11. zasedání Zastupitelstva města Chlumec volební období Dne: bod č. 9

Transkript

1 11. zasedání Zastupitelstva města Chlumec volební období Dne: bod č. 9 Věc: Návrh na zřízení (vznik) části města Chlumec s názvem Hrbovice Zpracoval: Ing. Petr Maxa Starosta města a p. Stanislav Petržilka Předkládá: Rada města Usnesení č. 9/11Z/2012 Zřízení části města Chlumec s názvem Hrbovice ZM po projednání, A) zřizuje část města Chlumec s názvem Hrbovice, jejíž hranice jsou shodné s hranicemi katastrálního území Hrbovice (kód k. ú.: ), které je součástí území města Chlumec. B) ukládá Jitce Šimicové, vedoucí stavebního odboru, realizovat zřízení části města Hrbovice zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí a splněním souvisejících zákonných povinností. Termín: Důvodová zpráva: 1. LEGISLATIVA Legislativní východiska pro zřízení části obce (části města) jsou tato: Zřízení části obce je rozhodnutím v samostatné působnosti obce a tato pravomoc je vyhrazena zastupitelstvu: 84 odst. 2 písm. r) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) písmeno r) zní: Zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství. 27 zákona o obcích (1) Každá obec má svůj název; ke změně názvu obce dává souhlas Ministerstvo vnitra na návrh obce. (2) Názvy mají též části obce. Část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí. Strana 1 (celkem 8)

2 28 zákona o obcích (1) Obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství. (2) Obec oznamuje Ministerstvu vnitra, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu a příslušnému katastrálnímu úřadu názvy nově vzniklých částí obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce. (3) Ke vzniku, změně názvu nebo zániku části obce a k pojmenování, přejmenování nebo zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. 2. DŮVODY NÁVRHU Hrbovice (německy Herbitz) patřily k místům pradávného osídlení. Již ve starším období mladší doby kamenné (kolem 2500 let před n. l.) zde žil lid vyspělých zemědělců. Četné archeologické nálezy ukazují, že tehdejší lid si tu uměl vyrábět i železné nástroje, zbraně a další potřebné předměty. O Hrbovicích se poprvé dovídáme v roce 1169, kdy se připomíná jako majetek, věnovaný králem Vladislavem II. řádu johanitů. Od nich koupili Hrbovice Kelblové z Geisingu, pozdější majitelé celého chlumeckého panství, a vybudovali zde tvrz. Její stopy se zachovaly v prostoru zahrady u Spálenků domu čp. 78, ještě ve 20. stol. nazývané jako zámecká louka. Půdorys sídla probíhal až k silnici Chabařovice Ústí nad Labem. Po roce 1850 se staly Hrbovice s Chlumcem krátce součástí soudního okresu Chabařovice. V čele samostatné, ale vždy malé obce (cca obyvatel), stála obecní rada se starostou a volené patnáctičlenné obecní zastupitelstvo. Naprostá většina obyvatel vždy dojížděla do zaměstnání do okolí. Do roku 1945 byly v Hrbovicích kromě několika sedláků, jen westphalenský panský dvůr, mlýn a cihelna. Po válce k větším změnám prakticky nedošlo. V polovině roku 1945 byla evidována jen asi jedna třetina obyvatel německé národnosti, která podléhala odsunu. Vzhledem k tomu, že většinou šlo o rodiny hornické, k jejich odsunu často nedošlo, protože horníci, jako pracovně nepostradatelní, byli z odsunu vyjímáni. Tak dále až do roku 1981 byly Hrbovice samostatnou obcí. Teprve z důvodu administrativní integrace obcí, jejímž údajně hlavním důvodem mělo být zeštíhlení státní správy a vytvoření efektivních velkých územních celků, došlo krátce k přičlenění Hrbovic pod správu Chabařovic a následně v roce 1986, s ostatními obcemi regionu, do velkého Ústí nad Labem pod správu ObvNV-2 Chlumec. V souvislosti s Hrbovice i Chabařovicemi však šlo především o jejich plánovanou celoplošnou likvidaci v souvislosti s urychleným rozšiřováním těžby nového uhelného velkolomu Chabařovice, v jehož jámě měla jejich existence skončit. Většina postižených obyvatel měla být přestěhována do budovaného nového sídelního mnohatisícového celku Nové Chabařovice v prostoru Žandov - Chlumec - Přestanov. Proto již v průběhu roku 1989 došlo k vystěhování posledních rodin z Hrbovic a v následujícím roce i k likvidaci většiny zbývajících domů a ostatních objektů. Asi 300 obyvatel dostalo náhradní ubytování v sídlištích v Ústí nad Labem a Chlumci. Pro většinu z nich a jejich potomky byla zbytečná likvidace jejich obce hlubokým zásahem do dosavadního života, se kterým se dodnes zcela nesmířili. V nových podmínkách a po další zásadní reorganizaci státní správy v roce 1990, zůstalo k Chlumci připojeno celé území obce severně od silnice Chabařovice Ústí n. Labem, dále Strana 2 (celkem 8)

3 nazývané Hrbovice, kde se prakticky dříve celá zaniklá obec nacházela. V roce 1991 náš obecní úřad zamítl žádost Chabařovic na převzetí chlumeckého územního katastru Hrbovic. Jeho rozsah se prakticky nezměnil a je srovnatelný s dalšími částmi naší obce. Nachází se zde jen několik popisných čísel a trvalé bydliště má jen jeden náš občan. Lze však předpokládat, že zájem o využití tohoto významného území bude mimořádný. Dosud však nebylo oficiálně dokončeno jeho odpovídající organizační začlenění do naší obce. Z uvedených důvodů a vzhledem k historickým souvislostem Rada města navrhuje, aby se katastrální území zaniklé obce Hrbovice se stalo šestou částí města Chlumec s názvem Hrbovice. Zřízením části města Hrbovice také dojde ke sjednocení počtu částí města (dosud 5) a počtu katastrálních území (dosud 6), které tvoří území města Chlumec. 3. PODROBNÉ INFORMACE O K. Ú. HRBOVICE Obec: Chlumec Okres: Ústí nad Labem Název katastrálního území: Hrbovice Kód katastrálního území: Výměra: 73,0754 ha Počet pozemkových parcel: 524 (k ) charakter sídla: zaniklé sídlo; historická země: Čechy zeměpisná šířka: s. š. zeměpisná délka: v. d. nadmořská výška: 160 m n m. stavby: č. p.: 2, 102,105; č. e.: 106, 107, 108, 109, 110, 111 a 113 Mapa 1 k. ú. Hrbovice Strana 3 (celkem 8)

4 Mapa 2 k. ú. Hrbovice Strana 4 (celkem 8)

5 Mapa 3 k. ú. Hrbovice 4. PŘÍLOHY Z HISTORIE HRBOVIC Historie Hrbovic (zpracovali Karel Bittner a Stanislav Petržilka) Hrbovice (německy Herbitz) patřily k místům pradávného osídlení. Již ve starším období mladší doby kamenné (kolem 2500 let před n.l.) zde žil lid vyspělých zemědělců. Také nalezené zbytky železné hutě ukazují, že tehdejší lid si tu uměl vyrábět i železné nástroje, zbraně a další potřebné předměty. O Hrbovicích (v podobě místního jména Hribowici ) se poprvé dovídáme v roce 1169, kdy se připomíná jako majetek, věnovaný spolu se sousedními Předlicemi králem Vladislavem II. řádu johanitů. V druhé polovině 14. stol. patřila obec pod panství Krupka. Vystřídala se zde řada rodů nižší šlechty. V roce 1393 byla statkem Jindřicha z Miliny a v roce Strana 5 (celkem 8)

6 1419 zbožím Heraltovým, který je zde uveden na tvrzi v místech, kde se potok vlévá do Srnice. Jižně od obce, na návrší zvaném Na Běhání, byla dne 16. června 1426 svedena vítězná bitva husitů, vedených hejtmanem Prokopem Holým, proti přesile vojsk vévodství Saska, Míšeňska a Durynska. Na 2000 předních německých rytířů zde v krvavé bitvě padlo a zhruba stejný počet byl pobit na útěku. Dnes je známá jako bitva u Ústí. Poblíž mlýna se nalézala kaple sv. Kříže. Podle tradice byla postavena nad hrobem padlých husitských bojovníků. U ní stával starý smírčí kříž s vrypem meče. O obnovu a další rozvoj obce se zasloužil známý rod Kelblů, kteří zde měli dlouhá léta jedno ze svých významných sídel. Bernard Kelbl se však v letech zúčastnil stavovského odboje proti Ferdinandovi II. a v roce 1623 mu byl hrbovický majetek přeměněn na manský statek. A protože se nechtěl vzdát své luteránské víry, prodal v roce 1628 Hrbovice Petru Jindřichu ze Stralendorfu a odstěhoval se do Míšně. Tak hrbovická tvrz přestala být sídlem vrchnosti a stala se součástí chlumeckého panství. Kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova, postavená ve středu obce v I. polovině 19. stol. byla zbourána společně s obcí v roce U kaple umístěný smírčí kříž, byl v roce 1986 přemístěn ke kostelu sv. Máří Magdaleny skanzenu v Zubrnicích. Po roce 1850 připadly Hrbovice do soudního okresu Chabařovice a spolu s ním se pak staly součástí ústeckého politického okresu. V čele obce stála obecní rada se starostou a volené patnáctičlenné obecní zastupitelstvo. Prvními průmyslovými" podniky obce byl mlýn a cihelna, proto většina obyvatel za prací dojížděla do okolí. V polovině roku 1945 byla asi jedna třetina obyvatel německé národnosti, a tudíž podléhala odsunu. Vzhledem k tomu, že zde žilo hodně hornických rodin, k jejich odsunu nedošlo, protože horníci jako pracovně nepostradatelní byli z odsunu vyjímáni. S vyučováním v místní základní škole se začalo v září roku První poválečnou učitelkou byla paní Marie Havlová. Protože jmenovaný řídící učitel Jaromír Ernest vykonával v té době vojenskou činnou službu, vedla za jeho nepřítomnosti paní Havlová i správu školy. Hrbovice 1986 V červnu 1980 se staly Hrbovice místní částí obce Chabařovice a v následujících letech byly v rámci přípravy postupu povrchové těžby uhlí likvidovány a obyvatelé byli postupně přesídlováni. Řada z nich našla svůj nový domov v Chlumci. K Chlumci byla také v roce 1990 opět přičleněna územní část obce severně od silnice Chabařovice Ústí nad Labem. Karel Bittner, místní rodák Stanislav Petržilka Strana 6 (celkem 8)

7 Hrbovice (Herbitz) Historie Zdroj: Přispěl: Milan Fred Pištěk Obec se nacházela v nadmořské výšce 164 m. Ves podél průtahové komunikace, zmiňovaná 1169, kdy král Vladislav II. věnoval řádu johanitů do majetku vsi Předlice, Podhoří, Habrovice, Libov, Radešín a les Chvojno. Ve 2. polovině 14. století náležela pod Krupku. Roku 1393 byla statkem Jindřicha z Miliny a 1490 zbožím Heraltovým, vedeným na tvrzi. Stála v místě, kde se Podhořský potok vlévá do Telnického potoka. Tvrz byla založena před rokem 1419 a byla velmi dlouho obývána. Stála zde ještě roku Jižně od obce na návrší Běhání zvítězili husité pod vedením Prokopa Holého proti křižáckému vojsku ze Saska, Míšeňska a Duryňska. V letech zde za Kölblů z Geisingu stála tvrz přestavěná na zámek. Vlastník tvrze Ota Kölbel přikoupil Střížovice. Pozdějšími vlastníky byli Petr, Adam a Vladislav Kölbelové. Roku 1566 byla ves v držení Ludvíka Kôlbla z Geisingu. Po smrti Adama Kölbla 1591 (měl náhrobník v kostele sv. Vavřince) přešla ves na jeho syny, kteří byli propuštěni z manství 1596; 1612 držel Hrbovice, Bánov a část Dělouše Jan Heřman Kölbel a po něm Bernard Kölbel, odsouzený v roce 1623 k manství. Nechtěl se vzdát své luteránské víry a přestěhoval se do saské Míšně. Roku 1628 prodal Hrbovice a Střížovice Petru Jindřichovi ze Strahlendorfu, který Hrbovice, Střížovice, Podhoří, Dělouš a Kamenici připojil k chlumeckému panství. Neobydlená tvrz chátrala a byla snesena ve 2. polovině 17. stol. Posledním majitelem dvora před rokem 1848 byl Josef Klemens, hrabě Westphalen - Fürstenberg. Jméno je odvozeno příponou -ovice z obecného hrb, přeneseně mužské osobní jméno Hrb, ves lidí Hrbových. Strana 7 (celkem 8)

8 V bývalé obci, vzniklé společně s Předlicemi, na zahradě domu čp. 78 na levém břehu Ždírnického potoka, bylo zachovalé tvrziště kruhovitého půdorysu s vodním příkopem napájeným z potoka, do kterého vyúsťoval. Výška tvrzního pahorku nad terénem byla asi 3,5 m. Tvrz byla založena před rokem 1419 a byla dlouho obývána. Stála ještě v roce 1661, Kelblové z Geisingu museli zboží opustit z náboženských důvodů, roku 1628 ho zakoupil Jindřich ze Strahlendorfu, kterému tehdy patřil i Chlumec. Tvrz ztrácela na významu a do třiceti let zpustla. Byla rozebírána na stavební materiál. Zbytky tvrziště zmizely navždy dolováním v naší době. Obec byla zbytečně zlikvidována v letech kvůli přípravě území k povrchové těžbě. Měla vlastní školu, pekařskou učňovskou, kapli Nejsvětějšího srdce Ježíšova z 1. pol. 19. století, kapli Sv. Kříže z pol. 18. století a severně za obcí kostel sv. Vavřince ze 14. století. V době bourání měly Hrbovice 68 domů s 373 obyvateli. Strana 8 (celkem 8)