Řecko po řecko-perských válkách

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Řecko po řecko-perských válkách"

Karolína Holubová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Řecko po řecko-perských válkách Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis

2 Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověkého Řecka z období po řecko perských válkách. Obsah či rozsah předkládaných informací není ani úplným výčtem aktuálního poznání v příslušném oboru, ani nejnutnějším minimem informací s ohledem na danou vzdělávací oblast. Digitální vzdělávací materiál si na relativním množství ukázek uměleckých děl klade za cíl fixovat u žáků znalost základních rysů umění dané epochy a vytvořit u nich dovednost jejich rozpoznávání v kontextu dalšího vývoje

informací s ohledem na danou vzdělávací oblast.

3 Kromě chrámů zasvěcených v každém městě jiným božstvům, existovaly místa v Řecku těšící se všeobecné úctě. K nejvýznamnějším patřily Delfy a posvátný okrsek v Olympii. Stavby těchto míst nebyly předem plánovány, ale vznikaly živelně a podle možností terénu. Zatímco v Olympii se stavby rozkládají na volném prostranství, v Delfách jsou terasovitě rozmístěny po svahu hor Parnassu. V Delfách patří k nejstarším památkám tzv. pokladnice; k těm nejzachovalejším a nejznámějším náleží athénská. Celému komplexu vévodil monumentální Apolónův chrám ze 6. st. př.n.l. Kultovní místa doplňovalo divadlo se sedadly zatesanými do skály a stadión. I když mluvíme o Olympii jako o kultovním centru hromovládného Dia, není nejstarší chrám zasvěcený jemu, ale jeho manželce Héře, což souvisí ještě s předhelénským kultem bohyně (dvojbřitá sekera). Diúv chrám postavený po roce 486 architektem Libónem z Elidy za vydatné pomoci rodu Alkméovců z Athén je mistrným dílem řeckého umění. K velmi významným památkám tohoto období náleží celku dobře zachovaná sochařská výzdoba štítů obou chrámu. Delfy Plán Delf na plánu je patrná cesta stoupající k centru delfského posvátného okrsku Apolónovu chrámu.

Zatímco v Olympii se stavby rozkládají na volném prostranství, v Delfách jsou terasovitě rozmístěny po svahu hor Parnassu. V Delfách patří k nejstarším památkám tzv.

4 Restaurovaná athénská pokladnice. Athény, stejně jako jiná města, stavěly v Delfách své pokladnice, ve kterých uchovávaly své dary bohu Apolónovi. Pokladnice viz text Pohled na Delfy přes divadlo typická řecká krajina. Velmi výraznou památkou v Delfách je divadlo zasazené do svahu hory, ve kterém se každoročně konaly přehlídky a soutěže dramatiků, hudebníků a pěvců slavnosti k uctění boha Dionýsa (bůh vína a radosti). Duchovním centrem Delf byl však chrám boha Apolóna a jeho bezprostředního okolí. Apolónův chrám byl také místem, na kterém přebývala slavná Pithie věštkyně, která v transu z Apolónovy božské přítomnosti vykřikovala nesrozumitelné odpovědi na dotazy, které posléze kněží interpretovali těm, kdo je bohu přišli položit.

Velmi výraznou památkou v Delfách je divadlo zasazené do svahu hory, ve kterém se každoročně konaly přehlídky a soutěže dramatiků, hudebníků a pěvců slavnosti k uctění boha Dionýsa

5 Olympia Rekonstrukce posvátného okrsku v Olympii v centru stojí Diúv chrám od 5. století včetně slavné sochy Dia od sochaře a architekta Feidia. Tato socha je zařazována mezi sedm antických divů světa. Diúv chrám po r. 486, architekt Libón z Elidy Rekonstrukce štítů Diova chrámu v Olympii žlutě vyznačené sochy jsou dále zobrazeny.

Tato socha je zařazována mezi sedm antických divů světa. Diúv chrám po r.

7 1. Sochařství Zatímco v Athénách, středisku iónského stylu, se věnovali umělci vytváření náhrobních stél a výzdobě monumentálních staveb, v dórských městech Agru a Sikyónu se nepřestal produkovat typ mladého atleta, a to hlavně v bronzu. Rozvoj athénského sochařství nastává až za časů Feidiových. Ke skvělým dílům dórského sochařství patří skupina koní a válečných zajatců od Ageladáse z Argu, k mistrným dílům náleží ovšem i skulptury aigínského kovolitce Onatáse, tvůrce známého Dia (či Poseidóna) vrhajícího blesky (nedochované). Onatásovi se též připisuje socha vozataje, dříve náležícímu k čtyřspřeží. K dalším tvůrcům náležel Anteóros se sousoším Tyranobijců, nahrazené později sousoším se stejným námětem od Kritiose a Nésiótése. Neznámý autor Aristiónova stéla představuje vojáka z dob řecko-perských válek Neznámý autor Athéna před stélou Vznik

Ke skvělým dílům dórského sochařství patří skupina koní a válečných zajatců od Ageladáse z Argu, k mistrným dílům náleží ovšem i skulptury aigínského kovolitce Onatáse, tvůrce známého Dia (či

8 Neznámý autor Setkání Triptolema s Demétrou a Persefonou

9 Neznámý autor Trůn Ludovistů ve skutečnosti jde o oltář

10 Onatás (5 st. př.n.l.) Zeus (Poseidon) vrhající blesk (trojzubec) Originál z 5. století př.n.l.

11 Delfský vozataj Originál sochy z 5. století př.n.l. Detail

12 Antenór (5 st. př.n.l) Tyranobijci vznik v r.506; římská replika sousoší, jehož originál odvezli za řecko-perských válek Peršané. Pro Athény zhotovili toto sousoší později znovu autoři Kritos a Nesiótés v roce 477 př.n.l.

13 Myrón Jeden z nejskvělejších sochařů Řecka činný v 5. st. př.n.l. v Eleuthérách nedaleko Athén. Jako první skoncoval s konvencemi a vdechl svým dílům život. Jeho nejznámější sochy jsou Diskobolos, sousoší Athény a Marsya. Myrónův dynamický styl živě kontrastuje elejskou filosofickou školou, jejíž představitelé Zenón a Parmeidés byli jeho současníci. Diskobolos viz text Fragment helenistické kopie Rekonstrukce Hlava Marsy, fragment z helenistické kopie Myrónova sousoší Athéna a Marsyas

Jeho nejznámější sochy jsou Diskobolos, sousoší Athény a Marsya.

14 Polykleitos Druhý z nejproslulejších sochařů tohoto období. Zatímco Myrónova jedinečnost spočívala v živoucí dynamičnosti, tak Polykleitos uchvacuje krásou proporcionálně dokonale zpracovaného těla. Vždyť právě proto se jeho Doryforos stal kánonem. Stejným půvabem však ohromují Diadůmen i Amazonka další dvě nejproslulejší díla tohoto mistra. Doryforos Kánon řeckého sochařství

krásou proporcionálně dokonale zpracovaného těla.

15 Diadúmen

16 Malířství a keramika Řecké malířství stejně jako sochařství formovalo postupně své typy. Na základě popisů je nám známo, že nástěnné malby se členily do po sobě jdoucích vodorovných pásů zobrazujících různé motivy. Tyto práce jsou nám známy především z keramiky. Používání barev se většinou zúžilo na černé postavy na světlejším podkladě. Francoisova váza vznik kolem 570, vysoká takřka 2m Příklady řeckých váz 5. století př.n.l.

zobrazujících různé motivy. Tyto práce jsou nám známy především z keramiky.

17 Detail výzdoby amfory Achileus a Aiantos hrají v kostky (bohatá zbroj obou reků) Detail výzdoby amfory vyobrazení líčí závody o slavnostech Panathénájí

18 Seznam použité literatury: Pijoan, J.: Dějiny umění/2, Praha 1998 Mráz, M.: Dějiny výtvarné kultury 1, Praha 1995 Bauer, A.: Dějiny výtvarného umění, Praha 2001 Adkins, L.: Starověké Řecko: encyklopedická příručka, Praha 2011 Durando, F.: Starověké Řecko, Praha 2011 Seznam použitých webových stránek: &bih=815&q=olympia&oq=olypia&gs_l=img.1.0.0i10i19l4j0i5i10i j5j ac.1.52.img LHBjFxk3- rk#hl=cs&q=di%c3%bav+chr%c3%a1m+v+olympii&tbm=isch&facrc=_&imgdii= _&imgrc=pjz0mszfcv18vm%253a%3bplw0sj0tydjs1m%3bhttp%253a%252f %252Fimageproxy.jxs.cz%252F~nd05%252Fjxs%252Fcz~%252F075%252F755%25 2Fbad6c2b371_ _o2.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwagnerska87.blog.cz %252F1107%252Fsedm-divu-sveta%3B320%3B246

org/wiki/delfy#mediaviewer/s%c3%babor:panorama_delfi.jpg https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1280 &bih=815&q=olympia&oq=olypia&gs_l=img.1.0.0i10i19l4j0i5i10i19.1085.

Podobné dokumenty

Řecko v době Periklově

Řecko v době Periklově Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: listopad 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověkého