Transkript

1 >J:^.

2

3

4

5

6 NOWOESKÁ BIBLIOTHÉKA WYDAWANA NÁKLADEM ESKÉHO MUSEUM. CISLO VIII. FRANT. LADISLAWA ELAKOWSKEIIO S P I S W BÁSNICKÝCH KNIHY ŠESTERY. W PRAZE. WKOMMISSÍU KROSBERGRA AIWNÁE.

7 FRANT. LAD. ELAKOWSKÉHO SPISU BÁSNICKÝCH y'*^ íknmyj^šesteily. SPISU MUSEJNÍCH ÍSLO XXVIII. W PHAZE \V KOMMISSi KKONBF. RdHA \ íl I \V N Á K

8 J Tisk c. k. dworni knihtiskárny syn& Bohumila Haase.

9 OBSAH. I4nilia prwní. Rže stniistá. Báse a prawda.... Hnilia druliá. Ohlas pisni rushých. ^ I. BohatjT Miironicc 59 II. Rozmluwa noní. ól III. Romantická láska 62 IV. Odrliod a píchod 63 ^V. Weliká panichida 65 VI. Smrt Alcksandra 66 VII. Rusowé na Dunaji r, VIII. Opuštná 68 IX. Mládec koné pociivvalujc 69 X. Dowtipný milý 70 XI. Díwino plesání 71 XII. Dw slnwíka 72 XIII. Jak se zacliowati 73 XIV. Wyznání 74 XV. Odšediwlý _ XVI. Udobený" 76 XVII. Láska nad holialstvví 77 XVIII. Píse dtská 78 XIX. Smrt mile 79 XX. Wze 80 XXI. Wýslechy 82 XXII. Swatební 84 XXIII. Weliký ptaí trh 85 XXIV. Odplata 88 XXV. Curila Plenkowi 91 XXVI. Ilja Wolžanín 97

10 Hiiilia tetí. Ohlas pzsni eshýcli. Slranlia I. Toman a lesní panna 117 II. Jízda k milé 121 III. Celoroní wýžiwa 122 IV. Stasa arodjnice 123 V. Dobré nauení 124 VI. Pražská 125 VII. Luák VIII. Starý zahradník 126 IX. Prokop Holý 127 X. Zehrawý 130 XI. Radost a žalost 132 XII. Dárek z pauti 133 XIII. Peliwá milá 134 XIV. Drahý zpéwák 135 XV. Odbytý - XVI. Cikánowa píšalka 136 XVII; Slzy a wzdychání 137 XVIII. Newrný milý XIX. Siíatek 13ft XX. Milý nade wšecko 141 XXI. Díwina jak dobrá hodina 142 XXII. Krotká holubika 143 XXIII. Dárek z lásky 144 XXIV. Pocestný XXV. A co dál to nepouíni 145 XXVI. Dtská 146 XXVII. Jarní XXVIII. Zimní l47 XXIX. iveblahé sejití 148 XXX. Ptáe 149 XXXI. Wýniluwa 150 XXXII. Wáwra XXXIII. Pomluwa 151 XXXIV. Pomilowání 152 XXXV. Mocnost oí 153 XXXVI. Kytiky XXXVII. Statený jonák 154 XXXVIII. Swatební den XXXIX. Pomoc pro náramnau lásku 158 XL. Upraný XLI. Janek 159 XLII. Po práci XLIII. Poslední wle 160

11 XLIV. Hozpaky... XLV. Oeský shl;.k... XLVI. Kr;t.>iná Kordula XLVII. >Vrrliní z hozlowa XLVIII. Huhika... XLIX. Odbytí... L. Peiiiýileiií LI. >A e.slá jízda. LU. Wracowání se od milé Lili. Zrušení slibu. LIV. Zrst LV. Zmizelá radost LVI. Kalendá a ne fará. LVU. Popwky... Slranka IGO I8t linilia Smíšené rt>vrtá. básn. K slawnosli tyridcetiletého panowání J. M. Císae a krále Františka I Kti píjezdu do Priihy.1.1. C. K. M" Ferdinanda I n Marie.\nny. Jasn oswíeenéuiu Rudnifowi knížeti Kinskéinii Panu.losefowi Jungmannowi )i dokonení slowníka eského Spolená píse Otcowa blahost Béla Krasawice Zaswrenec Hrdlika Trhlá dí^ka Pochwala AVítowa Dwe. já ti udélánt Blahé ráno Radostné cestowání Putující Ranný w hospod Jak wíno, jak woda Kwt žiwola IVewinná sklepniee IVa zahrad Zbezpeení Zalíbení w pírod Pwkyn ^^ šerko pohynulo Taužení po Blinee Píse pí draiií I)\va pí )ilky S 1R2 1« «2or> 20(; S i:-t T>4

12 Stránka o nepomíjí 225 Oznaení smrti 227 Marínina žádost Bud wle twá 230 Znlky 232 Wodník 236 Kwítenec žiwota 237 Plawba 240 Tri swtýlka 242 Spokojený harfeník 243 Belika 244 Na Helenku 245 Wzpomínání 246 Na lašfowiky 247 Leden 248 Únor Na smlost 249 Weerní patení 250 Šarády 251 linilia pstfá. Epigvanninj. Oddíl prwní. Kwtí 255 Oddíl druhý 265 Oddíl tetí. Z Marciala 285 Oddíl twrtý. Z rozliných 311 Knília šestá. Anthologie. Oddíl prwni. A) S k 1 á dání r ii s k á. Husar 322 Utopenec 325 Delibaš 327 Dwa hawrani 328 Zimní wecer Žádané wdowstwí 329 Dvvojí cesta 330 Tžko stále pannau býti Domowý 331 Mohyla 332 K básníku 333 Wodopád 334 Msta 335

13 Stránka Pís pohební slo\vansk'ho póvve 338 Klkiiní Bachanlka 339 Taurida 340 Píse mladé Talarky 341 Cikánka 343 Ukrajinské melodie Hl)ilo\v 344 Uafitka 346 Msíc Osel, opice a krtek 347 Magnet a železo Štika 348 Listí a koeny 349 B. M a 1 o r u s k á. Kozácká smrt 350 Odrodilec 351 Hetman 352 Pvvec 353 Dwé stezky 354 Pan Sulpíka 355 Kun 357 Píse 359 Landiwá píse Rusalek 360 Tauha po milé C. J i li o s I o w a n s k á. K mladosti 362 Soiiett 363 Wojenská, 364 Blost wší blosti 365 Pochwaln ech. D. P o 1 s k á. 366 Koist Mlwinowa 367 Zpw Pi-triicliy 370 Loffionisla 372 Lew a il/. 375 Osel a tile R. S k i :i d a n i c i z í. Amllon 376 Cliwiila liiidhy 378 Z Petiiiik(i\v>(li soncilii 379 l"íse

14 C i z o n á r o (I n í p í s n. Slniiika Oddíl druh v. Jezero Orra 383 Jízda k milé 384 Opt jízda k inil 385 Jdaucí na jahody 386 Ukolíbawka nešastné matky 387 Ti havvrani. 388 Rže sem!. 389 K útše 390 Fozdrawení po ptáku 391 Neniilowaný 392 Cháron a duše 393 Hrob kleftického wiuicc 394 Cháron a díwka 396 Odlauená 396 ' 397 Krása dewy 397 Opt krása dwy 398 Pepodiwný kwítek...- Mu-lan 399 Píse beduinská 401 K bohyni dešt 401 Wab-cdžika, indiánského wiidce. wiiienii píse 402 Zaniilowaný rybá 403 Laskawá 403 Píse milostná 404

15 KNIHA PRWNI. RŽG SX01<ISXA. BÁSE A PRAVTOA. -e^*-

16

17 o D I> i 1. P R IV m I. BÁSMK. >a nejsnžnjší lilie Dwa lístky z rže tu, tam anemonky, A mezi n wlož konwalinek zwonky; Sem hyacinty, jasné zde pomnnky, A pak a pak AMOR. Nu tak! nu tak! Snad nechceš, pwe zniámený. Malowaf kwítím obraz swé milenkv? I. liuznýni smáníni, Avnadau stkwostnau Mnohá se kie kaiizlila; Jedna newinau inilostnau Zrak jen k sobe zwábila. i to paup? srdce plá se, i to rže rozvvitá? Z ple díme Ave swé kráse, Z ple žiwot prosnvilá. m roznítil. Co jsem widl. myslil, cilil. Tuj kdy púnvab Má stolistko! ze snni W písn neeh se promní.

18 ; W ržích bdím i Twá mi jitro II. sním kdy w borce celuje; Zlatotkané den praporce Nad hlawau kdy wztyuje, W ržích bdím i sním kdy stran se Lehké mhly po jezeru; Hájem, kowím kdy ženau se Swtla pršky k weeru. Le ze šírého kdy hwzdna Boží sláwy plane bezdna: Rine z odki-ytých se desk Immortelky! wáš mi lesk. III. Panna co jest? Nejautlejší Kwt w pozemském údlu; Od lowka nejdiwnjší K jasnému skok andlu. Ambra wonná, sladká manna, Swit nebeské od zoi-e Nejpyšnjší twor jest panna W nejhlubší swé pokoe. Chybil-li jsem ty Milý panenský, pwe, mj Chmelenský í Z bohatého citu sám Co jest panna, objew nám.

19 IV. íjlawy WLMicc* do ziiwiioho Mnu newábí zápusu, Cil l)iahý jen srdce mého Wydáwá se w ohlasu. Zdali milý tyto zwuky, Zda je hana nemine Nedbám: z jedné-li jen ruky Pochwala jim pokyne. Pftwode té sladké tísn, Ty bikí pi-edmétem mé písn, Ty bu, sli-ná Marie, Musa má i Grácie J V. Nepebrané plynau wn, Sladkosti a lahody, Wlasti milá! na twém lun Z kwítkii blahé úrody. Kdož w korun twé planaucí Sete drahé kamení? A kdo z Iwých rukau kanaucí Jasné perly ocení? Ó nuí wlasti! z neskonalé Hojnosti swé tn/o ale Daruj jcdiui ržiku. Tlilo dej mi iicrliku!

20 ! VI. Jedvva slunce z swé obcházky Po tetí se wrátilo, Obapol již wné lásky Srdce sliby smnilo. Wkol kadí láska planá, Prawá mee plameny; Pláem, prosbau wyekaná Dáreek jest bez ceny. Ne ta ruka, poznenáhla, Ale která rychle sáhla Pro drahost do plápolu, Wyala ji bez bolu. VII. Lásko wná! která swty W nestwoenost rozsíwáš. Která též i autlé kvvty W krásy raucho odívváš! Tys to wdkuplné dít Z poklad swých wyala, Každý pwab na uswít W bytnost jeho wkládala. Z twých to rukau dika tob Tento w utšené dob Krásný twor se wywinul, Dary twými oplynul.

21 Vlil. z twého (letím, Lásko wéná! Znik a žili nabyla I dušinka ta srdená. Cista, tichá, spanilá. Ó dej, af wždy city spasné W adrech tchto Af jen stále Hóry jasné elo její wncuji. Nechaf této Cesty duše wnadné minauc radj padne Každá pée, tesknota W toky niélio žiwota. doniují, IX. \V spanilosti plyne wnadné Celá její postawa, Žádným lánkem tu newládne Potwoiwá úprawa. Rozmilostí oko dyše, Ladnost w každém pohnutí. Ples jsau kroky ano spíše Zefyreku wanutí. W podiwení duch se táže. Co zde >více srdce wáže : i ta luzná lepota. i welebná prostota.

22 8 X. Kdykoliw se mysl vvine K její sliné podobé, Wždycky w jiné se a w jiné Objewuje spsobé. Hned hrá w oku jejím milost, Hned se lib weselí; Tu w myšlénkách zahlaubilost, Tu se 6 Musau pátelí. Le myslím-li, jak se záí Kleíc božskau pede twál W jeden rozplynulá cit Zem wíc mj není byt. XI. Krásný dn panenských Líbá studu záplawo, Wy na lících rže žiwé, Tichá twrce oslawo I divve, Kolikráte k waší chwále Citowé se Srdce welo ale chystali! w mále Ústa w písni ustaly. Nechaf sám ji tyto twáe Božská newinnosti záe Rumncem kdy pokrýwá - Andl studu dozpíwá.

23 3UI. Oi, oi prežádaiící Srdce mého wfulkyn, Ó vvy w jasnot planaucí Lampy télo swalyn! Rcete, w prvvním swta máji Již-li jste se pi sob Usmívvaly w blahém ráji W nžných kwítk podob? i jste na obloze dlely, Leskem milostným se stkwly Druhdy mezi hwzdami, Wašimi tam sestrami? illii. Z wás co rozkoš se usmíwá, Ústa! z wás co Amor sám Šepce, dyše, mluwí, zpíwá, A swé dáwá wnady wám! Luzní rtowc! ím se dje, W ohniwém že nadchnutí Zpw múj wázne, slábne, chwje, W jedno splýwá wzdychnulí, Diwy mezi kwtinami Zwunc rže! již wy samy Vsi mojích se dotknte. Zlých wazeb je sprostte.

24 10 JLIW. Tak m kauzlem ondy jala Tam w besídce ržowé, Ze se tém rznem dala Pamf má i smyslowé. Slowa stíhám, ei matu, Posléz a co dáwno znám - Opt milém u záchwatu, i m miluje, se ptám. Newím, rže zawzdychnuly. ili rtowé pošepnuli, Pnauce k mým se ústm blíž Tikrát slaaunké: Ty wíš! Odkud sauhlas ten lahodný Bytnost moji prowanul? Odkud zánt blahoplodný W hlaubi duše zaplanul? Z hudby-li se té hubinky ástka w srdce wlaudila? ili jiskra té dušinky Z oka vv oko zblaudila? Ó wylož mi to tajemstwí Chowaje k ní píbuzensfwí Ty to wíš, mé Marie Pemilostný Genie!

25 11 X.V1. Sladce z Hosporidok kraje Píse lásky kauzlí sluch; 1 nad pwcem u Dunaje Sladce iriiij plesáwá duch. Znám wšak jedny jedny básn, Nebe w nich se rozplýwá, tau se mile, diwokrásn, Srdce lauhy pozbývvá. Básn ty s Milostenkami Lada, ano Musy samy Sestersky jsau skládaly, W modré oi zapsaly. SLVU* Tak je sladká, tak je milá, Jak by rží dýchala, Krásná jako by se byla W rajské rose kaupala. Jako z jitra sedmikrásky, Rown tak se usmíwá, Kwítka lnná, kwítka lásky Hrawým okem rozsíwá. Tuším, sám že Amor tvvoil Audy spanilé a složil Z nejwonnjších bylinek, Z nejpknjších kwtinek.

26 12 XTIII. Po nowé se hájem, polem Žiwot rozwil pírod; A jak w nás, tak hrálo kolem W míru wše a we shod. Máj byl. Zlatem strom wršky A s Swit weerní oblívval, beh k nám kwtné pršky Libý wtík zachwíwal. Po wlnách jak loka jemn Tak pi Ní se srdce we mn Tokem slasti haupalo, Nade asem splýwalo. S ní milá mi chzka býwá Podlé luk tau olšinau, Zpw slawíku kde rozlíwá Líbeznau se tišinau. S dálných jez hluk jen praudní W sluch sem jedwa zbluzuje, Aneb klekot ápa, audní Žádané kdy zwstuje. Wšak ty tam wod kojné šumy Ptacfwa hwizd a zpw a dumy, Kdy držím ji w náruí, Tlukot srdce pehluí.

27 ! 13 X3K. Sám jsi 6\vt'(lil. jak zaclání Slowo lásce, pwce niuj Již Imdaucn o wyznání Mých cit ncnastupiij. Mezi blahem, bázní, taiihau W stídání neskoneném Pej swé dí\vcc lhtu dlauhau Na tom míst zwýšeném. Znej wrnosti známky jisté, A mé stihnuw ohn isté Srdcem, duchem, pamtí, Tau je mj pod peetí." To doekši rue wila Kol mne rám labutí, Rajskau slasf má duše ila Z dvvau rubínii pilnutí. Wím již, nektaru lahodn Chutnají jak prameny; Wím, étherní bezeškodn Jak se pijí plameny. Ale diw-li, w píli nowé Znuimení že padli rtowé Snžných ader na Hledajíce ochlady. wnady

28 !: 14 Na pahorku tam xicii. pede mnau Pod dubem kdy stanula, W zái weerní tajeninau Lepotau kdy planula; Laskawý pak k této pýi Z oka blesk kdy zaswítil Jaký obraz tu, malíi, Zrak twj byl by pochytil! To wšak ader ostkwíwané, Spšným chodem rozehrané Wytknau lehké wlnní S to není twé umní. XXIII. Tudy pjde w tomto míst Hauštinau se obtoím; Do sadu dnes pijde jist Ztad jí w náru wyskoím. Hle, klobauek tam se hmitá, Wise na ki ržowém! O že íhá na mne skryta W altáneku korowém. Mám t, mám t, drahý ptáku Takto jen na schowáwaku W newystižném úschraní Hrají zamilowaní.

29 15 Nejen libé, le i zpwné mé we spaní: Sny blaží Diwno-liž, že w lohkokrewné Paušlím se i lítání? Jaký let! do kwtných wír Kdy stržen se potopím, A zas haupawých zefyr Na kídlech se powzchopíml Štstí! sny ty stále pej mi, A bdícímu zachowej mi Zpwodárnau zheyilost, Lásky sladkau podpilost! I to sobe vvážím mnoho, Tak žití že andl pál, Až i msta do jednoho Byt náš zemský uchystal. Ale wíce, osudowé, Za to já welebím wás, Dítkami že swými zowe Holubiíí národ nás. Bh mi swdek! byf by zcela Wtipem, wdkem, krásau tla Rownala se bohyni, Nekochal bych Nmkyni.

30 16 XXVI. Dobrau noc a než se wíek Dotkne jitro ržowé, Wkauzlete se we twj sníek Sami lásky bžkowé. Blíž se tulte líchotiw, Tropte žerty, swéwole: A Avšak úkladn a Istiw Kídlaté-li pachole Kdesi íhajíc we hauští Šíp po twém srdéku pauští, Tu wolej m na pomoc, Má milenko, dobrau noc! XX11I. Málo stesk já si wšímám Na zlé boje Milkovvy; Ano jeho rád pijímám Žezla moc i okowy. Bolnau sice wpauští ranau Ale slast a lahodu; Milým podrobenstwím planau Nahrazuje A co wc jest swobodu. podiwnjší, A co diw neslýchanjší: Upiat zlatým etzem Zstáwám pede wítzem.

31 17 Znám ji XYVIII. srdci ku príkoro Z reci Wíizbau ztížené, Ze slzy té, z lásky, hoe, Z prosby, cáky smíšené; Znáni ji ne z tch jindy wrancích, W poctu jak sbor hwzdicek, Ale z tchto na rtech mraucích Chwjících se hubiek; Znám ji z ruky potisknutí, Z posledního powzdychnutí Neswobodnau swobodu, Trapná u dobu rozchodu. XXIl^. žehnám wás, wy strán známé, Behy tiché Otawy, Tebe, dtstwí mého chráme. Wás zlatých dnu zábawy! S bohem buíf, ty sídlo skrowné, Kde mi twár se zastkwma W milostnosti newýslowné. Wlleného andla I K tob tyto city uielé, Nadje swé. tužby, žele Odesílám k posledu W jednom ješt pohledu.

32 ! 18 XXX. Wera ješt ó jak míle W pokojíku prehezkéin Tráwili jsme blahé cliwíle S lehkým bázn pímskem. Dnes ty tam ta místa jasná Widíš aspo ped sebau, An zde tma a tauha strastná Obklopuje mysl mau. Let jenž sedl ti tisíce W holých pauštích, a snad wíce, Slow nejzbawenjší bs Whoslil se mi w duši dnes. XXXI. Po dnech rozkoše, má drahá, Jakau mn jsi štdila, Jest milá mi jindy Praha Pusta, chladna, nemilá. Mé podobno není bdní Smrti ani žiwotu; W baui srdce trá mé snní, Trá i mstském vve hmotu. A mocí-li Milka zlého Duše nkdy z hlubokého Omraku se wzchycuje, Hned k swým rájm putuje.

33 10 11 XXII. Wšiuly líko Iwojc swííá i\a mé mysli zkauzlcné; Uchu zní a oko ítá Wšudy jmé twé slawené. Tam twá oka na mne hraji Z hustolkanvch whviek. Zde twá ústa ke mnii plají Se ke vvabných ržiek. Twé pak, kudy kráím, \ve dne Po záhoncích jméno medné Skládám mezi kwítkami, W noci mezi hwézdami. XXLXIII. Za ty myrty newadnaucí, Za ty rže, lilie, W rajském srdci twém kwelauci, Má milostná Marie! Z nichžto prelíbezná wane Wuné, slast a erstwota, Z nichž i jasná záe plane Do tmy mého žiwota : Za tu hojnost blahých kwtu Z líše netlesných sutu Jakauž tobé w zámnu Lze mi dáli odmnu?

34 20 Z Xl^XIV. onch wkosnubných wne, Jimiž Swých okrašlují Musy líbezné milenc Druhdy skrán wítzné, W této lásky plné dobé, Zpwnau dráhu wywoliw, PMl i já bych jeden sob Sob? ne, d nikoliw! Drahá I jen když wina twými Kadeemi se hustými Twé by elo ozdobil, Mn radost by pilsobil. XXXV. Hled na hustých strom ady Hlubší city budíwá, Mním-li, pod Meer že tady Dwé milenc chodíwá. Swétjšího u lesíka Kaple widu nabyla. Tam, co tuším, dwé srdýka Ze se nkdy lauila. Aniž sám jsem árné moci Letní znal msíné noci. Než jsem bdl ji s mau milau Holubinkau spanilau.

35 : ; 21 rže ncjbuhatí:!' Nikdy W tolikých se iistkwla Lislech, má co penejsladší Ke mn jich odpráwla. Milé tahy díwí ruky, Jenž se na mne smjele, W žiwé se promte zwuky, Do nebe m wztrhnetel Kam ta žádost? W oku tená Tajnost, a zde poodstrená, Z úst-li by se praudila, Swých by kauzel pozbyla. XXXVII. MraCné doby, smutné chwile, Wás mnoho si new^ímám Ba i chmury waše míle Z rukau lásky pijímám Mysle SI. že uzdy nebýwá Samo nebe bez mrakii, Krásnji že wycházíwá Z erných slunce oblaku. Tak i priwitý do wnce K jasné rži a ponnince Mnohý kwítck temnjsi iní pohled libéjší.

36 22 Jak jen milé we ozdobách Pokáze se podletí, Na sta kwítkii w malých dobách Jedna welka obletí. Mých wšak k jedinému kwtu Myšlének a taužení Roj se honí w bystrém letu Z rána až do zasnní. O, kde tolikeré sklady Sladkosti a jemné wnady Nabraly se w newinném Kwítku jednom jediném! XILILIX. Sám se z mésta druhdy laudím W pole s prwní dennicí, Po lesích a pauštích blaudím Na ramen s runicí. Pes wrchole zrak mj stíhá Spád koisti pernaté, Aneb pílím, kam ubíhá Zw do skrýše skalnaté. Zw ubíhá ach, a maní Bezceslím se žene za ní Lowec Milkem ranný, Osudem zlým honný.

37 !! 23 Zis niditii wás na dobíku. Luk a háj okrasy Zhawcii sad již jarých šperku Pudzinmími neasy. Po di-ewech jen pliípolají Barwy žlult;, ružowé : i nkdejších kwetin hrají We wlvvích to duchowé? Dnowé krásní slasti isté, Duowé kwetní, tak i wy jste Zmizli, a jen w záletí Stkwíte se mé pamti! (S prsicik-m.) Což nad lásku lze mi dáti? Dárek lásce ku podob; Což si nad to ješt práti? Bu k památce milé tob Dárek lásce ku podob. Sladké dít, w kruhu weeném Bu(f k [)aiii<ilce milé loh, W twém-li dárce srdci wdnéni. Sladké díle! w kruhu wném Což nad lásku lze mi dáli? W twém-li dárce srdci Což si nad to ješl páli? wdnéuí,

38 24 XLíII. Ono w swt nejluznjší, Nejmilejší srdéko, O že pro mne nejpknjší Schystalo kdy místecko! i k blahosti, i mn k želu Bh ten as dospíwá? Na mi sudba pi andlu Mranau propast odkrýwá? emu, štstí, snným vvínem A chutných owocí stínem Ústa šálíš zháralé? Znám twé muky, Tantalel i^i^iil. Sproštn bu i ty žaláe, Medohlasý ptáku mi1j! Wítej w hájích ranní záe, Swoboda t oblažuj. Sám we pautech pál bych, celý By we zwli plynul swt; S bohem, ptáku, u weselí W blažší kraj nachyl swilj let. Tam k oponmnkowanému Putuj behu Otawskému, Tam jí pozdrawení wzdej, Jinde krásu její pj.

39 ! lir. Mfily podzimní brání zraku Twári nebes nítati; Nelze duši w Iruchlém inraku Pste a jasn zkwítati. Ó by oi mé na líce Rzné její patily, swíce A arowné ony Smutné temno spudily Ze ty zoe a lazury Wn neptal bych se, chmury i we umoze W mále-li Strau se tam po obloze. I [\\í\, hudbo I mému sluchu Žádaucí kdys potrawa W nob zhíženému duchu Píkí se co otrawa. Praudem twým nech plesné plo>vá, Kdo dobyl se z tíhoty: Wítej, harfo eolovva, Družko tiché samoty I Neskonené, neurité Z\Miky twé, s mau láskau slité, Srdce mé, kdy zaltolí. Kojným šeptem chlácholí.

40 ! 26 XliVI. Ušla šípu, w stínech hustých La nalezši ochrany; Druhý den po hwozdech pustých Blaudí Oldich s dwoany. Až tu šumným nad potokem Stan milostné Boženy; Plachým zi po lowcích okem Twáe její zardny. Kníže wece : Powz cestu, Dcero eská, odtud k mstu Srdce ale: Milko má. W ráj twttj kudy sem? se ptá. XliVII. Nad horami jedwa puí Den z ranní se záplawy, Bystrým cwálem temn zvvuí Uwal eské daubrawy. An wraný kiifi hrawau pílí K niwám zlatým S peím epky záwoj bílý uletá, Míle wzduchem tepetá. Aj to pi twém úastnictwí Slawné mých ddw ddictvví!' Tak, ji k srdci popižaw, Dí k Judyt Belislaw.

41 !! 27 XL.VIII. Místa w komn.tl swé hezké Popiej liiilo obrazm. Tmto milým staroeské Wraucí lásky dukazuni. Druhdy pi zwuku bokál Jak twé oi záily, Našich knížat, našich králíi Sláwu když jsme slawili Bud jak z dálky w šeru luny Zníwají kdys sladké struny I jejich rozwraucnení K drahému ti pomnní itl^ilk. Jindy m za dlauhé chwíle Swádená do okliek Míle hawí hra\vá pile Medoberných weliek. Stíhaje Avás mezi kwílím W skrýši tam kališkowé Blaženost jarých dn cítím S wámi, autlí twíjrkowé! Cítím ji, co k sob laudí, W smutku sladí, w plesu traudi Wšecky moje myšlénky Andlské dw pomnnky.

42 : 28 Wj. AC na myslí mé se míliá Dlauiiý jen o tob sen, Krátký pede walem ubíhá Každý mi pi tob den. WzdechY, slowa, zpw, hubika, AVše mžikem to uplývvá Báse, diw-li, že kratii^k á Z mé vvždy lásky wyspíwá? Snad, osud až ukrotíme, W paupti co ješt díme, Zkvvll, drahá, nadji Delší písn zapji.

43 ! (^ l> DII. 1> R U II Y. Pekrásné jsau w tom )flrkii lásky BMÍdky, chrámky i procházky, Slawík kde stále klokotá : Ler, žil! i sem se taiilia plirhlí, A sama láska tase dychtí Jen dál do polí iiwotn-. Srdcem chladným, umem suchým Za prawdau se shánje, Uslyšíš jen šumem hluchým Zníti wždy swé kroceje. Wiz ty divvné tworslwa swilky I w tichém snu dokola Wše do nejwnitnejší nitky Bdí a we a plápolá. Wšude pravvdy pramen stkwaucí Rozlitý jen láskau wraucí A twým žezlem, básnní! W podobu se promní.

44 ! 30 E.T1. í pronikne ducha síla Tebe, matko pírodo, Wznik a skon kde twého díla Zzákonná swobodo Stále stawíš, stále boíš Pod tajnými píkrowy; Wécn swtíš, wcné twoíš, A wždy práce hotowy. Co mi šepce Musa sladce, Powím krátce k té pohádce: Pedn hmota jest a duch, Mrtwá tíže, žmf ruch. lilll. Hmota sama na dw póly Nesmírné se prostela, Ze smsiné hrozné zmoly Do swt kdy wywela. ás ta jedna twrdost slowe, Zpurná jt^í prawice; Lehím kídlem wkol plowe Mkkost její lew ice. Obé ony trau se, koí, K sobe Inau, a zas se moí Pepodiwným peludem, Božské moci popudem.

45 31 li IV. Pímé ráry. hrany. Iindy, K tornám IícIk' nnicní Jsan sobecké Iwnli' limoly Neomylná znamení. Ta kde swémocnji wládne, Twiíhiost panšt bére swl; Z ní newzniknau plody žádné, Holý krystal její kwt. W íši dlauhé bez okrsku Nelze ducha ni paprsku Laskawé se wimili, K úkaznosti elili. Le i hmola prosto mkká W mrlwu wnéni šamolá, Neplodné i jí se leká Blahá jiskra žiwota. Z kruhu WC kruhy se toí Duté její Odpor ijíc oliwody, rozdiwoí Se na lun phrody. Tak bezmezným klame ruchem, Jak by walným žila duchem. An predc nikde ze stedu Nehýbe se ku pedu.

46 ! 32 i^vi. ím pak hmota odstupuje Dále do swých stežejí, Maí, dusí, žže a truje Stední žiwot mstiwji. By pak wíce nepojala W náru svvty stará noc, Jednu druhau upautala K bezškodenstwí wyšší moe. A lile, jedy w soli chutné! Hle wzduch plyny duchormutné I ta k twému pohledu Rozlitá rtu na ledu! Pej, když nízký zisk dotýká Hor samých se koen, A swé srdce w háw oblíká Z rud drahých a kamen. Ty, stkwlejší syn jsa íše. Zboeništm tchto skal Pracuj snažné jen do wýše K elu hory dál a dál. Kol tebe se zdrawý haupá Wzduch, an oko twé se kaupá W stíbrojasném we moku Jezer tam a potok.

47 : 33 L,VIII. Ayhle, jak se s wýšin, z hlaiibí Suj látka dwojliká. Již se pojí, stýká, snaubí, Mkkost Iwrdost proniká. A dle míry, jak tu která Paní jest neb posluhaii. A dle stup, jak se wzprá Mocí jedna nad druhau Duch po témž se zjímá, plaje. Tisícerem tkanin hraje ; Rostw úže, Twary se wolneji wywíjejí. W tráw, mechu, w palmy wzchytu Prwní zejmé zdoruje, Druhá w hauby nízkém bytu Pevvahu swau osnuje. Chceš-li zíti jadrnjší Wespolek jich ujatost, Wiz tu štíhlau a ilejší P a stébel kulatost. Le i takto jewíc snahy Obé zhostiti se wáhy Z twrda listím šewelí, Z mkká w jehly vvystielí.

48 ! 34 lix. A jíž twar jaký se zraí W lupenech a we kmenu, Týž se opt w kwtu znaí, W owoci a semenu. Nežli w píiwodní se stránky Rozptýlí ta dwojice Jaké pée, jaké schránky Pro milé swé ddice Takto druh, co druh, památku Bytí SMého beze zrna I ku Horlí ze swé postáti K dálným wkm poslati. Zemi vv raucho smarag-dowé Odl as rozmrce: Pojme, drahá! zírat nowé Luk a zahrad koberce. Tam w oblauky sláwy pnau se Hwozdy, háje, kowiny; Zde w oltáe wonné dmau se Nžné dítky Floriny. Kdo se béeš w tyto chrámy, Zbožn pat na diwy s námi istým okem lowím, A ne smyslem zwíecím.

49 !! 35 lihlii. Sloje, wdcný sinysioludo Nad twé krjisy pramenem, Myslím: Rže! jakž to bude S owocem a semenem? Twé nesmírné rozwinutí Jim pineslo úbytek; SwM nad t\\ými kauzly sutí, Cen hmotný užitek...w sobe cliowám zisk a chlaul)u, Má jak máti; w každém raui)u SazeniMu, kdy káže as Žiji dál a kvvétu zas." li^kiii. Swla duše-ii se šíí Po rostlinné osnow Tichým letem : walným uíí Praudem \v zwíat budowé. Tam jeden wždy žiwot stojí, A pewabn rozkw ílá ; Zde druží se dwoji. Irojí A se diwn proplila. Tam (id zwuku k melodiím. Zde z akk()r<hi k harmoniím Až do plné lahody Neskonené jieehody 3*

50 3^ Nejprw k hýbání se Každé wícežiwotí, nese Mocnau pírodau-li kde se W jedno tlo sjednotí. Práwa toho pro we wnci Ziwoich nedlí Polypi a bezelenci K pohybm nedosplí? Míru hnulí, krmu, ití Rozdíl hmoty, íslo žití každém pi twoe Klade W boží welké oboe. Jak díš? duch že hmotu tla Po swé moci uwzil? Newím ti, miste, zcela; Druh jen druha obmezil. Mním, twé widy že z osobná Newanau k nerodatm; Ješt Iwíata podobna W prwních dnech jsau jehatm. Hle z wáhy wtsí, menší Wyšlé audy tužší, tenší Káží duchu širokost, Krotkost nebo diwokost.

51 37 CJowék iiejwywinutjší Dwujné hmoty wýprawa! Clovvk nejpruniknutjší Mnoliožilíiii sauslawa! K rozjímáním se odkrýwá Acwywážná studnice Nad obihem, jejž prochwíwá Wolná ducha letíce. Ani bohem, ani molem, Jak ho ki'tí we šprýmu holém, Stkvvlook len nebu zvván, Ale Iworstwa wšeho pán. li^vii. ára ta a kruh prwolní ím jest wíce seslaben, Tím i twora byt žiwotní Wýše býwá postawen. Pede i nejwyšším prodíwá Hrot se nkde z obliny: Jsau kly, rohy, drápy, híwa. Supiny a bodliny. lovve, hle, jen pi tob Sliná forma w blahé dob Zewnitrne se rozwíjí Pknau vvlny linií.

52 ; 38 lillvill. Tak zde psán týž zákon stojí Nad mým i twýin pobytem Z mkkosti se k twrdu strojí Hmota s prvvním úswitem. W rownowáze o poledne Twar a síly trwají A když swtlo denní bledne, S drsnau tíží klesají. Po posledním dn tch kroku K tomu bez konce že roku W jiných swtech dospji, Wéím w sladké nadji. EiXIX. Kamž ta cesta se prostírá? Jsau to mamu psoby? Má i w sob duše zírá Tyž, le wyšší, obdoby. Obraznost si orlím pérem Kruhem prostor odmyká, Anto rozum rowným smrem Wšude k jádru proniká. K stáí on, a ona k mládl Wlnawé winau se rádi Prawý žiwot zazwuí, Kdy padau si w náruí.

53 : 39 L.JL1IL. Darmo! slowa iu'[m)slihiiau Tušeni a Hii.SNvily, Ješto bleskem kdys se iiiiliiiau Pes ty šeié záwily. Dsí nesmrnost a mýlí Jednoly m lu i lam Kd((ž pocliylmusl mi rozpljilí O tom: odkud, pro a kam.'' Tof len uzel, že iieziiánio, Z diamaiiln Pán jak lamo Pi-ede tiizi )a )isku Do wšech swla okrsku. l.il:ili. Ty-li lajuost tu odkryl bys, Jak swét twoi-il Hospodin: Ne ten praeliu Iwor, a byl bys Jeho Slowo, jeho Syn. Skrýš ta wšak t nerozpáej, Abrž, kudy pál tworec. Jasným pod nebem roztáej Zdrawých smysl praporee as a prostora ííin stále Zkrášlují se k boží chwále, To-li z ástky poehyliš. Dost swau tauhu nasylí.š.

54 :! 40 JLILIM, Tworí jiskra až se wznítí Sama, nikdy neekej Ni po rajském zrak twj kwítí Bez úelu netkej. Wíce ohni nežli ledu W autlých adrech místo pej. A co dobré, z toho stedu Zúrodnné dál podej. Za ctnost odplaty nežádej, Za koist celau pokládej, Twfij-li šlechtí zemský byt Mrawní shoda, krasocit. Ty-li pješ srdce swého Neb swých bratí hosanna Píklad z obloholetného Wezmi sob skiwana. Wýše se a wýše nesa Ped zitelem rozwinuj Let swiij, a na zwuky tesa Za sebau mu pokynuj. W hauští ale po slawíku, Sebe-li umíš, básníku, Skrýti a w se staupiti, Wíce budeš kauzliti.

55 ;! ^1 S buliin, slunce! noc inésícná Wábí zpévvné na lowy; Tajemná a arolícná Noc lo, jak sny wéšlcovvy Ticho žinné jen perýwal Slawík taužným nadšením, A k úsvvitu se rozlíwal Hlas kepelin osením. Acií! již chleba syn se budí W kalném mésté, a se Irudí Ukojit' swých péí hlad: Wítej, slunce! já jdu spát. liltltv. Tamo rže kde newadlé Se u wném jitru rdí, A na wod žiwých zrcadle Dél božích se záe stkwí; K hwézdám duch kde nesen býwá Na perutech orlicích Kde w akkordech se rozplýwá Wíce nežli slawicích: Host i já w té nejsa íši Z twých zdroj plníwám éíši W bujarosti mladické, Krásné žití básnické!

56 42 LilLl^Vl. Kdy tichá wlažika šustí Mezi listí Klasowé kdy wedau zmlazené; hustí Septy vvíním zbuzené; Wlna za wlnau kdy šplauná Dmaucím se po jezeru; We stromech kdy wítr šaumá O podzimním weeru : W hod tu srdci milownému Plesati ke taktu twému, Plná ladu, neshody, Diwná hudbo pírody! lix^xvii. Sn mých sídlo nad prameny Pod skalami w oi*eší, Nade mnau kde duby, kleny Tkají stinné písteší! Ticho šíe kdy ukládá Do wzdušných se wrcholí, Bázliw sám se den prokrádá Pes hory a údolí. Slawné ticho! bližším, bližším Šumem nad hlawau již slyším Twé to, ase, plynutí W sladkém duše žasnutí!

57 43 Zlrávviw den we liýzni slálé Spcháni s klidným weerem Ku potoku, jenž po skále Stkwí se luny {)od šerem. Zrak owihlý tu se hvi/a Do wln šumných poldudu, Mysl teskná \v tom se zhlíží Zrcadle mých osud. Diwný úkaz! praudy chladné Tam metají jiskry ladné, A zde plynau z plamene Slzy s tauhau smíšené. i^i:i^ik. Již we wísce mezi bory Swatwecer se odzwonil, A pes obrážené hory Letní den se peklonil. Jak zlatý štít bohatýra Luna plá we blankytu : Wlij, ó duše wšehomíra Lad i mého do citu. Ztiš ty wlny \v pláni hladkau, Dej, by pítomnost tuau sladkau Srdce moje poznalo, W sauzvvuku twém plesalo.

58 44 Af si jak chce moe zmítá Clunek mého žiwota, Af ho stíhá baue lítá, Ziwl wztek a mrákota : Smle Bohem uloženau Podnikaje wýpravvu Spchám duší nezhroženau K blaženému pístawu. Zjasujíce erné noci We tíhwzdí tajné moci Nade mnau se wznášejí, Wíra, láska s nadjí. lixllki. Truchlosladký cit owládá Weskrze mau útrobu, Kdykoliw zím, že se skládá Dwa sliná do hrobu. Jednu znal jsem! slzy hojné Tekly pro ni pes líce; Dáwno spaní spí pokojné U swaté tam Trojice! Blaze tob! An w té marné Hern tratí wše, co stárne, Panny shaslé za sto let Ješt se zpomíná kwt.

59 !! 45 Iiltlt3KII. Ó mladosti, ó mladosti Blahotworná bohyn Ze wšech nejmilejší hosti Na žiwota bystin! Anto pwal) ze twých ráj Mau milenku obletá, Každau dobau na sta máj Na mé mysli rozkwetá. Slawte ale samy tebe Ržowé rty, sliná Hebe! Za jarau tu úrodu Danau mému národu. l^illllí^lll. S námi štstí nech zahrálo Na pány neb posluhy, K inm pede každému pálo Dosti wolné okruhy. Nepamti do propasti Klesne pustý darmochléb: Blah, kdo pstowal swé wlasti Jednu rži, jeden štp! Komu los vvšak mén stkwauoí Padl, aspo pro budaucí Pauliky a paulnice Urownáwej silnice.

60 : 46 E. K O m O H/ I HRABTI z THUNU a HOHENSTEINA. K rodu Twému úctau A jak weden, srdcem weleno, Kladu z rže lístek jeden Twé libostné pod jméno. Wdnji by mohla pláti Wšecka w kráse záiwé, Na týž lístek dowol psáti Ješt slowo prawdiwé Wlast že miluješ, to wíme, Proto slušné Tebe ctíme; Že pak sám jsi její est, Podnt naší lásky jest." DO PAITIÁTUÍICIJ J. Jménem twým by Hmly i wky dlauhé rod wšeliký, Neleží w twé snaze pauhé. Dar to božstwa vveliký! ir. Aniž to, by hlunau traubau Znla pows o tob, Ze jsi kmene swého chlaubau, Skutky twé mu k ozdob. W tom wšak wlastní wle dílu Každénm dal tworce sílu. Býti ke cti rodin, Ke blahu svvé ddin.