Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra finančního práva a národního hospodářství Diplomová práce Podpora podnikání hudebního průmyslu v ČR Kateřina Pletichová 2007/2008 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a s citačními zvyklostmi....

2 Poděkování Srdečné poděkování patří Ing. Evě Tomáškové, Ph.D. za připomínky a cenné rady, které mi poskytla v průběhu vypracování mé diplomové práce. 2

3 3

4 Obsah Obsah Úvod Teoretická východiska podpory malého a středního podnikání Malé a střední podnikání Podpora podnikání Veřejná podpora Institucionální podpora v ČR Dotace Ministerstvo kultury Granty a dotace využitelné pro malé a středné podnikání v hudebním odvětví Granty na podporu kulturních aktivit organizovaných ve spolupráci se zahraničními partnery Státní fond kultury Ministerstvo průmyslu a obchodu Hospodářská komora Českomoravská záruční a rozvojová banka Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Obce a kraje Hlavní město Praha Město Valašské Meziříčí Zlínský kraj Zahraniční podpora Strukturální fondy EU v České republice OP Podnikání a inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost Regionálních operační programy OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptibilita Mezinárodní visegrádský fond Česko-německý fond budoucnosti

5 5. Jiné formy podpory Nadace Nadace OSA Nadace život umělce Sponzoring Logo sponzora na propagačních materiálech Banner sponzora Reklama zprostředkovaná hosteskami Alternativní umístění reklamy Titulární partnerství Internetová reklama Návrhy a doporučení Predikce budoucího vývoje Koncepce rozvoje malých a středních podniků na období Koncepce účinnější podpory umění na léta Cíl, metody a bariéry zpracování diplomové práce Závěr Resumé Seznam použitých zdrojů Seznam použité literatury Seznam použitých elektronických zdrojů Seznam použitých právních předpisů Příloha č. 1: Popis projektu - Nahrávání a vydání hudebního CD hudební skupiny Wotienke & Band (Valašské Meziříčí) Příloha č. 2: Popis projektu Hudební festival Nu Jazz Dayz 2008 (Mezinárodní visegrádský fond) Příloha č. 3: Popis projektu - Vznik hudebního CD Valmez 2009 (Nadace OSA)

6 1 Úvod Podpora podnikání, stejně jako podpora kultury, je v České republice téměř dvě desetiletí po Sametové revoluci stále mimořádně aktuálním tématem, které nabízí velké množství úvah o současném stavu a možnostech budoucího zlepšování podmínek pro tyto dvě oblasti. Téma Podpora podnikání hudebního průmyslu v ČR jsem si zvolila z několika důvodů. Prvním je můj prakticky orientovaný zájem o získávání dotací a grantů, na který nahlížím jako na užitečnou, naplňující a poměrně kreativní činnost umožňující podílet se na uskutečňování zajímavých projektů. Sama jsem už o několik dotací žádala pro občanské sdružení, jehož jsem členem a pro hudební agenturu, pro kterou pracuji. Některé z již takto dříve zpracovaných popisů projektů jsem zařadila do přílohové části této práce a to z pohnutek, ke kterým se ještě vrátím níže. Dalším důvodem výběru tématu diplomové práce je právě mé zaměstnání v hudební agentuře, která se zaměřuje na pořádání festivalů, koncertů, provozování internetového obchodu s hudebním merchandisem a kulturního serveru. Chtěla jsem věnovat svůj čas vypracovávání praktické diplomové práce tak, abych poznatky při jejím psaní získané mohla využít i ve své praxi. Dalším důvodem mého výběru tématu této práce je můj zájem o hudbu jakožto posluchačky a časté návštěvnice koncertů a současně můj zájem o prostředí hudebního průmyslu a způsoby jeho fungování. Hudební průmysl je poměrně širokým odvětvím podnikání, které je nějakým způsobem navázáno na hudbu jakožto komoditu. Poskytování veřejných podpor nejenom neziskovým organizacím ale i podnikatelům hudebního průmyslu má velký význam pro zkvalitňování hudební kultury v České republice. Převážná většina dotací je totiž udělována pouze neziskovým projektům. Tím jsou podnikatelé podporováni v šíření i alternativnějších podob hudby, než jenom těch se silným komerčním potenciálem. Příkladem může být komerčně pojatý festival s dobrou propagací a tím i návštěvností, jehož součástí je jedna scéna s alternativní hudbou, která získala dotaci. Takovým způsobem dochází k nenásilnému hudebnímu vzdělávání návštěvníků takovéhoto festivalu a podnikatel na neziskové scéně tolik netratí. Hudební průmysl zahrnuje pořádání koncertů, tanečních párty, hudebních festivalů, management hudebníků, prodej hudebního merchandisu, rozhlasové či internetové vysílání, provoz hudebních internetových portálů, provozování hudebních zařízení, nahrávání a prodej zvukových nahrávek, natáčení hudebních videoklipů a koncertních DVD a vydávání knih a periodického tisku věnujících se hudbě. 6

7 Během své praxe jsem se pokoušela získat informace o podpoře malého a středního podnikání v hudebním průmyslu z dostupné literatury. Bohužel jsem zjistila, že na českém knižním trhu neexistuje ani základní přehled této problematiky. Informace jsem tedy poměrně dlouhou dobu získávala na různých internetových stránkách a z právních přepisů, vytvářela jsem si vlastní přehledy a tabulky. Tato situace mě přivedla k myšlence využít nashromážděné znalosti v mé diplomové práci, přičemž téma Podpora podnikání hudebního průmyslu v ČR jsem si v souladu s původním zadáním Podpora malého a středního podnikání zúžila pouze na oblast malého a středního podnikání, mimo jiné i proto, že velké podniky na velké množství podpor z důvodu nastavení podmínek ani nedosáhnou. Cílem této diplomové práce je především analýza současného stavu možností podpory malého a středního podnikání hudebního průmyslu, obsahující interakci práva a ekonomie, která by byla rovněž prakticky využitelná pro malé a střední podnikatele v hudebním průmyslu, kteří uvažují o využití podpor kultury a podnikání spolu s návrhem případných změn. Podporou pak mám na mysli především dotace poskytované Ministerstvem kultury ČR, Ministerstvem obchodu a průmyslu ČR, územními samosprávnými celky, Strukturálními fondy EU, českými nadacemi, Mezinárodním visegrádským fondem a Česko-německým fondem budoucnosti. Nepopírám, že existují ještě další nadace poskytující podporu hudebnímu odvětví, ale jejich využití pokládám spíše za marginální, často regionálně omezené a vhodné spíše pro neziskové organizace, proto se jim v této práci dále nevěnuji. Z důvodu praktické užitečnosti této práce jsem se rozhodla připojit k diplomové práci i přílohovou část, která obsahuje podklady pro podání žádostí k dotačním programům, které v této práci zmiňuji. Všechny tyto podklady jsou v době zpracování této práce co možná nejaktuálnější. Jako přílohy jsem zařadila i několik vypracovaných popisů projektů, pro něž jsem sama žádala o dotaci. Dotace pro tyto projekty byly přiděleny a projekty už úspěšně proběhly nebo jsou ve stádiu realizace. K jejich přiložení k práci jsem přistoupila, neboť si myslím, že by mohly být dobrým vodítkem pro zpracování jiných žádostí o dotace, neboť dobře vypracovaný popis projektu je vedle splnění formálních požadavků a rozpočtu hlavním měřítkem, podle kterého se rozhoduje o přidělení dotace. Při vypracování této práce jsem čerpala z dostupné literatury a především z internetových zdrojů. Časté aktualizace internetových zdrojů mi umožnili využít i literaturu, která je již mnohdy zastaralá tak, abych mohla využít myšlenek autorů odborné literatury spolu s aktuálními informacemi získanými na internetových stránkách. 7

8 2 Teoretická východiska podpory malého a středního podnikání 2.1 Malé a střední podnikání Evropská charta pro malé podniky z roku 2000 deklaruje, že malé a střední podniky jsou pro EU páteří evropské ekonomiky a hlavním zázemím její konkurenční schopnosti vůči ostatnímu světu.... EU považuje malé a střední podniky za klíč k řešení citlivého sociálního problému zaměstnanosti, dále pak za základnu pro účinnou inovační politiku nižších řádů, rozvoj podnikavosti s vytváření evropské ekonomiky založené na znalostech. 1 Malé a střední podnikání v České republice upravuje zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Ten v 2 odkazuje ohledně definice malého a středního podnikatele na předpis Evropských společenství, konkrétně tedy na Přílohu I k Nařízení komise č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u státní podpory malého a středního podnikání. Dle této definice se podnikatelé dělí na drobné, malé, střední a velké. Drobný, malý a střední podnikatel je ten, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a zároveň jeho aktiva, pokud daný podnikatel vede účetnictví, či majetek, pokud daný podnikatel nevede účetnictví, nedosahují částky 43 milionů EUR, nebo pokud jeho obrat či příjmy nedosahují částky 50 milionů EUR. Malý podnikatel je ten, který zaměstnává méně než 50 zaměstnanců a jeho aktiva či majetek nebo obrat či příjmy nedosahuje 10 milionů EUR, přičemž tyto údaje se počítají za předchozí účetní nebo zdaňovací období. 2 Drobný podnikatel zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a jeho roční obrat nebo celková bilance nepřesahuje 2 miliony EUR. 3 Podle Přílohy č.1 Zprávy o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2007 se v České republice v roce 2007 nacházelo celkem malých a středních podniků. Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu podniků pak činil 99,83 %. Malé a střední podniky zaměstnávaly zaměstnanců, čímž dosáhly 61,41 % podílu zaměstnanců v celkovém počtu zaměstnanců v České republice. 4 1 Vodáček, L. - Vodáčková, O. Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004, s Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Petříček, V. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. 1. vyd. Praha: CORONA s.r.o. 4 MPO Malé a střední podnikání Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2007: [online]. [citováno 19. října 2008]. Dostupné z: 8

9 Pokud se zabýváme podporou malého a středního podnikání, je jistě na místě položit si otázku, proč by zrovna malé a střední podnikání mělo být podporováno. Odpověď můžeme hledat v obrovském významu, které malé a střední podnikání má pro Českou republiku i v množství úskalí, na které naráží. Evropská unie označuje malé a střední podniky za páteř evropské ekonomiky. Je tomu tak zejména proto, že malé a střední podniky výrazně přispívají k celkové zaměstnanosti obyvatelstva a hrají důležitou roli pro sociální a ekonomickou soudržnost regionů. Oproti velkým společnostem, které mnohdy směřují spíše k monopolizaci trhu, malé a střední podniky naopak podněcují konkurenci, která nutí ostatní podniky ke zvyšování kvality zboží a služeb. Zaplňují menší prostory trhu, které nejsou pro velké podniky příliš zajímavé. Spolu s rozvojem malého a středního podnikání prosperují i obce a regiony. 5 Tyto přínosy malého a středního podnikání ohrožuje několik externích faktorů, které je činí slabšími a zranitelnějšími ve srovnání s velkými podniky. Vzhledem k menšímu objemu kapitálu, kterým disponují, a těžšímu přístupu k úvěrům jsou citlivější na výkyvy trhu či ekonomiky než velké společnosti. Oproti těmto jsou znevýhodněny i horším přístupem k informacím, poradenství, odbornému vzdělávání, veřejným zakázkám a zahraničním trhům. Vedle těchto externích bariér existují i interní bariéry rozvoje malého a středního podnikání. Především se mezi ně řadí nízká motivace, obava z rizika, nízká kvalifikace a nedostatek kapitálu. 6 Mezi další znevýhodnění malých a středních podnikatelů oproti podnikatelům velkým se řadí i nekalá konkurence velkých podniků, dumpingové ceny dovážených výrobků, silná konkurence nadnárodních obchodních řetězců, množství administrativní zátěže a platební nekázeň zákazníků a klientů, která způsobuje druhotnou platební neschopnost Podpora podnikání Veřejná podpora Veřejná podpora je podpora poskytovaná především státem či územními samosprávnými celky zejména za účelem regionálního rozvoje, prosazování politik veřejného zájmu (ochrana životního prostředí, výzkum a vývoj, odborná příprava), podpory rozvoje určitých aktivit nebo 5 Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Jurčík, R. Černý, P. Kincl, M. Križan, P. Neubauerová, G. Vedra, J. Právní úprava veřejné podpory v České republice: včetně úplného znění zákona o veřejné podpoře s komentářem a související judikatury. 1. vyd. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o.,

10 ochrany kulturního dědictví. 8 Legální definici můžeme nalézt v čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropských společenství, na kterou nepřímo odkazuje i Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje: veřejnou podporou se rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoliv formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy. 9 Vedle již zmíněných přínosů malého a středního podnikání, které ospravedlňují udělování podpory tomuto sektoru, přistupuje v hudebním odvětví ještě další, nezanedbatelný, důvod, proč podporovat malé a střední podnikání v hudebním průmyslu. Tímto důvodem je vedle podpory podnikání současná podpora kultury a umění v České republice. Dle koncepce vypracované Ministerstvem kultury pod názvem Koncepce účinnější podpory umění na léta : Umění a kultura obecně prospívají veřejné oblasti tím, že zvyšují kvalitu života a jsou nedílnými součástmi trvale udržitelného rozvoje a podmínek stability společnosti. Umění regeneruje společnost, artikuluje a interpretuje poznání, utváří životní styly, plní identifikační funkce, je zdrojem zábavy a předmětem aktivit volného času, zlepšuje duševní a fyzické zdraví občanů a celkové společenské prostředí naší země, přitahuje mladé lidi a chrání je před negativními vlivy a různými závislostmi. Je také důležitým preventivním faktorem vzniku sociálně patologických jevů, jako jsou rasová a národnostní nenávist, netolerance vůči handicapovaným, nemocným, starým, menšinám, a zároveň napomáhá při jejich odstraňování. Umění je považováno za významný ekonomický faktor. Podmiňuje nová, ekonomicky progresivní odvětví, kterými jsou kulturní a kreativní průmysl. Umělecká díla, včetně architektury, a instituce, jež je prezentují, jsou také významným cílem kulturní turistiky, a turistické oblasti díky umění získávají příjmy, které mají ekonomický charakter renty. Umění a umělecké produkce povzbuzují místní ekonomický růst a rozvoj díky tomu, že na sebe formou koprodukcí a prostřednictvím různých forem spolupráce na regionální, nadregionální a mezinárodní úrovni vážou finanční prostředky. Nezanedbatelné jsou taktéž multiplikační efekty, projevující se ve vazbách na celou řadu dalších služeb.... Prezentace a propagace 8 Čtvrtníková, I. Jabůrková, M. Maurová, E. Váňa, L. Škeříková, D. Veřejná podpora a veřejné zakázky po vstupu do EU: průvodce pro obce a města. 1. vyd. Praha: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2005, s Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s

11 umění a kultury všeobecně za hranicemi země je důležitým nástrojem zahraniční politiky státu. 10 Podpora malého a středního podnikání si klade za cíl zejména zvýšit konkurenceschopnost těchto podniků. Nelze ale opominout i negativní jevy, které se k udělování podpory váží. Podpora narušuje vzájemnou rovnost podniků, kdy jeden podnik je, často celkem neopodstatněně, zvýhodněn oproti svým konkurentům, kteří žádnou podporu nedostali. Takto de facto dochází k narušení hospodářské soutěže. Z tohoto hlediska není přímá podpora, tedy dotace, zvýhodněné úvěry, záruky a finanční příspěvky, zcela vhodnou formou zvyšování konkurenceschopnosti a jako vhodnější se jeví podpora nepřímá. Jako podporu nepřímou označujeme zejména zjednodušování administrativy, zohledňování zájmů malých a středních podnikatelů při tvorbě právních předpisů a zjednodušení přístupu k informacím. 11 Na počátku 20. století vzniklo v návaznosti na rozvoj mezinárodního obchodu tzv. antipodporové právo. Na základě tohoto práva je dnes v Evropské unii možné udělovat veřejnou podporu pouze podle stanovených pravidel a transparentním způsobem. Veřejná podpora je poskytována na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby o její poskytnutí, přičemž na získání veřejné podpory neexistuje právní nárok. O tom zda bude nebo nebude veřejná podpora poskytnuta, rozhodují státní orgány výlučným uvážením. 12 Veřejná podpora je v České republice upravena Zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Centrálním koordinačním, poradenským, konzultačním a monitorovacím orgánem v oblasti veřejné podpory je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který úzce spolupracuje s Evropskou komisí. 13 Vzhledem ke skutečnosti, že veřejná podpora je ve své podstatě zakázaná, je její přidělování možné pouze na základě výjimek, a to buď výjimek blokových nebo rozhodnutím Evropské komise, přičemž podpora de minimis není považována za veřejnou podporu. Bloková výjimka je ustavována nařízením Evropské komise, mimo jiné je takto upravena i veřejná podpora určená malým a středním podnikům. Další souhlas Evropské komise pak není nutný. Oproti tomu podpora de minimis není zahrnuta do režimu veřejných podpor, 10 Koncepce a jiné dokumenty Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 21. října 2008]. Dostupné z: 11 Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Jurčík, R. Černý, P. Kincl, M. Križan, P. Neubauerová, G. Vedra, J. Právní úprava veřejné podpory v České republice: včetně úplného znění zákona o veřejné podpoře s komentářem a související judikatury. 1. vyd. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o., Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, v platném znění. 11

12 neboť takto poskytnutá podpora je tak malého rozsahu, že nemá negativní dopad na hospodářskou soutěž. Celková výše podpor de minimis poskytnutých jednomu příjemci za období předchozích tří let musí být nižší než ,- EUR, v opačném případě se již nejedná o podporu de minimis. 14 Pokud hovoříme o definici veřejné podpory, nesmíme zapomenout na formy, ve kterých může být veřejná podpora poskytována. Mezi formy veřejné podpory můžeme zařadit zejména podporu podnikatelům určenou k investicím, vzdělávání, výzkumu a vývoji, půjčky a záruky, poradenství, daňová zvýhodnění a úlevy na platbách na sociálním a zdravotním zabezpečení a slevy na daních Veřejná podpora a de minimis CzechInvest:: [online]. [citováno 30. října 2008]. Dostupné z: 15 Čtvrtníková, I. Jabůrková, M. Maurová, E. Váňa, L. Škeříková, D. Veřejná podpora a veřejné zakázky po vstupu do EU: průvodce pro obce a města. 1. vyd. Praha: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka,

13 3 Institucionální podpora v ČR 3.1 Dotace V 3 písm. a) Zákona o rozpočtových pravidlech je pro účely Rozpočtových pravidel vymezen pojem dotace, kterými se rozumí: peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. 16 Další definici dotace nalezneme v 27 odst. 7 vyhlášky č. 504/2002 Sb.: Za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství nebo z veřejných rozpočtů cizích států a prostředky a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Položka se snižuje o případné závazky k poskytovateli dotace z důvodu jejího nedočerpání, zneužití nebo vrácení. 17 Totožnou definici dotace opakuje i vyhláška č. 505/2002 Sb. v 26 odst. 4, ale rozšiřuje ji o následující věty: Do ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se zahrnuje i dotace poskytnutá na pořízení majetku.... Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci. 18 Definice uvedené ve vyhláškách č. 504/2002 Sb. a č. 505/2002 Sb. tedy vymezují pojem dotace šířeji než Rozpočtová pravidla, když k finančním zdrojům dotací přiřazují vedle státního rozpočtu, státních finančních aktiv a Národního fondu i státní fondy a rozpočet územních samosprávných celků. V této práci vycházím z této rozšířené definice, neboť i Státní fond kultury ČR a Územně samosprávné celky pokládám za významné poskytovatele dotací na podporu malého a středního podnikání. 16 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla. 17 Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. 18 Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. 13

14 Všechny tři právní definice dotace se shodují v podmínce, že dotace musí být přidělena na konkrétní účel. Právě vhodný výběr účelu a jeho kvalitně provedená obhajoba v popisu projektu, který se pravidelně přikládá k žádostem o dotaci jako příloha, jsou jedny z nejvýznamnějších faktorů, které rozhodují o udělení či neudělení dotace. V 2 Rozpočtových pravidel je zamítnut právní nárok na dotaci: Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. 19 Znamená to tedy, že i v případě včasného odevzdání správně a úplně vyplněné žádosti o dotaci oprávněným subjektem nemůže tento subjekt uplatňovat jakýkoliv právní nárok na peněžní prostředky státního rozpočtu, čímž je míněna dotace a přijetí či odmítnutí žádosti je čistě na zvážení instituce, která dané grantové či dotační řízení vypsala. Paralelně používaný pojem grant není v žádném z právních předpisů České republiky definován. Jeho užívání v praxi je většinou plně zaměnitelné s pojmem dotace. 3.2 Ministerstvo kultury Ministerstvo kultury je podle 8 zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ústředním orgánem státní správy pro výrobu a obchod v oblasti kultury (mimo jiné) zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění: Ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky; připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila; dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. 21 jasně definuje Ministerstvo kultury jakožto státní orgán kompetentní k ovlivňování podmínek malého a středního podnikání v hudební branži, a to zejména přípravou a navrhováním zákonů i jiných právních předpisů ovlivňujících výrobu a obchod v oblasti kultury. Další podstatnou funkcí Ministerstva kultury je vyhlašování grantových řízení a následné přidělování grantů. Je tedy zřejmé, že pokud chceme analyzovat 19 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 20 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 21 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 14

15 institucionální podporu malého a středního podnikání hudebního průmyslu pro Českou republiku, nemůžeme opominout právě Ministerstvo kultury jakožto ústřední státní organizaci pro oblast kultury. Jak je uvedeno na internetových stránkách Ministerstva kultury: Grantová řízení jsou každoročně vyhlašována v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), dále v souladu s "Hlavními oblastmi státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím", které vydává Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. Dotace jsou poskytovány na základě Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, které vláda schválila usnesením č. 114 ze dne a jsou přílohou tohoto usnesení, a na základě interního předpisu MK, tj. Příkazu ministra kultury č. 4/ Mohlo by se zdát, že Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím vydávané Radou vlády pro nestátní neziskové organizace a Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy nejsou pro tuto diplomovou práci zajímavé, neboť upravují poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím, nikoliv malým a středním podnikatelům, jejichž primárním účelem je vytvářet zisk, jak ostatně vyplývá ze znění 2 odst. 1 obchodního zákoníku: Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. 23 Název nicméně v těchto případech zcela neodpovídá skutečnosti. Dokument s názvem Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2009 vydaný jako příloha usnesení vlády 692 za dne 9. června 2009 obsahuje jednu hlavní oblast s okruhem možných příjemců zahrnující právnické a fyzické osoby podnikající v oblasti kultury. Hlavní oblast Kulturní aktivity spadající pod působnost Ministerstva kultury zahrnuje podporu kulturních aktivit v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury. Tento dotační program je vyhlašován na základě strategických dokumentů s názvy Koncepce účinnější podpory umění na léta a Usnesení vlády ze dne 31. května 2006 č Zásady pro poskytování dotací Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 7. října 2008]. Dostupné z: 23 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů příloha.pdf (application/pdf objekt): [online]. [citováno 7. října 2008]. Dostupné z: %C5%99%C3%ADloha%20.pdf. 15

16 V Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy se v části I. odst. 3 uvádí, že dotace mohou být poskytovány podle 7 odst. 1, písm. f) zákona č. 218/2000 Sb., i dalším právnickým osobám, založeným nebo zřízeným k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně právní ochrany dětí, pokud tak ústřední orgán státní správy (dále jen ústřední orgán ) rozhodne. 25 Co to znamená pojem kulturní služba je upraveno v Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 v Článku I. odst. 4.: Za kulturní služby jsou považovány a) jednorázové akce (např. koncert, výstava, festival, vydání neperiodické publikace apod.) b) činnosti (např. vydávání časopisů, celoroční divadelní činnost, apod.) 26 Dotace může být tedy poskytnuta i podnikajícímu, ziskovému subjektu, ale pouze na konkrétní kulturní službu, která je sama o sobě nezisková. Toto tvrzení je podpořeno i písemným vyjádřením hudební referentky A. Chorvátové, oddělení umění, odbor umění a knihoven Ministerstva kultury: Zákon č. 218/2000 Sb., umožňuje poskytovat dotace ze státního rozpočtu i podnikatelským subjektům, konkrétně v 7. Ministerstvo kultury vyhlašuje výběrové dotační řízení i pro podnikatelské subjekty (ve smyslu podpory malého a středního podnikání), avšak s podmínkou, že projekt nesmí být ziskový. Ministerstvo kultury, konkrétně odbor umění a knihoven, nezkoumá, zda žadatel-obchodní subjekt, či fyzická osoba se živnostenským listem, je v době podání žádosti ziskový. Úřad MK zjišťuje formální náležitosti žádosti o dotaci - projektu, mimo jiné i to, zda je předložený projekt neziskový (a pokud projekt obdrží dotaci ze státního rozpočtu, neziskovost kontroluje i ve vyúčtování dotace). Prostřednictvím poradního orgánu hudební komise Ministerstva kultury posuzuje především uměleckou kvalitu předkládaného projektu. 27 Schválený rozpočet Ministerstva kultury pro rok 2008 počítal s výdaji ve výši ,- Kč. Z této částky připadla na výdaje určené na spolufinancování komunitárních programů částka ve výši ,- Kč a na výdaje určené na kulturní aktivity ve výši ,- Kč, což jsou výdaje Ministerstva kultury relevantní k použití v hudebním odvětví reprezentovaném malými a středními podnikateli Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, příloha k usnesení vlády ze dne 7. února 2001 č Příkaz ministra kultury ČR č. 13/2007, kterým se stanoví pravidla poskytování neinvestičních a investičních dotací Ministerstvem kultury podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, a dle vyhl. č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, č.j.3 215/2007-EO/2. 27 cit. z ové komunikace mezi autorkou této práce a paní Chorvátovou ze dne 10. října Ministerstvo Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 5. října 2008]. Dostupné z: 16

17 řízení. 29 Příkaz ministra kultury ČR č. 13/2007 se v Článku III. věnuje sledování a kontrole Žádosti o dotace přihlášené do grantových řízení spadajících pod Ministerstvo kultury posuzují grantové komise, které se skládají z odborníků pro danou oblast. Pravidla pro výběr členů grantových komisí a pro způsob jejich jednání upravuje interní předpis Ministerstva kultury s názvem Příkaz ministra kultury č. 42/2006, kterým se vydává statut a jednací řád komisí a subkomisí pro výběrová dotační řízení vyhlašovaná Ministerstvem kultury. Příkazem ministra kultury jsou stanovena i pravidla poskytování neinvestičních a investičních dotací Ministerstvem kultury. V Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 se specifikuje množství podstatných pojmů a pravidel. Dotace může být dle Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek I. odst. 5 poskytnuta maximálně do výše 70 % nákladů daného projektu, nicméně v opodstatněných případech se otevírá možnost požádat o procentní zvýšení dotace. O takovémto navýšení rozhoduje úřadující ministr kultury. V Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek II. se upravuje postup při poskytování dotace. Vzorový formulář žádosti o dotaci je přílohou k tomuto Příkazu. Povinnou součástí projektu je popis projektu, rozpočet projektu vyplněný na předepsaných rozpočtových formulářích a kopie vyžádaných identifikačních dokladů. Podle Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek II. odst. 4 rozhoduje o přidělení dotace ředitel příslušného odboru na základě návrhu poradních orgánů, přičemž se zkoumá způsob, jakým žadatel o dotaci využíval dotace přidělené v minulých letech. O přidělení dotace se na základě Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek II. odst. 7 rozhoduje formou Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. V tomto Rozhodnutí je vymezen účel poskytnuté dotace a přesné podmínky jejího využití žadatelem o dotaci. Součástí takto vymezených podmínek je i požadavek, aby žadatel o dotaci vedl příjmy a náklady dotovaného projektu odděleně od své ostatní činnosti z důvodu snazší kontroly využívání dotace. V Rozhodnutí je dále vyčíslen rozpočet dotovaného projektu, v němž, jak už bylo výše zmíněno, nemůže být započítán zisk, a výše dotace. Dle Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek II. odst. 14 není možné vztáhnout na rozhodnutí o dotaci předpisy o správním čerpání dotace. Dle prvních tří odstavců Článku III. náleží sledování a kontrola čerpání dotace do působnosti Ministerstva kultury, které ji provádí v rámci celého účetnictví příjemce dotace. Kontrolu mu usnadňuje právo požadovat po příjemci dotace písemné zprávy o čerpání dotace 29 Příkaz ministra kultury ČR č. 13/2007, kterým se stanoví pravidla poskytování neinvestičních a investičních dotací Ministerstvem kultury podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, a dle vyhl. č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, č.j.3 215/2007-EO/2. 17

18 a povinnost žadatele odevzdávat vyúčtování skutečných nákladů a příjmů realizovaného projektu. V případě, že příjemce dotace dotovaný projekt zcela nebo částečně neuskuteční, je dle Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek III. odst. 5 povinen poskytnutou dotaci nebo její poměrnou část vrátit spolu s vyúčtováním. Dojde-li po vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu k vázání prostředků státního rozpočtu, nebo bude-li zjištěno, že informace, na jejichž základě byla dotace přidělena, nebyly pravdivé, nebo pokud bylo Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu vydáno v rozporu se zákonem či právem evropských společenství, pak bude dle Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek IV. odst. 1 zahájeno Řízení o odnětí dotace a ukládání sankcí za porušení rozpočtové kázně v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., v platném znění a dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, na toto Řízení o odnětí dotace a ukládání sankcí za porušení rozpočtové kázně se na rozdíl od Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu vztahují obecné předpisy o správním řízení Granty a dotace využitelné pro malé a středné podnikání v hudebním odvětví Ministerstvo kultury, odbor umění a knihoven vyhlašuje každoročně výběrové dotační řízení na podporu projektů profesionálního hudebního umění. Granty podporující hudební umění jsou rozděleny do dvou oblastí: alternativní hudba a klasická hudba. Těchto výběrových dotačních řízení se mohou zúčastnit fyzické i právnické osoby působící v oblasti kultury, které jsou občany České republiky, nebo které sídlí na území České republiky. Druhy podporovaných aktivit jsou pro oblast alternativní hudby rozčleněny do devíti tematických okruhů. Tematický okruh hudební festivaly je určen pro festivaly alespoň nadregionálního významu, dále jsou podporovány okruhy s názvy Koncertní projekty výjimečné dramaturgické objevnosti, Interdisciplinární projekty s těžištěm v hudebním umění, Tvůrčí dílny, kurzy, soutěže pro profesionální umělce v oblasti interpretace, skladby apod., Vydávání hudebních edic, CD ROM, odborných knižních, lexikografických a encyklopedických prací českých autorů z hudební oblasti, Odborné periodické publikace 30 Příkaz ministra kultury ČR č. 13/2007, kterým se stanoví pravidla poskytování neinvestičních a investičních dotací Ministerstvem kultury podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, a dle vyhl. č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, č.j.3 215/2007-EO/2. 18

19 (časopisy), Nahrávání, výroba, rozmnožování, sdělování zvukových a zvukově obrazových záznamů s českou dramaturgicky objevnou, umělecky a historicky významnou a výrazně nekomerční hudbou, Hudebně informační, propagační a dokumentační činnost a Hudební konference. 31 Oblast klasické hudby je rozdělena na dvanáct tematických okruhů, které zahrnují tematický okruh Hudební festivaly, Koncertní činnost v oblasti české soudobé hudby v kontextu se zahraniční soudobou tvorbou, Koncertní akce výjimečné dramaturgické objevnosti s regionálním významem (i v rámci festivalu či cyklu), Kontinuální činnost stálých profesionálních komorních souborů, Interdisciplinární projekty s těžištěm v hudebním umění, Tvůrčí dílny, kurzy, soutěže pro mladé profesionální umělce v oblasti interpretace, skladby, hudební publicistiky apod., Vydávání hudebních edic, CD ROM, odborných knižních, lexikografických a encyklopedických prací českých autorů z hudební oblasti, Odborné periodické publikace (časopisy), Nahrávání, výroba, rozmnožování, sdělování zvukových a zvukově obrazových záznamů s českou dramaturgicky objevnou, umělecky a historicky významnou a výrazně nekomerční hudbou, Hudebně informační, propagační a dokumentační činnost, Hudební konference a Významná výročí osobností české hudební kultury, která jsou pro každý rok konkrétně určena. Pro rok 2009 je stanoven Bohuslav Martinů vzhledem k 50. výročí jeho úmrtí a Josef Bohuslav Foerster vzhledem ke 150. výročí jeho narození. 32 Žádost o dotaci se podává na předepsaném formuláři spolu s vyplněným formulářem rozpočtu projektu, podrobným popisem projektu a povinnými přílohami. Povinné přílohy zahrnují kopii dokladu o právní subjektivitě žadatele, kopii dokladu prokazujícího oprávnění osoby jednající za žadatele za něj při podání žádosti jednat, kopii dokladu o oprávnění k podnikání odpovídající předkládanému projektu, kopii smlouvy o založení běžného bankovního účtu, potvrzení o podání žádosti o finanční participaci minimálně jednoho dalšího veřejného rozpočtu, popřípadě odborné recenze a kopie licenčních smluv. Žádosti jsou hodnoceny podle předem stanovených kritérií. Formální kritéria sledují správné vyplnění žádosti včetně všech příloh. Obsahová kritéria zkoumají přínos pro obor, přínos pro rozvíjení umělecké různorodosti, velikost území, pro které je projekt koncipován, propracovanost 31 Hudební umění 2009 (granty) Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 22. října 2008]. Dostupné z: 32 Hudební umění 2009 (granty) Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 22. října 2008]. Dostupné z: 19

20 projektu, množství finančních zdrojů, reálnost a realizovatelnost projektu a způsob využití dříve udělené dotace, pokud již nějaká byla udělena Granty na podporu kulturních aktivit organizovaných ve spolupráci se zahraničními partnery Ministerstvo kultury, odbor zahraniční, každoročně vypisuje v souladu se zákonem č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů granty na podporu kulturních aktivit organizovaných ve spolupráci se zahraničními partnery. Tyto granty jsou určeny pro organizátory kulturních aktivit s výjimkou příspěvkových organizací Ministerstva kultury a takových kulturních aktivit, které již získaly podporu z programu EU Kultura 2000 a Kultura 2007, mezinárodních knižních veletrhů, mezinárodních filmových festivalů a prodejních výstav a veletrhů. O tyto granty je možné žádat v rámci některého ze čtyř okruhů: 1. Projekty vysílané do hlavních měst členských států EU v 1. pololetí Ostatní vysílané projekty do zahraničí 3. Projekty přijímané ze zahraničí 4. Projekty organizované společně subjekty ze zemí Visegrádu 34 Žádost o grant musí být podána na předepsaném formuláři spolu s předepsaným formulářem pro rozpočet projektu a musí být doplněna o povinné přílohy. Povinnou přílohou je kopie o registraci právní subjektivity, doklad o oprávnění osoby jednající za žadatele, kopie dokladu o založení bankovního účtu, osvědčení či čestné prohlášení, že na žadatele o dotaci nebyl prohlášen konkurs, že není v likvidaci, ve vyrovnávacím řízení, jeho podnikání nepodléhá soudní správě, že nebyl pravomocně odsouzen za čin související s jeho podnikatelskou činností a že má splněny veškeré povinnosti týkající se placení daní, poplatků a příspěvků na sociální zabezpečení. Vyhlášení grantového řízení zahraničního odboru dále 33 Hudební umění 2009 (granty) Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 22. října 2008]. Dostupné z: 34 Vyhlášení grantového řízení zahraničního odboru na rok 2009 Ministerstvo kultury: [online]. c2007, [citováno 13. října 2008]. Dostupné z: 20