Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko

Transkript

1 Škůdci ozimé řepky v jarním období Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Ozimá řepka je plodinou velmi atraktivní pro řadu škůdců. Vysoká je nejen jejich početnost, ale rozšiřuje se i jejich druhové spektrum. Je to dané tím, ţe se plocha ozimé řepky ve srovnání s minulostí významně zvýšila a tvoří vysoké procentní zastoupení pěstovaných plodin na orné půdě. V roce 2007 se pěstovala na ploše ha, coţ představuje zvýšení oproti roku 2005 o ha. Škody i početnost hmyzích škůdců na ozimé řepce závisí na průběhu povětrnostních podmínek v jednotlivých růstových fázích řepky. V období vzcházení aţ do vytvoření přízemní růţice jsou to dřepčíci rodu Phyllotreta, dřepčík řepkový (Psylliodes chrysocephala), krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma), housenice pilatky řepkové (Athalia rosae), případně někteří polyfágní škůdci jako např. housenky osenice polní (Agrotis segetum) či slimáčci rodu Deroceras. V jarním období se pravidelně vyskytují ve větší či menší míře krytonosci rodu Ceutorhynchus krytonosec řepkový (C. napi) a krytonosec čtyřzubý (C. pallidactylus) a pozorujeme první nálety blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus). Největší škody způsobují škůdci generativních orgánů: blýskáček řepkový, krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus), bejlomorka kapustová (řepková) Dasineura brassicae a mšice zelná (Brevicoryne brassicae). Nejváţnější škody však způsobuje bejlomorka kapustová, proti které současná doporučovaná ochrana v letech, kdy škodí i její druhá generace, není dostatečná. Kromě těchto tradičních škůdců se začíná ve větší míře objevoval na kořenovém systému ozimé řepky známý škůdce brukvovité zeleniny květilka zelná (Delia radicum). Tento škůdce je jiţ významným druhem při pěstování ozimé řepky v zahraničí, např. v Německu, ve Francii a jinde. Obr. 1. Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi)

2 Ze škůdců v jarním období přichází v úvahu především stonkoví krytonosci. Koncentrace řepky na orné půdě a její pěstování v niţších polohách způsobilo, ţe se tito škůdci značně rozšířili a sniţují výnosy. Krytonosec řepkový (obr. 1) přezimuje v půdě ve stádiu dospělce a brzy na jaře naletuje na porosty řepky. Je to období, kdy teploty jsou vyšší jak 9 o C a řepka je ve fázi dlouţivého růstu. Po krátkém ţíru na listech řepky samičky kladou vajíčka pod vegetační vrchol, kde vlivem působení fytotoxických látek dochází k deformacím a sníţenému růstu stonku. Z hospodářského hlediska má význam právě tato redukce a deformace stonků. Ţír larev je výhradně zaměřen na dřeň stonků a málo ovlivňuje růst řepky. Místa poškození, otevřené praskliny, zdeformované stonky apod. jsou však vstupními místy pro infekci patogeny, které pak mohou způsobit podstatné sníţení výnosů. Obr. 2. Krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus) Krytonosec čtyřzubý (obr. 2) má obdobnou bionomii s tím rozdílem, ţe do porostů řepky naletuje o něco později a samičky kladou vajíčka do hlavního nervu nebo do řapíků listů. Dospělci přeletují výhradně za slunečného počasí při teplotách od 12 o C. Larvy vyţírají hlavní nerv a později se dostávají do stonků a při vyšší početnosti jsou schopny zcela zničit pletiva dřeně stonků (obr. 3). Vývoj larev trvá asi 4 aţ 5 týdnů. Poté opouštějí stonky okrouhlým otvorem v místě úponu listů a postranních stonků a dostávají se do půdy, kde se kuklí. Výlezové otvory larev jsou v letech příznivých pro výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum) hlavní vstupní branou pro spóry do stonků řepky. Výskyt brouků obou druhů zjišťujeme na jaře ve ţlutých miskách, které kontrolujeme kaţdé tři dny. Práh škodlivosti je stanoven na 25 brouků ve čtyřech miskách za tři dny, případně při pouţití HPS folií více neţ 40 imag na čtyři HPS folie za týden. Vzhledem k tomu, ţe v posledních letech je teplé počasí i v měsících lednu či únoru, naletují brouci do porostů řepky i v této době. Konkrétně letos byli ve vyšší početnosti zastiţeni brouci na jiţní

3 Obr. 3. Dorostlé larvy stonkových krytonosců uvnitř stonku řepky ozimé Moravě jiţ v polovině února s převahou krytonosce čtyřzubého. Pro přesné stanovení termínu aplikace postřikových přípravků je nutné sledování ve ţlutých miskách doplnit i vizuálním hodnocením krytonosců na jednotlivých rostlinách. Optimální termín aplikace je tehdy, kdy zjistíme první pářící se jedince, coţ je v období před kladením vajíček. Práh škodlivosti je vhodné akceptovat vzhledem k pravděpodobnému výskytu houbových chorob. Bez výskytu houbových chorob řepka toleruje i silnější výskyty brouků, protoţe však nelze spolehlivě odhadnout moţnosti infekčního tlaku hub, doporučuje se insekticidní ošetření při dosaţení prahové hodnoty. Kromě těchto krytonosců zastihneme ve ţlutých miskách i další druhy nosatcovitých brouků: krytonosec brukvový (Ceutorhynchus sulcicollis), krytonosec modravý (Baris coerulenscens) a krytonosec dřeňový (Baris chlorizans). Jejich početnost je kaţdý rok nízká a také jejich hospodářský význam je malý. Druhy rodu Baris se liší od rodu Ceutorhynchus svojí velikosti (3 aţ 6 mm), kovově modře nebo zeleně zbarveným štíhlým tělem a lesklými krovkami bez šupinek. Tito krytonosci mohou škodit pouze lokálně na řepce či jiných brukvovitých rostlinách. Larvy jsou zprvu v lodyze a později vyţírají chodbičku v kůlovém kořeni a kuklí se v půdě u kořene. Krytonosec brukvový je vzhledem i velikostí podobný stonkovým krytonoscům, ale krovky jsou kovově modře nebo zeleně zbarvené. Larvy tohoto krytonosce ţijí v kořenovém krčku ozimé řepky i jiných brukvovitých rostlin. V současné době se rozbíhá nový výzkumný projekt, který má za cílem zpřesnit ochranu ozimé řepky před stonkovými krytonosci, zejména z pohledu stanovení přesnějšího termínu ochrany řepky buď proti krytonosci řepkovému nebo proti krytonosci čtyřzubému. Proto se také začíná od letošního roku sledovat druhové zastoupení stonkových krytonosců na

4 území České republiky s cílem vytipovat oblasti, kde převaţuje krytonosec čtyřzubý a kde krytonosec řepkový. V posledních letech se ověřovaly nové účinné látky k regulaci početnosti stonkových krytonosců. Podle náletů krytonosců do ţlutých misek a průběhu počasí v jednotlivých letech bylo provedeno ošetření. K aplikaci ve standardní variantě byl vyuţit registrovaný přípravek Nurelle D v dávce 0,6 l/ha (účinná látka 50 g/l cypermethrinu g/l chlorpyrifosu). U testovaných přípravků byla pouţitá škála účinných látek: thiacloprid, deltamethrin + thiacloprid, carbosulfan, alpha-cypermethrin+chlorpyrifos a další. Aby se posoudila účinnost ošetření proti krytonoscům, bylo nutné hodnotit výskyt larev ve stoncích i řapících listů. Po čtyřech aţ pěti týdnech po aplikaci byly odebrány lodyhy, rozříznut stonek i řapíky jednotlivých listů a spočítány larvy krytonosců. Počítaly se pouze apodní a eucephalní larvy, protoţe v řapících listů se můţeme setkat, zejména v neošetřených porostech, i s oligopodními larvami dřepčíka řepkového. Výsledky z pokusu, kde se ověřovala účinnost nového přípravku Proteus 110 OD, jsou v tabulce 1. Tabulka 1 Biologická účinnost některých testovaných účinných látek na krytonosce řepkového a čtyřzubého v ozimé řepce Varianta Průměrný počet Procento Biologická účinnost larev na stonek napadených stonků v % Kontrola-neošetřená 4,5 97,5 * Nurelle D 0,6 l/ha 0,38 22,5 90,8 Proteus 110 OD 0,5 l/ha 0, ,1 Proteus 110 OD 0,75 l/ha 0, ,5 Procento napadených stonků ozimé řepky bylo v neošetřené kontrole vţdy velmi vysoké. Kromě toho v jednotlivých stoncích byl vysoký počet larev, jejichţ průměrná hodnota je v tabulce uvedena. Procento napadených stonků v ošetřených variantách uvádí stonky, kde byla nalezena např. jen jedna larva. Jejich průměrné napadení bylo vţdy výrazně niţší ve srovnání s neošetřenou kontrolou. Proti jarním škůdcům, krytonoscům rodu Ceutorhynchus, se pravidelně pouţívají insekticidní přípravky. Je zpracovaná metoda signalizace, jsou známy prahy škodlivosti a je doporučena řada insekticidních přípravků pro regulaci jejich početnosti. Ochrana řepky proti stonkovým krytonoscům se povaţuje za důleţitou i z pohledu pozdějšího lepšího zdravotního stavu řepky po stránce houbového napadení. V letech s příznivým průběhem povětrnostních podmínek pro škodlivý výskyt chorob krytonosci nepřímo ovlivňují stupeň infekce. Sníţit ztráty na výnosech řepky můţeme cílenou chemickou ochranou, která je zaloţena na zjištění stupně výskytu škůdců v porostu. V současné době je k regulaci početnosti stonkových krytonosců registrovaná řada přípravků: Nurelle D v dávce 0,6 l/ha, Vaztak 10 EC/SC v dávce 0,15 l/ha, Alfametrin v dávce 0,15 l/ha, Karate Zeon 5 SC v dávce 0,125 l/ha, Decis Mega v dávce 0,15 l/ha, Decis Flow 2,5 v dávce 0,3 l/ha, Cyperkill 25 EC v dávce 0,1 l/ha, Talstar 10 EC v dávce 0,1 l/ha, Fury 10 EW v dávce 0,15 l/ha, Metanion 48 EM v dávce 2 l/ha, Calypso 480 SC 0,15 0,2 l/ha, Mospilan 20 SP 120 g/ha, nově i Biscaya 240 OD v dávce 0,3 l/ha.

5 Obr. 3. Květní poupata ozimé řepky s brouky blýskáčka řepkového V jarním období do porostů ozimé řepky naletuje také blýskáček řepkový. Jeho největší škody jsou způsobeny brouky, kteří poškozují tvořící se květenství. Ozimá řepka má v této době výšku okolo 20 aţ 25 cm a její květenství jsou přilbovitě kryta listeny. Také práh škodlivosti je v tomto období u blýskáčka řepkového niţší (1 brouk na jedno vrcholové květenství) neţ práh škodlivosti před květem (dva, později i tři brouci na jedno květenství). Blýskáček řepkový přezimuje jako brouk a časně na jaře naletuje na kvetoucí rostliny, kde se ţiví pylem. Do ozimé řepky přeletuje při vyšších teplotách (15 o C) a vyţírá uzavřená květní poupata. Poškozená poupata opadávají a zůstávají pouze květní stopky. Otevřené květy řepky brouci ani larvy nepoškozují. Blýskáček má jen jednu generaci za rok. První nálety blýskáčka řepkového do řepky je moţno regulovat postřikem proti stonkovým krytonoscům, zejména při pouţití přípravků z delší reziduální účinností. Hlavní ošetření proti tomuto škůdci generativních orgánů se provádí před květem ozimé řepky. Závěr Výskyty stonkových krytonosců se dají předpokládat kaţdoročně s nadprahovou hodnotou. Je však nutné sledovat pomocí ţlutých misek či lepových pásů v jarním období jejich výskyt, abychom mohli na základě získaných poznatků, včetně vizuálního sledování brouků na rostlinách řepky rozhodnout o nutnosti a včasnosti ošetření. Vzhledem k tomu, ţe ochrana řepky proti stonkovým krytonoscům úzce souvisí s moţným napadením houbovými chorobami v závislosti na jejich infekčním tlaku a potlačuje první nálety blýskáčka řepkového, doporučuje se insekticidní ochranu provést vţdy při dosaţení prahové hodnoty.

6