IMPLEMENTACE KARIÉRNÍHO SYSTÉMU DO ŽIVOTA

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce IMPLEMENTACE KARIÉRNÍHO SYSTÉMU DO ŽIVOTA ŠKOL A PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Vypracoval: Mgr. Jakub Hřivnáč Vedoucí práce: PhDr. Miloš Beneš České Budějovice 2017

2 Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně, pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG, provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz, provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne Jakub Hřivnáč

3 Poděkování Touto cestou bych chtěl poděkovat vedoucímu závěrečné práce panu PhDr. Miloši Benešovi za odbornou pomoc a cenné rady při zpracování této práce. Dále pak všem mým kolegům a budoucím kolegům, kteří byli ochotni vyplnit dotazník, jež je součástí této práce.

4 Anotace Závěrečná práce se zabývá zaváděním kariérního systému do škol a života učitelů. V teoretické části komentuje vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících a seznamuje se základními poznatky souvisejícími se zaváděním kariérního systému. Následně v části praktické zkoumá povědomí učitelské veřejnosti a studentů učitelství o probíhajících změnách. Klíčová slova: učitel, pedagogický pracovník, škola, kariérní systém učitelů, standard učitele, atestační řízení

5 Abstract This final thesis deals with the implementation of a career system into schools and lives of teachers. Theoretical part contains comments to the governmental proposal of amendment to the Act on Pedagogical Staff, concurrently it includes basic knowledges connected to the implementation of the career system. Practical part researches the teachers and the pedagogical students awareness of current changes. Key words: teacher, pedagogical staff, school, career system for teachers, teacher s standard, attestation procedure

6 Obsah 1. Úvod Teoretická část Kariérní systém (řád) Pedagogický pracovník Zařazení učitele do kariérního systému Standard učitele Časový harmonogram náběhu kariérního systému Atestační řízení pro druhý a třetí kariérní stupeň Atestační řízení pro druhý kariérní stupeň Atestační řízení pro třetí kariérní stupeň Atestační komise Zajištění atestačního řízení Zavedení nových specializovaných činností pedagogických pracovníků v souvislosti se zavedením kariérního systému Praktická část Metodologie dotazníkového šetření Struktura respondentů Vlastní výzkumné šetření Závěr Seznam použité literatury a internetových zdrojů Seznam použitých zkratek Přílohy a seznam grafů

7 1. Úvod Téma zavedení kariérního systému do života škol a pedagogických pracovníků je momentálně více než aktuální. V současné době prošel návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, jehož součástí je zavedení kariérního systému pro učitele Poslaneckou sněmovnou a nyní míří do Senátu. V učitelské veřejnosti se stává stále více probíraným a diskutovaným tématem. Z tohoto titulu jsem se také rozhodl dané téma zpracovat v mé závěrečné práci. Závěrečná práce se člení na 4 kapitoly, včetně úvodu a závěru. Druhou kapitolu tvoří teoretická východiska, následnou třetí pak praktická část. Teoretická část pojednává o poznatcích, kladech a úskalích souvisejících se zavedením kariérního systému a dále rovněž komentuje vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, jež je kariérní systém součástí. Praktická část sestává z metodologie tvorby a následného vyhodnocení dotazníku, který zjišťuje základní povědomí a informovanost učitelské veřejnosti a studentů oboru učitelství o změnách souvisejících se zavedením karierního systému pro učitele. Dále zjišťuje pohled učitelů a studentů oboru učitelství na zavádění kariérního systému a jejich očekávání. Součástí kapitoly jsou grafy a statistické vyhodnocení zjišťovaných informací. Cílem mé závěrečné práce je informovat čtenáře o základních poznatcích souvisejících se zaváděním kariérního systému pro učitele a dále v praktické části zjištění povědomí učitelů o vznikajícím kariérním řádu a jejich očekávání a pohled na danou problematiku. Hlavním zdrojem informací pro tuto práci se stal především návrh novely zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících. 7

8 2. Teoretická část Tato kapitola se zabývá teoretickými východisky a poznatky týkající se tématu práce. Nejprve se věnuje definici kariérního systému, pedagogického pracovníka učitele, dále se zabývá standardem učitele a následně všemi aspekty souvisejícími se zavedením kariérního systému. 2.1 Kariérní systém (řád) Vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce, která 7. dubna 2017 prošla závěrečným čtením v Poslanecké sněmovně, konkrétně tedy změna zákona o pedagogických pracovnících 563/2004 Sb. definuje kariérní systém v 28b takto: Kariérní systém je soubor předpokladů pro a) výkon činnosti ředitele školy nebo ředitele školského zařízení, b) výkon specializovaných činností pedagogických pracovníků, a c) zařazení učitelů do kariérních stupňů. Návrhů kariérního systému či řádu bylo v minulosti hned několik, podobu tohoto posledního, ze kterého má práce vychází, posoudili v posledních dnech poslanci a předali Senátu. Cílem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je zavést takový kariérní řád, který bude napomáhat celoživotnímu profesnímu rozvoji učitelů a sjednotí ho se systémem odměňování (MŠMT 2017). Návrh novely zákona doplňuje kariérní systém učitelů o možnost učitele jít novou kariérní cestou cestou rozvoje profesních kompetencí. Doposud mohou učitelé volit jen kariérní cestu k výkonu specializovaných činností ve škole (např. specializaci výchovného poradce, školního metodika prevence, apod.) nebo mířit k vedoucí pracovní pozici (MŠMT 2017). Důležitou a neopominutelnou součástí cesty rozvoje profesních kompetencí učitelů je podle návrhu novely také adaptační období začínajícího učitele bude se jednat o dvouleté období, ve kterém bude začínající učitel využívat zvýšené podpory 8

9 ze strany svého zaměstnavatele. Zákon v tomto případě výslovně jmenuje roli uvádějícího učitele a počítá s tím, že za tuto činnost bude uvádějícímu učiteli přiznán příplatek ve výši 3000 Kč měsíčně. Další podporou poskytovanou začínajícímu učiteli by měly být také školy připravující učitele (MŠMT 2017). Základem nového kariérního systému či řádu se má stát třístupňový standard učitele, který je postaven na profesních kompetencích učitele a jejich stupňování směrem k rostoucí kvalitě práce učitele. Standard je navržen jako prostředek pro dosahování, udržování a zvyšování kvality práce učitele a týká se i rozsahu působení učitele ve škole (MŠMT 2017). V následujícím odstavci tedy zjednodušeně nastíním základní systém navrhovaného kariérního řádu. Na počátku bude tzv. začínající učitel, který bude mít v průběhu dvouletého adaptačního období svého uvádějícího učitele, kterým bude začínající učitel veden, tedy uváděn, do každodenních povinností učitele, a pod kterým se bude připravovat na atestační řízení do druhého kariérního stupně. Po úspěšném vykonání atestačního řízení se stane učitelem ve druhém kariérním stupni, zde může setrvat podle jeho vlastního uvážení. Pokud se rozhodne stát se učitelem ve třetím kariérním stupni, pak po určité délce praxe (viz zařazení učitele do kariérního systému) se bude moci přihlásit do dalšího atestačního řízení na základě svého portfolia osobního rozvoje a dokladů o dalším vzdělávání (Tondlová, 2016). V praxi to pro učitele bude, v případě přijetí vládního návrhu novely zákona, znamenat, že od příštího školního roku 2017/2018 budou všichni učitelé s praxí delší dva roky zařazeni automaticky do druhého kariérního stupně. Učitelé s praxí kratší než dva roky budou zařazeni jako začínající učitelé do prvního kariérního stupně. V případě učitelů s délkou praxe jeden rok bude zahájeno adaptační období v délce jednoho roku. Tito učitelé budou mít ze zákona nárok na podporu vedení školy a nárok na uvádějícího učitele (Tondlová, 2016). 9

10 2.2 Pedagogický pracovník Zákon o pedagogických pracovnících 563/2004 Sb. definuje pedagogického pracovníka v 2 následovně: (1) Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálněpedagogickou nebo přímou pedagogickopsychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (dále jen přímá pedagogická činnost ); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb. (2) Přímou pedagogickou činnost vykonává a) učitel, b) pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, c) vychovatel, d) speciální pedagog, e) psycholog, f) pedagog volného času, g) asistent pedagoga, h) trenér, i) metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně 20), j) vedoucí pedagogický pracovník. 10

11 Nutno poznamenat, že kariérní systém se pravděpodobně bude týkat pouze pedagogického pracovníka uvedeného podle 2 odst. 2 písm. a) a j) zákona 563/2004 Sb., protože dále je v návrhu novely pouze zmiňován učitel ve spojení se zařazením do kariérního systému, nikoli další pedagogičtí pracovníci vyjmenovaní v 2 odst. 2 zákona 563/2004 Sb. Ze zákona rovněž vyplývá, že i ředitel školy či zástupce ředitele jsou učiteli, a proto zahrnuji do tohoto také bod j). 2.3 Zařazení učitele do kariérního systému Rovněž ve vládním návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících 563/2004 Sb. je uvedeno zařazení učitele do kariérního systému, a to v 29 následovně: (1) Kariérní systém se vztahuje na učitele, který a) je zaměstnancem právnické osoby vykonávající činnost školy, a b) splňuje předpoklad podle 3 odst. 1 písm. b). (2) Kariérní systém se nevztahuje na učitele, který a) vykonává přímou pedagogickou činnost podle 32 odst. 1 písm. a), b) a d), a učitele, kterému byl předpoklad odborné kvalifikace uznán za splněný ředitelem školy podle 8 odst. 4, 9 odst. 8, 10 odst. 2 nebo 11 odst. 5 nebo 6, nebo b) splňuje odbornou kvalifikaci podle 22 odst. 5. V praxi to bude tedy znamenat, že do kariérního systému může být zařazen pouze ten učitel, který splňuje odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost bez výjimky. 11

12 2.4 Standard učitele Se zavedením kariérního systému učitelů je úzce spjato také zavedení standardu učitele, který je také definován v návrhu novely zákona 563/2004 Sb., a to v 29a takto: (1) Kariérní systém učitelů tvoří 3 kariérní stupně. Standard učitele pro příslušný kariérní stupeň stanovuje požadavky na profesní kompetence učitele v oblasti osobního profesního rozvoje, vlastní pedagogické činnosti a spolupráce a podílu na rozvoji školy. (2) Profesní kompetence zahrnují a) v oblasti osobního profesního rozvoje profesní znalosti, schopnost sebehodnocení a sebevzdělávání, b) v oblasti vlastní pedagogické činnosti plánování výuky, podporu učení, vytváření pozitivního prostředí ve škole, hodnocení průběhu a výsledků učení žáků a hodnocení vlastní výuky a její zlepšování, a c) v oblasti spolupráce a podílu na rozvoji školy sdílení a spolupráci s ostatními pedagogickými pracovníky, komunikaci a spolupráci s rodiči, komunikaci a spolupráci s partnery školy a podíl na rozvoji školy. (3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem standard učitele s vymezením požadavků na profesní kompetence učitele v jednotlivých oblastech pro příslušný kariérní stupeň. Navrhovaný standard má tedy tři oblasti. První oblastí je oblast osobního profesního rozvoje, dříve se jednalo o Učitele a jeho profesní Já, dále pak oblast vlastní pedagogické činnosti, dříve Učitel a jeho žáci a třetí oblastí je oblast spolupráce a podílu na rozvoji školy, dosud Učitel a jeho okolí. V tomto bodě je dle mého názoru ještě velký nedostatek, vzhledem k tomu, že zde stanovují, že MŠMT někdy stanoví prováděcí předpis, ve kterém budou 12

13 vymezeny požadavky na profesní kompetence v jednotlivých oblastech v daném kariérním stupni. Dodnes MŠMT tak neučinilo. 2.5 Časový harmonogram náběhu kariérního systému K budou všichni učitelé zařazeni do druhého nebo prvního kariérního stupně podle jejich délky dosavadní praxe. Pro začínající učitele budou školy poskytovat podporu během jejich adaptačního období, hlavně formou uvádějícího učitele. Uvádějící učitelé budou mít za výkon činnosti příplatek. Rovněž také dojde k zavedení a následnému plánování profesního rozvoje pedagogických pracovníků. Výchovní poradci také získají za výkon činnosti specializační příplatek. U metodiků prevence dojde navíc ke snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti (MŠMT, 2016). Během jara roku 2018 se uskuteční první atestační řízení pro postup do druhého kariérního stupně. Dále by mělo dojít k vydání standardu pro akreditaci vzdělávacích programů DVPP pro studia nových specializovaných činností, jako jsou kariérový poradce, koordinátor vlastního hodnocení školy a mentor profesního rozvoje (MŠMT, 2016). Během let 2019 a 2020 bude ukončeno náběhového období druhého kariérního stupně a budou se tedy konat atestační řízení pro postup do tohoto kariérního stupně. Absolventi specializačního studia kariérového poradce, pokud tuto činnost budou zastávat, získají specializační příplatek (MŠMT, 2016). V roce 2021 teprve dojde k vydání standardu učitele pro třetí kariérní stupeň a rovněž dojde k nabytí účinnosti zákonných ustanovení o třetím kariérním stupni učitelů. Dále se vytvoří personální a organizační struktury pro atestační řízení pro postup do třetího kariérního stupně. V tomto roce se budou moci učitelé s dobou praxe 19 a více let (15 let praxe k ) přihlásit k atestačnímu řízení pro postup do třetího kariérního stupně. Toto atestační řízení potrvá jeden rok. Nadále platí, že se konají atestační řízení pro postup do druhého kariérního stupně (MŠMT, 2016). 13

14 V roce 2022 se budou konat první atestační řízení pro postup do třetího kariérního stupně. Učitelům, kteří budou úspěšní u tohoto atestačního řízení, bude příslušet tzv. atestační příplatek. Učitelé s dobou praxe 15 a více let (k a více let praxe) se budou moci přihlásit k atestačnímu řízení pro postup do třetího kariérního stupně, opět atestační řízení potrvá jeden rok. Bude také probíhat postupný náběh specializovaných činností, mezi které bude patřit mentor profesního rozvoje a dále koordinátor vlastního hodnocení školy, učitelé s touto specializační činností budou muset být ve třetím kariérním stupni. Samozřejmostí jsou atestační řízení pro postup do druhého kariérního stupně (MŠMT, 2016). Během roku 2023 se budou konat opět atestační řízení pro postup do třetího kariérního stupně, jichž se budou účastnit učitelé, kteří se mohli přihlásit k atestačnímu řízení již v předchozích letech 2021 a Nadále bude probíhat náběh specializovaných činností mentora profesního rozvoje a koordinátora vlastního hodnocení školy. A stále se budou konat atestační řízení pro postup do druhého kariérního stupně, ostatně tak tomu bude již každým rokem (MŠMT, 2016). V roce 2024 bude ukončeno náběhové období třetího kariérního stupně. K atestačnímu řízení pro postup do třetího kariérního stupně se budou moci přihlásit všichni učitelé s nejméně 7 lety praxe učitele ve druhém kariérním stupni (k až 10 let praxe). Nadále bude probíhat postupný náběh specializovaných činností mentora profesního rozvoje a koordinátora vlastního hodnocení školy. Atestační řízení pro postup do druhého kariérního stupně budou již samozřejmostí (MŠMT, 2016). Z výše vyplývajícího se mi do určité míry zdá harmonogram náběhu kariérního systému nespravedlivý, zejména určité rozškatulkování podle let praxe. Uvedu tedy příklad, kdy učitel, který bude mít k let pedagogické praxe, bude moci vykonávat atestační řízení až v roce 2024, stejně jako učitel s pedagogickou praxí 2 roky k výše zmiňovanému datu. Rozdíl v praxi mezi těmito učiteli je 7 let, nicméně atestační řízení pro třetí kariérní stupeň budou vykonávat společně ve stejnou dobu. Stejná je také situace v případech pedagogů s vyšším počtem let praxe. 14

15 2.6 Atestační řízení pro druhý a třetí kariérní stupeň Vládní návrh novely zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících v 29g nově zavádí atestační řízení, a to takto: (1) V atestačním řízení se ověřuje dosažení profesních kompetencí v jednotlivých oblastech vymezených standardem učitele pro příslušný kariérní stupeň. (2) Ověření dosažení profesních kompetencí podle odstavce 1 vychází z a) hodnoticího pohovoru, který zahrnuje obhajobu dosavadní práce učitele s využitím dokladů, které podávají přehled o dosažených profesních kompetencích a kvalitě výkonu profese učitele, b) hodnocení výsledků práce učitele ze strany ředitele školy, a c) hodnocení uvádějícího učitele v atestačním řízení pro druhý kariérní stupeň, nebo d) hodnoticí zprávy České školní inspekce v atestačním řízení pro třetí kariérní stupeň. (3) O průběhu atestačního řízení a jeho výsledku vyhotoví atestační komise protokol. O výsledku atestačního řízení rozhoduje atestační komise všemi hlasy na základě tajného hlasování. Člen atestační komise se nesmí zdržet hlasování. (4) Učitel má právo podat proti průběhu atestačního řízení stížnost podle správního řádu k ministerstvu, a to do 10 dnů ode dne konání atestačního řízení. O stížnosti rozhoduje ministerstvo. (5) Dokladem o úspěšném absolvování atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň je osvědčení, které vydává ředitel školy. Dokladem o úspěšném absolvování atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň je osvědčení, které vydá právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem k zajištění organizace atestačního řízení (dále jen pověřená organizace ). 15

16 2.6.1 Atestační řízení pro druhý kariérní stupeň Vládní návrh novely zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících v 29h zmiňuje podmínky atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň, a to následovně: (1) Učitel v prvním kariérním stupni koná atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, a to v termínu stanoveném ředitelem školy, nejdříve však 4 měsíce před koncem adaptačního období. (2) Je-li učitel v prvním kariérním stupni zaměstnancem více právnických osob vykonávajících činnost školy, koná atestační řízení pro druhý kariérní stupeň ve škole, kterou si zvolí; o tomto informuje ředitele všech škol, jichž je zaměstnancem. Povinnosti podle 29b odst. 2 platí pro ředitele všech škol, v nichž učitel v prvním kariérním stupni vykonává pedagogickou činnost. (3) Termín konání atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň oznámí učiteli ředitel školy nejméně 14 dní před jeho konáním. (4) Učitel předá řediteli školy, které je zaměstnancem a ve které nekoná atestační řízení, do 5 pracovních dnů po doručení protokol o průběhu a výsledku atestačního řízení. (5) Ředitel školy může ukončit pracovní poměr učiteli, který nevykonal úspěšně atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, do 2 měsíců ode dne doručení protokolu o průběhu a výsledku atestačního řízení učiteli nebo do 2 měsíců ode dne předání protokolu o průběhu a výsledku atestačního řízení podle odstavce 4. Nepředá-li učitel protokol o průběhu a výsledku atestačního řízení podle odstavce 4, může ředitel školy ukončit pracovní poměr učiteli do 2 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o tom, že učitel nevykonal úspěšně atestační řízení. Ze zákona tedy plyne, že učitel v prvním kariérním stupni může poprvé vykonat atestační řízení do druhého kariérního stupně nejdříve 4 měsíce před ukončením adaptačního období. Ředitel školy stanoví termín atestačního řízení a jeho komisi. Učiteli, který toto řízení bude vykonávat, musí dát, nejméně 14 dní předem, 16

17 vědět o stanoveném termínu. Ředitel školy bude muset vypracovat protokol o atestačním řízení. Z tohoto plyne, že ředitelům škol přibude značné množství byrokracie a práce s atestačním řízením související. Na druhou stranu ředitel školy, v případě neúspěchu učitele u tohoto atestačního řízení, bude moci dát tomuto neúspěšnému pedagogovi výpověď Atestační řízení pro třetí kariérní stupeň Vládní návrh novely zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících v 29i rovněž zavádí podmínky pro atestační řízení pro třetí kariérní stupeň, a to: (1) Podmínkou přihlášení ke konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň je výkon činnosti učitele ve druhém kariérním stupni v délce nejméně 7 let a zaplacení úhrady za atestační řízení. Úhrada je příjmem pověřené organizace. (2) Učitel ve druhém kariérním stupni oznámí řediteli školy bez zbytečného odkladu, že se přihlásil ke konání atestační řízení pro třetí kariérní stupeň. (3) Pokud učitel u atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň neuspěl, může se znovu přihlásit k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň nejdříve po uplynutí 2 let ode dne neúspěšného absolvování atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň. Z výše zmiňované části novely vyplývá, že atestační řízení pro třetí kariérní stupeň již bude za poplatek, který zatím není stanoven. Nicméně je svobodnou volbou každého učitele. Třetí kariérní stupeň je tedy dobrovolný, nikoliv povinný. Nicméně pokud se přihlásí učitel k tomuto atestačnímu řízení, jeho povinností bude, bez odkladu, ohlásit to řediteli školy. Pokud učitel neuspěje u tohoto atestačního řízení, může se znovu přihlásit po dvou letech po neúspěšném řízení. 2.7 Atestační komise Vládní návrh novely zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících v 29j také zcela nově zavádí podmínky pro vznik atestačních komisí: (1) Atestační komise v atestačním řízení pro druhý kariérní stupeň má 3 členy. Členy atestační komise jsou 17

18 a) ředitel školy, v níž učitel v prvním kariérním stupni vykonává pedagogickou činnost; je-li více takových škol, ředitel školy zvolené podle 29h odst. 2, b) učitel v nejméně druhém kariérním stupni, který vykonává pedagogickou činnost ve stejné škole jako učitel v prvním kariérním stupni, a c) zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele, nebo učitel ve třetím kariérním stupni, který vykonává činnost pedagogického pracovníka na jiné škole stejného druhu, nebo zástupce z odborné praxe, nebo školní inspektor. (2) Atestační komise v atestačním řízení pro třetí kariérní stupeň má 5 členů. Členy atestační komise jsou a) ředitel školy, v níž učitel ve druhém kariérním stupni vykonává pedagogickou činnost; je-li více takových škol, ředitel školy zvolené podle 29h odst. 2; koná-li atestační řízení pro třetí kariérní stupeň ředitel školy, je členem atestační komise ředitel stejného druhu školy, b) školní inspektor, c) zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele, d) učitel ve třetím kariérním stupni, který vykonává činnost pedagogického pracovníka na jiné škole stejného druhu, a e) zástupce z odborné praxe. (3) Členem atestační komise učitele, který koná atestační řízení, nesmí být jeho uvádějící učitel a dále ten, u něhož lze s ohledem na jeho poměr k tomuto učiteli pochybovat o jeho nepodjatosti. (4) Členem atestační komise může být pouze ten, kdo absolvoval odbornou přípravu členů atestačních komisí zajišťovanou pověřenou organizací. 18

19 (5) Účast učitele ve třetím kariérním stupni nebo zástupce z odborné praxe podle odstavce 1 písm. c) a účast členů atestační komise podle odstavce 2 písm. c) až e) na atestačním řízení je jiným úkonem v obecném zájmu. Členům atestační komise podle odstavce 1 písm. c) s výjimkou školního inspektora náleží za účast na atestačním řízení odměna, kterou poskytuje škola, v níž učitel koná atestační řízení pro druhý kariérní stupeň. Členům atestační komise podle odstavce 2 písm. c) až e) náleží za účast na atestačním řízení odměna, kterou poskytuje pověřená organizace. Z výše vyplývajícího lze usuzovat, že členem atestační komise bude moci být pouze ta osoba, která bude absolvovat jakési odborné studium či přípravu pro členy atestačních komisí. Atestační komise pro druhý kariérní stupeň bude mít tři členy. V případě prvních dvou členů, ředitele školy a učitele z dané školy ve druhém kariérním stupni, nespatřuji problém. Určitou komplikací pro ředitele škol bude zajištění třetího člena, který má být zřejmě zástupce ze škol poskytujících vzdělávání učitelů. V tomto případě by se s velkou pravděpodobností mělo jednat o zástupce z pedagogických fakult či jiných fakult, na kterých se připravují budoucí učitelé. V případě atestací učitelek mateřských škol by nebylo na škodu, aby v tomto řízení mohli zasedat učitelé středních pedagogických škol. Další možností třetího člena je školní inspektor, učitel ve třetím kariérním stupni nebo odborník z praxe. V tomto návrhu novely není nijak konkretizován či popsán odborník z praxe. Z tohoto usuzuji určitý problém, jak si vlastně vyložit odborníka z praxe. V případě třetího člena atestační komise se mi osobně jeví možnost učitele z jiné školy ve třetím kariérním stupni jako nejvhodnější varianta. Nicméně takoví učitelé budou nejdříve po roce 2021 (po proběhnutí prvních atestačních řízeních do třetího kariérního stupně), a proto v prvních letech tato varianta nebude možná. Atestační komise pro třetí kariérní stupeň bude sestávat z pěti členů ředitele školy, školního inspektora, zástupce ze škol, které připravují učitele tedy opět zástupce z fakult či podle mého také učitelé středních pedagogických škol, v případě učitelek/učitelů z mateřských škol, dále pak učitele ve třetím kariérním stupni z jiné 19

20 školy stejného druhu a v neposlední řadě také odborníka z praxe. Opět zde nastává problém s vyložením pojmu odborník z praxe. Za nedomyšlené posuzuji dále také to, že při prvních atestačních řízeních nebudou logicky k dispozici učitelé ve třetím kariérním stupni. Velmi úsměvné se mi zdá také odměňování daných členů atestačních komisí. Některým za tuto práci bude náležet odměna, jiným zase ne. Za zmínku také stojí člen komise dle odstavce 1 písm. c a také dle odstavce 2 písm. c, tedy zástupce ze škol připravující budoucí učitele. V tomto případě shledávám problém ve výběru takového člena, zejména v případě zástupců z fakult vysokých škol či univerzit. Je dostačující pouze odborný asistent z určité katedry, který nikdy neučil na škole, ze které je učitel v atestačním řízení nebo dostačuje snad pouhý teoretik z univerzity, který ani netuší, jaká je realita v regionálním školství? 2.8 Zajištění atestačního řízení Vládní návrh novely zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících v 29k uvádí podmínky pro zajištění atestačních řízení následovně: (1) Ministerstvo a) pověří k plnění úkolů uvedených v odstavci 2 pověřenou organizaci, b) jmenuje členy atestačních komisí pro třetí kariérní stupeň na návrh pověřené organizace, a c) stanoví prováděcím právním předpisem organizaci a způsob provádění atestačního řízení, náležitosti protokolu o průběhu a výsledku atestačního řízení, vzor a náležitosti osvědčení o výsledku atestačního řízení a typy a náležitosti dokladů o profesních kompetencích učitele, výši odměny členů atestační komise a pravidla jejího poskytování a výši a podmínky úhrady za atestační řízení pro třetí kariérní stupeň. (2) Pověřená organizace 20

21 a) poskytuje metodickou podporu učitelům, ředitelům škol a členům atestačních komisí v oblasti kariérního systému učitelů, b) organizačně zajišťuje atestační řízení pro třetí kariérní stupeň, c) předkládá ministerstvu návrh na jmenování členů atestačních komisí pro třetí kariérní stupeň, d) žádá Českou školní inspekci o hodnocení podle školského zákona 25), e) vede evidenci atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň, f) zajišťuje odbornou přípravu členů atestačních komisí, a g) odměňuje členy atestačních komisí pro třetí kariérní stupeň podle 29j odst. 5. (3) Ředitel školy jmenuje členy atestačních komisí pro druhý kariérní stupeň a vydává učitelům, kteří úspěšně absolvovali atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, osvědčení o výsledku atestačního řízení, potvrzení o neúspěšném absolvování atestačního řízení a jejich stejnopisy a opisy. Ministerstvo školství tedy stanoví organizace, které budou plnit funkce zmíněné v 29k odst. 2. S velkou pravděpodobností se bude jednat o Národní instituty dalšího vzdělávání. Dále pak prováděcím právním předpisem stanoví způsob a všechny náležitosti spojené s atestačním řízením. Bude se jednat opět o značné navýšení byrokracie v českém školství, vzhledem k tomu, že návrh novely hovoří o protokolech, osvědčeních, evidencích, a to písemných i elektronických. Dále jsou zde zmíněny úkony související s úhradami odměn pro vybrané členy atestačních komisí a v neposlední řadě také doklady o profesních kompetencích uchazečů o atestační řízení. Vše se bude týkat obou typů atestačních řízení a tyto dokumenty budou muset být archivovány. 21

22 2.9 Zavedení nových specializovaných činností pedagogických pracovníků v souvislosti se zavedením kariérního systému Na závěr teoretické části mé práce také pokládám za důležité uvést informace o zavedení jednotlivých specializovaných činností učitelů v souvislosti se zavedením kariérního systému. Výkonem specializovaných činností se zabývá 28d návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících. Druhy specializovaných činností a podmínky jejich výkonu (1) Specializovanou činnost vykonává pedagogický pracovník vedle své přímé pedagogické činnosti. Specializovanou činnost může vykonávat pedagogický pracovník, který absolvoval specializační studium v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. (2) Specializovanou činností je činnost a) koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií, b) koordinátora školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu vyšší odborné školy, c) metodika prevence sociálně patologických jevů, d) specialisty v oblasti environmentální výchovy, e) speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie, f) specialisty v oblasti prostorové orientace zrakově postižených, g) kariérového poradce, h) výchovného poradce, i) koordinátora vlastního hodnocení školy, nebo 22

23 j) mentora profesního rozvoje. (3) Pokud specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. a) až h) vykonává učitel, musí se v případě specializované činnosti podle odstavce 2 písm. a) až d) a f) až h) jednat o učitele nejméně ve druhém kariérním stupni. Specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. e) může vykonávat pouze pedagogický pracovník, který splňuje odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga podle 18 písm. a). Specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. i) a j) může vykonávat pouze učitel ve třetím kariérním stupni. (4) Učiteli ve škole zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, který vykonává specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. a), c) nebo h), se snižuje přímá pedagogická činnost v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Vládní návrh novely zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících v 28 písm. e) až n) dále rozpracovává výkon jednotlivých specializovaných činností, a to následovně: 28e Koordinátor v oblasti informačních a komunikačních technologií Koordinátor v oblasti informačních a komunikačních technologií vytváří, vyhodnocuje a udržuje plán informačních a komunikačních technologií školy, podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií a koordinuje využívání informačních a komunikačních technologií při vzdělávání. 23

24 28f Koordinátor školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu vyšší odborné školy Koordinátor školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu vyšší odborné školy vytváří, vyhodnocuje a udržuje školní vzdělávací program nebo vzdělávací program vyšší odborné školy, koordinuje činnosti související s jeho naplňováním a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti tvorby a následné koordinace těchto vzdělávacích programů. 28g Metodik prevence sociálně patologických jevů Metodik prevence sociálně patologických jevů vytváří, vyhodnocuje a udržuje preventivní program školy, koordinuje činnost školy zaměřenou na prevenci rizikového chování, metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti prevence rizikového chování, poskytuje poradenské služby dětem, žákům, studentům a jejich zákonným zástupcům a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti prevence rizikového chování. 28h Specialista v oblasti environmentální výchovy Specialista v oblasti environmentální výchovy vytváří, vyhodnocuje a dohlíží na dodržování školního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. 24

25 28i Speciální pedagog v oblasti školské logopedie Speciální pedagog v oblasti školské logopedie vykonává odborné činnosti v rámci logopedické diagnostiky, poradenství a intervence, koordinuje tvorbu a realizaci programů logopedické intervence a logopedické prevence ve školách a metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti logopedie a při zajišťování podmínek ve vzdělávání dětí, žáků a studentů s narušenou komunikační dovedností. 28j Specialista v oblasti prostorové orientace zrakově postižených Specialista v oblasti prostorové orientace zrakově postižených zabezpečuje výuku prostorové orientace a samostatného pohybu zrakově postižených dětí, žáků a studentů ve školách, jejich funkční diagnostiku a tvorbu individuálních vzdělávacích plánů a poskytuje základní poradenství zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům školy. 28k Kariérový poradce Kariérový poradce poskytuje žákům, studentům a jejich zákonným zástupcům poradenskou a informační činnost v oblasti volby povolání a vytváří, vyhodnocuje a udržuje vzdělávací oblast zaměřenou na vytváření životní a profesní orientace žáků a studentů. 28l Výchovný poradce Výchovný poradce vyhledává děti, žáky a studenty, jejichž vzdělávání může vyžadovat podpůrná opatření nebo podporu nadání, vytváří strategii vzdělávání pro 25

26 různé druhy nadání dětí, žáků a studentů, koordinuje jejich vzdělávání a metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti podpory nadání a metodicky pomáhá pedagogickým pracovníkům školy v otázkách integrace, individuálních vzdělávacích plánů, práce s dětmi, žáky a studenty vyžadujícími podpůrná opatření, nebo s nadanými dětmi, žáky a studenty. 28m Koordinátor vlastního hodnocení školy Koordinátor vlastního hodnocení školy vytváří nebo volí vhodné nástroje vlastního hodnocení školy, koordinuje uskutečňování vlastního hodnocení školy, vyhodnocuje ho, navrhuje opatření a udržuje procesy vlastního hodnocení ve škole. 28n Mentor profesního rozvoje Mentor profesního rozvoje zajišťuje profesní rozvoj pedagogických pracovníků školy, a to zejména tím, že se podílí na zpracování plánu pedagogického rozvoje školy, poskytuje pedagogickým pracovníkům školy poradenství, metodicky je usměrňuje a předává jim vědomosti a dovednosti potřebné pro jejich profesní rozvoj. Některé z činností již na školách jsou dlouholetou tradicí, jako například výchovný poradce, nejedná se tedy o změnu. Jiné činnosti, jako jsou například koordinátor školního vzdělávacího programu, metodik prevence sociálně - patologických jevů nebo speciální pedagog logoped, jsou dnes na školách rovněž samozřejmostí, i když jejich historie není tak dlouhá. Nicméně podmínky výkonu těchto činností se mění. V jiných případech se mění název té dané funkce/činnosti, ale na školách již mají také svou tradici. Mezi tyto činnosti patří například koordinátor v oblasti informačních a komunikačních technologií, dnes správce sítě, či specialista v oblasti environmentální výchovy, dnes koordinátor environmentální výchovy. Ostatní činnosti se skutečně nově zavádějí. Do této skupiny nově vznikajících patří: specialista v oblasti prostorové orientace zrakově postižených, kariérový poradce, koordinátor 26

27 vlastního hodnocení školy a mentor profesního rozvoje. Zavedení nových činností považuji za dobrý krok jak z hlediska možnosti uplatnění se daného kantora, tak i ve smyslu přínosu pro danou školu. Kladně hodnotím také snížení přímé pedagogické činnosti, tak, jak je tomu dnes u výchovných poradců, u koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií a metodika prevence sociálně patologických jevů. V případě dalších činností by učitelé vykonávající tuto činnost měli dostávat specializační příplatek. Nutno také zmínit, že učitel vykonávající danou činnost, bude muset mít splněnou podmínku absolvování specializačního studia v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Studium dosavadních výchovných poradců bude uznáno, nicméně nebude dostačující například pro výkon činnosti kariérního poradce, který se přímo odčleňuje od povinností dnešního výchovného poradce. Toto odčlenění od výchovného poradenství považuji rovněž za přínosné, vzhledem k současnému nárůstu povinností výchovných poradců souvisejících se zavedením inkluze. Výše zmiňované specializované činnosti uvedené v odst. 2 písm. a) až h) budou moci zastávat učitelé ve druhém kariérním stupni. Naproti tomu specializované činnosti uvedené v odst. 2 písm. i) a j) budou moci vykonávat pouze učitelé ve třetím kariérním stupni. Zavedení těchto dvou posledních činností považuji za samoúčelné. 27

28 3. Praktická část Třetí kapitola se zabývá zjišťováním povědomí učitelské veřejnosti o zavádění nového kariérního systému pro učitele, který je součástí vládního návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících. Jsou zde interpretovány výsledky šetření. Pro praktickou část mé závěrečné práce bylo nejvhodnější zvolit dotazníkové šetření. Pro správnost vytvoření dotazníku jsem čerpal informace z Puncha (2008) a Litschmannové (2003), kteří popisují správný postup tvorby dotazníku a jeho následné vyhodnocení. V této části jsem se rozhodl pro kvantitativní metodu zpracování dat, zejména z důvodu přehledného zpracování pro větší vzorek respondentů. Cílem praktické části této závěrečné práce je tedy již zmiňované zjištění základního povědomí učitelů o zavádění kariérního systému. 3.1 Metodologie dotazníkového šetření K dotazníkovému šetření byl vypracován dotazník, který se skládal z celkem osmi otázek. První otázka zjišťovala pohlaví respondentů. Druhá otázka se zabývala pracovní pozicí, kterou daný respondent vykonává na své škole. Třetí otázka zjišťovala počet let pedagogické praxe. Všechny první tři otázky byly otázkami analytickými a uzavřenými, respondenti si volili z předem nabízených odpovědí. Čtvrtá otázka byla zaměřena na zjištění povědomí učitelské veřejnosti o vládním návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících. Přesněji, zda tedy vědí, že se v rámci této novely chystá karierní systém pro učitele. Tuto otázku považuji za stěžejní. Opět se jednalo o otázku analytickou, uzavřenou a také dichotomickou. Pátá otázka byla polouzavřená, ale vícehodnotová, respondent tedy mohl vybrat více odpovědí či uvést svou vlastní odpověď. Tato otázka zjišťovala, odkud se učitelé dozvěděli o kariérním systému. Šestá a osmá otázka byly otázkami otevřenými, kdy respondent měl formulovat svou odpověď sám, vlastními slovy. Obě otázky zjišťovaly základní povědomí učitelské veřejnosti o chystaném kariérním systému, jednak jejich představu a dále jejich očekávání. Sedmá otázka byla zpracována dichotomicky, s tím, 28

29 že v případě uvedení ANO, pokračoval respondent otevřenou formulací svého názoru. Tato otázka byla zaměřena na uvedení změn, které by mohl s sebou kariérní systém přinést do života škol a jejich pedagogických pracovníků. Dotazníkové šetření bylo provedeno anonymně, byli osloveni učitelé nebo studenti navazujícího magisterského studia oboru učitelství. Dotazník byl distribuován osobně či přes známé kolegy z jiných škol. Respondenti měli na vyplnění dotazníku 7 dní, poté dotazník odevzdali mně osobně, či vybraným kolegům z jiných škol. V úvodu dotazníku byli učitelé seznámeni s důvodem dotazníkového šetření a bylo jim poděkováno za ochotu při vypracování a odevzdání dotazníku viz příloha č. 1. Celá praktická část je opatřena příslušnými grafy, které přehledně znázorňují příslušné odpovědi z dotazníků. Dále jsou opatřeny komentáři. 3.2 Struktura respondentů V rámci dotazníkového šetření bylo rozdáno celkem 140 dotazníků, vráceno jich bylo 105, což je 75% návratnost. Tento vzorek je tedy možno považovat za reprezentativní. Součástí dotazníkového šetření byly první tři otázky zjištující informace o respondentech. Dle rozdělení podle pohlaví odpovědělo 29 mužů učitelů (28 %) a 76 (72 %) žen učitelek či studentů/studentek oboru učitelství viz graf č. 1. Graf č. 1 Struktura respondentů dle pohlaví 72% 28% Ženy Zdroj: vlastní zpracování 29

30 Respondenti byli dále rozděleni do skupin podle jejich pracovní pozice na dané škole a to učitel/ka I. stupně ZŠ, učitel/ka II. stupně ZŠ, učitel/ka SŠ a také skupina studentů oboru učitelství viz graf č. 2. Učitelek či učitelů pracujících na I. stupni ZŠ bylo mezi respondenty 36 z toho 2 muži, celkově 34 %. Největší skupinu respondentů tvořila skupina vyučujících na II. stupni ZŠ a to 50, z celkového počtu bylo mužů 18 a žen 32, dohromady 48 %. Z dotazovaných vyučujících na SŠ bylo 7 respondentů (7 %), z toho 5 mužů a 2 ženy a studentů z pedagogické fakulty navazujícího magisterského studia oboru učitelství bylo 12 (11 %), tedy dle pohlaví 4 studenti a 8 studentek. Graf č. 2 Struktura respondentů dle pracovní pozice na dané škole 7% 11% 34% Učitel/ka 1.stupně ZŠ Učitel/ka 2.stupně ZŠ Učitel/ka SŠ 48% Student oboru učitelství Zdroj: vlastní zpracování Dále byli dotazovaní rozděleni podle let pedagogické praxe. Přičemž studenti oboru učitelství byli automaticky zařazeni do první skupiny s 0 až 2 lety praxe. Dalšími skupinami byli respondenti s délkou praxe 2 až 6 let, 6 až 12 let, 12 až 19 let, 19 až 27 let, 27 až 32 let a naposled učitelé s praxí delší než 32 let. Toto rozdělení jsem volil stejně, jako u započítání pedagogické praxe pro určení platového stupně učitele ve 30

31 stupnici platových tarifů pro pedagogické pracovníky viz graf č. 3. V první skupině, tedy s nejnižší délkou praxe či s nulovou délkou praxe, v případě studentů, bylo celkově 15 respondentů (14 %). Ve skupině učitelů se 2 až 6 - ti lety praxe bylo 18 respondentů (17 %). Třetí skupinu s délkou praxe 6 až 12 let tvořilo 16 vyučujících (15 %). Mezi další skupinu respondentů s praxí 12 až 19 let patřilo celkově 13 vyučujících (12 %). V páté skupině učitelů s délkou praxe 19 až 27 let bylo mezi dotazovanými nejvíce vyučujících a to 22 (21 %). V předposlední skupině, tedy učitelů s praxí od 27 let do 32 let, bylo 12 respondentů (11 %), Poslední skupinu tvořili vyučující s nejdelší praxí, a to nad 32 let, zde bylo dotazovaných 9 (9 %). Uvedené procentuální hodnoty jsou zaokrouhleny na celá čísla, opět viz graf č. 3. Graf č. 3 % 25 Struktura respondentů dle počtu let pedagogické praxe roky 2-6 let 6-12 let let let let Nad 32 let 3.3 Vlastní výzkumné šetření Zdroj: vlastní zpracování Vlastní výzkumné šetření začíná v dotazníku čtvrtou otázkou, která je zaměřena na hlavní cíl práce, tedy na zjištění základní informace, zda učitelé vědí o 31

32 zavedení kariérního systému, který se v blízké době, pravděpodobně již v příštím školním roce, stane součástí jejich pracovního života. Na tuto otázku odpovědělo kladně 102 respondentů, celkově tedy 97 % dotazovaných, z toho 27 mužů (93 %) a 75 žen (99 %). O zavedení kariérního systému tedy netušili pouze 3 respondenti, pouze 1 žena (1%), a to učitelka s praxí 6 až 12 let a 2 muži (7 %). Zajímavostí je, že jedním z mužů, nemajíc povědomí o zavádění kariérního systému, byl student oboru učitelství, druhým pak učitel s praxí 12 až 19 let. Výše uvedené je přehledně zpracováno v následujícím grafu č. 4. Graf č. 4 % Povědomí o zavedení kariérního řádu učitelů Ne Muži Ženy Ano Zdroj: vlastní zpracování Pátá otázka zkoumala zdroje informací, odkud se učitelé dozvěděli o aktuálním zavádění kariérního systému. Respondenti zde mohli uvést více zdrojů informací. Téměř polovina respondentů (44 %) zjistila tuto informaci z médií. Necelá pětina dotazovaných (19 %) uvedlo jako zdroj informace vedoucí pracovníky školy. Od kolegů se tuto informaci dozvědělo 18 % respondentů. Z odborných periodik to zjistilo přibližně 14 % vyučujících či studentů. Jen malá skupina respondentů (5 %) uvedla jako zdroj informací MŠMT či jiný zdroj, mezi který patřil například seminář 32

33 Elixír do škol, univerzitní přednáška či oslovení daného učitele em pro připomínky k zavádění kariérního systému. Vše je přehledně znázorněno v grafu č. 5. Graf č. 5 % 45 Zdroje informací o KS Z médií Od vedoucích pracovníků školy Z MŠMT Odborná periodika Od kolegů Jiné Zdroj: vlastní zpracování Na šestou otázku, zda mají učitelé představu o tom, jak bude kariérní systém vypadat, odpovědělo 63 respondentů kladně (60 %) a 38 respondentů (36 %) záporně, tedy že nemají představu o podobě kariérního systému. V těchto odpovědích se objevoval také názor, že se nechají překvapit, nebo že se tím nechtějí zatím zabývat. Čtyři z dotazovaných (4 %) na tuto otázku neodpověděli. Většina respondentů, která odpověděla kladně, měla představu pouze hrubou, částečnou, letmou či okrajovou, a to 60 (57 % z celkového počtu) dotazovaných z 63. Někteří z dotazovaných odpovídali, že mají jen základní informace či ne zcela jasnou představu. Jiní odpovídali, že si představu postupně dělají. Nutno podotknout, že většina respondentů učitelské veřejnosti se k tomuto zavedení staví negativně. Obávají se změn a mají pocit, že neví, jak bude tento systém v praxi fungovat, či považují systém v předkládané podobě za nefunkční. V této otázce odpověděli pouze 3 vyučující, jež mají jasnou a přesnou představu o zaváděném kariérním systému, 33

34 tedy zhruba 3 % dotazovaných ze všech respondentů. Výše zmiňované je přehledně zpracováno v grafu č. 6. Graf č. 6 Představa respondentů o podobě KS 4% 36% 57% Ano (částečná představa) Ano (přesná představa) Ne Neodpovězeno 3% Zdroj: vlastní zpracování Sedmá otázka dotazníku zjišťovala názory dotazovaných, jestli si myslí, zda kariérní systém přinese změny do života škol a jejich učitelů. Záporně odpovědělo 37 respondentů (35 %), tito vyučující či studenti si nemyslí, že by kariérní systém přinesl nějaké změny do jejich pracovního života či by je nějak jinak ovlivnil. Na tuto otázku neodpověděli 3 respondenti (3 %) a kladně odpovědělo 65 dotazovaných (62 %). Ti, kteří odpověděli kladně, se měli vyjádřit k tomu, jaké změny by mohlo zavedení kariérního systému přinést. Statistiku uvádí graf č

35 Graf č. 7 Přinese kariérní systém změny do života škol a učitelů? 3% Ano 35% Ne Neodpovězeno 62% Zdroj: vlastní zpracování Z celkového počtu různých a pestrých odpovědí, které se velmi často opakovaly a překrývaly, bylo, po sumarizaci, 14 odpovědí kladných a 22 odpovědí záporných. Opět zde tedy převažuje negativní postoj učitelské veřejnosti k těmto změnám. V následujícím textu se budu zabývat především těmi názory, které se opakovaly a byly publikovatelné. Mezi časté a velmi opakující se připomínky či obavy patřila zvýšená administrativní zátěž pro učitele i vedoucí pracovníky školy. Tento názor napsalo 20 respondentů z 65. Velmi častou a negativní odpovědí byla i změna vztahů na pracovišti mezi kolegy, obavy ze zvyšující se rivality a závisti. Tuto zneklidňující změnu uvedlo 11 respondentů. Z kladně odpovídajících dotazovaných odpovědělo 12 negativně v tom smyslu, že bude docházet ke zvýšení pracovní zátěže již teď přetížených učitelů a tato práce navíc bude na úkor příprav na vyučování. Někteří respondenti uvedli, že od zavedení kariérního řádu bude panovat na školách zmatek, nespravedlnost či nevraživost. Jiní zase uvedli další vzdělávání pedagogických pracovníků na úkor jiných a rozškatulkování učitelů na kariéristy a ty, co učí. Vícekrát 35

36 zazněl také názor, že zavedení kariérního systému odradí zájemce od studia učitelství či nástup nově vystudovaných učitelů do školní praxe, což povede ještě k dalšímu zhoršení stavu již teď chybějících učitelů některých aprobací. Mezi odpovědi, které byly částečně vnímány kladně a částečně záporně, byl nárůst dalšího vzdělávání. Někteří z dotazovaných přivítají zvýšení nutnosti dalšího vzdělávání kladně, jiní to chápou negativně. Mezi další rozporuplnou odpověď patřilo zavedení uvádějícího učitele pro začínající učitele v I. kariérním stupni. Z pozitivních a kladných odpovědí, které se často opakovaly nutno zmínit například očekávání, že dojde ke zvýšení kvality výuky, zvýšení odbornosti učitelů a rovněž zvýšení prestiže učitelské profese. Mezi dotazovanými odpovědělo takto 7 respondentů. Velmi očekávanou pozitivní změnou ze strany učitelů je zvýšení platu či lepší pracovní ohodnocení, odpovědělo tak 6 respondentů. Dalším zmíněným byla změna možnosti kariérního růstu u učitelů. Celá řada odpovědí byla také neutrálních, mezi dotazovanými byli také vyučující, co od kariérního systému žádnou změnu neočekávají nebo pouze to považují za formalitu. Graf č. 8 znázorňuje základní vybrané negativní a pozitivní změny, které očekávají učitelé a studenti oboru učitelství od zavedení kariérního systému. 36

37 Graf č Vybrané negativní a pozitivní změny, které očekávají respondenti od zavedení KS Zdroj: vlastní zpracování Poslední osmá otázka dotazníku byla koncipována tak, aby se učitelé vyjádřili k tomu, co očekávají od zavedení kariérního řádu do jejich pracovního života. Nutno poznamenat, že tato otázka se výrazně kryla svými odpověďmi se sedmou otázkou a respondenti často odpovídali podobně, jako u sedmé otázky nebo jejich odpovědi v osmé otázce byly totožné s odpověďmi jiných respondentů v sedmé otázce. Na tuto otázku celkově odpovědělo 96 (91 %) dotazovaných, 9 respondentů (9 %) nevytvořilo žádnou odpověď. Opět zde převládly negativní postoje a názory. Negativních odpovědí po sumarizaci bylo 23 (70 %) a pozitivních očekávání bylo 11 (30 %). 37

38 Z negativních očekávání uvedu opět ty, které se výrazně opakovaly. Mezi tyto patří například zhoršení vztahů na pracovišti mezi kolegy, vznik rivality, narušení mezilidských vztahů a celkové zhoršení atmosféry ve školách, tuto odpověď uvedlo 10 respondentů (10 %) z 96 odpovídajících. Opět zde bylo uvedeno očekávání práce navíc, časová náročnost a více administrativní práce pro učitele a vedení školy a problémy související s přípravou atestačních řízení. Na tento problém poukázalo 18 respondentů (19 %). Opět zde vyučující očekávají nastolení zmatku, odchod učitelů ze školství či odchod učitelů z chudších a menších škol, kde nebude pravděpodobně taková možnost uplatnění se v kariérním systému či růstu. Vyučující se rovněž obávají, že dojde k většímu tlaku na osobu učitele a bude méně klidu na přípravu na vyučování. Dále někteří z respondentů uvádějí, že dojde k navýšení platů pouze tzv. na oko nebo pouze k formálnímu zohlednění činností. Jsou zde uváděny také názory, že kariérní systém bude sloužit k protěžování pedagogů oblíbených u vedení školy. Opakuje se i názor, že bude docházet k zbytečnému studiu navíc či zbytečnému přezkušování. Celá řada respondentů uvedla jako odpověď, že nic neočekávají nebo neočekávají nic pozitivního či nemají představu o tom, co by zavedení kariérního řádu mohlo přinést do jejich pracovního života. Takto či obdobně odpovědělo 22 dotazovaných, tedy 23 %. Také se objevoval názor, že zavedení kariérního řádu nijak neovlivní kvalitu výuky na českých školách či nezmění přístup k dětem, naopak bude mít negativní dopad na přípravy na vyučování vzhledem k nárůstu povinností souvisejících se zavedením kariérního systému. Z pozitivních odpovědí nutno uvést nejčastější očekávání, a to zvýšení platového ohodnocení pedagogických pracovníků, nejčastěji bylo uváděno slibovaných 130 % průměrné mzdy nebo obdobné odpovědi, jako jsou například peněžní ocenění kvalitní práce a v neposlední řadě platové rozlišení učitelů. Respondentů, kteří očekávají nárůst platů v souvislosti se zavedením kariérního systému, bylo 21 (22 %), což poukazuje na dlouhodobě podfinancované a nedostatečné platové ohodnocení českých učitelů, kteří na toto navýšení již po dlouhá léta čekají. Za pozitivní se dá předpokládat očekávání učitelů, že dojde ke 38

39 zvýšení společenské prestiže učitelské profese či nutnost celoživotního vzdělávání v kladném slova smyslu. Za pozitivní označilo 9 respondentů (9 %) možnost kariérního růstu, postupu nebo lepší možnosti v profesním rozvoji a nastavení určitého standardu učitele. Byl také uveden názor, že dojde k nárůstu počtu učitelů mužů ve školství. Za pozitivní považují učitelé z praxe také znovuzavedení uvádějícího učitele pro začátečníky a celkově lepší podmínky pro začínající učitele. Objevil se zde ale také protikladný názor, který poukazuje na to, že absolventi vysokých škol oboru učitelství budou hůře nacházet práci ve školství z důvodu, že ředitelé škol nebudou chtít přijímat nové kantory pro složitou byrokracii při uvádění nových učitelů a vytváření atestačních komisí po dvou letech v I. stupni při přechodu do II. stupně. Celkově tedy lze shrnout, že čeští učitelé a studenti oboru učitelství se spíše k zavedení kariérního systému staví negativně, pesimisticky a panují mezi nimi obavy. Obecně vyznívá, že vše je šito tzv. horkou jehlou a rychle bez delších příprav, jak je tomu v poslední době ve většině případů a situací ve školství. Závěrečný graf (graf č. 9) shrnuje a zobrazuje podíl negativního a pozitivního přístupu učitelské veřejnosti k zavádění kariérního systému do života škol a učitelů, který vychází z dotazníkového šetření, konkrétně ze sedmé a osmé otázky. Graf č. 9 Podíl negativního a pozitivního přístupu respondentů ze zavádění KS Negativní očekávání Pozitivní očekávání 30% 70% Zdroj: vlastní zpracování 39