Ochrana rostlin v květnu a červnu Regulace plevelů v kukuřici Prosadí se v ČR sběr prázdných obalů od přípravků?

Transkript

1 ODBORNÝ RECENZOVANÝ ČASOPIS SPECIALIZOVANÝ NA OCHRANU ROSTLIN CENA 60 Kč/3 Profi Press s. r. o. Ochrana rostlin v květnu a červnu Regulace plevelů v kukuřici Prosadí se v ČR sběr prázdných obalů od přípravků?

2 Sumi Agro Slunce pro váš porost * Nová účinná látka v ochraně obilnin. * Vhodný pro systém jednoho ošetření. * Vyniká rychlostí a dlouhodobostí účinku. * Lépe už hladinu mykotoxinů nesnížíte. Specialista na klasová fusária Proti: braničnatce pšeničné, braničnatce plevové, rzi pšeničné, rzi plevové, padlí travní a fuzariózám klasů Dávkování: 1,2 l/ha, l vody/ha SUMI AGRO CZECH s.r.o. Na Strži 63, Praha 4 tel.: fax: Západní Čechy Ing. Václav Noska mobil: vaclav.noska@sumiagro.cz Severní Čechy Ing. Vladimír Sys mobil: vladimir.sys@sumiagro.cz Východní a střední Čechy Ing. Veronika Brzobohatá mobil: veronika.brzobohata@sumiagro.cz Jižní Čechy a Vysočina Ing. Petr Lacina mobil: petr.lacina@sumiagro.cz Vysočina Ing. Jan Herman mobil: jan.herman@sumiagro.cz Jižní a střední Morava Ing. Roman Procházka mobil: roman.prochazka@sumiagro.cz Severní Morava Ing. Jiří Frait mobil: jiri.frait@sumiagro.cz

3 4/2015 ročník dvacátý šestý časopis specializovaný na ochranu rostlin Předplatné, distribuci a fakturaci zajišťuje pro ČR a SR: Odbyt předplatné Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b Praha 2 tel.: http: odbyt@profipress.cz reklamace@profipress.cz Cena jednotlivého výtisku 60 Kč/3 Cena za předplatné 360 Kč/18 Sleva pro studenty 50 % Modrá linka Zelená linka pro SR zdarma (bez předvolby) Adresa redakce Ing. Vladimír Kupec sefredaktor@rostlinolekari.cz Novotného lávka 5, Praha 1 Inzerce Ing. Tomáš Pištínek tel.: mobil: tomas.pistinek@profipress.cz Redakce neodpovídá za věcnou a jazykovou správnost inzerátů. Grafik David Košťálek Jazyková korektura Věra Dvorská, Hana Gruntorádová Věra Melicharová Redakční rada Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Mgr. Jan Hubert, Ph.D. Ing. Martina Jurášková Ing. Jitka Markytánová Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc. Ing. Jaroslav Rod, CSc. Jaroslav Ryšánek Ing. Vladimír Řehák, CSc. Ing. Jitka Stará, Ph.D. Doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D. Ing. Prokop Šmirous, CSc. Ing. Marie Váňová, CSc. Ing. Milan Zapletal, CSc. Ing. Bořivoj Zbuzek Tisk H. R. G. spol. s r. o. Vydává Česká společnost rostlinolékařská Novotného lávka Praha 1 prostřednictvím vydavatelství Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b Praha 2 Za věcnou správnost příspěvku ručí autor. Vychází šestkrát za rok. Toto číslo vyšlo: Evidováno pod č. MK ČR E 7444 ISSN Zaměření výzkumu rostlinolékařství a přínosy výsledků pro ochranu rostlin Výzkum v oblasti zemědělské produkce je dlouhodobě vykonáván na pracovištích Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. (dále jen VÚRV). Do souboru mnoha výzkumných aktivit tohoto ústavu samozřejmě spadá i výzkum v oblasti rostlinolékařství a ochrany rostlin, který má u nás dlouholetou tradici a vysokou úroveň. Zaměření výzkumu v rámci tohoto směru výzkumu pokrývá problematiku rostlinolékařství zahrnující všechny tradiční vědní disciplíny, jako je rostlinolékařská virologie, bakteriologie, nematologie, entomologie, ochrana proti škůdcům skladovaných zásob, herbologie a nové směry výzkumu, jako je využívání metod molekulární biologie a protemiky v ochraně rostlin. Je evidentní, že v této oblasti výzkumu (tj. rostlinolékařství) VÚRV byl a nadále zůstává hlavním a zároveň komplexním pracovištěm. Výsledky výzkumu tohoto pracoviště významně ovlivňoval i vývoj praktické ochrany u nás v posledních 50 letech. V roce 2014 proběhla ve VÚRV transformace a aktualizace směrů výzkumu. V rámci nové koncepce a řešení institucionálního projektu s názvem Udržitelné systémy a technologie pěstování zemědělských plodin pro zlepšení a zkvalitnění produkce potravin, krmiv a surovin v podmínkách měnícího se klimatu byly stanoveny tři hlavní směry výzkumu: 1. Systémy udržitelného obhospodařování zemědělské půdy 2. Genetika, šlechtění rostlin a kvalita rostlinných produktů 3. Environmentálně vyvážené systémy ochrany plodin a zdraví rostlin Cílem třetího v pořadí uváděného výzkumného směru je zlepšení znalostí o vzájemných vztazích mezi rostlinami, patogenními mikroorganismy a škůdci v agroekosystémech pro vývoj udržitelných systémů ochrany kulturních rostlin zajišťující stabilitu jejich produkčního potenciálu a bezpečnost rostlinných produktů. Z dílčích cílů výzkumného směru uvádím dále pouze ukázky, jako je: zkvalitnit systém integrované ochrany rostlin a rostlinných produktů vůči patogenním (patogeny) a škodlivým (škůdci) organismům vedoucí k minimalizaci použití pesticidů a snížení jejich rizik pro získání bezpečných potravin a krmiv a pro zkvalitnění životního prostředí; inovovat diagnostické metody a postupy pro včasnou a spolehlivou detekci a kvantifikaci patogenních a škodlivých organismů, včetně diagnostiky vzniku rezistence k pesticidům; studovat mechanismy odolnosti rostlin vůči patogenům, škůdcům a plevelům s využitím molekulárních a biotechnologických postupů; vypracovat účinné prediktivní a epidemiologické modely v systémech ochrany plodin. Pracovníci VÚRV zpracovali v roce 2014 pro MZe studii s názvem Analýza výsledků výzkumu v oblasti ochrany rostlin a návrh priorit výzkumu integrované ochrany rostlin. Ze zpracované analýzy výsledku výzkumu aplikačního charakteru podle této studie za období 2003 až 2014 vyplývá, že ve VÚRV bylo dosaženo téměř 50 % všech výsledků ostatních výzkumných ústavů a univerzit v ČR. O kvalitě dosahovaných výsledků svědčí i řada ocenění v oboru rostlinolékařství. V roce 2013 byla Ing. R. Pavelovi, Ph.D., udělena cena ministra životního prostředí Česká hlava v oblasti vývoje botanických přípravků na ochranu rostlin. V roce 2014 byla VÚRV udělena cena Technologické agentury v oblasti kvality života za projekt prof. RNDr. Ing. F. Kocourka, CSc., s názvem Expertní systém pro podporu rozhodování o užití pesticidů pro zlepšení ekonomiky produkce a kvality životního prostředí. Vedení VÚRV bude i nadále podporovat rozvoj výzkumu v oboru rostlinolékařství v instituci a dosahování výsledků aplikačního charakteru s přínosy pro zemědělskou praxi. Očekávám, že pracovníci instituce budou o takových výsledcích pravidelně informovat čtenáře časopisu Rostlinolékař. Příští číslo vyjde Dr. Ing. Pavel Čermák Foto na obálce: Kozlíček čínský/anoplophora chinensis Foto: M. Maspero Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých příspěvků a inzerci. Současně si vyhrazuje právo na drobné stylistické úpravy uveřejňovaných textů Profi Press s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv. 3

4 Obsah 4/2015 Regulace škodlivých organismů /Pest Control Ing. Josef Gall Přehled ochrany rostlin v květnu a červnu/summary of pests control In May and Juni... 5 Plevele/Weeds Ing. Petr Šmahel Regulace plevelů v porostech kukuřice do vzejití porostu/control Weeds in Corn Crop before Stand Emergence Ing. Petr Šmahel Regulace plevelů v porostech kukuřice po vzejití porostu/control Weeds in Corn Crop past Stand Emergence Integrovaná ochrana rostlin/integrated Pest Management Ing. Jan Kazda Možnosti integrované ochrany proti škůdcům v kukuřici/possibilities of Integrated Pest Manegement in Maize...23 Choroby rostlin/plant Diseases Ing. Eva Bergová, RNDr. Anna Kryštofová, Ph.D První výskyt Phytophthora rubi 2007 v ČR/The First Occurence of Phytophthora rubi 2007 in the Czech Republic Ing. Jana Chrpová, CSc., Ing. Václav Šíp, CSc., Ing. Lenka Štočková, PhD., Mgr. Taťána Sumíková, PhD. Fusariózy klasu u obilnin/fusarium Head Blight in Cereals Různé/Others Ing. Petr Harašta Dřevěný obalový materiál v mezinárodním obchodu podle ISPM 15 II/Wood Packaging Material in International Trade under ISPM 15 II Ing. Vladimír Gaar, Ing. Václav Čermák Pověření výkonem odborné činnosti referenční laboratoře pro diagnostiku vybraných škodlivých organismů rostlin/authorization of Reference Laboratories to Conduct Diagnotics of Selected Harmful Organisms Ing. Jozef Kotleba, pro časopis Rostlinolékař upravil Ing. Vladimír Kupec Pilotní projekt likvidace obalů od pesticidů na Slovensku/The Pilot Project Disposal of the Packaging of Pesticides in Slovakia Ing. Vladimír Kupec Přehled okruhů činností a právních předpisů při nakládání s přípravky na ochranu rostlin/overwiev of Activities and Legislation Concerning Manipulations with Plant Protection Products Ing. Vladimír Kupec U příležitosti 90 výročí založení České akademie zemědělských věd (ČAZV)/On the Occasion 90th Anniversary of Foundation of the Czech Academy of Agricultural Sciences Ing. Vladimír Kupec Pohled přes hranice v Dolních Dunajovicích/View across Borders in Dolní Dunajovice Osobnosti/Personalities Ing. Vladimír Řehák, CSc. Zemřel Ing. Zdeněk Košťál, CSc./Ing. Zdeněk Košťál,CSc. Deceased Ing. Milan Zapletal, CSc. Zemřel Ing. František Fišer,CSc./Ing. František Fišer,CSc. Deceased

5 4/2015 Regulace škodlivých organismů Přehled ochrany rostlin v květnu a červnu Ing. Josef Gall Týn nad Bečvou Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu. Všechny ekvivalenty a souběžné dovozy je možné vyhledat v registru povolených přípravků: pod záložkou ÚKZÚZ, Přípravky na ochranu rostlin public/web/ukzuz/portal/pripravky-na-or/. Ozimá pšenice Zkontrolujte aktuální napadení porostů chorobami a škůdci nejpozději ve fázi 50 až 51 BBCH (začátek metání). Ze škůdců sledujte podle signalizace zejména vajíčka a larvy kohoutků (Oulema gallaeciana, O. melanopus), mšice (Aphidoidea) a v oblastech, kde se škodlivě projevují larvy bejlomorky sedlové (Haplodiplosis marginata) a plodomorek pšeničné (Contarinia tritici), plevové (Sitodiplosis mosellana), také výskyty těchto škůdců. Aktuální je to zejména tam, kde se obilniny pěstují dva a více roků po sobě. Hnědá rzivost pšenice (syn. rez pšeničná, Puccinia recondita f. sp. tritici), se pravidelně vyskytuje ve všech oblastech pěstování pšenice. Větší riziko šíření hrozí při teplém jaru. Přehled povolených insekticidů do obilnin 2015 Přípravek škodlivý organismus Účinná látka Škodlivý je její výskyt v době metání pšenice. Vyznačuje se velmi rychlým šířením v porostu. Mezihostitelem je žluťucha (Thalictrum), avšak rez v našich podmínkách běžně přezimuje na napadených rostlinách jako mycelium uredosporového stadia v listech ozimů. Zvýšené nebezpečí vzniká u náchylných odrůd a při vysokých dávkách dusíku. Žlutá rzivost pšenice (syn. rez plevová, Puccinia striiformis) se vyskytuje v České republice nepravidelně, formou epidemií, které jsou následkem kombinace překonání účinné rezistence odrůd novými agresivními rasami a příznivých povětrnostních podmínek pro šíření a rozvoj patogenu. Mezi faktory ovlivňující úroveň napadení porostu patří především geneticky podmíněná odolnost odrůdy, ale také úroveň výživy (husté, dobře vyhnojené porosty jsou citlivější), termín nástupu infekce a průběh počasí. Již v loňském roce došlo k rozšíření nových agresivních ras rzi plevové, proto lze silný výskyt rzi plevové očekávat i v letošním roce. Mírná zima, chladné a vlhké podmínky na jaře podporují její časné výskyty. Po zjištění prvních symptomů Dávka na ha (l, kg) Způsob ošetření Toxicita člověk/včely Vliv na životní prostředí Ochranná lhůta (dny) Křísi CYPERKILL 25 EC cypermethrin 0,1 P Xn, S SPe AT FURY 10 EW zeta-cypermethrin 0,1 P Xn, PR -- AT NURELLE D cypermethrin, chlorpyrifos 0,6 P Xn, J SPe AT Kohoutci ALFAMETRIN ME, VAZTAK ACTIVE alfa-cypermethrin 0,2 P Xn, PR SPe AT CYPERKILL 25 EC, RAFAN cypermethrin 0,1 P Xn, S SPe 42 BULDOCK 25 EC beta-cyfluthrin 0,3 P Xn, J SPe 56 DANADIM PROGRESS dimethoát 0,5 P Xn, J SPe AT DECIS MEGA deltamethrin 0,1 0,15 P Xn, PR SPe AT FURY 10 EW zeta-cypermethrin 0,1 P Xn, PR -- AT KARATE ZEON 5 CS lambda-cyhalothrin 0,15 P Xn, SPe AT NEXIDE, RAPID gamma-cyhalothrin 0,08 P Xn, SPe 28 NURELLE D cypermethrin, chlorpyrifos 0,6 P Xn, J OP/SPe AT PROTEUS 110 OD deltamethrin, thiakloprid 0,5 P Xn, SPe 21 SUMI-ALPHA 5EW esfenvalerát 0,1 P Xn, SPe 35 Mšice ALFAMETRIN ME, VAZTAK ACTIVE alfa-cypermethrin 0,2 P Xn, PR SPe AT CYPERKILL 25 EC, RAFAN cypermethrin 0,1 P Xn, S SPe 42 BULDOCK 25 EC beta-cyfluthrin 0,3 P Xn, J SPe 56 DANADIM PROGRESS dimethoát 0,5 P Xn, J SPe AT DECIS MEGA deltamethrin 0,1 0,15 P Xn, PR SPe AT FURY 10 EW zeta-cypermethrin 0,075 P Xn, PR -- AT KARATE ZEON 5 CS lambda-cyhalothrin 0,15 P Xn, SPe AT MARKATE 50 lambda-cyhalothrin 0,1 P C, SPe AT NEXIDE, RAPID gamma-cyhalothrin 0,06 0,08 P Xn, SPe 28 NURELLE D cypermethrin, chlorpyrifos 0,6 P Xn, J OP /SPe AT PROTEUS 110 OD deltamethrin, thiakloprid 0,5 P Xn, SPe 21 PIRIMOR 50 WG pirimikarb 0,3 P T, J OP /SPe AT SUMI-ALPHA 5EW esfenvalerát 0,1 P Xn, SPe 35 napadení se doporučuje aplikace účinného fungicidu proti rzím (např. azoly a strobiluriny aj.). Ozimý ječmen U citlivých odrůd sledujte výskyty chorob a proveďte včas ošetření proti síťové skvrnitosti ječmene, syn. hnědá skvrnitost (Pyrenophora teres) a spále ječmene, syn. rynchosporiové skvrnitosti (Rhynchosporium secalis), případně i proti hnědé rzivosti ječmene, syn. rez ječná (Puccinia hordei). Jarní ječmen U citlivých odrůd se do konce sloupkování zaměřte na sledování a případné ošetření padlí ječmene (Blumeria graminis) a v pozdějších fázích i na síťovitou skvrnitost ječmene, syn. hnědá skvrnitost (Pyrenophora teres) a hnědou rzivost ječmene, syn. rez ječná (Puccinia hordei). Lokálně se může vyskytovat i tmavohnědá skvrnitost ječmene, syn. ramuláriová skvrnitost (Ramularia collo-cygni), která způsobuje postupné žloutnutí až hnědnutí (černání) listů směrem od špičky. Ramuláriová Poznámka podle signalizace ošetřuje se v době líhnutí larev aplikace většinou na konci květu při výskytu více než 25 mšic na jednu odnož nebo 3 5 mšic na jeden klas 5

6 Regulace škodlivých organismů 4/2015 Přehled povolených přípravků pro regulaci pýru před sklizní obilnin Přípravek Účinná látka glyfosát AGROKLASIK PLUS, BARBARIAN, BARCLAY GALLUP 360, DOMINATOR, ENVISION, ETNA, GLYFO KLASIK, GLYFOS, MON 78273, ROUNDUP FLEX, TORINKA, TOUCHDOWN QUATTRO, TRUSTEE HI-AKTIV aj. Účinná látka glyphosate-ipa ACOMAC, AGROKLASIK, CLINIC, GLYFOGAN 480 SL, KAPUT HARVEST, ROUNDUP BIAKTIV, ROUNDUP KLASIK aj. Dávka na ha (l, kg) Způsob ošetření Vliv na životní prostředí Ochranná lhůta (dny) 1,1 kg (úč. l.) P OP/SPe ,5 kg (úč. l.) P OP/SPe Poznámka dávka vody: na 0,5 kg úč. l. = 100 l vody dávka vody: na 0,75 kg úč. l. = 100 l vody Pozn.: Aplikace se provádí 14 dní před sklizní při vlhkosti zrna pod 30 %, přidáním síranu amonného (5 kg) nebo DAM se zvyšuje účinnost Přehled aplikací povolených přípravků před sklizní řepky Přípravek škodlivý organismus Regulace pýru před sklizní desikace AGROKLASIK PLUS, BARBARIAN, BARCLAY GALLUP 360, DOMINATOR, ETNA, GLYFOGAN EXTRA, MON 78273, ROUNDUP FLEX, TORINKA, TRUSTEE HI-AKTIV aj. ACOMAC, CLINIC, FIGARO, GLYFOGAN 480 SL, KAPUT HARVEST, MADRIGAL, ROUNDUP BIAKTIV, ROUNDUP KLASIK aj. Desikace Účinná látka Přehled povolených insekticidů do hrachu Dávka na ha (l, kg) Způsob ošetření Toxicita člověk/včely Vliv na životní prostředí Ochranná lhůta (dny) glyfosát 1,1 kg úč. l. PV OP/SPe glyphosate-ipa 1,5 kg úč. l. PV OP/SPe DESIQ, MAXIMA, REGLONE, QUAD-GLOB 200 SL dikvát 2,0 3,0 PV T, Š N 4 7 Omezení ztrát při sklizni přípravky zabraňují pukání šešulí při dozrávání, jež bývá způsobeno střídavým počasím nebo silnou rosou AGROVITAL pinolen 0,7 PV Xi, PR N AT karboxylovaný ARREST, ELASTIQ*, ELASTIQ ULTRA, MESH styren butadien 0,8 1,0 PV Xi, PR kopolymer PE-DAGRAL* di-1-p-menthen 1,25 PV Xi, PR OP SPODNAM DC*, PROSPEKTOR*, pinolen 1,25 PV Xi, NH 14 SPODNAM DC + CLINIC aj. Přípravek škodlivý organismus Listopasi Poznámka aplikace se provádí dní před sklizní, kdy jsou 2/3 semen již hnědé aplikace 4 6 dnů před sklizní, zejména na zaplevelených pozemcích aplikace dnů před sklizní, jen nezaplevelené porosty aplikace 3 4 týdny před sklizní, jen nezaplevelené porosty pinolen 0,25 0,5 PV Xi, NH 14 dávka Spodnamu podle doby aplikace glyphosate-ipa 2 TM, PV Xi, OP 14 (čím dříve, tím vyšší dávka) Účinná látka Dávka na ha (l, kg) Způsob ošetření Toxicita člověk/včely Vliv na životní prostředí Ochranná lhůta (dny) FURY 10 EW zeta-cypermethrin 0,1 0,15 P Xn, PR SPe KARATE SE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS, MARKATE lambda aplikace po vzejití, při zjištění prvních výskytů 0,1 P Xn, 14 50, SAMURAJ - cyhalothrin SPe Kyjatka hrachová BARIARD, BISCAYA 240 OD thiakloprid 0,3 P Xn, SPe 7 aplikace podle signalizace, max. 2x DECIS MEGA deltamethrin 0,1 P Xn, PR SPe 7 registrován i na třásněnky Xn, SPe KARATE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS, MARKATE 50, lambda 0,1 P SAMURAJ - cyhalothrin C, SPe 14 neaplikovat za vyšších teplot NEXIDE, RAPID gamma - cyhalothrin 0,06 0,08 P Xn, SPe 28 neaplikovat za vyšších teplot NURELLE D cypermethrin, aplikace nejpozději do začátku květu hrachu 0,6 P Xn, J SPe AT chlorpyrifos a plevelů PIRIMOR 50 WG pirimicarb 0,3 0,5 P T, J OP/SPe 3 ošetření je účelné při výskytu 3 5 mšic na 1 rostlinu PROTEUS 110 OD deltamethrin, podle signalizace (BBCH 35 BBCH 85), vyšší dávka 0,5-0,75 P Xn, SPe 7 thiakloprid se použije při silnějším výskytu Poznámka skvrnitost napadá nejen listy, ale i listové pochvy, stébla, pluchy a osiny. Ojediněle se mohou objevit časně na jaře na prvních listech dvě velké hnědé skvrny připomínající písmeno H obklopené žlutými dvůrky. Pozdní příznaky napadení se objevují ve druhé polovině vegetace nebo od metání až ke konci vegetační doby. Během několika dnů jsou napadené rostlinné orgány posety velkým množstvím malých skvrnek, takže vypadají jako postříkané čokoládou. Při pečlivém pozorování lze u jednotlivých skvrn rozpoznat tmavé středy. Průběh napadení může být velmi rychlý a během několika dnů dokáže zcela zlikvidovat zelenou plochu listů. Zatím nejsou v sortimentu žádné odolné odrůdy. Dobrý účinek na ramuláriovou skvrnitost mají kombinované 6 fungicidy použité proti ostatním listovým chorobám, zejména při pozdější aplikaci naduření pochvy (BBCH 45 49). Nepříznivý vliv na výskyt chorob v jarním ječmeni mají porosty ozimého ječmene v blízkém sousedství, protože jsou zdrojem silné infekce na jaře. Je zde mnohem vyšší riziko výskytu listových chorob, a také včasnost a síla epidemie bývá vyšší. U odrůd náchylných k poléhání můžete zvýšit odolnost proti poléhání aplikací růstových regulátorů s účinnou látkou ethefon (Cerone 480 SL, Flordimex T Extra), ethefon, chlormequat chloride (Terpal C), případně trinexapac-ethyl (Moddus, Optimus) aj. Dávka a účinnost růstových regulátorů se řídí podle odrůdy, vývojové fáze, fungicidu a teploty v době aplikace. Trinexapac-ethyl je možné aplikovat i v ranějších růstových fázích. Přípravky s účinnou látkou ethefon lze použít i později, ale nelze je aplikovat současně se strobiluriny, které omezují zkrácení, naopak některé azoly (viz řepka, mák) zkrácení podporují. Za teplého počasí mohou na jarním ječmeni ohniskově škodit i kohoutci, vrtalka ječná (Agromyza megalopsis) a mšice. Oves V oblastech, kde jsou obilky i celé laty pravidelně poškozovány třásněnkami (Thysanoptera) a druhou generací bzunky ječné (Oscinella frit), je v době metání ovsa nutná ochrana některým pyretroidem: Decis

7 4/2015 Regulace škodlivých organismů Přehled povolených aplikací přípravků před sklizní hrachu Přípravek škodlivý organismus Účinná látka Přehled povolených přípravků do sóji Dávka na ha (l, kg) Způsob ošetření Toxicita člověk/včely Přehled povolených insekticidů proti mandelince bramborové do brambor Vliv na životní prostředí Ochranná lhůta (dny) Regulace pýru před sklizní aplikace 10 až 14 dní před sklizní při vlhkosti zrna pod 30 % AGROKLASIK PLUS, BARBARIAN, BARCLAY GALLUP 360, DOMINATOR, ETNA,GLYFOS DAKAR, MON 78273, ROUNDUP FLEX, SYMBOL, TORINKA, glyfosát 1,1 kg úč. l. P OP/SPe před sklizní, max. 1x TOUCHDOWN QUATTRO, TRUSTEE HI-AKTIV aj. ACOMAC, FIGARO, MADRIGAL, ROUNDUP BIAKTIV, ROUNDUP KLASIK aj. glyphosate-ipa 1,5 kg úč. l. P OP/SPe před sklizní, max. 1x Desikace DESIQ, MAXIMA, REGLONE, QUAD-GLOB 200 SL, REGLONE dikvát 2,5 4,0 PV T, Š N 6 Omezení ztrát při sklizni přípravky zabraňují pukání lusků při dozrávání, jež bývá způsobeno střídavým počasím nebo silnou rosou karboxylovaný ARREST, ELASTIQ, FLEXI styren butadien 0,8 1,0 PV Xi, PR kopolymer PE-DAGRAL* di-1-p-menthen 1,25 Xi, OP AGROVITAL, SPODNAM DC, PROSPEKTOR aj. pinolen PV Xi, NH Přípravek škodlivý organismus Účinná látka Dávka na ha (l, kg) Způsob ošetření Toxicita člověk/včely Omezení ztrát při sklizni přípravky zabraňují pukání lusků při dozrávání, jež bývá způsobeno střídavým počasím nebo silnou rosou ARREST, DESIGNER, karboxylovaný styren butadien kopolymer Vliv na životní prostředí Ochranná lhůta (dny) Poznámka u hrachů zelených při 40% a žlutých při 30% vlhkosti semen; na zaplevelené porosty vyšší dávkování aplikace 3 4 týdny před sklizní, jen nezaplevelené porosty Poznámka 0,8 1,0 PV Xi, PR aplikace 3 4 týdny před sklizní, jen nezaplevelené porosty AGROVITAL, SPODNAM DC, PROSPEKTOR aj. pinolen PV Xi, NH Přípravek ACTARA 25 WG Účinná látka Dávka na ha (l, kg) Způsob ošetření Toxicita člověk/včely Vliv na životní prostředí Ochranná lhůta (dny) Poznámka thiamethoxam 0,07 0,08 P, J OP/SPe 7 systémový přípravek BISCAYA 240 OD, BARIARD thiakloprid 0,2 P Xn, PR NH 14 systémový CALYPSO 480 SC* thiakloprid 0,1 P Xn, PR NH 21 systémový přípravek CORAGEN 20 SC chlorantraniliprol 0,05 0,06 P, OP/SPe 14 kontaktní přípravek MIDO 20 SL imidakloprid 0,3 P, J SPe 14 systémový přípravek MOSPILAN 20 SP acetamiprid 0,06 P Xn, PR SPe 14 systémový přípravek NURELLE D cypermethrin, chlorpyrifos od začátku výskytu kontaktní přípravek, podle signalizace, 0,6 P Xn, J SPe AT PYRETROIDY alfa-cypermethrin, beta-cyfluthrin, cypermethrin,deltamethrin, lambda-cyhalothrin, SPe kontaktní přípravky, již lokální rezistence tau-fluvalinát zetacypermethrin aj. SPINTOR spinosad 0,15 P, OP 7 kontaktní, přednostně na larvy L1 a L2 Pozn.: Ošetřují se porosty při zjištění 14 a více ohnisek larev na ha; nejúčinnější je aplikace přípravků v době maxima líhnutí larev; ošetřovat večer, kdy už není horko a je vyšší vlhkost vzduchu; vhodná je společná aplikace s fungicidy. Kontaktní přípravky aplikovat přednostně na larvy L1 a L2. Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS aj., proti bzunce ječné je třeba ještě po deseti dnech ošetření opakovat. Práh škodlivosti je 10 % napadených obilek. Obilniny Při osevním postupu se zastoupením kukuřice, pšenice a malého počtu dalších plodin kombinovaným s redukovaným zpracováním půdy a vysokými dávkami dusíku narůstá i škodlivost fuzarióz (Fusarium culmorum teleomorfa: Gibberella avenacea, F. graminearum teleomorfa: Gibberella zeae, Microdochium nivale teleomorfa: Monographella nivalis, Fusarium poae, Fusarium sporotrichoides) aj. Věnujte jim pozornost zejména u potravinářských pšenic, ale rovněž u žita a sladovnických ječmenů. Časné napadení ještě zelených klasů může způsobit zbělení jednotlivých klásků (i částečnou hluchost klasů). Klásky jsou později narůžovělé až lososově červené. Hostitelské rostliny mohou být všechny druhy obilnin (především pšenice), kukuřice (mimo Monographella nivalis) i četné trávy. Zdrojem infekce je přežívající mycelium, plodnice a spory na rostlinných zbytcích v půdě a také napadené osivo. Spory se pomocí vzdušných proudů dostávají na báze stébel či přímo na klasy, které infikují. Klasy jsou na infekce nejcitlivější ve stadiu otevírání pochev a v květu. Riziko výskytů zvyšují vlhký ročník (deště 14 dnů před metáním a hlavně během kvetení), krátkostébelné odrůdy, nevhodné zkracování stébla regulátory růstu a nedostatečně zapravené posklizňové zbytky (sláma). Nepřímá ochrana spočívá v používání zdravého mořeného osiva, podpoření rozkladu rostlinných zbytků, pečlivém úklidu slámy, uvážlivém používání regulátorů růstu (zkracování stébla), ve volbě méně náchylných odrůd, střídání plodin (napadení může podporovat i předplodina kukuřice a hrách) a v dostatečném hnojení draslem. Nepoužívat silně napadené osivo nebo partie se sníženou energií klíčivosti. Spolehlivá rentabilní chemická ochrana není dosud k dispozici. Účinek ošetření velkou měrou závisí na termínu aplikace. Problém spočívá ve správném odhadnutí rizika infekce aplikace fungicidů by měla být orientována na aktuální infekční podmínky. Z fungicidů aplikovaných do klasů mohou tlumit výskyt fuzarióz přípravky s úč. l. bixafen, tebukonazol (Zantara), cyprokonazol, propikonazol (Artea plus), difenokonazol, tebukonazol (Magnello), epoxykonazol, dimoxystrobin (Swing Top), epoxykonazol, metkonazol (Osiris), prothiokonazol, fluoxastrobin (Fandango 200 EC), prothiokonazol (Proline 250 EC), tebukonazol (Horizon 250 EC, Lynx, Orius, Staccato), tebukonazol, chlorthalonil (Fezan Plus), tebukonazol, prothiokonazol (Folicur Extra, Prosaro 250 EC) aj. Chemická ochrana se provádí preventivně v době kvetení. Výskyt fuzarióz podporují teploty od 18 do 20 C a alespoň 5 mm srážek. Při dodržení ochranné lhůty je možno vhodné fungicidy aplikovat i do květu. Zatím nejsou známé odolné odrůdy. 7

8 Regulace škodlivých organismů 4/2015 Přehled povolených fungicidů proti plísni bramboru do brambor Přípravek 8 Účinná látka Dávka na ha (l, kg) Způsob účinku* Toxicita člověk/včely Vliv na životní prostředí Ochranná lhůta (dny) Před výskytem plísně a po 1. výskytu plísně v oblasti (pro preventivní ochranu porostů); přípravky potlačují i výskyt hnědé skvrnitosti BANKO 500 SC chlorthalonil 2,0 K Xn, PR OP/SPe 8 preventivně, podle signalizace; DITHANE DG NEOTEC, MANFIL 75 WG mankozeb 2,0 K, PR OP/SPe 7 při slabém infekčním tlaku, mimo poslední ošetření; aplikace v 7 14 denních intervalech POLYRAM WG metiram 2,0 K, PR OP/SPe 7 CONSENTO preventivní a kurativní účinek, přednostně propamokarb-hydrochlorid, fenamidon 1,6 2,0 LS Xi, N OP/SPe 7 na začátku a v druhé polovině postřikové sezóny, max. 3x za sezónu CRITERIUM, mancozeb, benalaxyl 2,0 2,5 K, S Xi, PR OP/SPe 7 GALBEN M při akutním nebezpečí plísně a silném infekčním mancozeb, FANTIC M 2,5 K, S Xn, PR OP II 7 tlaku, v deštivém počasí, před výskytem benalaxyl-m plísně v porostu, preventivní a kurativní účinek; RIDOMIL GOLD MZ PEPITE mankozeb, metalaxyl-m 2,5 K, S Xi, NH 7 pro 1. pol. vegetace EMENDO M, VALIS M mankozeb, valifenalát 2,5 K, S Xi, PR OP/SPe 7 REVUS TOP difenokonazol, mandipropamid 0,5 0,6 LS, PR OP/SPe 3 v plné vegetaci a při silném infekčním tlaku SERENO Fenamidon, po celou vegetaci, přednostně na začátku 1,5 K, S Xi, OP/SPe 7 mankozeb a v druhé polovině postřikové sezóny TANOS 50 WG cymoxanil, aplikovat max. 3x po sobě 0,7 K, LS Xn, PR SPe 14 famoxadon v denních intervalech RANMAN + R. Aktivator 0,2 + 0,15 TM cyazofamid K, LS, NH 7 při silném infekčním tlaku, před nebo na začátku infekce, RANMAN TOP cyazofamid 0,5 K, LS Xi, SPe 1 max. 3 ošetření S výskytem plísně bramboru v porostu ACROBAT MZ WG mankozeb, po celou vegetaci, přednostně 2,0 K, LS, PR OP/SPe 14 dimethomorph v druhé polovině postřikové sezóny ALTIMA 500 SC, ZIGNAL 500 SC fluazinam 0,3 0,4 K Xi, PR OP/SPe 14 vhodný hlavně pro 2. polovinu vegetace, aplikace v 7 10 denních intervalech CONSENTO propamokarb-hydrochlorid, fenamidone max. 3x za sezónu vhodný pro 2. polovinu vegetace, 1,6 2,0 LS Xi, N OP/SPe 7 cymoxanil, CURZATE GOLD 2,0 2,5 K, LS Xn, N 7 při akutním nebezpečí plísně, mankozeb silném infekčním tlaku, při napadení porostu; cymoxanil, DRAGO, ZETANIL WG 2,0 K, LS Xi, OP 7 v 1. polovině postřikové sezóny mankozeb INFINITO fluopicolid, propamokarb-hydrochlorid max. 4x za sezónu vhodný pro 2. polovinu vegetace, 1,2 1,6 L Xi, N OP/SPe 7 KUNSHI cymoxanil, při akutním nebezpečí plísně, 0,4-0,5 K, LS Xi, OP/SPe 7 fluazinam silném infekčním tlaku, TANOS 50 WG cymoxanil, max. 3x po sobě v 7 denních intervalech, 0,7 K, LS Xn, PR SPe 14 famoxadon antisporulační efekt Závěrečné aplikace ALTIMA 500 SC, ZIGNAL 500 SC fluazinam 0,4 K, N OP/SPe 14 RANMAN + R. ACTIVATOR cyazofamid 0,2 + 0,15 TM Poznámka vhodný hlavně pro 2. polovinu vegetace, aplikace v 7 10 denních intervalech; účinný proti napadení hlíz K, LS, NH 10 při silném infekčním tlaku, po celou dobu vegetace včetně ochrany hlíz, max. 3 ošetření RANMAN TOP cyazofamid 0,5 K, LS Xi, SPe 1 Měďnaté fungicidy FUNGURAN-OH 50 WP, CHAMPION 50 WP hydroxid měďnatý 4,0 5,0 K Xn, PR NH 7 KOCIDE 2000 hydroxid měďnatý 3,75 K Xn, SPe 7 CUPROCAFFARO oxichlorid měďnatý 4,0 5,0 K Xn, SPe 7 FLOWBRIX oxichlorid měďnatý 2,7 3,3 K, SPe 7 KUPRIKOL 250 SC, BUKANYR oxichlorid měďnatý 6,0 8,0 K, SPe 7 Pozn.: K kontaktní přípravek působí na povrchu natě v místě dopadu, delší reziduální preventivní účinek, nechrání nově narostlé orgány LS lokálně-systémový, účinná látka proniká v místě dopadu do rostlinných pletiv, částečně kurativní účinek S systémový, účinná látka proniká pod povrchem a je v rostlině rozváděna převážně akropetálně, kurativní účinek Ozimá řepka S rozšiřováním ploch řepek narůstá škodlivost houbových chorob i hmyzích škůdců. Jedná se o krytonosce šešulového a zejména o bejlomorku kapustovou. Krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) přezimující brouci se stěhují na řepková pole před květem, vyžírají jamky do stonků a dírkují listy. Samičky kladou vajíčka do mladých šešulí vždy po jednom vajíčku, larvy vyžírají semena. Ošetření se signalizuje při zjištění prvních brouků v porostu a doporučuje se při výskytu jednoho brouka v průměru na jednu rostlinu od fáze žlutého poupěte do konce květu. Větší škody však působí bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae). Její výskyty jsou značně závislé na průběhu počasí (teplota půdy, zamokření). Jenom samotná chemická ochrana není schopna tohoto škůdce trvale z porostů odstranit. Stejně jako blýskáček řepkový je i bejlomorka oligofágní a zejména v pozdějších generacích se vyskytuje i na dalších brukvovitých rostlinách, kde se může nerušeně namnožit. Ohroženy jsou zejména řidší porosty a řepka, která je pěstovaná blíže než 500 m od ploch, na kterých byla řepka ve třech minulých letech. Přirozenými nepřáteli jsou zejména blanokřídlí parazitoidi. Omezit škodlivost bejlomorky je dosti obtížné. Larvičky bejlomorek žijí uvnitř šešulí, které se deformují a před dozráním předčasně pukají. Uvnitř šešulí mohou účinkovat pouze hloubkově nebo systémově působící insekticidy. Ošetření proti bejlomorce kapustové případně i krytonosci šešulovému je možno provádět podle signalizace. Práh škodlivosti je u bejlomorky 2,5 samičky na deset rostlin od při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřik. sezóny a v systémech ekologického zemědělství; měďnaté fungicidy mohou prodlužovat vegetaci fáze žlutého poupěte do konce květu. Obtížně se zjišťuje vzhledem k možné záměně s mnoha dalšími druhy podobného hmyzu. Škůdce se zjišťuje v porostu nejlépe při teplotách nad 15 C (v období mezi 11. až 15. hodinou v teplých slunečných a bezvětrných dnech) od fáze plného květu do konce dokvétání porostu. Mörickeho misky umístěné v zóně květů jsou atraktivní zejména pro kladoucí samičky a dávají tak lepší přehled o škodlivosti bejlomorky. Rozdíl v účinnosti v době plného květu a v době odkvétání je závislý hlavně na typu insekticidu, průběhu teplot a náletu bejlomorky. Preventivně se doporučuje aplikovat nitrofenoláty (Atonic Pro, Agrostim Nitrofenol, N-Fenol Mix, Sviton plus aj.) na začátku květu řepky. Tyto látky zpevňují šešule a znesnadňují tak kladení vajíček do šešulí. Později je vhodné tyto látky kombinovat s insekticidy.

9 4/2015 Regulace škodlivých organismů Přehled vybraných smáčedel a pomocných látek Přípravek Plodina Účinná látka Dávka na ha (l, kg) Toxicita člověk/včely Ochranná lhůta (dny) Vliv na životní prostředí Smáčedla obilniny, brambory, ATPLUS 463 0,1 0,5 % Xi, PR cukrovka, kukuřice olej parafinový BACKROW, více plodin 0,2 0,4, GROUNDED CODACIDE všechny plodiny olej řepkový EKOL všechny plodiny 1,0 2,0, AT Poznámka zlepšení smáčivosti rostlin, zvýšení účinnosti herbicidů; v některých případech mohou způsobovat fytotoxicitu 1,25 2,5, zlepšení smáčivosti rostlin a zvyšují odolnost vůči srážkám, nedochází ke snížení selektivity herbicidu vůči plodině ADIGOR pšenice a ječmen 1,35 Xi, PR ALIMO brambory, cukrovka, kukuřice 1,0 1,5 Xi, PR N DASH HC podle použitého herbicidu 1,0 2,0 Xi, AT ISTROEKOL brambory, cukrovka, kukuřice esterifikovaný rostlinný olej methylester 1,0 1,5, PR na rozdíl od rostlinných olejů, udržují lépe pokrytí povrchu listu a zvyšují penetraci herbicidů; snižují povrchové napětí kapének aplikačního roztoku MERO všechny plodiny 1,0, PR AT PREDICT všechny plodiny 0,2 0,4 Xi, VELOCITY více plodin 0,2 0,5, Disociovatelné soli, estery nebo organosilikátové přípravky ADAPTIC více plodin polyakrylamid, síran amonný 0,2 0,5 Xi, zlepšení vlastností aplikační kapaliny a účinnosti BioPower všechny plodiny laurylsulfát sodný 1,0 2,0 Xi, zlepšení smáčivosti aplikačních kapalin, snížení povrchového napětí pesticidů BREAK-THRU SPU polyether-polymethylsiloxan- zlepšení smáčivosti rostlin, zlepšuje příjem a průnik systémové 0,1 0,25 Xn, -kopolymer, polyether účinné látky do rostliny, zvýšení odolnosti proti dešti GREEMAX polyethylen, propylen a glykol zlepšuje příjem a průnik systémové účinné látky do rostliny, ve směsi s alkoholy C8-C18, 0,04, PR zvyšuje tvorbu chlorofylu a chrání rostliny před stresem všechny plodiny oleje organické ROLLWET polyether-polymethylsiloxan- -kopolymer 0,1 0,4 Xn, zlepšení vlastností aplikační kapaliny a účinnosti SILWET STAR heptamethyltrisiloxan 0,1 Xn, PR N nižší pěnivost a bod tuhnutí, zlepšení smáčivosti postřikových kapalin ŠAMAN obilniny, kukuřice alkylfenolalkoxylát 0,5 Xi, PR N použití s herbicidy, zlepšení smáčivosti postřikových kapalin, zvýšení účinnosti TREND 90 všechny plodiny isodecylalkohol-ethoxylát 0,1 % Xi, PR NH zlepšení smáčivosti rostlin, zvýšení účinnosti přípravků WETCIT aj. všechny plodiny alkohol ethoxylát 0,1 0,2% Xn, zlepšení vlastností aplikační kapaliny Pomocné látky řepka, jetel pinolen 0,7 Xi, PR N omezení ztrát při sklizni, aplikace 3 4 týdny před sklizní AGROVITAL pšenice ozimá, ječmen jarní pinolen 0,25 Xi, PR N podpora účinnosti některých herbicidů SPODNAM DC, hrách, řepka pinolen 1,25, PR N PROSPEKTOR přípravky zabraňují pukání šešulí při dozrávání, ELASTIQ, karboxylovaný styren butadien které bývá způsobeno střídavým počasím nebo silnou rosou hrách, řepka 0,8 1,0, FLEXI kopolymer X CHANGE, 0,2 0,5 všechny plodiny ph korektor, hnojivo WUXAL TOP P 0,5 1,0 dávkování se řídí podle tvrdosti vody, úprava ph vody, snížení tvrdosti vody, omezení pěnivosti Smáčedla adjuvanty jsou látky zlepšující fyzikální vlastnosti postřikové kapaliny. Jejich úkolem je zefektivnění ošetření, případné snížení dávky pesticidu při zachování či zvýšení biologické účinnosti a selektivity. Členění adjuvantů je dosti složité, neboť ovlivňují obvykle několik fyzikálně-chemických vlastností postřikové jíchy a mnohdy obsahují i více účinných látek Přehled vybraných stimulátorů a aktivátorů růstu Přípravek Plodina Účinná látka Dávka na ha (l, kg) Termín aplikace Toxicita Vliv na člověk/včely životní prostředí Poznámka, PR ATONIK, ATONIK PRO, řepka, cukrovka nitrofenoláty podle návodu DC 23 a 41, DC 51 a 57, PR N-FENOL MIX (a další) Xi, PR stimulace výnosu HERGIT více plodin 2 3x 0,2 DC stimulace růstu rostlin s protistresovým účinkem pšenice ozimá, pšenice jarní, ječmen jarní, ječmen 2 x 0,1 DC zvýšení kvality a výnosu zrna ozimý, oves, žito REXAN řepka 0,3 0,5 DC aplikace na podzim na posílení kořenové soustavy deriváty kyseliny benzoové řepka 2 x 0,1 DC zvýšení kvality a výnosu semene mák 2 x 0,1 fáze poupat + odkvět zvýšení kvality a výnosu semene pšenice ozimá, ječmen 2 x 0,5 DC SUNAGREEN jarní, ječmen ozimý, žito stimulace kvality a výnosu semene brambory, řepka 2 x 0,5 DC zinek (Zn) ve formě aktivátor růstu a safener ROUTE více plodin komplexu s octanem 0,6 1,0 děložní listy až 2 6 listů amonným podle potřeby LIGNOHUMÁT B huminové látky 0,01 0,05% stimulace růstu, zvýšení kvality a výnosu produkce více plodin během celé vegetace a fulvokyseliny a jejich soli podle metodiky LEXIN 0,25 0,5 opt. 1 3 aplikace * přípravek je povolen k používání pouze do spotřebování zásob První ošetření se provádí při začátku květu pyretroidy (Alfametrin, Alfametrin ME, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Nexide, Rapid, Sumi-Alpha 5EW aj.) a druhé ošetření při dokvétání porostu (případně i později) neonikotinoidy (Bariard, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC a Mospilan 20 SP) a případně s úč. l. deltamethrin, thiakloprid (Proteus 110 OD). Dávka vody by měla být min. 300 l/ha a u přípravku Mospilan 20 SP, především za suchého počasí, přidejte smáčedlo, např. Spartan 0,1% koncentraci pro rychlejší příjem a vyšší účinnost. Při aplikaci je třeba dbát na ochranu včel aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného nebo zvlášť nebezpečného pro včely! Účinnost ochrany je možno ověřit podle počtu poškozených šešulí. U zaplevelených nebo nevyrovnaných porostů proveďte podle potřeby při dozrávání desikaci. Desikovaný porost po dešti daleko dříve vyschne a je možno jej také rychleji sklidit sklizená hmota je daleko rychleji a lehčeji zpracována mláticím ústrojím a semena 9

10 Regulace škodlivých organismů 4/2015 Přehled použitých zkratek v tabulkách 10 Způsob aplikace Klasifikace přípravků podle toxicity Klasifikace podle účinku na včely M moření osiva nebo sadby T+ vysoce toxický J zvlášť nebezpečný pro včely (dříve jedovatý či toxický pro včely) P plošný postřik Š nebezpečný pro včely (dříve škodlivý pro včely) PRSZ postřik před setím se zapravením do půdy Xn zdraví škodlivý PR riziko vyplývající z použití přípravku je při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely přijatelné PR postřik preemergentní (po zasetí před vzejitím plodiny) Xi dráždivý účinek přípravek není klasifikován PV postřik postemergentní (po vzejití plodiny) C žíravina TM NA aplikace přípravků ve směsi (tank-mix), vždy je uvedena s jednou z předchozích značek následná aplikace přípravků, každá v určitém termínu; vždy je uvedena minimálně s jednou z předchozích značek a v poznámce je vysvětlen způsob použití přípravek není klasifikován Ochranná lhůta AT 28 kdy je ochranná lhůta dána odstupem mezi jednoznačně stanoveným termínem aplikace nebo poslední aplikace a sklizní příslušné plodiny. počet dnů mezi posledním ošetřením a sklizní, vyskladněním Vliv na životní prostředí OP ochranná pásma vod SPe označení přípravku podle vlivu na vodní zdroje a podle účinku na vodní organismy Označení přípravku podle vlivu na vodní zdroje: SPe1 Za účelem ochrany podzemní vody neaplikujte tento přípravek, jestliže obsahuje (uvedena účinná látka nebo skupina účinných látek) vícekrát než (uvedena četnost aplikací nebo určitá doba aplikace) SPe2 Za účelem ochrany podzemní vody tento přípravek neaplikujte na půdách (uvedeny zpřesňující údaje o druhu půdy nebo situaci) NH Přípravek dosud nebyl přehodnocen z hlediska vlivu na životní prostředí Označení přípravku podle účinku na vodní organismy: podle nařízení (ES) 1107/2009 v provedení podle nařízení (EU) 547/2011 SPe2 Za účelem ochrany vodních organismů přípravek neaplikujte na půdách... (uvedeny zpřesňující údaje o druhu půdy nebo situaci) SPe3 Za účelem ochrany vodních organismů dodržte neošetřené ochranné pásmo... m (zpřesněny údaje o vzdálenosti) vzhledem k povrchové vodě Upozornění Uveřejněné informace mají pouze informativní charakter. Při každém použití přípravků na ochranu rostlin se řiďte platnou etiketou přípravku a platným Seznamem registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin nejsou prakticky vynášena na zelené slámě ven přes vytřásadla. Přínosem desikace je proto zvýšení denního výkonu mlátiček až o 30 %, se současným snížením ztrát, zejména při předpokládaném nestálém přeháňkovém počasí v době sklizně. Pro okamžitý a razantní účinek lze aplikovat přípravky s účinnou látkou dikvát (Desiq, Maxima, Quad-Glob 200 SL, Reglone aj.). Správný termín aplikace je, když ve spodní třetině patra šešulí jsou všechna semena černá nebo hnědočerná. Ve střední třetině patra šešulí je 90 % semen červenohnědých až černohnědých a v horní třetině patra šešulí je méně než třetina semen zelených. U desikovaného porostu může dojít ke snížení klíčivosti a hmotnosti sklizených semen. Sklizeň se provede za 7 10 dní po aplikaci v závislosti na podmínkách. Přípravky s účinnou látkou dikvát je možné kombinovat s přípravky (např. Flexi v dávce 0,5 l/ha) pro snížení předsklizňových a sklizňových ztrát. Pozvolněji působící přípravky na bázi glyphosátu, zejména úč. látka glyphosate-potassium (Roundup Rapid aj.) proniká do rostliny šetrněji než úč. látka glyphosate-ipa a umožňuje tím optimální rovnoměrné dozrávání bez snížení výnosu. I aplikace nízké dávky glyphosate-potassium na čistý porost zastaví tvorbu odlučovací vrstvičky v šešulích a sníží ztráty výdrolem. Je však velice důležité správně zvolit optimální termín aplikace Roundupu Rapid, aby se výrazně nesnížil výnos. Musí se sledovat stupeň zralosti šešulí ve středním patře porostu, kdy zhruba 2/3 šešulí by měly mít 2/3 semen s hnědým líčkem. A naopak, pokud jsou téměř všechna semena ve středním patře již černá, je na desikaci Roundupem Rapid již pozdě. Aplikuje se v rozmezí dávky 2 3 l/ha ve litrech vody. Nižší dávka se volí při aplikaci v časnějším termínu zhruba dní před sklizní a vyšší dávka při aplikaci zhruba dní před sklizní. Dávka vody se zpravidla volí podle mohutnosti porostu, aby byly efektivně ošetřeny všechny zelené či nazelenalé části porostu včetně plevelů. Přípravky s účinnou látkou glyphosate-potassium, lze aplikovat i ve větším množství vody při neklesající účinnosti. Kdežto u přípravků s účinnou látkou glyphosate-ipa zvýšením množství vody pro dobré pokrytí rostlin snížíme koncentraci, a tím snížíme i účinnost. V polehlých nebo silně zaplevelených porostech ozimé řepky (hlavně pýrem plazivým) je vhodné použít 14 až 21 dní před sklizní i povolené přípravky na bázi glyphosátu nebo glyphosate IPA. Jarní řepka a hořčice Porosty je nutno podle aktuálního napadení i vícekrát ošetřit proti nalétávajícím blýskáčkům řepkovým (Brassicogethes aeneus) některým povoleným pyretroidem (Alfametrin ME, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Mavrik 2 F, Nexide, Rapid, Sumi-Alpha, Vaztak Active aj.). V oblastech s potenciálním výskytem blýskáčků rezistentním k pyretroidům neonikotinoidy (Biscaya 240 OD, Calypso 480), případně i organofosfát Reldan 22. Kritické číslo je jeden blýskáček na jedno květenství. Ošetření se provádí v době dozrávání poupat, kdy je škodlivost blýskáčka největší. V době plného kvetení už ošetření neprovádět. Pokud porosty včas neošetříte, mohou být na sušších lokalitách napadené porosty i silně poškozeny. Při použití pyretroidů je potřeba dodržet teplotu při aplikaci do 20 C, účinná látka se při vyšších teplotách nadměrně vypařuje. Ošetření proti pilatce řepkové (Athalia rosae) v případě výskytu pyretroidy (Alfametrin ME, Decis Mega, Nexide, Rapid, Vaztak Active). Hrách Sledujte výskyt kyjatky hrachové (Acyrthosiphon pisum). Včasná ochrana hrachu proti kyjatkám snižuje výskyt viróz o 50 i více procent. V ohrožených oblastech je účelné provést ošetření kdykoliv v průběhu vývoje rostlin při prvních výskytech mšic, tj. do květu jedna až dvě a později tři až pět mšic v průměru na jednu rostlinu. Před rozkvětem je vhodné kontrolovat i výskyt třásněnek (Thysanoptera) 20 vajíček a nymf na deset poupat. V rizikových lokalitách sledujte také výskyty obaleče hrachového (Cydia nigricana) pět motýlků (samců) na lapák a den, ošetření provést 1 až 2 týdny po letové vlně, tj. v době hromadného líhnutí housenek. Z registrovaných přípravků do hrachu možno použít pyretroidy (Alfametrin ME, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Karis 10 CS, Markate 50, Nexide, Rapid, Samuraj, Vaztak Active aj.), deltamethrin, thiakloprid (Proteus), chlorpyrifos, cypermethrin (Nurelle D), pirimikarb (Pirimor 50 WG), thiakloprid (Bariard, Biscaya 240 OD) aj. Bob Sledujte výskyty mšice makové (Aphis fabae), třásněnek (Thysanoptera) i zrnokaza bobového (Bruchus rufimanus) a v rizikových oblastech při chladném deštivém počasí také houbové choroby hnědou skvrnitost bobu (Ascochyta fabae; teleomorfa: Didymella fabae) a tmavohnědou skvrnitost bobu (Botrytis fabae). Uvedení škůdci se vyskytují na bobu často ve stejnou dobu. Z povolených přípravků lze proti škůdcům použít pyretroidy (Alfametrin ME, Karate se Zeon technologií 5 CS, Vaztak Active, aj.) a proti chorobám přípravek s účinnou látkou iprodion (Rovral Aquaflo). Při výběru je nutné řídit se toxicitou přípravku na včely!

11 4/2015 Regulace škodlivých organismů Foto: J. Gall Foto: J. Gall Foto: J. Gall Virová zakrslost ječmene Ječmen hnědá skvrnitost Padlí travní Sója Největší význam v ochraně proti škodlivým činitelům má v případě sóji moření osiva proti chorobám klíčních rostlin nebo půdním škůdcům a účinná ochrana proti plevelům. Podle potřeby i inokulace rizobiálními bakteriemi. Pokud dodržíme vhodné pěstitelské podmínky - setí sóji do vyzrálé půdy teplé alespoň 10 C, aby bylo zaručeno dostatečně rychlé vzcházení, výběr vhodné odrůdy a předplodiny (nesít sóju např. po slunečnici), nepřehnojovat dusíkem a povápněním upravit ph půdy na 6 6,5 (kyselá reakce zvyšuje napadení), není tlak chorob v našich porostech zatím až na výjimky natolik silný, aby bylo ekonomické provádět chemickou ochranu. V některých oblastech může dojít při teplém počasí v období sucha k přemnožení svilušek (Tetranychidae). Napadený porost předčasně dozrává a dochází k redukci výnosu. Chemická ochrana proti svilušce chmelové může být efektivní při napadení porostu ve fázi BBCH 73 (lusky 6 13 mm dlouhé) až BBCH 83 (zelená semena vyplňují 80 % dutiny lusku). V současné době však není registrován žádný akaricid. V oblastech s vyšším výskytem zvěře (zajíci nebo srny) je nutno pěstovat sóju na takové rozloze (nad 20 až 30 ha), aby poškození porostů nedosáhlo většího rozsahu. V krajních případech aplikovat repelentní (odpuzující) přípravky Aversol, Pellacol aj. na jeden metr okraje pozemku opakovaně v intervalu tří týdnů. Mák V oblastech, kde se s nárůstem osetých ploch rozšířila škodlivost houbových chorob, sledujte napadení porostů pleosporovou syn. helminthosporiovou nekrózou máku (Pleospora papaveracea) a plísní máku (Peronospora arborescens). Obě choroby se mohou přenášet infikovaným osivem. Fungicidní ošetření napadeného porostu proti pleosporové nekróze se doporučuje přípravkem s účinnou látkou kresoxim- -methyl (Discus), metkonazol (Caramba), pikoxystrobin (Acanto), prochloraz, propikonazol (Apel, Bumper Super), tebukonazol, prothiokonazol (Prosaro 250 EC) na počátku kvetení, aby nedošlo k napadení makovic. Biopreparát Polyversum aplikujte podle návodu. V některých oblastech mohou na máku škodit také mšice maková (Aphis fabae), krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba), bejlomorka maková (Dasineura papaveris) a ploštice (Heteroptera). V případě potřeby lze aplikovat některý z pyretroidů (Cyperkill 25 EC, Decis Mega, Fury 10 EW, Nexide, Rapid), neonikotinoidy (Biscaya 240 OD, Mospilan 20 SP), případně i účinné látky chlorpyrifos, cypermethrin (Nurelle D), deltamethrin, thiakloprid (Proteus 110 OD), pirimicarb (Pirimor 50 WG). Slunečnice Z chorob slunečnici nejčastěji napadá bílá hniloba slunečnice (syn. hlízenka obecná, Sclerotinia sclerotiorum), poškozuje kořen a lodyhu podobně jako u řepky a šedá plísňovitost slunečnice (syn. plíseň šedá, Botryotinia fuckeliana; anam. Botrytis cinerea), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. V suchých letech jsou škody zanedbatelné, avšak ve vlhkých letech či nevhodných polohách mohou být květní lůžka výrazně poškozena. Ochrana spočívá v dodržení optimální hustoty porostu, udržení nezaplevelených porostů, harmonické výživy (nepřehnojovat dusíkem), použití zdravého osiva odolnějších hybridů a dodržení osevního postupu. V rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám ve třech fázích vývoje: 4. až 6. list (BBCH 14 19), plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) přípravkem s účinnou látkou cyprokonazol, azoxystrobin (Amistar Xtra), cyprokonazol, trifloxystrobin (Sfera 535 SC), dimoxystrobin, boscalid (Pictor), iprodion (Rovral Aquaflo), pikoxystrobin (Acanto), prochloraz, propikonazol (Apel, Bumper Super), tebukonazol, prothiokonazol (Prosaro 250 EC), thiofanát- -methyl (Topsin M 500 SC). Preventivně lze podle metodiky aplikovat i biopreparát Contans WG, Polyversum. Plíseň slunečnice (Plasmopara halstedii syn. Plasmopara helianthi) je potenciálně nebezpečným patogenem, a proto je zařazena mezi karanténní organismy. V Evropě je již široce rozšířená. Karanténní status P. halstedii v EU, a tedy i v ČR, je založen na existenci mnoha patogenních ras omezeného zeměpisného rozšíření. Díky pěstování rezistentních hybridů zatím u nás nezpůsobuje významné hospodářské škody, představuje však vážné potenciální riziko. Do nových oblastí se šíří osivem. Z infikované nažky zpravidla vzniká pouze latentní infekce. Během ní se patogen namnoží a zamořuje půdu. Pokud v dalším roce na daném pozemku vyrůstá slunečnice z výdrolu, nebo po vysetí slunečnice i po několika letech, dochází k systémové infekci rostlina zakrní, silně napadené rostliny dorostou výšky asi jen 20 až 30 cm. V současné době existuje celá řada ras, v Evropě je jich známo 13. Nejčastěji se vyskytuje rasa 700. Některé rasy překonaly rezistenci řady starších i nových hybridů slunečnice. Na rozdíl od příbuzných chorob houba přežívá v půdě oosporami (8 až 10 let) nebo se šíří infikovaným osivem, v němž přežívá zoosporangiemi nebo myceliem. Opatření k omezení šíření patogenu: vysévat buď osivo pocházející z oblastí prostých původce choroby, nebo mořené osivo hybridů deklarovaných jako odolné; na pozemku, kde byla pěstována slunečnice, je v následujícím roce nutné hubit rostliny z výdrolu, nejlépe preemergentními herbicidy, a to i v případě, že se choroba nevyskytla (latentní infekce); vysévat hybridy deklarované jako odolné a v optimálním termínu setí. Z dalších opatření jsou významné pečlivé zaorání posklizňových zbytků a dodržení zásad střídání plodin (minimálně pět let, optimálně sedm až osm let). Fungicidní ochrana během vegetace je proti systémovým infekcím zcela neúčinná a vůči sekundárním infekcím jen velmi málo účinná prakticky nerentabilní. V současné době není proti plísni slunečnice v ČR registrován žádný účinný fungicid. 11

12 Regulace škodlivých organismů 4/2015 Foto: J. Gall Foto: J. Gall Foto: J. Gall Silné zaplevelení pcháčem Zaplevelení máku a poškození krytonoscem Zaplevelená cukrovka Pozornost je nutné věnovat i škůdcům (mšice, kovaříci, klopušky, třásněnky), které kromě poškození rostlin mohou šířit i choroby. Sledujte podle signalizace výskyt mšic mšice slívové (Brachycaudus helichrysi) 30 mšic od vzcházení do rozpoznání květního poupěte a mšice makové (Aphis fabae) 50 mšic na rostlinu do začátku květu (59 BBCH). Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob. V případě potřeby je možno aplikovat přípravky s účinnou látkou acetamiprid (Mospilan 20 SP), lambda-cyhalothrin (Karate se Zeon technologií 5 CS) či pirimicarb (Pirimor 50 WG), thiakloprid (Biscaya 240 OD). Brambory Sledujte podle signalizace výskyt plísně bramboru (Phytophtora infestans). Prognóza výskytu je na portal/skodlive-organismy/prognozy-vyskytu- -so-na-uzemi-cr/vyskyt-plisne-bramboru.html K preventivnímu ošetření při slabém infekčním tlaku postačí kontaktní přípravky s účinnou látkou mankozeb (Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW), metiram (Polyram WG) případně i další. U raných odrůd, u kterých plánujete sklizeň do 14 dnů, se již ošetření neprovádí. Při přeháňkovém počasí, zvláště u zapojených porostů, nutno pokračovat v ošetření v sedmidenních intervalech, za sucha postačí zopakovat ošetření po 14 dnech některým z povolených přípravků. Ošetření proti mandelince bramborové (Leptinotarsa decemlineata) proveďte v době maxima líhnutí larev přípravky s účinnou látkou acetamiprid (Mospilan 20 SP), chlorantraniliprol (Coragen 20 SC), thiamethoxam (Actara 25 WG), thiakloprid (Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC), spinosad (SpinTor) a v oblastech, kde ještě účinkují pyretroidy i Alfametrin, Decis Mega, Fast M, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj aj. Kukuřice Sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným (Ostrinia nubilalis). Zvýšení lámavosti stébel zvyšuje napadení chorobami 12 a sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných a feromonových lapačů je na cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/nalety-skudcu-do-svetelnych-lapacu.html. Možno aplikovat některý z insekticidů s účinnou látkou chlorantraniliprol (Coragen 20 SC), chlorantraniliprol, lambda-cyhalotrin (Ampligo), indoxacarb (Explicit Plus, Steward, Stocker), methoxyfenozid (Integro) nebo pyretroidy (Alfametrin ME, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Vaztak Active). Aplikace povolených insekticidů se v případě potřeby opakuje. Nálet zavíječe do kukuřičných porostů lze obvykle očekávat od poloviny června do konce července. Kromě registrovaných insekticidů možno využít rovněž i parazitoidů vajíček drobněnky rodu Trichogramma (Trichocap, TrichoLet, Trichoplus). Prováděcím rozhodnutím Komise 2014/62/ EU ze dne 6. února 2014, se ruší rozhodnutí 2003/766/ES o mimořádných opatřeních proti šíření Diabrotica virgifera Le Conte na území ES; to znamená, že bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera) přestává být na území EU od 6. února 2014 regulovaným (karanténním) škodlivým organismem a nebudou proti němu již nařizována žádná ochranná opatření. Z výše uvedeného doporučení Komise 2014/63/EU ale vyplývá, že i po deregulaci bázlivce kukuřičného by členské státy měly v souvislosti s ochranou proti tomuto škůdci v oblastech EU, kde je potvrzena jeho přítomnost, přihlížet k zásadám integrované ochrany rostlin (IOR) proti škodlivým organismům za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů. Ochranou se v tomto případě rozumí potlačení hustoty populace bázlivce na úroveň, která z hlediska zajištění hospodářsky udržitelné produkce kukuřice nepůsobí významné hospodářské ztráty. Pokud udržitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody uspokojivě zajistí ochranu proti škodlivým organismům, je třeba je upřednostňovat před chemickými metodami. Zemědělci by tedy měli ochrany proti bázlivci kukuřičnému dosahovat nebo ji podporovat těmito opatřeními: a) střídáním plodin; b) používáním činitelů biologické kontroly; c) přizpůsobením doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev; d) čištěním zemědělských strojů před přejezdem a odstraňováním rostlin kukuřice z výdrolu. Z hlediska ochrany proti šíření bázlivce kukuřičného má z uvedených doporučení prioritu především střídání plodin, neboť jde o vysoce účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému, která je příznivá jak z hlediska životního prostředí, tak i z hlediska dlouhodobého agronomického přínosu. Doporučovaná opatření by měla být propojena se sledováním výskytu bázlivce kukuřičného, aby bylo možno určit potřebu a vhodné načasování ochranných opatření. ÚKZÚZ bude provádět monitorování výskytu samců bázlivce kukuřičného pomocí feromonových lapáků a průběžně zveřejňovat jeho výsledky na svých webových stránkách. Na těchto stránkách budou v rámci plodinově specifického metodického postupu pro kukuřici uvedeny také informace o uplatňování zásad IOR proti tomuto škodlivému organismu. Tyto informace budou mimo jiné pojednávat i o monitoringu a prognóze, rozhodování o provedení ošetření (stanovení prahů škodlivosti) a provádění ochranných opatření (včetně výčtu přípravků na ochranu rostlin povolených v ČR). Cukrovka Sledujte napadení porostů mšicemi (Aphidoidea) a nálet dalších škůdců do porostů. Porosty podle potřeby včas ošetřete některým povoleným insekticidem do cukrovky s úč. l. dimethoát (Danadim Progress), chlorpyrifos, cypermethrin (Nurelle D), pirimikarb (Pirimor 50 WG), pyretroidy (Bulldock 25 EC, Karate se Zeon technologií 5 CS, Nexide, Rapid, Samuraj). Nepodceňujte v porostu ani plevelné řepy, které mohou při současné technologii pěstování cukrovky bez ruční práce dlouhodobě silně

13 4/2015 Regulace škodlivých organismů Foto: J. Gall Foto: J. Gall Foto: J. Gall Blýskáček na řepce Pilatka jablečná poškození plodů Mera skvrnitá zaplevelovat pozemky. Tyto rostliny mechanicky (chemicky) zničte včas, aby nemohly vytvořit klíčivá semena. Kmín Neopomeňte porosty podle potřeby ošetřit před květem proti plochušce (makadlovce) kmínové (Depressaria daucella) povoleným pyretroidem (Decis Mega či Karate se Zeon technologií 5 CS), případně biologickým přípravkem Biobit XL/WP (B. thuringiensis ssp. kurstaki) a v oblastech se škodlivým výskytem hnědé skvrnitosti kmínu (Mycocentrospora acerina) lze proti této chorobě preventivně zasáhnout některým z měďnatých přípravků (Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kuprikol 50). První ošetření se provede počátkem tvorby květní osy, druhé ošetření počátkem květu v kombinaci s insekticidem na plochušku (makadlovku). Je nutné dokonale ošetřit celé rostliny, nejlépe s podporou vzduchu. Toto ošetření působí i proti dalším chorobám bakteriální spále a hnědé pruhovitosti stonků kmínu (Mycocentrospora acerina). Plochuška kmínová tvoří chuchvalce spředené květní okolíky, okousané stopky květů a semen (v květnu), později ve stoncích otvory překlenuté pavučinovým víčkem. Šíří se z hostitelských rostlin: kmín, fenykl, petržel, mrkev, pastinák, kopr a jiné druhy čeledi miříkovitých. Housenky se vžírají do lodyh, kde se zakuklí. Motýli, kteří přezimují, se líhnou v červenci a srpnu. Přirozenými nepřáteli jsou parazitoidi z řádu blanokřídlých. Ošetřuje se po zaznamenání prvního výskytu housenek na generativních orgánech rostlin. Podobná poškození způsobují obaleči (Cnephasia spp.). Ochrana je stejná jako proti plochušce kmínové. Ovocné stromy Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) a strupovitost jabloně a hrušně (Venturia inaequalis a V. pyrina). Ze škůdců mohou při přemnožení působit škody obaleči pupenoví (Spilonota ocellana, Adoxophyes orana, Archips rosana, Hedya nubiferana) na koncích letorostů sbalené listy; svilušky (Tetranychidae) a různé druhy mšic (Aphidoidea). Mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) a zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus). Na hrušních může také škodit rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) a místy i mera skvrnitá (Cacopsylla pyri) a mera hrušňová (Psylla pyricola). V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky nejčastěji zobonoska jabloňová a ovocná (Neocoenorhinidius pauxillus a Rhynchites bacchus) nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomocí sklepávání imag z větví, podobně jako u květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum). Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného (Cydia pomonella) a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového (Cydia funebrana) na slivoních. Pozor na ochrannou lhůtu u raných odrůd! Kromě jiných insekticidů jsou proti obalečům povoleny i systemicky působící neonikotinoidy Calypso 480 SC a Mospilan 20 SP a kontaktní přípravky s úč. l. diflubenzuron (Dimilin 48 SC), fenoxykarb (Insegar 25 WG), chlorantraniliprol (Coragen 20 SC), indoxakarb (Stevard, Stocker), methoxyfenozid (Integro), spinosad (Spintor) aj, které jsou většinou klasifikovány jako neškodné opylovačům a dalšímu užitečnému hmyzu. V systémech integrované a biologické produkce se stále častěji využívají feromony nejen k signalizaci, ale i k přímé ochraně produkčních ploch sadů a zejména vinic před škodami způsobovanými housenkami obalečů. Feromony jsou látky, které umožňují hmyzu vyhledávat na velkou vzdálenost partnery připravené k páření. Tento jev je již poměrně dlouho běžně využíván u tzv. feromonových lapáků, které slouží k signalizaci náletu hmyzu nebo k jeho hubení. Nyní se používá metoda tzv. matení-dezorientace samců (mating disruption), která spočívá v zamoření (nasycení) celého chráněného porostu takovým množstvím samičího feromonu, že samci následně nemohou najít skutečné samičky, nedojde k páření, samičky kladou neoplodněná vajíčka a nedojde k poškození plodů housenkami. Aby bylo matení samců dostatečně účinné, musí být prováděno zkušenými odborníky tak, aby byla zohledněna specifická situace každého jednotlivého sadu či vinice. Tato metoda je použitelná jenom pro větší pravidelné plochy doporučuje se u švestek nad 5 ha a u jabloní nad 10 ha. K matení-dezorientaci samců jsou povoleny tyto pomocné prostředky: do jabloní, hrušní Isomate C plus, Isomate C LR; do révy vinné Isonet L plus, Isonet LE a RAK 1+2 M a do slivoní Isomate OFM rosso. Meruňka Již začátkem května za vlhkého a teplého počasí v rizikových oblastech sledujte vhodnost podmínek pro šíření hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma). Fungicidní ochrana se doporučuje dva až tři týdny po odkvětu a při vlhkém a teplém počasí dva- až třikrát opakovat v 10 až 14denních intervalech, přípravky s účinnou látkou dodin (Syllit 65 WP), mankozeb (Novozir MN 80 NEW), myklobutanil (Talent), aj. Na lokalitách s pravidelným a silným výskytem choroby v minulém roce se doporučuje provést preventivní chemické ošetření již po odkvětu meruněk ve fázi tvorby listů. Významným preventivním opatřením je likvidace napadených opadlých listů, které jsou jediným primárním zdrojem infekce. Toto fungicidní ošetření účinkuje i proti houbové chorobě strupovitost peckovin (Venturia carpophila). Třešeň Na počátku květu černého bezu je aktuální vyvěsit žluté (nebo i bílé) lepové desky na signalizaci letu vrtule třešňové (Rhagoletis cerasi), která každoročně způsobuje červivost 13

14 Regulace škodlivých organismů 4/2015 Foto: J. Gall Foto: J. Gall Foto: J. Gall Kadeřavost broskvoně Hnědé (americké) padlí angreštu Moniliový úžeh plodů třešní a višní. Je to malá pestře zbarvená moucha, která ve stadiu kukly přezimuje v půdě. Obvykle v době květu černého bezu se líhnou z kukel mouchy, které po páření kladou vajíčka na plody třešní a višní. Ošetření proveďte v případě zvýšeného náletu imag vrtule na lepové desky povolenými neonikotinoidy (Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP), úč. l. dimethoát (Danadim Progress, Perfekthion) a chlorpyrifos-methyl (Reldan 22). Ošetřujeme jen polorané a pozdní odrůdy. V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách silněji škodila mšice třešňová (Myzus cerasi), sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň pět kolonií na 100 letorostech) ošetřete přípravky registrovanými na vrtuli třešňovou, případně přípravkem s účinnou látkou pirimicarb (Pirimor 50 WG). Višeň V rizikových polohách ošetřujeme proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii), za vhodných podmínek pro šíření patogenu poprvé zpravidla tři až čtyři týdny po odkvětu a podruhé za 1 2 týdny přípravky s účinnou látkou dithianon (Delan 700 WDG), dodin (Syllit 65 WP), mankozeb (Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW) a myklobutanil (Talent), propineb (Antre 70 WG), pyraklostrobin, boskalid (Signum), Tebukonazol, Fluopyram (Luna Experience) aj. Broskvoň Na broskvoních se v teplých letech škodlivě projevuje padlí broskvoně (Podosphaera pannosa) nejen na listech, ale hlavně na plodech na osluněné straně v podobě světlých skvrn. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Mladé plody jsou nejnáchylnější do velikosti 2,5 až 3 centimetrů. V lokalitách s pravidelným výskytem této choroby se první ošetření doporučuje měsíc po odkvětu, nejpozději však při prvních příznacích. Ošetření je většinou třeba několikrát opakovat v závislosti na počasí a na náchylnosti pěstované odrůdy; přípravek s obsahem síry 14 (Kumulus WG) a účinnou látkou myclobutanil (Talent), trifloxystrobin (Zato 50 WG). Réva Sledujte vhodnost podmínek pro šíření a podle potřeby ošetřete révu proti plísni révy (Plasmopara viticola), padlí révy (Erysiphe necator), případně také proti sviluškám a obalečům. Proti první generaci obalečů obalečík jednopásý (Eupoecilia ambiguella), obaleč mramorovaný (Lobesia botrana) se ošetřují jen významně ohrožené porosty (pravidelný silný výskyt), ošetřujeme podle signalizace. Zpravidla stačí jedno ošetření. V ohrožených oblastech (na náchylných odrůdách) k ošetření proti plísni révy v období před květem (počátek období zvýšené vnímavosti k napadení) je vhodné, zejména za příznivějších podmínek pro patogenu, použít přípravky s účinnou látkou fosetylu-al (Aliette Bordeaux, Cassiopee 79 WG, Profiler, Verita) aj, které zajistí dlouhodobou účinnost a dobrou ochranu nově narůstajících částí (systemické působení). Za suchého a teplého počasí je nutno v ohrožených oblastech ošetřit citlivé odrůdy i proti padlí révy. K prvnímu ošetření je vhodné při teplotách nad 16 C upřednostnit sirnatý přípravek (Kumulus WG, Sulfonac 80 WG, Sulfurus), případně i strobiluriny (Diskus, Quadris, Zato 50 WG) či azoly (Domark 10 EC, Talent, Topas 100 EC) aj. Jahodník Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad hniloby plodů způsobené šedou hnilobou jahod syn. plíseň šedá (Botrytis cinerea). Nejcitlivější na infekci jsou květy dva až tři dny po rozkvětu. Z napadených květních částí proniká mycelium do plodu. Přímé infekce plodů jsou již méně významné. Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které podle potřeby po sedmi dnech opakujte. Povolené jsou přípravky s účinnými látkami cyprodinil, fludioxonyl (Switch), fenhexamid (Teldor 500 SC), fenpyrazamin (Prolectus), iprodion (Grisu, Rovral Aquaflo), pyraklostrobin, boskalid (Signum), pyrimethanil (Minos, Mythos 30 SC), thiram (Thiram Granuflo) aj. a biopreparátem Polyversum. Dávka aplikační kapaliny je minimálně 1000 l/ha. Zelenina Sledujte výskyty mšic (Aphidoidea) a při náletu prvních jedinců porosty ošetřete. Signalizaci sledujte na eagri.cz/public/web/ ukzuz/portal/skodlive-organismy/aphid-bulletin/. Za vlhkého teplého počasí silně narůstá škodlivost plísní ve sklenících i na venkovních kulturách. Ve vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky (Agriolimacidae), slimáky (Limacidae) a plzáky (Arionidea). Možno aplikovat návnadové moluskocidní přípravky s účinnou látkou methiocarb (Mesurol Schneckenkorn*), metaldehyd (Lumex, Metin, Slimax, Vanish Slug Pellets aj.) a fosforečnan železitý (Ferramol, Sluxx HP). Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny ve sklenících na cestičky, pod pěstební stoly. Nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou. Z biologických přípravků možno využít Nemaslug, Phasmarhabditis-System na bázi parazitických hlístic (Phasmarhabditis hermaphrodita). Přípravek se aplikuje zálivkou ošetřované plochy suspenzí s bioagens, preventivně nebo i kurativně podle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 C, optimum je při C, po dobu působení musí být půda nebo substrát optimálně vlhký. Cibule Ve druhé polovině května sledujte signalizaci plísně cibule (Peronospora destructor) a v rizikových polohách, kde byly zjištěny první výskyty choroby, aplikujte přípravky s účinnými látkami dimethomorf, manko-

15 4/2015 zeb (Acrobat MZ WG), cymoxanil, mankozeb (Curzate M), mankozeb (Dithane DG Neotec, Dithane M 45, Novozir MN 80 NEW), azoxystrobin (Ortiva), mankozeb, metalaxyl- -M (Ridomil Gold MZ Pepite), případně i měďnaté přípravky (Cuprocaffaro, Champion 50 WP, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Korzar, Kuprikol 250 SC, Kuprikol 50) s přídavkem smáčedla. Úč. l. propamokarb-hydrochlorid, fluopikolid (Infinito) je možné použít i na konzumní porosty, pouze ne u cibule na zelenou nať (OL 7 dní). Za deštivého počasí pokračujte v ošetření v intervalu 10 až 14 dnů. Možno aplikovat podle návodu biopreparát Polyversum. Košťáloviny Na košťálovinách, zejména na brokolici, kapustě a květáku, škodí kromě mšice zelné (Brevicoryne brassicae), dřepčíků (Phyllotreta spp.) a květilky zelné (Delia radicum) také molice vlaštovičníková (Aleurodes proletella). Molice vlašťovičníková nejvíce škodí na růžičkové kapustě, brokolici a na kadeřávku, květilka zelná na květáku a dřepčíci zejména na druzích, které nemají na listech vosk (ředkve, ředkvičky a pekingské zelí). Porosty ošetřete při zjištění prvních výskytů škůdce a ošetření podle potřeby zopakujte. Na všech brukvovitých kromě housenek běláska zelného (Pieris brassicae) a běláska řepového (Pieris rapae) způsobují rovněž velké škody housenky můry zelné (Mamestra brassicae), můry kapustové (Lacanobia oleracea), jejichž housenky žijí skrytě a provrtávají hlávky, které následně zahnívají. Porost ošetřete, dokud se housenky nezavrtají do hlávek. Ochrana provedená později je již prakticky neúčinná. Na tyto škůdce aplikujte s přídavkem smáčedla přípravek s úč. l. spinosad (SpinTor) a indoxakarb (Stewrd) na housenky můry zelné a housenky motýlů, případně některý z povolených pyretroidů (Agrion Delta, Alfametrin ME, Buldock 25 EC, Decis Mega, Decis 15 EW, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Karis 10 CS, Samuraj). Na mšice jsou povoleny dimethoát (Danadim Progress), chlorpyrifos-methyl(reldan 22), pirimikarb (Pirimor), pymetrozin (Ninja, Plenum), thiacloprid (Calypso 480 SC) aj. Plevele Mrkev Kromě sporadických výskytů merule mrkvové (Trioza apicalis), mšice mrkvové (Semiaphis dauci) a mšice hlohové (Dysaphis crataegi) ta škodí i na kořenech mrkve; je jedním z vážných škůdců mrkve pochmurnatka mrkvová (Chamaepsila rosae). Způsobuje známé nepravidelné chodbičky pod povrchem kořenů. Přednostně jsou napadány husté porosty a vlhčí, před větrem chráněná stanoviště. Preventivní ochranou je dobrá agrotechnika, hluboká orba, odstraňování posklizňových zbytků po sklizni. Pěstování v místech s větším prouděním vzduchu, na hrůbcích a nehnojit chlévskou mrvou ani močůvkou. Chemická ochrana je pro dlouhodobé kladení vajíček problematická. Na mšice je registrován přípravek s účinnou látkou thiacloprid (Calypso 480 SC), případně na makadlovku, obaleče a klopušky pyretroidy (Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS). * do spotřebování zásob Regulace plevelů v porostech kukuřice do vzejití porostu Ing. Petr Šmahel; Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko Úvod Kukuřice je naše nejrozšířenější širokořádková plodina, která je velmi citlivá na zaplevelení, hlavně v prvních fázích od vzcházení do plného prodlužovacího růstu. Typickými pleveli v kukuřici zůstávají sice při setí do zpracované půdy jednoleté jarní plevele, ale ty jsou velmi často doprovázeny vytrvalými, přezimujícími nebo stále vzcházejícími druhy. Sledování výskytu plevelů a navržení způsobu regulace Předpokladem adekvátní regulace je určitá znalost pozemku z hlediska výskytu plevelů u předplodin a posouzení aktuálního stavu před setím a po vzejití porostu. Zaplevelení sledujeme už předem, hlavně co se týče silnějšího výskytu vytrvalých (nejčastěji pýr a pcháč), ale také významných jednoletých plevelných druhů (ježatka, oves hluchý, laskavce, merlíky, rdesna, svízel, heřmánkovité, durman apod.). Ty je potřeba průběžně omezovat zejména kultivačními způsoby, než dojde k jejich zakořenění a množení vegetativními výběžky, případně k silnému nárůstu a množení generativně. Na základě předběžného sledování se rozhoduje o strategii regulace plevelů v porostu. Prvním krokem k přiměřené a ekologicky šetrné regulaci plevelů v porostu je včasné pozorování monitoring, diagnostika určení plevelných druhů a posouzení intenzity zaplevelení. V porostu je důležité provést sledování a určení plevelů včas, brzy po jejich vzejití podle děložních, případně prvních pravých listů, protože jejich škodlivost je nejvyšší brzy po vzcházení asi do začátku prodlužovacího růstu kukuřice. Nechemické metody regulace plevelů Integrovaný přístup k regulaci plevelů začíná již obecnějšími pěstebními opatřeními, jako jsou vhodné střídání plodin a způsob zpracování půdy, výběr vhodných pozemků a odrůdy, vyvážené hnojení, zaměřené k rostlinám kukuřice, případně vápnění, využití meziplodin apod. Mezi nejvýznamnější z preventivních opatření patří systém zpracování půdy. Při převažující technologii s různým stupněm minimalizace zpracování půdy je při dnešní plošně výkonné mechanizaci řada možností mechanické regulace plevelů jejich zničením pomocí výkonných podmítačů, kombinátorů a dalších strojů. Naopak na určitém pozemku je možné zařazení orby k hlubšímu zapravení oslabeného pýru nebo dalších plevelů, jako alternativ samotného důrazu na chemické ošetření. Na jaře je důležitá včasná kultivace půdy, vyprovokování vzcházení plevelů a jeho zapravení další kultivací či předseťovou přípravou, než hlouběji zakoření. Ve vegetačním období je vhodné zařadit přímé kultivační zásahy v porostu, přispívající i k lepšímu půdnímu vzdušnému a vodnímu režimu, i když jsou často méně spolehlivé a technicky náročnější než aplikace herbicidů. Jedná se např. o vláčení (zejm. prutovými branami), plečkování nebo meziřádkové kypření, které mohou být spojené s přihnojováním porostu apod. Chemické metody V konvenčním zemědělství i při využití nechemických způsobů hlavně v rámci prevence nebo kultivace v porostu, zůstává zpravidla po založení porostu kukuřice rozhodující podíl regulace plevelů na chemickém ošetření, aplikaci herbicidů, kterých existuje velmi široká nabídka a je třeba se v ní zorientovat. U kukuřice vcelku není problém s mezerami v účinnosti, ale je třeba vědět, co na které plevelné druhy působí a jak sestavit případné kombina- 15

16 Plevele 4/2015 ce, které jsou často potřebné. V registru přípravků je do kukuřice uvedeno více než 100 přípravků (včetně generik a řady neselektivních), přičemž se souběžnými dovozy různých prodejců se jedná téměř o 400 názvů. Generika mohou mít poněkud jiné parametry působení, případně fytotoxicity i ekotoxikologie. Výběr typu aplikace a přípravků V kukuřici se herbicidní ošetření obvykle rozdělují podle termínu aplikace na preemergentní (před vzejitím kukuřice, včetně předseťových) a postemergentní (po vzejití). Výběr se řídí podle předpokládaného nebo při postemergentním ošetření předem zjištěného aktuálního výskytu významných jednoděložných a dvouděložných plevelů a z nich speciálně vytrvalých druhů na pozemku a jejich stupně škodlivosti a odolnosti. Charakteristika působení herbicidů pro kukuřici, rozčlenění podle termínu aplikace První možností ošetření je případné využití preemergentního neselektivního chemického ošetření vzešlých plevelů. Preventivní neselektivní ošetření se provádí většinou před setím nebo po zasetí před vzejitím hlavně přípravky na bázi glyfosátu (celá řada přípravků typu Roundupu) s deklarovaným relativně dobrým ekotoxikologickým profilem a prakticky bez reziduálního působení. Je někdy technologicky vhodné, levnější a v porovnání s následnými razantními kombinacemi herbicidů i šetrnější k životnímu prostředí. Používá se hlavně v případě velmi silného výskytu vzešlých vytrvalých druhů plevelů nebo např. druhů, vzcházejících z větších hloubek (např. oves hluchý na jaře), zejména pokud dojde k jejich zakořenění, kdy již odolávají kultivaci a předseťové přípravě. Má uplatnění jako alternativa, když se potlačení zejména u vytrvalých plevelů nezvládá kultivací a ohrožuje plodinu vyčerpáním půdy a výrazně zhoršuje kvalitu přípravy půdy a setí. Může to být např. při zpoždění jarních prací a silnějším zakořenění plevelů v důsledku deštivého počasí. Odstup kultivace či setí po aplikaci není třeba příliš protahovat, podle podmínek (příznivé je vlhko a teplo) a charakteru přípravku u jednoletých plevelů lze kultivovat asi od 6 hod. do tří dnů, u vytrvalých přibližně za 3 6 dnů. Odolnější ke glyfosátu jsou hlavně svlačec rolní a také částečně opletka obecná, případně pcháč, méně často i prokořeněná ohniska pýru, která mohou obrůstat. Neselektivní herbicidy lze aplikovat i po zasetí před vzejitím kukuřice (alespoň 1 2 dny před vzcházením, kdy klíčky nejsou těsně pod povrchem půdy). Aplikace 16 těsně před vzejitím kukuřice může za určitých podmínek zpomalit počáteční růst plodiny (např. za sucha, kdy je zpomalen rozklad glyfosátu) nebo při začínajícím vzcházení ji vážně poškodit. Na druhé straně aplikace po zasetí může být při vhodném načasování výhodnější oproti opoždění setí při čekání na vzcházení nebo nárůst dostatečné plochy listů vytrvalých plevelů. Při tomto postupu je však třeba vyprovokovat vzcházení plevelů dřívější kultivací a pokud možno vynechat předseťovou přípravu těsně před setím, aby většina plevelů vzešla před vzejitím kukuřice, jinak má ošetření velmi omezený účinek. Preemergentní aplikace Provádí se obvykle brzy po zasetí, pokud možno za vlhka, před vzejitím kukuřice a plevelů (u některých přípravků se hlavně za sucha doporučuje i předseťová aplikace se zapravením). Používají se k ní tzv. půdní herbicidy, které zabraňují většinou již vzcházení plevelů a vyznačují se dlouhodobě i několik měsíců přetrvávajícím reziduálním působením. Některé tyto přípravky jsou dostatečně selektivní ke vzešlé kukuřici a účinné i přes listy či hypokotyl plevelů a jsou určeny i pro časně postemergentní aplikaci. Vztah ke zdraví a životnímu prostředí Při rozhodování o aplikaci samé a výběru přípravků je třeba upřednostňovat méně škodlivé řešení pro živé organismy a životní prostředí, což by mělo být ambicí agronoma a farmáře na svém hospodářství orientovat se nejen podle účinnosti a ceny, jak je v drtivé většině prezentováno na odborných, zejména firemních seminářích. Tato rizika mohou být v praxi významná, protože se často nepodaří dodržet všechny bezpečnostní pokyny. Starší dobíhající klasifikace ekotoxikologického zařazení přípravků hodnotí u přípravků tzv. nebezpečné vlastnosti a uvádí standardizované rizikové, tzv. R-věty a bezpečnostní S-věty. Nová klasifikace podle nařízení (ES) č. 1272/2008 CLP uvádí ještě tzv. třídy nebezpečnosti v jednotlivých oblastech hodnocení, standardizované rizikové H-věty a bezpečnostní P-věty. Rostlinolékařská správa uvedla na fytoportálu i názornější barevné rozlišení přípravků podle ekotoxikologických rizik (tzv. semafor). Z hlediska působení v životním prostředí jsou až na vzácnější výjimky tyto herbicidy, hlavně preemergentní, škodlivé ve vodním prostředí, velmi často vysoce toxické pro vodní organismy a znečišťující vodu. Z hlediska ohrožení člověka a živočichů je potřeba u výběru přípravků přihlížet zejména k závažnějším zdravotním rizikům (což platí kromě lidí i pro zvířata, pohybující se po polích). Teoreticky se z herbicidů pro kukuřici podle údajů R-vět jako nejšetrnější včetně vodního prostředí jeví některé formulace glyfosátu, jež je však možno použít jen mimo vegetaci nebo v geneticky modifikované (GM) tzv. Roundup ready kukuřici, která dosud není u nás registrována. Z půdních herbicidů lze jmenovat jako více rizikové z hlediska člověka zejm. toxické přípravky s účinnou látkou linuron (Afalon, Ipiron, Nuflon, Linurex aj.), podezřelé i z karcinogenních účinků a poškození plodu, jako rizikový podle nové klasifikace z hlediska vyvolání rakoviny je zařazen readymix dimethenamidu-p s terbuthylazinem (Akris). Z hlediska reprodukce pro člověka jsou rizikové fluorchloridon (Racer,..) nebo isoxaflutole (Adengo, Merlin,..), který však alespoň není vyloučený z pásem ochrany vodních zdrojů jako prakticky všechny ostatní, které jednak ohrožují vodní zdroje a jednak mají i řadu dalších, někdy jen relativně menších rizik, např. z hlediska škodlivého účinku přes kůži některé formulace pendimethalinu, další dráždí kůži či sliznice nebo mohou poškodit oči apod. Jako relativně méně rizikové přímo pro člověka snad lze označit S-metolachlor (Dual Gold,..), terbuthylazin (Click 500) nebo aclonifen (Bandur). Přípravky působící hlavně přes půdu pro preemergentní nebo i časně postemergentní aplikaci Převážně na jednoleté prosovité trávy působí jednak tradiční přípravky převážně na bázi acetamidů S-metolachlor (přípravky typu Dual), případně pethoxamid (Successor, Somero), účinné spíše jen na ježatku a béry, případně laskavce nebo citlivé dvouděložné, které se obvykle samostatně nevyužívají. Širší spektrum působení i mimo prosovitých trav na dvouděložné má další z nich, dimethenamid-p (Outlook), dále pendimethalin (Stomp, Pendigan, Aktivus), jejich směs (Wing P) a také na odlišném mechanismu působící isoxaflutole (Merlin Flex, Spade Flex...), používaný většinou se safenerem ke zlepšení selektivity. Na široké druhové spektrum převážně jen jednoletých dvouděložných druhů (často ovšem s výjimkami jako svízel, někdy opletka, svlačec apod.) působí zase půdní přípravky na bázi terbuthylazinu (Click 500 SC), dále ekotoxikologicky příznivější mezotrion v preemergentní aplikaci (Callisto) nebo i florasulam s mesotrione (Story), využitelný většinou

17 4/2015 Plevele lépe časně postemergentně. Mezotrion v preemergentní aplikaci nepůsobí příliš na ježatku, opletku, svízel apod. oproti postemergentní aplikaci. Dále jsou zde povoleny herbicidy na bázi podle rizikových tzv. R-vět pro člověka toxického linuronu (Afalon, Ipiron, Nuflon, Linurex,..), slabšího na ježatku a svízel nebo fluorochloridon (Racer), který na svízel působí dobře. Všechny tyto přípravky lze v případě výskytu samotných jednoletých dvouděložných plevelů aplikovat samostatně, častěji se však přidávají k výše uvedeným jednodušším půdním herbicidům převážně na jednoděložné do tank-mixů nebo hotových směsí (readymixů), působících v příznivých podmínkách již většinou na celé obvyklé spektrum jednoletých jednoděložných i dvouděložných, včetně výrazného vedlejšího působení na vytrvalé. Ready-mixy jsou typu terbuthylazinu + S-metolachloru (Gardoprim Gold), který je velmi dobře selektivní a účinný na ježatku i dvouděložné, někdy s menším obrůstáním opletky, případně rdesen nebo svízele. Jako obdobně selektivní a komplexnější lze charakterizovat nový přípravek, používající dimethenamid-p (Akris) s ambicí nahradit v mixech restringovaný acetochlor. Dále sem patří přípravky na bázi pethoxamidu s terbuthylazinem (KobanT, Bolton Duo, Balaton), které někdy v selektivitě nebo účinnosti zejména na ježatku poněkud zaostávají. Spíše již k časně postemergentní aplikaci slouží další velmi komplexně působící směsné herbicidy trojsložkový Lumax (oproti Gardoprimu navíc s mezotrionem) a rovněž Adengo na bázi isoxaflutolu a thiencarbazone-methylu. Uvedené půdní směsi a tank-mixy často působí synergicky, výrazně lépe než jednosložkové přípravky na problematické druhy plevelů (oves hluchý, pýr, pcháč, svlačec, svízel, opletka apod.). Za sucha působí kromě vytrvalých slabě i na jednoleté plevele, takže je třeba zbylé plevele ošetřit opravným postemergentním zásahem. Na druhé straně za vláhově příznivějších podmínek, a pokud je výskyt vytrvalých plevelů slabší nebo jsou ohniska na menší části pozemku, není třeba zvláštní cílená postemergentní aplikace na ně. Pro praktickou ukázku byly vybrány obrázky některých častěji užívaných možností preemergentního ošetření, které byly součástí demonstračních pokusů v Troubsku r Zaplevelení zde bylo tvořeno z jednoděložných výskytem ježatky a hlavně přísevem výdrolu prosa, které se ukázalo jako odolnější zejména k acetamidům oproti běžnější ježatce. Dále zde vzešlo širší spektrum dvouděložných, zejména merlíku, laskavce, svízele, výdrolu řepky, kakostu a dalších, které nebyly u některých ošetření kvůli suchu po zasetí spolehlivě potlačeny. Preemergentní aplikace je výhodná při předpokládaném silném zaplevelení pozemku spíše jednoletými pleveli jednoděložnými i dvouděložnými, které je třeba brzy potlačit a porost udržovat proti novým vlnám jejich vzcházení pomocí reziduálního působení. Lze ji využít u pole bez většího výskytu vytrvalých druhů, které jsou proti půdním herbicidům obvykle poměrně odolné, za vlhčího počasí jsou však zejména některými kombinacemi rovněž významně omezovány. Má nevýhody v aplikaci naslepo jakoby částečně zbytečně, považuje se za méně ekologickou, zejména pro dlouhodobé ovlivnění půdního edafonu a možnost kontaminace vody, je zde větší riziko vyplavování herbicidů na svazích a většinou je méně spolehlivá na určité plevele. Její účinnost je většinou výrazně závislá především na vlhkosti půdy, půdním druhu a typu (sorpční schopnosti), půdní reakci a obsahu organické hmoty, posklizňových zbytků, které mohou účinnost snižovat. Hlavní výhody preemergentního, případně i časně postemergentního ošetření jsou v dřívějším odstranění silné konkurence plevelů plodině, dlouhodobějším reziduálním působení proti nově vzcházejícím plevelům a často i v ceně, hlavně oproti postemergentním kombinacím přípravků s účinností na jednoděložné i dvouděložné včetně pýru, na který se většinou aplikuje navíc vyšší dávka. Zejména na lehčích půdách a hlavně u některých širokospektrálních kombinací hrozí nebezpečí fytotoxicity. Podle zkušeností z pokusů k ní někdy dochází, i když bývá většinou méně častá nebo méně nápadná než např. u některých postemergentních přípravků a kombinací, např. u většiny sulfonylmočovin. Literatura Anonymus: Metodická příručka integrované ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům Polní plodiny, 2013 Jursík, M., Soukup, J.: Regulace plevelů v kukuřici bez acetochloru již od roku 2014, Agromanuál 3/2013, str Dedikace Výsledky byly získány za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Regulace plevelů v porostech kukuřice po vzejití porostu 1. Časně postemergentní aplikace Ing. Petr Šmahel; Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko Plevelné spektrum v kukuřici se v souvislosti s novými technologiemi zpracování půdy a zakládání porostů částečně mění a zahrnuje více druhů plevelů a možností vývoje. Možnosti vysoce efektivního a relativně ekotoxikologicky šetrného ošetření podle konkrétního zaplevelení nabízí moderní postemergentní aplikace. Hlavně je třeba s nimi počítat při výskytu vytrvalých plevelů v porostu (pýr, pcháč apod.), na které působí převážně jen postemergentní přípravky. Při postemergentním ošetření kukuřice je podle sortimentu přípravků celá řada možností, jak porost udržet bez významného zaplevelení, a není třeba se vynechání preemergentní aplikace obávat. Toto ošetření může být variabilnější a při správném výběru přípravků, načasování a dávkování účinnější a také spolehlivější, méně závislé na typu půdy a počasí, hlavně srážkách. Pokud se podíváme na toxikologické údaje přípravků, tzv. R-věty nebo nově H-věty, jeví se často oproti půdním herbicidům jako bezpečnější z hlediska obsluhy při aplikaci nebo pro ohrožení vodních zdrojů. U některých, zejména méně sofistikovaných toxikologicky rizikovějších přípravků, však může při použití v porostu dojít k většímu ohrožení zvířat a dalších organismů, které se zde zdržují. Při aplikaci, přiměřené výskytu plevelů na pozemku (např. při absenci jednoděložných nebo vytrvalých plevelů), může být i ekonomicky úspornější oproti preemergentní aplikaci. 17

18 Plevele 4/2015 Obr 1 Obr 2 Foto: P. Šmahel Foto: P. Šmahel Foto: P. Šmahel Foto: P. Šmahel Obr 3 Obr 4 18 Nevýhodou je u některých přípravků krátkodobý účinek a určitá možnost nového vzcházení či obrůstání některých plevelných druhů. Při silném výskytu konkurenceschopných plevelů existuje nebezpečí opožděného potlačení plevelů v době, kdy je kukuřice na konkurenci plevelů nejcitlivější. Při opoždění aplikace, např. z důvodu špatného počasí nebo při čekání na další vzcházení či předepsanou fázi plevelů nebo plodiny, mohou za silného zaplevelení plevele rychle odčerpat vodu a živiny, což může silně a dlouhodoběji brzdit růst plodiny (někdy i jakoby dodatečně po odumření plevelů). Při načasování postemergentní aplikace je potřeba počítat i s určitou prodlevou účinku hlavně u pomaleji působících herbicidů, např. u sulfonylmočovin zaměřených na pýr (potlačení plevelů až asi za 2 3 týdny) i některých dalších systémově působících látek, které je proto třeba použít včas. Může se projevit i závislost účinku na počasí (nepříznivé je sucho, chladno). Některé postemergentní herbicidy (např. sulfonylmočoviny, bromoxynil, 2,4 -D a další) a hlavně jejich necitlivé kombinace navzájem, případně i s dalšími herbicidy mohou také vykazovat významnou fytotoxicitu, která může hlavně při nedodržení aplikačních podmínek dočasně až dlouhodobě poškodit porost (podrobněji viz níže). Výběr herbicidního ošetření pro postemergentní aplikaci Postupuje se podle aktuálního výskytu plevelů a deklarované účinnosti přípravků nejčastěji vylučovací metodou výběru přípravků a kombinací, účinných od nejvýznamnějších a často i nejodolnějších vytrvalých plevelů k jednoletým, zpravidla od jednoděložných ke dvouděložným. Z vytrvalých druhů se jedná obvykle vzhledem k výběru přípravků předně o pýr plazivý, na který působí kromě neselektivních preemergentních aplikací spolehlivě pouze některé sulfonylmočoviny, aplikované vzhledem k účinku převážně přes listy relativně později. Na zamokřených pozemcích se setkáváme i s rákosem, kamyšníkem, v teplejších oblastech s čirokem halebským apod.., na které působí rovněž většinou jen vyšší dávky sulfonylmočovin. Dále je třeba počítat s jednoletými trávami, typicky s ježatkou kuří nohou, lokálně s velmi vzrůstným ovsem hluchým či béry (sivý, zelený), případně výdrolem prosa, patří sem i drobnější méně významné druhy rosička krvavá nebo lipnice roční. Tyto jednoděložné se hubí buď zároveň s pýrem sulfonylmočovinou, anebo dalšími přípravky a kombinacemi, které na jednoděložné působí např. spíše půdními acetamidy nebo novějšími tri-ketony. Ze dvouděložných plevelů vyžadují vhodný výběr přípravku zejména vytrvalé pcháč oset, ale někde i svlačec, mléč rolní, pelyněk černobýl, šťovíky, přeslička apod. V kukuřici však hlavně při klasickém zpracování půdy bývají nejvíce zastoupeny jednoleté jarní druhy. Tyto jednoleté dvouděložné jsou citlivé na řadu herbicidů, používaných proti předešlým skupinám, ale někdy je lze ošetřit relativně jednoduššími a levnějšími přípravky, které však často nepůsobí na celé široké druhové spektrum, což vyžaduje různé herbicidní kom-

19 4/2015 Plevele Foto: P. Šmahel Foto: P. Šmahel Obr 5 Obr 6 Obr 7 binace. Jedná se typicky o merlíky (bílý, zvrhlý apod.), laskavce (ohnutý, zelenoklasý), rdesna (hlavně r. blešník, r. červivec), někde o dosti odolné rdesno ptačí (truskavec) nebo opletku polní (dříve pohanka svlačcovitá), hořčici polní, lebedy, dále mohou být především v silážní kukuřici nebezpečné jedovaté druhy durman obecný, lilek černý, případně blín černý nebo ostatní mohutnější teplomilné druhy mračňák theofrastův, ambrozie peřenolistá a další. Hlavně po ozimých předplodinách se často přemnožují heřmánkovité druhy (zejména heřmánkovec nevonný, rmen rolní), svízel přítula, mák vlčí, výdrol řepky, penízek apod. Z menších druhů jsou při velkém výskytu konkurencí i rozrazily, violky, hluchavky, kokoška, pěťour, kakosty, zemědým, knotovky, drchnička a další. Z hlediska termínu aplikace je dnes upřednostňován spíše časně postemergentní termín (asi ve fázi od vzejití do 2 3, případně čtyř listů kukuřice (u některých přípravků lze i později), časovaný ale spíše podle vzcházení a růstové fáze plevelů. Jde již víceméně o zásah cílený, přesto včas eliminující plevele, ale hlavně u půdních přípravků je stále závislý na vlhkosti půdy. Často se zde používá herbicid působící částečně nebo převážně přes půdu, u kterého je termín ošetření a účinek výrazně limitován velmi ranou fází růstu plevelů a vláhou. Při přerůstání plevelů nebo za sucha rovněž výrazně klesá účinnost. Platí to zejména pro ježatku a trávovité, které by měly být ošetřeny ve fázi vzcházení, děložních či 1 2, max. tří pravých listů, ještě před začátkem odnožování. Takže zde není možné při slabších srážkách příliš čekat na další výraznější vlnu zaplevelení. U dvouděložných je obvykle požadována fáze do čtyř pravých listů, ale zde je nebezpečí přerůstání relativně menší. Pro časně postemergentní použití lze využít jednak většinu preemergentních přípravků a kombinací, povolených a doporučených i pro časně postemergentní aplikace, jednak také některé další speciálně postemergentní. Lze je i kombinovat s přípravky na vytrvalé (pokud jsou rovnoměrně vzešlé a mají dostatečnou listovou plochu). Při setí za sucha a pokud se neočekává do vzejití kukuřice dostatek srážek, alespoň 5 mm pro provlhčení povrchu ornice a spojení s půdní vláhou, je lepší u většiny půdních herbicidů a kombinací ošetření odložit na časně postemergentní termín. Používají se při něm často směsi acetamidy + terbuthylazin (Gardoprim Gold, Akris, Bolton Duo a četná generika), případně dopl- Foto: P. Šmahel něné mezotrionem (Lumax) nebo isoxaflutole + thienkarbazon-methyl (Adengo). Významnou skupinou herbicidů do kukuřice a zřejmě nejvhodnější pro časně postemergentní, případně i pro poněkud pozdější postemergentní aplikace jsou dnes tzv. triketony, mechanismem účinku patřící do skupiny HPPD inhibitorů (blokují syntézu HPPD enzymu). Patří sem jednak již uvedený isoxaflutole v kombinaci s thiacarbazonem a se safenerem (Adengo), používaný i preemergentně, dále již spíše postemergentní mezotrion (Callisto) a čistě postemergentní tembotrion (Laudis), sulkotrion (Sulcogan) a topramezone (+ dicamba) v přípravku Stellar. Jedná se o novější přípravky, vyznačující se zpravidla velmi dobrou až výbornou selektivitou, rychlým účinkem např. oproti sulfonylmočovinám či tzv. růstovým herbicidům a nejsou již tak závislé na dostatku srážek. Působí na jednoleté jednoděložné, dobře hlavně na prosovité ježatku, béry apod., neúčinkují však příliš dobře na oves hluchý a zejména pýr. Velmi dobře eliminují i většinu dvouděložných druhů, částečně nebo dočasně i vytrvalé druhy pcháč a svlačec. Jejich působení se navzájem poněkud liší. Směsné Adengo spojuje výhody preemergentního a postemergentního ošetření s dlouhodobým a poměrně komplexním reziduálním účinkem za dostatečných srážek, lze je použít v PHO II vod. Je však potenciálně rizikové ve vztahu k živočichům (podezření na mutagenní účinky). Mesotrione (Callisto) působí i reziduálně, avšak přes půdu (např. i preemergentně) je slabě účinný na jednoděložné a odolnější dvouděložné (svízel, pohanka opletka, vytrvalé), jeho předností je nízká rizikovost pro živočichy, ale pro PHO II vodních zdrojů je vyřazen. Při postemergentní aplikaci je třeba jej aplikovat brzy, jinak dochází často k obrůstání, hlavně u ježatky, případně i novému vzcházení 19

20 Plevele 4/2015 některých plevelů. Proto je jistější použití v kombinacích (např. s acetamidy, terbuthylazinem nebo postemergentními nicosulfuronem, dicambou apod.). Často se využívá i ve směsných přípravcích, jichž bývá významnou součástí. Hlavně se jedná o trojsložkový Lumax, který je většinou spolehlivě účinný na celé spektrum plevelů s výjimkou vytrvalých, případně dvousložkové Calaris či Camix. Pro aplikace i na pýr a další i v pozdějším termínu jsou vhodné kombinace se sulfonylmočovinami jako Elumis, Arigo. Ty lze aplikovat úspěšně i poněkud později, Lumax asi do 6. listu kukuřice (pokud trávy ještě neodnožují), se sulfonylmočovinami zhruba až do 8. listu. Tembotrione + safener isoxadifen-ethyl (Laudis) je účinnější hlavně na ježatku (i později v době odnožování), částečně i oves hluchý, pýr a některé dvouděložné oproti mezotrionu, má však minimální reziduální působení. Hodí se použít i samostatně, ale na některé odolné druhy a pro dlouhodobější účinek jsou vhodné kombinace. Safener umožňuje zlepšit selektivitu i s rizikovějším partnerem v kombinacích. Pozitivem je u něj podobně jako u mezotrionu i relativně nízká rizikovost pro člověka a živočichy, v PHO vodních zdrojů však není povolen. Topramezon + dicamba (Stellar) je rovněž přípravkem s dobrým působením na prosovité trávy i na odolnější dvouděložné, včetně vytrvalých s krátkým reziduálním působením. Jeho negativem je toxicita pro člověka a živočichy, možnost poškození plodu i zákaz v PHO vod. Sulcotrione (Sulcogan) může mít z těchto látek v samostatné aplikaci poněkud slabší účinek zejména na ježatku, což lze zvýšit vhodným smáčedlem, a je i pro deklarovanou šetrnost k osivové kukuřici potenciálně dobrým partnerem do tank-mixů. Rovněž zde však existuje riziko poškození plodu a při dlouhodobějším používání zdraví celkově. Pro názornější ukázku jsou vybrány obrázky 1 7 některých častěji užívaných možností časně postemergentního ošetření, které byly součástí demonstračních pokusů v Troubsku v roce Zaplevelení zde bylo tvořeno z jednoděložných výskytem ježatky a hlavně přísevem výdrolu prosa, které se ukázalo jako odolnější zejména k acetamidům. Dále zde vzešlo širší spektrum dvouděložných, zejména merlíku, laskavce, svízele, výdrolu řepky, kakostu a dalších, které byly většinou ošetření spolehlivě potlačeny. 1. Typicky postemergentní ošetření Obvykle se aplikuje později, pokud možnou až vzejdou všechny plevele, ale když jsou nejlépe ještě v raných růstových fázích od 20 děložních do několika pravých listů (dvouděložné do 4 8). Kukuřice bývá ve stadiu asi 4 8 listů, později klesá selektivita a je obyčejně pozdě i na plevele. U přípravků (zejména sulfonylmočovin) k potlačení jednoděložných působí i na odnožující rostliny ježatky nebo prosovitých trav (fáze BBCH 21 25), u pýru, případně ovsa hluchého i na začátku sloupkování (BBCH 30 31). Hlavně s ohledem na včasné potlačení konkurence plodiny není dobré ošetření za vhodných podmínek příliš odkládat, a pokud není zaplevelení příliš řídké, ošetřit raději dříve. Pokud máme v porostu kukuřice vysoký výskyt pýru, jsou prakticky jediným spolehlivým řešením postemergentní přípravky na bázi některých sulfonylmočovin. Působí dobře i na jednoleté ježatku, oves hluchý, béry, další trávy a většinu rozhodujících dvouděložných, ale na ty může být efektivnější jiné řešení. Jsou také většinou toxikologicky relativně příznivé, avšak zejména v kombinacích poněkud náchylnější k fytotoxicitě. Konkrétně historicky vzato je možno využít buď staršího, poněkud méně selektivního rimsulfuronu (Titus, Verdikt,...), který působí slabě na merlíky, rdesna a lilek černý. Širší spektrum působení (kromě lilku černého) má jeho směs s thifensulfuronem (Grid), která má poněkud vyšší sklon k fytotoxicitě. Oba uvedené přípravky lze využít i v PHO vodních zdrojů. Oproti předešlé kombinaci působí lépe zejména na lilek a pcháč oset Titus Plus (rimsulfuron s dicambou), který bývá obvykle i selektivnější. Při aplikaci převážně na dvouděložné a jednoleté trávy lze využít i samotného nicosulfuronu s poněkud lepší selektivitou a širším spektrem (Milagro, Victus, Kelvin, Nikogan aj.), který však působí rovněž slabě na merlíky. U účinné látky nicosulfuronu (Milagro aj.) byl zaveden snížený limit dávky 40 g/ha (oproti dřívějším 60 g), což nezajišťuje dostatečný účinek na pýr. Proto je nutno proti pýru tyto přípravky kombinovat např. s rimsulfuronem, rovněž následující hotové směsi zaručují pýrohubnou dávku (Hector, Principal Plus, Arigo apod.). U směsi rimsulfuronu a nicosulfuronu bývá poněkud nižší fytotoxicita, ve srovnání s vyšší dávkou samotných přípravků stále však jsou slabě účinné hlavně na merlíky. Alternativou je aplikace foramsulfuronu (Equip vhodný spíše pro kombinace) nebo jeho směs s iodosulfuron-methylem Na Maister, která má širší spektrum působení o merlíky, heřmánkovité, silně retarduje rdesno blešník apod. a celkově jde o jednu z nejšířeji a nejrazantněji účinných sulfonylmočovin. Přípravky na bázi foramsulfuronu však mohou být za nepříznivých povětrnostních podmínek rovněž významně fytotoxické. Uvedené sulfonylmočoviny, aplikované často se smáčedly (např. Trend, Mero, Dash HC, Istroekol apod.) dokážou pýr vcelku spolehlivě potlačit, zejm. ve zvýšených, tzv. pýrohubných dávkách. Obyčejně však nepůsobí příliš dlouho reziduálně, takže bez použití vhodných směsí s reziduálním působením mohou některé plevele znovu vzcházet, případně některé odolnější obrůstat. Většinou rovněž nepůsobí dostatečně na vytrvalé dvouděložné jako pcháč, svlačec. Pouze na samotné dvouděložné bez významného výskytu jednoděložných lze uplatnit některé zpravidla výrazně levnější a jednodušší přípravky na bázi již uvedených triketonů, růstových regulátorů, případně některých sulfonylmočovin bez působení proti jednoděložným, či kontaktní herbicidy a jejich kombinace. Mívají často účinek i na vytrvalé dvouděložné pcháč, případně svlačec. Z rychle působících kontaktních látek mají poměrně široké spektrum účinku poněkud nákladnější bentazone (Basagran Super) či poměrně levný, ale pro člověka a živočichy dosti rizikový bromoxynil (Pardner, Bromotril, Buctril Extra,...). Omezují významně i vytrvalé, dochází však k jejich obrůstání. Na vytrvalé dvouděložné pcháč, případně svlačec působí nejlépe některé přípravky s obsahem systémových účinných látek, jako je zejména clopyralid + picloram (Galera), dále 2,4-D (např. Esteron) a také dicamba (např. Banvel), které působí i na některé další dvouděložné. Výrazně širší, téměř kompletní spektrum dvouděložných potlačují směsné přípravky Cambio (bentazone + dicamba), ARRAT (tritosulfuron + dicamba), Stellar (topramezone + dicamba) nebo Mustang, Pegas (2,4D + florasulam). Speciálně zejména na přemnožený svízel či svlačec působí velmi dobře řada přípravků na bázi fluroxypyru (Starane,...), většina z nich však je toxikologicky riziková. Poměrně silnou omezující účinnost na pcháč mají i triketony a jejich směsné přípravky či směsi se sulfonylmočovinami nebo také směs dvou sulfonylmočovin Grid (rimsulfuron s thifensulfuronem). Ještě účinnější na pcháč jsou směsi sulfonylmočovin s dicambou (starší Titus Plus, novější Principal Plus, případně různé tank-mixy). Pro příklad byly vybrány obrázky 8 15 až možnosti postemergentního ošetření sulfonylmočovinami, působícími proti pýru, kombinovanými s přípravky na dvouděložné včetně pcháče, rovněž z demonstračnho pokusu v Troubsku r U postemergentního ošetření bylo zaplevelení tvořeno kromě jmenovaných vytrvalých velmi silným výskytem ježatky, rovněž přísevem výdrolu prosa a také širokým spektrem dvouděložných, zejména merlíku, laskavce, rdesna blešníku, svízele,

21 4/2015 Plevele Obr 8 Obr 9 Foto: P. Šmahel Foto: P. Šmahel Foto: P. Šmahel Foto: P. Šmahel Obr 10 heřmánkovce, kakostu, rozrazilu a dalších. Ohniska silného výskytu pýru a pcháče na některých parcelách značně omezovala růst kukuřice. Nejrychleji eliminovaly tyto plevele kombinace přípravků Meister, následovaná Arigem, Milagrem případně Principalem Plus. Poněkud zaostávaly starší přípravky na bázi rimsulfuronu Titus Plus a Grid. Toxikologické parametry Obr 11 Z postemergentních přípravků lze hodnotit jako poměrně nebezpečné lidem a živočichům např. toxický topramezone + dicamba (Stellar) a z karcinogenity podezřelý fluroxypyr v některých formulacích (Starane, Tomigan...), pro plod rizikové přípravky na bázi bromoxynilu (Pardner, Bromotril, Buctril Extra, Emblem..) nebo sulcotrione (Sulcogan), případně zdraví škodlivý clopyralid + picloram (Galera). Jako relativně příznivé z hlediska působení při běžné expozici na člověka lze uvést podle R-vět sulfonylmočoviny, kromě některých směsí, dále mesotrione (Callisto), topramezone (Laudis), dicambu (Banvel 480S), (+tritosulfuron) Arrat. Jak pro živé organismy, tak z hlediska ochrany vodních zdrojů je u postemergentních přípravků situace celkově poněkud lepší, ale řada z nich je ve vodním prostředí nebo půdním prostředí také alespoň krátkodobě velmi nebezpečná a je třeba zde rozlišovat. U některých postemergentních přípravků a kombinací je nebezpečí významné fytotoxicity. K fytotoxicitě u herbicidů do řady plodin a rovněž kukuřice sice dochází často (včetně premergentních aplikací), ovšem neměla by překročit tolerovatelnou míru a být dlouhodobého nebo trvalého charakteru. U kukuřice se uvádí jako přijatelná krátkodobá fytotoxicita asi do 15% (např. metodika EUH firmy Du Pont). U kontaktních přípravků, např. bromoxynilu, se fytotoxicita projevuje obyčejně spíše krátkodobě, např. zesvětlením rostlin, chlorózami nebo dalšími diskoloracemi, přičemž dochází obyčejně krátkodobě ke snížení růstu. Avšak hlavně za nepříznivých aplikačních podmínek může být intenzita příznaků u kontaktních účinných látek výraznější a dlouhodobější, včetně různě velkého odumírání a zasychání částí pletiv tzv. nekróz, obyčejně ve skvrnách nebo po okrajích listů. U kombinací a systémových přípravků se mohou příznaky projevovat i dlouhodoběji. Fytotoxicita je podporována předávkováním, hůře načasovanou aplikací (zejména opožděnou při prodlužovacím růstu přibližně od osmi listů kukuřice) a také počasím příliš teplo, či naopak chladno, vyšší sluneční svit, rostliny omyté deštěm a ve stresech apod. Zejména jsou známy projevy dlouhodobější fytotoxicity u sulfonylmočovin, převážně účinných na jednoděložné. Uvádí se, že k vyšší fytotoxicitě dochází i u některých růstových herbicidů, obzvlášť 2,4-D (hlavně u esterů). U systémových přípravků a kombinací může dojít i k výraznějším deformacím (zakrňování, kroucení a krabacení některých rostlin, nabývajících neobvyklého tvaru, tzv. malformance). Někdy dochází i ke zúžení listů, jejich výraznějšímu vertikálnímu nastavení a dlouhodobějším retardacím růstu, případně zesla- 21

22 Plevele 4/2015 Obr 12 Obr 13 Foto: P. Šmahel Foto: P. Šmahel Foto: P. Šmahel Foto: P. Šmahel Obr 14 Obr 15 bení stébla nebo narušení vzdušných kořenů a zvýšení náchylnosti k poléhání. Může dojít ke změnám (nejčastěji opoždění) vývoje generativních orgánů a dozrávání. Většinou se sice fytotoxicita na výnosu v pokusech neprojevuje statisticky významně, k určitému poklesu však někdy dochází. Při snaze o intenzivní využití potenciálu plodiny je její minimalizace jistě žádoucí. Odrůdová citlivost na sulfonylmočoviny nebo i další postemergentní herbicidy bývá sice zřídka, avšak některé hybridy mohou být velmi citlivé a u nich se tato ošetření nehodí. Informaci o tom by měli poskytnout jejich šlechtitelé, pokud jejich testování stačí provádět. Konkrétně pro častou vyšší fytotoxicitu např. většina autorů nedoporučuje kombinace sulfonylmočovin s 2,4-D (např. Esteron, Mustang), ovšem v některých časopisech a firemních doporučeních se kombinace s 2,4 D běžně objevují! Obvyklá je fytotoxicita i u ekonomicky úsporných kombinací bromoxynilu s razantním kontaktním účinkem a dalších látek, hlavně sulfonylmočovin, kde 22 je lépe se vyhnout aplikaci v teplotách vyšších než asi 22 C za jasného počasí. Pravděpodobnou vyšší fytotoxicitu lze očekávat i u některých doporučovaných tank-mix kombinací sulfonylmočovin, doplněných obvykle smáčedlem, které zvyšuje riziko s některými širokospektrálními a reziduálně působícími kombinovanými, spíše půdními herbicidy, kde fytotoxicita v postemergentní aplikaci bývá i samostatně častější. Jedná se např. o doporučované rizikové kombinace sulfonylmočovin a kombinovaných přípravků či tank-mixů na bázi terbuthylazinu s pethoxamidem, případně S-metolachlorem či dimethenamidem. Podle zkušeností z pokusů se naopak zpravidla jako vysoce tolerantní ke kukuřici jeví přípravky na bázi triketonů (např. mezotrionu, tembotrionu). U nich někdy u citlivějších hybridů sice dochází k nápadnému typickému vybělování (bleaching), které je však obvykle krátkodobé, brzy vymizí a znatelně neovlivňuje růst. Obvykle dobrou selektivitu mají i kombinace s dicambou (Banvel). K zabránění vzniku rezistence plevelů je třeba hlavně neaplikovat stejný přípravek, stejnou účinnou látku nebo látku se stejným mechanismem účinku na stejném pozemku po sobě bez přerušení ošetřením jiným herbicidem s odlišným mechanismem účinku. To lze dodržet spíše v rámci běžného střídání plodin a používaní účinných látek uváženě pouze v potřebném rozsahu a variabilně, nejen paušální aplikací obdobných přípravků po sobě. Účinnost a rovněž fytotoxicita ošetření se hodnotí pomocí srovnání ošetřené plochy s neošetřenou kontrolou, což je kousek plochy s průměrným zaplevelením, kde je třeba vynechat postřik (např. na 5 10 m²). Na závěr by se dalo např. vybrat konkrétně, co do kukuřice doporučit, či nedoporučit, ale vzhledem k možné částečné subjektivitě se pokusím o obecnější závěr. Na potlačení plevelů v kukuřici je třeba se dívat z širšího hlediska, např. v rámci následujících tezí: využití celkových pěstebních opatření a zejména kultivace, nejen chemie,

23 4/2015 Integrovaná ochrana rostlin ošetřovat kvalifikovaně respektování konkrétního výskytu hlavně u významných druhů plevelů a tomu přiměřený výběr přípravků, ekotoxikologie + dobrá selektivita, nejen cena a účinnost, respektovat údaje o rizicích přípravků a vyhýbat se škodlivým z hlediska člověka, zvířat a dalších živočichů, není cílem přehnaně čisté pole se sníženou aktivitou půdních mikrobů, i plevele mají pozitivní funkce v našem prostředí a mohou pomoci i výnosu, upřednostnění menších nedostatků v účinnosti přípravku nebo kombinace ve prospěch lepší toxikologie, případně selektivity, toxikologicky rizikové přípravky nebezpečí ani ne tak pro spotřebitele, ale obsluhu při aplikaci, zvěř a další živočichy, půdní organismy a vodu, paušální neúměrně široké až luxusní kombinace x toxikologie, rezistence plevelů. Dedikace Výsledky byly získány za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Možnosti integrované ochrany proti škůdcům obilnin a kukuřice Pokračování z čísla 3 Obilniny, str. 18 Ing. Jan Kazda CSc. Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra ochrany rostlin Přehled škůdců kukuřice v abecedním pořadí s možnostmi praktického uplatnění zásad integrované ochrany rostlin Foto: J. Kazda Obr. 26 Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera) Obr. 27 Larva bázlivce kukuřičného Bázlivec kukuřičný Diabrotica virgifera Přestože se po stránce legislativní stává bázlivec kukuřičný běžným škůdcem, je nutno důrazně upozornit, že stále může způsobit mimořádně závažná poškození a k jeho kontrole by se měly uplatňovat všechna opatření. Monitoring se nejčastěji provádí feromonovými lapáky, někdy se může provádět i vizuální kontrolou. Prahy škodlivosti: Ochrana proti larvám: 35 a více dospělců na jeden lapák za 14 dnů v období kvetení do poloviny srpna. Ochrana proti broukům 3 6 i více dospělců na jednu palici v období před květem a v průběhu kvetení. Základní ochranou je nesít kukuřici opakovaně po sobě na stejné pozemky. Larvy v následujícím roce nenachází vhodnou potravu a v podstatné míře hynou. Vzhledem k rozšiřujícím se plochám kukuřice, začíná být i v ČR problém nesít kukuřici po kukuřici. To vyplývá ze skutečnosti, že vzhledem k protierozním opatřením se nesmí v některých lokalitách vybrané pozemky osévat kukuřicí. Ochrana proti larvám je v současné době značně omezena zatím dočasným zákazem používání mořidel na bázi neonikotinoidů. Zatím není jasná účinnost úč. l. thiakloprid na larvy bázlivce, která je povolena na moření proti drátovcům, nebo úč. l. methiokarb, jež je povolena k moření osiva proti bzunce. Určitou náhradou moření je aplikace granulovaných insekticidů s účinnou látkou tefluthrin (Force 1,5 G), která má však značná omezení. V případě silného výskytu dospělců jsou registrovány postřiky indoxakarb (např. Steward, Explicit Plus) deltamethrin (např. Decis Mega) nebo lambda-cyhalothrin (např Karate Zeon). Mimo evropský kontinent se pěstují GM odrůdy kukuřice rezistentní proti bázlivci kukuřičnému i zavíječi kukuřičnému. Bzunka ječná Oscinella frit Foto: J. Kazda Zjištění letu dospělců pomocí modrých lepových desek je obtížné. Doporučuje se ošetřit porosty, kde je předpoklad na základě loňských zkušeností, že poškození přesáhne 5 % rostlin. Ochrana: Musí být provedena včas při letu dospělců před kladením vajíček. Obr. 28 Důsledek poškozeného kořenového systému kukuřice larvami bázlivce kukuřičného husí krk Zatím nejsou registrovány žádné přípravky pro foliární aplikaci. K moření je povolen přípravek Mesurol 500 FS (ú. l. methiokarb). Zavíječ kukuřičný Ostrinia nubilalis Základní metodou monitoringu je sledování letu dospělců sítí světelných lapačů. Sledování pomocí feromonových lapáků je nespolehlivé a nelze ho doporučit. 23 Foto: J. Kazda Foto: J. Kazda Obr. 29 Důsledky poškození larvami bzunky na kukuřici

24 Choroby rostlin 4/2015 Foto: J. Kazda Foto: J. Kazda Foto: J. Kazda Obr. 30 Důsledky poškození larvami bzunky na kukuřici Obr. 31 Housenka zavíječe kukuřičného Obr. 32 Dospělec zavíječe kukuřičného Práh škodlivosti podle snůšek vajíček je nespolehlivý, lépe je rozhodovat se podle zkušeností s výskytem zavíječů v minulých letech na konkrétním pozemku. Z agrotechnických opatření je důležité především pečlivé odstranění posklizňových zbytků a strniště, kde přezimují housenky. Vhodným způsobem je jejich zaorání. V nejteplejších oblastech ČR poškozuje vzácně zavíječ kukuřičný i slunečnici žírem ve stoncích. Optimální termín chemického ošetření nastává v době, kdy se z prvních nakladených snůšek začínají líhnout housenky. Registrována je celá řada přípravků s úč. l. alpha-cypermethrin (např. VaztakActive), deltamethrin (např. Decis Mega), indoxacarb (např. Steward, Explicit Plus), methoxyfenozide (např. Integro) a lambda-cyhalothrin (např. Karate Zeon). Z hlediska ochrany je vhodné preferovat přípravky na bázi methoxyfenozide nebo indoxacarb. Optimální termín ošetření pro biologickou ochranu drobnými vosičkami (chalcidkami) druhů Trichogramma evanescens a Trichogramma pintoi nebo Trichogramma evanescens je bezprostředně před kladením nebo na začátku kladení vajíček (např. Trichoplus). Všechny uvedené druhy jsou vaječní parazité. Proti housenkám je možno využít i přípravky na bázi Bacillus thuringiensis ssp. Kurstaki (např. Biobit WP) Ve světě je běžné, že se převážně pěstují GM kukuřice odolné proti zavíječi kukuřičnému. V ČR podobně jako v celé Evropě se pěstování těchto hybridů legislativně potlačuje a plochy se u jediného povoleného GM hybridu výrazně snižují. V článku jsou využity informace z Rostlinolékařského portálu ( První výskyt Phytophthora rubi Man in t Veld 2007 v České republice Chromista, Oomycetes, Peronosporales, Peronosporaceae Ing. Eva Bergová (ÚKZÚZ), RNDr. Anna Kryštofová, Ph.D. (ÚKZÚZ) Phytophthora rubi (Man in t Veld 2007) je původcem kořenové hniloby maliníku (Rubus idaeus L.), která způsobuje významné ztráty ve výsadbách. Kořenová hniloba maliníku způsobená patogeny z rodu Phytophthora je známa od roku 1937, ale nebyla považována za důležitou chorobu. V 80. letech minulého století bylo zaznamenáno několik významných výskytů ve střední a východní části USA, Velké Británii a Austrálii. Existovalo však mnoho nejasností a polemik týkajících se pojmenování druhu Phytophthora způsobující kořenovou hnilobu maliníku. Dříve byly popisovány pod názvy P. erythroseptica, P. megasperma a později zařazené pod P. fragariae Hickman, která byla původně popsána jako patogen na jahodníku (Fragaria ananassa Duch.) původce červené hniloby jahodníku. Na základě studií P. fragariae Duncan et 24 al. (1991) a Wilcox et al. (1993), kdy izoláty získané z jahodníku nebyly patogenní pro maliník, a naopak izoláty získané z maliníku nebyly patogenní pro jahodník, byly popsány dvě variety P. fragariae var. fragariae Wilcox & Duncan původce červené hniloby jahodníku a P. fragariae var. rubi Wilcox & Duncan původce kořenové hniloby maliníku. Pozdější genové analýzy byly podkladem pro popsání samostatného druhu Phytophthora rubi Man in t Veld (2007). P. rubi roste rychleji a vytváří pohlavní orgány mnohem snadněji na agarových médiích oproti P. fragariae. Phytophthora rubi je celosvětově rozšířena je známa ze Severní Ameriky (Kanada, USA), Jižní Ameriky (Chile), Austrálie. V Evropě byla identifikována v Dánsku, Francii, Irsku, Nizozemsku, Německu, Norsku, Rakousku, Slovinsku, Švédsku, Švýcarsku, na Ukrajině Foto: E. Bergová Obr. 1 Příznaky diskolorace na bázi výhonů maliníku

25 4/2015 Choroby rostlin a ve Velké Británii. V České republice byl výskyt Phytophthora rubi zachycen v červnu loňského roku v tuzemské firmě v Pardubickém kraji na rostlinách maliníku. Příznaky Příznaky jsou nejlépe pozorovatelné v pozdním jaru a začátkem léta. Začínají v malých ohniscích a rychle se šíří v řádcích. Některé plodící výhony neraší nebo plodící postranní větve vadnou a zasychají před dozráváním plodů. Na kořenech se tvoří vodnaté, hnědočerné skvrny. Centrální část hlavních kořenů je hnědá a snadno viditelná kolem zdravého pletiva. Načervenalé až tmavě hnědé nekrózy, dobře viditelné pod pokožkou, lze pozorovat také na bázi rostlin. V důsledku nekróz na kořenech dochází k rychlému zasychání a odumírání stonků od báze a netvoří se nové výhony. Listy žloutnou, později červenají a postupně hnědnou od okraje. Barevné změny postupují mezi žilky a mohou pokrýt celou listovou čepel. Příznaky je možné zaměnit s mrazovým poškozením, fytotoxicitou, nadměrným převlhčením půdy spojeným s nedostatečným provzdušněním. Fytoftorová onemocnění je možné zaměnit s verticiliovým vadnutím. Životní cyklus Patogen přežívá ve formě mycelia v pletivu hostitele nebo oospor v půdě z rozkládajících se rostlinných zbytků. Oospory přežívají Foto: E. Bergová Obr. 2 Čistá kultura na agarovém médiu V4 Foto: E. Bergová Obr. 3 Čistá kultura na agarovém médiu PARP-H v půdě mnoho let, za vhodných podmínek klíčí a uvolňují sporangia se zoosporami, které jsou rozšiřovány vodou v půdě a infikují kořínky hostitelské rostliny. K infekci rostlin dochází především za deštivého počasí. Rozvoj choroby podporují zamokřené těžké půdy. Optimální teplota pro růst a vývoj tohoto patogenu je C. Při teplotách pod 4,5 C a nad 30 C není aktivní. Nebezpečí tohoto patogenu spočívá v jeho schopnosti během roku dokončit několik rozmnožovacích cyklů. Příznaky na rostlinách jsou nejlépe pozorovány během teplého suchého počasí, v době, kdy kořeny napadených rostlin nejsou schopny nahradit značné výdeje vody transpirací. Infikované rostliny lze snadno vytáhnout z půdy. Odumírání rostlin nejčastěji spadá do období plodnosti. Plody nedozrávají, zůstávají malé a scvrkávají se. Potvrzení výskytu Phytophthora rubi v ČR Vzorek maliníku byl odebrán v červnu loňského roku pracovníky ÚKZÚZ v rámci rostlinolékařské kontroly. Byly odebrány rostliny s příznaky zakrslosti a odumírání. Kořenový systém byl bez kořenového vlášení s příznaky hniloby. Na bázi výhonů po odstranění pokožky byla viditelná červenohnědá diskolorace (obr. 1). Pro určení příčiny odumírání maliníku byl vzorek zaslán do diagnostické laboratoře v Olomouci (ÚKZÚZ). Pro izolaci patogenu bylo použito pletivo z okraje nekrózy na hlavním kořenu a báze výhonu. Povrchově sterilizované pletivo bylo kultivováno na selektivním agarovém médiu (PARP-H) při teplotě 22 C ve tmě. Po týdnu kultivace bylo patrné jemné bíle zbarvené mycelium, které odpovídalo morfologickým znakům Phytophthora spp. Segment z okraje kolonie byl přenesen na agarové médium V4 (připravené ze zeleninového koktejlu Biotta) a kultivován ve stejných podmínkách. Po sedmi dnech kultivace byly vyhodnoceny morfologické znaky, byly pozorovány pohlavní spory. Pro získání sporangií byl segment agaru z okraje kolonie na médiu V4 přenesen do Petriho minerálního roztoku. Tvorba sporangií byla pozorována do 48 hodin v podmínkách 22 C a fotoperiodě dlouhého dne. Ze získané čisté kultury byla dále extrahována DNA a provedena polymerázová řetězová reakce (PCR) s primery specifickými pro houbovou DNA. PCR byla doplněna restrikční analýzou (s restrikčními endonuklázami MspI a AluI), která potvrdila přítomnost Phytophthora rubi. Výsledek byl dále ověřen sekvenací produktu amplifikovaného pomocí PCR; porovnáním zjištěné sekvence s databází NCBI byla potvrzena identita (100%) se sekvencí Phytophthora rubi. Obr. 4 Pohlavní spora P. rubi Obr. 5 Oospora P. rubi Obr. 6 Sporangium P. rubi 25 Foto: E. Bergová Foto: E. Bergová Foto: E. Bergová Na agarovém médiu V4 jsou kolonie bíle zbarvené, rovnoměrně rostoucí s hojnou produkcí vzdušného mycelia oproti médiu PARP-H, na kterém je mycelium řidší a pomaleji rostoucí. Čistá kultura na agarovém médiu V4 a PARP-H po 14 dnech kultivace ve tmě a teplotě 22 C je na obr. 2 a obr. 3. Phytophthora rubi je homothalický druh. Oogonia (V4 médium) jsou kulovitá, měřící v průměru μm, s hladkou stěnou (obr. 4). Antheridia jsou jak paragynní, tak i amfigynní s šířkou 14 μm a délkou 15 μm. Oospory jsou kulovité, o průměru μm, zlatohnědé barvy (obr. 5). Sporangia jsou nejčastěji vejčitá, nonpapilátní, neopadavá, o rozměrech μm (obr. 6). Závěr V praxi je těžké na základě vizuální prohlídky rostlin v první fázi choroby rozpoznat fytoftorová onemocnění. V této době se příznaky na rostlinách viditelně neprojevují, proto

26 Choroby rostlin 4/2015 zde vzniká nebezpečí zavlečení patogenu na bezpříznakových rostlinách v rámci mezinárodního obchodu. Ochrana rostlin spočívá především v preventivních opatřeních, mezi která patří např. výběr zdravého výsadbového materiálu a stanoviště s dobrými vláhovými poměry bez výskytu patogenu v minulosti. Rostliny je vhodné pěstovat na vyvýšených záhonech cm. Používání fungicidů nezaručuje 100 % účinnost, spíše pouze omezuje výskyt patogenu a dopad choroby. Na základě našich dosavadních znalostí se jedná o první potvrzený výskyt Phytophthora rubi na našem území. Fuzariózy klasu u obilnin Ing. Jana Chrpová, CSc., Ing. Václav Šíp, CSc., Ing. Lenka Štočková, Ph.D., Mgr. Taťána Sumíková, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha 6 Ruzyně Fuzariózy klasu představují závažné onemocnění obilnin vyskytující se ve všech obilnářských oblastech světa. Choroba působí kromě výnosových ztrát a snížení technologické kvality i snížení hygienické kvality v důsledku tvorby mykotoxinů v zrnu. Fuzariózy klasu nabývají na významu v posledních asi 20 letech, především v důsledku ústupu od tradičních osevních postupů a zvýšeného využívání minimalizovaného zpracování půdy. Dlouhodobě byl druh Fusarium culmorum považován za hlavního původce klasových fuzarióz u pšenice ve střední Evropě. Zřejmě v důsledku klimatických změn se postupně hlavním původcem klasových fuzarióz u pšenice stává Fusarium graminearum (Sýkorová et al., 2003; Šíp et al., 2008). Podle studie provedené v roce 2009 (Polišenská a kol., 2010) bylo v ČR na pšenici nejčastěji se vyskytujícím druhem F. graminearum, na ječmeni se stejně často vyskytovalo F. graminearum a F. poae. Na ovsu bylo v této studii nejčastěji nalezeno F. poae. Na základě výsledků vlastního výzkumu je možno konstatovat, že v ročnících 2012 a 2013 bylo u pšenice zjištěno vysoké zastoupení F. poae. Podle nejnovějších poznatků dochází k většímu zastoupení F. poae u pšenice především v ročnících, které jsou nepříznivé pro výskyt F. graminearum (tedy v relativně sušších ročnících). F. graminearum a F. culmorum produkují trichoteceny typu B: deoxynivalenol (DON) a nivalenol (NIV). Významným mykotoxinem produkovaným druhy F. graminearum a F. culmorum je rovněž zearalenon (ZEA) a jeho deriváty. Další mykotoxiny patřící do skupiny trichotecenů A (T- a HT-2 toxiny) jsou produkovány zejména patogeny F. sporotrichoides a F. langsethiae, které napadají oves. Rod Fusarium je schopen produkovat i další sekundární metabolity, tzv. emerging (nově se objevující) mykotoxiny jako např. fusaproliferin, beauvericin, enniatiny a moniliformin. Dosud existují poměrně omezené údaje o těchto metabolitech. Jako nejfrekventovanější producenti enniatinů jsou uváděny druhy F. avenaceum, F. poae, F. sporotrichoides a F. tricinctum. Limity maximálního obsahu fuzáriových toxinů v obilovinách jsou stanoveny podle nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 z Fuzariózy klasu u ječmene po umělé infekci F. culmorum Pro nezpracované obiloviny kromě pšenice tvrdé, ovsa a kukuřice je limit pro deoxynivalenol 1,25 mg/kg a pro zearalenon 0,1 mg/ kg. V nezpracovaném ovsu pro potravinářské využití je na základě výše uvedeného nařízení limitován obsah DON (1,75 mg/kg) a ZEA (0,1 mg/kg). Další fuzáriové mykotoxiny fumonisiny, jsou limitovány pouze v kukuřici, a to sumou fumonisinů B1 a B2 (limit 4 mg/kg). Již delší dobu se diskutuje zavedení souhrnného limitu pro T-2 a HT-2 toxiny, zatím však není konkrétní hodnota v legislativě uvedena. Evropská agentura pro bezpečnost potravin však nepovažuje úroveň přirozeného výskytu HT-2 a T-2 za zdraví ohrožující (EFSA 2011). Výskyt klasových fuzarióz je významně ovlivněn průběhem počasí v daném ročníku. Opakovaně byl prokázán zhoršující vliv kukuřice jako předplodiny. U pšenice bylo zjištěno, že na území ČR existují oblasti s každoročním výskytem klasových fuzarióz (především kraje Zlínský, Moravskoslezský a Olomoucký). Možnosti ochrany Foto: E. Bergová Úplné eliminace klasových fuzarióz a mykotoxinů v zrnu evidentně dosáhnout nelze, avšak Fuzariózy klasu u pšenice po umělé infekci F. culmorum k minimalizaci mykotoxinové kontaminace obilovin lze přispět dodržováním tzv. zásad správné zemědělské praxe. Ty zahrnují mimo jiné střídání plodin, správné ošetření půdy po sklizni i před setím a racionální aplikaci hnojiv a pesticidů (Edwards, 2004). Jako nejúčinnější ochranné opatření se jeví volba odrůdy s vyšší rezistencí v kombinaci s cílenou ochranou fungicidy. Tato opatření mají význam zvláště v rizikových podmínkách (oblast s častým výskytem klasových fuzarióz, předplodina kukuřice, minimalizované zpracování půdy). Pšenice Foto: E. Bergová U této plodiny se klasové fuzariózy vyskytují každoročně s různou intenzitou. Napadení fuzariózami klasu u pšenice negativně ovlivňuje výnos a hygienickou i technologickou jakost. Bylo zjištěno, že fuzáriová infekce ovlivňuje jak kvalitativní, tak kvantitativní složení bílkovin. U vzorků pšenice z pokusů s umělou infekcí F. culmorum ukázala elektroforéza SDS/PAGE úplnou destrukci bílkovinných složek s vyšší molekulovou hmotností a u ostatních bílkovin byly v důsledku infekce zaznamenány kvalitativní změny. To vede k výraznému snížení techno-

27 4/2015 Různé logické jakosti, které se projevuje například v nižším objemu pečiva. U pšenice je k dispozici nejvíce dostupných informací o rezistenci k fuzarióze klasu. Ve VÚRV, v. v. i., je rezistence k fuzarióze klasu hodnocena systematicky ve spolupráci s ÚKZÚZ u odrůd doporučených pro pěstování v ČR. Ačkoliv šlechtění na rezistenci k fuzarióze klasu je složité a rezistentní odrůdy dosud nebyly vyšlechtěny, byly opakovaně zjištěny statisticky významné rozdíly v úrovni rezistence k fuzarióze klasu mezi současnými registrovanými odrůdami, takže je možno do rizikových podmínek volit odrůdy s prokázaným vyšším stupněm rezistence. Celkově nejvyšší úroveň rezistence na základě všech sledovaných znaků byla zjištěna u odrůd Cimrmanova raná, Dagmar, Sailor, Athlon, Aladin, Julie a Rumor (Chrpová a kol., 2014b). Na základě dříve provedených hodnocení byla vyšší odolnost k fuzarióze klasu opakovaně prokázána u odrůd Alana, Apache, Bakfis, Baletka Bodyček, Federer, Graindor, Nela, Sakura, Simila a Samanta, přičemž odrůda Bakfis prokázala nejvyšší odolnost k akumulaci mykotoxinů (Chrpová a kol., 2007, 2010, 2012). Nejvyšší akumulace DON (>100 mg/kg) byla zjištěna u odrůd Tobak, Biscay a Matchball (Chrpová et al., 2014b). Tyto odrůdy současně vykazovaly největší ovlivnění chorobou i v dalších sledovaných znacích (procento fuzariózou poškozených zrn, redukce výnosových prvků). Na základě předchozích šetření byla vysoká náchylnost prokázána také u odrůd Altigo, Bagou, Complet, Cubus, Kodex a Pitbull. U pšenice jarní byla nejvyšší úroveň rezistence prokázána u odrůd Amaretto a Vánek. Znalosti o úrovni rezistence odrůd mají význam jak pro zemědělskou prvovýrobu při výběru odrůd pro pěstování v praxi, tak i pro šlechtitele při volbě vhodné rodičovské odrůdy. Při hodnocení rezistence kříženců v generaci F1 dosažené výsledky ukázaly silný heterózní efekt pro oba sledované znaky procento napadení klasu a obsah DON (Chrpová a kol., 2014a). Zjištěný obsah DON byl ve všech případech, s výjimkou jednoho křížence, nižší než očekávaný obsah DON (průměr rodičovských odrůd). Získané výsledky představují perspektivu pro výběry na rezistenci k fuzarióze klasu v dalších generacích i pro šlechtění hybridní pšenice, kde lze přímo využít údaje o heterózním efektu v rezistenci k fuzarióze klasu. Ječmen Ječmen je rizikovou plodinou, která bývá ve větší míře poškozena fuzariózami klasu. Napadení klasovými fuzariózami je často zmiňováno v souvislosti se sladovnickým ječmenem. Při sladování kontaminovaného ječmene vznikají výhodné podmínky pro rozvoj toxinogenních plísní (Papadopoulou et al., 2000). Mykotoxiny jsou chemicky i tepelně stabilní velmi sloučeniny, které mohou v průběhu celého pivovarského procesu přecházet z kontaminovaného ječmene do sladu a následně i do piva (Bertuzzi et al., 2011). U ječmene jarního byly podobně jako u pšenice zjištěny statisticky významné rozdíly v úrovni rezistence k fuzarióze klasu mezi současnými registrovanými odrůdami. Hodnocení rezistence v polních podmínkách je u ječmene obtížnější než u pšenice vzhledem k tomu, že symptomy v klasech nebývají tak výrazné. Velký význam má při hodnocení rezistence u ječmene stanovení obsahu DON. V tříletých polních pokusech s umělou infekcí byla zjištěna nižší akumulace DON u registrovaných odrůd Lilly, Marthe, Henrike, Kontiky, Signora, Sladar, Pribina, Tocada a Grace (Chrpová a kol., 2012). Oves Fuzariózy klasu byly donedávna považovány za problém pouze u pšenice a ječmene. Patogeny Fusarium spp. však v příznivých klimatických podmínkách zcela běžně napadají i oves a také jej kontaminují svými toxickými produkty. Bylo zjištěno, že na ovsu převládají jiné druhy fuzáriových patogenů (Polišenská et al. 2013) než je obvyklé na pšenici a odpovídá tomu i odlišný charakter kontaminace zrna mykotoxiny (dominuje T2 a HT2 toxin a nivalenol). U pluchatých ovsů zřejmě významnou roli při ochraně proti penetraci fuzáriových patogenů hrají obaly zrna. Šliková et al. (2010) prokázali, že odrůdy pluchatého ovsa byly po odstranění obalů méně kontaminovány fuzáriovými mykotoxiny než odrůdy ovsa nahého. Zdroje rezistence je třeba hledat jednak v genových bankách a jednak v oblastech, kde je oves intenzivně pěstován (Gagkaeva et al., 2013). Závěry Fuzariózy klasu patří k závažným chorobám obilnin. S jejich výskytem s proměnlivou intenzitou je třeba na našem území počítat každoročně. Za nejúčinnější ochranné opatření je považována volba odrůd s vyšším stupněm rezistence v kombinaci s cílenou fungicidní ochranou. S aplikací chemické ochrany mohou nastat problémy zvláště v deštivých ročnících, kdy srážky představují limitující faktor pro aplikaci pesticidu a současně zvýšená vlhkost podporuje rozvoj klasových fuzarióz. V některých ročnících při velmi pomalém dozrávání porostů a zároveň za podmínek vhodných pro šíření patogenu může dojít k výskytu fuzariózních klasů i v porostech správně ošetřených, protože postupem času koncentrace účinné fungicidní látky v pletivech rostliny klesá a patogen se na dozrávajících klasech ještě může uchytit a infikovat obilky. Nejvíce údajů o rezistenci k fuzarióze klasu je k dispozici u pšenice, kde je rezistence odrůd doporučených pro pěstování v ČR systematicky hodnocena ve spolupráci VÚRV, v. v. i., a ÚKZÚZ od roku U ječmene jsou určité údaje o rezistenci odrůd k dispozici, nejedná se však o systematické zkoušení, neboť rezistence je hodnocena v rámci různých časově limitovaných projektů. Sledování obsahu mykotoxinů v ovsu (Polišenská et al., 2012) vychází především z přirozené infekce na provozních plochách a je zaměřeno na analýzu vlivu jednotlivých zpracovatelských kroků (čištění, loupání, výroba vloček). Je také sledováno, jak obsah mykotoxinů v zrnu ovlivňuje, pokud se jedná o oves pluchatý či bezpluchý (nahý). Vzhledem k tomu, že se oves stále více uplatňuje i v lidském jídelníčku, měla by být úrovni rezistence odrůd věnována větší pozornost. Použitá literatura je k dispozici u autorů článku a v redakci. Článek byl zpracován na základě podpory institucionálního příspěvku MZE RO0414 a projektu NAZV QJ Dřevěný obalový materiál v mezinárodním obchodu podle ISPM 15 II Ing. Petr Harašta, Ph.D. ÚKZÚZ, Odbor dovozu a vývozu, Pokračování z čísla 2 str. 36 Dřevěné obaly jsou celosvětově v rámci mezinárodního obchodu důkladně sledovanou položkou. Zásilky ložené na dřevěných obalech bývají předmětem podrobné kontroly a při zjištění nedostatků nebo neplnění dovozních požadavků jsou pozastavovány, což představuje jejich zničení, ošetření, přebalení, ale také vrácení do vývozní země. K těmto opatřením přistupují dovozní země s ohledem na stále se zvyšující počty nevyhovujících dřevěných obalů. 27

28 Různé 4/2015 Foto: P. Harasta Foto: P. Harasta Foto: P. Harasta Nečitelné označení může vývozci způsobit problémy Značka IPPC, kterou jsou dřevěné obaly označovány, postupně ztrácí na důvěryhodnosti, protože jsou označovány obaly, které byly ošetřeny nedostatečně nebo vůbec. Dřevěné obaly jsou rovněž stále častěji neoprávněně označovány. A to subjekty, které nemají značku přidělenu tzn. že značka byla zkopírována nebo zfalšována, nebo subjekty, které mají značku přidělenu, ale ošetřování provádí nedostatečně a nebo vůbec. Značky bývají často nečitelné nebo neodpovídají vzorům, které byly přiděleny. Zejména z těchto důvodů přistupují země ke zpřísňování dovozních požadavků. Neoprávněné používání značky IPPC 28 Tímto fenoménem byla bohužel postižena také Česká republika. V souvislosti se zvyšujícím se počtem zjištění neoprávněně označovaného dřevěného obalového materiálu mezinárodní značkou IPPC (použití značky se řídí zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů, dále zákon ) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Odbor dovozu a vývozu (dále jen ÚKZÚZ ), upozorňuje výrobce dřevěných obalů, že od roku 2012 je v platnosti ustanovení zákona, které zavádí možnost zápisu do rejstříku výrobců dřevěných obalů i pro subjekty, které neprovozují technické zařízení (sušárnu) pro tepelné ošetřování dřevěného obalového materiálu, ale obaly pouze vyrábějí. Z tohoto důvodu je na používání značky IPPC subjektem, kterému nebyla ÚKZÚZ přidělena, pohlíženo jako na její neoprávněné používání. Toto neoprávněné používání značky je považováno podle 79 d), e) zákona za správní delikt a subjektu, který se tohoto deliktu dopouští, hrozí sankce až do výše Kč. V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi ÚKZÚZ přistoupil k zabezpečení vydávaných osvědčení pro subjekty provádějící tepelné ošetřování dřevěného obalového materiálu a subjekty vyrábějící a označující dřevěný obalový materiál. Osvědčení jsou nově zabezpečena hologramem a je na nich vyznačena doba platnosti. Ta činí v případě subjektů pro- Paleta označená falešnou značkou IPPC vádějících tepelné ošetřování dva roky a v případě výrobců dřevěných obalů tři roky. K tomuto kroku ÚKZÚZ přistoupil z důvodů rozšiřujících se zjištění o padělání těchto osvědčení, které je úzce spojeno také s výše popsaným neoprávněným značením dřevěných obalů. Součástí značky IPPC je také symbol (klásek s písmeny IPPC), který je registrovanou ochrannou známkou. Držitelem registrace je FAO a registrace je platná i na území ČR. Tzn. že neoprávněné použití značky by mohlo být označeno za porušení vlastnických práv. V případě, že ÚKZÚZ zjistí neoprávněné používání značky, bude celou záležitost předávat k prošetření příslušnému úřadu. Dovozní rostlinolékařská kontrola dřevěných obalů Dovozní rostlinolékařská kontrola dřevěných obalů je prováděna celními orgány. Pokud celní orgán nebude moci kontrolu provést, uvědomí o tom ústav, který kontrolu provede. Tak zní část textu 25 zákona, který byl upraven zákonem č. 245/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb. a který nabyl účinnosti Tato úprava zákona neznamená, že rostlinolékaři budou nahrazovat celníky při dovozní kontrole zásilek obsahujících dřevěné obaly (podle platných předpisů to ani není možné). Kontrolu dřevěných obalů provádějí vždy celníci a rostlinolékaři jsou přizváni ke kontrole v případech, kdy kontrolované dřevěné obaly v zásilce nesplňují požadavky zákona (nejsou označené značkou IPPC, která deklaruje provedení ošetření proti škůdcům, označení je nečitelné, případně zásilka pochází z rizikové oblasti nebo pokud dřevěné obaly jeví známky přítomnosti škodlivých organismů). Bursaphelenchus xylophilus háďátko borovicové Rizikovými zeměmi jsou v této souvislosti myšleny země, na jejichž území byl zjištěn výskyt háďátka borovicového Bursaphelenchus xylophilus (Steiner et Buhrer) Nickle et al., které je v rámci Evropské unie hodnoceno jako regulovaný škodlivý organis- Přepravní bedna označená falešnou značkou IPPC, která navíc neodpovídá vzoru mus, tedy škůdce přísně sledovaný. K rizikovým oblastem patří Asie Čínská lidová republika, Japonsko, Tchaj-wan, asijská část Ruské federace a Korea a dále Severní Amerika Spojené státy americké, Kanada a Mexiko. Na území Evropy je rizikovou zemí Portugalsko a nově také Španělsko, které jsou členskými státy Evropské unie. V případě Protugalska a Španělska se jedná o výjimku ve věci používání ošetřených a označených dřevěných obalů, které, jak je známo, nemusejí být pro přepravu zboží mezi členskými zeměmi ošetřeny a označeny. V případě přepravy zboží mezi Portugalskem a ostatními členskými zeměmi musí být tyto požadavky splněny na základě rozhodnutí Evropské komise (EK). V souvislosti s tímto rozhodnutím členské státy přijaly doplňující opatření proti šíření háďátka Bursaphelenchus xylophilus (Steiner et Buhrer) Nickle et al., z oblastí Portugalska a Španělska. V rámci prováděných kontrol jsou dřevěné obaly pocházející z Portugalska kontrolovány, zda byly ošetřeny a označeny subjekty, jimiž používané značky IPPC jsou uvedeny v seznamech registrovaných portugalských subjektů. Z dřevěných obalů jsou odebírány vzorky k ověření případné přítomnosti háďátka borovicového a po dobu rozborů nesmí být s obaly manipulováno. Tato opatření jsou koordinována Evropskou komisí. Informace o této problematice byly již dříve zveřejněny. Anoplophpora spp. kozlíčci Před dvěma roky, kdy došlo ke zvýšení počtu případů zachycení DOM původem z Číny, které byly napadeny nebo jevily známky přítomnosti kozlíčků, vydala EK rozhodnutí 2013/92/EU o dohledu, rostlinolékařských kontrolách a opatřeních, která mají být přijata v případě dřevěného obalového materiálu, jenž se v současnosti používá při přepravě některých vymezených komodit pocházejících z Číny. Opatření se snaží zabránit dalšímu zavlékání kozlíčka Anoplophora glabripennis. Jedním z opatření je zpřísněná kontrola některých zásilek dovážených z Číny do EU. V ČR je provádí ÚKZÚZ v úzké spolupráci s Celní správou. Dřevěné obaly v zásilkách bývají

29 4/2015 Různé z méně kvalitního dřeva, sice označené podle požadavků ISPM 15, ale se známkami napadení škůdci nebo jejich stadii. Kontroly dřevěných obalů z Číny byly nově prodlouženy od 1. dubna 2015 o další dva roky. Vývozní rostlinolékařská kontrola dřevěných obalů Dřevěné obaly vyráběné a ošetřované na území České republiky musejí odpovídat požadavkům zákona. Za provedení ošetření a označení dřevěných obalů odpovídá jejich vývozce, tzn. že vývozce zodpovídá za skutečnost, že jím použité dřevěné obaly jsou ošetřeny a správně označeny, případně že je zásilka vybavena dokladem o provedeném ošetření a dalšími dokumenty, které jsou požadovány zemí dovozu. Pro tento účel ÚKZÚZ zveřejňuje seznam zemí a jejich dovozních požadavků pro dřevěný obalový materiál. Seznam, který lze nalézt na public/web/srs/portal/mechanizace/informace- -k-susarnam/pruvodce-implementaci-ipsm15. html, obsahuje přehled zemí, ze kterých má ÚKZÚZ oficiální informace o dovozních požadavcích týkajících se dřevěných obalů a jsou zde uvedeny i aktuální informace z oblasti Evropské unie. Jedním z dokumentů, které jsou často k zásilkám obsahujícím dřevěné obaly vyžadovány, patří i rostlinolékařské osvědčení. Jeho náležitosti a pravidla pro vydání se řídí ustanovením zákona a mezinárodními standardy. Mezi země, které dosud stále požadují vystavení tohoto osvědčení, patří Indie, Indonésie, Vietnam, Maroko a Thajsko. Některé další země, jako Brazílie a Peru se k vystavování rostlinolékařského osvědčení vracejí. U některých zemí je vhodné zásilku rostlinolékařským osvědčením opatřit. Dřevěné obaly do USA Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) pravidelně upozorňuje vývozce a přepravce zásilek balených či přepravovaných za pomoci dřevěného obalového materiálu (např. bedny, palety, prokladové dřevo; dále DOM ) na rizika spojená s použitím nekvalitního dřeva při exportu do USA. Fytoslužba USA neustále důkladně kontroluje, pozastavuje a také vrací zásilky obsahující DOM, který neodpovídá fytosanitárním dovozním požadavkům USA. Tyto požadavky mimo jiné uvádějí, že veškerý regulovaný dřevěný obalový materiál (DOM vyrobený ze surového dřeva) musí být vhodně ošetřen a označen v rámci systému dozorovaného národní organizací pro ochranu rostlin země vývozu (v ČR je to ÚKZÚZ). Kromě toho tyto požadavky také uvádějí, že nález škůdců z rodů Cerambycidae, Buprestidae, Siricidae, Cossidae, Curculionidae, Platypodidae, Sesiidae a Scolytidae, v jinak řádně označeném DOM, představuje pro úřady USA riziko. To znamená, že DOM označený IPPC značkou obsahující škůdce uvedených rodů nebo pouze s příznaky napadení těmito škůdci, bude podle amerických požadavků vrácen zpět do země vývozu na náklady vývozce. Za příznaky je považován jakýkoliv příznak předchozího napadení výletové otvory, chodbičky, komůrky, drť apod. ÚKZÚZ provedl u subjektů, které byly postiženy opatřením fytoslužby USA, několik šetření, při kte rých bylo zjištěno, že rizikovým se v těchto případech stává již výběr řeziva pro výrobu DOM. Toto řezivo je často nekvalitní a obvykle nese známky napadení škůdci. DOM obsahující takové řezivo, i když je tepelně ošetřen a označen, však bývá předmětem kontroly a již tyto příznaky napadení jsou mnohdy důvodem k vrácení zásilky. Rostlinolékařský dozor nad plněním požadavků na úseku provádění tepelného ošetřování a výroby dřevěného obalového materiálu Dozorová činnost ÚKZÚZ v oblasti dřevěných obalů je zaměřena na dodržování schváleného technologického postupu. V případě sušáren se to týká dodržování správného postupu při tepelném ošetřování, záznamu a archivaci jeho průběhu a správné označování ošetřených dřevěných obalů. V případě výrobců nebo opravců dřevěných obalů je RL dozor zaměřen na kontrolu používání ošetřeného řeziva k výrobě dřevěných obalů, evidenci a také jejich správné označování. Kontroly se zaměřují i na možnost záměny ošetřeného a neošetřeného dřeva v rámci manipulace v podniku a povědomí obsluhy sušáren a vlastních dělníků o podmínkách standardu (množství kůry, napadení škůdci, příznaky napadení) a riziku jeho nedodržování. Závěr Pozitivní výsledky uvedených opatření a aktivit by měly zvýšit kvalitu prováděného tepelného ošetřování a označování dřevěných obalových materiálů, což je a bude stále více ceněno vývozci a přepravci zboží operujícími v mezinárodním obchodu, kteří musejí používat ošetřené a označené dřevěné obaly k exportu svých výrobků do třetích zemí. Pověření výkonem odborné činnosti referenční laboratoře pro diagnostiku vybraných škodlivých organismů rostlin Vladimír Gaar, Václav Čermák Odbor diagnostiky, ÚKZÚZ Vzhledem k pozbytí platnosti starých pověření pro diagnostiku regulovaných škodlivých organismů ( ŠO ), vydaných jak pro autorizované, tak pro referenční laboratoře, bývalou Státní rostlinolékařskou správou nebo Ministerstvem zemědělství, je nezbytné mít pro další vykonávání rozborů úředních vzorků s požadavkem na detekci a identifikaci škodlivých organismů rostlin pověření nové. Diagnostiku vybraných škodlivých organismů pro účely plnění zvláštních požadavků vyhlášky č. 215/2008 Sb. lze tedy v současné době provádět pouze na základě získaného Rozhodnutí o pověření výkonem odborné činnosti referenční laboratoře pro diagnostiku škodlivých organismů podle 5 odst. 4 zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů (dále jen pověření ). Toto pověření se vydává po přihlášení se na výzvu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen ÚKZÚZ ) a následném splnění podmínek stanovených v 5 zákona č. 147/2002 Sb. o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona č. 147/2002 Sb.) a vyhláškou č. 73/2014 Sb., o požadavcích na národní referenční laboratoře a referenční laboratoře v oblasti činností vymezených zákonem o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském (dále jen vyhláška ). 29

30 Různé 4/2015 Postup při p ověřování Diagnostikou na výzvou uvedené škodlivé organismy rostlin podle 5 zákona č. 147/2002 Sb. smí být pověřena pouze právnická osoba. Důvodem k podání veřejné výzvy je potřeba navýšení diagnostických kapacit nad rámec kapacit laboratoří ÚKZÚZ. Na jiné než ve výzvě uvedené organismy se pro účely úředního testování nepověřuje, testování zajišťují laboratoře ÚKZÚZ (např. na původce rakoviny bramboru Synchytrium endobioticum). Výzvy k podání žádosti o pověření výkonem odborné činnosti referenční laboratoře pro diagnostiku škodlivých organismů rostlin jsou uvedeny na webové stránce public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/ rostlinolekarska-diagnostika/referencni-laboratore/poverovani-referencnich-laboratori/ vyzva-k-podani-zadosti-o-povereni.html Obr. 1 Ukázka webové stránky ÚKZÚZ 30 Foto: V. Gaar Obr. 2 Cysty háďátka bramborového izolované z půdního vzorku V současné době jsou předmětem pověření tyto organismy: háďátko bramborové (Globodera rostochiensis), háďátko nažloutlé (Globodera pallida), Candidatus Phytoplasma mali (syn: Apple proliferation phytoplasma původce fytoplazmové proliferace jabloně) anebo Plum pox virus (původce virových neštovic slivoně a dalších peckovin), Clavibacter michiganennsis ssp. sepedonicus (původce bakteriální kroužkovitosti bramboru) a Ralstonia solanacearum (původce bakteriální hnědé hniloby bramboru a rajčete). Foto: R. Zavadil Obr. 3 První zjištěná hlíza napadená Ralstonia solanacearum v ČR Žadatel o pověření musí splňovat všechny podmínky dané zákonem a vyhláškou. Musí mít zřízenu laboratoř pro výkon diagnostické činnosti, která je vybavena v souladu s vyhláškou odpovídajícím laboratorním zařízením a pomůckami, umožňuje provádět činnost podle metodik a technických požadavků. Žadatel musí zajistit nestrannost, kvalitu a ochranu důvěrných informací a zaručit, že mezi úkoly, k jejichž provádění je zmocněn, a jeho dalšími činnostmi nebude docházet ke střetu zájmu. Musí mít též platné povolení ÚKZÚZ/SRS pro manipulaci s karanténním materiálem podle 8 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů. Žádost o povolení přechovávání karanténního materiálu a jiné manipulace s ním vyřizuje Odbor ochrany proti škodlivým organismům ÚKZÚZ a je ke stažení na adrese: skodlive-organismy/formulare-ke-stazeni/vnitrni-trh-eu/ Právnická osoba laboratoř, může prokázat plnění technických požadavků daných vyhláškou č. 73/2014 Sb. dvojím způsobem: buď je držitelem platného osvědčení o akreditaci podle ČSN EN ISO/IEC (přičemž pověřovaná činnost je předmětem akreditace), nebo kladným výsledkem kontroly plnění technických požadavků. Pokud tedy žadatel nemůže prokázat splnění technických požadavků stanovených vyhláškou osvědčením o akreditaci, musí před podáním vlastní žádosti o pověření požádat o kontrolu plnění technických požadavků (vyhláška č. 73/2014 Sb.). Teprve na základě kladného posouzení podává žádost o pověření. Kontrola plnění technických požadavků tedy předchází správnímu řízení o vydání rozhodnutí o pověření. Součástí kontroly plnění technických požadavků je úspěšná účast v mezilaboratorní porovnávací zkoušce. Tu organizuje, popřípadě výsledky této zkoušky organizované jiným Foto: Referát virologie Obr. 4 Plum pox virus příznaky na Prunus cerasifera Foto: Referát virologie Obr. 5 Plum pox virus příznaky na Prunus tomentosa relevantním subjektem uznává, odbor diagnostiky ÚKZÚZ. Výsledky zkoušky nesmějí být starší než tři roky. Žádost o pověření výkonem odborné činnosti referenční laboratoře pro diagnostiku škodlivých organismů a kontrolu, žádost o provedení odborného úkonu kontroly plnění technických požadavků a veškeré další související odkazy, jsou uvedeny na této webové adrese: -referencnich-laboratori/ Žádosti o pověření a o povolení k práci s karanténním materiálem lze podat současně. Lhůta pro podání žádosti není stanovena, stejně jako v případě doplnění údajů. Posuzování žádosti začíná dnem doručení žádosti o pověření výkonem odborné činnosti referenční laboratoře pro diagnostiku škodlivých organismů na podatelnu ÚKZÚZ. ÚKZÚZ vyřizuje tuto žádost formou správního řízení a musí nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti vydat rozhodnutí o této žádosti. V případě nutnosti doplnění údajů potřebných k vydání souhlasu je žadatel vyzván o písemné doplnění. Pokud stanovená lhůta 30 dnů nebude vinou žadatele dodržena, správní řízení bude přerušeno.

31 4/2015 Různé Foto: Referát virologie Obr. 6 Plum pox virus příznaky na Prunus persica (nektarinka) Rozhodnutí o pověření bude vydáno, pokud žadatel splní všechny výše uvedené požadavky. V případě zjištění nedostatků během řízení může být toto řízení přerušeno na dobu nezbytnou k odstranění těchto nedostatků. Žadatel bude vyzván k jejich odstranění v souladu se správním řádem. Pokud žadatel nesplní podmínky stanovené 5 odst. 4 zákona, bude vydáno zamítavé rozhodnutí, proti kterému se může odvolat prostřednictvím ÚKZÚZ. O odvolání bude rozhodovat MZe. Platnost pověření je na dobu neurčitou, pokud není uvedeno jinak. Průběžně aktualizovaný seznam pověřených laboratoří je vyvěšen na webové stránce skodlive-organismy/rostlinolekarska-diagnostika/referencni-laboratore/seznam-poverenych-referencnich/ Kontrola platnosti pověření Foto: Referát virologie Obr. 7 Candidatus Phytoplasma mali příznaky na Malus sp. Během tříletého období je referenční laboratoř povinna účastnit se nejméně jednou programu zkoušení způsobilosti a/nebo mezilaboratorní porovnávací zkoušky na pověřenou odbornou činnost. Odbor diagnostiky ÚKZÚZ kontroluje referenční laboratoř nejpozději v termínu uplynutí tří let po vydání pověření. V případě, že se jedná o neakreditovanou laboratoř, provádí se též kontrola plnění technických požadavků stanovených vyhláškou. Referenční laboratoř je povinna neprodleně hlásit změny, které mají vliv na kvalitu výkonu odborných činností, zejména personálního obsazení, zásadní změny ve vybavení a uspořádání laboratoře, změny údajů o laboratoři uvedených na pověření a změny v oblasti právního, obchodního, vlastnického nebo organizačního statutu. Laboratoře, kterým bylo vydáno pověření na základě osvědčení o akreditaci Českého institutu pro akreditaci, nahlásí rovněž pozastavení platnosti nebo odejmutí tohoto osvědčení. Pokud se zjistí porušení nestrannosti, ochrany důvěrných informací a střet zájmů nebo nedodržování technických požadavků ze strany pověřené laboratoře, bude podán návrh na zahájení řízení o odejmutí pověření a uložena nápravná opatření. Při jejich nesplnění odejme ÚKZÚZ laboratoři pověření v souladu s 5, odstavcem 6 zákona. Pověření je odejmuto též v případě, kdy dojde u ŠO uvedeného v 10 odst. 1 nebo ŠO, proti jehož zavlékání a rozšiřování jsou stanovena opatření podle 7 odst. 4 nebo podle 11 odst. 2 a 3 zákona č. 326/2004 Sb. ke změnám, tj. tento ŠO již nadále není v 10 odst. 1 uveden nebo již nejsou uplatňována opatření podle 7 odst. 4 nebo podle 11 odst. 2 a 3 zákona č. 326/2004 Sb. Pilotní projekt likvidace obalů od pesticidů na Slovensku Ing. Josef Kotleba, Ing. Vladimír Kupec pracovník Ministertsva zemědělství Slovensko tak jako řadu dalších členských států Evropské unie tlačí problematika likvidace, respektive využití prázdných obalů od přípravků na ochranu rostlin (přípravky). Tyto obaly jsou kontaminované přípravky a až do důkladného vyčištění (vymytí) s nimy musí být nakládáno podle legislativy, tedy jako s nebezpečným odpadem. SAOR (ředitel Ing. Jozef Kotleba) se rozhodla v souladu, cílem evropské asociace sdružující firmy vyrábějící a distribuující přípravky zodpovědným způsobem poskytnout poprodejní péči o své zákazníky tím, že v rámci pilotního projektu ukáže možnosti sběru, recyklace a přiměřeného zneškodňování všech prázdných obalů od přípravků. Na Slovensku se jedná asi o 350 tun plastových obalů, přitom se tento trend zvyšuje. Snaha je do roku 2020 trend sběru obalů od přípravků s následným využitím maximalizovat. Předmětem pilotního projektu SAOR je spolupracovat při sběru, předběžné úpravě, přepravě a zhodnocování vypláchnutých prázdných obalů od přípravků vracejících se ze zemědělské prvovýroby. Cílem je zavést schéma, v rámci kterého se odzkouší provozní řešení pro nakládání s tokem prázdných, vypláchnutých plastových obalů, klasifikovaných v současné době jako nebezpečný odpad. Záměrem pilotního projektu je nejen ochrana životního prostředí a zdraví pracovníků podílejících se na přípravě a aplikaci přípravků. Snahou je prakticky ukázat, že se dělá vše pro překlasifikování třikráte vypláchnutých obalů tak, aby se nejednalo o nebezpečný odpad a následně se umožnila jejich recyklace. SAOR a v něm sdružený průmysl ochrany rostlin na Slovensku si uvědomuje, že je nutné řešit snížení množství odpadů pocházejících od přípravků uvedeným čištěním, sběrem a zhodnocením (recyklací). Že je projekt aktuální, vyplývá ze stávajícího způsobu likvidace, kdy tyto obaly přecházejí v nebezpečný odpad s následným negatívním vlivem na životní prostředí a z toho vyplývající povinnosti pro výrobce a dovozce. Počet členů SAOR k byl 13, a představovali 90 % trhu na Slovensku. Na Slovensku se připravují tři změny zákona o odpadech a s tím spojené změny v odpadovém hospodářství: 31

32 Různé 4/ První změnou je návrh na zrušení Recyklačního fondu a z toho vyplývající zrušení povinnosti výrobců a dovozců platit příspěvek do tohoto fondu. Systém povinností výrobců a dovozců bude zabezpečen přímým uplatňováním principu rozšířené odpovědnosti ať již individuální, nebo kolektivní. 2. Druhou změnou je vznik a fungování organizací, které budou přebírat zodpovědnost výrobců. Zavede se povinnost autorizace těchto organizací, kterou bude udělovat Ministertsvo životního prostředí Slovenské republiky (MŽP SR). Cílem je učinit činnost těchto organizací přehlednou. Obdobnou autorizaci bude udělovat MŽP SR i výrobcům, kteří splní svoje povinnosti individuálně. Návrhem novely zákona se vytváří podmínky pro vznik koordinačního centra, které bude sloužit jako podpora plnění zákonných povinností jak výrobců, tak i organizací zodpovědných za výrobce. 3. Třetí změnou je výrazné zpřísnění podmínek výkupu kovových odpadů od fyzických osob a zákazu ukládat na skladky vytříděné složky komunálního odpadu. Sběr prázdných obalů v současnosti a zákonná povinnost je vyplachovat na Slovensku 1. Sběr prázdných obalů zabezpečují ho pověřené osoby podle zákona o odpadech. Povolení k nakládání s nebezpečným odpadem vydává příslušný okresní úřad odbor životního prostředí. Prakticky v každém okrese jsou právnické osoby zabývající se sběrem a následným zneškodněním nebezpečného odpadu. 2. Povinnost vyplachovat obaly upravuje na Slovensku vyhláška č. 491/2011 o vedení záznamů a přípravcích. Prázdné obaly se vyplachují nejméně třikrát po sobě vodou ručně nebo v přimíchávacím zařízení postřikovačů. 3. Na etiketě obalu je rovněž upozornění v části Příprava postřikové kapaliny na vyplachování obalů. K podpoře plnění uvedených požadavků jsou připravovány úpravy příslušné legislativy, systém vzdělávání a zvyšování povědomí odpovědných uživatelů přípravků. Současný způsob zneškodňování prázdných obalů na Slovensku 1. Sběr obalů s následným uložením na skládku nebezpečného odpadu je nejčastější a prakticky jediný v současnosti využívaný způsob jejich zneškodňování. 2. Sběr obalů s jejich následným zneškodněním ve spalovně je druhou možností, jak obaly zneškodňovat. V současnosti se využívá minimálně vzhledem k vyšším nákladům oproti skládkování. 3. Recyklace prázdných obalů se dosud na Slovensku neuplatňuje. 32 Druh a množství plastových obalů od přípravků na Slovensku uvedených na trh v letech Rok HD-PE (t) PET (t) Celkem ,33 35,43 270, ,60 27,34 263, ,37 29,09 266, ,94 38,63 318,57 V pilotním projektu navrhovaná recyklace prázdných obalů Tento způsob nakládání s použitými obaly je k životnímu prostředí nejšetrnější. Zavedení systému recyklace těchto obalů však vyžaduje spolupráci více subjektů, zejména SAOR, konečných uživatelů, subjektů poskytujících služby při sběru a nakládání s odpadem a orgánů státní správy včetně Ústredného kontroľného skušobného ústavu poľnohospodárského (ÚKSÚP). Aby mohl systém fungovat, je klíčovou úlohou dodržování bezpečného vyplachování prázdných obalů konečnými uživateli. Vzhledem k náročnosti systému nejen z hlediska organizačního byly vybrány tři okresy zaměřené na pěstování obilnin, kukuřice, řepky a slunečnice. Výroba v nich je koncentrovaná v podnicích s velkou výměrou orné půdy a je zde velké zastoupení moderní aplikační techniky. Jde o okresy Topoľčany, Bánovce nad Bebravou a Partizánske se zapojenými 37 zemědělskými podniky. Sběr se vykonává ve dvou kampaních, po jarních ošetřeních, kdy je spotřeba většiny přípravků (duben červen) a po podzimních aplikacích (přiblžně v říjnu). Sběr je prováděn prostřednictvím subjektu, který má pro tuto činnost potřebné povolení a je pověřen SAOR na základě požadavku vlastníků velkých množství vypláchnutých obalů. Od zemědělských subjektů zapojených do sběru se vyžaduje: Správné vypláchnutí, odtečení a vysušení prázdných obalů ihned od spotřebování přípravků a následné skladování v k tomu určených přehledných pytlích z plastu až do jejich odevzdání organizaci pověřené SAOR. Na konečné uživatele se vztahuje požadavek odevzdávat obaly bez uzávěrů, čímž se zabezpečí, že se obaly nebudou vracet ani se zbytky výplachové kapaliny (vody) a tím se usnadní jejich kontrola. Podmínkou je již uvedené skladování v pytlích z plastu. Existují dva druhy obalů s označením na spodní straně obalu. Jde o obaly HD-PE, respektive PE-HD a obaly PET. Tyto obaly se ukládají do plastových pytlů odděleně. Pro účely lepšího skladování lze plastové pytle s obaly dávat do big-bagů od průmyslových hnojiv po odstranění vnitřní fólie. Big-bagy nesmí obsahovat zbytky průmyslových hnojiv. Pověření pracovníci konečných uživatelů (agronomové, skladníci) jsou zodpovědní za to, že se do sběrného pilotního systému dostanou jen řádně vypláchnuté a vysušené obaly. Součástí uvedeného sběru je i sběr čistých, neznečištěných kartonových, prřípadně papírových obalů, ve kterých se menší plastové obaly přepravují. Tyto kartony se skladují v čistém big-bagu nebo na paletě upevněné páskou. Nesmí do nich přijít polité, případně jinak znečištěné obaly. Organizace pověřená SAOR zabezpečující sběr obalů má právo kontroly připravených prázdných obalů. Pokud najde nedostatečně vypláchnuté plastové nebo znečištěné papírové obaly odmítne je převzít. Namátkovou kontrolu provádějí i inspektoři ÚKSÚP. Spolupracující koneční uživatelé po odevzdání prázdných obalů obdrží potvrzení a v případě dodržení stanovených podmínek jim SAOR poskytne sběr prázdných obalů zdarma. Neplatí tedy náklady na zneškodnění znečištěných obalů. SAOR poskytuje pro sběr takto ošetřených obalů speciálně logem SAOR označené plastové pytle, zvlášť označené na plastové obaly, zvlášť na uzávěry. Uvedené systémy jsou vytvořeny s různou mírou úspěšnosti v některých členských státech Evropské unie, např v Německu pod názvem PAMIRA, v Maďarsku CSEBER, Slovinsku SLOPAK aj. Kdy se začne s podobným projektem i v České republice, co na to CCPA, tedy česká organizace ochrany rostlin? Zákon o odpadech bez dostatečné aktivity zaintersovaných organizací sám problematiku nevyřeší, ani kdyby tuto možnost poskytoval.

33 4/2015 Přehled okruhů činností a právních předpisů při nakládání s přípravky na ochranu rostlin Ing. Vladimír Kupec pracovník Ministertsva zemědělství, Pokračování z čísla 3, str. 38 Různé věstníky, metodické pokyny jsou závazné pro pracovníky organizací, které je vydaly, pro ostatní subjekty jsou doporučující. POZOR: podstatné části nařízení EP a Rady (ES) č. 1107/2009, některých nařízení komise a zákona č. 326/2004 Sb. mající vztah k povinnostem při aplikaci přípravků na ochranu rostlin jsou stručně vysvětleny v pokračování, část II. Vlastní text: 1. Podnikající fyzické a právnické osoby 1.1 Integrovaná ochrana rostlin, uplatňování obecných zásad integrované ochrany rostlin Obecné zásady na základě směrnice EP a Rady 2009/128/ES a zmocnění zákonem 5 upravuje vyhl. MZe č. 205/2012 Sb. Při kontrole dodržování obecných zásad se inspektoři zaměřují na evidentně prokazatelné porušení předpisů, jejichž dodržování přímo vyplývá ze zákona, např. použití přípravků v ochranných pásmech vodních zdrojů, které zde není povoleno aplikovat, použití neregistrovaných (nepovolených) přípravků apod. Z konkrétního porušení ustanovení zákona pak vyplývá případná sankce Nepřímé metody předcházení a potlačení výskytu ŠO jsou: Střídání plodin Pěstitelské postupy Používání odolných a tolerantních odrůd Vyvážené hnojení, vápnění a vodní režim Hygienická opatření Ochrana a podpora užitečných organismů Nepřímé metody při předcházení a potlačování ŠO vycházejí z jednotlivých opatření, která musí zemědělci uplatňovat. V případě, že některá z nich nelze uplatnit, je třeba tuto skutečnost zdůvodnit. Pochopitelně zemědělec je uplatňuje v rámci možností, které mu dává jeho skladba plodin, pozemků, povinnosti uplatnit např. protierozní opatření aj Další obecné zásady integrované ochrany rostlin a) Sledování výskytu škodlivých organismů b) Výběr způsobu ochrany rostlin c) Přednost biologických, fyzikálních a nechemických způsobů ochrany rostlin před chemickými, pokud při jejich použití zemědělci nehrozí významná hospodářská újma. d) Použití způsobů ochrany a přípravků co nejvíce specifických pro škodlivý organismus s minimem vedlejších účinků e) Použití přípravků na ochranu rostlin v co nejmenším rozsahu a dávce při zajištění účinnosti a splnění požadavku 3 odst. 7 vyhlášky č. 205/2012 Sb. (bod 2.7) f) Využití dostupné antirezistentní strategie g) Ověřování úspěšnosti používaných opatření na ochranu rostlin Podrobně viz Metodická příručka integrované ochrany rostlin proti chorobám rostlin, škůdcům a plevelům str. 8 13, vydaná Českou rostlinolékařskou společností v roce 2013 a semafor. Ustanovení 5 odst. 2 vyhlášky č. 205/2012 Sb., které říká, cituji: Profesionální uživatelé jsou povinni za podmínek uvedených v odst. 1 (Opatření integrované ochrany rostlin udržují používání přípravků a ostatních metod ochrany rostlin na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit, přitom je kladen důraz na růst zdravých rostlin s co nejmenším narušením zemědělských a lesních ekosystémů) uplatňovat obecné zásady integrované ochrany rostlin, které obsahují zejména a) metody pro sledování výskytu ŠO a s ochranou rostlin souvisejících poruch rostlin a pro rozhodování v oblasti integrované ochrany rostlin, b) preventivní opatření a přímé metody ochrany rostlin, které mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí, c) opatření k zamezení rezistence škodlivých organismů k přípravkům (antirezistentní strategie), d) způsob ověřování úspěšnosti používaných opatření v oblasti integrované ochrany rostlin. Pozn.: O uplatňování těchto zásad se doporučuje vést si jednoduchou evidenci v pracovním sešitě, jednak pro vlastní potřebu (zejména bod ověřování úspěšnosti používaných opatření na ochranu rostlin) a jednak jako podporu zdůvodnění vlastních postupů pro kontrolní orgány. Ne vše (důvody) si bude zemědělec pamatovat s odstupem času. Různé Za neuplatňování výše uvedených obecných zásad integrované ochrany rostlin může být ve správním řízení uložena pokuta do výše Kč ( 79e odst. 1 písm. a) zákona). Důvodem ke správnímu řízení a uložení případné pokuty musí být porušení některého konkrétního ustanovení zákona ve vztahu k integrované ochraně rostlin. 1.2 Povinnost oznamování výskytu a zjišťování a omezování šíření škodlivých organismů včetně plevelů 3 odst. 1 písm. a, 9 a 10 odst. 1 písm. b) zákona) Paragraf 3 odst. 1 uvedeného zákona říká: fyzická nebo právnická osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, a vlastník objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, jsou povinni a pod písm. a) text pokračuje: zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. V praxi to pro podnikající fyzické nebo právnické osoby znamená zajistit si kontrolu svých pozemků a porostů na nich včetně potřebných opatření tak, aby prokazatelně nedocházelo k šíření škodlivých organismů včetně plevelů na sousední pozemky a porosty na nich tak, aby jejich vlastníkům nebo nájemcům nevznikaly vícenáklady nebo dokonce škody na jejich porostech. Za uvedené porušení příslušného ustanovení zákona může být uložena pokuta ve správním řízení až do výše Kč ( 79f odst. 1 písm. a) zákona), vedle nebezpečí placení náhrady za prokázané škody v případě soudního řízení. V 9 zákona je uvedena ohlašovací povinnost. Ustanovení tuto povinnost uvádí následovně: Každý, kdo zjistí výskyt nebo má důvodné podezření z výskytu škodlivého organismu stanoveného prováděcím právním předpisem, je povinen toto zjištění nebo důvodné podezření neodkladně ohlásit Ústavu buď přímo, nebo prostřednictvím obecního úřadu. V praxi to znamená povinnost ohlásit výskyt v místě opravdu neobvyklého škodlivého organismu (škůdce, choroby, plevele), zpravidla na obecním úřadě. 33

34 Různé 4/2015 Postih: Za prokázané opominutí může být ve správním řízení uložena pokuta až Kč (79f odst. 1 písm. d) zákona). V 10 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona je uvedeno ústav provádí monitoring.. škodlivých organismů, které na území ČR nebyly dosud zjištěny, a invazních škodlivých organismů, popřípadě invazních škodlivých organismů stanovených prováděcím právním předpisem a podle 72 odst. 1 písm. b) ústav vykonává působnost ve věcech opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, popřípadě invazních škodlivých organismů. Případné sankce vyplývají z druhu opatření uložených ústavem. U příležitosti 90. výročí založení České akademie zemědělských věd (ČAZV) se konalo slavnostní plenární zasedání 34 Ing. Vladimír Kupec pracovník Ministerstva zemědělství ČAZV v rámci odborných impaktovaných časopisů informuje o úrodnosti polí pro výživu, obnovu krajiny nebo inovace v energetickém využití primární produkce a dalších významných tématech. Tentokrát bylo vlastní jednání zaměřeno na hodnocení výzkumu. V úvodním referátu předseda ČAZV prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., připomenul význam ČAZV jak pro zemědělský výzkum, tak pro celou vědeckou obec v České republice. Uvedl, že počtem impaktovaných časopisů vydávaných ČAZV se řadí mezi nejdůležitější vydavatelské domy v ČR, a tím významně přispívá k šíření výsledků výzkumu a vývoje. Hovořil také o předsednictví ČAZV v Unii evropských zemědělských akademií UEAA na léta V další části referátu konstatoval, že na oblast výzkumu a jeho výstupy existuje řada různých pohledů. Oficiální pohled zdůrazňuje výstupy mající charakter základního výzkumu. To klade na výzkumníky zvýšené nároky, musí jednak splnit nároky kladené na vědce jako takové, ale přitom musí dokázat výsledky výzkumu předat do praxe. Právě jednostranné zaměření prezentace výsledků v impaktovaných časopisech spolu se získáváním grantů pak potlačuje aspekty akademických činností na univerzitách i výzkumných ústavech včetně poklesu zájmu o spolupráci s praxí. V koreferátu se místopředseda RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., věnoval nutnosti popularizovat činnost ČAZV a zemědělského výzkumu obecně včetně systému hodnocení výsledků výzkumu. Sdělil, že místopředseda vlády Pavel Bělobrádek předkládá k diskusi materiál k novelizaci zákona o výzkumu. Materiál navrhuje zřízení nového centrálního úřadu (pozn. redakce: již dalšího) pro řízení výzkumu a vývoje, referuje o nové úloze rady vlády, o technologických agenturách a dalších. Z pohledu zemědělského výzkumu je však velmi důležité, aby poskytovatelem prostředků pro zemědělský výzkum bylo i nadále ministerstvo zemědělství. Milan Houška z Výzkumného ústavu potravinářského Praha, v. v. i., k tomu v diskusi podotkl, že pokud nebude nový systém podporovat realizaci výsledků výzkumu v praxi, skončí naše republika na chvostě vývoje. Bude to opět jako nyní, opublikujeme v impaktovaném časopisu důležité materiály, kde se musí přesně popsat metodika, stať materiál a metody a na to naváže zahraniční firma se svojí výzkumnou složkou, která výzkum dokončí s výsledkem. Tento způsob, jak vidíte, nemá perspektivu. Jeho představou je víceletý aplikovaný výzkum (2 až 3 roky), který by navázal na základní dvouletý výzkum s realizací do praxe. Tento model by pak přinášel výsledky pro naši společnost. Předseda ČAZV uvedl, že zaměření výzkumu společně s výsledky musí přispívat k dosažení potřebného stavu trvale udržitelného a konkurenceschopného zemědělství, lesnictví, potravinářství a navazujícího zpracovatelského průmyslu. Dále musí přispívat k ochraně půdy, hydrosféry a zajištění produkčních i mimoprodukčních funkcí zemědělství a k šetrnému využívání přírodních zdrojů. Nezastupitelná bude úloha akademie v komunikaci mezi výzkumnými pracovníky různých institucí, jak v rámci jednoho vědního oboru, tak i mezi obory. K tomu jí bude napomáhat její nezávislost na managementech výzkumných ústavů a politických zájmech, což by mohlo napomoci změnám v orientaci výzkumu a při rozvoji vědních oborů celého agrárního sektoru. Předseda vydavatelské rady doc. Ing. Radim Vácha, Ph.D., detailně rozebral stav a zajištění vydavatelské činnosti v současném a hlavně budoucím období. Dále následoval blok, ve kterém vystoupili významní hosté, vedle přivítání rektorem České zemědělské univerzity prof. Ing. Jiřím Balíkem, CSc., dr. h. c., to byli náměstek ministra zemědělství Ing. Jindřich Šnejdrla, náměstek ministra pro vysoké školství a výzkum prof. Ing. Jaromír Vebera, CSc., předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c., předseda Slovenskej akadémie pôdohospodarkych vied prof. Ing. Štefan Mihina, Ph.D., Ing. Josef Stehlík, předseda Asociace soukromých zemědělců ČR a Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel programování a strategie Potravinářské komory ČR. Při zasedání byli oceněni představitelé zemědělského výzkumu. V oblasti rostlinolékařství převzal zlatou medaili Vojtěch Broža, za odbor veterinárního lékařství Alfred Hera, Zdeněk Pospíšil, Pavel Suchý, z odboru zemědělské techniky, energetiky a výstavby Jiří Fiala a Jaroslav Kára a z oboru výživy obyvatelstva a jakosti potravin Bohumil Turek. Stříbrnou medaili obdrželi z oblasti rostlinolékařství Dagmar Obdržálková, z odboru veterinárního lékařství Petr Hořín a Jiří Rubeš, z oboru zemědělské techniky, energetiky a výstavby Bořivoj Groda a Josef Hůla, z oblasti vodního hospodářství Jiří Filip, z oboru potravinářské technologie a techniky Jan Páca a z odboru lesního hospodářství Karel Pukrab. Dále bylo šesti výzkumným pracovníkům uděleno čestné členství v ČAZV. Poděkování vyslovili účastníci zasedání za záštitu, kterou převzal ministr zemědělství Marian Jurečka, pracovníkům sekretariátu ČAZV a kolegům z ČZU za výbornou organizaci zasedání a Výzkumnému a šlechtitelskému ústavu ovocnářskému Holovousy s. r. o. a Chmelařskému institutu s. r. o. Žatec za zajištění občerstvení.

35 4/2015 Pohled přes hranice v Dolních Dunajovicích Ing. Vladimír Kupec pracovník Ministerstva zemědělství Různé Česká společnost rostlinolékařská a Rakouská pracovní společnost pro integrovanou ochranu rostlin (ÖAIP) se Slovenskou rastlinolekárskou spoločnosťou za spoluúčasti Ministerstva zemědělství ČR a Agrární komory ČR uspořádala ve dnech 23. a 24. března již osmé mezinárodní setkání odborníků z ochrany rostlin. Tak jako předešlá setkání, i to letošní se věnovalo aktuálně diskutované problematice, tentokrát to bylo téma Patogenní organismy a mykotoxiny rizikové faktory ohrožující rostlinnou produkci. Přednášky se zaměřily na problematiku chorob pěstovaných obilnin včetně kukuřice a následně obsahu mykotoxinů v jejich produktech. Organizátorům se na uvedené téma podařilo získat přednášky špičkových odborníků z České republiky, Rakouska, Slovenska a zajímavou přednášku o nechemickém moření z Německa. Protože škodlivé organismy neznají hranice mezi státy, je cílem těchto setkání výměna informací a zkušeností získaných jak v Čechách a na Moravě, tak i v Rakousku, na Slovensku a v Německu. Tak tomu bylo i letos, o čemž svědčila bohatá odborná diskuse k jednotlivým referátům. O tom se mohou čtenáři přesvědčit jak z přehledu obsahu jednotlivých přednášek, tak i ze stránek Ke kladnému hodnocení setkání přispěl i perfektní simultánní překlad. Program vedl místopředseda České společnosti rostlinolékařské Ing. Milan Zapletal, CSc. Účastníky včetně zástupců organizátorů přivítal a setkání zahájil předseda České společnosti rostlinolékařské Ing. Vladimír Řehák, CSc., který také účastníkům přiblížil zaměření setkání včetně významu bezpečnosti potravin. Zdůvodnil, proč je stále potřebná ochrana rostlin, včetně zajišťování správné volby používání optimálních přípravků biologických, případně chemických na ochranu rostlin a jejich aplikace na vyskytující se škodlivé organismy tak, jak je cílem integrované ochrany rostlin jako omezování šíření houbových chorob jako producentů mykotoxinů. Ve svých materiálech FAO uvádí, že až 25 % světové produkce obilovin je napadeno mykotoxiny. Aktuální je také otázka skladištních škůdců a šíření mykotoxinů ve skladech. Přítomné také uvítal za spoluorganizátory prezident ÖAIP Dipl. Ing. Dr. Josef Rösner, který je krátce seznámil s obdobnou problematikou v Rakousku. Za Agrární komoru České republiky uvítal účastníky její viceprezident Ing. Hlaváček, který krátce uvedl faktory, jež nejen napomáhají šíření škodlivých organismů, ale také znesnadňují zemědělcům jejich hospodaření. Ve zkratce to jsou globalizace včetně mezinárodní dopravy zemědělských produktů na velké vzdálenosti (zejména ovoce, zelenina, živá zvířata a maso) a od toho se odvíjí potřeba trhu, změna klimatu spojená se šířením teplomilnějších škodlivých organismů a na to navazující vyšší nároky na ochranu rostlin. Dále to je dotační politika v Evopské unii, která zasahuje do skladby plodin, zemědělec tak má omezené možnosti dodržovat základní zásady ve střídání plodin. Ing. Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR seznámila účastníky s problematikou hodnocení rizik /sběr dat, zajišťování činnosti čtyř vědeckých výborů pracujících na hodnocení rizik a spolupráce s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA)/, řízení rizik a činností na úseku komunikace a vzdělávání. Uvedla výsledky kontrol v potravinách a krmivech na mykotoxiny a opatření na hranicích při zachycení závadných zásilek. Uvedla limity pro některé mykotoxiny ve vybraných potravinách stanovené Stálým výborem pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (SC PAFF). Dále uvedla pracoviště, která se zabývají zajišťováním nejlepší dostupné techniky (BAT) v potravinářství a zemědělství. RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., místopředseda České akademie zemědělských věd (ČAZV) ve svém vystoupení na téma Problém fuzarióz a jejich rizika rozdělil spektrum mykotoxinů na dvě skupiny z hlediska původu jako produkty polních plísní a skladových plísní. Dále uvedl, že jde o produkty sekundárního metabolismu mnohých houbových organismů nebílkovinné povahy, které jsou jak fytotoxické, tak i zootoxické. Poškozují zdraví a způsobují ekonomické ztráty v zemědělství. Zejména upozornil na to, že jsou rezistentní vůči inaktivaci fyzikální i chemické! Podrobně rozvedl, jaké druhy poruch způsobují v chovu zvířat i při pěstování plodin, kde se zaměřil na kukuřici. Seznámil s výsledky rozborů vzorků na některé skupiny mykotoxinů a vlivu agrotechnických a meteorologických faktorů na výskyt plísní. Po krátkém exkurzu do limitů obsahu mykotoxinů v krmivech a některých potravinách seznámil účastníky s neúčinností fermentace na snížení obsahu mykotoxinů a určitou možnost, jejich snižování tzv. protiplísňovými přípravky! Na závěr položil otázku, co může udělat fytopatologie a ochrana rostlin? Jako odpověď předestřel dvě možnosti, a to rezistentní odrůdy včetně GMO a použití registrovaných přípravků na ochranu rostlin. Dipl. Ing. Dr. Josef Rösner ve svém tématu Možnosti boje s fuzariózami kukuřice při minimální agrotechnice v letech 2013 a 2014 zdůraznil při pěstování kukuřice dvě pro Rakousko stěžejní otázky. Jde o erozi půdy a problematika fuzárií, často v návaznosti na zavíječe kukuřičného a bázlivce kukuřičného. Otázku eroze řeší zaváděním setí do mrazem přešlé půdy po ošetření přípravkem a rozřezání zbytků zeleně s následným setím přímo do půdy. Problémem je u nich při tomto způsobu pěstování zvýšený výskyt hraboše a velké množství rostlinných zbytků. Položil otázku, jak to vypadá s fuzariózami a mykotoxiny? Je třeba pomocí destruktorů obsah rostlinných zbytků snížit, přesto v roce 2014 (koresponduje to s problematikou uvedenou ve vystoupení RNDr. Nedělníka, Ph.D.) měli problém při této technologii s extrémním nárůstem fuzarióz. Určitým opatřením je snížení fuzáriových zrn až o 50 % prosátím přes speciální síta. Opatření je však ekonomicky náročné. Zmínil se o potřebě potlačování výskytu zavíječe kukuřičného, při jeho napadení se totiž otevírá cesta pro napadení kukuřice fuzariózami. Své vystoupení doplnil tabulkami o výskytu fuzarióz v závislosti na přijatých opatřeních (ošetření a zvolený termín k ošetření) s tím, že v závislosti na uvedeném ošetření došlo ke snížení výskytu fuzarióz o %. Závěrem uvedl, že doba ošetření závisí na klimatu, v tzv. ilyrskopanonském klimatu je optimální termín fáze 35, v klimatu předalpinském pak co nejranější ošetření. RNDr. Ivana Políšenská, Ph.D., se ve svém vystoupení Fuzáriové mykotoxiny v různých druzích obilovin věnovala výsledkům systematického sledování fuzáriových mykotoxinů v ječmeni, pšenici, žitu a ovsu v ZVÚ Kroměříž. Z těchto výsledků 35

36 Různé 4/2015 a sledování podmínek meteorologických, předplodiny, agrotechniky, uvádíme některé následující závěry: Klíčový je vliv průběhu počasí v jednotlivých ročnících. Vliv mají jak podmínky pěstování, tak zejména předplodina (zvláště kukuřice s minimalizací zpracování půdy). Přestože je v daném ročníku četnost nadlimitních vzorků nízká, nelze jejich nálezy vyloučit. Provádění některých opatření ke snížení výskytu mykotoxinů je obtížné, často je třeba volit více opatření současně (orba, předplodina, odrůda aj.). Kontaminováno bývá obvykle jen málo zrn z celkového objemu, obsah mykotoxinů v nich bývá však vysoký, z toho by měla vyplývat i velikost vzorků. Kontrola je nákladná a časově náročná. Uvedla, že z hlediska obsahu mykotoxinů je třeba sledovat jejich výskyt v průběhu období sklizně a nikoliv jen při jejím zahájení. Jejich výskyt zejména v návaznosti na průběh počasí zpravidla narůstá. Doc. MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., představil přednášku Globální oteplování, klimatická změna a toxikogenní vláknité mikroskopické houby (plísně) a mykotoxiny v potravinách a krmivech zpracovanou společně s RNDr. Františkem Malířem, Ph.D. Ve zpracovaném materiálu upozornili na časté střídání extrémních projevů počasí, stoupání teplot, šíření toxikogenních plísní ze subtropického podnebního pásma, změnu jejich ekologie a změnu druhového zastoupení plísní na rostlinné produkci. Věnovali se toxikogenním plísním Aspergillus flavus, Aspergillus carbonarius a Fusarium verticilioides, a vedle mykotoxinů, které produkují, upozornili na jejich nebezpečí pro zdraví lidí, zvířat a jejich výskytu v obilovinách, kávě, koření, kakau, rozinkách, fících, čajích a luštěninách. Ze živočišné produkce pak uvedli výskyty ve vepřových ledvinách, játrech, masných výrobcích z vepřové krve a vepřovém mase. Uvedli rovněž, že pokud se v produktech vyskytnou mykotoxiny, ne- existují způsoby na jejich odstranění, je tedy jednoznačně nutné volit prevenci. Uvedené vystoupení bylo hodnoceno jako velice zajímavé a vedle diskuse bylo ještě podrobněji rozvedeno oběma autory. Ing. Jana Chrpová, Ph.D., z VÚRV, v. v. i. Praha-Ruzyně se ve vystoupení věnovala tématu Fuzariózy klasu u pšenice výskyt a možnosti ochrany. Uvedla, že pro vznik choroby jsou rozhodující dva druhy inokula; jsou to infikované obilky a kontaminovaná půda se zbytky napadených rostlin z předešlé sklizně. Jako další uvedla, že vývoj 36 Jednání zahájil předseda ČSR Ing. Řehák, CSc Foto: P. Talich patogenu nepodporuje suché jaro (duben, květen) a slunečné, velmi teplé počasí s nižším úhrnem srážek nebo s krátkodobými přívalovými dešti v době kvetení nebo bezprostředně po něm. Pro vysoký stupneň nákazy a kontaminaci zrna mykotoxinem DON je naopak rozhodující vysoký úhrn srážek v období 10, popřípadě 20 dnů před kvetením a bezprostředně po infekci. Jako původci klasových fuzarióz v České republice bývá zjišťováno asi 15 druhů rodu Fusarium. Rod Fusarium je schopen produkovat řadu metabolitů, tedy dalších nově objevovaných mykotoxinů. Ukázala na význam rezistence k fuzarióze klasu, jde o kvantitativní znak polygenně založený a ovlivněný prostředím. Dále pak je třeba hodnocení rezistence provádět v polních pokusech s umělou infekcí na různých lokalitách. Lze také obtížně oddělit fyziologickou rezistenci od tzv. pasivní rezistence založené na určitých morfologických znacích (výška rostlin, uvolnění tyčinek při kvetení aj.). K rozšíření klasových fuzarióz přispívá ústup od tradičního střídání plodin, zvyšování zastoupení kukuřice, vliv zpracování půdy na obsah DON nebyl ve studii prokázán. Doc. Ing. Tibor Roháčik, CSc., se ve svém vystoupení věnoval tématu Výskyt fuzarióz obilnín a mykotoxinou na Slovensku., společné práci Slovenské poľnohospodárske univerzity v Nitře a Selekt a. s. Bučany. Ve vystoupení bylo konstatováno, že fuzariózy patří k ekonomicky nejdůležitějším chorobám obilnin a ztráty na úrodě mohou činit %. Ve svém vystoupení se věnoval druhovému spektru fuzarióz klasů a obilek. Rovněž uvedl přehled zastoupení druhů fuzarióz podle klimatických zón a států Evropy včetně porovnání se světem. Dále se věnoval změnám druhového spektra fuzarióz po aplikaci fungicidů a vlivu použití fungicidů na obsah mykotoxinů v obilkách pšenice. Vedle zjišťování produkce mykotoxinů jednotlivými druhy fuzarióz uvedl i jejich zjištěné obsahy v závislosti na frakci obilek pšenice. Hodnotil vliv jak termínu ošetření obilnin fungicidy, tak i dalších faktorů na účinnost přípravků, včetně dalších opatření ke snižování obsahu mykotoxinů v surovinách a potravinách. Účastníky přivítal viceprezident Agrární komory Ing. Hlaváček Foto: P. Talich Prof. Dipl. Ing. Dr. Marc Lemmens z Univerisität für Bodenkultur, IFA Tulln si zvolil téma Toxická působnost fuzáriových toxinů pro člověka a zvířata. Zmínil, že citlivost zvířat na některé mykotoxiny je dána jejich druhem a způsobem trávení. Označímeli citlivost tak, že nejméně citlivé mají x, nejvíce citlivé xxxx, pak je výsledek následující: přežvýkavci (skot) x, drůbež xx, vepři na maso xxx, vepři na chov xxxx. Upozornil na existující literaturu na toto téma (německá literatura). Dále uvedl, že mykotoxiny mají původ jak na poli, tak i ve skladech (viz přednáška RNDr. J. Nedělníka, Ph.D.). a věnoval se i oteplování a v souvislosti s ním šíření nových druhů fuzarióz vyskytujících se v teplejších klimatických pásmech. Přednáška byla hodnocena jako velmi zajímavá a bylo k ní rovněž bohatě diskutováno. Dipl. Ing. Katrin Rösnerová z Agro- Inovation Tulln vystoupila s tématem Výsledky boje se zavíječem kukuřičným s pomocí prognostických modelů. Součástí tématu byla informace o zavedeném poradenském systému pro podniky sleduje se vývoj zavíječe kukuřičného a na to navazující podmínky a optimální termíny k ošetření. Ošetřuje se upravenými pozemními postřikovači. Současně ukázala výsledky ošetření v různých vývojových stadiích kukuřice a analýzy zjištěných mykotoxinů. Poškození zavíječem kukuřičným je vlastně vstupní bránou fuzarióz. V rámci diskuse bylo připomenuto, že po nakladení vajíček v období 3 10 dní se za chladného počasí vyvíjí larvy a je třeba aplikovat, zatímco za teplého a suchého počasí vajíčka zasychají. Byla také připomenuta možnost druhé generace zavíječe. Dipl. Ing. Kurt Foltin z Agrární komory Burgenlandu se věnoval tématu Aktuální situace s fytoplazmózami (Flavescence doree a stolbur) v rakouských vinohradnických oblastech. Citlivé jsou zejména červené odrůdy vinné révy. Při výskytu napadení nad 25 % keřů je nutné vinohrad likvidovat. Dále uvedl sledování stolburu (Schwarz-

37 4/2015 Osobnosti holzkrankheiten nemoc černého dřeva), přenáší podikřísci, provádí monitoring na Scaphoidens titanus, Orientus Ischidae a další. Zatím je zjišťován na jihu Burgerlandu, ve Slovinsku, Chorvatsku a Maďarsku. V severní části Burgenlandu a na jihu Slovenska jsou zjišťovány vektory, ale výskyt stolburu zjištěn nebyl. Pro vinařské oblasti jde o velice závažné onemocnění a hledají cestu, jak výskyt eliminovat. Doc. Ing. Tibor Roháčik CSc., se ve svém druhém vystoupení věnoval tématu Epidémia hrdze plevovej na Slovensku v roku 2014., společné práci Selekt a. s. Bučany, NPPC VÚRV Piešťany a Slovenské poľnohospodárske univerzity v Nitře. Uvedl, že se vyskytovala nepravidelně a dosud nepředstavovala ekonomické riziko. Po extrémně teplé zimě 2013/2014 byl silný až epidemický výskyt. Mnozí zemědělci podcenili riziko choroby a neučinili včas ochranné opatření. Rok 2014 navíc prověřil skutečnou odolnost odrůd pšenice. Poukázal na význam odolnosti odrůd na volbu optimálních termínů pro ošetření. Je potřebná pravidelná kontrola porostů od brzkého jara a vedle setí odolných odrůd dodržování základní strategie ošetřování, první aplikace v BBCH a druhá aplikace v BBCH Doc. Dipl. Ing. Olaf Rödr, MBA Evonta seznámil přítomné v příspěvku Ošetření osiva a zrnin bez chemie metodou e-ventus. Uvedl, že je možno ošetřovat jak osivo, tak zásoby zrnin. Začíná se uplatňovat i u vajec (likvidace patogenů na skořápkách) před líhnutím kuřat. Cílem je ochrana osiva a ochrana mladých rostlin před chorobami bez chemie a zajištění kvality a jistoty výnosu výsevem Foto: P. Talich zdravého osiva. Mají aplikační zařízení o různé kapacitě a od toho se odvíjí i cena aplikace. Prof. Ing. Křen, CSc., se tázal na délku použitých vln. V odpovědi bylo uvedeno, že byla vyvinuta zařízení, která splňují vysílání požadované délky vln s nastavitelným urychlením podle tloušťky slupky. Přitom jsou mikroorganismy ničeny do požadované hloubky (e-vlny). Vlnová délka nesouvisí s délkou proniknutí do zrna. K dotazu na možnost ošetření proti roztočům aj. živočišným škůdcům odpověděl, že se připravuje projekt i na tyto aplikace. Ing. V. Řehák, CSc., doplnil, že v ČR se tato metoda uplatňuje u máku. Cena aplikace je v závislosti na zařízení a využití jeho kapacity asi tři eura na jednu tunu plus náklady na obsluhu. Doc. Ing. Luboš Babička, CSc., Praha ve svém referátu Možnosti využití plísněmi napadeného zrna obilnin v bioplynových stanicích uvedl, že v ČR je v současné době asi 700 bioplynových stanic. Zabýval se problematikou mikroskopických vláknitých hub rodů Fusarium ssp., Aspergillus spp. a Penicilium ssp., respektive jejich sekundárních metabolitů, jejich výskytem v krmivech a produktech bioplynových stanic. Jejich nebezpečí nespočívá jen v jejich negatívním působení na zdraví lidí, zvířat ve vztahu k intoxikaci krmiv a potravin, ale i v jejich výskytu ve zbytku po fermentaci biomasy v bioplynových stanicích v digestátu. Původně se předpokládalo, že v bioplynových stanicích lze za určitých podmínek použít a zlikvidovat zaplesnivělou biomasu. Jak se však na základě analýz digestátu a separátu ukázalo, není tomu tak a jedná se o závažný problém, který je nutné řešit. Závěr Foto: P. Talich Dipl. Ing. Dr. J. Rösner uvedl, že máme spoustu vědeckých výsledků, ale i přes snahu vázne jejich zpracování do formy přístupné pro praxi. Vyplývá to i z hodnocení výzkumu a zvýhodnění publikování v impaktovaných časopisech namísto přímého uvádění vědeckých poznatků do praxe. A to je problém celé Evropy. Ing. V. Řehák, CSc., poukázal na důležitost monitoringu nejen škodlivých organismů, ale i organismů, které mohou být potenciální škodlivé a sledování těch, které se na příslušném území ještě nevyskytují a u nichž je známo nebezpečí výskytu jako škodlivých. Ing. M. Zapletal, CSc., poděkoval přednášejícím za úroveň přednášek, účastníkům za diskusi a upozornil na CD, kde jsou jednotlivá vystoupení k dispozici. Popřál účastníkům bezpečnou cestu domů. Zemřel významný rostlinolékařský odborník a kamarád Ing. Zdeněk Košťál, CSc. ( ) Ing. Vladimír Řehák, CSc., předseda České společnosti rostlinolékařské Nechce se tomu věřit, že nás navždy opustil Ing. Zdeněk Košťál, CSc, člověk plný optimismu a pracovního elánu. Celý svůj život působil v oblasti ochrany rostlin, kde svou aktivitou podporoval nejen její rozvoj, ale svou činností vytvářel podmínky pro zvyšování odbornosti pracovníků této sféry. Byl jedním z posledních absolventů specializace ochrany rostlin na Vysoké škole zemědělské v Praze, kterou ukončil v roce Několik let pracoval v Ústředním kontrolním a zkušebnímu ústavu zemědělském oddělení karantény a ochrany rostlin. V šedesátých letech minulého století v době nástupu chemizace zemědělství, odešel do sféry chemického průmyslu, kde působil na úseku technicko- -poradenské činnosti, která byla zaměřena na rozvoj přípravků na ochranu rostlin a jejich správné a účelné používání. Zpočátku působil v Chemických závodech J. Dimitrova v Bratislavě a krátce nato, v roce 1970 začal pracovat v kanceláři Rephachem (součást PZO Chemapol zastupující zahraniční firmy) jako zástupce firmy Geigy, později Ciba-Geigy a po dalším sloučení, kdy vznikla firma Novartis (1990), vedl její zastoupení v Československu již jako jeho ředitel. Krátce po dosažení důchodového věku pracoval ještě několik let na českém zastoupení firmy Bayer. Ani v důchodovém věku nesložil ruce do klína a založil svou vlastní firmu Finstar s. r. o., která se zabývala finalizací některých přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin, které obohatily portfolio domácího trhu. Vedle toho se podílel na propagaci některých evropských firem na českém trhu. 37

38 Osobnosti 4/2015 Je třeba zdůraznit, že Ing. Zdeněk Košťál byl neúnavným propagátorem moderních systémů ochrany rostlin. Za dlouhá léta svého působení v oblasti technicko-poradenských služeb realizoval nespočet odborných akcí ve formě konferencí, seminářů, polních kázání, kde byly prezentovány vždy nové poznatky z oblasti ochrany rostlin a současně to byl prostor k setkávání domácích i zahraničních specialistů se zástupci široké zemědělské praxe. S touto činností je třeba vyzdvihnout také jeho aktivity, kdy v dobách omezeného cestování do zahraničí dovedl vytvářet podmínky, které umožnily velmi širokému počtu vědeckých a odborných pracovníků, pracovníků státní správy a služeb a v neposlední řadě i samotných zemědělců účast na odborných akcích v zahraničí, stážích a studijních cestách. Nelze také opomenout jeho sportovní angažovanost Zemřel významný odborník na úseku rostlinolékařském Ing. František Fišer, CSc. Ing. Milan Zapletal, CSc., a Ing. Dagmar Obdržálková, Česká společnost rostlinolékařská, Brno a úspěchy. Byl aktivním sportovcem ve vodním slalomu. V roce 1961 se stal mistrem světa v této sportovní disciplíně. Lásku k tomuto sportu předal svým nejbližším, kteří jsou jeho důstojnými nástupci. Ing. Zdeněk Košťál byl aktivním členem České společnosti rostlinolékařské a u příležitosti jeho 80. narozenin mu byla za jeho celoživotní práci a za rozvoj rostlinolékařství výkonným výborem této společnosti udělena medaile prof. Ctibora Blattného. Jeho celoživotní činnost je nejen odkazem pro mladou generaci, ale i apelem v pokračování rozvoje disciplíny Čest jeho památce! Česká společnost rostlinolékařská Ing. Vladimír Řehák, CSc. V brněnském krematoriu se dne 3. dubna 2015 zemědělská veřejnost rozloučila s významným zemědělským odborníkem, rostlinolékařem a poradcem v oboru ochrany rostlin Ing. Františkem Fišerem, CSc. Zemědělci, především z řepařících zemědělských podniků, z odborných zemědělských institucí a rezortních zemědělských ústavů, dlouholetí spolupracovníci z pracovišť ÚKZÚZ, vysokoškolští pedagogové z Mendelovy univerzity v Brně, pracovníci z distributorských chemických firem, semenářských distributorských firem, spolužáci ze škol, se ve velké účasti přišli poklonit památce a rozloučit na poslední cestě. Ing. František Fišer se narodil 17. srpna 1948 v Ponětovicích, na okrese Brno venkov v rolnické rodině. Venkovský původ jej přivedl ke studiu na SZTŠ ve Vyškově i na Vysokou školu zemědělskou v Brně. Po jejím ukončení nastoupil do zemědělské praxe jako agronom. 38 I v práci agronoma jej přitahovala problematika pesticidních látek aplikovaných v zemědělství, a tak bylo přirozené, že přešel do Agrochemického podniku, kde pracoval na úseku ochrany a výživy rostlin a podílel se na organizování letecké chemické činnosti. Zájem o další vzdělávání jej přivedl znovu na VŠZ v Brně, kde byl přijat na místo externího aspiranta na katedře fytopatologie a entomologie. V roce 1978 se mu podařilo nastoupit na uvolněné místo inspektora karantény a ochrany rostlin Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně pro okres Brnovenkov. Zde se mohl plně rozvinout jeho zájem o problémy ošetřování, pokusnictví a poradenství pro zemědělskou praxi. Při zaměstnání zpracoval a obhájil v roce 1985 disertační práci na téma choroby ječmene a získal titul kandidáta věd.v pokusnické činnosti se však více věnoval problémům plevelů a herbicidního ošetřování, které v té době bylo výrazně problémovější, zvláště v některých plodinách. V cukrovce se tehdy řešilo nejen zaplevelení, ale i problémy s úbytkem lidské práce. Stal se vynikajícím odborníkem, a proto bylo zcela přirozené, že mu bylo nabídnuto místo na Odboru karantény a ochrany rostlin ÚKZÚZ v Brně Černých Polích. Zde se před ním otevřely ještě více významné možnosti pokusnické činnosti při posuzování a ověřování přípravků v registračním řízení. Přicházel do styku s novými přípravky, mohl si ověřovat jejich účinnost v různých podmínkách, při různých technologiích. Působil zde v letech 1985 až Všech zkušeností a poznatků mohl plně využít po přechodu do plné terénní poradenské činnosti. Šíří svých znalostí a vyzbrojen zkušenostmi z předchozího pracovního působení se stal výrazným odborníkem v oboru, se širokým záběrem plodin i problémů. V letech 1992 až 2005 jej zaměstnával Zemědělský výzkumný ústav v Kroměříži. V roce 2006 se rozhodl přejít na soukromou poradenskou činnost. Zájem o jeho rady a služby byl velký, především z okruhu zájmových pěstitelských organizací, zemědělců, ústavů, cukrovarů i celých institucí nejen v České republice, ale i ve Slovenské republice. Jeho znalost plevelů a možnosti jejich hubení v různých fázích vegetace i v závislosti na vývojové fázi plodiny byly mimořádné a vysoce profesionální a bezkonkurenční. Cukrovka zůstala jeho trvalou doménou, ale dokázal řešit i problémy s pěstební technologií maloobjemových plodin i málo známých plodin. Za dobu svého působení měl velmi široký okruh přátel a známých. Ing. František Fišer, CSc., byl pracovitý, nesmírně obětavý, vždy ochotný bez ohledu na čas a soukromé i zdravotní potíže pomoci řešit problémy, které mnohdy nesnesly třeba jen několikadenní odklad. Přitom byl vždy kamarádský, pln optimismu a osobní pohody. Práce pro něho byla vším. Jeho odchod je velkou ztrátou.

39 Celostátní přehlídka polních pokusů odrůd zemědělských plodin, ochrany a výživy rostlin a výstava zemědělské techniky pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a s podporou Pardubického kraje generální partner výstavy Výstavu pojistila: Pořadatel: Partneři akce: Agrární komora Chrudim VÚRV VÚP farma Karel Kopista

40 Jsme jedním z největších distributorů přípravků na ochranu rostlin v Česku Servis na míru podle vašich potřeb široké spektrum pesticidů a mořidel vysoká odbornost zkušených prodejců individuální poradenství kvalitní logistika celorepubliková distribuční síť Obchodní zástupce ve vašem regionu Agro ZZN, a.s., Rakovník Ing. Markéta Hlavsová hlavsova@agrozzn.cz Ing. Eva Tunklová tunklova@agrozzn.cz Milan Švejdar milan.svejdar@agrozzn.cz Miloš Fišer milos.fiser@agrozzn.cz Cerea, a.s., Pardubice Jiří Šopík jiri.sopik@cerea.cz Miloslav Tiler miloslav.tiler@cerea.cz Petr Janoušek pesticidy.kostelec@agrofert.cz Rudolf Malina rudolf.malina@cerea.cz Luboš Dušek lubos.dusek@cerea.cz Lada Šípková lada.sipkova@cerea.cz NAVOS, a.s., Kroměříž Ing. Radek Kašík radek.kasik@navos-km.cz Ing. Zdenka Čatajová zdenka.catajova@navos-km.cz Tomáš Novák tomas.novak@navos-km.cz Ing. Antonín Dlapa antonin.dlapa@navos-km.cz Eva Bušfyová eva.busfyova@navos-km.cz Ing. Radim Sobek radim.sobek@navos-km.cz Ing. Petr Procházka petr.prochazka@navos-km.cz Ing. Antonín Jaroš antonin.jaros@navos-km.cz Zdeněk Rumíšek zdenek.rumisek@navos-km.cz Ing. Pavel Nečas pavel.necas@navos-km.cz Ing. Jaroslav Gryc jaroslav.gryc@navos-km.cz Bohuslav Richter bohuslav.richter@navos-km.cz Oldřich Bartošík oldrich.bartosik@navos-km.cz Primagra, a.s., Milín Ing. Roman Procházka roman.prochazka@primagra.cz Ing. Petr Žalud petr.zalud@primagra.cz Luboš Hrubý lubos.hruby@primagra.cz Hana Štefanová hana.stefanova@primagra.cz Ing. Jan Růžička jan.ruzicka@primagra.cz Ing. Tomáš Pištěk tomas.pistek@primagra.cz Ing. Radomír Vacek radomir.vacek@primagra.cz Hana Sedláčková hana.sedlackova@primagra.cz Stanislav Vrbský stanislav.vrbsky@primagra.cz Ing. Jaroslav Zahálka jaroslav.zahalka@primagra.cz Ing. Jan Černý jan.cerny@primagra.cz Ing. Lumír Královec lumir.kralovec@primagra.cz Bc. Libor Mastný libor.mastny@primagra.cz Ing. Jiří Sýkora jiri.sykora@primagra.cz Ing. Miroslav Chromek miroslav.chromek@primagra.cz ZZN Pelhřimov, a.s., Pelhřimov Ing. Milan Vondruška milan.vondruska@zznpe.cz Ing. Jakub Vondruška jakub.vondruska@zznpe.cz Ing. Martin Veis martin.veis@zznpe.cz Ing. Miroslav Simandl miroslav.simandl@zznpe.cz ZZN Polabí, a.s., Kolín Ing. Petr Knytl petr.knytl@zznpolabi.cz Bc. Zdeněk Fejfar zdenek.fejfar@zznpolabi.cz Miloslav Charvát miloslav.charvat@zznpolabi.cz Jindra Dvořáková jindra.dvorakova@zznpolabi.cz Tomáš Řeháček tomas.rehacek@zznpolabi.cz Obchodní region severozápadní Čechy Ing. Jakub Laxa jakub.laxa@agrofert.cz Obchodní region jižní Čechy Ing. Radomír Havel havel@agrofert.cz Obchodní region střední Čechy a Vysočina Antonín Krejčí krejci@agrofert.cz Obchodní region východní Čechy, severní a střední Morava Ing. René Paclík rene.paclik@agrofert.cz Obchodní region jižní Morava Ing. Lubomír Vrána vrana@agrofert.cz