Plán péče o navrhovanou přírodní památku Troják

Transkript

1 Plán péče o navrhovanou přírodní památku Troják

2 Projekt NATURA 2000 ve Zlínském kraji, Projekt je spolufinancován Evropskou unií Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Cílem projektu je implementace soustavy NATURA 2000 na území Zlínského kraje, zajištění příslušné ochrany evropsky významných lokalit. Celkové uznatelné náklady na akci činí ,80 Kč, z toho příspěvek z fondu EU činí ,28 Kč a příspěvek SFŽP ČR ,52 Kč. Datum zahájení realizace projektu Datum ukončení realizace projektu:

3 Zadavatel: Zlínský kraj Zlín, tř. T. Bati 21, PSČ právnická osoba zřízená státem dle zákona č. 374/1997 Sb. IČO: DIČ: CZ Zpracovatel: Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/ Brno IČ: DIČ: CZ

4 Obsah Obsah Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmět ochrany ZCHÚ podle aktuálního stavu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geomorfologie Geologie Pedologie Klima Hydrologie Biogeografické členění Biota Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o útvarech neživé přírody Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Přílohy Rámcové směrnice hospodaření Tabulka: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

5 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Název ZCHÚ: Kategorie ochrany: Troják přírodní památka 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: Zlínský Kroměříž Kroměříž Kroměříž Rataje u Kroměříže, Věžky, Zborovice, Zlobice, Zdounky katastrální území: Nětčice (703893), Popovice u Kroměříže (739618), Rataje u Kroměříže (739626), Věžky (781339), Zborovice (791679), Zlobice (793302) Příloha č. M1: 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Vzhledem k rozsahu jsou příslušné tabulky uvedeny jako příloha. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ viz Přílohy - 5 -

6 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 625,3162 OP plocha v ha Způsob využití pozemku vodní plochy 0, zamokřená plocha 0 trvalé travní porosty 0, orná půda 0, ZCHÚ plocha v ha rybník nebo nádrž 0,5535 vodní tok 0,0094 ostatní zemědělské 0, pozemky ostatní plochy 10,4829 (zeleň, ostatní komunikace, jiná plocha) zastavěné 0 0 plochy a nádvoří plocha celkem 638, neplodná půda 0 ostatní způsoby využití 10, Překryv území s jinými chráněnými územími Natura 2000 ptačí oblast: - evropsky významná lokalita Troják CZ národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: ne ne ochranné pásmo vodního zdroje (1. a 2. stupeň), lokální územní systém ekologické stability 1.6 Kategorie IUCN V. - chráněná krajina 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Rozsáhlý komplex s převahou reprezentativních karpatských dubohabřin L3.3B ( Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum) a květnatých bučin L5.1 ( Bučiny asociace Asperulo-Fagetum)

7 Typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště L5.1 Květnaté bučiny (Bučiny asociace Asperulo-Fagetum) L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny (Dubohabřiny asociace Galio- Carpinetum) podíl plochy v popis biotopu typu přírodního stanoviště ZCHÚ (%) 7.77 % Podle původního vymezení se vyskytuje tento biotop ve vrcholových partiích Trojáku a při vých. okraji EVL % Dominantní typ vegetace v celé EVL. Nezřídka se vyskytují skupinky náletových dřevin, především břízy a topolu bílého nebo osiky. Občas je biotop zastoupen v mozaikách s nepůvodními jehličnatými dřevinami (MD, SM, BO) Předmět ochrany ZCHÚ podle aktuálního stavu Bylinné patro v dubohabřinách (především starších) je dosti bohaté a kvalitní. Při inventarizaci dubohabřin bylo kromě absolutně dominantní podjednotky L3.3B (západokarpatské dubohabřiny) nalezeno několik drobných ploch v okolí vrcholu Trojáku, které by bylo možno řadit do podjednotky L3.3C (přechodné hercynsko-karpatské dubohabřiny). Typickým znakem je bylinné patro se slabší pokryvností a přítomností (až dominantní) Luzula luzuloides a mechů. Stromové patro je tvořeno dubem a habrem. Vzhledem k malé ploše jednotlivých segmentů této podjednotky nejsou plochy vymezeny v mapě. Problematické je původní vymezení květnatých bučin (L5.1). Jedná se o několik drobných fragmentů, které jsou charakteristické převahou buku v druhovém složení dřevin. Bylinné patro ale odpovídá dubohabřinám, což je dáno dvěma souvisejícími aspekty. Především je třeba zdůraznit, že všechny tyto porosty jsou výsledkem lidského vlivu, kdy došlo k výsadbě a kultivaci buku v místech, kde by snad byl součástí dubohabřin jako příměs. Druhové složení bylinného patra je pak ovlivněno velmi malou rozlohou jednotlivých segmentů a masivním atakem druhů z okolních dubohabřin. Za relativně kvalitní lze považovat především porost ve východní části EVL. V blízkosti tohoto porostu se nalézají vzrostlé dubohabřiny s výrazným zastoupením buku (při všech mapováních vymezeno jako L3.3.). Vzrostlé květnaté bučiny jsou vymapovány severně od vrcholu Trojáku, přitom charakterem jsou velmi podobné dubohabřinám s bukem, který je zde pozůstatkem lidských zásahů. Zásadní vliv na celou lokalitu má z hlediska ochrany přírody lesní hospodaření. Současný stav je vlastně výsledkem dlouhodobého hospodaření v lesích. Negativní vliv na lesní porosty mají vysoké stavy srnčí zvěře. Výsadby je nutno plotit a poměrně bohaté dubové zmlazení pod porosty v podstatě nepřečká do dalšího roku. 1.8 Cíl ochrany Hlavním cílem ochrany je zabezpečit udržení poměrně bohaté a stanovištně odpovídající druhové skladby víceetážových porostů karpatských dubohabřin a fragmentů květnatých bučin

8 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Evropsky významná lokalita Troják je vymezena cca 7 km jihozápadně od Kroměříže. Jedná se o lesní komplex mezi obcemi Zborovice, Rataje a Věžky. Nadmořská výška lokality se pohybuje v rozmezí m n. m. Nejvyšší kótou je vrchol Trojáku (396,5), podle kterého nese EVL jméno. Geomorfologie Systém: Alpsko himalájský Provincie: Západní Karpaty Oblast: Středomoravské Karpaty Celek: Litenčická pahorkatina Podcelek: Orlovická vrchovina Okrsek: Medlovská vrchovina Jedná se o plochou vrchovinu s erozně denudačním reliéfem s široce zaoblenými rozvodnými hřbety, plošinami a různou měrou zahloubenými údolími. Geologie Podkladem je flyš ždánické jednotky, který je překrytý spraší. Pedologie Půdy jsou zde hluboké, na živiny bohaté, hlinité, z půdních typů převažují černozem luvická a hnědozem modální. Klima Klima v zájmové oblasti je mírně teplé a srážkově ve 3. vegetačním stupni průměrné. Dle používané klasifikace podle Quitta (1971) je území zařazeno do oblasti MT10 s delším sušším létem, dlouhým a mírně teplým jarem a mírným podzimem. Zima je kratší s krátkou sněhovou pokrývkou. Hydrologie Území patří do povodí Moravy. Severní a severozápadní část spadá do dílčího povodí Věžeckého potoka, který se vlévá do Moravy nad Kroměříží. Větší část ZCHÚ je odvodňována do Kotojedky, která se vlévá do Moravy pod Kroměříží. Vlastní území ZCHÚ protíná ve střední části ve směru SZ JV horní tok Olšinky. Ve východní části pramení Ratajský potok a v SZ okraji je pramenná oblast bezejmenného toku, který se vlévá do Věžeckého potoka. Biogeografické členění Provincie: středoevropských listnatých lesů Podprovincie: karpatská Bioregion: 3.1 Ždánicko litenčický Zastoupené biochory: 3BE Rozřezané plošiny na spraších 3. v.s. Biota Podle Fytogeografického členění Fytogeografická oblast: mezofytikum Fytogeografický obvod: Karpatské mezofytikum - 8 -

9 77. Středomoravské karpaty b Litenčické vrchy Potenciální přirozenou vegetaci tvoří ostřicová dubohabřina Carici pilosae-carpinetum PLO 36 Středomoravské Karpaty Aktuální stav: Dominantním typem vegetace v ZCHÚ jsou karpatské dubohabřiny L3.3 sv. Carpinion. Podle původního vymezení se ve vrcholových partiích mají nalézat i květnaté bučiny L5.1 sv. Eu-Faginion (viz komentář níže). Údolní jasanovo olšové luhy (L2.2) se vyskytují ve vyvinutých úzkých nivách potoků a v okolí lesních pramenišť. Součástí lesních porostů jsou i plochy nepůvodních jehličnatých dřevin, případně mozaiky a směsi jehličnanů a listnáčů. Sporadicky se objevují i nepůvodní listnáče. Nezřídka se v dubohabřinách vyskytují skupinky náletových dřevin, především břízy a topolu bílého nebo osiky. Zásadní vliv na celou lokalitu má z hlediska ochrany přírody lesní hospodaření. Současný stav je vlastně výsledkem dlouhodobého hospodaření v lesích. Negativní vliv na lesní porosty mají vysoké stavy srnčí zvěře. Výsadby je nutno plotit a poměrně bohaté dubové zmlazení pod porosty v podstatě nepřečká do dalšího roku. Jak je uvedeno již výše, v zásadě jsou zastoupeny lesní biotopy, konkrétně L3.3 karpatské dubohabřiny. V lesních porostech jsou časté paseky (X10 a X11) a svůj podíl mají i plochy s nepůvodními listnatými či jehličnatými dřevinami (X9). Ve fragmentech se vyskytují květnaté bučiny (L5.1) a plochy s náletovými dřevinami (X12). Ve vyvinutých úzkých nivách se vyvíjejí jasanovo-olšové luhy (L2.2) Všechny další přírodní biotopy (i evropsky významné) se vyskytují v nepatrných rozlohách, navíc jejich kvalita (reprezentativnost nebo zachovalost) není hodnocena příznivě. Pro hodnocení jednotlivých biotopů je třeba předem zdůraznit jeden obecný aspekt. Všechny lesy jsou hospodářsky využívané a jejich současný stav je výsledkem lesnického hospodaření. Mnohé plochy současného lesa mají charakteristiky lesa středního (horní etáž tvořena dubem generativního původu, spodní etáž pak habrem nebo lípou vegetativního původu). V některých místech je možno pozorovat i předržené pařeziny (např. v singuláru Zlobice jsou převažujícím tvarem lesa). Mladší porosty jsou převážně výsledkem výsadeb. Paseky se v dnešní době vysazují dubem a místy i bukem. V JV části ZCHÚ je několik ploch, na kterých je činěn pokus s přirozenou obnovou dubu (odstranění spodní etáže a silné proředění horní etáže). Bylinné patro v dubohabřinách (především starších) je dosti bohaté a kvalitní. Při inventarizaci dubohabřin bylo kromě absolutně dominantní podjednotky L3.3B (západokarpatské dubohabřiny) nalezeno několik drobných ploch v okolí vrcholu Trojáku, které by bylo možno řadit do podjednotky L3.3C (přechodné hercynsko-karpatské dubohabřiny). Typickým znakem je bylinné patro se slabší pokryvností a přítomností (až dominantní) Luzula luzuloides a mechů. Stromové patro je tvořeno dubem a habrem. Výskyt jednotlivých segmentů této podjednotky je ostrůvkovitý s malou plošnou výměrou. Problematické je původní vymezení květnatých bučin (L5.1). Jedná se o několik drobných fragmentů, které jsou charakteristické převahou buku v druhovém složení dřevin. Bylinné patro ale odpovídá dubohabřinám, což je dáno dvěma souvisejícími aspekty. Především je třeba zdůraznit, že všechny tyto porosty jsou výsledkem lidského vlivu, kdy došlo k výsadbě a kultivaci buku v místech, kde by snad byl součástí dubohabřin jako příměs. Druhové složení bylinného patra je pak ovlivněno velmi malou rozlohou jednotlivých segmentů a masivním atakem druhů z okolních dubohabřin. Za relativně kvalitní lze považovat především porost ve - 9 -

10 východní části ZCHÚ. V blízkosti tohoto porostu se nalézají vzrostlé dubohabřiny s výrazným zastoupením buku (při všech mapováních vymezeno jako L3.3.). Vzrostlé květnaté bučiny jsou vymapovány severně od vrcholu Trojáku, přitom charakterem jsou velmi podobné dubohabřinám s bukem, který je zde pozůstatkem lidských zásahů (jak je uvedeno výše). Jasanovo-olšový luh (L2.2) je reprezentován víceméně pouze dvěma, ale poměrně kvalitními segmenty. Jeden se nalézá v SZ cípu ZCHÚ (niva přítoku Věžeckého potoka), druhý v jižním okraji ZCHÚ v nivě Olšinky. V Z okraji je další segment, který je částečně možno hodnotit spíše jako přechod mezi L2.2 a L3.3. Jednotka X6 (antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla) se po revizi v ZCHÚ nevyskytují, protože došlo k návrhu úpravy hranice ZCHÚ tak, aby se dané plochy ocitly mimo zájmové území. Segmenty s nepůvodními dřevinami X9 jsou tvořeny především borovicí lesní, modřínem, případně smrkem, z listnáčů pak dubem červeným, výsadbami jasanu či javoru. Naskýtá se otázka, zda by do této kategorie neměly být řazeny i kultury buku na místech dubohabřin. Mozaiky jsou tvořeny většinou směsí biotopů přírodních (L3.3) i nepůdních dřevin (X9). Mnoho porostů řazených do dubohabřin (L3.3) je ve skutečnosti mozaikou typických dubohabřin a malých kotlíků s jinou druhovou skladbou, kdy převládají břízy, nezřídka i modříny. Kvalita biotopů Hodnocení kvality biotopů vychází z podkladů pro plány péče, které byly zpracovány v roce Kvalita byla hodnocena numericky škálou 1 5 (1 = nejvyšší kvalita) jako souhrnná známka více charakteristik. Důvodem mimo jiné byl i fakt, že pro území EVL byly k dispozici dvě vrstvy mapování (původní z roku 2001 a aktualizované z roku 2008), přičemž každá vrstva používá jiného způsobu hodnocení kvality. I když základním materiálem bylo aktualizované mapování, které pokrývá celou plochu EVL, v některých případech bylo pro hodnocení segmentu přihlédnuto i k údajům z původního mapování. Vzhledem k tomu, že v aktualizovaném mapování je několik kvalitativních charakteristik, dojde jejich kombinací k mnoha variantám, což bylo třeba zjednodušit. Přehled o kvalitě biotopů udává mapa v přílohách. Pro podrobnější popis byla lokalita rozdělena do 20 funkčních ploch segmentů. 1 jedná se o zbytkové plochy mezi jednotlivými segmenty v rámci celé ZCHÚ. Převažují dubohabřiny různého stáří a průměrné kvality, doplněné dalšími biotopy (mozaiky, paseky a plochy s nepůvodními jehličnany). 2 Mělké údolíčko v SZ cípu ZCHÚ s úzkou ale vyvinutou nivou s odpovídajícím biotopem L2.2. Větší část svahů je dubohabřinou L3.3, převážně výmladkového původu. Bylinné patro bohaté, místy invaze netýkavky malokvěté. 3 Vzrostlé dubohabřiny v záp. části ZCHÚ. Kromě dubu, habru a lípy je vtroušena bříza a osika. V záp. okraji čerstvě osázená paseka. Ve střední části mlazina BK s příměsí dalších dřevin. 4 Pestrá mozaika jednotlivě i maloplošně smíšených dřevin listnatých (DB, JS, KL, OS, LP, JIV, HB) i jehličnatých (především MD a BO). Věk cca 50 let. Bylinné při větším zástinu slabší. Místy opět netýkavka m. 5 Vzrostlé dubohabřiny záp. od vrcholu Trojáku. V dubohabřině je vtroušen i buk. V SV okraji přechod do květnatých bučin L5.1 (vliv lesnického hospodaření). Jedny z nejlépe

11 hodnocených dubohabřin v rámci ZCHÚ, které jsou charakteristické zachovalou patrovitostí porostu i kvalitním bylinným podrostem. Součástí segmentu je i malá paseka na SV. Na druhou stranu nejsou součástí porosty dubohabřin jižně od dílčí plochy. Důvodem je snaha o respektování stávajícího prostorového rozdělení lesa po existujících hranicích parcel této zvláště cenné části. Segment se víceméně shoduje i s vymezeným lokálním biocentrem. 6 Pokračování segmentu 2 v jižním směru s tím rozdílem, že biotop L2.2 není tak dobře vyvinut. Spíše se jedná o náznaky. Svahy nejsou tak strmé. 7 Plošně malý mladý porost výlučně výmladkového původu s lípou, klenem a jívou. Neobhospodařováno přehoustlé křoví. Bylinné patro velmi slabé ale s druhy dubohabřin. 8 V rámci ZCHÚ plošně nejrozsáhlejší bučiny v mýtním věku (započato s obnovou). Absolutní dominance buku je výsledkem lesnické výchovy. V bylinném patře druhy dubohabřin i bučin. Zmlazující se habr. 9 Výraznější souvislá plocha s dominancí jehličnanů (především SM, ale i BO, občas MD). Započato s obnovou výsadby listnáčů BK, DB Kompaktní dubohabřiny (věk st. 12/8). Celá plocha se nalézá v jižní části ZCHÚ v k.ú. Nětčice. Jedná se o kompaktní dubohabřinu s vtroušenými březovými kotlíky především v severní polovině. Plocha se nalézá na plochém hřbetu a mírných svazích s převažující orientací k SV (k hornímu toku Olšinky). Na jihu je hranice shodná s hranicí ZCHÚ. V jižní části (při okraji lesního komplexu) je vyšší zastoupení dubu. Na jihu se také nalézá jediná paseka s výsadbou dubu a nitrofilní pasekovou vegetací. Tato lokalita byla hodnocena kvalitativně poněkud hůře, i když se jedná o celistvou dubohabřinu s dobře vyvinutým bylinným patrem. Horší hodnocení je dáno přítomností březových a topolových kotlíků a v ploše znatelnými pěstebními zásahy v porostu (probírky, navršené hromádky klestu). Z tohoto důvodu není tak výrazná diferenciace jednotlivých etáží a převážně velmi slabé keřové patro. Tato plocha (v poněkud větších hranicích) byla navrhována do připravovaném nařízení vlády k ochraně AOPK ČR a Zlínským krajem. V současnosti se jedná o porosty pod správou singulárního společenstva Nětčice. V centrální části je vymezeno i lokální biocentrum. 11 Rozsáhlé kompaktní dubohabřiny (věk st. 13/8). Kompaktní a velmi dobře zachovalé a kvalitní dubohabřiny na svazích s orientací k JZ severně až severozápadně od oploceného areálu skladu s trhavinami. Porosty jsou charakteristické zachovalou patrovitostí porostu i kvalitním bylinným podrostem. Do segmentu jsou začleněny i dvě malé paseky ve spodní části svahu a jedna skupinka se smrky (X9A). Dále jsou do návrhu začleněny dvě mozaiky. Jedna z nich je výsledkem snahy o určení hranice dle parcelního vymezení (spodní část svahu), zatímco druhá je vlastně úzkou pasekou po spádnici v jižní části, kdy nedošlo k úplnému odtěžení porostu, ale bylo ponecháno poměrně velké množství stromů, původně převážně ze spodní etáže. V současnosti se jedná o porosty drobných vlastníků s vypracovanými LHO. Dvě parcely jsou pod správou Lesů ČR (517 B a K). Celé území spadá do k. ú. Rataje u Kroměříže. 12 Kompaktní starší bučina na SV svahu na východním okraji ZCHÚ. I když se jedná o hospodářsky vytvořenou bučinu, je hodnocena velice dobře. Ve stromovém patře absolutně dominuje buk, spodní etáže nejsou vyvinuty. Poměrně bohatě je ale vyvinuto bylinné patro, v němž se vyskytují druhy bučin i dubohabřin. Místy ale dominuje i netýkavka m. 13 Soustava různorodých porostů mladšího až středního věku na SV svahu. Rychle se střídající skupiny smrku, náletových listnatých dřevin, dubu, mlazin s bukem. V S cípu chatička a okolo plošně malý udržovaný travinobylinný porost. 14 Starší porosty dubohabřin ve východní části ZCHÚ s výrazným podílem buku, který místy v malých plochách dominuje. Porosty cenné nejen z produkčního ale i přírodovědného hlediska. Jižní část pásma hygienické ochrany II. stupně

12 15 Severní svah nad hluboce zaříznutým drobným tokem s mozaikou dubohabřin, smrkových a borových skupin, ale i akátu a dubu červeného. Centrální území pásma hygienické ochrany II. stupně. 16 Sever ZCHÚ s pruhem mozaik listnatých i jehličnatých porostů ve spodní části k severu ubíhajícího údolíčka (dno a k Z a SZ orientované svahy). 17 Mozaikovitá struktura porostů v jižní části ZCHÚ. Mýtní porosty rozpracované obnovou s pasekami, případně mlazinami s dubem ale i náletem břízy, osiky a jívy. Staré porosty tvořeny především dubohabřinami. Zastoupen je výrazně i buk a modřín (ten v jedné ploše i dominuje X9A). 18 Jižní výběžek ZCHÚ s mýtními porosty dubohabřin. Zatím nerozpracováno. Ve vých. polovině dub a bohaté bylinné patro (dominují traviny); záp. polovina s dubem, habrem i bukem a druhově bohatým bylinným patrem s nižší pokryvností. 19 Pruh porostů s především vých. orientací podél vodního toku mezi segmenty 10 a 11. Převaha vzrostlých dubohabřin s pasekou, mlazinou (DB + BK), v jižní polovině i plošky s dominantní břízou nebo s výrazným podílem jilmu. 20 Segment ve střední části ZCHÚ je tvořen různorodými porosty jak věkem, tak i druhovým složením. Dominantní jsou mladší mozaiky jehličnanů (především smrku) s pruhy listnáčů (dub, lípa, klen, bříza), v záp. části pak menší paseky, které se střídají s jehličnatými skupinami. Vše doplňují porosty dubohabřin, jak mladšího tak i vyššího věku. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů V území nebyly provedeny specializované zoologické či botanické průzkumy, z nichž by pramenily poznatky o výskytu zvláště chráněných druhů. Ani při provedené inventarizaci biotopů nebyly žádné zvláště chráněné druhy zaznamenány. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Z minulosti nejsou v území známy žádné aktivity související s ochranou přírody a krajiny. Současný stav (vyhlášení EVL) je výsledkem mapování biotopů soustavy NATURA b) lesní hospodářství Celé území je pokryto lesními porosty. Část je obhospodařována Lesy České republiky s.p., lesní správa Bystřice pod Hostýnem, část patří soukromníkům, kteří se buď sdružují v singulárních společnostech (Společenstvo singularistů Zlobice, Singulární společenstvo Nětčice) nebo nejsou nijak organizováni (LHO Bystřice pod Hostýnem). Lze se jen dohadovat, jak vypadal les v dávné minulosti. Je jisté, že původní les nedotčený nebo jen málo dotčený člověkem, zde vypadal odlišně, i když v dnešní době v porostech dominují listnaté dřeviny přirozené druhové skladby. Přesto vlivem hospodaření, které bylo spíše extenzivní a zaměřené původně na rychlou produkci dřevní hmoty pomocí pařezin, došlo především k prostorovým změnám v porostech, spojených se změnou poměru jednotlivých druhů dřevin. Mladší porosty jsou převážně výsledkem výsadeb. Paseky se v dnešní době vysazují dubem a místy bukem. Převažují starší porosty (nad 100 let), často dvouetážové (spodní etáž tvoří především habr nebo lípa, často výmladkového původu). Nezřídka se objevují předržené pařeziny dubu. Původně byl součástí porostů i buk, který se vyskytuje v současnosti jen místy. Lze jej nalézt vtroušeně v některých starých porostech. V nich má výraznou převahu pouze na několika místech (segmenty 8 a 12), avšak je to výsledek hospodaření. Nemalý podíl buku je rovněž v segmentech 14 částečně i 18. Obdobně jsou výsledkem péče o porosty některé plošně nevýznamné skupiny mladšího a středního

13 věku. V poslední době dochází k nárůstu plochy s bukem vlivem zalesňování některých pasek touto dřevinou. Z dalších dřevin se objevuje jasan ztepilý (uměle založené skupiny), vtroušeně je často přítomna ve světlejších porostech bříza, pomístně se objevují skupiny s javory (uměle založené). Z jehličnanů se vyskytuje jako jednotlivá příměs nebo v malých skupinách modřín opadavý, případně borovice lesní. Negativně je možno hodnotit především přítomnost stanovištně nepůvodního smrku, který tvoří skupiny různého stáří, především ale středního a vyššího věku (tyto jsou postupně těženy). Nové výsadby smrku jsou pouze sporadické a na malých plochách, což je třeba hodnotit spíše pozitivně. Ojediněle se objevuje dub červený. Pokud nebude docházet k jeho přirozenému šíření, je pravděpodobné, že postupem času bude z porostů eliminován. Všechny porosty jsou zařazeny do kategorie lesa hospodářského, kde je cílem vytvoření produkčního lesa s vyrovnaným poměrem věkových tříd se smíšenými porostními skupinami, odolného proti abiotickým a biotickým škodlivým činitelům. Z hlediska statické stability je výhodnější jednotlivé smíšení více či méně odolných dřevin než smíšení skupinovité. c) zemědělské hospodaření Nevyskytuje se. d) rybníkářství Rybníky se nevyskytují. Pouze na SZ cíp ZCHÚ navazuje malý obnovený rybník. e) myslivost Bližší informace o provozování myslivosti nejsou známy, je ale pravděpodobné, že je plocha součástí nějaké honitby. V současnosti se tu vyskytuje několik mysliveckých zařízení (posedy, chatky, menší krmná zařízení). Nebezpečím pro přirozenou obnovu jsou vysoké stavy zvěře (především srnčí). Z výměry původní EVL byla vyčleněna plocha odchovny bažantů s voliérami na Z okraji. f) rybářství Nepřichází v úvahu. g) rekreace a sport Využíváno minimálně a náhodně. Místy se v ochranném pásmu nalézají v extenzívních sadech chatky. Dvě drobné stavby jsou uprostřed porostů (viz myslivost). Území leží mimo značené turistické cesty. h) těžba nerostných surovin Nevyskytuje se. i) jiné způsoby využívání V SV části se nalézá pásmo hygienické ochrany vod I. (bod) a II. stupně (plocha). V původním návrhu EVL byla plocha skladu trhavin firmy STV Group a.s. s řadou stavebních objektů. Toto území je z výměry ZCHÚ vyjmuto. V ploše ZCHÚ jsou vymezena 4 lokální biocentra ÚSES a několik biokoridorů. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Jak je uvedeno výše, část ZCHÚ Troják má význam pro zásobování pitnou vodou PHO I. a II. stupně v k. ú. Popovice u Kroměříže

14 Pro všechna katastrální území jsou zpracovány územní plány Nětčice (v rámci ÚPD Zdounky) územní plán (dále jen ÚP) zpracovala firma Ateliér B, Zlín; nybytí účinnosti vyhlášky obce o závazné části Na tento ÚP navazuje Změna 1 (účinnost od ) a Změna 2 (zadání schváleno ). Popovice u Kroměříže, Rataje ÚP zpracovala firma AKTÉ Kroměříž; platnost vyhlášky Věžky ÚP zpracoval prof. ing. arch. Mojmír Kyselka, CSc. z Brna; vyhláška nabyla účinnosti Zborovice Úp zhotovila firma INEX Kroměříž; vyhláška nabyla účinnosti V současnosti je aktuální Změna 1, zpracovaná firmou AKTÉ Kroměříž a přijatá Zlobice ÚP zpracoval Ateliér B, Zlín; Vyhláška nabyla účinnosti Dne bylo schváleno zadání Změny 1 ÚP. Informace o platnosti lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov jsou uvedeny v kap Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast PLO 36 Středomoravské Karpaty Lesní hospodářský celek / 1191 Bystřice pod Hostýnem zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 243,9023 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství LČR, LS Bystřice pod Hostýnem Nižší organizační jednotka revír Kroměříž (Bílany) Přírodní lesní oblast PLO 36 Středomoravské Karpaty Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 49,0315 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Společenství singularistů Zlobice Nižší organizační jednotka Přírodní lesní oblast PLO 36 Středomoravské Karpaty Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 80,14 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Singulární společenstvo Nětčice Nižší organizační jednotka

15 Přírodní lesní oblast PLO 36 Středomoravské Karpaty Lesní hospodářský celek / LHO Bystřice pod Hostýnem zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 247,8356 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 36 Středomoravské Karpaty Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra Podíl (%) typů (SLT) (ha) 2D Obohacená buková doubrava (DB,DBZ)6, BK1,LP1,JV1,HB1, JL 20,3932 3,21 2H Hlinitá ( sprašová ) buková (DBZ,DBZ)5-6, BK2-3, HB , ,7 doubrava 2S Svěží buková doubrava (DBZ,DB)4-6, BK3-6, HB+-1, JD 3,8915 0,61 3D Obohacená dubová bučina BK4-6, (DB,DBZ)2-3,HB1-2,LP+-2, 37,8737 5,95 JD+-2,JL, JV, KL 3H Hlinitá dubová bučina BK5-6, (DB,DBZ)2-3, HB+-1,JD+-1 90,934 14,29 3S Svěží dubová bučina BK5-7, JD+-3, DBZ2-3, LP+-2, HB 51,5302 8,1 3B Bohatá dubová bučina BK4-6, DBZ2-3,HB1-2,JD+-2, JV, KL, LP 0,3966 0,06 Celkem 100 % Zdroj: Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v ČR základní doporučení pro hospodářské soubory (MŽP, AOPK ČR, 2004), publikováno v edici PLANETA 2004, ročník, XII, číslo 3/2004, ISSN Přílohy: - lesnická mapa typologická podle OPRL příloha č. M4-15 -

16 [%] Zastoupení dřevin v porostech podle vlastníků Lesy České republiky Dřevina Výměra [%] Potenciál [%] AK 0, BK 3, BO 2, BR 5, DB 65, DG 0, HB 5, JL 0, JS 1, JV 0,1708 +/-10 KL 1,3833 +/-10 LP 5, MD 2, OL 0, SM 4, TP 0, VR 0, JD - +/-5 + dřevina v příměsi EVL Troják - aktuální zastoupení dřevin v LČR AK BK BO BR DB DG HB JL JS JV KL LP MD OL SM TP VR [dřevina]

17 [%] LHO Dřevina Výměra [%] Potenciál [%] AK 1, BK 3,3831 +/-20 BO 5, BR 4, DB 72, HB 1, JS 0, LP 0,0072 +/-10 MD 6, OL 0, OS 4, SM 0, EVL Troják - aktuální zastoupení dřevin podle LHO AK BK BO BR DB HB JS LP MD OL OS SM [dřevina]

18 [%] Singularisté Dřevina Výměra [%] Potenciál [%] BK 6, BO 2, BR 5, DB 62, HB 2, LP 3,3387 +/-10 MD 7, OS 3, SM 6, JD - +/-5 EVL Troják - aktuální zastoupení dřevin podle singularistů BK BO BR DB HB LP MD OS SM [dřevina]

19 (%) Dřevina Podíl v EVL (%) Potenciál [%] AK 0, BK 3,6378 +/- 20 BO 3, BR 5, DB 67, DG 0, HB 3, JL 0,0276 +/- 3 JS 1, JV 0, KL 0, LP 3,2730 +/- 10 MD 4, OL 0, OS 1, SM 2, TP 0, VR 0, JD 0 +/- 3 EVL Troják - celkové aktuální zastoupení dřevin AK BK BO BR DB DG HB JL JS JV KL LP MD OL OS SM TP VR (dřevina) Přílohy: - lesnická mapa typologická podle OPRL příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů se zákresem porostů ponechaných samovolnému vývoji příloha č. M5-19 -

20 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Přímo v lokalitě se nenachází žádný rybník nebo nádrž. V ploše je možno identifikovat pramenné oblasti i vodní toky. Většina z nich má občasný charakter, pouze u několika se jedná o typický vodní tok ve své horní části pod pramennou oblastí. V takovém případě se jedná o úzké, hluboce zaříznuté potůčky na dnech údolí profilu V bez vyvinutého litorálu. Pouze v SZ cípu ZCHÚ je možno uvažovat o úzké nivě, na kterou je možno vázat biotop L2.2 (jasano-olšové luhy). V ostatních případech terén přechází do strmých svahů, a tím i jiných biotopů. Název vodního toku Bezejmenný (Věžecký potok) Číslo hydrologického pořadí /0 Úsek dotčený ochranou 0,4 1,22 (řkm od do) Charakter toku 0 Příčné objekty na toku 0 Manipulační řád 0 Správce toku LČR Správce rybářského revíru 0 Rybářský revír 0 Zarybňovací plán 0 Název vodního toku Bezejmenný (Kotojedka) Číslo hydrologického pořadí /0 Úsek dotčený ochranou 2,7 3,045 (řkm od do) Charakter toku 0 Příčné objekty na toku 0 Manipulační řád 0 Správce toku neznámý Správce rybářského revíru 0 Rybářský revír 0 Zarybňovací plán Základní údaje o útvarech neživé přírody V území se nevyskytují žádné útvary neživé přírody, které by zasluhovaly pozornost Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky nejsou součástí ZCHÚ. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V předchozích letech nebyla lokalita v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody. Současné vymezení ZCHÚ je výsledkem mapování biotopů a jejich ochranou v rámci soustavy NATURA

21 Vzhledem k tomu, že se v současnosti jedná o hospodářsky využívané lesní porosty a s ohledem na nadnárodní zájem ochrany přírody, bude nutno přehodnotit a upravit směrnice hospodaření v zájmovém území. V současnosti ohrožují předmět ochrany především tyto faktory: nevhodné formy lesního hospodaření (holosečná těžba a nešetrně provedené přibližování dřeva, místy nevhodná druhová skladba z nepůvodních dřevin), destrukce přirozeného zmlazení zvěří Poznámka: Jako vhodné se jeví vyhlášení lesních porostů za lesy zvláštního určení (subkategorie 32a lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích, přírodních památkách; případně subkategorie 32f lesy potřebné k zachování biologické rozmanitosti). 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nepředpokládají se výrazné kolize mezi zájmy ochrany přírody. Problém může nastat v případě zabezpečení podílu biotopu květnatých bučin, které v se v ZCHÚ vyskytují pouze v nepatrné rozloze, navíc jsou výsledkem lesnického hospodaření. I při spolupůsobení člověka se bude vždy jednat spíše o přechod mezi biotopem bučin a dubohabřin. Jejich zastoupení bude silně závislé od toho, zda bude buk do porostů při obnově uměle vnášen, případně podporován a preferován při výchově. Prioritou by mělo být především zachování významného komplexu typických karpatských dubohabřin. Pravděpodobné konflikty meziresortní: Zcela jistě dojde ke kolizi se záměry lesního hospodáře, který sleduje rychlou a levnou produkci dobře prodejných sortimentů dřeva. Kolizní může být snaha ochrany přírody o ponechání určitého množství stojících stromů na dožití (až po totální rozpad), stejně jako ponechání jisté části dřevní hmoty v porostech (nejen klest, ale i části kmenů). Jako kolizní je třeba označit i potřebu výrazné redukce stavů spárkaté zvěře (především srnčí), a to nejen přímo v území ZCHÚ, ale i v blízkém okolí tak, aby byla reálná přirozená obnova porostů. Problémem by mohl byl požadavek na znovuzavedení typického lesa středního s obmýtím spodní etáže let. Za kolizní není třeba považovat požadavek na preferenci stanovištně odpovídajících druhů dřevin s postupným vyloučením nepůvodních druhů (smrk, modřín, akát, dub červený), protože tento přístup se v posledních letech prosazuje přímo u lesních hospodářů

22 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Předmětem ochrany v ZCHÚ Troják je výskyt bučin asociace Asperulo-Fagetum a především dubohabřin asociace Galio-Carpinetum (neboli též biotopů L5.1 Květnaté bučiny a L3.3 Karpatské dubohabřiny). Základ péče spočívá v zachování tradičního hospodaření ve smíšených listnatých porostech, kdy je horní etáž tvořena dubem (případně i bukem), zatímco spodní etáž je tvořena převážně habrem a lípou, které mohou být doplněny dalšími dřevinami (břek, bříza, osika, jíva). Na dnech údolí se mohou vyskytovat fragmenty olšin s jasanem a jilmem, případně ve stinných polohách i s přimíšenou jedlí. Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná výlučně o lesní komplex, navrhovaná opatření se vztahují k lesnickému hospodaření, případně k výkonu práva myslivosti: a) ponechání určitého množství stojících stromů na dožití (až po totální rozpad), stejně jako ponechání jisté části dřevní hmoty v porostech (nejen klest, ale i části kmenů) za účelem zvýšení biodiverzity (významné především pro ptactvo, bezobratlé a houby); v prvé řadě by se mělo jednat o již nyní doupné stromy, může jít o zlomy; tyto stromy by se neměly nalézat přímo u cest, avšak je (z estetického hlediska) vhodné, aby některé byly v dohledu cest nebo jejich křížení, b) nezvyšování (příp. postupná redukce) součaného podílu stanovištně neodpovídajících druhů dřevin (především smrku, modřínu, akátu a dubu červeného) c) požadavek na znovuzavedení typického lesa středního s obmýtím spodní etáže let, d) šetřit v maximální míře vlhká dna údolíček s výskytem olše a jasanu (nemýtit porosty až k případné vodoteči, ale ponechat jednotlivé dřeviny podél linie vodoteče; obzvláště v těchto lokalitách maximálně omezit pojezd mechanizací, e) zákaz umisťování nových staveb, f) potřeba výrazné redukce stavů spárkaté zvěře (především srnčí), a to nejen přímo v území ZCHÚ, ale i v blízkém okolí tak, aby byla reálná přirozená obnova porostů bez nutnosti tyto plochy plotit. Výše uvedené zásady je možno uplatňovat v rámci celé ZCHÚ. Při výhledu do budoucna se jeví možnost ponechat malou část porostů dubohabřin v bezzásahovém režimu. S ohledem na současný stav a kvalitu porostů i s přihlédnutím k majetkovým poměrům by taková plocha mohla být umístěna v segmentu 5 (do porostu 514 E, případně D). Této myšlence nahrává i fakt, že se jedná o prostor vymezeného lokálního biocentra územního systému ekologické stability. Zároveň by tak mohlo pokročit naplňování myšlenky prof. Zlatníka na zbudování sítě lesnických rezervací podle jednotlivých typů geobiocénů, neboť pro 2. vegetační stupeň takové plochy v současnosti v podstatě neexistují. V tuto chvíli se ale jedná pouze o námět k další diskusi s lesním hospodářem. Přílohy: - lesnická mapa typologická 1: podle OPRL příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů příloha č. M5 - mapa kvality biotopů příloha M9-22 -

23 - rámcové směrnice hospodaření b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Rybníky nejsou přítomny. Vodní toky nevyžadují speciální péči. Pouze v PHO vodního zdroje je třeba postupovat dle příslušných předpisů. c) péče o rostliny Ohrožené druhy rostlin vyskytující se v území, nevyžadují žádnou samostatnou péči. Pokud budou dodrženy zásady plánu péče s navrženým managementem (úpravou lesnického hospodaření), bude podpořen i výskyt daných druhů v území. Problematickým se jeví výskyt netýkavky malokvěté, která lokálně (ostrůvkovitě) dominuje. Vzhledem k tomu, že je její výskyt ovlivněn mimo jiné i stanovištními podmínkami (především nezapojeným bylinným patrem a dostatkem světla), je možno říci, že na straně jedné není možno efektivně zabránit jejímu šíření (hospodářské zásahy v porostech budou probíhat nadále), na straně druhé ale nedojde k masovému rozšíření na celé území ZCHÚ (netýkavka bude spíše po ZCHÚ putovat v závislosti na tom, jak budou hospodářskými zásahy vytvářeny plochy s vhodnými podmínkami, které časem zase pominou). d) péče o živočichy Předmětem ochrany jsou biotopy. Proto se nenavrhují speciální zásady péče o druhy živočichů. Pokud budou dodrženy zásady péče uvedené výše, budou zabezpečeny podmínky pro vhodný rozvoj zoologické složky ekosystému (především ptactva a bezobratlých). Jako speciální opatření pro podporu především některých bezobratlých a ptáků (případně i netopýrů) je možno považovat ponechání jednotlivých stromů v porostech na dožití, případně i ponechání určitého množství mrtvé dřevní hmoty v porostech. Důležitá je redukce stavu srnčí zvěře. e) zásady jiných způsobů využívání území Je třeba redukovat stavy zvěře na normované nejen přímo v ZCHÚ, ale i v širším okolí, protože zvěř se ze zemědělské krajiny do lesních porostů zvláště v době nouze stahuje Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Lesy Obnova porostů Pro obnovu dubových (dubohabrových) porostů pěstebními zásahy vytvořit vhodné předpoklady a následně maximálně využít přirozenou obnovu. U výškově málo diferencovaných porostů na kvalitních stanovištích krátká částečná obnovní doba, zatímco u porostů výškově i tloušťkově různorodých (též druhově pestrých) dobu obnovní prodloužit i nad 40 let. Vhodným obnovním postupem může být Gayerova skupinovitě clonná seč. Ve smíšených porostech zajistit přirozenou obnovu kolem vybraných dubů, popř. provést skupinovité umělé obnovy dubu s následnou holosečí. Obnovovanou plochu je nutno vždy oplotit. V kombinaci s jinými dřevinami je reálný (především na exponovaných stanovištích) les střední

24 Vzhledem k malému zastoupení BK (jako součást dubohabřin) na většině plochy, je třeba tento druh opět do porostů dosadit. Vhodným způsobem se jeví tvorba kotlíků o poloměru 5-10 m především v DB porostech středního a staršího věku s umělou výsadbou BK v počtu 2-3 kotlíky / ha. Při výchově je třeba vytvořit BK dostatek prostoru. Nejpozději ve fázi tyčoviny vybrat nadějné jedince a ty dále vychovávat s cílem 3-5 stromů ve stáří 120 let, které budou sloužit jako výstavky pro následnou přirozenou obnovu. Při obnově SM porostů s příměsí cílových dřevin postupovat maloplošnými clonnými sečemi, nebo pomocí seče holé kotlíkové v okolí výstavku (původní dřevina), s kruhovým kotlíkem do průměru 1 stromové výšky, maximálně využívat přirozené obnovy, s dosadbou chybějících cílových dřevin, část výstavků pak ponechat do fáze rozpadu na stojato, v případě vysoké sklonitosti možná seč holá pruhová. Pro čisté SM porosty pak seč holá kotlíková s kruhovým kotlíkem do průměru 1 stromové výšky, nebo seč holá pruhová, sadba jamková, pro JD využívat především sadbu obalovanou, obnovní prvky plotit. Volit co nejkratší obmýtí a co nejdelší dobu obnovní. Pro porosty BO a MD využívat především seče holé pruhové, nebo kulisové s předsunutými kotlíky především pro BK a DB s předstihem 10-15ti let. Příměs cílových dřevin využívat jako výstavků na obnovovaných plochách, část pak ponechat do fáze rozpadu na stojato. Zde maximálně zkrátit obmýtí s co nejdelší dobou obnovní. Při výsadbách využívat pouze geneticky vhodný materiál, pokud možno místního původu. U dřevin, jejichž sadební materiál nebude možno zajistit z místních zdrojů, nutno zajist materiál z lokalit s obdobnými přírodními podmínkami. Maximálně využívat a podporovat přirozenou obnovu. Pokud bude z lokalit odstraňována dřevní hmota BK, DB, HB, LP z těžeb vzniklých v období od do , měla by být odvezena ke zpracování nejpozději do 20 dnů, (důležitá podmínka pro ochranu entomofauny). Mimořádné kalamitní události budou posuzovány a řešeny ve spolupráci s orgány ochrany přírody samostatně. Při obnově lesa nepoužívat regionálně a stanovištně nepůvodní druhy dřevin. Výchova porostů Uplatňování diferencovaných způsobů výchovy dle skutečného stavu a druhového složení porostů. Převážně uplatňovat druhové a kvalitativní výběry. Podporovat vertikální členitost a různověkost porostů. Podporovat nejkvalitnější jedince s ponecháním všech neškodících jedinců v podrostu. Při výchově se snažit o dosažení jednotlivého promísení cílových dřevin. Ochrana lesa Při ochraně lesa a hospodaření pokud možno nepoužívat biocidy, neplatí na použití repelentů na ochranu kultur proti zvěři (lépe používat mechanické ochrany) a ochranu poškozených jedinců po přibližování před vznikem houbových onemocnění. V případě vzniku mimořádných situací, které bude nutné řešit nad rámec těchto zásad, je vhodné vyžádat si souhlas orgánu ochrany přírody. Vzhledem k požadavku na přirozenou i umělou obnovu stanovištně původními dřevinami, a zároveň vysokým stavům zvěře, je nezbytné obnovované plochy účinně chránit oplocením (pokud nedojde k zásadní redukci stavů zvěře). Potenciál pro přirozenou obnovu existuje. Návrh opatření podle jednotlivých funkčních ploch Příloha: - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

25 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je totožné s ochranným pásmem lesa, včetně omezení plynoucích z platné legislativy. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Bude provedeno geodetické zaměření a zhotovení záznamu podrobného měření změn, stabilizace hranic hraničníky v lomových bodech v terénu. Území není označeno. Proto bude provedeno vhodné značení minimálně 6 ks velkých infotabulí s označením ZCHÚ (lokalizace tabulí viz mapka níže). Součástí infotabule bude i označení EVL podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 64/2011 Sb. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Vyhlásit porosty za lesy zvláštního určení

26 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Bez návrhu. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Z důvodu evropského významu lokality bude vhodné tuto skutečnost prezentovat na informační tabuli u přístupových cest především na jihu, východě a západě ZCHÚ. Formou propagačního letáku, případně odborné přednášky je možno propagovat ZCHÚ v okolních obcích. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Výzkumy na území ZCHÚ lze provádět pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody: odboru životního prostředí Krajského úřadu Zlínského kraje. V souvislosti se zařazením území do soustavy NATURA 2000 bude nutný trvalý monitoring vývoje území (vhodné i jako bakalářské nebo diplomové práce). Toto provádět každoročně nad rámec povinných kontrol státní ochrany přírody, které probíhají v několikaletém intervalu

27 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Základní zoologický průzkum území ,- Kč Označení EVL infotabulemi (6 ks) ,- Kč Náhrady za ztrátu na produkci za ponechanou dřevní hmotu v porostech (stromy na dožití, kmeny k rozpadu) dle aktuál. stavu a metodiky Geodetické zaměření EVL ,- Kč Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Kč Opakované zásahy Základní monitoring předmětu ochrany ,- Kč ,- Kč Kontrola a údržba infotabulí 5 000,- Kč ,- Kč Opakované zásahy celkem (Kč) ,- Kč N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- Kč 4.2 Použité podklady a zdroje informací GUTH J. Praktické a metodické poznámky ke klasifikaci biotopů. Praha: AOPK ČR, s. HEJNÝ, S; SLAVÍK, B. Regionálně fytogeografické členění ČR. Květena ČSR. 1987, 1. díl, 557 s.. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. (eds.) Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, s.. Kolektiv autorů Příručka hodnocení biotopů. Praha: AOPK ČR, s. LACINA D.(2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje, část 10 Biotopové lokality kontinentální biogeografická oblast Kroměřížsko, EVL Troják CZ Vlastní terénní šetření v roce 2011 a ústní sdělení pracovníků odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje, lesních hospodářů (LČR Bystřice pod Hostýnem, singularisté Nětčice a Zlobice)

28 4.3 Seznam používaných zkratek C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky ČR Česká republika EVL Evropsky významná lokalita (M)ZCHÚ (maloplošné) zvláště chráněné území PHO pásmo hygienické ochrany PP přírodní památka pp plán péče TTP trvalý travní porost ÚP územní plán ÚSES územní systém ekologické stability 1 - Kriticky ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 2 - Silně ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 3 - Ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb

29 Přílohy Seznam dotčených parcel Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území (uvedena v textu) Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 Mapa vlastnického rozdělení lesů Příloha M7 Mapa biotopů Příloha M8 Mapa kvality biotopů Rámcové směrnice hospodaření Tabulka: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Fotodokumentace

30 Rámcové směrnice hospodaření Cílový hospod. soubor 25 5 Porostní typ Přírodní lesní oblast : č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Výměra Cílový hospodářský soubor Živná stanoviště nižších poloh Porostní typ dubové soubory lesních Funkční zaměření 2H, 2B typů biologická rozmanitost EVL NATURA 2000 Kategorie lesa 3 - les zvláštního určení Hospodářský tvar les střední nebo vysokokmenný Hospodářský způsob (holosečný), násečný / podrostní Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/1996 Sb.) Zákonná ustanovení (zákon č.289/ 1995 Sb.) Obmýtí Obnovní doba Počátek obnovy Návratná doba Maximální velikost Povolená maximál- Doba zajištění holé seče ( 31,odst.2 ní šířka holé kultur ( 31,odst.6 seče zákona č. 289 / 1995 Sb. ) ( 31,odst.2 ) Minimální podíl Meliorační a zpevňující dřeviny zákona č. 289 / 1995 Sb. ) meliorač- (Příloha č.4 k vyhlášce č.83/1996 Sb.) ních a zpevňujících 1 ha 2 x průměr let dřevin výška 20 % BK,LP,HB,JV,JS,JL,TŘ,BŘK,BB,DB Minimální ha počty prostokořenného sadeb. materiálu v tis.ks Cílová druhová skladba : 2B,2H :DB6-7,LP1,(HB,BK)1-2,(JV,JS,JL)+-1 hlavní a skupinovitě přimíšená dřevina ( jednotlivě přimíšená) DB LP BK JS JV 10(5 6(4) 9(5) 6(4) 6(4) ) Odchylky od modelu - nekvalitní porosty, předržené pařeziny - možno obmýtí zkrátit na 120 let : - tracheomykozní porosty individuálně podle zdravotního stavu 130/30/ ha % Obnovní postup : Umělá obnova : holoseč (š = 2v) 4 seče v pracovním poli postup ± od V, zalesnění DB BK,LP do předsunutých prvků nebo do zastíněného okraje seče a proředěného okraje obnovovaného porostu jako podsadba ve letech vytvořit krycí etáž buďto výmladky, nebo řídkou podsadbou (LP,JV,BK,HB) násek - PREFEROVAT (š = 1v) okrajová seč (t.j. holý pruh + prosvětlený okraj následujícího pruhu, včetně odstranění krycí etáže v něm a zranění půdy umožňuje částečné využití přirozeného zmlazení DB a j. listnáčů. Přirozená obnova : (± obtížná) dvoufázová okrajová clonná seč s hloubkou na 2 porostní výšky 3-4 seče v pracovním poli 1.fáze : semenná seč = v semenném roce prosvětlení včetně odstranění krycí etáže v seči a zranění půdy 2.fáze : domýtná seč = uvolnění 3-4 letého nárostu Při neúspěchu přirozené obnovy urychleně zalesnit autochtonním dubem. U nekvalitních db porostů postupovat od V-JV s obsekem Ponechávat db výstavky Způsob obnovy (zalesnění) : kombinovaná (mechanická + chemická) příprava půdy jamková sadba řadový spon misková síje (pod motyku) přirozená obnova možno db až 13 tis/ha, lp, bk až 10 tis/ha Péče o kultury : ochrana proti zvěři (kultury - oplocení) ošetření proti buřeni Výchova porostů : likvidace nadměrného zmlazení LP a HB z výmladků zaměření : kvalita porosty let : neutrální zásahy kombinovaný výběr - (5) - 10 letý interval udržovat hustý podružný porost (čištění kmene a udržení vlhkosti) 1.zásah při horní porostní výšce = 7 m, v přehoustlých po rostech dříve vytínat předrostlíky a vidličnaté porosty let : úrovňové zásahy positivní výběr podpora cca 200 vybraných jedinců letý interval šetřit podružný porost Bezpečnost produkce : ohrožení porostů suchem střední ohrožení buření střední, při prosvětlení silné výskyt tracheomykozy Meliorace : - Podporované funkce : Funkční skupiny : / 1 / - infiltrační Půdoochranné : Vodohospodářské : viz instrukce č.13 / 1982 MLVH ČSR