ATELIER FONTES, s.r.o

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ATELIER FONTES, s.r.o. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------"

Transkript

1 OBSAH: 5. OSTATNÍ EKOSYSTÉMY EKOSYSTÉMY PŘIROZENÝCH (PŘÍRODNÍCH, PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH) STANOVIŠŤ - SVAHY, SKÁLY, Přístupy a východiska Řešení Podklady, literatura, legislativa Závěry EKOSYSTÉMYANTROPOGENNĚ PODMÍNĚNÝCHSTANOVIŠŤ, Přístupy a východiska Řešení Podklady, literatura, legislativa Závěry... 7 Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.1

2 5. OSTATNÍ EKOSYSTÉMY Zodpovědný řešitel tématu: Ing. Draga Kolářová, AGERIS, s.r.o. V rámci analytické části zpracování koncepce ochrany přírody byla provedena diferenciace a popis jednotlivých ekosystémů nacházejících se na různých typech antropogenně podmíněných stanovišť i přírodě blízkých až přirozených stanovišť evidovaných jako ostatní plochy EKOSYSTÉMY PŘIROZENÝCH (PŘÍRODNÍCH, PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH) STANOVIŠŤ - SVAHY, SKÁLY, PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Řada významných společenstev se nachází na stanovištích chápaných poněkud okrajově jako tzv. ostatní plochy, mimo zemědělský půdní fond, PUPFL a vodní plochy. Jsou to území vzniklá bez významnějšího zásahu člověka ekosystémy přirozených (přírodních, přírodě blízkých) stanovišť - svahy, skály, ŘEŠENÍ Území Jihomoravského kraje je pokryto s ohledem na svůj zemědělský charakter, poměrně řídkou sítí těchto stanovišť. Jejich význam zejména pro zachování biodiverzity je nesmírný. Většina maloplošných chráněných území a jiných ekologicky významných lokalit se nachází právě na tak zvaných ostatních plochách, jsou téměř vždy zahrnuty do systému ÚSES. Patří sem biotopy charakterizované v Katalogu biotopů České republiky v prvé řadě jako S1 skály a droliny o S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin - Pálava, Moravský kras, Brno - Maloměřice (Stránská skála), Čebín (Čebínka), Malhostovice (Pecka), Tišnov (Květnice) o S1.2. Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin - Hluboce zaříznutá údolí Dyje, Rokytné, Jihlavy, Oslavy, Svitavy, o S1.3. Vysokostébelné trávníky skalních terásek údolí Dyje, Jihlavy, Oslavy, Moravský kras) S2 pohyblivé sutě karbonátových a silikátových hornin (Pálava, údolí Dyje, Horní Dunajovice (Dunajovické kopce), Tišnov, Čebín, Moravský kras), Dokumenatce těchto biotopů je v současné době upřesňována mapováním NATURA a měla by se stát součástí tohoto informačního systému PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Chytrý M. a kol.: Katalog biotopů České republiky Agentura OPAK ČR, Praha 2001, Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.2

3 ZÁVĚRY Subkapitola pouze metodicky doplňuje rozdělení ekosystémů vodní, lesní, zemědělské o nepominutelnou skupinu ekosystémů vysoké ekologické hodnoty, velmi často zahrnutou do systému ÚSES. Území jsou mapována v rámci mapování biotopů ČR a uložena na veřejném mapovém serveru Agentury OPAK pro potřeby ochrany přírody. Jejich evidence a ochrana je záležitostí orgánů ochrany přírody. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.3

4 5.2. EKOSYSTÉMYANTROPOGENNĚ PODMÍNĚNÝCHSTANOVIŠŤ PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Jedná se o území vzniklá následkem antropogenní činnosti jako jsou agrární meze, náspy, zářezy, těžební prostory, odvaly hlušiny, haldy, výsypky, odkaliště, skládky, deponie skryté zeminy, zbořeniště, ale také parky, zahrady a hřbitovy. Přistupovat je k nim možno dvojím způsobem. Z pohledu stavu stanovišť a z pohledu jejich vzniku. Pro ekologické posouzení těchto stanovišť bylo využito Katalogu biotopů České republiky, jako nejvhodnějšího systému sjednocujícího tyto biotopy s biotopy tradičně přírodovědecky hodnocenými. Ekosystémy antropogenně podmíněných stanovišť lze v tomto smyslu dělit následovně: X6 antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla. Sporadická vegetace s pokryvností do 10 %, případně bez vegetace. Mohou se sem řadit těžební prostory, odvaly hlušiny, haldy, výsypky, odkaliště, skládky, deponie skryté zeminy, zbořeniště. Jejich ekologická hodnota je většinou velmi malá, vegetace s porosty ruderálních, synantropních a invazních druhů. Do popředí zájmu ochrany přírody se dostávají v případě jejich dalšího využití (rekultivace) X7 ruderální bylinná vegetace mimo sídla navazují obvykle jako další stupeň druhotné sukcese výše uvedených stanovišť X8 křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy vyskytují se tu porosty bezu černého, kustovnice cizí, netvařce křovitého, ostružiníků, často doplněné o pámelník bílý, šeřík obecný a pod. Nachází se často na zářezech komunikací, na agrárních terasách, opuštěných skládkách X12 nálety pionýrských dřevin s břízou, borovicí, osikou, jívou, v jižních částech kraje pak výrazným zastoupením akátu řadí se sem delší dobu nevyužívané těžební prostory, odvaly, hlušiny, haldy, výsypky, odkaliště, skládky. X13 nelesní stromové výsadby mimo sídla sem se řadí úmyslně člověkem budované a často i výraznými energetickými vnosy udržované výsadby parků, zahrad, hřbitovů a jiných obdobně využívaných ploch jako jsou upravované a udržované náspy a zářezy pozemních komunikací. Jejich ekologická hodnota bývá značná, mnohdy může odpovídat i biotopům přírodním T sekundární trávníky a vřesoviště, K křoviny a L lesy. Postupující sukcese probíhající na nevyužívaných těžebních prostorech, zejména menších rozměrů, odvalech hlušiny, haldách, výsypkách, případně i odkalištích vytvořila na řadě lokalit velmi zajímavá společenstva, pro jejichž existenci v kulturní krajině již není dostatek prostoru. Vzniká tu druhotně skalní vegetace (štěrbinová vegetace, vysokostébelné trávníky skalních terásek a pohyblivé sutě), vegetace písčin, vegetace efemér a sukulentů, mohou tu vznikat sekundární trávníky včetně slanisek, křoviny ŘEŠENÍ Na území Jihomoravského kraje, který má výrazně zemědělsko lesní charakter krajiny nejsou jednotlivé druhy těchto stanovišť zastoupeny rovnoměrně, a plošně nepříliš výrazně. Podíl ekosystémů na těchto stanovištích je však nezanedbatelný a pro koncepci péče o krajinu nepostradatelný. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.4

5 Velká část takto antropogenně podmíněných lokalit skýtá specifické životní podmínky pro některé organizmy, které se v běžné, hospodářsky využívané krajině nacházejí již velmi těžce. Řada významných ornitologických lokalit je součástí zámeckých parků, pískoven, hliníků, opuštěných lomů, odvalů, hald, výsypek, odkališť a podobně. Pískovny a hliníky jsou biotopem vlhy pestré, břehule říční, bělořita obecného, skalní stěny umožňují hnízdění sokola stěhovavého, výra velkého a bývají refugiem ještěrky zelené. Plochy opuštěných pískoven a štěrkovišť, odvalů, hald a výsypek bez porostu jsou biotopem dytíka úhorního, lindušky úhorní, bělořita šedého a dalších. Trvalejší mělké louže na dně vytěžených lomů a odkališť jsou místem rozmnožování řady obojživelníků, z ptáků se tu vyskytují mimo jiné čejka chocholatá, vodouš rudonohý. Všechna tato člověkem uměle vytvořená prostředí vykazují také různé, často specifické druhy bezobratlých, na příklad psamofilního hmyzu. Kromě tradičních rekultivačních postupů vytěžených prostor, jimiž jsou zemědělské či lesnické rekultivace, je vhodné použít metodu řízené sukcese, to jest podporu spontánně vznikající vegetace. Kolonizace vytěžených prostorů sukcesí je často unikátní z pohledu v krajině již zanikajících společenstev. Dokladem toho je řada chráněných území vzniklých na plochách v minulosti těžených. Opuštěné staré drobné lomy v krajině jsou často zajímavé i esteticky. Problémem je začleňování rozsáhlých lomů do krajiny. Zde působí v prvé řadě hledisko estetické ( výrazná změna reliéfu), vedle toho i problematičtější kolonizace rozsáhlé odpřírodnělé plochy po těžbě. I zde je řada možností úspěšné podpory regulace sukcesních stádií. Specifickou formu rekultivace skýtá těžba štěrkopísků z vody, kde po opuštění prostoru vznikají vodní plochy s možností obnovy mokřadních biotopů. Právě tyto lokality v nivách větších až velkých řek, v současné době většinou regulovaných, mohou při určitém způsobu rekultivace obnovit biotopy zde již zaniklé. Pro obnovu života ve vytěžených prostorech je nezbytné vybudovat ostrůvky, mělčiny a laguny, realizovat specifickým způsobem výsadby. Zároveň je však třeba počítat s tím, že úprava těžebních prostorů tímto způsobem může mít za následek snížení využitelných zásob suroviny. Začleňování vytěžených dobývacích prostor do krajiny proto vždy závisí na konkrétních podmínkách jednotlivých lokalit, na vazbách s okolní krajinou a také na spolupráci a pochopení těžební firmy, obce, případně původních vlastníků pozemků. Vytěžené prostory lze při vhodně aplikovaném způsobu rekultivace změnit v pozitivního krajinotvorného činitele. Již při otvírce dobývacího prostoru je třeba stanovit způsob rekultivace po těžbě a následné zapojení vytěženého prostoru do přírodních a přírodě blízkých systémů a tomu přizpůsobit i provádění a postup těžby. Důležité je, aby vytěžená plocha nebyla navracena (alespoň z části) do zemědělského či lesního fondu, ale byla ponechána přirozené nebo řízené sukcesi. V praxi komplikuje situaci problém odvodů za trvalé vynětí pozemků ze ZPF či PUPFL. Těžební organizace je zpoplatněna v případě trvalého vynětí pozemků pro účely těžby. Při dočasném vynětí a následné rekultivaci na ZPF či zalesnění platí pouze alikvotní část po dobu vynětí. Řada zámeckých i městských parků si dochovala charakter původních stanovišť s odpovídající, často nepříliš pozměněnou biotou. Staré porosty zámeckých parků skýtají životní prostředí řadě živočichů (zejména ptáků a bezobratlých), kteří neobstojí v mladších porostech hospodářsky využívaného lesa. Zejména parky založené v lužních polohách jsou proto zařazovány do územního systému ekologické stability jako lokální biocentra (např. část zámeckého parku ve Strážnici, Lednici, Veselí nad Moravou, park Anropos v Brně a další). Liniová společenstva tvoří agrární terasy, náspy a zářezy silnic a železnic. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.5

6 Agrární terasy, obvykle nazývané meze se svým významem pohybují v široké amplitudě od ruderálních pásů s dominancí kopřivy dvoudomé a bezu černého, přes pestrá travinobylinná společenstva až po křovinaté pásy se stromy. Podle stupně vyzrálosti společenstev hrají větší či menší roli v ekologické stabilitě krajiny. Křovinaté meze se stromy jsou biotopem řady druhů ptáků, drobných savců a obojživelníků, travnaté meze skýtají životní podmínky v prvé řadě hmyzu, drobným savcům a některým druhům ptáků hnízdícím na zemi. Na vysokých agrárních terasách, budovaných v 60. a 70 létech minulého století převážně v okresech Břeclav a Hodonín pro pěstování ovocných dřevin a vinné révy, často převládá třtina křovištní a jiná travinná společenstva, mnohde ruderalizovaná a nalétlá introdukovanými druhy křovin (kustovnice cizí, trnovník akát), v lepších případech postupně zarůstající různými druhy růží, brslenem bradavičnatým, trnkou pichlavou a xerotermofytními druhy bylin. Kvalitní společenstva jsou spíše výjimkou. Vegetace náspů a zářezů silnic a železnic je značně různorodá. Zatímco u železnic převládají porosty vzniklé náletem, často i introdukovaných druhů, vegetace u silnic se liší podle významu silnice a doby budování. Podél silnic první, druhé a třetí třídy převládají travinobylinné pásy většinou nepříliš velké šíře, různého stupně ruderalizace, s porosty ovocných i neovocných stromů. Podél dálnic a rychlostních komunikací jsou doprovodné vegetační pásy většinou širší a porosty výraznější. Druhová skladba výsadeb realizovaných do konce 20. století zahrnovala řadu introdukovaných, často i invazivních rostlin jako je kustovnice cizí, netvařec křovištní, hlošina úzkolistá, škumpa octová, jasanojavor peřenolistý, svída bílá, pámelník bílý, šeřík obecný, borovice černá, smrk pichlavý, případně zahradických kultivarů jako je pyramidální topol černý, červenolisté formy buku a další, nebo domácích, avšak stanovištně neodpovídajících dřevin, jakými jsou na příklad smrk ztepilý v nižších vegetačních stupních. V posledních létech se díky snaze orgánů ochrany přírody daří realizovat v těchto pásech domácí, stanovištně odpovídající dřeviny. Extremnější stanoviště silničních zářezů s vystupujícím skalním podložím postupně osidlují domácí druhy odpovídající stanovištím skal a drolin. Fauna náspů a zářezů silnic a železnic je ohrožena provozem po těchto komunikacích případně kontaminací prostředí. Informace významných antropogenně ovlivněných stanovištích jsou znázorněny v kartogramu č. 2.4., kde byly zhodnoceny výsledky dotazníkové akce, doplněné o významné parky a zahrady PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Chytrý M. a kol.: Katalog biotopů České republiky Agentura OPAK ČR, Praha2001, Chráněná území Jihomoravského kraje, Ortofotomapa Jihomoravského kraje, Geodis Brno 2003 (poskytnuto krajským úřadem Jihomoravského kraje), Sádlo J., Štorch M.: Biologie krajiny biotopy České republiky, Praha2000 Územní plány obcí a měst Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.6

7 ZÁVĚRY Dokumentace biotopů antropogenně podmíněných na neplodných, tak zvaně ostatních plochách se doposud prováděna nesystematicky, obvykle na společenskou objednávku související s hospodářským využíváním území, nebo z jiných rezortních zájmů (evidence zámeckých parků pro potřeby památkové péče apod.). Výsledky dotazníkové akce směřované na pracovníky ochrany přírody pověřených obcí ukázaly, že profesionální pracovníci OP považují mnohé tyto biotopy za předmět svého zájmu často pouze velmi okrajově. Přesto byly výsledky dotazníků využity a doplněny o údaje evidence zámeckých a jiných parků a zahrad. Systematicky je v současné době tato dokumentace prováděna v rámci mapování NATURA 2000 a měla by se stát součástí informačního systému vedeného na mapovém severu Agentury OPAK. Biotopy podmíněné činností člověka jsou často refugiem druhů, pro které již v hospodářsky využívané krajině nezbyl prostor. Proto je třeba tato území, vzniklá zejména jako následek těžební, stavební a jiné, původně mnohdy devastační činnosti, pečlivě evidovat a jejich další vývoj (sukcesi) usměrňovat s ohledem na zájmy ochrany přírody. Podporovat přednostně biodivezitu krajiny a nikoliv hospodářské zájmy, jakými je např. rekultivace těžebních prostorů na zemědělský, nebo lesní půdní fond, využívání opuštěných lomů, pískoven a hliníků pro skládkování, lokalizaci stavebních objektů, sportovišť či jiných urbanizovaných ploch. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.7

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály

SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály - výrazná závislost na typu skalního podloží (hornině) - málo příznivá stanoviště => pionýrské rostliny - řasy, lišejníky - štěrbinová veg.: kapradiny (sleziníky, osladič), rozchodníky,

Více

Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč

Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč Praha, 12/2012 Situace v České republice Rekultivace přestávají být pouze technickým procesem diverzifikace postupů a cílů rekultivací.

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Exkurze do lomů a pískoven v rámci soutěže Quarry Life Award 2016

Exkurze do lomů a pískoven v rámci soutěže Quarry Life Award 2016 Exkurze do lomů a pískoven v rámci soutěže Quarry Life Award 2016 Dřív než opadá všechno listí a veškerou biodiverzitu obalí sníh, máte možnost zúčastnit se exkurzí do soutěžních lomů a štěrkoven. S vedoucími

Více

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Rekultivace - historie, principy a legislativa Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Typy rekultivaci z hlediska krajinotvorby Způsob projednávání

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé

Více

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

Pracovní metodika Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny

Pracovní metodika Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny Pracovní metodika Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny Národní dotační program Ministerstva životního prostředí České republiky pro období 2009-2018 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla)

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) 1. ANALYTICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika současného stavu přírodního prostředí, jeho příčiny a vývojové trendy 1.1.1 Stav zemědělských ekosystémů

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,

Více

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 ING. MARTINA LUKEŠOVÁ, JSEM TU DOMA: CTÍM SLOVA ALBERTA EINSTEINA: NAŠÍM ÚKOLEM MUSÍ BÝT OSVOBODIT SE TÍM, ŽE ROZŠÍŘÍME OKRUH SVÉHO SOUCITU, ABY

Více

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost) J. Hájovský SG Geoinženýring, s.r.o. Sídlo : 28 října 150, Moravská Ostrava Odborné informace a konzultace : Ing. Jiří Hájovský, CSc. t.č. 00 420 606 564 269 Důlní odvaly úložná místa těžebního odpadu

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP Správa dokumentů OP Přednáška KGG/UOZP Ze zákona č. 114 Sb. Ústřední sbírku listin ochrany přírody (USOP) vede z pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz, www.drusop.cz Podrobnosti

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Finanční možnosti ochrany přírody

Finanční možnosti ochrany přírody Finanční možnosti ochrany přírody Mgr. Libor Opluštil Regionální rozvojová agentura jižní Moravy Závěrečná prezentace výsledků projektu Vliv chráněných území na rozvoj obcí zkušenosti českých a rakouských

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky = dendromasa, zbývající na pracovišti po kácení stromů, odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. motýli Průzkum bude zaměřen na denní i noční motýly. Výstupem bude zpráva se seznamem nalezených druhů

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Ekologické sítě v krajině

Ekologické sítě v krajině Ekologické sítě v krajině Ekologicky významné segmenty krajiny. Kostra ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Proč vytváříme ekologické sítě? 1938 1953 1984 Cíle vytváření ekologických sítí Uchování

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

výměra výměra KÚ parcela druh pozemku způsob využití pozemku LV

výměra výměra KÚ parcela druh pozemku způsob využití pozemku LV 656267 1409/17 lesní pozemek PUPFL 40 10 10 656267 1409/18 lesní pozemek PUPFL 40 172 172 656267 1425/4 ostatní plocha neplodná půda 40 996 996 656267 1417/5 trvalý travní porost zemědělský půdní fond

Více

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Český svaz ochránců přírody Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Obojživelníci a jejich funkce v přírodě Ukazatelé čistoty vod a prostředí Jako první reagují na změny životního prostředí Patří do potravy

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 pořizovatel Městský úřad Kroměříž odbor rozvoje města Velké náměstí 115 767 01 Kroměříž datum 05/2008 zakázkové číslo 2008-021-07 kopie strana 1/6 OBSAH 1. VYMEZENÍ

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE IV. Ekonomické vyhodnocení duben 2005 pořizovatel: ATELIER FONTES, s.r.o. Projekty, služby a realizace pro ochranu, tvorbu a využití krajiny Veveří 109, 616

Více

zkratka ÚSES Název prvku ÚSES Péče o biodiverzitu v rámci Souhrnného plánu sanace a rekultivace

zkratka ÚSES Název prvku ÚSES Péče o biodiverzitu v rámci Souhrnného plánu sanace a rekultivace -------------------------------------------------------------------------------------------------------- PÉČE O BIODIVERSITU, STAKEHOLDER ENGAGEMENT A LEGISLATIVA REKULTIVACÍ SEV.EN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU Společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY Pořizovatel: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, Žižkovo nám.2, 39002 Tábor Určený zastupitel: starosta obce Milan Mrázek Březen 2012 1 OBSAH A)

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 16. ledna 2014 Č. j.: 92979/ENV/13 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

11. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění V průběhu projednání návrhu změny č. 1 ÚPSÚ byly uplatněny tyto námitky:

11. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění V průběhu projednání návrhu změny č. 1 ÚPSÚ byly uplatněny tyto námitky: 11. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění V průběhu projednání návrhu změny č. 1 ÚPSÚ byly uplatněny tyto námitky: - a) c) H. Štěpánková, K. Vacková, Dr. Vacková, bytem Čenětice 3, 251 68 Kamenice,

Více

OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (OPŽP)

OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (OPŽP) OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (OPŽP) OP Životní prostředí nabízí v letech 2007-2013 z evropských fondů přes 5 miliard Euro. Svým objemem financí (18,4 %) se jedná o druhý největší český operační program. Žadatelem

Více

Tabulka A VÝSLEDKY ZJIŠ OVÁNÍ VNÍMÁNÍ KRAJINY. Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje

Tabulka A VÝSLEDKY ZJIŠ OVÁNÍ VNÍMÁNÍ KRAJINY. Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje Tabulka A VÝSLEDKY ZJIŠ OVÁNÍ VNÍMÁNÍ KRAJINY Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje A.1a ásti reliéfu krajiny, které považujeme za nejvíce vnímané obyvateli obce [po ty obcí] Výskyt

Více

Terestrické biotopy obojživelníků

Terestrické biotopy obojživelníků Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo

Více

KRATONOHY II.A. Atelier "AURUM" s.r.o., Pardubice ETAPA

KRATONOHY II.A. Atelier AURUM s.r.o., Pardubice ETAPA ÚZEMNÍ PLÁN PŘÍLOHA ÚZEMNÍ PLÁN OBCE KRATONOHY ZMĚNA č.1 ÚPO KRATOHONY II.A TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU ETAPA UPRAVENÝ NÁVRH ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU PO VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ Atelier "AURUM"

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Plán péče o přírodní památku Smrčina

Plán péče o přírodní památku Smrčina Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní

Více

Program péče o krajinu

Program péče o krajinu Pracovní metodika Program péče o krajinu Národní program Ministerstva životního prostředí České republiky Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Březen 2015 Obsah 1 Úvod... 2 2 Program péče

Více

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 1015 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Vojenský újezd: - - - Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Přírodní rezervace 395/1992 Sb.

Více

Základní údaje a přírodní poměry.

Základní údaje a přírodní poměry. LESY ČESK ESKÉ É REPUBLIKY, s. p. Lesníí závod Židlochovice Lesn Vložte text 1 Základní údaje a přírodní poměry. Většina území LZ patří do nejsušší a nejteplejší oblasti ČR Katastrální výměra LZ 167 169

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE IV. Ekonomické vyhodnocení Příloha: Přehled vazeb na ostatní koncepční dokumenty duben 2005 pořizovatel: KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE etapa

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : Ročník 2014 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : 307. Nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Více

Katalog biotopů České republiky

Katalog biotopů České republiky Katalog biotopů České republiky Milan Chytrý, Tomáš Kučera, Martin Kočí, Vít Grulich, Pavel Lustyk (editoři) AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Katalog biotopů České republiky Druhé vydání

Více

Kritéria pro výběr projektů přijímaných v rámci Programu podpory obcí ležících v regionech národních parků

Kritéria pro výběr projektů přijímaných v rámci Programu podpory obcí ležících v regionech národních parků Kritéria pro výběr projektů přijímaných v rámci Programu podpory obcí ležících v regionech národních parků 1. Neinvestiční podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a poradenství Kritéria

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny

Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny http://www.dotace.nature.cz/ Péče o dřeviny Opatření je zaměřeno především na péči o památné a jinak významné stromy. Udržení jejich životaschopnosti je významné

Více

Výzva se vztahuje na individuální projekty (celkové náklady projektu do 50 mil. EUR včetně DPH)

Výzva se vztahuje na individuální projekty (celkové náklady projektu do 50 mil. EUR včetně DPH) LXVI. výzva k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ministerstvo životního prostředí

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. pro vypracování změn č. 1 územního plánu sídelního útvaru BROD NAD DYJÍ. okr. Břeclav

NÁVRH ZADÁNÍ. pro vypracování změn č. 1 územního plánu sídelního útvaru BROD NAD DYJÍ. okr. Břeclav NÁVRH ZADÁNÍ pro vypracování změn č. 1 územního plánu sídelního útvaru BROD NAD DYJÍ okr. Břeclav červen 2006 A. Důvody pro pořízení změn územního plánu sídelního útvaru Brod nad Dyjí a stanovení hlavních

Více

Krajinná ekologie v (domácí) praxi

Krajinná ekologie v (domácí) praxi Krajinná ekologie v (domácí) praxi ochrana krajiny v rámci ochrany přírody krajinný ráz a jeho hodnocení VKP, ÚSES, NATURA 2000 krajinotvorné programy KRAJINNÝ RÁZ Krajinný ráz je zejména přírodní, kulturní

Více

NAŘÍZENÍ Č. 4/2008 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 16. 06. 2008

NAŘÍZENÍ Č. 4/2008 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 16. 06. 2008 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumovsko@nature.cz http://www.broumovsko.nature.cz

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR Jihomoravského kraje na životní prostředí

Vyhodnocení vlivů ZÚR Jihomoravského kraje na životní prostředí Vyhodnocení vlivů ZÚR Jihomoravského kraje na životní prostředí LOKALITY AKUMULACE POVRCHOVÝCH VOD ÚZEMNÍ REZERVA -- -- -- LAR 1 - LAPV Lokalita akumulace povrchových vod Březník Ketkovice Regionální biocentrum

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JAMOLICE

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JAMOLICE ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JAMOLICE Akce: Pořizovatel: Zhotovitel: Projektant: Změna č. 3 územního plánu obce Jamolice Městský úřad Moravský Krumlov, Odbor výstavby a územního plánování

Více

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Inteligentní a kulturní lidi, včetně úředníků, nemusí do ochrany přírody a krajiny nutit právní předpis.

Více

Výsadba dřevin I. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D.

Výsadba dřevin I. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Výsadba dřevin I. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Legislativní souvislosti Zákon č. 254/2001

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky dendromasa zbývající na pracovišti po kácení stromů, jejich odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více