Chorvatsko, Daruvar. Přehlídka českého krajanského divadla. Bohdana Pěva Šolcová

Transkript

1 Chorvatsko, Daruvar Přehlídka českého krajanského divadla Bohdana Pěva Šolcová Přehlídka českého krajanského divadla je v komunitě chorvatských Čechů ostře sledovanou událostí. Každoročně se koná v měsíci březnu v Lipovci (chor. Ljudevit Selo), v české vesnici, která se před více než sto třiceti lety stala kolébkou českého divadla v Chorvatsku. Tato přehlídka je vyvrcholením snah menšinových amatérských divadelních spolků, z nichž každoročně vybírá divadelní odborník z Chorvatského sněmu kultury (tzv. selektor) soubor, který se v létě účastní celostátní přehlídky amatérských divadelních spolků. V divadelní sezóně 2017/18 se přehlídky v Lipovci během dvou večerů účastnilo čtrnáct divadelních spolků. Tento divadelní maraton začínal večer a končil nad ránem. Energii vydržet pětihodinové sledování divadelních představení dodávaly návštěvníkům o přestávce káva a povidlové buchty. Na lipoveckých divadelních prknech byly k vidění inscenace z širokého spektra divadelních žánrů a druhů: komedie, skeče, kratší hry, černé divadlo, divadlo s videoprojekcí atd. Velkou skupinu divadel tvořily autorské humorné skeče, které napsali krajanští autoři. Na konci obou večerů hodnotila divadelní odbornice zhlédnutá představení a doporučila souborům, jak dále pracovat. Na letošní státní festival chorvatského amatérského divadla navrhla ze všech českých spolků divadelní soubor z České besedy Šibovec, který nastudoval skeč o televizním štábu natáčejícího spot s řádovými sestrami v klášteře. Mou pomoc s nastudováním her velmi přivítaly divadelní soubory v Jazveniku a v Ivanově Sele. Obě divadelní skupiny jsou rozdílné: zkušení jazveničtí divadelníci jsou věkově a jazykově nesourodou skupinou, zatímco jazykově dobře vybavení Ivanoselští jsou mladí a herecky nezkušení. Oběma skupinám se za jejich úsilí dostalo pochvaly selektorky. Tradice českého amatérského divadla v Chorvatsku je stále živá, přestože se soubory potýkají s nedostatkem herců způsobeného ekonomickou migrací.

2 Rusko, Novorossijsk Velikonoce Tamara Bartková V březnu jsme se připravovali na Velikonoce jarním workshopem, na kterém jsme si ozdobili trička veselými jarními motivy. České Velikonoce jsme pak přivítali kraslicemi, pomlázkami a beránky různých příchutí (mrkvovou, tvarohovou, kokosovou ).

3 Chorvatsko, Daruvar Tvořivé dílny v Chorvatsku Naďa Sviderková Každoročně organizuji ve školách a Besedách předvánoční dílny vánoční tradice a pečení a zdobení vánočních perníčků a předvelikonoční dílny, ve kterých se zdobí vajíčka různými technikami, hlavně voskovou technikou, také se pletou pomlázky a představují se tradiční zvyky.

4 Ukrajina, Žytomyr 75. výročí vypálení obce Český Malín Eva Řezníčková Letos je tomu přesně 75 let, kdy 13. července 1943 nacisté zpustošili obec Český Malín na Volyni. Zaživa upálili 374 Čechů. Obyvatele této krásné a prosperující české vesničky potkal stejný osud jako Lidice a Ležáky v červnu Co spojuje Nový Malín na Šumpersku a Český Malín na Volyni, místa, která jsou od sebe vzdálena téměř tisíc kilometrů? Odpověď na tuto otázku znají děti Žytomyrského spolku volyňských Čechů, kteří každoročně v rámci ozdravně pobytu ve Václavově u Oskavy přijíždějí v polovině července se svými vedoucími uctít památku brutálně zavražděných a upálených Čechů do Nového Malína. U památníku se s dětmi setkává pan Marek Štencl z Obecního úřadu v Novém Malíně, který jim připomíná historii vypálené obce a vypráví osudy pamětníků. Někteří pamětníci událostí v obci nebo jinde v Čechách dosud žijí. Děti pokládají květiny k pomníku Nový Malín se původně jmenoval Frankštát. Po roce 1945 se zde většina přeživších Čechů z Českého Malína usadila a na jaře 1947 přibylo dalších cca 120 repatriantů z Volyně. Téhož roku byla obec přejmenována na Nový Malín. Stalo se tak k uctění památky vyvražděného a vypáleného Českého Malína na Volyni v den 4. výročí malínské tragédie.

5 V létě 2017 dostaly děti při návštěvě Obecního úřadu v Novém Malíně publikaci Život a historie vypálených obcí aneb ZNÁTE NÁS?. Vyhledali jsme a zhlédli stejnojmenný dokument. Obojí děti inspirovalo k napsání vlastního projektu, který nazvaly Malínské zlo, které nikdy nebude zapomenuto. Pan Štencl jejich snahu od samého začátku velmi podporoval a pro lepší pochopení souvislostí odeslal žytomyrským dětem několik výtisků brožur v českém jazyce Český Malín, Lidice volyňských Čechů. Knížka mapuje osud obyvatel obce Český Malín. Děti vše přečetly, napsaly práce a namalovaly obrázky, jak asi podle jejich představ vypadala obec po vypálení a jak by mohla vypadat dnes. Všechny práce dětí byly odeslány na adresu Obecního úřadu v Novém Malíně k 75. výročí malínské tragédie. Skupina dětí ze Žytomyrského spolku volyňských Čechů

6 Ukrajina, Žytomyr Slavná březnová výročí Eva Řezníčková V úterý 6. března 2018 se krajané Žytomyrského spolku volyňských Čechů setkali s pietní výpravou z ČR na počest 75. výročí bojů u Sokolova a 100. výročí bojů u Bachmače. Československá obec legionářská touto akcí završila několikaleté přípravy v projektu Legie 100. Dva české autobusy přivezly okolo stovky nadšenců, mezi nimi byli i repatrianti ze Sdružení Čechů z Volyně s předsedkyní Mgr. Dagmar Martinkovou. Od Bratrské mohyly (památníku československých legií v Kalinivce, dříve Cacová), kde se v červenci 2017 konala vzpomínková akce k 100. výročí bitvy u Zborova a byla zasazena volyňská lípa, zamířili účastníci akce do Žytomyru. Krajané Žytomyrského spolku volyňských Čechů U Památníku Vítězství, který se vypíná nad řekou Teteriv, si výprava připomněla období před 100 lety, kdy v zimě ubytoval Masaryk v Žytomyru a okolí většinu z legionářů. Někteří legionáři jsou pohřbeni nedaleko tohoto památníku. Další zastávka byla na pohřebišti žytomyrského masakru. Před 80 lety bylo obviněno 78 volyňských Čechů většinou z kontrarevoluční činnosti ve prospěch Československa a 28. září 1938 popraveno. V roce 2003 byl na místě společného hrobu postaven skromný památník, v roce 2014 ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek spolu s krajany ŽSVČ odhalil u památníku pamětní desku s českým nápisem.

7 Pan Vladimír Turek, volyňský Čech a rodák z Malé Zubovštiny od Černobylu, který od roku 1991 trvale žije v České republice, vypravoval přítomným o českém učiteli z Krošny České Antonínu Vodseďálkovi a soudním procesu s českými učiteli v červnu 1931 před Nejvyšším soudem SSSR v Charkově. Ve své době to byl největší soudní proces s příslušníky české menšiny na Ukrajině. Tato událost měla negativní dopad na další život krajanů. Slova krajanů ŽSVČ u památníku, kteří měli někoho ze svých předků mezi popravenými: Přiznání byla zfalšovaná od samého začátku, vynucená bitím a hrozným mučením. Že byli zatčeni, to jsme většinou věděli, ale netušili jsme, že byli popraveni. Žili jsme v naději, že je jenom odvezli někam na Sibiř do gulagu nebo do vyhnanství. Vůbec nás nenapadlo, že naše drahé několik dní potom, co je odvezli z domova, postříleli, že leží někde na kraji města, kde jsme bydleli. Existoval přísný zákaz sdělovat rodinám důvod popravy. Řekli nám, že otec dostal deset let v gulagu se zákazem dopisování. Pietní akt byl ukončen položením věnců, květin, tichou vzpomínkou na zesnulé a zpěvem české státní hymny. U památníku se krajané s výpravou rozloučili. Památník vítězství v Žytomyru Ze Žytomyru odjeli poutníci do Svjatošína na předměstí Kyjeva, kde je poválečný památník a hrob sedmi českých bojovníků, kteří padli v bojích o Kyjev. Dále navštívili vesnici Sokolovo (Соколове) v Charkovské oblasti, kde před 75 lety, března 1943, vedl boje 1. čs. samostatný polní prapor a 8. března zahynul velitel obrany Otakar Jaroš. (Zajímavé je,

8 že začátek i konec bojů u Sokolova se na den přesně shodují se slavným bojem českých legionářů u ukrajinského Bachmače, jenž se odehrál před sto lety a pětadvacet let před bitvou u Sokolova.) Hlavní cíl výpravy poutníků byla Bachmač (Бахмач) v Černihovské oblasti, kde českoslovenští legionáři dosáhli před 100 lety jednoho z nejslavnějších vítězství. Ve dnech března 1918 zde bojovaly legie za vznik samostatného československého státu. Protivníkem čs. legionářů v bitvě u Bachmače byla přesila německé císařské armády (Reichsheer). Dne 10. března 1918 svedli legionáři statečný boj o stanici Doč, důležitý železniční uzel při své evakuaci z Ukrajiny na východ. Obou výročí bitev se zúčastnili spolu s poutníky ministryně obrany Karla Šlechtová, generálporučík Jiří Baloun a zástupci poslanecké sněmovny ČR. Dne 10. března 2018 se konalo slavnostní odhalení zrekonstruovaného památníku ve Veliké Doči a odhalení nové pamětní desky v Bachmači. Výprava jela po trase vybraných československých pietních míst na Ukrajině, kde pokládala věnce a kytice. Československá obec legionářská na tyto mezníky nezapomíná a aktivně se podílí na zachování jejich odkazu. Památník, kde je ve společném hrobu pochováno 78 volyňských Čechů