Pícninářství v ekologickém zemědělství. Stanislav Hejduk Sasov u Jihlavy
|
|
- Vratislav Horák
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Pícninářství v ekologickém zemědělství Stanislav Hejduk Sasov u Jihlavy
2 Rozdělení pícnin v ČR (2013) 1. Pícniny na orné půdě (436,4 tis ha) a) jednoleté pícniny (265,0 tis ha) b) víceleté pícniny (171,3 tis ha) 2. Trvalé travní porosty (993 tis ha) a) louky b) pastviny Pícniny zaujímají 33,8 % zemědělské půdy!
3 Pícniny na orné půdě Víceleté pícniny jeteloviny trávy a jetelotrávy Jednoleté pícniny kukuřice - obiloviny na píci - luskoviny na píci a LOS - brukvovité pícniny (k. kapusta, řepice) - krmné okopaniny (mrkev a k. řepa) - meziplodiny
4 Pícniny jsou morfologicky velmi odlišné a patří mezi ně řada čeledí: bobovité (jeteloviny vojtěška setá, jetel luční ; jednoleté - peluška) lipnicovité (trávy jílek vytrvalý, bojínek luční, kukuřice, čiroky ) brukvovité (krmná kapusta, řepka, řepice ) miříkovité (krmná mrkev) merlíkovité (krmná řepa) hvězdnicovité (topinambur, slunečnice ) slézovité, stružkovcovité, jitrocelovité aj.
5 Rozdělení pícnin podle jejich vlivu na úrodnost půdy: 1. Zlepšující trvalé travní porosty, víceleté pícniny (jeteloviny a trávy), luskoviny (zvyšují úrodnost půdy= obsah humusu, struktura, oživení půd, zvyšují udržitelnost. Vyžadují pouze minimální externí vstupy) 2. Neutrální obiloviny a brukvovité pícniny (zachovávají vyrovnanou bilanci organické hmoty v půdě, vyžadují pouze nízké vstupy agrochemikálií) 3. Zhoršující silážní kukuřice, okopaniny (nechrání půdu před účinky přívalových dešťů a větru výrazná eroze půdy, mineralizace půdní organické hmoty, vyžadují vysoké vstupy ve formě hnojiv a pesticidů).
6 Pícniny na orné půdě
7 Historie pěstování pícnin -Permanentní nedostatek píce po celý středověk do roku Díky nedostatku píce zvířata snižovala během středověku hmotnost (dospělý skot vážil v 17. a v 18. století pouze 300 kg, mléčná užitkovost krav dosahovala pouze c. 800 litrů) Zdroj: Petrášek (1972) Trojhonné hospodaření (používáno více než 1000 let). Na úhoru plevele (malé množství píce nízké kvality) pastva zvířat, hnojení exkrementy. Louky sklízeny na seno, většina slámy zkrmována. Značné množství píce krmeno koním a volkům dopravní prostředek a tažná síla (píce jako náhrada fosilních paliv).
8 Produktivita zemědělství nízká z 1 vysetého zrna obilovin sklizeny 3-4. Chlévský hnůj = hlavní intenzifikační faktor (nedostatkový), Střídavé hospodaření: vznik Vlámsko (16. stol.), odkud se dostalo do Anglie (1660 Sir Weston, hrabství Surrey). Townshend zavedl střídavé hospodaření do Norfolku (c ustálen čtyřhonný osevní postup). První korespondence o střídavých osevních postupech na území ČR - archiv Nové Hrady (1767) Skot na velkostatcích chován zejména pro produkci hnoje (export živin z luk na pole louka je matka polí ) Zdroj: Lom, 1948
9 Tažná síla zvířat krmených pící byla nejdůležitějším zdrojem energie pro těžkou práci a transport do konce 19. století (náhrada fosilních paliv)
10 Zavádění jetele a okopanin u nás až na přelomu 18. a 19. století: Norfolkský osevní postup = jař - jetel - ozim - okopanina (plné uplatnění po r zrušení roboty). Po zavedení soustavy střídavého hospodaření vzrostly výnosy zemědělských plodin o 100% a zisk až o 200%.
11 Zavedením jetele lučního do osevních postupů se zvýšila produkce píce 4 x a produkce obilovin 2 x. Taylor (1985): zavedení jetele lučního do zemědělství mělo větší vliv na civilizaci, než brambory a mnohem větší vliv než jakákoliv jiná pícnina. Šíření kultivovaného jetele lučního v Evropě (první zmínky), Kjaelgaard (1994)
12 Angličan Sir Richard Weston v r navštívil Flandry a zaznamenal, že nejbohatší sedláci v Belgii hospodaří na málo úrodných půdách u města Ghent. Důvodem bylo pěstování jetele s travami a lnu v osevním postupu. Tržby z tohoto osevního postupu byly větší, než z obilovin na úrodných půdách.
13 Přednosti leguminóz 1. Zásobení agroekosystému dusíkem 2. Stabilní (díky hlubokým kořenům) a vysokou produkci píce (7 14 t sena/ha) 3. Vysoce kvalitní píce (vysoký obsah bílkovin, minerálů i vitamínů zejm. beta-karoten) 4. Zdroj nektaru a pylu pro hmyz - biodiversita 5. Získávají živiny z hlubších vrstev půdy a ze špatně přístupných vazeb (prostřednictvím hnoje a po mineralizaci poskl. zbytků přístupné i pro ostatní rostliny)
14 Fixace vzdušného dusíku - leguminózy žijí v symbióze k bakteriemi Rhizobium -bakterie jsou specifické pro každý rod leguminóz -bakterie vytváří hlízky na kořenech a fixují dusík, který poskytují rostlinám výměnou za asimiláty (cca 33 MJ/kg N) -na 1 ha mohou poutat kg N za rok (enzym nitrogenáza) -hlavní zdroj dusíku pro výživu rostlin v systému ekologického zemědělství a v přírodních ekosystémech -N je spolu s P nejčastěji limitující živinou pro růst rostlin -dusík je stavebním kamenem bílkovin (15% N), enzymů a nukleových kyselin -fixace vyžaduje značné množství P, Fe, S a Mo. V silně kyselých půdách jsou tyto živiny imobilní. Foto: Řez hlízkou s bakterioidy
15 Očkovací preparát a očkované osivo vojtěšky, český přípravek Nitrazon
16 Pěstování jetelovin je doporučováno adaptační opatření na klimatickou změnu 1 ha jetelovin ušetří produkci 1400kg CO 2 -na výrobu minerálních průmyslových hnojiv je spotřebováno velké množství energie z fosilních zdrojů (až 2 litry nafty na 1 kg N)
17 Fritz Haber N 2 +3 H 2 2NH 3 Carl Bosch N.P ( ) N.P ( ) Jejich proces je často nazýván nejvýznamnějším vynálezem 20. století "odpálili populační explozi," světová populace se z 1,6 miliardy v roce 1900 zvýšila na 6 miliard v roce 2000.
18 REGENERAČNÍ VÝZNAM JETELOVIN 1. Zvyšování půdní úrodnosti 6-12 t/ha organické hmoty posklizňových zbytků, obnova půdní struktury fixace kg N.ha -1 ročně (ve směsi 3 4 kg N / 1% pokryvnosti) 2. Meliorační hlubokých kořenů na m 2 = náhrada hloubkového kypření 3. Odplevelovací 2-4 sklizně za rok = hubení plevelů; víceleté využívání, silné zastínění půdy LAI 3-7 m 2 /m 2 4. Protierozní celoroční pokryv půdy %; opad při sklizni, stabilní struktura, chodbičky edafonu 5. Zdravotní přerušení dotace minerálních hnojiv a pesticidů, ozdravení půdy, 6. Vysoká předplodinová hodnota zlepšující předpolodiny, přerušení obilních sledů, výrazné zvýšení výnosů oproti zařazení po obilovinách zejm. ozimá pšenice; likvidace rostlin bramboru z hlíz zanechaných v půdě množení sadby
19 Potřeba dodatkové energie pro vybrané polní plodiny (GJ.ha -1 ) (Neudert, 2008) vojtěška 1. rok vojtěška 2. rok pšenice ozimá kukuřice silážní osivo 1,69 0,00 2,35 1,87 hnojiva 4,40 0,00 11,00 21,75 pesticidy + reg. růstu 0,22 0,11 0,20 0,21 stroje 5,68 4,69 5,49 6,12 práce 0,23 0,18 0,14 0,13 celkem 12,21 4,97 19,18 30,08 Výnosy energie Poměr výnosy/vstupy 9,9 38,4 10,4 9,4
20 Rizika pěstování a zkrmování jetelovin 1. Únava půdy nutný odstup jetelovin v osevním postupu 3 5 let (problém Norfolkského os. postupu) 2. Okyselování půdy při fixaci N 2 a mineralizaci N látek jsou uvolňovány ionty H +. Půdy, které nejsou vápněny jsou vystaveny acidifikaci 3. Vysušování půdy vojtěškou v aridních oblastech vysoká spotřeba vody, hluboký kořenový systém 4. Přítomnost antinutričních látek v píci (nadýmání tympanie, estrogenní látky falešné říje, saponiny vojtěška, kyanogenní glykosidy jetel plazivý)
21 Výnosy zrna a výnosotvorné prvky ozimé pšenice založené po rozdílných předplodinách v suchém roce 2012 a ve srážkově bohatším roce 2011 (Smutný a Neudert, 2013) Předplodina suchý rok 2012 běžný rok 2011 výnos zrna (t.ha -1 ) počet rostlin na podzim (ks.m -2 ) počet klasů červen (ks/m 2 ) Hrách setý 4, ,20 Pšenice ozimá 2, ,02 Vojtěška setá 2, ,15 Kukuřice na siláž 2, ,50 výnos zrna (t.ha -1 ) Úhrn srážek IX-V 2011/12 = 108,3 mm, dlouhodobý průměr IX-V = 301,2 mm
22 Rozdělení jetelovin VÍCELETÉ Vojtěška setá (lucerka) Jetel luční (červený) Jetel zvrhlý (hybridní, švédský) Jetel plazivý (bílý) Štírovník růžkatý Štírovník bažinný (jen planá forma) Vičenec setý (ligrus) Úročník lékařský (bolhoj) Jestřabina východní (Galega) Čičorka pestrá JEDNOLETÉ Jetel zvrácený (perský, šabdar) Jetel egyptský (alexandrijský) Jetel nachový (inkarnát) Komonice bílá (jedno- a dvouletá forma) Saradela setá - ptačí noha Tolice dětelová Poznámka: výběžkaté druhy
23 Vojtěška setá (Tolice vojtěška, lucerka, Luzerne) Medicago sativa (amer. alfalfa z arabského alfacfacah = dobrá píce) Světově nejpěstovanější leguminóza. Původem stepní rostlina z oblasti Středního Východu. Náročná na kvalitu půdy, snáší sucha i holomrazy. Stará kulturní plodina. Vytrvalost je podmíněna nepoškozováním kořenů mechanizací (fusariózy) a ponecháním poslední sklizně do období kvetení. fenofáze butonizace
24 Výhody vojtěšky seté: 1. Vysoká produkce píce i v suchých obdobích díky hlubokému kořenovému systému 2. Vysoká kvalita píce (obsah NL) do stádia butonizace 3. Vysoká vytrvalost (při šetrné sklizni i 8 až 10 let, ale zvyšuje se zaplevelení) 4. Ideální surovina pro horkovzdušné sušení (bílkovinná moučka) Nevýhody vojtěšky: 1. Vysoké nároky na kvalitu půdy (nesnáší mělké, kyselé či zamokřené půdy) 2. Rychlý pokles kvality píce od začátku kvetení (lignifikace) 3. Obtížné opylování včelou medonosnou (nutná přítomnost samotářských včel) 4. Zhoršená předplodinová hodnota v suchých letech pro pšenici 5. Omezená vytrvalost při opakované sklizni mladé píce (zásobní látky se ukládají do kořenů zejména ve fázi kvetení) 6. Obtížná konzervace silážováním (málo cukrů, vysoký obsah NL a pufrů)
25 Vojtěška setá je světově nejpěstovanější leguminózou na orné půdě. Výsevek okolo 8 milionů klíčivých semen na hektar (14 20 kg), zakládá se nejčastěji bez krycí plodiny. Sklízí se běžně 3 4 krát ročně, v suchých oblastech jen dvakrát, pod závlahou v jižní Kalifornii a v Izraeli až 12 krát ročně (nutno využívat nedormantní odrůdy). Zavlažované plochy vojtěšky v Saudské Arábii Výnos osiva ( kg ha -1 ) je silně závislý na výskytu opylovačů optimální jsou samotářské včely: chovaná čalounice mateřídoušková (Megachile rotundata) a domácí druh šedosrstka tolicová (Rophitoides canus)
26 Rychlý počáteční vývoj vojtěšky: v roce zásevu může poskytnout za příznivých podmínek 3 seče, je-li vyseta bez krycí plodiny: Výnosy píce (t.ha -1 ) v optimálních podmínkách ČR Odrůda zelená píce rok zásevu 1. už. rok 2. užitkový rok 3. užitkový rok suchá píce zelená píce suchá píce zelená píce suchá píce zelená píce suchá píce Jarka 60,7 14,52 123,1 26,1 113,7 23,8 101,9 21,85 Zuzana 59,0 13,71 119,3 24,27 109,7 23,19 104,6 22,05 Pálava 58,8 13,76 121,3 25,11 110,6 22,94 97,8 20,46 Průměr 59,5 14,0 121,2 25,2 111,3 23,3 101,4 21,5 Stanoviště Věrovany (okr. Olomouc), řepařská výr. oblast, černozem hlinitá na spraši, průměrná roční teplota 8,7 o C, úhrn srážek 502 mm (zdroj: UKZUZ) Vysoké výnosy i ve 3. už. roce svědčí o vysoké vytrvalosti. Výnosy píce dosahované v praxi jsou méně než poloviční.
27 Využití výnosového potenciálu v praxi je pouze cca. 50%. Výnosy jsou limitovány zejména agrotechnikou, počasím a půdními podmínkami. Vojtěška vyprodukuje z 1 ha nejvíce bílkovin ze všech kulturních plodin.
28 Vojtěška setá dobře překonává suchá období díky hlubokému kořenovému systému Kořeny byly nalezeny i v hloubce 39 m v důlních chodbách pod polem s vojtěškou (Sheaffer et al., 1988). vlevo rostlina 2 měsíce po vzejití (35 cm hloubka), uprostřed 2 roky stará (3 m hloubka zakořenění); staré rostliny koření až v 10 m Růst vojtěšky v travním porostu za sucha a bez hnojení, Žabčice
29 Rozdílná tolerance vůči suchu u jetele lučního (nízká) a vojtěšky seté (vysoká) Žabčice
30 Světlé květy vojtěšky označované někdy jako Medicago varia Dole kříženec F 1 M. sativa x M. falcata
31 Stupně poškození kořenů vojtěšky houbami rodu Fusarium po poškození
32 Vojtěška bez inokulace na půdě, kde nebyla nikdy dosud pěstována
33 Kořenový krček vojtěšky seté Stanoviště s nevyrovnanými půdními poměry Posklizňové zbytky vojtěšky seté se rozkládají pomalu
34 Jetel luční (červený) (Trifolium pratense L.)
35 Výhody jetele lučního 1. Vynikající produkce píce i na méně úrodných půdách 2. Vynikající kvalita píce vysoký obsah bílkovin, minerálních látek, vitamínů, vysoká stravitelnost, 3. Pomalé stárnutí píce delší období pro sklizeň, při krmení zelenou pící 4. Výborně se doplňuje s travami (zejm. bojínek luční, ovsík v.) 5. Vysoká úroveň fixace vzdušného dusíku (až 300 kg.ha -1 ) Nevýhody jetele lučního: 1. Nedostatečná vytrvalost v TTP (mizí ve 3 až 4 užitkovém roce, způsobuje mezerovitost porostů, propad produkce) 2. Vysoká agresivita v prvním roce po výsevu (potlačuje pomaleji se vyvíjející druhy ve směsích) 3. Při vysokém podílu v píci může způsobovat tympanii (nadýmání) 4. Obtížné sušení na seno (pomalé zavadání, vysoký odrol)
36 Srovnání velikosti kulturní odrůdy jetele lučního (vlevo) s planou formou (kvetoucí)
37 Jetel luční bez hnojení a za mírného sucha výrazně výnosově i kvalitativně překonává trávy (Nové Město n.m., 3. seč, )
38 Jetel luční se výborně doplňuje s travami
39 Kořenový systém jetele lučního
40 Nejvážnější chorobou jetele lučního je bílá hniloba kořenů způsobení komplexem hub rodu Fusarium
41 Nejvážnějším škůdcem jetele lučního je hraboš polní (Microtus arvalis)
42 V trvalých travních porostech dochází k vysemenění jetele lučního v otavách (zejména při přísušcích) Nové Město na Moravě,
43 Semenářský porost jetele lučního (Partutovice, )
44 Vedlejší přínos jetelovin produkce medu
45 Množitelské plochy a nejpěstovanější odrůdy jetele lučního v ČR v letech 2012 a Pořadí Odrůda Podíl (%) Odrůda Podíl (%) 1 Start 22,4 Start 18,8 2 Tempus 10,3 Tempus 8,5 3 Suez 10,0 Suez 7,8 4 Amos 8,9 Vesna 6,7 5 Vendelín 4,8 Spurt 4,2 Uznaná plocha (ha) : Množitelské plochy dalších jetelovin: vojtěška setá 1086,8 ha; jetel nachový ha, úročník lékařský 16,5 ha; jetel švédský 4,0 ha; jetel plazivý 13,8 ha; štírovník růžkatý 16,2 ha; tolice dětelová 4,2 ha; vičenec ligrus 22,0 ha; jetel alexandrijský 4,0 ha.
46 Jetel luční vs. vojtěška setá Roste zájem o pěstování vojtěšky i v oblastech, kde není tradiční (Vysočina). Důvody pro preferování: Vysoký obsah bílkovin, vyšší suchovzdornost a vytrvalost Nevýhody: Nižší stravitelnost a koncentrace energie, rychlá lignifikacece, nižší obsah cukrů - horší silážovatelnost, absence PPO vyšší ztráty N, vysoké nároky na půdu. Nesnáší kyselé půdy (žlutozelené zbarvení, nízká vytrvalost) a půdy mělké, s vysokou hladinou podzemní vody nebo občasně zamokřené Vhodné použití očkovacích preparátů - hlízkové bakterie na vojtěšce jsou odlišné od těch, které fixují vzdušný dusík na kořenech jetele.
47 Jetel plazivý (bílý) (Trifolium repens)
48 Srovnání listů jetele plazivého: forma Ladino (vlevo) a silvestre DUS testy UKZUZ Hradec n.s.
49 Na rozdíl od předchozích jetelovin je JP snadno opylován včelou medonosnou a poskytuje až 100 kg medu z 1 ha. Významný zejména v letních měsících v oblastech s vyšším podílem pastvin.
50 Výhody jetele plazivého 1. Odolnost vůči sešlapávání a permanentnímu okusu na pastvinách 2. Zaplňování prázdných míst na pastvinách, vegetativní množení 3. Vynikající kvalita píce vysoký obsah bílkovin, minerálních látek, vitamínů, vysoká stravitelnost, pomalé stárnutí 4. Výborně se doplňuje s travami (zejm.s jílkem vytrvalým, lipnicí luční) 5. Vysoká úroveň fixace vzdušného dusíku 6. Šíří se na pastvinách snadno zoochorií na větší vzdálenosti Nevýhody jetele plazivého: 1. Proměnlivý podíl v porostu v průběhu let, nadměrný podíl v ekologickém pastvinářství, optimum 20 40% plošných v 1. nárůstu 2. Vysoká agresivita v prvních letech po výsevu na orných půdách 3. Při vysokém podílu na pastvině může způsobovat tympanii, otravy HCN, nižší chutnost 4. Vyžaduje udržování nízké výšky porostu, nevyskytuje se na loukách
51 Morfologie jetele plazivého vegetativní množení - plazivé stolony Listy trojčetné s podkovovitou skvrnou, na rubu lesklé
52 V některých letech dochází k nadměrnému rozšíření jetele plazivého v pastevních porostech (Štítná n.v., červenec 2011)
53 Jetel plazivý snáší sucho a nedostatek živin mnohem lépe než trávy (obnažená spodina půdy na silničním zářezu)
54 Jetel plazivý vzcházející ve výkalech skotu na pastvině (endozoochorie)
55 Pícní víceleté trávy
56 Identifikační znaky trav ve sterilním stavu
57 Srovnání porostu trsnatých (jílek vytrvalý stále viditelné řádky) a výběžkatých trav (lipnice luční) po seči Oba druhy byly vysety ve stejnou dobu do řádků
58 Specifika pícních trav Trávy vyžadují pro dosažení vyšších výnosů píce hnojení dusíkem (efektivně využijí až 300 kg N ha -1 ročně v závislosti na druhu, srážkách a teplotě). Velmi hustý, ale mělký kořenový systém. Výnos a kvalita píce jsou silně ovlivněny rovnoměrným rozdělením srážek nebo dostupností podzemní vody. Trávy začínají růst při nižších teplotách (5 o C) než jeteloviny (9 o C), píce se snadněji konzervuje než u jetelovin. Mají nízké nároky na kvalitu půdy (snáší nízké ph a mělký profil) a regenerují strukturu půdy (velké množství kořenové biomasy).
59 Trávy vhodné pro intenzivní jetelotravní směsi: 1. bojínek luční tradiční, spolehlivý, produkční druh, pro vysokou kvalitu píce nutno sklízet před metáním, pozdní 2. kostřava luční méně produkční, malá konkurenceschopnost, otužilá, dnes nahrazována Festulolii 3. jílek italský a vytrvalý výkonné, náročné, málo zimovzdorné trávy, vysoký obsah WSC, vysoká stravitelnost, vhodné jsou pozdní tetraploidní odrůdy 4. ovsík vyvýšený velmi vhodný komponent, problematická sypatelnost osiva při výsevu a separace osiva od jetele 5. Festulolium zejména loloidní typy na 1 4 už. roky (Bečva, Perun, Lofa, Achilles, Perseus), na 2 6 už. let i festucoidní (Felina, Hykor) 6. sveřep bezbranný pro suché oblasti, zejm. s vojtěškou
60 Kořenová soustava travních porostů je mimořádně vyvinutá v podpovrchové vrstvě půdy. Více než 90% kořenů se nachází v hloubce do 20 cm. Na 1m 2 pastvin do hloubky 70 cm délka všech kořenů 170 km! (Greenwood et Hutchinson, 1998) Povrch kořenů na 1 m 2 lučního porostu je více než 250 m 2 do hloubky 20 cm (Úlehlová, 1989) Biomasa kořenů je omezována intenzivním hnojením a častou sklizní. Současně se snižuje hloubka prokořenění a tím i odolnost vůči poškození suchem. Do kořenů ukládají travní porosty většinu asimilátů.
61 Kořenový systém trav je mimořádně bohatý (uplatňuje se zde mykorrhiza) Kořenový systém bojínku lučního (nahoře - foto L. Bláha)
62 Optimální sklizňová zralost je u většiny druhů na počátku metání (objevení se květenství) Kompromis mezi výnosem a kvalitou Metání ovsíku vyvýšeného a jílku mnohokvětého
63 Použití dočasných jetelovinotravních porostů v osevních postupech Fáze zatravnění obvykle 2 5 let Zvyšují úrodnost půdy a omezují výskyt plevelů, chorob a škůdců. Vegetace pokrývá půdu celoročně a LAI dosahuje hodnot 2 6. Světelná energie je využívána při fotosyntéze mnohem delší dobu, než u jednoletých polních plodin. Velký podíl asimilátů je ukládán do podzemních orgánů nižší produkce nadzemní biomasy než jednoleté plodiny V poslední době tento systém mizí: dostupnost herbicidů a levných minerálních hnojiv. Pícniny by měly v mírném klimatickém pásmu poskytovat minimálně polovinu potřeby živin pro dojnice a nad 90% u masného skotu. V některých oblastech zajišťuje silážní kukuřice až 70% příjmu pícnin v krmné dávce dojnic (Cherney a Kallenbach, 2003).
64 Význam víceletých pícnin na orné půdě Vysoká předplodinová hodnota se projevuje zejména při omezených vstupech. Následné plodiny dosahují vyšší a stabilnější výnosy (zejména obiloviny). Nejpozitivnější vliv na tvorbu půdní struktury a zvýšení obsahu humusu. Oživení půdy: rekultivace neplodných půd. Působí fytosanitárně a snižují výskyt některých fytopatogenů Jsou náročné na dostatek půdní vláhy - v suchých podmínkách se jejich pozitivní funkce neprojeví. Pokles ploch víceletých pícnin = zhoršování půdní struktury, zvýšená půdní eroze, nedochází k rozrušení utužené vrstvy půdy hlubokými kořeny. Současné agrosystémy nedokáží recyklovat živiny z hlubších vrstev půdy. To vše vede ke zvyšování spotřeby agrochemikálií pro udržení stávající produkce.
65 Trvalá udržitelnost zemědělství x pícniny Udržitelnost = schopnost udržovat produkci Přežvýkavci a některá další zvířata dokáží přeměnit biomasu travních porostů a dalších rostlin na produkty využitelné člověkem, např. tažnou sílu, mléko, maso, kůži, vlnu a j. Pokud je možno půdu využívat pro pěstování polních plodin, uživí 1 hektar více lidí (z hlediska produkce energie a bílkovin), než živočišná produkce (Schiere et al., 2002).
66 Přibližný počet lidí, které lze uživit z 1 ha orné půdy, pokud budou mít k dispozici jednu potravinu z hlediska potřeby bílkovin a energie Bílkoviny Energie Plodina Kukuřice (zrno) 5,2 10,4 Pšenice 6,3 8,4 Rýže 7,0 14,0 Brambory 9,5 16,5 Živočišné produkty Kuřecí maso 2,5 1,0 Jehněčí 1,0 1,0 Hovězí 1,0 1,0 Vepřové 1,4 2,0 Mléko 3,0 2,5 Nižší produkce živočišných produktů z 1 ha je důvodem, proč je cena 1 kg živočišných bílkovin 5 až 10 krát vyšší, než rostlinných (Schiere et al., 2002).
67 Při pěstování pouze tržních plodin bez pícnin a chovu zvířat je krátkodobě dosahována vyšší produkce potravin i zisk. Klesá ale úrodnost půdy, protože chybí hnůj a zlepšující plodiny (jeteloviny a jetelotrávy). Z dlouhodobého pohledu kombinace chovu přežvýkavců a pěstování polních plodin může uživit více lidí, než samotná rostlinná či jen živočišná produkce. Podíl víceletých pícnin c. 15% s přežvýkavci uživí i z krátkodobého pohledu více lidí, protože je zvýšena předplodinová hodnota pro obiloviny a zvířata dokáží na potraviny přeměnit i vedlejší produkty rostlin a potravinářského průmyslu (mláto, sláma, pokrutiny, výpalky).
68 Maximální produkce potravin je dosaženo při podílu c. 15% víceletých pícnin v osevním postupu a pokud jsou v podniku chováni přežvýkavci
69 Rizika při pěstování silážní kukuřice: 1. Vzhledem k dlouhé době od zasetí do zapojení porostu (až 10 týdnů) je půda při jejím pěstování velmi citlivá na vodní i větrnou erozi 2. Je-li následnou plodinou pšenice nebo ječmen, výrazně se zvyšuje riziko kontaminace zrna mykotoxiny z plísní r. Fusarium 3. V oblastech s vysokými stavy černé zvěře hrozí enormní poškození porostů před sklizní, které činí pěstování kukuřice nerentabilní. Černá zvěř poškozuje rytím následné plodiny (j. ječmen) hledá zbytky palic 4. Výrazná mineralizace půdní organické hmoty
70 Mechanická regulace plevelů v sil. kukuřici - plečkování Zdroj: M. Halling, SLU
71 Špatně ozrněná palice v důsledku sucha a vysokých teplot v období kvetení (Vatín, 2006)
72 Ačkoliv je kukuřice považována za suchovzdornou plodinu, je náročná na dostatek vláhy v půdě. Sucho se u kukuřice projevuje svinováním listů.
73 Poškození kukuřice černou zvěří před sklizní
74 Důsledky vodní eroze po přívalovém dešti
75 Okopaniny jsou nejrizikovější plodinou z hlediska vodní eroze
76 Zhutnění půdy Technogenní zhutnění půd představuje v současnosti jednu z nejvýznamnějších příčin poklesu půdní úrodnosti a zhoršeného hospodaření s vodou.
77 Vážná hrozba současného zemědělství v Evropě: nadměrné zhutnění půd Použití těžké mechanizace je vynuceno zvýšením ceny lidské práce. Je však vykoupeno závislostí na fosilních palivech a nadměrným zhutňováním půdy
78 Odvoz velkého množství biomasy vede ke zhutňování půdy a k devastaci povrchu za vlhka
79 Degradace půdy při sklizni silážní kukuřice za vyšší vlhkosti
80 Schématické znázornění křehkého systému struktury půdy (dle Casagrande)
81 Ve zhutněné půdě rostou kořeny zejména v kanálcích žížal a v dalších makropórech
82 Biomass of earthworms (g m Vliv polaření na výskyt žížal Earthworm biomass is restored in ley phase but is reduced in arable phase ) Permanent grass 3 year grass 3 year arable Continuous arable Van Eekeren et al. submitted
83 Regulace vodního režimu Žížaly zvyšují infiltraci vody a makropórové proudění
84 g biomasy žížal / m2 Vliv pěstování jetelovin na žížaly Zvýšení biomasy žížal Tráva Jetelotráva Van Eekeren et al., 2005
85 Odtokový součinitel (mm.mm -1 ) Kvantitativní hydrologická funkce víceletých pícnin a TP -převádí povrchový odtok na podpovrchový -brání lokálním povodním z přívalových dešťů 0,8 0,7 y = 0,3362Ln(x) + 0,1777 R 2 = 0,7916 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 y = 0,0112Ln(x) + 0,0006 R 2 = 0, M D = i s 1,0 Mohutnost deště M D
86 Odtokoměrné plochy na VPS Vatín
87 Povodeň z přívalového deště v obci Sloup (Moravský kras), nad obcí velké plochy se silážní kukuřicí ( )
88 Pozemek s kukuřicí u obce Sloup po ničivých povodních
89 Povrchové odtoky ze silážní kukuřice (Bohdalov, 2009)
90 Riziko radikální obnovy zaorání travních porostů Whitmore a kol. (1992): po rozorání travního porostu z půdy úbytek kg N během prvních 5 let! (vrstva mm) Koncentrace nitrátů až 450 mg l -1 NO 3 N drenážních vod první rok po rozorání (norma na pitnou vodu 11,3 mg l -1 NO 3 N ) Po 2. světové válce Anglie nárůst koncentrace nitrátů v pitné vodě o 40 mg l -1. Zvýšené hnojení nezpůsobuje tak velké úniky nitrátů jako zaorávka travních porostů! Havelka (1988): vyplavování dusíku z travních porostů - N 0 neobhospodařovaný 17,93 kg - N 0 obhospodařovaný 8,72 kg - N 160 obhospodařovaný 8,77 kg - N 320 obhospodařovaný 17,84 kg
91 Poměr C/N c. 10 Obsah organické hmoty po zatravnění zpočátku rychle narůstá, rovnovážný stav je dosažen po letech (Qian a Follett, 2002)
92 Obsah půdního organického C se rychle zvyšuje po založení porostu víceletých pícnin či TTP, rovnovážný stav je dosažen po letech (Qian a Follett, 2002)
93 Nechtěné následky intenzifikace chovu skotu Po r (epidemie BSE) zvýšení závislosti Evropy na dovozech bílkovinných krmiv (zákaz zkrmování MKM). 75% evropského importu zemědělských komodit tvoří dovoz krmiv (soja a kukuřice). Hlavními exportéry jsou USA, Argentina a Brazílie. V roce 2012 bylo do ČR dovezeno 430 tis. t sojových pokrutin za 4,7 mld. kč. Pro krmení hospodářských zvířat je zapotřebí přibližně 383 tis. ha půdy v zahraničí (13% orné půdy ČR = KV kraj). Sojové plantáže nahrazují amazonské dešťové pralesy a brazilské savany dovozem přispíváme k jejich likvidaci. Zdroj: A. Destrée: Zničující závislost na dovozu potravin, Hospodářské noviny, ; Situační a výhledová zpráva Mze Krmiva (2013) Odhadem 30% travních porostů v ČR není využíváno ke krmení zvířat
94 Většina soji, která se k nám dováží pro krmení dojnic je GMO a pochází z Brazílie a Argentiny. Zadlužení zemědělci musí neustále rozšiřovat svá pole na úkor pralesa, aby byli schopni splácet půjčky nadnárodním korporacím.
95 Víceleté pícniny a travní porosty představovaly v málo úrodných oblastech hlavní zdroj obživy pro většinu obyvatel. V nedávné minulosti na nich byli existenčně závislí. Děkuji za pozornost
Zemědělské travní směsi - luční
Zemědělské travní směsi - luční LOUKA raná LOUKA pozdní LUČNÍ SMĚS do sucha Srha laločnatá raná 37% Velmi intenzívní směs, snáší sušší i vlhčí polohy. Vysoký podíl srhy a ovsíku zajišťuje ranost a velmivysoké
VíceNázev směsi Doporučená obnova Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu
Název směsi Doporučená obnova Složení směsi Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu LOUKA raná LOUKA pozdní LUČNÍ SMĚS do sucha LUČNÍ SMĚS standard (bez jetele) ZATRAVŇOVACÍ SMĚS Srha laločnatá Ovsík
VícePastevní směsi. červená Festulolium 15 Lipnice luční 13 Lipnice luční 13 Lipnice luční 13 Lipnice luční 13. červená
Pastevní směs raná Pastevní směsi Pastevní směs polopozdní UNI-P-10 (%) UNI-P-12 (%) SRHOVÁ (%) UNI-P-20 (%) UNI-P-21 (%) UNI-P-22 (%) UNI-P-23 (%) Jetel plazivý 9 Jetel plazivý 9 Jetel plazivý 9 Jetel
VíceSestavování osevních postupů
Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých
VíceVýznamný vliv jetelovin na půdní prostředí
Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko e-mail: badalikova@vupt.cz Zubří 6. března 2013 V posledních dvaceti letech došlo v ČR k podstatným
VíceVýzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko NABÍDKA TRAVNÍCH A JETELOVINOTRAVNÍCH SMĚSÍ. www.vupt.cz
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko 2015 2015 NABÍDKA TRAVNÍCH A JETELOVINOTRAVNÍCH SMĚSÍ Směsi luční, pastevní, na ornou půdu, pro koně i pro kozy, do sadu i vinohradu, směsi vhodné pro
VíceKvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav
Kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Ing. Jiří Dubec, Ph.D., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Pro výživu
VíceJečmen setý. Ječmen setý
Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška
VícePožadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu
Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Obilniny jsou na zařazení v osevním postupu značně náročné a vhodnost jejich zařazení (vzhledem k jejich vysokému zastoupení) určuje
VíceVýzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko NABÍDKA TRAVNÍCH A JETELOVINOTRAVNÍCH SMĚSÍ.
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko 2017 2017 NABÍDKA TRAVNÍCH A JETELOVINOTRAVNÍCH SMĚSÍ Směsi luční, pastevní, na ornou půdu, pro koně i pro kozy, do sadu i vinohradu, směsi vhodné pro
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceOsevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska
Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému
VícePracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce
Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich
VíceTravní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině
Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP
VíceDůležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková
Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin
VíceTRAVNÍ SMĚSI SLOŽENÍ a POPIS
TRAVNÍ SMĚSI SLOŽENÍ a POPIS Název směsi Doporučená obnova Složení směsi Cena (Kč/kg) Popis směsi Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu LOUKA raná LOUKA pozdní LUČNÍ SMĚS do sucha LUČNÍ SMĚS standard
VíceProdukce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti
Produkce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Ing. Jiří Dubec, Ph.D.,
VíceJílek vytrvalý - anglický- Jílek mnohokvětý. -italský Nejvýznamnější uplatnění v polním pícninářství
Nejvýznamnější uplatnění v polním pícninářství Jílek mnohokvětý -italský- Vynikající kvalita píce, jemná pokožky, pomalá inkrustace Dělí se na biologicky rozdílné typy: a) Jednoletý b) Dvou až tříletý
VícePrincipy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno
Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských zkoušek ÚKZÚZ Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Zacílení prezentace Hlavní trendy hospodaření v ČR Osevní sledy ideál versus realita
VícePLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ
PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,
VíceŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa.
ŘEPA CUKROVKA Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa Biologie řepy: Rostlina dvouletá 1 rok tvoří jen hmotu, 2 rok kvete a má semena Dvouděložné Stavba
VíceJsme schopni omezit výskyt šťovíků (Rumex spp.) v našich travních porostech?
Jsme schopni omezit výskyt šťovíků (Rumex spp.) v našich travních porostech? doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., SPJTS Zubří doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., Mendelova univerzita Brno 2014 Šťovík (Rumex spp.)
VíceVýznam pícnin v osevních postupech pro úrodnost půdy
Význam pícnin v osevních postupech pro úrodnost půdy Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel STRUKTURA PREZENTACE I. ÚVOD VLIV (VÍCELETÝCH) PÍCNIN NA PŮDU A JEJÍ ÚRODNOST II. SOUČASNÝ STAV ZASTOUPENÍ PÍCNIN
VíceOchrana půdy ve vinici
1 Ochrana půdy ve vinici Dr. Wilfried Hartl www.bioforschung.at Eroze ve vinici Díky erozi jsou obnaženy kořeny. Ztráta půdy více než 30cm! Stabilní dodávka organických látek (hnůj, kompost) zlepšuje
Víceiva a výroba krmiv v chovu masného skotu
Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare
VíceSoučasný stav českého travního a jetelového semenářství. doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Sdružení pěstitelů trav a jetelovin
Současný stav českého travního a jetelového semenářství doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Sdružení pěstitelů trav a jetelovin Odborný seminář SPTJS, Zubří 22. 2. 2017 Trávy plocha a produkce 2015 množitelská
VícePěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu
Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová
VíceVýzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko. NABÍDKA TRAVNÍCH, JETELOVINOTRAVNÍCH A TECHNICKÝCH SMĚSÍ
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko 2019 www.vupt.cz NABÍDKA TRAVNÍCH, JETELOVINOTRAVNÍCH A TECHNICKÝCH SMĚSÍ NOVĚ směsi pro splnění podmínek AGROENVIRONMENTÁLNĚ -KLIMATICKÝCH OPATŘENÍ a
VíceEroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel
Eroze a úrodnost půdy Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : vpetrikova@volny.cz, Tel. 736 171 353 Hospodaření na orné půdě se zhoršuje Rozsah eroze půdy se zvětšuje Úrodnost se snižuje, zvl. v důsledku
VíceDlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ
Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ Jiří Urban, Milan Gruber, Martin Prudil Ochrana půdy Hypotéza: Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství Cíleným využíváním agrotechnických prostředků
VíceVýzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko. NABÍDKA TRAVNÍCH A JETELOVINOTRAVNÍCH SMĚSÍ
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko 2018 www.vupt.cz NABÍDKA TRAVNÍCH A JETELOVINOTRAVNÍCH SMĚSÍ NOVĚ směsi pro splnění podmínek AGROENVIRONMENTÁLNĚ -KLIMATICKÝCH OPATŘENÍ a směsi meziplodin
VícePříprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček
Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu Ing. Petr Trávníček Osevní postup Nejdůležitější opatření v rostlinné produkci v EZ. Udržuje a zlepšuje přirozenou úrodnost půdy Zvyšuje mikrobiální
VíceNařízení Rady 834/2007 a související předpisy
Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující
VícePůdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
VíceVitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík
Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku
VíceDF ŽABČICE
Seminář DF 2019 27.2.2019 ŽABČICE Ing. Marcel Herout Ph.D. tel: 737 289 212 Agronom mail: heroutzdkh@seznam.cz ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. farma Petrovice Rostlinná a živočišná výroba Obiloviny 1370
VícePorovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce
Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce Ing. Soňa Valtýniová Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU v Brně 1 V rámci disertační práce Téma komplexního hodnocení udržitelnosti
VíceEkologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D.
Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D. S využitím podkladů Ing. Vopravila Ph.D., VÚMOP Praha Charakteristiky zemědělských půd z hlediska jejich retence a způsobu hospodaření Celková možná
VíceEkosystémové funkce travních porostů. Stanislav Hejduk
Ekosystémové funkce travních porostů Stanislav Hejduk Ekosystémové služby* travních porostů Rozumíme jimi přínosy (užitek) pro člověka. Ty produkty (služby), které nelze prodat v rámci tržního systému
VíceProjektování přechodného období
Projektování přechodného období Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu kterého se uskutečňuje přeměna zemědělského hospodaření
VíceSpeciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení
Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení 1 2 3 Organická hnojiva 3 tratě 1. Přímé hnojení organickými hnojivy Košťálová zelenina,
VíceOmezení vodní eroze při pěstování kukuřice na svahu a zlepšení retenční schopnosti půdy zapravováním organické hmoty
Omezení vodní eroze při pěstování kukuřice na svahu a zlepšení retenční schopnosti půdy zapravováním organické hmoty Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Pro šetření půdní vláhou
VíceObsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce
Tab. : 73 Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce oř. DIE a. íce 1 Bob mladý 5,75 5,65 99,60 136,10 13,3 4,1 217 200 120 2 Bob v květu 6,06 5,97 94,80 113,10 12,4 3,3 180 224 170 3 Hrách setý,
VíceRůzné zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu
Různé zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu Cukrovka jako technická plodina je nejen surovinou pro výrobu cukru, ale i cennou krmnou plodinou. Je velmi dobrou předplodinou a
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VíceÚstav agrosystémů a bioklimatologie, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně Osnova 1. Úvod současný stav agrosystémů v ČR 2. Význam heterogenity agrosystémů 3. Střídání plodin v historii hospodaření
VíceUmění dívat se na půdu Půda pohledem odborníka a zemědělce
Umění dívat se na půdu Půda pohledem odborníka a zemědělce Příbor 12.10.2017 Ing. Hutař Martin PRO-BIO obchodní spol. s.r.o, VH Agroton, s.r.o. a Ing. Jiří Urban, ÚKZÚZ Brno EZ v praxi osnova prezentace
VíceTematické okruhy závěrečné zkoušky
Tematické okruhy závěrečné zkoušky Obor : Zemědělec farmář Předmět : Pěstování rostlin 1) Půda - její složení, vlastnosti - půdní typy - půdní druhy - rozbor půdy, bonitace půdy 2) Živiny živin - charakteristika
VíceProblematika půdy a její ochrany. Jan Vopravil
Problematika půdy a její ochrany Jan Vopravil PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů degradace půd může být velmi rychlá, přitom procesy
VíceFaktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška
Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Petr Škarpa Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin 9. 3. 2015 Struktura habilitační přednášky: I. Odborná část Úvod, půdní
VícePRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem. Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová tel.
PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová probio@probio.cz, tel. 583301952 Význam luskovin v ekologickém zemědělství Rostlinné druhy z čeledě bobovité
VíceZ K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů
Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování
VíceKonference: POTRAVINY, ZDRAVÍ A VÝŽIVA Podtitul: BÍLKOVINY
Konference: POTRAVINY, ZDRAVÍ A VÝŽIVA Podtitul: BÍLKOVINY Vývoj vlastní produkce hlavních zdrojů bílkovin v ČR 25.4.2018 Ing. Jan Záhorka Jatečná zvířata Mléko Vejce Živočišná produkce Rostlinná výroba
VíceRozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014
Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 V roce 2014podnik obhospodařoval 2468 ha zem půdy, z toho v ekologickém zemědělství 335,98
VíceLuskoviny a zemědělské systémy
Luskoviny a zemědělské systémy chytíme příležitost za pačesy? Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Témata prezentace luskoviny nenahraditelné zdroje bílkovinných potravin a krmiv
VíceProtierozní ochrana půdy půdoochranné technologie
Protierozní ochrana půdy půdoochranné technologie Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Eroze půdy je vážným světovým problémem a je z velké části zapříčiněna špatným hospodařením
VíceŠťovíky stálý problém trvalých travních porostů i pícnin na orné půdě
Šťovíky stálý problém trvalých travních porostů i pícnin na orné půdě Stanislav Hejduk, Mendelova univerzita Brno Bohumír Cagaš, SPJTS Zubří SPTJS, VPS Zubří, 4.3.2015 Širokolisté šťovíky v travních porostech
VíceTrendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno
Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno Struktura prezentace Hlavní trendy hospodaření v ČR a jejich projevy Potenciální
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceZásady střídání plodin a osevní postupy
Zásady střídání plodin a osevní postupy Jan Křen a Lubomír Neudert Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio
VíceProdukce osiv trav a jetelovin. Ing. Radek Macháč, Ph.D.
Produkce osiv trav a jetelovin Ing. Radek Macháč, Ph.D. Trocha historie Počátky travního semenářství v Česku lze hledat již na počátku 20. století, kdy Prof. Dr. Karel Holý začal s pěstováním travních
VícePŘÍSEVY. travních porostů TOLIK VÁM NEDÁ ŽÁDNÁ BANKA. Zasejte úspěch. Zasejte úspěch. Přísevy travních porostů se Vám vyplatí. Přísev VS.
Zasejte úspěch Zasejte úspěch PŘÍSEVY travních porostů Přísevy travních porostů se Vám vyplatí V České republice je téměř 1 mil. ha trvalých travních porostů, které jsou v současné době využívány z převážné
VíceFunkce půdy. Půda. Neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba půdy: extrémě pomalá. Její degradace nebo destrukce: velmi rychlá a nezvratná.
Půda Neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba půdy: extrémě pomalá. Její degradace nebo destrukce: velmi rychlá a nezvratná. Funkce půdy - Produkční v zemědělství a lesnictví - Mimoprodukční (ekologické) -
VíceNABÍDKA ODBORNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH KNIŽNÍCH TITULŮ ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ
NABÍDKA ODBORNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH KNIŽNÍCH TITULŮ ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ Nabídka platí od 1. 6. 2016 do vyčerpání zásob ROSTLINNÁ VÝROBA Doporučené technologické postupy
VíceZměny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012
Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012 Novela NV 103/2003 Sb. Co bude novela NV 103/2003 Sb. obsahovat: Revize zranitelných oblastí (ZOD) Revize akčního programu Současný stav: MŽP zahájilo
VíceBrambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu
Brambory Význam Potravina cca 80 kg osoba / rok průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu příznivě působí v osevním postupu krmivo pro hospodářská zvířata dnes jen odpad z konzumních brambor Biologie
VíceZemědělská půda v České republice
Zemědělská půda v České republice 4700000 4200000 3700000 4279712 4205228 1998 2018 3200000 2700000 3090609 2958603 2200000 1700000 1200000 953267 1006552 700000 zemědělská půda (ha) orná půda (ha) trvalé
VícePůda a hnojení. Roman Rozsypal
Půda a hnojení Roman Rozsypal Koho živí půda Rostliny - Zvířata - Člověka zatížení cca 0,4 VDJ/ha o.p. Edafon -?! Potřeba sušiny krmiv Zvířata - zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca
VíceTravní porosty nové trendy při hospodaření na travních porostech
Travní porosty nové trendy při hospodaření na travních porostech Stanislav Hejduk Mendelova univerzita v Brně Obsah přednášky 1.Virtuální oplocení pastvin 2.Hadicová aplikace kejdy a močůvky bez cisterny
VíceZměny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko
Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných
VícePůda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
Půda jako dar a jak s tímto vzácným darem zacházíme Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Některé současné rysy zemědělství v ČR produkce s minimální přidanou
VíceNázev zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25
Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,
VíceAZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv
AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv Miroslav Florián Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Lidstvo, produkce potravin a půda Světová populace přes 7 miliard Produkce potravin roste Výměra
VíceŠlechtitelský program VÚP a ZV Troubsko. Přehled nových odrůd okrajových druhů s předpokladem využití v ekologickém zemědělství
Šlechtitelský program VÚP a ZV Troubsko Přehled nových odrůd okrajových druhů s předpokladem využití v ekologickém zemědělství Jan Pelikán Daniela Knotová Simona Raab Carthamus tinctorius L. SABINA Netradiční
VíceVysvětlivky kódů opatření Nitrátové směrnice 2016 v LPIS
Vysvětlivky kódů opatření Nitrátové směrnice 2016 v LPIS M0 M1 Hnojení dusíkatými hnojivými látkami není omezeno. Omezení hnojení platí pro hnojení: 1. 2. minerálními dusíkatými hnojivy v období 15.6.
VíceVliv různých agrotechnických zásahů na výnosy plodin a změny půdních vlastností
Vliv různých agrotechnických zásahů na výnosy plodin a změny půdních vlastností Smutný, V., Neudert, L., Dryšlová, T., Lukas, V., Houšť, M., Procházková, B., Filipský, T. MENDEL- INFO 2013, Křtiny, 26.
VíceChraňme půdu, chraňme klima Gently with soil gently in relation to climate. Wilfried Hartl
1 Chraňme půdu, chraňme klima Gently with soil gently in relation to climate Wilfried Hartl Obrázek 1 Desetileté průměry teplot vzduchu ( C) naměřené na několika rakouských stanovištích (zdroj ZAMG) V
VíceZjištění: Kontrolovaný subjekt nepředložil dne fyzicky žádné doklady požadované pro
Kontrolní list - Ekologické zemědělství Příloha č.... k protokolu o kontrole Nařízení rady (ES) č.834/2007 Nařízení komise (ES) č.889/2008 Nařízení vlády č.76/2015 Sb. Nařízení vlády č.262/2012 Sb. Zákon
VícePastvinářství - úvod. Kvalita pastevní píce. Historie pastevního hospodářství. Historie pastevního hospodářství
Historie pastevního hospodářství Pastva významná role v historii Pastvinářství - úvod Neolit až středověk Jaro podzim pastva v okolí sídel, v zimě boj o přežití Lesní pastva je především u pastvy koní,
VíceVýživářské pokusy s organickými vstupy
Výživářské pokusy s organickými vstupy Michaela Smatanová Půda a organická hmota Význam a zdroje organické hmoty a kontrola jejich kvality 26. 1. 2016, Brno 1 Hlavní zdroje organické hmoty pro hnojení
VíceDatum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin
Přednáška: Ing. Pavel Kasal, Ph.D. Příprava půdy technologií odkamenění, výživa a závlahy brambor. Datum: 19.3.2015 od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin Inovace studijních programů
Více10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP
TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY Trvalé smíšené společenstvo rostlin, které se udržuje pravidelným využíváním VYUŽTÍ A INTEZIFIKACE TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ NA BIOPLYN Agrobotanické složky Trávy Jeteloviny Ostatní
VíceVYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc
VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU Ing Jaroslav Váňa CSc Použitelné druhy biologických odpadů zemědělské odpady o z rostlinné výroby, o z živočišné výroby, odpady z potravinářského
VíceJednotlivé provozní úvahy o pěstování alternativně energetických rostlin. Lindach 1, Nebelschütz
Jednotlivé provozní úvahy o pěstování alternativně energetických rostlin Ekonomická kritéria EEG 2012 Zákon o obnovitelných zdrojích energie (EEG), Novela 2012 Zvýšení biologické rozmanitosti v pěstování
VíceZměny ve Vyhláš. ášce o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu. Květen 2010 Lázně Bohdaneč
Změny ve Vyhláš ášce o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu Květen 2010 Lázně Bohdaneč nová Vyhláška č. 369/2009 Sb. o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin
VícePůdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi
Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi Barbora Badalíková Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko, Česká republika Troubsko, 20. března 2018 Nevhodné hospodaření na půdě Intenzivní orba
VíceMetodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K
Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:
VíceDlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K
Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K 1 2 3 Ohled na Stáří rostliny Vegetační fáze Typ podnože Druh, odrůda Agrotechnika Agrotechnika - zatravnění nebo úhor? 1 2 3 Černý
VícePozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová
www.ukzuz.cz Pozvánka na pole Pokusy na výživářské bázi Lípa Michaela Smatanová POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST Přínosy výživářských pokusů: informace o dlouhodobém vlivu organických a minerálních
VíceVyužití meziplodin v půdoochranných technologiích zpracování půdy. Smutný V., Handlířová M.
Využití meziplodin v půdoochranných technologiích zpracování půdy Smutný V., Handlířová M. Meziplodiny - definice - cíleně pěstované plodiny v tzv. meziporostním období mezi dvěma hlavními plodinami, aby
VíceEKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na
VícePůda jako dar obživy
Půda jako dar obživy Půda Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. neobnovitelný přírodní zdroj tvorba půdy je velmi pomalá degradace či
VíceKritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů
Kritické body při produkci osiv / obilovin Sy tém HACCP Kateřina Pazderů HACCP Hazard Analysis and Critical Control Points Principy: 1. Analýza rizik 2. Identifikace kritických bodů 3. Definování kritických
VíceRacionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině
Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie
Více1) Faktory degradující půdu. Péče o půdu a ozelenění vinice syntéza výsledků projektu ECOWIN Náměšť
Péče o půdu a ozelenění vinice syntéza výsledků projektu ECOWIN 2009-2012 Náměšť 21. 3. 2013 Ing. Milan Hluchý, PhD. Dr. Wilfried Hartl 1) Faktory degradující půdu vodní eroze debazifikace Ozelenění vinic
VíceForageMax. ForageMax. Kvalitní travní směsi
ForageMax Kvalitní travní směsi 1 2 3 OBSAH ZVÝŠENÍ PRODUKCE MLÉKA DÍKY JETELOVINÁM 5 VOJTĚŠKA PRO ZVÝŠENÍ RENTABILITY 6 FESTULOLIA JSOU KROKEM VPŘED 7 ForageMax Kvalitní travní směsi 70 let šlechtění
VíceKRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III
KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových
VícePůda a půdní úrodnost. Roman Rozsypal
Půda a půdní úrodnost Roman Rozsypal Půda z pohledu farmáře Vznik půdy (historie- půdní druh a půdní typ) - nelze ovlivnit Půdní úrodnost - současnost (a budoucnost) lze řídit Délka životních cyklů
VíceOchrana půdy před erozí
Ochrana půdy před erozí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz Degradace půdy Je ztráta či omezení schopnosti půdy plnit své přirozené funkce. Hlavní degradační procesy v ČR vodní
Více