NÁVRH USNESENÍ. CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0000/2014. předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0000/2014

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Dokument ze zasedání B8-0000/2014 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0000/2014 v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu o podvýživě dětí v rozvojových zemích (2014/2853(RSP)) Linda McAvan za Výbor pro rozvoj Jednotná v rozmanitosti

2 B8-0000/2014 Usnesení Evropského parlamentu o podvýživě dětí v rozvojových zemích (2014/2853(RSP)) Evropský parlament, s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, a zejména na její článek 25, v němž se právo na potraviny uznává za součást práva na přiměřenou životní úroveň, s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, a zejména na jeho článek 11, v němž se uznává právo na odpovídající životní úroveň, včetně vhodné výživy a také základní právo na to, nemít hlad, s ohledem na opční protokol Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech schválený v roce 2009, podle něhož je právo na potravu opodstatněné na mezinárodní úrovni, s ohledem na Úmluvu o právech dítěte, zejména na její čl. 24 odst. 2 písm. c) a čl. 27 odst. 3, s ohledem na Deklaraci o celosvětovém zajištění dodávek potravin, která byla přijata na Světovém potravinovém summitu organizace FAO konaném v roce 1996 v Římě, s ohledem na pokyny týkající se práva na potraviny, které organizace FAO schválila v roce 2004 a které jsou pro státy vodítkem ohledně jejich povinnosti zajistit právo na potraviny, s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí, a zejména na cíl č. 1: vymýcení extrémní chudoby a hladu do roku 2015 a cíl č. 4: snížení dětské úmrtnosti, s ohledem na Úmluvu o potravinové pomoci přijatou v roce 2012, s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané Humanitární potravinová pomoc (COM(2010)0126), s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě s názvem Rámec politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů při zabezpečování potravin (COM(2010)127), s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě s názvem Přístup EU ke zvyšování odolnosti: Poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin (COM(2012)586), s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané Zlepšování výživy matek a dětí prostřednictvím vnější pomoci (COM(2013)141), s ohledem na své usnesení o rámci politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení

3 problémů při zabezpečování potravin (P7_TA(2011)0410), s ohledem na své usnesení o přístupu EU ke zvyšování odolnosti a snižování rizika katastrof v rozvojových zemích: poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin (P7_TA(2013)0578), s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že hladem stále ještě trpí téměř miliarda lidí a alespoň 225 milionů dětí mladších pěti let na celém světě trpí akutní nebo chronickou podvýživou, přičemž se odhaduje, že z nich každoročně zemře v rozvojových zemích 2,6 milionů dětí; B. vzhledem k tomu, že podle WHO je podvýživa zdaleka nejdůležitějším faktorem, který přispívá k úmrtnosti dětí a vede u dětí mladších 5 let k 35% zdravotní zátěži; C. vzhledem k tomu, že výživa u dětí do 5 let závisí do značné míry na stupni výživy jejich matek v průběhu těhotenství a kojení; D. vzhledem k tomu, že podvýživa je také příčinou nemocnosti a ztráty produktivity a brání sociálnímu a hospodářskému rozvoji v rozvojových zemích; E. vzhledem k tomu, že v důsledku vlivu klimatických změn na zemědělskou výrobu a tedy i na výživu se očekává, že dojde ke zvýšení počtu podvyživených dětí; F. vzhledem k tomu, že 25 let po přijetí Úmluvy o právech dítěte některé strany této úmluvy ještě nebyly schopny vytvořit prostředí, které by umožňovalo zajistit přístup dětí k přiměřené výživě; G. vzhledem k tomu, že na Světovém potravinovém summitu konaném v roce 1996 vlády znovu potvrdily právo na potraviny a zavázaly se k tomu, že do roku 2015 sníží počet hladovějících a podvyživených osob z 840 na 420 milionů, tj. na polovinu; avšak vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo ke zvýšení počtu hladovějících a podvyživených osob, především dětí, a to zejména v důsledku potravinových krizí v letech 2008 a 2011; H. vzhledem k tomu, že nejrůznější mezinárodní právní nástroje spojují právo na potraviny s jinými lidskými právy, totiž s právem na život, právem na živobytí, právem na zdraví, právem na majetek, právem na vzdělání a právem na vodu; I. vzhledem k tomu, že právo na potraviny a dobrou výživu pro všechny je z hlediska dosažení rozvojových cílů tisíciletí naprosto zásadní; vzhledem k tomu, že výživa má vztah k většině, ne-li ke všem rozvojovým cílům tisíciletí, které jsou samy o sobě úzce propojeny; J. vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace potvrzují, že se vyrábí dostatek potravin k tomu, aby se nakrmila celá populace na světě, a že dětská podvýživa je spojena s nedostatečným zajištěním potravin a chudobou v domácnostech, s nedostatečnou péčí a nevhodným způsobem výživy, s nezdravým domácím prostředím a nevhodnými zdravotnickými službami;

4 K. vzhledem k tomu, že z hlediska vytváření odolných rodin a společenství a jejich schopnosti zkracovat v prostředí, pro něž je příznačný rostoucí počet a větší rozsah katastrof, dlouhou dobu po mimořádné situaci je právo na potraviny a dobrou výživu naprosto zásadní; L. vzhledem k tomu, že optimální stav výživy je výsledkem toho, že děti mají přístup k finančně dostupné, rozmanité a výživné stravě a mohou využívat také patřičnou mateřskou a jinou péči, vhodné zdravotnické služby a zdravé životní prostředí, včetně zdravotně nezávadné vody, hygienických zařízení a správných hygienických postupů; 1. poukazuje na to, že podvýživa dětí má celou řadu příčin od nerovného rozdělování zdrojů, příp. jejich neúnosného využívání, přes diskriminaci žen a dětí a nemocnost, která je důsledkem nevhodných systémů zdravotnictví, až po nedokonalou státní správu, z nichž je většina uměle vytvořena, a proto se jich lze vyvarovat; 2. trvá na tom, že veřejné orgány musejí zaručit tři dimenze práva na potraviny a dobrou výživu: jejich dostupnost, což znamená možnost zajistit si potravu přímo na základě produktivní půdy nebo jiných přírodních zdrojů či možnost řádně fungujících distribučních, zpracovatelských a odbytových systémů, jejich dosažitelnost, tj. záruku ekonomické a fyzické dosažitelnosti potravin, a přiměřenost, což znamená, že potraviny musejí být bezpečné a musejí splňovat výživové požadavky každého jednotlivce s přihlédnutím k věku, životním podmínkám, zdraví, povolání, pohlaví, kultuře a náboženství; 3. zdůrazňuje, že z hlediska životního cyklu je nejdůležitějším obdobím k uspokojení výživových požadavků dítěte prvních 1000 dní, včetně období těhotenství, jelikož v této době má dítě rostoucí výživové požadavky k zajištění rychlého růstu a vývoje, je náchylnější k infekcím, a pokud jde o potravu, péči a sociální interakci, je zcela závislé na ostatních; 4. znovu opakuje, že řešení otázky podvýživy dětí a matek vyžaduje koordinovanou činnost v řadě oblastí, které mají vliv na podvýživu, jako je oblast zdravotnictví, vzdělávání, zemědělství, vodohospodářství, přístupu k energii a hygieny, a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly důslednou dlouhodobou rozvojovou strategii a aby se vynasnažily omezit podvýživu také v kontextu mimořádných situací a humanitární intervence; 5. vítá zlepšení, k němuž došlo za posledních několik let v boji proti podvýživě dětí, jak je vidět na základě ukazatelů týkajících se pokroku při plnění 1. rozvojového cíle tisíciletí; domnívá se však, že počet dětí, které trpí podvýživou nebo které v jejím důsledku umírají, je stále vysoký a vede k přetrvávání začarovaného kruhu chudoby a hladu; 6. zdůrazňuje proto, že boj proti podvýživě dětí a zajištění všeobecného přístupu k dostatečně výživným potravinám by měl zůstat jedním z hlavních cílů agendy po roce 2015; 7. zastává názor, že snížení finančních prostředků v oblasti zemědělství v rámci 10. Evropského rozvojového fondu ve srovnání s 9. Evropským rozvojovým fondem bylo chybou; vyzývá proto Radu, aby se nad touto otázkou zamyslela a aby s ohledem

5 na 11. Evropský rozvojový fond přijala nápravná opatření; 8. zdůrazňuje význam politické vůle při řešení otázky podvýživy; vítá plán na zlepšení výživy, který vypracoval Stálý výbor OSN pro výživu s cílem rychleji dosáhnout zlepšení výživy zejména v zemích, kde jsou výsledky v této oblasti nevalné, a to za účasti nejrůznějších zainteresovaných stran, včetně agentur OSN s mandátem v oblasti výživy; vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly zásady uvedené v tomto plánu; 9. vítá závazek Evropské komise investovat v období let v některých nejchudších zemích světa do zlepšení výživy 3,5 mld. EUR a vyzývá Komisi, aby rozšířila své závazky, pokud jde o samotné intervence v oblasti výživy, aby mohla dosáhnout svého cíle, tj. snížení počtu dětí do 5 let, které mají malou výšku, do roku 2025 o sedm milionů; 10. zdůrazňuje, že ženy hrají zásadní úlohu v oblasti výživy dětí a zajišťování potravin tím, že kojí, pěstují a kupují potraviny a připravují a rozdělují stravu v rodinách, zajišťují péči o děti a o nemocné osoby a zabezpečují řádnou hygienu; připomíná, že ženy odpovídají v Africe za 80 % zemědělské činnosti, přestože stále většinou nemají možnost vlastnit půdu, kterou obdělávají; vyzývá proto k tomu, aby se do všech politik zaměřených na boj proti podvýživě dětí zapracovalo genderové hledisko a podpora silnějšího postavení žen; 11. zdůrazňuje, že podvýživa těhotných žen má velmi negativní dopad na novorozence, který velmi pravděpodobně může vést k nevratnému poškození budoucího vývoje těchto dětí; vyzývá proto, aby se ochraně zdraví a práv žen věnovala zvláštní pozornost; 12. zdůrazňuje, že s podvýživou dětí se setkáváme nejčastěji v rozvojových zemích nejen u venkovského obyvatelstva, ale také ve městech; zastává proto názor, že jednou z hlavních možností, jak u dětí vymýtit hlad, je politika a reformy v oblasti zemědělství, které by drobným zemědělcům umožnily účinnější a únosnější produkci, tak aby zajistili dostatek potravin pro sebe a svou rodinu; 13. zdůrazňuje, že pokud se v rámci rozvojové spolupráce i humanitárních zásahů nepodaří vyřešit otázku podvýživy dětí včas, povede to pravděpodobně k ohrožení veškerých stránek lidského rozvoje, k narušení státních vzdělávacích programů, ke zvýšení státních výdajů na zdravotnictví a k ohrožení sociálně-ekonomického vývoje v rozvojových zemích, což jim způsobí hospodářské ztráty, které se odhadují na 2 8 % jejich HDP; 14. připomíná, že tzv. skrytý hlad, tj. nedostatek stopových živin v dětské stravě, může vést u dětí k nedostatečnému tělesnému a duševnímu vývoji; 15. poukazuje na to, že podvýživa dětí není jen důsledkem nedostatku potravin a chybějící infrastruktury, ale také důsledkem problémů s rozdělováním potravin, nedostatečného přístupu k potravinám i malé kupní síly, zejména s ohledem na vysoké ceny potravin, které jsou důsledkem spekulací s komoditami; poukazuje na to, že nedostatečná kupní síla má vliv především na městskou chudinu, která není schopna si sama pěstovat potraviny;

6 16. je si vědom toho, že zlepšení výživy dětí a matek a zajištění potravin obecně bude záležet na účinných a koordinovaných opatřeních v řadě politických oblastí a odvětví, včetně účinného a udržitelného rozvoje venkova a politiky v oblasti půdy a vodohospodářství, vhodných zdravotnických a hygienických služeb, zdravotně nezávadné vody, vhodné mateřské a jiné péče o děti, ochrany života mořských živočichů a jiných ekosystémů a biologické rozmanitosti, omezení odlesňování a zmírnění změny klimatu, přizpůsobení se této změně, omezování rizik vzniku katastrof, udržitelné výroby a únosné spotřeby, udržitelného a bezpečného přístupu k energii, obchodu a rybolovu, sociálního začleňování a důstojného zaměstnání; 17. vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily oblast výživy do všech svých rozvojových politik s cílem chránit a podporovat výživu a zajistit celostní přístup od místní až po celosvětovou úroveň; vyzývá Radu, příp. Komisi, aby v rámci nástrojů rozvojové spolupráce, zejména v rámci 11. Evropského rozvojového fondu a nového nástroje pro rozvojovou spolupráci, upřednostnily otázku výživy jako jeden z hlavních rozvojových cílů; 18. zdůrazňuje, že aby byly rozvojové programy a programy pro mimořádné události účinnější, musejí být úzce propojeny, aby bylo možné předvídat potravinové krize a zabránit jim, omezit způsobené škody a usnadnit jejich překonání; 19. vyzývá vlády rozvojových zemí, aby vytvořily pozitivní prostředí k zajištění lepší výživy dětí, a to na základě dokonalejší politiky, koordinace národních plánů a strategií v oblasti výživy a dárcovských programů, řádné správy a odpovědnosti vůči svým občanům; vybízí k větší transparentnosti rozpočtů rozvojových zemí, např. na základě sledování těchto rozpočtů, aby bylo možné lépe hodnotit počet a kvalitu projektů zaměřených na řešení problematiky podvýživy; 20. vyzývá Komisi a členské státy, aby uvolnily dlouhodobé finanční investice a zdroje v oblasti výživy ve spolupráci se subjekty, jako jsou agentury OSN, skupina G8/G20, rychle se rozvíjející země, mezinárodní a nevládní organizace, akademické instituce, organizace občanské společnosti a soukromý sektor, a aby oblast výživy učinily prioritou nových forem financování; 21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Stálému výboru OSN pro výživu.