ATELIER FONTES, s.r.o

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ATELIER FONTES, s.r.o. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------"

Transkript

1 OBSAH: 5. OSTATNÍ EKOSYSTÉMY EKOSYSTÉMY PŘIROZENÝCH (PŘÍRODNÍCH, PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH) STANOVIŠŤ - SVAHY, SKÁLY, Přístupy a východiska Řešení Podklady, literatura, legislativa Závěry EKOSYSTÉMYANTROPOGENNĚ PODMÍNĚNÝCHSTANOVIŠŤ, Přístupy a východiska Řešení Podklady, literatura, legislativa Závěry... 7 Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.1

2 5. OSTATNÍ EKOSYSTÉMY Zodpovědný řešitel tématu: Ing. Draga Kolářová, AGERIS, s.r.o. V rámci analytické části zpracování koncepce ochrany přírody byla provedena diferenciace a popis jednotlivých ekosystémů nacházejících se na různých typech antropogenně podmíněných stanovišť i přírodě blízkých až přirozených stanovišť evidovaných jako ostatní plochy EKOSYSTÉMY PŘIROZENÝCH (PŘÍRODNÍCH, PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH) STANOVIŠŤ - SVAHY, SKÁLY, PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Řada významných společenstev se nachází na stanovištích chápaných poněkud okrajově jako tzv. ostatní plochy, mimo zemědělský půdní fond, PUPFL a vodní plochy. Jsou to území vzniklá bez významnějšího zásahu člověka ekosystémy přirozených (přírodních, přírodě blízkých) stanovišť - svahy, skály, ŘEŠENÍ Území Jihomoravského kraje je pokryto s ohledem na svůj zemědělský charakter, poměrně řídkou sítí těchto stanovišť. Jejich význam zejména pro zachování biodiverzity je nesmírný. Většina maloplošných chráněných území a jiných ekologicky významných lokalit se nachází právě na tak zvaných ostatních plochách, jsou téměř vždy zahrnuty do systému ÚSES. Patří sem biotopy charakterizované v Katalogu biotopů České republiky v prvé řadě jako S1 skály a droliny o S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin - Pálava, Moravský kras, Brno - Maloměřice (Stránská skála), Čebín (Čebínka), Malhostovice (Pecka), Tišnov (Květnice) o S1.2. Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin - Hluboce zaříznutá údolí Dyje, Rokytné, Jihlavy, Oslavy, Svitavy, o S1.3. Vysokostébelné trávníky skalních terásek údolí Dyje, Jihlavy, Oslavy, Moravský kras) S2 pohyblivé sutě karbonátových a silikátových hornin (Pálava, údolí Dyje, Horní Dunajovice (Dunajovické kopce), Tišnov, Čebín, Moravský kras), Dokumenatce těchto biotopů je v současné době upřesňována mapováním NATURA a měla by se stát součástí tohoto informačního systému PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Chytrý M. a kol.: Katalog biotopů České republiky Agentura OPAK ČR, Praha 2001, Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.2

3 ZÁVĚRY Subkapitola pouze metodicky doplňuje rozdělení ekosystémů vodní, lesní, zemědělské o nepominutelnou skupinu ekosystémů vysoké ekologické hodnoty, velmi často zahrnutou do systému ÚSES. Území jsou mapována v rámci mapování biotopů ČR a uložena na veřejném mapovém serveru Agentury OPAK pro potřeby ochrany přírody. Jejich evidence a ochrana je záležitostí orgánů ochrany přírody. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.3

4 5.2. EKOSYSTÉMYANTROPOGENNĚ PODMÍNĚNÝCHSTANOVIŠŤ PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Jedná se o území vzniklá následkem antropogenní činnosti jako jsou agrární meze, náspy, zářezy, těžební prostory, odvaly hlušiny, haldy, výsypky, odkaliště, skládky, deponie skryté zeminy, zbořeniště, ale také parky, zahrady a hřbitovy. Přistupovat je k nim možno dvojím způsobem. Z pohledu stavu stanovišť a z pohledu jejich vzniku. Pro ekologické posouzení těchto stanovišť bylo využito Katalogu biotopů České republiky, jako nejvhodnějšího systému sjednocujícího tyto biotopy s biotopy tradičně přírodovědecky hodnocenými. Ekosystémy antropogenně podmíněných stanovišť lze v tomto smyslu dělit následovně: X6 antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla. Sporadická vegetace s pokryvností do 10 %, případně bez vegetace. Mohou se sem řadit těžební prostory, odvaly hlušiny, haldy, výsypky, odkaliště, skládky, deponie skryté zeminy, zbořeniště. Jejich ekologická hodnota je většinou velmi malá, vegetace s porosty ruderálních, synantropních a invazních druhů. Do popředí zájmu ochrany přírody se dostávají v případě jejich dalšího využití (rekultivace) X7 ruderální bylinná vegetace mimo sídla navazují obvykle jako další stupeň druhotné sukcese výše uvedených stanovišť X8 křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy vyskytují se tu porosty bezu černého, kustovnice cizí, netvařce křovitého, ostružiníků, často doplněné o pámelník bílý, šeřík obecný a pod. Nachází se často na zářezech komunikací, na agrárních terasách, opuštěných skládkách X12 nálety pionýrských dřevin s břízou, borovicí, osikou, jívou, v jižních částech kraje pak výrazným zastoupením akátu řadí se sem delší dobu nevyužívané těžební prostory, odvaly, hlušiny, haldy, výsypky, odkaliště, skládky. X13 nelesní stromové výsadby mimo sídla sem se řadí úmyslně člověkem budované a často i výraznými energetickými vnosy udržované výsadby parků, zahrad, hřbitovů a jiných obdobně využívaných ploch jako jsou upravované a udržované náspy a zářezy pozemních komunikací. Jejich ekologická hodnota bývá značná, mnohdy může odpovídat i biotopům přírodním T sekundární trávníky a vřesoviště, K křoviny a L lesy. Postupující sukcese probíhající na nevyužívaných těžebních prostorech, zejména menších rozměrů, odvalech hlušiny, haldách, výsypkách, případně i odkalištích vytvořila na řadě lokalit velmi zajímavá společenstva, pro jejichž existenci v kulturní krajině již není dostatek prostoru. Vzniká tu druhotně skalní vegetace (štěrbinová vegetace, vysokostébelné trávníky skalních terásek a pohyblivé sutě), vegetace písčin, vegetace efemér a sukulentů, mohou tu vznikat sekundární trávníky včetně slanisek, křoviny ŘEŠENÍ Na území Jihomoravského kraje, který má výrazně zemědělsko lesní charakter krajiny nejsou jednotlivé druhy těchto stanovišť zastoupeny rovnoměrně, a plošně nepříliš výrazně. Podíl ekosystémů na těchto stanovištích je však nezanedbatelný a pro koncepci péče o krajinu nepostradatelný. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.4

5 Velká část takto antropogenně podmíněných lokalit skýtá specifické životní podmínky pro některé organizmy, které se v běžné, hospodářsky využívané krajině nacházejí již velmi těžce. Řada významných ornitologických lokalit je součástí zámeckých parků, pískoven, hliníků, opuštěných lomů, odvalů, hald, výsypek, odkališť a podobně. Pískovny a hliníky jsou biotopem vlhy pestré, břehule říční, bělořita obecného, skalní stěny umožňují hnízdění sokola stěhovavého, výra velkého a bývají refugiem ještěrky zelené. Plochy opuštěných pískoven a štěrkovišť, odvalů, hald a výsypek bez porostu jsou biotopem dytíka úhorního, lindušky úhorní, bělořita šedého a dalších. Trvalejší mělké louže na dně vytěžených lomů a odkališť jsou místem rozmnožování řady obojživelníků, z ptáků se tu vyskytují mimo jiné čejka chocholatá, vodouš rudonohý. Všechna tato člověkem uměle vytvořená prostředí vykazují také různé, často specifické druhy bezobratlých, na příklad psamofilního hmyzu. Kromě tradičních rekultivačních postupů vytěžených prostor, jimiž jsou zemědělské či lesnické rekultivace, je vhodné použít metodu řízené sukcese, to jest podporu spontánně vznikající vegetace. Kolonizace vytěžených prostorů sukcesí je často unikátní z pohledu v krajině již zanikajících společenstev. Dokladem toho je řada chráněných území vzniklých na plochách v minulosti těžených. Opuštěné staré drobné lomy v krajině jsou často zajímavé i esteticky. Problémem je začleňování rozsáhlých lomů do krajiny. Zde působí v prvé řadě hledisko estetické ( výrazná změna reliéfu), vedle toho i problematičtější kolonizace rozsáhlé odpřírodnělé plochy po těžbě. I zde je řada možností úspěšné podpory regulace sukcesních stádií. Specifickou formu rekultivace skýtá těžba štěrkopísků z vody, kde po opuštění prostoru vznikají vodní plochy s možností obnovy mokřadních biotopů. Právě tyto lokality v nivách větších až velkých řek, v současné době většinou regulovaných, mohou při určitém způsobu rekultivace obnovit biotopy zde již zaniklé. Pro obnovu života ve vytěžených prostorech je nezbytné vybudovat ostrůvky, mělčiny a laguny, realizovat specifickým způsobem výsadby. Zároveň je však třeba počítat s tím, že úprava těžebních prostorů tímto způsobem může mít za následek snížení využitelných zásob suroviny. Začleňování vytěžených dobývacích prostor do krajiny proto vždy závisí na konkrétních podmínkách jednotlivých lokalit, na vazbách s okolní krajinou a také na spolupráci a pochopení těžební firmy, obce, případně původních vlastníků pozemků. Vytěžené prostory lze při vhodně aplikovaném způsobu rekultivace změnit v pozitivního krajinotvorného činitele. Již při otvírce dobývacího prostoru je třeba stanovit způsob rekultivace po těžbě a následné zapojení vytěženého prostoru do přírodních a přírodě blízkých systémů a tomu přizpůsobit i provádění a postup těžby. Důležité je, aby vytěžená plocha nebyla navracena (alespoň z části) do zemědělského či lesního fondu, ale byla ponechána přirozené nebo řízené sukcesi. V praxi komplikuje situaci problém odvodů za trvalé vynětí pozemků ze ZPF či PUPFL. Těžební organizace je zpoplatněna v případě trvalého vynětí pozemků pro účely těžby. Při dočasném vynětí a následné rekultivaci na ZPF či zalesnění platí pouze alikvotní část po dobu vynětí. Řada zámeckých i městských parků si dochovala charakter původních stanovišť s odpovídající, často nepříliš pozměněnou biotou. Staré porosty zámeckých parků skýtají životní prostředí řadě živočichů (zejména ptáků a bezobratlých), kteří neobstojí v mladších porostech hospodářsky využívaného lesa. Zejména parky založené v lužních polohách jsou proto zařazovány do územního systému ekologické stability jako lokální biocentra (např. část zámeckého parku ve Strážnici, Lednici, Veselí nad Moravou, park Anropos v Brně a další). Liniová společenstva tvoří agrární terasy, náspy a zářezy silnic a železnic. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.5

6 Agrární terasy, obvykle nazývané meze se svým významem pohybují v široké amplitudě od ruderálních pásů s dominancí kopřivy dvoudomé a bezu černého, přes pestrá travinobylinná společenstva až po křovinaté pásy se stromy. Podle stupně vyzrálosti společenstev hrají větší či menší roli v ekologické stabilitě krajiny. Křovinaté meze se stromy jsou biotopem řady druhů ptáků, drobných savců a obojživelníků, travnaté meze skýtají životní podmínky v prvé řadě hmyzu, drobným savcům a některým druhům ptáků hnízdícím na zemi. Na vysokých agrárních terasách, budovaných v 60. a 70 létech minulého století převážně v okresech Břeclav a Hodonín pro pěstování ovocných dřevin a vinné révy, často převládá třtina křovištní a jiná travinná společenstva, mnohde ruderalizovaná a nalétlá introdukovanými druhy křovin (kustovnice cizí, trnovník akát), v lepších případech postupně zarůstající různými druhy růží, brslenem bradavičnatým, trnkou pichlavou a xerotermofytními druhy bylin. Kvalitní společenstva jsou spíše výjimkou. Vegetace náspů a zářezů silnic a železnic je značně různorodá. Zatímco u železnic převládají porosty vzniklé náletem, často i introdukovaných druhů, vegetace u silnic se liší podle významu silnice a doby budování. Podél silnic první, druhé a třetí třídy převládají travinobylinné pásy většinou nepříliš velké šíře, různého stupně ruderalizace, s porosty ovocných i neovocných stromů. Podél dálnic a rychlostních komunikací jsou doprovodné vegetační pásy většinou širší a porosty výraznější. Druhová skladba výsadeb realizovaných do konce 20. století zahrnovala řadu introdukovaných, často i invazivních rostlin jako je kustovnice cizí, netvařec křovištní, hlošina úzkolistá, škumpa octová, jasanojavor peřenolistý, svída bílá, pámelník bílý, šeřík obecný, borovice černá, smrk pichlavý, případně zahradických kultivarů jako je pyramidální topol černý, červenolisté formy buku a další, nebo domácích, avšak stanovištně neodpovídajících dřevin, jakými jsou na příklad smrk ztepilý v nižších vegetačních stupních. V posledních létech se díky snaze orgánů ochrany přírody daří realizovat v těchto pásech domácí, stanovištně odpovídající dřeviny. Extremnější stanoviště silničních zářezů s vystupujícím skalním podložím postupně osidlují domácí druhy odpovídající stanovištím skal a drolin. Fauna náspů a zářezů silnic a železnic je ohrožena provozem po těchto komunikacích případně kontaminací prostředí. Informace významných antropogenně ovlivněných stanovištích jsou znázorněny v kartogramu č. 2.4., kde byly zhodnoceny výsledky dotazníkové akce, doplněné o významné parky a zahrady PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Chytrý M. a kol.: Katalog biotopů České republiky Agentura OPAK ČR, Praha2001, Chráněná území Jihomoravského kraje, Ortofotomapa Jihomoravského kraje, Geodis Brno 2003 (poskytnuto krajským úřadem Jihomoravského kraje), Sádlo J., Štorch M.: Biologie krajiny biotopy České republiky, Praha2000 Územní plány obcí a měst Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.6

7 ZÁVĚRY Dokumentace biotopů antropogenně podmíněných na neplodných, tak zvaně ostatních plochách se doposud prováděna nesystematicky, obvykle na společenskou objednávku související s hospodářským využíváním území, nebo z jiných rezortních zájmů (evidence zámeckých parků pro potřeby památkové péče apod.). Výsledky dotazníkové akce směřované na pracovníky ochrany přírody pověřených obcí ukázaly, že profesionální pracovníci OP považují mnohé tyto biotopy za předmět svého zájmu často pouze velmi okrajově. Přesto byly výsledky dotazníků využity a doplněny o údaje evidence zámeckých a jiných parků a zahrad. Systematicky je v současné době tato dokumentace prováděna v rámci mapování NATURA 2000 a měla by se stát součástí informačního systému vedeného na mapovém severu Agentury OPAK. Biotopy podmíněné činností člověka jsou často refugiem druhů, pro které již v hospodářsky využívané krajině nezbyl prostor. Proto je třeba tato území, vzniklá zejména jako následek těžební, stavební a jiné, původně mnohdy devastační činnosti, pečlivě evidovat a jejich další vývoj (sukcesi) usměrňovat s ohledem na zájmy ochrany přírody. Podporovat přednostně biodivezitu krajiny a nikoliv hospodářské zájmy, jakými je např. rekultivace těžebních prostorů na zemědělský, nebo lesní půdní fond, využívání opuštěných lomů, pískoven a hliníků pro skládkování, lokalizaci stavebních objektů, sportovišť či jiných urbanizovaných ploch. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 5.OSTATNÍ EKOSYSTÉMY str. 5.7

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály

SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály - výrazná závislost na typu skalního podloží (hornině) - málo příznivá stanoviště => pionýrské rostliny - řasy, lišejníky - štěrbinová veg.: kapradiny (sleziníky, osladič), rozchodníky,

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč

Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč Praha, 12/2012 Situace v České republice Rekultivace přestávají být pouze technickým procesem diverzifikace postupů a cílů rekultivací.

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;

Více

OBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN

OBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN OBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN Nepřírodní biotopy a jejich význam pro krajinu a biodiverzitu Mgr. Tomáš Gremlica Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. Nepřírodní biotopy Jsou území významně narušená,

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Předmět: Biologie Přidal(a): Králová Struktura krajiny rozdělujeme podle 2 hledisek na: a) prvotní struktura krajiny (makrostruktura)

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Exkurze do lomů a pískoven v rámci soutěže Quarry Life Award 2016

Exkurze do lomů a pískoven v rámci soutěže Quarry Life Award 2016 Exkurze do lomů a pískoven v rámci soutěže Quarry Life Award 2016 Dřív než opadá všechno listí a veškerou biodiverzitu obalí sníh, máte možnost zúčastnit se exkurzí do soutěžních lomů a štěrkoven. S vedoucími

Více

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Rekultivace - historie, principy a legislativa Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Typy rekultivaci z hlediska krajinotvorby Způsob projednávání

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti

Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D. 9.4.2014 Senožaty VRT Ochrana krajiny X Povinnosti státu k ochraně krajiny vyplývají z mezinárodních úmluv a

Více

Ekologická obnova aneb Zamyšlení na téma Jak to dělají jinde?

Ekologická obnova aneb Zamyšlení na téma Jak to dělají jinde? Ekologická obnova aneb Zamyšlení na téma Jak to dělají jinde? Většina obyvatel naší obce jistě postřehla, že jsou v územním plánu obce Horní Bojanovice zahrnuta lokální biocentra. Zejména lokální biocentrum

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E 2. 1 0. 2 0 1 4 Základní údaje: Pořadatel: Pro Silva Bohemica a Obec Obora P R O G R A M Výměra celkem: 309,24 ha, z toho porostní půda: 305,79 ha Zásoba celkem:

Více

Pracovní metodika Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny

Pracovní metodika Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny Pracovní metodika Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny Národní dotační program Ministerstva životního prostředí České republiky pro období 2009-2018 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad

Více

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz

Více

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla)

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) 1. ANALYTICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika současného stavu přírodního prostředí, jeho příčiny a vývojové trendy 1.1.1 Stav zemědělských ekosystémů

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Legislativa v oblasti ochrany krajiny

Legislativa v oblasti ochrany krajiny Legislativa v oblasti ochrany krajiny - Ochrana životního prostředí (složky = voda, půda, les, živá příroda, krajina, ovzduší a atmosféra, geologické prostředí, řeší též následky činnosti lidí - odpady)

Více

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Zastupitelstvo obce Horní Lhota, jako věcně příslušný správní orgán podle ust. 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Finanční zdroje pro ochranu přírody a krajiny a role AOPK ČR při jejich administraci

Finanční zdroje pro ochranu přírody a krajiny a role AOPK ČR při jejich administraci Finanční zdroje pro ochranu přírody a krajiny a role AOPK ČR při jejich administraci Eva Burešová eva.buresova@nature.cz Středisko České Budějovice Krajina velké části Čech byla za posledních 50 let výrazně

Více

KÚ Pardubického kraje Komenského nám PARDUBICE. Věc : Těžba v PR Rohová stížnost na postup OOP

KÚ Pardubického kraje Komenského nám PARDUBICE. Věc : Těžba v PR Rohová stížnost na postup OOP KÚ Pardubického kraje Komenského nám. 125 532 11 PARDUBICE Věc : Těžba v PR Rohová stížnost na postup OOP Se značným znepokojením Vám oznamujeme, že jsme koncem měsíce listopadu 2011 zaznamenali případy

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY NÁVRHY OPATŘENÍ NA LESNÍ PŮDĚ Kolektiv autorů OBSAH Opatření souhrn Vymezení zájmových území Přírodní poměry Mapa návrhů na lesní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Veselí nad Moravou Zelená infrastruktura Kollárova Blatnická. OBJEDNATEL : Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119, Veselí nad Moravou

Veselí nad Moravou Zelená infrastruktura Kollárova Blatnická. OBJEDNATEL : Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119, Veselí nad Moravou 1.1 ÚVOD Studie Veselí nad Moravou zelená infrastruktura Kollárova Blatnická byla zpracována na základě objednávky uzavřené mezi Městem Veselí nad Moravou a zpracovatelem. 1.2 CÍL STUDIE Cílem studie je

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost) J. Hájovský SG Geoinženýring, s.r.o. Sídlo : 28 října 150, Moravská Ostrava Odborné informace a konzultace : Ing. Jiří Hájovský, CSc. t.č. 00 420 606 564 269 Důlní odvaly úložná místa těžebního odpadu

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,

Více

Finanční možnosti ochrany přírody

Finanční možnosti ochrany přírody Finanční možnosti ochrany přírody Mgr. Libor Opluštil Regionální rozvojová agentura jižní Moravy Závěrečná prezentace výsledků projektu Vliv chráněných území na rozvoj obcí zkušenosti českých a rakouských

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 3. listopadu 2015 č. 14/2015. o zřízení přírodní rezervace U Jezera a jejího ochranného pásma

NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 3. listopadu 2015 č. 14/2015. o zřízení přírodní rezervace U Jezera a jejího ochranného pásma NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 3. listopadu 2015 č. 14/2015 o zřízení přírodní rezervace U Jezera a jejího ochranného pásma Rada Kraje Vysočina vydává v souladu s 7 a 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 129/2000

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824 Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými

Více

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 ING. MARTINA LUKEŠOVÁ, JSEM TU DOMA: CTÍM SLOVA ALBERTA EINSTEINA: NAŠÍM ÚKOLEM MUSÍ BÝT OSVOBODIT SE TÍM, ŽE ROZŠÍŘÍME OKRUH SVÉHO SOUCITU, ABY

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. motýli Průzkum bude zaměřen na denní i noční motýly. Výstupem bude zpráva se seznamem nalezených druhů

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PODHRADÍ NAD DYJÍ. říjen Zadání Změny č.2 územního plánu obce Podhradí nad Dyjí 1

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PODHRADÍ NAD DYJÍ. říjen Zadání Změny č.2 územního plánu obce Podhradí nad Dyjí 1 NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PODHRADÍ NAD DYJÍ říjen 2011 Zadání Změny č.2 územního plánu obce Podhradí nad Dyjí 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor výstavby (dále jen úřad územního plánování),

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Digitální podoba dat nadregionálního územního systému ekologické stability na detašovaném pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Brně

Digitální podoba dat nadregionálního územního systému ekologické stability na detašovaném pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Brně Digitální podoba dat nadregionálního územního systému ekologické stability na detašovaném pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Brně Územní systém ekologické stability Zákon ČNR č. 114/92

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území. zelená linka:

Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území.  zelená linka: Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Specifický cíl 4.1: Zajistit příznivý stav předmětu ochrany

Více

Ekologické sítě v krajině

Ekologické sítě v krajině Ekologické sítě v krajině Ekologicky významné segmenty krajiny. Kostra ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Proč vytváříme ekologické sítě? 1938 1953 1984 Cíle vytváření ekologických sítí Uchování

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Jaronínská

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU Společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí

Více

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační

Více

Logistický areál Březhrad

Logistický areál Březhrad Dendrologický průzkum Logistický areál Březhrad Jan Losík prosinec 2008 Název záměru: Logistický areál Březhrad Zadavatel: EMPLA, spol. s r. o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové tel.: 495 218 875

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky

Více

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně

Více

Geomorfologické poměry sídla

Geomorfologické poměry sídla Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 10 stran jednotlivci Téma: obec, město

Více

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP Správa dokumentů OP Přednáška KGG/UOZP Ze zákona č. 114 Sb. Ústřední sbírku listin ochrany přírody (USOP) vede z pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz, www.drusop.cz Podrobnosti

Více

výměra výměra KÚ parcela druh pozemku způsob využití pozemku LV

výměra výměra KÚ parcela druh pozemku způsob využití pozemku LV 656267 1409/17 lesní pozemek PUPFL 40 10 10 656267 1409/18 lesní pozemek PUPFL 40 172 172 656267 1425/4 ostatní plocha neplodná půda 40 996 996 656267 1417/5 trvalý travní porost zemědělský půdní fond

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE IV. Ekonomické vyhodnocení duben 2005 pořizovatel: ATELIER FONTES, s.r.o. Projekty, služby a realizace pro ochranu, tvorbu a využití krajiny Veveří 109, 616

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

Územní systém ekologické stability ÚSES

Územní systém ekologické stability ÚSES Územní systém ekologické stability ÚSES Hlavní cíle ÚSES 1. Uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění. 2. Vytvoření optimálního

Více

ÚZEMNÍ PLÁN LIŠANY Právní stav Územního plánu po vydání změny č.1 výrok

ÚZEMNÍ PLÁN LIŠANY Právní stav Územního plánu po vydání změny č.1 výrok ÚZEMNÍ PLÁN LIŠANY Právní stav Územního plánu po vydání změny č.1 výrok IA. textová část Záznam o účinnosti vyhotovení územního plánu zahrnující právní stav k 28. 4. 2012 Právní stav územního plánu LIŠANY

Více

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Nadregionální a regionální ÚSES Trasa nadregionálního a regionálního ÚSES byla převzata ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (2008). Jižním okrajem katastru

Více

Inventarizace opuštěných úložných míst těžebních odpadů v ČR. Vít Štrupl

Inventarizace opuštěných úložných míst těžebních odpadů v ČR. Vít Štrupl Inventarizace opuštěných úložných míst těžebních odpadů v ČR Vít Štrupl 1 Obsah prezentace Úvod Vývoj evidence úložných míst Projekt OPŽP Současný způsob evidování úložných míst Problémy vyplývající ze

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

zkratka ÚSES Název prvku ÚSES Péče o biodiverzitu v rámci Souhrnného plánu sanace a rekultivace

zkratka ÚSES Název prvku ÚSES Péče o biodiverzitu v rámci Souhrnného plánu sanace a rekultivace -------------------------------------------------------------------------------------------------------- PÉČE O BIODIVERSITU, STAKEHOLDER ENGAGEMENT A LEGISLATIVA REKULTIVACÍ SEV.EN ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Program péče o krajinu

Program péče o krajinu Pracovní metodika Program péče o krajinu Národní program Ministerstva životního prostředí České republiky Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Březen 2015 Obsah 1 Úvod... 2 2 Program péče

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 16. ledna 2014 Č. j.: 92979/ENV/13 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. pro vypracování změn č. 1 územního plánu sídelního útvaru BROD NAD DYJÍ. okr. Břeclav

NÁVRH ZADÁNÍ. pro vypracování změn č. 1 územního plánu sídelního útvaru BROD NAD DYJÍ. okr. Břeclav NÁVRH ZADÁNÍ pro vypracování změn č. 1 územního plánu sídelního útvaru BROD NAD DYJÍ okr. Břeclav červen 2006 A. Důvody pro pořízení změn územního plánu sídelního útvaru Brod nad Dyjí a stanovení hlavních

Více

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 1015 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Vojenský újezd: - - - Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Přírodní rezervace 395/1992 Sb.

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HONĚTICE ZMĚNA č.1 pořizovatel Městský úřad Kroměříž odbor rozvoje města Velké náměstí 115 767 01 Kroměříž datum 05/2008 zakázkové číslo 2008-021-07 kopie strana 1/6 OBSAH 1. VYMEZENÍ

Více

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY. Kolektiv autorů

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY. Kolektiv autorů ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY Kolektiv autorů OBSAH Téma a zaměření projektu Projektový tým a postup řešení Výstupy: - Katalog opatření - Návrhy opatření - Další

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více