Turecku, Libanonu, Jordánsku a Iráku registrováno asi 600 tisíc syrských uprchlíků. Kvůli ztrátě střechy nad hlavou, vnitrozemské emigraci, zpřetrhaným zásobovacím cestám a nedostatku pohonných hmot ale můžou trpět zimou a hladem až čtyři miliony Syřanů. A vzhledem k situaci v zemi je velmi těžké k nim dostat humanitární pomoc. Mnoho Syřanů žijících v oblastech zasažených boji je prakticky chyceno do pasti konfliktu mezi Asadovou armádou a povstaleckými skupinami. Konfliktu, který není jejich a ve kterém často nepodporují ani jednu z bojujících stran. S Asadovou diktaturou sice byli nespokojení, dlouhodobá ozbrojená rebelie ale také neodpovídá jejich představě o změně syrské politiky. Ozbrojené povstalecké skupiny je navíc často ohrožují už tím, že obsazují hustě obydlené oblasti, a vystavují je tak smrtelným útokům syrského letectva a dělostřelectva. Nejtragičtější ale pro Syřany je, že se země těžko v dohledné době vrátí ke stabilitě a relativní prosperitě dob před povstáním. Boje napáchaly a ještě napáchají obrovské materiální škody. Rozložení karet během dlouhotrvajícího konfliktu nahrává jeho pokračování, které může mít dost dobře podobu rozpadu Sýrie na regiony ovládané jednotlivými milicemi, rozpoutání sektářského násilí a bojů o centrální moc. Asadův takřka novoroční projev naději na rychlejší řešení nepřinesl. To se ani nečekalo. Ukázal ale, že i přes zprávy o dílčích úspěších povstalců je třeba s Bašárem Asadem ještě chvíli počítat. Přinejmenším on se sebou počítá určitě. Syrská situace je závislá na postoji zahraničí: Západu, Ruska, Íránu, Číny i arabských zemí. Pokud se postoje těchto hráčů radikálně nezmění, může nekončící patová situace vést i k návratu variant, které s Asadovým režimem (a ne nutně s Bašárem Asadem samotným) jako s partnerem k jednání počítají také. l ŠTĚPÁN MACHÁČEK spolupracovník redakce, Káhira

48 48 Euro ledna 2013 global Jižní Korea Zocelená Lady Novou jihokorejskou prezidentku pojí s úřadem rodinná tragédie z minulosti. Chce se zaměřit na ekonomiku a dialog se Severem PRVNÍ ŽENA. Pak Kun-hje, dcera někdejšího diktátora a úspěšného reformátora, se stala první prezidentkou v historii Jižní Koreje. Od příštího měsíce bude mít prezidentský palác v jihokorejském Soulu nového nájemníka. Do takzvaného modrého domu se nastěhuje Pak Kun-hje, zkušená šedesátiletá politička. V letech 1998 až 2012 byla členkou jihokorejského Národního shromáždění a až do loňského května stála v čele konzervativní Strany velkých obzorů. V prosincových volbách získala 52 procent, její soupeř, liberál Mun Če-in, o čtyři procenta méně. Pak Kun-hje se zapíše do historie země jako první žena, jež se stala prezidentkou Korejské republiky. Zvítězila i přesto, že je dcerou někdejšího vojenského diktátora Pak Čong-huie, který vykonával mezi lety 1963 až 1979 funkci prezidenta Korejské republiky. Podle jiných naopak volby vyhrála mimo jiné i díky svému původu. Zvláště v případě starších Jihokorejců, kteří pamatují, jak pod vedením Pak Čong-huie povstala válkou zničená země z popela a následně zahájila úspěšnou industrializaci, měla Pak Kun hje předem vyhráno. Stíny minulosti Pak Čong-hui se k moci dostal v roce 1961 vojenským převratem. A i když se i jeho přičiněním stala jihokorejská ekonomika jednou z nejsilnějších v Asii, Pak Čong-hui zůstává kontroverzní postavou jihokorejských dějin. Ve funkci se opíral o nově zřízenou tajnou policii (KCIA), jež měla pravomoc zatýkat nepřítele režimu. Mezi běžné praktiky patřilo i mučení. V průběhu jeho vládnutí nechyběly ani takové absurdity jako zákaz rockové hudby, pro ženy zákaz nošení minisukní a v případě mužů dlouhých vlasů. Díky tlaku americké vlády Pak formálně svoji vládu zcivilněl a v roce 1963 se stal prezidentem. I když prohlásil, že v roce 1971 z funkce odejde, původní slib nedodržel. Naopak, jeho režim ztratil poslední zbytky demokracie. Rozpustil parlament, zrušil ústavu a vyhlásil stav ohrožení. Občané dávali svoji nespokojenost najevo mohutnými demonstracemi, organizovanými především studenty. Koncem října 1979 byl Pak Čong-hui, v pořadí třetí prezident Korejské republiky, šéfem tajné služby zavražděn. Důraz na ekonomiku Neblahé otcovo dědictví pronásleduje Pak Kun-hje v podstatě v průběhu celé její kariéry. Loni v září vydala prohlášení, v němž přiznala porušování lidských práv za jeho vlády a rodinám obětí se omluvila. Nicméně názor na to, že jeho puč v roce 1961 byl pro Jižní Koreu nutností, nezměnila. Podobně jako její otec, i nová prezidentka chce nyní povzbudit především hospodářský růst země. Zatímco v roce 2011 rostla jihokorejská ekonomika v průměru o 3,6 procenta, růst HDP ve třetím čtvrtletí roku 2012 činil pouhých 0,1 procenta ve srovnání s předcházejícím kvartálem. Hlavním důvodem byly prohlubující se problémy s dluhovou krizí v zemích eurozóny a pomalé oživení ekonomiky Spojených států. Jihokorejské hospodářství je totiž silně proexportně orientované a jeho konjunktura závisí z velké části na vnějších faktorech, jako jsou poptávka a spotřeba na trzích hlavních obchodních partnerů, na směnném kurzu či na vývoji cen základních výrobních komodit. Od 60. let dosáhla Korejská republika nebývalého růstu a integrace mezi technologicky vyspělé a moderní světové ekonomiky. Společně s Hongkongem, Singapurem a Tchaj -wanem se stala jedním ze čtyř asijských tygrů. Mezi lety 1970 až 2012 rostl HDP v průměru o 1,7 procenta, přičemž rekordní úrovně 6,8 procenta růstu dosáhl v březnu Rekordní propad ve výši -7,0 procenta přišel o deset let později, v březnu Vysoce konkurenční vzdělávací systém a kvalifikovaná a motivovaná pracovní síla jsou dva

49 49 Jižní Korea global PREZIDENTSKÁ RODINA. Rodiče dnešní prezidentky Jižní Koreje, bývalý prezident Pak Čong-hui s manželkou. Oba byli zavražděni z politických důvodů. FOTO Reuters klíčové faktory, které pozitivně ovlivňují ekonomiku země založenou na znalostech. V posledních letech se jihokorejská ekonomika posunula od centrálně plánovaného a vládou řízeného investičního modelu směrem k více tržně orientovanému systému. Někteří ekonomové se obávají, že potenciál ekonomického růstu Jižní Koreje se snížil i z důvodu rychle stárnoucího obyvatelstva a strukturálních problémů, které se ve vzrůstající míře začínají již projevovat. Specifikem ekonomiky Korejské republiky také je, že přibližně 80 procent tamního HDP tvoří 10 největších konglomerátů, takzvaných čebolů (tradičních rodinných firem). Pro zajímavost, v roce 2011 dosáhl objem prodejů 10 hlavních čebolů výše 837 miliard dolarů (to je 77 procent HDP země). Tento podíl se za posledních 10 let zvýšil téměř o jednu třetinu, což svědčí o narůstající koncentraci hospodářské moci konglomerátů. Největšího objemu prodejů v roce 2011 dosáhla skupina Samsung (v přepočtu 22 procent HDP), následovaná Hyundai Motor (13 procent HDP), SK (12 procent), LG (9 procent) a GS (5,4 procenta). Sever opět na programu Pak Kun-hje v průběhu kampaně avizovala pevná pravidla pro bohaté a nové šance pro ty, kteří to nejvíce potřebují. V povolebním projevu slíbila i větší vstřícnost ve vztazích ke komunistické KLDR a ochotu Soulu k obnovení humanitární pomoci zbídačenému Severu. Počátkem ledna schválil jihokorejský parlament navýšení fondu pro mezikorejskou spolupráci o 9,1 procenta, Díky tomu bude mít jihokorejské ministerstvo pro sjednocení pro tyto účely k dispozici pro letošek 1,1 bilionu wonů (1,03 miliardy dolarů). Poslední naši nabídku pro Severní Koreu jsme učinili loni v létě, když byl Sever zasažen ničivými záplavami, uvedl pro agenturu Reuters mluvčí ministerstva. Nová prezidentka nevylučuje do budoucna ani summit s novým severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Ten sice v obnoveném novoročním projevu mluvil o tom, jak je důležité zastavit konfrontaci mezi Severem a Jihem, nicméně faktem zůstává, že 12. prosince Pchjongjang odpálil raketu dlouhého doletu. Podobné pokusy jsou přitom nejen Soulem, ale i mezinárodním společenstvím chápány jako testování balistických střel, schopných nést jadernou hlavici. První jaderný pokus prototypu ráže 0,5 kt TNT provedla KLDR v říjnu roku Koncem května 2009 přišla další podzemní jaderná zkouška, která se Severní Koreji povedla o něco lépe než ta první. Nicméně od jaderného testu vede ještě dlouhá cesta k výrobě samotné jaderné hlavice. Ochlazené vztahy Korejskou válku ukončila 27. června 1953 dohoda o příměří, mírová smlouva nebyla nikdy uzavřena. Vztahy obou zemí se sice po roce 1997, kdy byl v Korejské republice zvolen prezidentem Kim Dae-jung propagující známou sunshine policy, naoko zlepšily. V červnu 2000 došlo dokonce k historickému summitu lídrů obou zemí. Za vlády odstupujícího prezidenta I Mjong-baka však došlo k rapidnímu ochlazení vztahů mezi Soulem a Pchjongjangem. Jih dokonce pozastavil humanitární pomoc Severu. Příčinou bylo několik incidentů, k nimž došlo v posledních letech. V červenci roku 2008 zaplatila jihokorejská turistka životem za vstup do zakázané vojenské zóny v letovisku v severokorejských Diamantových horách. V lednu 2010 KLDR tři dny ostřelovala dělostřelectvem spornou námořní hranici. A o tři měsíce později byla ve Žlutém moři potopena jihokorejská korveta Čchonan, přičemž 46 členů posádky z celkového počtu 104 zahynulo. Podle mezinárodní vyšetřovací komise bylo za útokem severokorejské torpédo. Nejtroufalejší z posledních akcí Pchjongjangu se stalo dělostřelecké ostřelování jihokorejského ostrova Jonpchjong v listopadu roku Jedním ze stěžejních bodů severokorejské ústavy je paragraf o znovusjednocení Korejského poloostrova, jehož jižní část by měla být osvobozena v zájmu revolučních cílů od amerických imperialistů a jejich jihokorejských posluhovačů. Z této myšlenky vychází také hlavní strategie a doktrína KLDR. Pchjongjang rád opakuje, že mu jde především o nenásilné spojení obou států. Přitom využívá ke svým provokacím vojenské strategie, obsahující prvky překvapení. Patří mezi ně i diverzní činnost. V letech 1954 a 1992 infiltrovalo území Korejské republiky 3670 ozbrojených agentů, kteří zde prováděli nejrůznější záškodnickou činnost. Kruh se uzavírá Nová jihokorejská prezidentka se koncem února přestěhuje do své oficiální rezidence. Právě na tento dům s modrými dlaždicemi se v lednu roku 1968 pokusilo zaútočit speciální severokorejské komando, jehož hlavním cílem bylo zabít tehdejšího jihokorejského prezidenta Pak Čong-huie, otce Pak. Celkem 31 členů Korejské lidové armády se připravovalo na důležitou misi dva roky. Se zátěží a v extrémních podmínkách trénovali infiltraci do země, navigaci, použití střelných zbraní, granátů, ale také nožů pro boj zblízka. Součástí výcviku bylo i zakopávání se na hřbitově. Mělo nám to dodat odvahy. Nikoho by nenapadlo nás přece hledat v hrobech, uvedl později Kim Shin-Jo, jediný člen komanda, který útok přežil a zůstal na území Korejské republiky. (Po odpykání trestu později působil na Jihu jako kněz. Jeho rodiče byli v Severní Koreji popraveni.) Komando se sice 21. ledna dostalo do vzdálenosti až 100 metrů od paláce, nicméně pokus o atentát KLDR na jihokorejského prezidenta se nezdařil. Pokud bude snaha nové jihokorejské prezidentky o navázání nového dialogu se Severem upřímná, zasluhuje obdiv. Při druhém neúspěšném atentátu na jejího otce v srpnu 1974 zahynula i prezidentova manželka, matka mladé Pak. Ta okamžitě přerušila studia, která v tom roce zahájila na univerzitě ve francouzském Grenoblu. Až do násilné smrti otce vykonávala funkci první dámy. l DÁŠA HYKLOVÁ hyklova@mf.cz

50 50 Euro ledna 2013 hyde park 50 TRHY České domácnosti šetří, což tržnímu prostředí neprospívá. Vláda svou politikou k pesimismu přispívá 52 PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ V práci tráví lidé někdy více času než doma. Podle toho by také měly kanceláře budoucnosti vypadat 53 PRÁVO & BYZNYS Od Nového roku nabývá účinnosti novela občanského obchodního řádu. Přináší změny pro exekutory i dlužníky Jistota nejistoty Domácnosti se rozhodly šetřit a připravovat se na horší časy, jediným možným vysvětlením jejich chování je extrémní pesimismus ohledně budoucího vývoje Loňský rok byl již pátým rokem v řadě, kdy jsme se potýkali s nějakou formou krize. Vše začalo již v polovině roku 2007 splasknutím bubliny na relativně malém a lokálním trhu z kreditního pohledu nekvalitních hypoték v USA. To vedlo k postupnému zhoršování kreditu finančních institucí držících cenné papíry navázané na nekvalitní hypotéky. Krize se pomalu, ale jistě projevila ve zvýšené nedůvěře jednotlivých hráčů na trhu a po krachu americké investiční banky Lehman Brothers vyústila v podstatě do zamrznutí finančních trhů. To vedlo k likviditní krizi a následně finanční krizi globálního charakteru. A ta se samozřejmě s určitým zpožděním odrazila roku 2009 v reálné ekonomice v podobě hluboké recese, která zasáhla v podstatě celou zeměkouli. Globální hospodářský pokles byl zaznamenán poprvé od velké hospodářské krize 30. let minulého století. Za oživením roku 2010 stály z nemalé části veřejné prostředky pumpované do ekonomik jak na podporu efektivní poptávky, tak na zlepšení bilancí bankovních sektorů. Dluhové břemeno spousty vlád se však stalo nezvladatelným a již rok 2010 znamenal další posun v krizi tentokráte směrem k dluhové krizi na úrovni vlád. Zatímco ve zmíněném roce 2010 se do problémů dostaly zejména malé země kvůli neúměrné expozici svého bankovního sektoru (Irsko) nebo vysoké míře státního zadlužení (Řecko, Portugalsko), o rok později se do problémů začaly dostávat i systémově významné země typu Španělska či Itálie. Navzdory fiskální konsolidaci letošní rok kýžené výsledky nepřinesl. Stanovené fiskální cíle se zejména v problémových zemích eurozóny příliš dodržovat nedaří a jako hlavní problém se začíná ukazovat nedostatečný růst reálné ekonomiky. Sebenaplňující se očekávání Nutnost konsolidace veřejných financí je totiž globálního charakteru a bezprostřední negativní dopad úspor ve veřejné sféře se tím tedy multiplikuje, což platí zejména pro jednotnou měnovou oblast nazývanou eurozóna. Důsledkem jsou vyšší fiskální multiplikátory, a tedy více negativní dopad do výkonnosti ekonomik. Fiskální konsolidace má obvykle navíc z ekonomického pohledu nevhodnou strukturu. Pro ekonomický růst je zvyšování daní horší než snižování výdajů. A pokud se výdaje snižují, velmi často to zasáhne investice, což je z pohledu politické průchodnosti nejjednodušší řešení. Rozhodně jednodušší než osekávat mandatorní výdaje či výdaje na provoz státu. Opět se ale jedná o faktor zvyšující fiskální multiplikátory. Fiskální konsolidace může mít určité expanzivní efekty, pokud má ovšem nevhodnou strukturu, jsou prorůstové efekty velmi omezeny. Výpadek poptávky financované z veřejných peněz tak není kompenzován zvýšenou investiční a spotřebitelskou aktivitou na straně firem a domácností. Tím se ovšem situace dále zhoršuje. I když se zejména bilance korporátního sektoru od krizového roku 2009 zlepšila, firmy nejsou ochotny

51 51 trhy hyde park FOTO archiv / ILUSTRACE Vojtěch Velický investovat, vytvářet pracovní místa a zvyšovat mzdy, přestože se produktivita v posledních letech výrazně zvýšila. Jedním z významných faktorů, který negativně ovlivňuje chování firem i domácností, je totiž všeobecně významný nárůst nejistoty a pesimistická očekávání budoucího vývoje. Právě častý sebenaplňující se charakter očekávání vedl k tomu, že se problematika formování očekávání ekonomických subjektů stala jedním z nejvýznamnějších témat ekonomické teorie po převážnou většinu minulého století (v podstatě od publikace Obecné teorie Johna Maynarda Keynese v roce 1936). Ať jsme příznivci keynesovského poptávkového pohledu či ekonomie strany nabídky, očekávání vždy hrají klíčovou roli. Kombinace dlouhodobého charakteru a globálnosti současné krize zasahující v podstatě všechny rozvinuté země, spolu s vysokou mírou nejistoty, jsou faktory vedoucí k negativním očekáváním ekonomických subjektů s následným zpětným dopadem do reálné výkonnosti ekonomik. Co sráží ekonomiku? Že se skutečně jedná o zásadní aktuální téma, dokazuje i říjnová publikace Global Prospects and Policies z dílny Mezinárodního měnového fondu. Zvýšená nejistota je citována jako jeden z hlavních faktorů, proč se zejména evropská a americká ekonomika dostávají tak pomalu ze současné krize, mnohem pomaleji, než tomu bylo v letech ekonomického propadu 1975, 1982 a Co si pod onou zvýšenou nejistotou představit? V prvé řadě makroekonomická nejistota. Tu lze přibližně měřit pomocí rozptylu či jiného ukazatele variability v makroekonomických výhledech. Dále to je nejistota související s hospodářskou politikou. U měnové politiky je to využívání nekonvenčních nástrojů měnové politiky s nedohlédnutelnými střednědobými a dlouhodobými dopady. Na straně fiskální politiky je to zejména konsolidace veřejných financí projevující se ve výrazných změnách v systémech sociálních transferů a daňového prostředí. Jaké jsou hlavní kanály, kterými zvýšená nejistota sráží výkonnost ekonomik? V prvé řadě způsobuje omezování investiční aktivity. Rozhodnutí firem investovat je velmi často nezvratného charakteru a vyšší nejistota, například ohledně budoucího vývoje poptávky, nutně vede k opatrnějšímu vyhodnocování investičních projektů. Nejistota také zvyšuje rizikové přirážky a působí pokles očekávaného výnosu z investice, což může vést až k tomu, že se stanou investiční projekty z pohledu firmy neatraktivní, a firma je tedy realizovat nebude. Tím samozřejmě nebudou vytvořena pracovní místa. Reakce domácností na vyšší nejistotu je obdobná jako u firem preferují úspory na úkor spotřeby. Odkládají zejména nákupy zboží dlouhodobého charakteru, luxusního zboží, nahrazují dražší výrobky levnějšími, nevyužívají některé služby. Opět pokles poptávky se projeví v nižší zaměstnanosti a kruh se uzavírá. Nejistota související se stabilním prostředím a negativním dopadem do očekávání se nevyhnula ani českému hospodářství, spíše naopak. Rok 2012 totiž bude ve statistikách zaznamenám jako rok historicky nejvýraznějšího propadu v reálné spotřebě domácností, podle našeho odhadu ve výši 2,6 procenta. Takto výrazný propad nebyl zaznamenán ani na konci 90. let v době tuzemské měnové a bankovní krize, ani v roce 2009, kdy české hospodářství kvůli hospodářskému propadu eurozóny pokleslo o téměř pět procent. I když se bilance korporátního sektoru od roku 2009 významně zlepšila (zadluženost se snížila, vzrostl podíl hotovosti), nejistota ohledně budoucí poptávky a nestabilní prostředí firmy od investování odrazuje. V českých podmínkách se k tomu pak přidává i nekvalitní institucionální rámec projevující se v neefektivní byrokracii a míře korupce. Zhoršování situace na trhu práce kombinované s negativními dopady fiskální restrikce na domácnosti, zejména v podobě inflačního vzestupu kvůli vyšším nepřímým daním, vedou k tomu, že se reálná situace domácností zhoršuje. Propad spotřeby je ovšem výraznější, než by odpovídalo vývoji na trhu práce či míře fiskální restrikce. Domácnosti se rozhodly šetřit a připravovat se na horší časy, jediným možným vysvětlením jejich chování je extrémní pesimismus ohledně budoucího vývoje. A k tomuto pesimismu rozhodně přispívá i vládní politika, tedy samotná nevhodná struktura fiskální konsolidace ve formě zvyšování daní a snižování investic. Nestabilitu prostředí dále zvyšují časté změny právního a daňového rámce. Loňský rok byl v tomto pohledu opravdu extrémní. Ani v posledním měsíci roku nebylo známo, v jakém daňovém režimu bude ekonomika v roce 2013 fungovat. Nejistotu pak zvyšuje i politický cyklus a rétorika politické reprezentace hrozící, že po příštích volbách může být vše opět úplně jinak. Tvůrci hospodářské politiky si obecně musejí uvědomit, že stabilní prostředí sice není podmínkou postačující k tomu, aby se ekonomika vrátila ke svému růstovému trendu, je ale podmínkou nutnou. l jan vejmělek hlavní ekonom Komerční banky

52 52 Euro ledna 2013 hyde park pracovní prostředí Podoba open space se změní V práci lidé tráví někdy více času než doma, měli by se tam proto i cítit dobře. Neosobní šedé prostory v budoucnu skončí a nahradí je příjemnější a inspirativnější prostředí Nedávno zveřejněná studie prozradila, že investice do zařízení pracovních míst činí v průměru dvě procenta výdajů na zaměstnance. To je nepoměr k tomu, nakolik nás nejen pracovní prostředí dokáže ovlivňovat. Shodneme se na tom, že má být příjemné a lidské. Trendy se ubírají i tímto směrem. Nejde jen o to, jaké dostanou zaměstnanci pracovní benefity, ale také v jakém prostředí pracují. V tomto směru nejde však jen o samotnou kancelář, ale i o zasedací místnost, chodby nebo třeba kuchyňku či toaletu. Už i zaměstnavatelé pochopili, jak je důležité, aby se lidé ve firmě cítili dobře a přirozeně. Je to cesta ke kvalitně odvedené práci. Od teorií k praxi Přichází doba zásadní přeměny kancelářského prostředí. Je totiž pravda, že se poslední dobou z interiérů kanceláří vytratila kreativita a lidský rozměr. Neosobní open space prostory, kde převládá bílá, šedá či černá barva nebo plexisklo mezi kolegy, již vychází z módy. Budoucnost naopak přeje osobnějšímu stylu. Je nutné dodat, že open space, tedy kancelář, kde v jednom prostoru sedí mnohdy desítky zaměstnanců, nekončí. Bude se však stírat rozdíl mezi společenským, domácím a pracovním prostředím. K řešení jsou tedy barvy, tvary, materiály. Jedním z důkazů je fakt, že v dubnu příštího roku bude na prestižním veletrhu nábytku v Miláně naposledy otevřen samostatný sektor věnovaný pouze kanceláři a kancelářskému nábytku. Právě na tomto veletrhu představí uznávaný francouzský architekt Jean Nouvel (v Čechách je známý stavbou budovy Zlatý Anděl na Smíchově) projekt, jak by měl vypadat pracovní prostor budoucnosti. Protože jsou jeho pozoruhodné stavby proslulé po celém světě, upírá se na milánský veletrh a Nouvelovy vize velká pozornost. Cítit se lépe Tyto trendy, totiž zlidštit pracovní prostředí, souvisejí se změnou filozofie firem. Mnozí zaměstnavatelé totiž pochopili, že pokud se v práci člověk cítí dobře, tak teprve potom podává kvalitnější výkony. Práce mu jde lépe od ruky. Dobrým příkladem jsou konferenční křesla. Na ně jsou dnes kladeny také mnohem vyšší nároky. Musejí totiž kromě své základní funkce splňovat navíc i funkci relaxační. Ubývá obyčejných a nepohodlných kancelářských židlí, přibývá těch kvalitních, a dokonce i komfortních. Nemluvíme pouze o možnosti nastavení a polohování, to už je nyní samozřejmostí. Do kanceláří se však mnohdy dostávají i relaxační křesla, která připomínají ta houpací. Cílem není, aby se člověk v pracovní době vysloveně pohoupal, ale aby měl možnost příjemně se usadit, změnit během pracovní doby polohu, protáhnout se. Pokud se ve svém pracovním křesle necítíte dobře, měli byste to řešit. Minimálně ze zdravotních důvodů je potřeba, aby vaše kancelářská židle byla především kvalitní. Hezká barva a dodatečné funkce sloužící k většímu pohodlí, to je potom příjemný bonus. A kdy se z bonusu stane samozřejmost? Tak to je jen otázka času. Zdravý a spokojený zaměstnanec je přece základem zdravé a spokojené firmy. Kancelář budoucnosti A jak tedy bude vypadat ta pravá kancelář budoucnosti? Mnozí si své pracovní prostředí představují tak, že do práce už nebudou muset chodit a budou pracovat z pohodlí svého domova. Většina z nás se však bude stále vracet ke svému pracovnímu stolu a počítači. Dobrou zprávou ale je, že rozdíl mezi domácí pracovnou a pracovním prostorem ve firmě se bude stírat. Už dnes se kanceláře oblékají do nových kabátů. Například právě konferenční křesla, židle a křesílka začínají být designová, trend směřuje do příjemných domácích barev. K tomu se podívejte kolem sebe, o kolik méně dnes potřebujete skříní, skříněk a šuplíků. Téměř vše je v počítači a na serveru. Zítřky tedy budou barevnější a veselejší! Kanceláře budoucnosti přinesou uvolněné a domácí prostředí, především nové barvy a relaxační sezení. Máme se tak na co těšit! Už to chce vlastně jen jediné. Mít nadřízené, kteří ve vás chtějí mít motivované a příjemně naladěné zaměstnance. Vedení firem musí pochopit, že je dobré, vlastně téměř nutné, abyste se v práci cítili skoro jako doma. Protože kde trávíte nejvíce času? l JITKA HURÁBOVÁ ředitelka a majitelka společnosti LD seating

53 53 právo & byznys hyde park Exekuce po poslední novele Od začátku roku nabývá účinnosti novela občanského soudního řádu. Přináší změny pro exekutory i dlužníky FOTO archiv / ilustrace Vojtěch Velický Začátek nového roku přináší každoročně do našeho právního řádu řadu novinek a změn a nejinak tomu je i letos. Jednou z oblastí, které se změny letos týkají, je oblast exekucí. Dne 1. ledna 2013 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, která přináší výrazné změny nejen pro soudní exekutory, ale i pro dlužníky a věřitele. Nejvýznamnější změnou je pravděpodobně zrušení dvoukolejnosti výkonu rozhodnutí a exekuce. Od nabytí účinnosti exekučního řádu v roce 2001 měl věřitel na výběr, zda k vymožení své pohledávky zvolí buď soudní výkon rozhodnutí, anebo exekuci prostřednictvím soudního exekutora. Od začátku tohoto roku se však věřitel musí obrátit ve většině případů již jen na soudního exekutora, neboť soud bude provádět výkon rozhodnutí pouze ve věcech stanovených v zákoně, například ve věcech týkajících se nezletilých dětí, vykázání ze společného obydlí atd. Výrazné změny Novela ale přináší i další výrazné změny, z nichž některé byly navrženy s cílem ulehčit život dlužníkům. Mezi ně patří například spojování exekucí, a to jak obligatorní (podá-li věřitel u stejného exekutora více exekučních návrhů proti stejnému dlužníkovi), tak fakultativní (je-li exekuce proti témuž povinnému vedena u více exekutorů; o spojení pak rozhoduje soud na návrh dlužníka), které ve výsledku povede ke snížení nákladů pro dlužníka. Na žádost osob přítomných u mobiliární exekuce, tedy i dlužníka, budou mít exekutoři nově povinnost pořizovat videozáznam z průběhu této exekuce. Pro dlužníky pak novela prodlužuje i lhůtu pro dobrovolné plnění dluhu na základě výzvy exekutora z 15 na 30 dní. Nově již nejsou exekučně postižitelná zvířata, která slouží člověku jako jeho společník (domácí mazlíčci). Důležitou změnou jak pro dlužníka, tak i věřitele, která by ve svém důsledku mohla vést k poklesu žalovaných bagatelních dluhů, je zavedení takzvané předžalobní výzvy. Věřitel má nyní před podáním žaloby povinnost informovat dlužníka o dluhu a vyzvat ho k dobrovolnému splnění s tím, že výzvu je třeba poslat na Martina Šourková, advokátka, Toman, Devátý & partneři advokátní kancelář, s. r. o. adresu pro doručování či poslední známou adresu dlužníka. Zákon nezmiňuje povinnost výzvu doručit, avšak při neprokázání jejího odeslání může věřiteli nepřiznat náhradu nákladů řízení. Vedle toho novela zavádí nové způsoby výkonu rozhodnutí, popřípadě mění ty stávající. Mezi novinky patří například zavedení sekvestury (správy nemovitosti) či exekuce pozastavením řidičského oprávnění. Správa nemovitostí představuje nový, neinvazivní způsob výkonu rozhodnutí, který postihuje užitky plynoucí z nemovitosti (například z nájemních smluv), bez potřeby okamžitého prodeje nemovitosti. Pokud jde o pozastavení řidičského oprávnění, uvedený způsob exekuce bude možno použít jen při vymáhání nedoplatku výživného na nezletilé dítě a pouze u osoby, která řidičské oprávnění nevyužívá k uspokojování základních životních potřeb (například řidič z povolání); po dobu trvání exekuce nebude povinný smět řídit motorové vozidlo. Další novinku pak představuje možnost prodat v dražbě podíl v obchodní společnosti (s výjimkou veřejné obchodní společnosti a účasti komplementáře v komanditní společnosti) či v družstvu. V případě podílu v bytovém družstvu se bude při oceňování a dražbě postupovat jako u dražby nemovitosti, zatímco v současnosti se vyplácel pouze vypořádací podíl, jehož hodnota neodpovídala tržní hodnotě bytu, což bylo nevýhodné pro věřitele i dlužníka. Pravomoci exekutorů Změny pak novela přináší i u výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, kde zavádí možnost provést soupis věcí od stolu, tj. zahrnout do soupisu i takové věci, o jejichž existenci není pochyb, neboť jsou uvedeny ve veřejné databázi (například evidenci motorových vozidel či vkladních knížek, vkladových listů atd.), a zakázat povinnému s nimi nakládat, aniž by bylo třeba věc vidět či ji vzít do úschovy. Další změna pak umožňuje nařídit výkon rozhodnutí na opětující se plnění splatné v budoucnu (například výživné) a nově se upravuje i vymáhání plnění, které je vázáno na dosažení věku nebo jiný běh času (například důchodové připojištění). Novela dále obsahuje i řadu změn týkajících se samotného výkonu exekutorské činnosti, mimo jiné ruší exekutorům pravomoc sepisovat exekutorské zápisy se svolením k vykonatelnosti; zápisy s doložkou vykonavatelnosti budou moci sepisovat opět již jen notáři. Při projednávání předmětné novely byly zamítnuty pozměňovací návrhy senátorů, které měly pravidla pro exekuce ještě více zpřísnit. Jednalo se zejména o zavedení principu teritoriality (tj. územní omezení exekutorů) či snížení limitu pro výpočet nákladů na exekuční řízení. Nelze proto vyloučit, že i přes rozsah změn, které poslední novela do exekucí přinesla, nedojde v blízké budoucnosti k jejich dalším úpravám. l

54 54 Euro ledna 2013 light České zoo 1 & byznys 54 České zoo & byznys 1 České zoo připravují novinky na příští sezonu. Jak funguje jejich živobytí a díky čemu se za uplynulých dvacet let vypracovaly mezi nejlepší na světě? 59 Víno Šestnáct vinařských obcí v jižním Tyrolsku lemuje silnici, které se říká Weinstrasse, nebo chcete-li malebnější název italský, potom Strada del vino 60 Restaurace: Katr restaurant Ve Vězeňské ulici si můžete grilovat u stolu maso sami. Originální gastropub přitom nabízí víc předností než nedostatků 62 Letectví Češi našli nový způsob, jak ukládat peníze. Nakupují historická letadla Konec truchlivých prašivinců Chov zvířat vyžaduje plánování na mnoho let, kdežto ředitelé tuzemských zahrad často nevědí, kolik peněz budou mít k dispozici příští sezonu Zoologické zahrady jsou jedním z nejpodivnějších druhů podnikání. A nejen kvůli tomu, že v něm primárně nesmí jít o vydělávání peněz. Na jejich malém prostoru se potkávají dva světy, které se postupem času odcizily. Ploty, příkopy, skleněné přepážky a elektrické ohradníky zakládají možné usmíření. Optimista ocení, že v pražské zoo už nemusejí cedule přikazovat, aby návštěvníci nepíchali zvířata deštníky jako ve třicátých letech. Pesimista namítne, že za tu dobu lidstvo jako smrtonosná epidemie pohltilo bezmála všechen prostor pro ostatní živočišné druhy, které se soužití s ním nedokázaly přizpůsobit. Zoologické zahrady představují ostrůvky reality, jejichž existence je pro zachování zbytků přírody rok od roku důležitější. Podstata střetu lidského a zvířecího světa v prostoru omezeném na několik desítek hektarů generuje protiklady. Jestliže zoo mají být co k čemu, musejí chovat a rozmnožovat co nejvíce ohrožených druhů zvířat. Je pro ně ovšem také nezbytně nutné přitáhnout maximum návštěvníků, jelikož právě oni zahrady čím dál více živí. Snaha nalézt soulad mezi nesourodými prvky tak diktuje chod každé zoo. Chov zvířat vyžaduje plánování na mnoho let, kdežto ředitelé tuzemských zahrad často nevědí, kolik peněz budou mít k dispozici příští sezonu. Návštěvníci by si raději prohlíželi atraktivní slony a hrochy, nicméně více chovatelské péče by momentálně z hlediska zachování druhu potřebovali třeba přímorožci šavlorozí a hrošíci liberijští, nemluvě o vymírajících ptácích, plazech či bezobratlých. Když zmizely rezavé klece Kdyby se zdejší společnost proměnila za uplynulých dvacet let podobně, jako se změnily její zoo, byla by tato republika reklamou na spravování státu. Stísněné železné klece nasázené jedna vedle druhé z velké části přenechaly místo prostorným voliérám. Bezútěšné ohrady vystřídaly rozlehlé výběhy snažící se napodobit přirozené prostředí jejich obyvatel. Objevily se návštěvnicky přitažlivé vícedruhové expozice a pavilony poskytující představu o přírodě jednotlivých regionů. Takový je Čitván pro hulmany posvátné a medvědy ušaté, rozkládající se na bezmála jedenapůlhektarovém pozemku v ostravské zoo, Indonéská džungle v Praze anebo dvoudílná sekce Etiopie ve Zlíně. Žádná jiná země, přinejmenším v Evropě, nezaznamenala od roku 1990 takový nárůst ve kvalitě zoo jako Česko, řekla týdeníku Euro bývalá ředitelka královédvorské zoo Dana Holečková. Za metamorfózou českých zoo z archaických truchlivých prašivinců, řečeno slovy šéfa plzeňské zoo Jiřího Trávníčka, na moderní expozice stojí mimo jiné vysoká úroveň tuzemských zoologů a chovatelů, jejichž učiteli byli třeba dlouhodobý ředitel pražské zoo a etolog Zdeněk Veselovský nebo ředitel královédvorské zoo a zakladatel zatím jediného českého safari Josef Vágner. Chovatelské výsledky byly i tehdy v porovnání s těmi nejlepšími světovými institucemi na špičkové úrovni, ale expoziční předvá-»

55 55 české zoo & byznys 1 light FOTO Hynek Glos

56 56 Euro ledna 2013 light české zoo & byznys 1» dění návštěvníkům bylo úplně někde jinde, vysvětluje ředitel Zoo Ostrava Petr Čolas. Nedostatek financí neznamenal jen to, že Josef Vágner nezhmotnil svou představu safari v podobě, jakou si představoval. I výběhy a pavilony se v ČSSR stavěly a obnovovaly minimálně. Ještě dnes se zoologické zahrady zbavují posledních pozůstatků někdejšího investičního půstu. Snažíme se zoo přebudovat a zhruba pětadevadesát procent už je hotovo. Loni na podzim jsme otevřeli expozici drápkatých opic, kvůli které jsme rekonstruovali šedesát let staré klece na ptáky. Všechny druhy jsou kriticky ohrožené a existují pro ně záchranné programy, říká Jiří Trávníček. Všude najdete památníky, které se nestihly zbourat. Všechno má ale svůj vývoj. Nemůžete zahradu zbořit a začít od začátku, dodává Petr Čolas. Kvalita zoo je těžko měřitelná entita. Lichotivá odezva přicházející zvenčí nicméně naznačuje, že se české zoo propracovaly za těch pár let mezi nejlepší nejen počtem odchovaných zvířat. Pražská zahrada se například před šesti lety ocitla mezi desítkou nejlepších zoo světa podle magazínu Forbes, nezávislý hodnotitel zoo Anthony Sheridan a zakladatel The Independent Zoo Enthusiasts Society do Česka poslední dobou jezdí pravidelně. Už o nás jednou psal a loni aktualizoval, co se stalo nového. Jeho kladné hodnocení nás těší i z toho důvodu, že neposuzuje jen to, jestli tady máme slony. Všímá si, jak je zoo řešená a že je striktně rozdělená na geografické zóny, což nás odlišuje od ostatních zahrad, uvádí ředitel zlínské zoo Roman Horský. Virtuální plánování Zvířata žijí v jiných cyklech než toky peněz. Plánovat fungování zoologické zahrady se proto nedá z roku na rok, a dokonce ani na volební čtyřletky. V hlavě si představuji rozvoj zoo na třicet let, interně plánujeme na dvacet let a ve vztahu k městu a radě je přijatá koncepce rozvoje do roku 2017, uvádí ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Mezi šéfy zahrad je však spíše výjimkou. Luxus takové vyhlídky je dopřán málokterému z jeho kolegů. A stabilní výši každoročního příspěvku od zřizovatele nezaručí nikdo ani Miroslavu Bobkovi. Liberecká zahrada s dvanáctihektarovým pozemkem je relativně levná Neinvestiční výdaje, vlastní příjmy a dotace na provoz zoo v roce 2011 a srovnání s celkovým rozpočtem zřizovatele (rozpočet schválený pro rok 2011) Rozpočet zřizovatele (v tis. Kč) Dotace zoo v poměru k rozpočtu* zřizovatele (v %) Dotace na provoz Neinvestiční ZOO (v tis. Kč) Zřizovatel výdaje Vlastní příjmy Brno Brno ,39 % Děčín Děčín ,87 % Dvůr Králové Královéhradecký ,47 % kraj Hodonín Hodonín ,87 % Chomutov Chomutov ,00 % Jihlava Jihlava ,69 % Liberec Liberec ,06 % Ohrada Jihočeský kraj ,15 % Olomouc* Olomouc ,14 % Ostrava ** Ostrava ,50 % Plzeň Plzeň ,27 % Praha Praha ,22 % Ústí n. L Ústí nad Labem ,89 % Vyškov Vyškov ,43 % Zlín Zlín ,24 % Celkem tis. Kč ,50 % *pozn. red.: rozpočet zřizovatele rovná se příjmy daňové, příjmy nedaňové, kapitálové příjmy a dotace pramen: UCSZOO V Praze je čím dál méně blaze Vývoj schváleného neinvestičního příspěvku od magistrátu hl. m. Prahy a dotace ministerstva životního prostředí pro Zoo Praha Vývoj schváleného neinvestičního příspěvku magistrátu V tis. Kč Vývoj dotace MŽP V tis. Kč pozn. red.: na základě samostatných žádostí, zpravidla určených na konkrétní akci, může být schválený neinvestiční příspěvek od MHMP v průběhu roku upravován; čísla se mohou lišit od informací ve výroční zprávě UCSZOO kvůli odlišnému způsobu výpočtu pramen: Zoo Praha Tady žijí sloni. Nový výběh pro slony, hrochy a antilopy v pražské zoologické zahradě se oficiálně veřejnosti představí na jaře. Brzy se má narodit slůně, takže budeme mít osm slonů a s příchody jsme ještě neskončili. Sloninec je pro deset slonů, takže bych neopouštěl myšlenku, že jich v něm bude žít deset, říká ředitel zoo Miroslav Bobek

57 57 české zoo & byznys 1 light Nebezpečí přitahuje. Krokodýli, hadi taková zvířata extrémně přitahují lidi, tvrdí Jiří Trávníček. I proto chová plzeňská zahrada, které šéfuje, nejvíce plazů ze všech českých zoo. FOTO Hynek Glos na provoz, jenže stejně bych potřeboval vědět, jaký příspěvek na provoz od zřizovatele budu schopen získat v následujících letech, a ne se klepat z roku na rok. A k tomu jsme se bohužel zatím nedopracovali. Navíc většinou řešíme, o kolik méně nám bude stačit, uvádí David Nejedlo, ředitel liberecké zoo a prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO). Patnáct tuzemských zoo sdružených v UCSZOO se tak musí spolehnout na dobrou vůli buď zastupitelů města, anebo kraje. To podle toho, kdo je jejich zřizovatelem. A vůle je různá, stejně jako finanční síla regionu. V roce 2011 největší dotaci na provoz získala podle údajů výroční zprávy UCSZOO pražská zoo a představovala 106 milionů korun, nejméně vyškovská zahrada se 6,6 milionu. Čísla ovšem vypadají úplně jinak, pokud se příspěvek zřizovatele poměří velikostí jeho rozpočtu (zahrnujícího příjmy daňové, nedaňové, kapitálové i dotace). V takovém případě byli předloni nejštědřejší zastupitelé v Hodoníně, kde zoo ukrojila z příjmů města 2,87 procenta, kdežto v nejlakomější Praze pro zoo zbylo 0,22 procenta. Celkem pak dotace do zmíněných patnácti zoo dosáhla 477 milionů neboli v průměru půl procenta 96miliardového rozpočtu všech zřizovatelů. Ještě trochu jiný obraz poskytnou údaje o tom, jak by si dokázaly zoo poradit pouze s vlastními penězi. Bez příspěvků zřizovatele by se nejlépe obešla pražská zahrada, která předloni pokryla 79,2 procenta z vlastních příjmů a darů sponzorů, devět z patnácti zoo vykázalo soběstačnost vyšší než padesát procent. Tento údaj mimo jiné souvisí jak s návštěvním potenciálem zoo, tak celého regionu. Praha nemá o návštěvníky nouzi, zatímco do Dvora Králové už musejí lidé vyrazit hlavně kvůli africkému safari nebo blízkému Kuksu. Kdo se však pojede podívat do Ostravy jen proto, že tam najde první v Česku narozené slůně? Každá zoo je jiná a poměřovat je mezi sebou navzájem není vždy možné. Výrazně jiné náklady vykazují zahrady rozkládající se na malé ploše oproti těm velkým, chladnomilná zvířata nespotřebují tolik energie jako chované druhy z tropických oblastí. Některé zoo kromě chovaných zvířat pečují o volně žijící zvířata, rostliny a o biodiverzitu svých areálů. A pokud jde o soběstačnost, záleží třeba na tom, zda zřizovatel přispívá zoo na odpisy. Vyšší náklady, nižší dotace Zvířata si kvůli špatné hospodářské situaci nohy neukousnou. Tím spíš se zoo musejí vypořádat se skutečností, že pro ně peněz z veřejných zdrojů ubývá. Zoo Dvůr Králové byla podfinancovaná od samého začátku po roce Za socialismu jsme měli náklady 30 milionů a dotaci 30 milionů. Když jsem nastoupila do funkce v roce 1996, tak jsme měli dotaci také 30 milionů, ale náklady už byly šedesát, uvedla Dana Holečková. A v roce 2012 máme od kraje 45 milionů a od ministerstva dva, zbytek do 150 milionů musíme vydělat, dodala ředitelka zoo, ještě než byla loni v polovině října donucena z vedení odstoupit. Dvůr Králové je v mnohém specifickou zahradou. Zaměření na africkou faunu a hlavně Velkochov ze severu. Dvůr Králové se specializuje především na africké kopytníky. Rybníčky v tamním safari však obývají vlastnoručně odchovávaní pelikáni. kopytníky spolu s geografickou polohou vyžadují náročnější vytápění příbytků zvířat během zimních měsíců, špatná dopravní dostupnost návštěvníky nevábí. A nelze pominout, že kopyta nepatří mezi nejpřitažlivější chovance zahrad. Náklady jsou vysoké, příjmy omezené. Vývoj výdajů ve Dvoře přesto není výjimkou. Podobu každé zoo ovlivňují zvířata, která chová, a stejné je to s jejich účetnictvím. Od roku 2006 do roku 2011 se náklady na krmivo patnácti českých zahrad sdružených v UCSZOO zvýšily ze 61 na 81 milionů a energie s vodným a stočným ukousla z jejich rozpočtů místo 67 milionů v roce 2006 výrazných 102 milionů korun v roce Dotace přitom pro tytéž zoo poklesly ze 498 milionů korun od krajů a měst a 42 milionů od ministerstva životního prostředí na 477, respektive 33 milionů. Snižující se dotace a rostoucí náklady jsou realita. Přesto české zahrady drží krok s nej-»

58 58 Euro ledna 2013 light české zoo & byznys 1 Nový svět. Přeměna stísněných železných klecí na prostorné voliéry je v českých zoo už téměř u konce.» lepšími zoo světa. Bohatší ze dvou berlínských zahrad patří co do rozpočtu a množství zvířat k největším v zemi, jež je vyhlášená špičkovými zoo. V roce 2011 Zoo Berlin hospodařila hlavně díky příjmům od 2,9 milionu návštěvníků s rozpočtem 25 milionů eur (625 milionů korun). Stát z této částky dodal 1,3 milionu eur (a zároveň poslal do Tierparku v bývalém východním Berlíně dotaci kolem šesti milionů eur). Zoo Berlin sice má bezmála osmnáct tisíc zvířat, ale přes třináct tisíc z nich jsou ryby a bezobratlí. Expozičně náročnějších savců, ptáků, plazů a obojživelníků chová podobné množství (jak druhů, tak jedinců) jako pražská zoo, která v roce 2011 vykázala příjmy 340 milionů korun. A to Zoo Praha disponuje více než dvakrát větším rozpočtem než druhá nejbohatší česká zahrada. Začátek úpadku Krajům a městům sponzorujícím zoologické zahrady ze svých rozpočtů možná lze vyčítat, že jim z provozních dotací ukrajují. Mnohé z nich nicméně posílají do zahrad finance i prostřednictvím výrazných jednorázových investic. Tak vznikl třeba velkoryse koncipovaný výběh pro slony, hrochy a antilopy s patřičným zázemím v pražské zoo, který se odhalí návštěvníkům letos a který přišel na více než půl miliardy korun. Zoo bez novinek je jako velbloud bez hrbů. Zvířata vyžadují modernější prostory, protože ty staré vydrží přinejlepším dvacet let na uspokojivé úrovni. A návštěvníci jsou ještě náročnější. Většinu z nich nepřivábí jen tak nějaké vzácné druhy. Zato nové pavilony zaručují skoro stejný úspěch jako čerstvě narozená mláďata. Abychom přitáhli návštěvníky, musíme jednou za rok otevřít něco malého a jednou za dva tři roky něco většího. Loni jsme udělali Etiopii, získali jsme pandy červené, dostali jsme sem brazilské vydry, říká ředitel Zoo Zlín Roman Horský. Když se zoologická zahrada přestane rozvíjet, když se v ní přestane stavět, je to začátek úpadku. Souvisí to se zvyšováním celkové atraktivity i obměnou expozic, jejichž technická i morální životnost je omezená, vysvětluje Miroslav Bobek. Všechno je ale relativní. Záleží na velikosti zoo stejně jako na tom, jak změna působí. Tady v posledních osmi letech investice skoro nebyly. Přesto udržujeme pozornost návštěvníků díky areálu, který máme. Když se nám podaří do naší dvanáctiketarové zahrady sehnat dvě stě tisíc korun na nějaké zákoutí, chodí lidé na internet a známí říkají:,v té zahradě se furt něco děje. Kdežto kolega v Ostravě udělá něco za milion a nikdo si toho ve stohektarové zoo nevšimne, uvádí David Nejedlo z Liberce. Během této zimy se promění spousta tuzemských zahrad. V Plzni se chystá expozice nejjedovatějších hadů světa, ve Zlíně připravují smíšený výběh pro tapíry indické a siamangy a v Ostravě se staví mimo jiné nové návštěvnické centrum. Problémem často bývá, že jde o dlouhodobé projekty a na počátku lze celkové náklady odhadnout jen zhruba. Každá stavba v zoologické zahradě je naprosto unikátní. Měl byste přitom všechno vědět nejméně pět, ale raději alespoň deset let dopředu, což je ovšem v praxi zcela nerealizovatelné. upozorňuje Petr Čolas z ostravské zoo. Pokud nás to nepohřbí Nejenže se české zoo rozrůstají, v posledních letech přibývají i nové. První zahradou v soukromých rukou se stala již v roce 1997 Zoo Chleby ležící nedaleko středočeského Nymburka. Licenci oficiální zoo od ministerstva životního prostředí získala obecně prospěšná společnost založená Reném Fraňkem v roce Loni malou zahradu o rozloze necelého hektaru navštívilo podle Fraňka 60 tisíc lidí. Zoo Podle údajů výroční zprávy UCSZOO získala v roce 2011 největší dotaci na provoz pražská zoo. Představovala 106 milionů korun. Nejméně obdržela vyškovská zahrada: 6,6 milionu Chleby je nyní čekatelem a o jejím vstupu do unie se bude rozhodovat letos, uvádí prezident UCSZOO David Nejedlo. Rozšiřujeme se nyní o čtyři hektary, a abych to ekonomicky rozchodil, v nové severní části budou zvířata, kterým se nemusí topit, říká ředitel zoo Chleby René Franěk. Postavíme tam ale hlavně environmentální středisko a dětské hřiště, na které jsme dostali dotaci devět milionů korun, vysvětluje. Rozpočet jeho zahrady je v porovnání s těmi sdruženými v UCSZOO nepatrný, pohybuje se řádově v jednotkách milionů. Jsou tací, co říkají, že mě ta severní část pohřbí a že si na sebe nevydělá. Mým cílem je ale vybudovat soběstačnou plnohodnotnou středočeskou zoo, dodává s tím, že nová část by měla být hotová ještě letos. K dalším soukromým projektům patří Zoopark Zájezd nedaleko Kladna, protivínská krokodýlí zoo nebo Zoo Větrovy-Tábor. Čerstvým držitelem licence je Park exotických zvířat Dvorec u Borovan. Otázka kultury Živobytí zoologické zahrady je stejně jako živobytí jejích obyvatel v divočině velmi nejisté, napsal Yann Martel ve svém románu Pí a jeho život. Je to však zároveň nepřeberně pestrý svět. Když týdeník Euro v uplynulých třech měsících kvůli tomuto seriálu navštívil ty největší české zoo, v Plzni kousl ředitele do prstu lemur kata, v Ostravě kontrolovaly účetnictví úřednice z magistrátu, ve Zlíně se řešil brzký příjezd nosorožce tuponosého a Miroslav Bobek byl plný dojmů z toho, že právě získal od Stanislava Rákose pro pražskou zoo dar deset milionů a odkaz padesát milionů korun na vybudování expozice exotických ptáků. České zahrady se za uplynulých dvacet let dotáhly na úroveň těch nejlepších zoo světa. Žije v nich přes třicet tisíc zvířat a ročně jimi projde bezmála šest milionů lidí. Nicméně počet živočišných druhů v přírodě ubývá radikálním tempem a zoologické zahrady jsou jednou z mála institucí, která s tím může něco smysluplně dělat. Dělají skutečně dost? l Tomáš Pohanka pohanka@mf.cz Jan Svatoš spolupracovník redakce FOTO Hynek Glos

59 59 víno light Cesta pod hřebeny hor Strada del vino měří zhruba padesát kilometrů a nabízí neuvěřitelné sklepy Šestnáct vinařských obcí tvoří svéráznou oblast v Tyrolských Alpách, v místě, kde se odjakživa protkávaly dějiny vinohradnictví a vinařství Itálie a někdejšího císařství rakousko uherského. Dodnes tam přetrvává dvojjazyčná komunikace, dodnes tamní vinaři pracují s odrůdami z obou stran hranice. Réva se šplhá z úrodných nížin až do tisíce metrů nad mořem. Od jihu hýčkána příznivým středomořským klimatem, ze severu chráněna hradbou Alp, dává hrozny mimořádné kvality. Ty potom sklepmistři umně přetaví v lahodná vína. Oblast protíná Weinstrasse, nebo chcete-li malebnější název italský, potom Strada del vino Vinařský ráj. Cesta po úbočích hor, odkud se po staletí rekrutovala produkce znamenitých vín, je dlouhá padesát kilometrů a vede přes šestnáct měst a obcí. FOTO archiv Vzkřísit původní odrůdy Cesta po úbočích hor, odkud se po staletí rekrutovala produkce znamenitých vín, zahrnuje mimořádné sklepy výsostných jmen. Pokud zvolíme severojižní směr postupu od Merana, prvním místem na trase je Nals, nejjižnějším Salomo (Salurn) a nejvýznamnějším patrně Caldaro (Kaltern). Trasa, kterou autem zvládneme za slabou hodinku, měří zhruba padesát kilometrů. Tato informace ale nic nevypovídá o tom, kolik a jak dlouhých zastávek je třeba udělat pro alespoň základní poznání všech pokladů, které nabízejí tamní vinařství. Zaměříme se nyní na ty nejznámější s produkcí, již můžeme objevit v restauracích a vinotékách pražských. První zastávkou bude Girlan v Appianu (Epan). V této obci je domov sklepa, který nese jméno Colterenzio. Jde o družstvo, které se z původních 28 členů z roku 1960 rozrostlo na bezmála tři stovky družstevníků a stejně tolik hektarů rozlohy vinic. Nejvyšší řadou nabízených vín jsou ta pod etiketou La Foa, která dokonale otiskují všechnu jedinečnost a kvalitu jižního Tyrolska. Luis Raifer v nich optimálně zúročil svou vinařskou filozofii, pro kterou se mu přezdívá fanatik kvality. Z vín potom jeho snahy ukazuje La Foa Cabernet Sauvignon, DOC, mimořádně noblesní a jedno z nejlepších červených regionu vůbec. Zhruba v polovině vinařské cesty u jezera Caldaro narazíme na stejnojmenné místo s bohatou historií i současností. Ač dnes italské, je Caldaro považováno za jedno z nejstarších vinařských míst v německy mluvících oblastech Evropy. V roce 1919 zde začal produkovat víno Giuseppe Kettmeir. I on patří mezi propagátory originality vín z tohoto kraje, ve svých snahách jde tak daleko, že se zaměřuje na původní tyrolské odrůdy. K novému životu vzkřísil například Teroldego, odrůdu údajně vzdáleně příbuznou s francouzským Syrahem. 1 TEROLDEGO. 2 pinot grigio. 3 lagrein Crescendo. 4 la foa cabernet. 5 chardonnay Ritrati. Severně od Tridentu Mezi Caldarem a Traminem narazíme na sklep Ritterhof, který patří k nejvyhlášenějším v tomto svérázném horském vinařském mikrosvětě. Krédem jeho majitele z destilerie Roner je maximální autenticita vín. Využívá k tomu kromě jiného polozapomenutých místních odrůd. Typickým příkladem je Lagrein Riserva DOC Crescendo, víno, které dává udivující výsledky. Ještě než Caldaro opustíme, zastavme se u nabídky sklepa Santa Margherita. V roce 1935 jej založil obchodník textilem Geatano Marzotto mladší. Vinařství, které pracuje s tisícem hektarů vinic, dnes spravuje jeden z jeho vnuků a nese pověst velkého novátora. Nejlépe to dokumentuje počin někdejšího enologa firmy Giorgia Mascarina, který jako snad úplně první vinifikoval sortu pinot grigio jako bílé víno bez dlouhé rmutace na slupkách. Dnešní Pinot Grigio Valdadige DOC je důkazem trendu, který sklep razí od svých počátků. Totiž že víno má být vnímáno nejenom jako doplněk jídla, ale jistým způsobem jako nositel silných emotivních prožitků. K návštěvě Lavis, kouzelného místa vysoko v kopcích, musíme vinařskou cestu opustit a vydat se dále na jih, severně od Tridentu. Rozhodně to stojí za vyzkoušení. Vinařství, vzniknuvší v roce 1850 tehdy je založila rodina Cembranů představuje na třináct stovek farmářů, kteří vyhnali vinice do výše 800 metrů nad mořskou hladinu a pěstují na nich excelentní hrozny. Mezi víny sklepa je za nejzdařilejší považováno Chardonnay Ritratti DOC díky typickému projevu oblasti. Po celé Strada del vino můžete absolvovat i mnoho dalších aktivit. Víno však zůstává hlavním tématem této originální oblasti s nejednoduchým dějinným vývojem. l Milan Ballík spolupracovník redakce

60 60 Euro ledna 2013 light Katr restaurant Choboty, pivo a dobroty Ve Vězeňské ulici si můžete grilovat u stolu maso sami. Originální gastropub přitom nabízí víc předností než nedostatků To místo se rekonstruovalo podezřele dlouho. Chodili jsme kolem skoro každý den a kladli si otázku, co se v moderním interiéru bude asi skrývat. Když se pak nad stoly ze světlého dřeva objevily aluminiové choboty odsávačů par ze stolního grilu, byli jsme přesvědčeni, že půjde o další korejskou restauraci. Chyba lávky. Ve Vězeňské ulici vznikl originální koncept moderního českého gastropubu. Výraz gastropub přišel do našeho prostředí z Británie, kde se jím začaly označovat hospody (pubs), které se nesoustřeďovaly jen na to, jak vpravit do Brita před brzkou zavírací hodinou co nejvíce alkoholu, ale i na kvalitu podávaného jídla. Totéž platí o jejich českých následovnících. Potrefená husa byla první průkopnicí tohoto stylu stravování u nás. A na Starém Městě máme další povedenou ukázku: novou restauraci Katr. hodnocení vkusný interiér a promyšlený koncept kvalita používaných surovin solidní cenová úroveň brilantní technika čepování a podávání piva malý výběr dezertů celá restaurace je kuřácká Klobásky jako z Afriky První dojem je výtečný. Restaurace je provedena ve světlém dřevě, takže podnik ani trochu nepřipomíná vězeňskou kobku, na tabulích je vkusným písmem napsána denní nabídka. Vizuální stránka zkrátka nebyla ponechána domácímu umu, ale celý koncept je dobře promyšlený. Mezi tabulemi s denní nabídkou se nachází obrazovka se sportovním kanálem, avšak nikoho neruší. Způsob usazení hostů je variabilní, od vysokých stoliček u malých stolků přes pohodlné stolky pro dva či čtyři až k velkým stolům, kde se může výborně bavit společnost až deseti osob. Host má prakticky dvě základní možnosti buď objednat jídla z jídelního lístku, která jsou připravena v kuchyni, nebo si hrát. To hraní si spočívá v práci se zmíněnými stolními grily. Obsluha gril zapne a každý si může podle svého během pár minut připravit různé druhy masa. Při poslední návštěvě jsme tu byli se širokou rodinou a zkusili prakticky všechno, co se na grilovacím lístku skrývá: hovězí pupek i svíčkovou, kuřecí a kachní prsíčka a vepřovou panenku. Všechna masa jsou od pohledu velice kvalitní, dobře naporcovaná a záleží skutečně jen na každém hostu, jak zručný bude při přípravě. Za zvláštní zmínku stojí klobásky typu merguez, které se začínají v Praze objevovat stále častěji. Směs hovězího a jehněčího totiž ve Vězeňské ochucují přímo skvěle. Do merguez původem ze severní Afriky se přitom dá schovat skoro vše a ne nadarmo se ve Francii tento výraz používá mimo jiné pro auto, které bylo bourané, ale jeho majitel ho prodává jako nehavarované. V Katru nicméně používají jen kvalitní ingredience.

61 61 restaurace light Katr restaurant Vězeňská 9, Praha 1 tel.: katr@katrrestaurant.cz http: Otevírací doba Po Pá , So Ne Aspoň dvacet deka. Minimální objednávka grilovaných mas na porci je 200 gramů a doprovází ji výběr omáček. Kuchyně mezinárodní se zaměřením na střední Evropu Země původu nabízených vín Česká republika, Německo, Francie, Itálie FOTO Hynek Glos Jehněčí klobásky si nemusíte grilovat sami. Jsou k dispozici i mezi předkrmy, podávají se jednak s hořčicí a jednak s čerstvě nakrouhaným křenem a vydají skoro za hlavní jídlo. Velmi spokojená jsem byla i s hovězím vývarem, který nenesl stopy žádného dochucovadla. Dalším objevem byl telecí jazyk někdo může mít problém se strukturou masa i s tím, co vlastně jí, ale přestože jde o pochoutku od přírody trochu tužší, místní kuchaři si s ní poradili výtečně. Tak šťavnatou přípravu jsem dlouho nikde nezažila. Potíže s trojobalem Jak laskavý čtenář asi zjistil z předchozích recenzí, trpím jistou slabostí pro telecí řízky, a proto mě velmi potěšilo, že v Katru tuto středoevropskou dobrotu mají. Při poslední návštěvě ovšem telecí změnili za vepřové. Když jsem se podivila, bylo mi řečeno, že na telecím špatně drží strouhanka. V Rakousku jsem se přitom s opadávajícím obalem nikdy nesetkala a ani nikde v Praze. Celá tato položka menu je ovšem asi zakletá, i místní bavorský bramborový salát jsem si dala jen jednou. Působil velice moučným dojmem a byl plný hořčice, takže od té doby volím raději vařené brambory (a budiž ke cti místního personálu, že v rámci možností je možné kombinovat přílohy podle libosti, aniž by byl člověk vázán předepsanými kombinacemi podle jídelního lístku). Za pozornost stojí z hlavních jídel dále konfitované kachní stehno, které je skutečně výborně upečené a doplňuje je osvěžující kombinace zelí a jablek. Katr je také jedním z mála míst, kde si vzpomínám na babiččinu kuchyni, protože jako příloha se ke kachničce podávají opečené domácí škubánky. Kdo má chuť na něco méně českého, může zvolit například výborný hamburger. K neotřelým kombinacím patří třeba bazalkové rizoto, které doprovází jedinou rybu na jídelním lístku, filet z mořského vlka, nebo karotkové pyré podbarvující na talíři telecí hrudí s výbornou (i když trochu slanou) bylinkovou nádivkou. Gril po ruce. Na svém stole si v Katru mohou hosté připravit libovolné maso počínaje bio kuřetem a konče krevetami. Plzeň, která má říz Zklamáním jsou v Katru především dezerty. V restauraci, která si zakládá i na klasice středoevropské kuchyně, by návštěvník mohl právem očekávat kus poctivého koláče nebo jiný pečený zákusek. Asi si s ním kuchaři nechtějí dávat moc práce, a proto volí spíše na přípravu jednodušší krmě. V nabídce je jen bavorský krém s jahodami, ovocné brûlée a grilovaný ananas, přičemž ani v jednom případě mé chuťové buňky příliš nezajásaly. Po dobré hovězí polévce a kachničce se zelím by to opravdu chtělo jablečný závin, pane šéfkuchaři. Obsluha je v Katru příjemná. Nestalo se mi ani při jediné ze zatím asi pěti návštěv, že by se personál neusmíval a neuměl dobře své řemeslo. Nyní se chystám do Vězeňské na snídani. Katr je totiž jedním z mála podniků, kde mají otevřeno již od 8 ráno a kde se dá v klidu zahájit den. Nabídka je za velmi přijatelnou cenu a najdeme v ní jak vejce na nejrůznější způsoby, tak špenátovou omeletu a párky. Zastánci zdravé výživy ocení jogurty, müsli a ovoce. Samostatný odstavec si ale zaslouží místní pivo. Zejména pánové potvrzují, že jde o široko daleko jednoznačně nejlepší plzeňské točené z nerezového tanku. Teplota je dokonalá a místní výčepní umějí točit na jedničku: osvěžující plzeň na vašem stole vypadá doslova jako z reklamy. Orosené sklo, nadýchaná čepice, ze které po stranách kane dolů několik pěnivých slz a samozřejmě řízná chuť. A co je hlavní pokud odoláte pokušení a necháte sklenici chvíli stát, zjistíte, že se tady netočí pod míru. Kéž by se takhle točilo v této ulici všude. l Irena Blunt-Mastná spolupracovnice redakce Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku Hovězí consomé s tabulovou špičkou a kořenovou zeleninou 70 Kč Pečený vepřový bok na medu a zázvoru s kremžskou hořčicí a pyrenejskou cibulkou 99 Kč Kozí sýr zapečený s plátky grilované červené řepy 130 Kč Hovězí burger se sýrem čedar, julienne hranolkami a pažitkovou majonézou 199 Kč Řízek z vepřové panenky smažený na vepřovém sádle s bavorským bramborovým salátem a sardelovým očkem 225 Kč Pečený filet z mořského vlka s vinnou omáčkou a cherry rajčaty, bazalkové rizoto z rýže arborio 380 Kč Linguine aglio olio e peperoncino s cherry rajčátky a rukolou, parmazán 165 Kč Bavorský krém s čerstvými jahodami 90 Kč Maso na gril: Jehněčí svíčková 280 Kč/100 g Tuňák 220 Kč/100 g Krevety 180 Kč/100 g Variace klobásek 135 Kč/100 g Výběr z vinného lístku Champagne Philipe Gamet, Francie, Champagne 1250 Kč Chardonnay Luc Pirlet, Francie, Languedoc 435 Kč Chablis AOC Domaine Fourrey, Francie, Bourgogne 900 Kč Gewürztraminer spätlese Schloss Ortenberg, Německo, Bádensko 900 Kč Cabernet sauvignon klaret Vinařství Hynek Holánek, Morava, Mikulovská podoblast, obec Ivaň 550 Kč Modrý portugal, pozdní sběr Vinařství Balga, Morava, Slovácká podoblast, obec Tvrdonice 560 Kč Barbera d Alba Grimaldi vini, Itálie, Piemonte 580 Kč Châteauneuf du Pape blanc Domaine des sénéchaux, Francie, Côtes de Rhône 1450 Kč Château margaux 1-er cru classé, Francie, Margaux Kč

62 62 Euro ledna 2013 light letectví Investice do oblak Zlato, nemovitosti, umělecká díla. To jsou jedny z možností, jak uložit peníze. Teď ještě přibyla stará letadla Mnoho lidí dnes investuje do historických letadel a jejich replik. Proslulí podobným koníčkem jsou například Dietrich Mateschitz, majitel společnosti Red Bull, Paul Allen, spoluzakladatel Microsoftu, nebo režisér Peter Jackson. Zahraniční trend se už přelil i do Česka, mezi majitele výjimečných historických letadel patří například Petr Turek, spolumajitel liberecké stavební firmy Integra stavby, nebo Ivo Lukačovič, zakladatel a spoluvlastník společnosti Seznam.cz. Je pravda, že pořízení a udržování historického letadla je finančně náročnější než obvyklé komodity. Na druhou stranu poskytuje nepřetržitý růst hodnoty. Od šedesátých let minulého století cena historických letounů pouze roste. Druhým argumentem pro pořízení je současná ekonomická situace v USA a vysoký věk mnoha majitelů veteránů, kteří své stroje prodávají, a v neposlední řadě příznivá cena dolaru. Mimochodem, s letuschopným historickým letadlem si na rozdíl od zlaté cihly užijete i spoustu legrace, říká Milan Mikulecký, šéfpilot Historické letky republiky Československé. Ta sdružuje lidi s láskou k létání i slavným dějinám československého letectví. Letuschopné historické letadlo je možné pořídit za cenu od šedesáti tisíc amerických dolarů (v přepočtu necelých korun). Horní hranice investice je prakticky neomezená. Stíhačky z druhé světové války se pohybují od jednoho do čtyř milionů dolarů, ale jsou i stroje, které tyto ceny násobně převyšují. Letuschopná věrná replika historického letadla stojí mezi pěti až sedmi miliony korun a doba její stavby se pohybuje mezi třemi až sedmi lety. l Jakub Křešnička kresnicka@mf.cz

63 63 letectví light Zkusit může každý. Avia BH 5 je první československý letoun, který zvítězil v mezinárodních závodech. Je také prvním letounem, do nějž byl nainstalován první a úspěšný motor vlastní konstrukce společnosti Walter. Jak se s letadlem na začátku 20. let minulého století létalo, si s virtuálním modelem BH 5 pro Flight Simulator 2004 a Flight Simulator X může díky webu Historické letky vyzkoušet každý. Armádní cestovatel. Letadlo Harvard Mk.II bylo vyrobeno ve 40. letech v americkém Dallasu. I na tomto typu letounu byly vycvičeny tisíce spojeneckých letců, mezi nimi i stovky Čechoslováků, kteří pak sloužili v řadách Britského královského letectva. Stroj s doletem 1175 kilometrů, který je například aktuálně v Plzni-Líních, prošel armádami Spojených států i Jihoafrické republiky. Z války na prášky. Boeing B 75 Stearman byl před druhou světovou válkou i během ní používán k základnímu leteckému výcviku v armádě a námořnictvu USA i v mnoha dalších armádách spojenců. V poválečných dobách byl pro své výtečné letové vlastnosti a ovladatelnost v malých výškách často oblíbeným práškovacím letadlem. Válečný trénink. Letoun DH 82A Tiger Moth byl v licenci produkován v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandě a kompletoval se v Indii. Létaly po celém světě a během druhé světové války sloužily i v britském RAF. Podílely se na výcviku mladých pilotů, včetně těch z Československa. Desítky původních strojů jsou i nyní letuschopné. FOTO Martin Pinkas

64 64 Euro ledna 2013 light káva se... Stevem Amstutzem Se safírem na displeji Naše mobily nejsou jen luxusem se špičkovou technologií, ale i předmětem touhy, říká obchodní ředitel Vertu Dát za mobilní telefon totéž co za novou škodovku se může zdát šílenství. Pro některé klienty nejde ale o vyhozené peníze, luxusem se rádi pochlubí. Britská firma Vertu, která v hrabství Hampshire nedaleko Londýna telefony z drahých kovů a polodrahokamů již patnáct let ručně montuje, měla dlouhou dobu pověst výrobce zlatých cihel, z nichž se dá také volat. Před časem ale opustila zázemí finské Nokie, a chce jít vlastní cestou. Mimo jiné plánuje technologicky dohnat konkurenci. Vyrábět luxus neznamená ustrnout na místě, říká Steve Amstutz, obchodní ředitel Vertu. Bez Nokie do světa. Nokia investovala do projektu Vertu stovky milionů eur. Bez ní v následujících pěti letech chceme udělat řadu změn ve vývoji telefonů, způsobu prodeje i komunikaci, říká obchodní ředitel Vertu Steve Amstutz. Nokia loni v říjnu Vertu prodala soukromému investičnímu fondu EQT VI. Jaká budoucnost vás čeká bez zázemí jednoho z největších výrobců mobilních telefonů na světě? Nokia investovala do projektu Vertu stovky milionů eur. Když to přirovnám k dítěti, vychovala potomka a v době, kdy už byl dostatečně sebevědomý, ho poslala z domu, aby zkusil vlastní cestu. A my ji zkusíme. V následujících pěti letech chceme udělat řadu změn ve vývoji telefonů, způsobu prodeje i komunikaci. To v rámci Nokie nebylo možné? Nokia nám dodávala technologii, s níž jsme dále pracovali. Teď už budeme sami vyvíjet celý produkt od počátku a dostojíme tak pověsti špičkového výrobce mobilních telefonů. Je Vertu stále ještě mobilní telefon, nebo spíše módní doplněk? Vertu je především unikátním spojením luxusu a technologie. Jsme jediný výrobce mobilů, který používá na dotykovém displeji safírové sklíčko, vyrábíme ze zirkonu, který je ještě lehčí a odolnější než hliník nebo titan. Naše telefony mají špičkový zvuk a každý náš zákazník dostane na rok službu concierge zdarma. Když zavolá, dokážeme pro něj zařídit cokoli. Třeba i soukromé letadlo, které ho dopraví z válečné zóny. Běžné mobilní telefony lidé často mění, protože jejich funkce rychle zastarávají. Jak je to s vašimi zákazníky, kteří za telefon dávají tisícinásobky ceny těch obyčejných plastových? Znám zákazníky, kteří stále používají jeden z našich prvních modelů. Klienti Vertu jsou značce věrní, takže řekněme každý rok a půl se porozhlížejí po novinkách. V roce 2010 jsme představili smartphone, před rokem a půl jsme přišli s dotykovým displejem. Ty dnes tvoří 60 procent našich prodaných výrobků. Takže se snažíte jít s dobou Jistě, smartphony jsou pro nás zásadní. Nechceme být jako jiné firmy, které ve vývoji ustrnuly. Naši zákazníci se vždy dělili na velké šéfy a pak na ty, co jsou o stupínek níže. Zatímco ti první telefon potřebují opravdu jen k volání, ti ostatní chtějí využívat internet, sociální sítě a různé aplikace. A právě na tento segment se chceme více zaměřit. Chceme tu být pro nadšence do nových technologií, kteří zároveň chtějí náročný design a vybrané materiály. Kde je největší poptávka po vašich telefonech? Podobně jako v celém segmentu luxusního zboží je to Čína, respektive Macao a Hongkong k tomu. Druhá příčka patří východní Evropě včetně Ruska. Třetím trhem v pořadí je západní Evropa. Česko je pro nás ideální lokace, protože leží přesně mezi. Každý třetí zákazník našeho pražského butiku mluví rusky a pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu. Je těžké lákat nové zákazníky? O klienty, kteří mají opravdu hodně peněz, se pere kdekdo. Mobilní telefony mají v řadě luxusních výrobků tu výhodu, že k nim získáte až intimní vztah. Když ráno zapomenete na nočním stolku hodinky, už se pro ně nevrátíte. Ale bez telefonu často nemůžete fungovat. l Blahoslav Hruška hruskab@mf.cz FOTO Tomáš Novák

65 65 společnost light FOTO archiv / PŘIPRAVILA Naďa Kubalíková (kubalikova@mf.cz) Scott & Weber Na stojáka v Elementu Společnost Scott & Weber uspořádala pro své klienty společenský večer v klubu Element. Neformální večer byl pojat s nadsázkou díky humornému představení Na stojáka, ve kterém účinkují Ester Kočičková, Miloš Knor a Karel Hynek. Scott & Weber vtipným večerem poděkoval svým klientům za úspěšný rok. Na snímku zleva Filip Baťka, sales director (E&V Holding), Kateřina Ulrychová, recepční (Scott & Weber), Viktor Svoboda, executive director (E&V Holding), Petra Šustrová, recepční (Scott & Weber), Lucie Pastírová, provozní manažerka (Scott & Weber), a Eduard Švehla, project manager (E&V Holding). NF Slunce pro všechny Kalendář pro dobrou věc V pražské restauraci Pod křídlem noci byl slavnostně představen nový charitativní kalendář Nadačního fondu Slunce pro všechny pro rok 2013 s názvem Slunce svítí všem. Slavnostního večera se zúčastnilo mnoho známých osobností, které se v kalendáři také objevily. Výtěžek ze zakoupení kalendáře poputuje na opravu střechy školy Slunce v Unhošti, která slouží pro děti se speciálními potřebami. Na snímku zleva fotograf Jakub Ludvík, herečka a moderátorka Mahulena Bočanová, herečka Chantal Poullain a ředitelka Nadačního fondu Slunce pro všechny Blanka Dvořáková. Klub finančních ředitelů Tečka na závěr roku Loňský program setkání členů Klubu finančních ředitelů uzavřel v pražském Grand Hotelu Bohemia vánoční společenský večer, jehož partnerem byla již tradičně společnost RWE Transgas. Zatímco v předchozích letech se hovořilo o sportu, tématem posledního setkání byl film. Hosty diskuse, kterou moderoval Martin Chalupský, head of PR & press services společnosti RWE Transgas, byli režisérka Marie Poledňáková a Jan Bradáč, předseda představenstva produkční a distribuční společnosti Falcon. Zleva na fotografii Martin Herrmann, CEO, RWE Transgas, Martin Chalupský, Marie Poledňáková, Jan Bradáč a Dean Brabec, managing director CEE a prezident Klubu finančních ředitelů, Arthur D. Little. Obchodní akademie Neveklov Významné školní výročí Obchodní akademie Neveklov oslavila 20 let od svého založení. Významné výročí si připomněla výstavou o historii školy a oslavou. Za období dvou dekád prošlo lavicemi školy úspěšně celkem více než 1400 absolventů. V současné době nabízí možnost studia v šesti obecných i specializovaných oborech, mezi něž patří kromě ekonomického lycea či obchodní akademie také informační technologie, sportovní management či podnikání ve stavebnictví. Svíčky na dortu slavnostně zapálili zleva starosta města Jan Slabý, učitelka OA Neveklov Václava Netolická, ředitelka školy Soňa Veisová a zakladatelka školy Miluše Stibůrková. narozeniny 14. ledna Winfried Krause (51) člen představenstva za oblast ekonomiky: Škoda Auto Radoslav Tesař (55) partner a jednatel: M.C. Triton; člen představenstva: T.Geo Mathias Sebastian Thielen (42) finanční ředitel a člen představenstva: GE Money Bank 15. ledna Přemysl Antecký (54) generální ředitel a jednatel: BorsodChem MCHZ Vladimír Mlynář (47) chief of public and government affairs: PPF; člen představenstva: Sazka Kateřina Jirásková finanční ředitelka: PPF; předsedkyně dozorčí rady: Generali PPF Asset Management 16. ledna Adam Brož (37) výrobně-technický ředitel: Budějovický Budvar Vladimír Krajíček (54) generální ředitel a předseda představenstva: ERV pojišťovna Roman Pospíšil (52) předseda představenstva: Pioneer Asset Management, Pioneer investiční společnost; člen rady ředitelů: Asociace pro kapitálový trh ČR 17. ledna Petr Bláha (51) generální ředitel a místopředseda představenstva: Fatra Jozef Sinčák (43) výkonný ředitel divize Obchod a korporátní služby a místopředseda představenstva: Letiště Praha 18. ledna Martin Burda (39) člen představenstva: Palace Capital, Léčebné lázně Jáchymov, Lázně Luhačovice Vlastimil Hokr (59) senior partner a jednatel: BDO Audit; předseda představenstva: Right Invest Jan Sýkora (41) výkonný ředitel a předseda představenstva: Wood & Company Financial Services; člen dozorčí rady: Burza cenných papírů Praha Petra Sýkorová finanční ředitelka a členka dozorčí rady: Keramost 19. ledna René Beauchamp (57) generální ředitel a jednatel: Four Seasons Hotels (Czech Republic) Mohammed Omar Sattar (42) generální ředitel a jednatel: Colliers International 20. ledna Petr Kolman (54) generální ředitel a člen představenstva: Litvínovská uhelná; člen představenstva: Důl Kohinoor

66 deník pátek číslo 1288 l volný prodej 10 K č l řízená distribuce l Trable polského letectví Prémiový alkohol krizí netrpí Letiště Modlin zaceluje díry, Destiláty nabízí skvělé zhodnocení, LOT čeká odtučňovací kúra říká šéf firmy Brown-Forman Jan Kalina středoevropský byznys str. 8 PáTeční rozhovor str jednou větou Film Lincoln ovládl nominace na Oscara Spielbergův snímek Lincoln je s 12 nominacemi hlavním kandidátem na cenu pro nejlepší film roku udílenou Americkou filmovou akademií. str. 18 Adéla Čabanová Praha Ľ u BOš MOKráš: esm čeká růžová budoucnost. Ta nejbližší komentář str. 16 se tu lékárna neuživí. Změnit nepříznivý trend má především úprava systému, kterým jsou lékárny placeny z veřejného zdravotního pojištění. Bude snaha vyvinout takový systém odměňování, který by zvýhodňoval,potřebné lékárny například v malých obcích a v místech se špatnou dopravní obslužností a který by naopak alespoň částečně reguloval vznik nových lékáren lékárnám, měl by určit, kde smí začít ve větších městech, kde jich je již mnoho, popsala mluvčí ministerstva zdraské země regulují místo vzniku lékárny. fungovat nová lékárna. Některé evropvotnictví Viktorie Plívová. V Rakousku nesmí nová lékárna vzniknout méně než 400 metrů od stávají- Zatímco v současné době mají lékárny za léky na recept marži a vydělají cí, v Portugalsku 600 metrů. Umím si si tím víc, čím víc jich prodají, nový podobnou podmínku představit po široké diskuzi i u nás, říká Hampel, systém by měl zohlednit i zajištění dostupnosti léků pro pacienty. Projekt je jehož sdružení zastupuje hlavně menší teprve na začátku, ministerstvo zdravotnictví analyzuje, jak by se dal systém Naopak majitelé řetězců lékáren jsou lékárny. reformovat. proti regulacím včetně pevných doplatků a povinných poplatků na léky. Stej- Podle předsedy Grémia majitelů lékáren Marka Hampla samotná změna ně jako někteří politici upozorňují, že v systému odměňování nestačí. Pokud díky nižším doplatkům někteří pacienti chce stát skutečně pomoci venkovským ušetří. Pokračování události str. 2 Jan šindelář Praha Hoteliéři mají za sebou rekordní rok. Nad jednou velmi lukrativní skupinou klientů ovšem jásat nemohou. Stále vzácnějším zjevem mezi hosty jsou totiž STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE obchodníci na služebních cestách. Podle údajů statistiků se loni počet služebních P X (CZ) ,69 % cest propadl o pětinu, a pokud vezmeme atx (AT) , 6 7 % pouze tuzemsko, činí pokles dokonce bux (Hu) ,18 % více než čtvrtinu. Data jsou sice zatím d a X (DE) ,16 % jen za tři čtvrtletí, nelze ovšem očekávat, WiG20 (PL) , 2 3 % že by konec roku trend zvrátil. KURZY ČNB str. 10 Odborníci navíc předpokládají propad i letos. To je realita. Poklesy tady CZK/EUR jsou a obávám se, že se k minulým číslům už nikdy nevrátíme. Firmy se během 25,630 krize naučily šetřit, tlak na úspory je -0,100 Kč velký, řekl zástupce hotelového řetězce CZK/USD CPI Hotels Jan Burian. Zmiňuje přitom jedno specifikum. Podle Buriana hoteliérům nenahrává loňské výrazné zahuš- historická volba. První přímou volbu 19,545 0,002 Kč tění konkurence na trati Praha Ostrava, českého prezidenta odstartovali včera krajané což mimo jiné přineslo zásadní zkvalitnění internetu ve vlacích. Manažeři už a v sobotu mezi 8. a 14. hodinou. Pokud žádný z devíti v Americe. V Česku se volí dnes od 14 do 22 hodin v Praze či Ostravě nenocují, jedou pouze kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, bude na jednodenní cestu a čas ve vlaku využijí se za 14 dnů konat druhé kolo, kde se utkají dva k práci. Pokračování byznys str. 7 nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. TéMa str. 4 5 téma Zaostřeno na minibyty reality DNES V listu BARBORA STEJSKALOVÁ Human Garden VLADIMÍR KOČÍ RU4 ONDŘEJ ŠVIHÁLEK icom Vision JANA BUDÍKOVÁ JBC Jana Budikova Consulting P O D N I K A T E L S K Ý M A G A Z Í N. V Y C H Á Z Í S D E N Í K E M M L A D Á F R O N T A E 1 5 číslo 1 7. ledna 2013 Samostatně neprodejné LUBOR ŽALMAN JANA BRŮŽKOVÁ Brůžková & Partners , číslo 10/12 Snad každý, kdo rád fotí, nakupoval v jeho obchodě. Milan Škoda vybudoval v paláci Langhans království fotografie, které před Vánoci vyzdobil i otevřením Leica Boutique. 1ZEN S t y l o v ý m ě S í č n í k. v y c h á z í S d e n í k e m m l a d á f r o n t a e Euro ledna 2013 FOTO archiv light pozvánky/společnost OD LISTOPADU 2012 Galerie Richard Watzke Značka Richard Watzke nabízí spojení umění a originálního bydlení. Současná tvorba žijících českých malířů je vystavována v luxusních nemovitostech, umělecká díla i nemovitosti jsou na prodej. V současné době má galerie v portfoliu 160 umělců, mezi nimiž jsou například Pavel Roučka, Ladislav Janiga, Petr Slobodzian, Marek Slavík, Pavel Vašíček, Jiří Mikeska, Mikoláš Axmann nebo Michal Gabriel. Jejich díla, vystavovaná jako harmonicky sladěné dočasné expozice je možné zhlédnout zdarma. Vernisáže se pořádají každý měsíc v některých z nabízených domů či bytů. DO 3. ÚNORA Festival Opera V Praze se koná 11. ročník festivalu Opera. Každé dva roky prezentují operní soubory z celé České republiky v metropoli své nejlepší inscenace. Letošního ročníku festivalu se účastní všechny tuzemské stálé profesionální operní soubory a čtyři další sdružení. Na programu jsou italské a německé operní hity (Verdiho Rigoletto a Nabucco, Donizettiho Lucia di Lammermoor, Ponchielliho La Gioconda, Weberův Čarostřelec, Gluckův Orfeus a Eurydika) i díla, která má pražské publikum příležitost vidět vůbec poprvé: Bizetovi Lovci perel a Catalaniho La Wally. Festival představí také nejnovější českou tvorbu: díla Vladimíra Franze, Tomáše Hanzlíka, Víta Zouhara, Miloše Štědroně a dvojice Ondřej Kyas Pavel Drábek. Představení budou uvedena na scénách Národního divadla a v Českém muzeu hudby. OD 15. LEDNA DO 28. ÚNORA Grand Restaurant Festival Nejezte blbě! vyzývá motto letošního festivalu milovníků dobrého jídla a pití, který se uskuteční ve stovce vybraných podniků z pub likace Maurerův výběr Grand Restaurant Hosté mohou ochutnat luxusní delikatesy v cenách od 200 do 600 korun za menu pro jednoho. Šéfkuchaři připraví návštěvníkům jídla v kategoriích Farmář & tradice, Specialita šéfkuchaře a Nejlepší jídlo od maminky. Tento rok je cílem především propagace lokálních surovin, biopotravin a ekologických farem. Zájemci se mohou těšit na gastronomické výpravy s Mňam Busem a Mňam Vlakem. Připraveny jsou speciální Mňam Balíčky festivalové degustace s luxusním ubytováním, wellness a dalším programem. Seznam restaurací a nabízených menu je na adrese OD 17. DO 20. LEDNA Festival krátkých filmů Praha V kině Světozor je připraven osmý ročník Festivalu krátkých filmů Praha pořádaný organizátory Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Festival zaměřený převážně na krátkometrážní hranou tvorbu představí v mezinárodní soutěži hrané filmy se stopáží do 30 minut vytvořené v uplynulých dvou letech a široký nesoutěžní program mapující dění na poli aktuální světové krátkometrážní kinematografie. V letošním roce nabídne divákům například průřez skandinávským krátkým filmem Mental Nord nebo výběr nejzajímavějších německých filmů prezentovaných v rámci desetileté existence značky Shorts Attack! agentury Interfilm Berlin. Návštěvníci se mohou těšit na sekci Labo, která prezentuje filmy vzniklé za pomoci nových technologií či netradičních postupů, přehledovou sekci oceněných filmů Panorama nebo hororově laděný noční program Brutal Relax. l Lenka Michálková michalkova@mf.cz vydává Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 generální ředitel David Hurta ředitel divize euro e15 Tomáš Skřivánek adresa redakce Pod Kotlářkou Praha 5 t: f: e: dopisyeuro@mf.cz šéfredaktor Pavel Páral zástupci šéfredaktora Jan Hrbáček Adam Junek hlavní ekonomický analytik Miroslav Zámečník editoři Božena Hažová Naďa Kubalíková Jan Jandourek Tomáš Pohanka reportéři Marcela Alföldi Šperkerová Hana Boříková Vadim Fojtík Blahoslav Hruška Dáša Hyklová Táňa Králová Pavla Kreuzigerová Jakub Křešnička Petra Pelantová Tomáš Pergler Tomáš Plhoň art director Tomáš Novák fotooddělení Tomáš Turek vedoucí Hana Adamcová produkční Hynek Glos Martin Pinkas jazyková redakce Irena Kovářová Rostislav Taud Markéta Teuchnerová euro setkání Růžena Rousková ředitelka t: Hana Partyková koordinátorka t: Marcela Foglová koordinátorka t: Kateřina Kuncová koordinátorka t: Gabriela Knížová asistentka t: inzerce A Lékáren ve městech je příliš, Heger chce posílit ty vesnické inistr zdravotnictví Leoš Heger hodlá částečně regulovat M síť lékáren. Zatímco ve městech je lékáren stále více, z menších obcí musí pacienti pro léky dojíždět, protože Služebních cest loni prudce ubylo inzerce David Korn ředitel inzerce t: Lucie Hirschlerová obchodní manažerka t: m: Mona Janovská obchodní manažerka t: m: Barbora Jahodová asistentka inzerce t: f: e: podkladyeuro@mf.cz marketing Hana Holková ředitelka marketingu t: Štěpánka Hejlová brand manager t: výroba a distribuce Soňa Štarhová vedoucí t: Barbora Basíková koordinátorka distribuce a předplatného t: sekretariát Lenka Michálková t: Martina Minaříková t: kontakt na jednotlivé zaměstnance prijmeni@mf.cz design Studio Marvil předplatné předplatné pro ČR vyřizuje: Postservis předplatné, Olšanská 38/9, Praha 3, t: , e: predplatne.mf@cpost.cz tisk Tiskárna EUROPRINT a. s. rozšiřuje v čr Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. t: (02) , e: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od roku 1998 každé pondělí. v divizi Euro E15 dále vychází Foto profimedia.cz V lastní cestou Proč manažeři opouštějí významné posty a zakládají svoje firmy P A N F O T O inzerce A A

67 časopis jen pro muže ForMen využívá revoluční zařízení ipad k vytvoření nejlepšího a nejsilnějšího digitálního časopisu na trhu. Stáhněte si ForMen pro ipad v aplikaci App Store. Zadejte do vyhledávacího pole text ForMen.