MASARYKOVA UNIVERZITA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra technické a informační výchovy Didaktické materiály pro výuku základů technického kreslení na druhém stupni základní školy Diplomová práce Brno 2015 Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Hodis, Ph.D. Autor práce: Bc. Dana Polášková

2 Bibliografický záznam POLÁŠKOVÁ, Dana. Didaktické materiály pro výuku základů technického kreslení na druhém stupni základní školy : Diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra technické a informační výchovy, Vedoucí diplomové práce Ing. Zdeněk Hodis, Ph.D. Anotace Diplomová práce Didaktické materiály pro výuku základů technického kreslení na druhém stupni základní školy se zabývá problematikou technického kreslení. Úvodní část se zabývá didaktikou techniky, zařazení technického kreslení do RVP ZV. V příloze se nacházejí pracovní listy, které vycházejí z teoretických poznatků. Poslední část se týká výzkumu, který ověřuje pracovní listy. Annotation Master's thesis "Didactic materials for teaching the basics of technical drawing in the second grade of primary school" deals with the issue of technical drawing. The introductory part deals with the didactics of the techniques, the inclusion of a technical drawing to the RVP ZV. In the annex are worksheets, which are based on theoretical knowledge. The last part concerns the research that validates the work sheets. Klíčová slova Technické kreslení, technická výchova, technické zobrazování, kótování, technická dokumentace. Keywords Technical drawing, technical education, technical imaging, dimension, technical documentation.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 30. listopadu Bc. Dana Polášková

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce Ing. Zdeňkovi Hodisovi, Ph.D., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Děkuji všem pedagogům z navštívených škol za jejich ochotu. V neposlední řadě bych ráda poděkovala své rodině a manželovi za pomoc a trpělivost.

5 Obsah ÚVOD TECHNICKÉ KRESLENÍ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE DIDAKTIKA TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ TECHNICKÉ KRESLENÍ ZÁKLADY RÝSOVÁNÍ TECHNICKÁ NORMALIZACE ZÁKLADY ZOBRAZENÍ PROSTOROVÝCH ÚTVARŮ PRAVOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ ZOBRAZOVÁNÍ JEDNODUCHÝCH A SLOŽENÝCH TĚLES PRAVIDLA PRO ZOBRAZOVÁNÍ KÓTOVÁNÍ ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLU VÝUKOVÉ MATERIÁLY VYUŽITÍ VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE PŘEDSTAVENÍ A CÍL VÝZKUMU METODIKA VÝZKUMU VÝZKUMNÉ OTÁZKY A DOTAZNÍK REALIZACE VÝZKUMU A VÝZKUMNÝ VZOREK ZÁZNAM ROZHOVORŮ VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ ZÁVĚR ŠETŘENÍ ZÁVĚR SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY... 66

6 Úvod Cílem této diplomové práce je navrhnout a vytvořit soubor pracovních listů pro výuku technického kreslení na druhém stupni základní školy podle platných technických norem a správných didaktických zásad. Umožnit jejich použití jako opory při výuce na základních školách, nebo k základnímu procvičování znalostí na středních odborných školách s technickým zaměřením. V současné době se mezi výukovými materiály neobjevuje žádná učebnice pro základní školu, která by obsahovala pracovní listy k procvičování učiva, a proto je cílem návrh a vytvoření souboru pracovních listů vhodných pro výuku na základní škole. Navrhované řešení musí umožňovat jednoduchou práci s nimi a pochopitelné zadání. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část je teoretická, která se dělí do dvou hlavních kapitol. První kapitola vychází ze současných požadavků rámcového vzdělávacího programu pro vzdělávání především oblasti Člověk a svět práce. Uvádí obecnou didaktiku technických předmětů. Druhá kapitola představuje základní a rozšiřující učivo technického kreslení a konstruování na základní škole. Druhá část je praktická. V první kapitole je popsán vzhled a obsah jednotlivých pracovních listů. Soubor pracovních listů je navržen tak, aby obsahoval náplň učiva technického kreslení na základní škole. Jsou tu zmíněny i rizika, která mohou vzniknou při samostatné práci s nimi. Další kapitola je věnována ověřování pracovních listů, které proběhlo v podobě výzkumného šetření. Závěr práce obsahuje zjištěné výsledky a jejich zhodnocení. 6

7 1 Technické kreslení na základní škole Na základních školách se klade důraz na rozvoj technického vzdělávání a manuálních dovedností. Předmět technické kreslení žákům rozvíjí prostorovou představivost, technické myšlení, tvůrčí činnost, porozumění jednoduchým technickým náčrtkům a výkresům. Během výuky se žáci seznámí s normami, podle kterých budou schopni prakticky vytvořit výkresovou dokumentaci zobrazující jednoduchý objekt. Získané znalosti mohou využít během svého života, při orientaci v montážních návodech technických výrobků. Technické kreslení souvisí i s ostatními předměty vyučovanými na základní škole. Při výuce se žáci zdokonalí v rýsování a znázorňování těles. Tyto dovednosti jsou vhodné pro budoucí uchazeče středních škol se zaměřením na technické obory. 1.1 Rámcový vzdělávací program Nejvyšší úroveň nároků na vzdělávání v České republice je definována Rámcovým vzdělávacím programem (RVP) a projektem Národní program pro rozvoj vzdělávání, označovaným jako Bílá kniha. Soustava kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let má dvě úrovně státní a školní. Státní úroveň představuje Národní program vzdělávání a Rámcový vzdělávací program, určuje rámec základního vzdělávání. Školní vzdělávací program představuje školní stupeň. Každá škola si tvoří svůj školní vzdělávací program podle stanovených zásad, které se nacházejí v Rámcovém vzdělávacím programu. Aby škola mohla uskutečnit stanovené nároky, vytváří a postupně rozvíjí u žáků klíčové kompetence, které představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. V Rámcově vzdělávacím programu jsou za klíčové považovány tyto pravomoci: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní. (RVP ZV [online]) Jednotlivé klíčové kompetence se navzájem prolínají. Technické kreslení na druhém stupni základní školy rozvíjí tyto kompetence: Kompetence k učení: - žák se učí vyhledávat a třídit informace, prezentovat je na základě pochopení jejich významu a obsahu, 7

8 - žák se učí používat obecně užívané termíny, znaky a symboly, získané poznatky pak aplikuje při řešení praktických problémů v různých předmětech, - žák se učí zručnosti pracovat s rýsovacími pomůckami, informačními technologiemi, které využívá v ostatních vzdělávacích oblastech, - žák používá jako zdroje informací tištěné i digitální dokumenty. Kompetence k řešení problémů: - žák se učí získané poznatky zobecňovat a aplikovat v životě, - žák se učí vyhodnocovat, zpracovávat a ověřovat věrohodnost informací, - žák řeší problémy samostatně a vybírá vhodné způsoby řešení. Kompetence komunikativní: - žák používá správné názvosloví, - žák umí formulovat své názory a vysvětlit své myšlenky. Kompetence sociální a personální: - žák spolupracuje ve skupině podle svých schopností a znalostí, na základě své role během aktivity pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, - žák si utváří pozitivní představu sám o sobě, díky zvyšování sebedůvěry během rozvoje znalostí a dovedností. Kompetence občanské: - žák se rozhoduje zodpovědně podle dané situace, - žák rozumí základním principům a dodržuje zákony, normy a informační etiku. Kompetence pracovní: - žák využívá získané znalosti a zkušenosti v běžné praxi a přípravě na budoucnost, - žák je seznámen se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zásadami hygieny práce. 8

9 Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk); Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace); Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie); Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět); Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství); Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis); Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova); Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova); Člověk a svět práce (Člověk a svět práce). (RVP ZV [online]) 1.2 Člověk a svět práce Člověk a svět práce zastupuje v Rámcovém vzdělávacím programu oblast techniky. Obor je orientován na praktické pracovní dovednosti a připravuje žáky do života ke zvládnutí běžných manuálních činností v domácnosti (např. výměna žárovky, správné porozumění montážnímu návodu), k volbě dalšího vzdělávání a přípravě na budoucí povolání. Člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů, které jsou pro školu povinné. Na 2. stupni je rozdělen na osm tematických okruhů Práce s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Práce s laboratorní technikou, Využití digitálních technologií, Svět práce. Tematické okruhy na 2. stupni tvoří nabídku, z níž školy vybírají podle svých podmínek a pedagogických záměrů, kromě povinného tematického okruhu Svět práce, minimálně další dva tematické okruhy. Vybrané tematické okruhy je nutné realizovat v plném rozsahu. (RVP ZV [online]) Náplň všech tematických okruhů je určena všem žákům bez výjimky. Zásady bezpečnosti a hygieny při práci jsou nedílnou součástí těchto okruhů. V této oblasti se charakterizuje cílové zaměření pomocí klíčových kompetencí, které vede žáky k: pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných 9

10 výsledků práce osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci. (RVP ZV [online]) Technické kreslení na druhém stupni základní školy je zařazeno do více vzdělávacích tematických okruhů oboru Člověk a svět práce. U každého okruhu je v RVP stanoveno učivo a očekávané výstupy žáků. Tematický celek Práce s technickými materiály seznamuje žáky se všemi druhy materiálů (dřevo, plast, kov), pracovními nástroji a pomůcky. Do tohoto okruhu patří technická dokumentace a výroba jednoduchého náčrtu. Další celek, kam by mohlo být zařazeno technické kreslení, je Design a konstruování. Zde si žáci mohou vyzkoušet sestavení daného modelu podle návodu, náčrtu, plánu nebo jednoduchého programu. Do celku Svět práce se dají zařadit informace žákům o budoucí profesní orientaci. Může se poukázat na profese, které se technickým kreslením zabývají nebo s ním souvisí. (RVP ZV [online]) 1.3 Didaktika technických předmětů Didaktika je teorie vzdělávání a vyučování. Zkoumá podstatu vzdělávání a vyučování, jejich cíle a obsah, organizační formy, vyučovací zásady, metody, 10

11 prostředky. (Friedmann, 2001) Obecná didaktika se v dnešní době rozděluje na dílčí skupiny, tzv. oborové didaktiky. Oborová didaktika je disciplína orientovaná na začlenění odborných poznatků do výuky. Napomáhá k osvojení nezbytných vědomostí a dovedností pro lepší tvorbu a efektivní využití organizačních forem a vyučovacích metod a prostředků. Kropáč a kolektiv považují ve své knize tyto úkoly didaktiky technických předmětů za hlavní: zvyšovat efektivitu vyučovacího procesu v technických předmětech, na základě výzkumů přizpůsobovat učivo, metody, formy a materiální prostředky požadavkům praxe na absolventy vzdělávání a současnému stavu vědeckého poznání, pomáhat vytvářet speciální didaktiky (metodiky) jednotlivých technických předmětů. (Kropáč a kol., 1996) Vyučovací proces Vyučovací proces je tvořen společnou činností učitele a žáka. (Friedmann, 2001) Učitel jako kvalifikovaný odborník má řídící funkci a žáci si aktivně osvojují učivo. Učitel předává učivo upravené podle stanovených cílů, didaktických zásad, vyučovacích metod i prostředků. Formování vědomostí, dovedností a návyků probíhá díky získaným schopnostem. Vědomosti jsou pochopená a zapamatovaná fakta, osvojené poznatky a vztahy mezi nimi. Dovednosti jsou cvikem získané motorické nebo myšlenkové struktury. Jde o praktickou aplikaci vědomostí. Návyky jsou schopnosti automatického výkonu určité činnosti. Schopnosti jsou získané předpoklady pro určitý poznávací nebo motorický výkon. Vyučovací proces se dělí na tyto etapy: Motivace příprava žáků na aktivní osvojování učiva. Hlavním úkolem této etapy je vzbudit u žáků zájem a podnítit je k činnosti. Expozice nové učivo, vytváření nových vědomostí a dovedností. Fixace a aplikace upevňování a prohlubování učiva, používání osvojených vědomostí a dovedností. Diagnostika a klasifikace prověřování výsledků celého procesu výuky. (Friedmann, 2001) 11

12 Další dělení vyučovacího procesu označuje Cangelosi termínem model vyučovacího procesu: 1) stanovení potřeb žáků 2) stanovení učebního cíle 3) výběr učebních činností 4) příprava na učební činnosti 5) vedení učebních činností 6) zhodnocení stupně dosažení učebního cíle. (Cangelosi, 1993) Vyučovací forma Vyučovací proces probíhá v různých vyučovacích formách. Nejznámější z nich je vyučovací hodina. Jde o předem určený časový celek pro práci učitele a žáků. Další vyučovací formy jsou: individuální výuka, frontální výuka, projektová výuka, diferencovaná výuka, skupinová výuka, týmová výuka atd. (Friedmann, 2001) Vyučovací metody Pod pojmem vyučovací metoda bývá obvykle chápán způsob dosahování cíle výuky, určitý uspořádaný postup, cesta. Nebo také soubor všech způsobů uspořádání činností učitele i žáků, které směřují ke stanoveným cílům. (Friedmann, 2001) Z této definice vyplývá, že vyučovací metoda je prostředek sloužící k dosažení výukových cílů. Je součástí vyučovacího procesu a zaměřuje se na didaktické prvky: žák učitel obsah výuky. Vyučovací metody se dělí podle různých kritérií. Podle postupu vyučovací práce rozdělujeme na komparativní, analytické, syntetické, induktivní, deduktivní, genetické a systematické. Podle typu poznání se člení na slovní, názorně demonstrační a praktické. Existují další kritéria dělení, záleží na využití vyučovací metody. Cíle výuky Vzdělávací cíle jsou v literatuře definovány různě. Výukové cíle charakterizují, které činnosti a poznatky si mají žáci osvojit. Nejčastěji se dělí na tyto druhy: kognitivní (vzdělávací, poznávací) osvojení poznatků, afektivní (postojové) ovlivnění postojů a hodnot, psychomotorické (výcvikové) získání dovedností. (Friedmann, 2001) 12

13 2 Technické kreslení Technické kreslení je název pro veškeré druhy kreslení v technických oborech, jako je strojírenství, stavebnictví, elektrotechnika atd. Vychází ze základů deskriptivní geometrie. Technické kreslení se odchyluje od zásad deskriptivní geometrie v tom, že jednotlivé obrazy jsou přehledné a snadno pochopitelné. Znázorňování těles rozvíjí představivost, tvořivost a napomáhá k zdokonalování se v rýsování. (Švercl, 2003) 2.1 Základy rýsování Technické kreslení je skoro na celém světě normalizováno, proto je výkres srozumitelný pro všechny technicky vyspělé země. Jednotlivá pravidla jsou zapsány v normách ČSN (české normy) a ISO (mezinárodní normy). Těchto předpisů je mnoho, v této práci se objeví jen ty nejzákladnější Pomůcky pro rýsování Kvalitní výkresovou dokumentaci lze vytvořit jen se správným vybavením. Vhodné a správně udržované pomůcky mohou usnadnit a urychlit tvorbu technického výkresu. Základní potřebou při rýsování je tužka. Na světe existuje mnoho druhů tužek jako jsou obyčejné, mechanické (Versatil) nebo mikrotužky. U obyčejných tužek se zajímáme především o tvrdost tuhy. Následující tabulka obsahuje pro lepší orientaci označení a stupeň tvrdosti. Pro rýsování návrhů a vytahování obrysových hran jsou určeny tuhy HB, F a H. Nejtvrdší tuhy 2H až 5H se využívají pro kótovací čáry a osy. Mechanické tužky se musí často ostřit nejčastěji pomocí brousítka nebo smirkového papíru. Tuha se ostří do šikmé špičky (obr. 1). Výhodou mikrotužek je, že se nemusí ostřit, ale pro různou tloušťku čar je potřeba více mikrotužek s odpovídajícím průměrem tuh. Tužku držíme asi 30 mm od její špičky. Při rýsování čar podle pravítka má tužka svírat s výkresem úhel 75 a ve směru kreslení má být nakloněna pod úhlem 60. (Veselík, 2003) Tabulka 1 Stupeň tvrdosti tužek (Veselík, 2003) Stupeň tvrdosti 0 0,75 1,5 2 2,25 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 Označení 5B 4B 3B 2B B HB F H 2H 3H 4H 5H Použití grafické a výtvarné práce náčrtky a školní práce technické výkresy 13

14 Obrázek 1 Správné ostření tuhy (Veselík, 2003) Při rýsování tužkou bude nejlepším pomocníkem guma. Nejvhodnější stěrací pryž k vymazání čar či opravám čar je plastický pryž. Kružítko patří mezi důležitou pomůcku při rýsování kružnic a oblouků. Kružidlo se vyrábí plastové a kovové, které je kvalitnější. Skládá se ze dvou ramen, jedno je ukončeno hrotem a v druhém se nachází tuha. Tu ostříme podobně jako u mechanické tužky viz obr. 1. (Veselík, 2003) Pravítko slouží k rýsování úseček, přímek a měření délky. V dnešní době se nejčastěji vyrábí plastové pravítka s rozsahem 10 50cm. Speciální případ je přiložné pravítko tzv. příložník, který má tvar písmena T. Používá se při kreslení na rýsovací desce, kdy přiložíme hlavu pravítka k hraně desky a podle druhé části se rýsuje. (obr. 2) Dalším typem jsou trojúhelníková pravítka, která existují rovnoramenná s úhly 90 a 45 nebo nerovnoramenná s úhly 90, 60 a 30. Při rýsování se využívají oba dva typy, nejlépe rovnoramenný s ryskou a z průhledného plastu pro zobrazení již nakreslených obrazů. 14

15 Obrázek 2 Rýsovací deska s příložníkem (Švercl, 2003) Pro rýsování kružnic nebo oblouků s malým poloměrem se využívají šablony. Existují různé typy, např. pro psaní technického písma, pro kreslení kružnic, oblouků, elips a maticových hlav šroubů. Křivítka jsou šablony, které mají různé tvary a velikosti, sloužící pro kreslení křivek. Vyrábějí se pevná nebo plastická tvarovatelná. V technickém kreslení se rýsují úhly, pomocníkem na jejich měření je úhloměr. V dnešní době se vyrábí především plastový s úhloměrnou stupnicí 180. Na rýsovací desku se přilepí rýsovací papír pro kvalitnější rýsování, a aby se nekrčil při práci s příložníkem. Desky mají stejný formát jako výkresy (A4, A3, A2 atd.), výběr záleží na velikosti rýsovacího papíru, na který se bude kreslit. Existují i kreslící stoly, které nahrazují rýsovací desky a tvoří vybavení kanceláří. Rýsovací papír často označovaný jako výkres se vyrábí z bílého kladívkového papíru. Může mít různé normalizované formáty, které jsou neoříznuté. Např. 240x330 mm, 330x450 mm. Rýsovací papír musí být kvalitní, aby byl odolný proti odírání povrchu gumou. (Švercl, 2003) Zásady a návyky při rýsování Při tvorbě výkresové dokumentace je potřeba dodržovat správné zásady a návyky. Tato pravidla a postupy usnadní kreslení: Rýsovací pomůcky, oděv a ruce musí být vždy čisté, aby neumazaly výkres. Dbát na dostatečné osvětlení, přednostně denním světlem. Vhodné uspořádání pracovního místa. Přesné kreslení vyžaduje dostatek času, klid a pečlivost. 15

16 Dodržujeme správné držení těla a úchop pomůcek. Vzdálenost očí od rýsovací desky mít od 250 do 300 mm. Rýsovat od shora dolů a zleva doprava. Při kreslení tužkou nebo tuží je potřeba dávat pozor, aby se čáry nerozmazaly. Během rýsování dělat krátké přestávky na protažení těla a odpočinek pro oči. (Kletečka, 2007) Obrázek 3 Polohy těla při jednotlivých typech konstruování (Kletečka, 2007) 2.2 Technická normalizace Technické normy jsou pravidla, která určují, sjednocují pracovní postupy a hlavní parametry výrobků. Tyto předpisy usnadňují sériovou výrobu, umožňují vyměnitelnost dílů a spolupráci na mezinárodní úrovni. V dnešní době existuje velké množství norem, které se mohou rozdělit podle oblasti působnosti. České normy (ČSN) mají platnost na území celého státu. Vydávání zabezpečuje Úřad pro technikou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Národní normy se číslují systematicky podle šestimístného třídícího znaku, který je zobrazen na následujícím obrázku. Obrázek 4 Systematické číslování norem (Švercl, 2003) Evropské normy (EN) platí především na území států Evropské unie. Vydavatelem je Evropská komise pro normalizaci (CEN). Mezinárodní normy (ISO) mají celosvětovou platnost. Jejich tvorbu má na starosti Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO). (Kletečka, 2007) 16

17 2.2.1 Technické výkresy Technický výkres je základním dorozumívacím prostředkem při výrobě tělesa. Proto je vytvořen podle stanovených pravidel danými státními i mezinárodními technickými normami. Obsahuje soubor informací o výrobku, které slouží pro všechny etapy výrobního procesu. Druhy technických výkresů Náčrt (skica) se kreslí většinou od ruky na libovolný kreslicí papír bez zřetele na měřítko. Často bývá prvním nákresem nového výrobku. Originál je výkres určitého výrobku narýsovaný podle norem v daném měřítku na rýsovací papír, který obsahuje předepsané údaje. Originální výkres je archivován a slouží pro zhotovení kopií. Kopie (snímek) se pořizuje pomocí reprografických metod. Využívá se jako podklad pro výrobu. (Kletečka, 2007), (Švercl, 2003) Formáty technických výkresů V knize konstruování a technická grafika pro učitele je formát definován takto: Formátem výkresu se rozumí rozměry originálů i kopií. Všechny formáty jsou odvozeny ze základního formátu, který má plochu 1m 2. Vznikají půlením delší strany většího formátu. Všechny formáty se používají s orientací na ležato s výjimkou formátu A4, který se používá na stojato. (Stibor, 1997) Norma ČSN ISO 5457 určuje rozměry výkresů. Seznam jednotlivých formátů je uveden v následující tabulce. Norma definuje tyto řady výkresových listů: Formáty ISO-A jsou základní doporučenou řadou rozměrů výkresů. Prodloužený formát jsou to přesně určené násobky 3, 4, 5 základní šířky (210 mm) formátu A4, nebo násobky 3, 4 základní výšky (297 mm) formátu A3. Zvlášť prodloužený formát jedná se o větší násobky formátů a využívají se výjimečně. (Švercl, 2003) Tabulka 2 Rozměry oříznutých a neoříznutých listů formátů a rozměry kreslící plochy (v mm) Označení formátu Oříznutý list Kreslicí plocha Neoříznutý list a 1 b 1 a 2 0,5 b 2 0,5 A A A a 3 2 b

18 A A Obrázek 5 Rozměry a orientace formátu A4 (Švercl, 2003) Úprava výkresových listů Před samotným rýsováním je potřeba doplnit výkresový list podle normy o prvky, které ho identifikují a usnadní orientaci na kreslicí ploše. Ruční kreslení je velmi pracné, proto se v praxi využívají předtisky výkresových listů nebo v počítačových programech šablony. Technický výkres by měl obsahovat tyto elementy: Rozměry a úprava popisového pole je určena normou ČSN ISO Umisťuje se do pravého dolního rohu kreslící plochy a jeho maximální délka je 170 mm, viz následující obrázek. V rozích oříznutého listu se nachází značky pro oříznutí, které slouží pro snadné oříznutí u neoříznutých formátů. Kreslící plocha je ohraničena souvislou tlustou čárou. Po oříznutí formátu vznikne vlevo okraj o šířce 20mm a vpravo, nahoře a dole o šířce 10mm. Souřadnicová síť slouží k jednodušší orientaci prvků na kreslící ploše. Označuje se shora dolů písmeny velké abecedy a zleva doprava arabskými čísly. U formátů A0 A3 je síť umístěna po všech stranách oříznutého listu, u formátu A4 se nachází pouze nahoře a vpravo. 18

19 Středicí značka je umístěna uprostřed každé strany kreslicí plochy. (Kletečka, 2007) Obrázek 6 Úprava výkresového listu (Kletečka, 2007) Norma ČSN upravuje skládání kopií technických výkresů formátu A0 až A3 podél myšlených čar na formát A4 s popisovým polem na vrchní straně složeného výkresu. Originály se uchovávají v nesloženém stavu v archívu, aby nedošlo k poškození některé části výkresu. Na následujícím obrázku je znázornění jednotlivých formátů. (Švercl, 2003) Obrázek 7 Skládání výkresů (Kletečka, 2007) Měřítko Měřítko udává poměr délky určitého prvku předmětu zobrazeného na výkresu k jeho délce k jeho délce skutečné. (Veselík, 2003) Měřítko se využívá při rýsování proto, že některé strojní součástky jsou moc malé a je potřeba je zvětšit, nebo dům je potřeba zmenšit, protože by nešel nakreslit ve skutečné velikosti. Volba správného měřítka závisí na obsahu výkresu, jeho účelu, složitosti a velikosti zobrazovaného předmětu. Nákres by měl být čitelný i z větší vzdálenosti. 19

20 Použité měřítko při rýsování se zapisuje do popisového pole, kóty se však zapisují ve skutečné velikosti. Je-li aplikováno více měřítek na jednom výkrese, do popisového pole se zaznamenává měřítko hlavního obrazu, zbylá se zapisují k danému pohledu nebo řezu. (Veselík, 2003) Norma nám rozlišuje tři typy měřítka: skutečné, pro zmenšení a pro zvětšení. Jednotlivá normalizovaná měřítka najdete v následující tabulce: Tabulka 3 Normalizované měřítko Skutečná velikost 1:1 Měřítko pro zmenšení 1:2, 1:5, 1:10, 1:20, 1:50, 1:100, 1:200, 1:500, 1:1000, 1:2000, 1:5000, 1:10000 Měřítko pro zvětšení 2:1, 5:1, 10:1, 20:1, 50: Technické písmo výrobě Písmo společně s nákresem je základním dorozumívacím prostředkem při tělesa. Norma ČSN definuje základní způsoby psaní písma: volnou rukou, pomocí šablony nebo počítačem řízeným kreslícím zařízením. Velikost písma vychází z výšky písmen velké abecedy (h), uvádí se v milimetrech, jednotlivé hodnoty obsahuje následující tabulka. Tabulka 4 Výška velkých písmen v technické dokumentaci Geometrická řada výšek písma (mm) 1,8 2,5 3, Písmo na technickém výkrese se píše kolmé nebo se sklonem 75. Dále se rozlišuje na tři typy: Písmo typu A a B kolmé se zapisuje do čtvercové sítě, skládá se z úseček a oblouků kružnic. Písmo typu A a B šikmé se píše pod úhlem 75. Písmu typu CAD v provedení CA a CB slouží pro vektorový popis na počítači. (Švercl, 2003) Obrázek 9 znázorňuje ostatní rozměry písma, které jsou odvozeny od velikosti písma. Označení jednotlivých písmen a jejich parametry najdete v tabulce 5. 20

21 Obrázek 8 Zápis znaků písma typu B (Kletečka, 2007) Obrázek 9 Rozměry písma typu B (Kletečka, 2007) Tabulka 5 Poměrné velikosti písma (Kletečka, 2007) Parametr písma typu A Označení Typ A Typ B nebo typu B (14/14) (10/10) Výška písmen h h h Výška písmen (10/14) (7/10) c malé abecedy h h Dolní dotah (4/14) (3/10) písmen malé k h h abecedy (7/14) (6/10) Šířka písmen g Mezera mezi písmeny Nejmenší řádkování pro písmo s diakritickými znaménky Mezera mezi slovy Tloušťka čáry a b e d h (2/14) h (25/14) h (6/14) h (1/14) h h (2/10) h (19/10) h (6/10) h (1/10) h 21

22 2.2.4 Druhy čar a jejich použití Základním prostředkem při zobrazování těles je čára. Na technickém výkrese se používají tyto čáry: plné (souvislé), přerušované (čárkované, tečkované) a střídavé (čerchované). U jednotlivých čar se rozlišuje také tloušťka, která je dělí na tenké, tlusté a velmi tlusté. Šířka čar bývá nejčastěji v poměru: tenká čára : tlusté čára : velmi tlustá čára = 1 : 2 : 4 (např. 0,5 mm : 1 mm : 2 mm) Čára musí mít v celé své délce stejnou tloušťku. Tabulka 6 Geometrická řada tlouštěk čar (mm) (Kletečka, 2007) Tloušťky čáry (d) 0,13 0,18 0,25 0,35 0,5 0,7 1,0 1,4 2,0 Čáry při rýsování rozlišujeme podle prvků, ze kterých se skládají. Tabulka 7 obsahuje základní přehled čar bez ohledu na tloušťku. Tabulka 7 Základní typy čar Číslo Zobrazení Název 01 Souvislá 02 čárkovaná 03 čárkovaná s dlouhými mezerami 04 čerchovaná s dlouhými čárkami 05 čerchovaná se dvěma tečkami 06 čerchovaná se třemi tečkami 07 tečkovaná čerchovaná s čárkami čerchovaná se dvěma čárkami 10 čerchovaná s tečkami 11 čerchovaná se dvěma čarami 12 čerchovaná se dvěma tečkami 13 čerchovaná se dvěma čarami a dvěma tečkami 14 čerchovaná se třemi tečkami 15 čerchovaná se dvěma čarami a třemi tečkami Na technických výkresech dochází k spojování nebo křížení čar. Čáry se spojují pomocí čárky, nesmí být použita mezera. Při křížení se musí čáry navzájem protínat. U rovnoběžných čar se jednotlivé mezery vzájemně střídají. (Kletečka, 2007) 22

23 Obrázek 10 Správné umístění čar (Kletečka, 2007) 2..3 Základy zobrazení prostorových útvarů Aby se dal výrobek vyrobit, musí se zobrazit ve vhodné poloze. Základní zobrazovací metodu nazýváme promítáním. Jednotlivé body tělesa se promítnou pomocí promítacích přímek na promítací rovinu, která se jmenuje průmětna. Zobrazování objektů využívá orientaci souřadnicov vého systému XYZ, do kterého se zaznamenává plošné (2D) i prostorové (3D) zobrazení. Při plošném se na těleso nahlíží z určitého směru a výsledný pohled se přenesee na průmětnou. Tak vznikne několik pohledů tělesa. Pracnější metodou je prostorové zobrazení, jež se v dnešní době využívá především na počítačích (např. program CAD Computer Adied Design). (Kletečka, 2007) Podle směru promítacích přímek se rozděluje promítání na: Středové Obrázek 11 Prostorové zobrazování a průměty (Kletečka, 2007) průmětnu. zobrazení Obraz objektu je vychází ze středu od průmětny. Obrázek 12 znázorňuje změnu velikosti. Toto promítání lze přirovnat osvícení objektu a jeho stínu. promítání, větší, čím je větší který leží mimo vzdálenost vzoru Rovnoběžné zobrazení promítací přímky jsou navzájem rovnoběžné i se směremm promítání. Tyto obrazy zachovávají velikost vzoru i jeho 23

24 obrazu. Promítací směr nesmí být rovnoběžný s průmětnou. Rovnoběžné zobrazení se dělí podle směru promítání na: o Při pravoúhlém promítání svírají promítací přímky s průmětnou pravý úhel. Toto zobrazení je více popsáno v následující kapitole. o Promítací přímky při kosoúhlém promítání svírají s průmětnou kosý úhel. Průmětna je rovnoběžná s nárysnou, která odpovídá souřadnicové rovině. (Švercl, 2003) Obrázek 12 Středové a rovnoběžné promítání (Švercl, 2003) Při zobrazovaní tělesa se využívají čáry o různé tloušťce a složené z jiných prvků. Následující tabulka obsahuje základní typy čar a jejich využití při rýsování. Tabulka 8 Typyy čar a jejich význam Název a zobrazení Souvislá tenká čára Souvislá tlustá čára Souvislá velmi tlustá čára Souvislá tenká čára od ruky Souvislá tenká čára se zlomy Použití čáry - zobrazení závitů - šrafování - kótovací a pomocné čáry - odkazové čáry - čáry ohybu ohýbaných ploch - viditelné hrany a obrysyy - ukončení délky závitů - čáry šipek u řezů a průřezů - vymezení kreslící plochy formátu výkresu - označení lepeného a pájeného spoje - přerušení obrazu - ukončení částečně nakresleného obrazu Čárkovaná tenká čára - zakryté (neviditelné) hrany a obrysy 24

25 Čerchovaná tenká čára Čerchovaná tlustá čára Čerchovaná tenká čára se dvěma tečkami (čárkami) - osy souměrnosti - roztečné kružnice a přímky - označení rovin řezů a průřezů - označení části povrchu součásti - krajní polohy pohyblivých částí - zobrazení původního a konečného tvaru - obrysy a hrany sousedících částí - ohraničení části plochy 2.4 Pravoúhlé promítání Pravoúhlé promítání patří mezi nejrozšířenější zobrazování objektů na technických výkresech. Objekt může být promítán až na šest navzájem kolmých průměten, které můžeme pro usnadnění představivosti považovat za roviny, v nichž leží stěny krychle. Platí však pravidlo, že se zobrazení provede jen nezbytně nutným počtem průmětů. (Švercl, 2003). Hlavním pohledem je ten, který obsahuje nejvíce informací. Ostatní pohledy jsou sdruženými pohledy. Pohled zepředu se nazývá nárys, pohled shora půdorys a pohled zprava nebo zleva bokorys. Při rýsovaní je potřeba zvolit optimální počet pohledů, aby zobrazily celý objekt. Nejčastěji se používá kombinace pohledu zepředu, pohledu shora, pohledu zleva. (Švercl, 2003) Obrázek 13 Pohledy na zobrazovaný objekt (Kletečka, 2007) Metody pravoúhlého promítaní Norma ČSN EN ISO povoluje dvě metody pravoúhlého promítání. Navzájem se od sebe liší umístěním objektu vůči pozorovateli a průmětnám. Objekty se zobrazují buď do prvního kvadrantu, nebo do třetího. Tyto způsoby umožňují promítnutí tělesa na šest průměten. Technická dokumentace musí obsahovat značku zvoleného promítání, pro správnou orientaci ve výkresu. (Švercl, 2003) 25

26 Obrázek 14 Orientace promítání v prvním a třetím kvadrantu (Kletečka, 2007) Metoda promítání v 1. kvadrantu Tato metoda, která se označuje ISO E neboli evropské promítání, se používá v České republice a ostatních evropských zemích. Objekt při promítání do 1. kvadrantu je umístěn mezi pozorovatele a průmětny (obr. 15). Zobrazování na výkrese provádíme pouze v jedné rovině, a proto si představíme jednotlivé průmětny sklopené do nákresny, která je ztotožněna s nárysnou. Takto sklopené, příp. otočené, průmětny se nazývají sdružené průmětny. Obrazy ve sdružených průmětnách se nazývají sdružené obrazy. Na technických výkresech nekreslíme průsečnice jednotlivých průměten, tj. souřadnicové osy x, y, z, ani promítací přímky. (Švercl, 2003) Vzdálenost mezi sdruženými obrazy vychází z rozložení jednotlivých pohledů na kreslicí ploše výkresu. Pohled zezadu se umisťuje buď úplně vpravo, jak je vidět na schématu viz níže, nebo úplně vlevo vedle pohledu zprava. Sdružené obrazy lze umístit na jiné místo, pokud je na kreslicí ploše málo místa. Jednotlivé pohledy musí být správně označeny. (Švercl, 2003) Obrázek 15 Sdružené obrazy zobrazené metodou promítání 1(Kletečka, 2007) Metoda promítání v 3. kvadrantu Tato metoda se nazývá ISO A neboli americké promítání a využívá se v anglosaských zemích, především v USA. Zobrazované těleso je umístěno 26

27 pro pozorovatele za průmětnami. Pro umístění pohledu zezadu jsou stejné možnosti jako u promítání do 1. kvadrantu. (Švercl, 2003) Obrázek 16 Sdružené obrazy zobrazené metodou promítání 3 (Kletečka, 2007) 2..5 Zobrazování jednoduchých a složených těles Jednoduché i složité součástky se skládají z geometrických těles a jejich částí. Základní geometrická tělesa jsou krychle, kvádr, hranol, jehlan, válec, kužel, koule, anuloid. Tato tělesa se zobrazují nejčastěji dvěma průměty, při použití kót stačí jeden vhodně zvolený pohled. Tabulka 9 Základní geometrická tělesa Zobrazení 3D model dvou průmětů pomocí kót 1. pravidelný čtyřboký hranol 2. pravidelný čtyřboký jehlan 3. komolý jehlan 27

28 4. válec 5. kruhový kužel 28

29 6. komolý kužel 7. koule 8. anuloid v řezu 2..6 Pravidla pro zobrazování Objekt se v pravoúhlém promítání zobrazuje v co nejmenším počtu pohledů. Jednotlivé obrazy musí být přehledné, jednoznačné a musí obsahovat všechny informace o objektu. Základní pohledy vždy nezobrazují úplné těleso, protoo norma povoluje tyto možnosti: pootočené obrazy, tvarové podrobnosti, pohledy, řezy, průřezy a průniky. (Veselík, 2003) Tvarové podrobnosti Jedná se o detail některé části objektu, který není viditelný při hlavním měřítku. Tato podrobnost se zobrazuje v samostatné pohledu s vhodným měřítkem, obvykle ve zvětšení. V základním pohledu se tento detail označuje kružnicí, elipsou nebo obdélníkem a písmenemm velké abecedy. Detail a základní obraz se nemusí shodovat v metodě zobrazení (např. obraz je pohledem a podrobnost řezem). (Kletečka, 2007) Obrázek 17 Tvarová podrobnost (Veselík, 2003) 29

30 2.6.2 Pohledy Při zobrazování tělesa do hlavních průměten vznikají zkreslené obrazy některých součástek. Proto se tyto součástky promítají do pomocných průměten, kdy směr zobrazování je volitelný. Při pravoúhlém promítání se mohou kromě pohledů do hlavních průmětů použít i tyto pohledy: částečný, místní a rozvinutý. Částečný pohled slouží k rýsování jen části pozorovaného objektu. Pokud se tento pohled na výkres umisťuje mimo směr promítání, tak se z něj stane posunutý nebo pootočený obraz. Tvar určitého konstrukčního prvku zjednodušeně zobrazí místní pohled, který je spojený v ose se základním prvkem tenkou čerchovanou čárou. (Veselík, 2003) Obrázek 18 Částečný a místní pohled (Veselík, 2003) Součástky, které se nejdříve obrábějí a pak tvarují, se na technických výkresech zobrazují v ohnutém tvaru a zároveň i v rozvinutém tvaru. Místa ohybů se značí souvislou tenkou čárou. Tyto pohledy se označují značkou pro rozvinutí. Osově souměrná tělesa se nemusí zobrazovat celá, stačí narýsovat jejich polovinu nebo čtvrtinu tzv. souměrný obraz. Souměrnost se označuje dvěma krátkými rovnoběžnými čárami, které jsou kolmé k čerchované čáře. Opakující se shodné prvky se zobrazí tak, že se narýsuje pouze jeden a zbylé se naznačí pomocí os. Při kótování se uvádějí rozměry a počet shodných prvků. (Veselík, 2003) Obrázek 19 Souměrný obraz a opakující se shodný prvek (Veselík, 2003) 30

31 Při zobrazování dlouhých neměnných předmětů se využívá přerušení obrazu. Místo přerušení se označuje tenkou čárou, která může mít tyto podoby: nepravidelná čára od ruky, souvislá čára se zlomy nebo šrafovací čáry.(veselík, 2003) Obrázek 20 Přerušení obrazu (Kletečka, 2007) Řezy a průřezy Nejčastěji se používají u součástek, které obsahují vnitřní díry nebo dutiny. Řezy a průřezy slouží k lepší názornosti vnitřních částí a ulehčují kótování objektu. Při kreslení řezu je potřeba správně zvolit rovinu řezu, aby objekt v řezu zobrazoval duté součástky. Dále se musí rovina řezu označit pomocí tenké čerchované čáry a velkými písmeny abecedy. Pohled v řezu a průřezu se označuje šrafováním (tenkými souvislými čárami pod úhlem 45 ). Pomocí šrafování plochy řezu lze rozlišit materiál součástky. Každá látka se kreslí jiným druhem čáry. Řezy znázorňují části tělesa, jež se nacházejí v rovině řezu a za ní. Při zobrazování objektů rozdělujeme řezy na místní, podélné, příčné, poloviční a rozvinuté. Místní řez zobrazuje vnitřní drážky nebo otvory, které by byly v základním pohledu znázorněny jako neviditelné. Podélná osa tělesa může být zároveň i rovinou podélného řezu, v němž se nezobrazují součástky vyrobené z tyčí. Příčným řezem se nazývá rovina řezu, která prochází objektem kolmo k podélné ose. U osově souměrných těles se může zobrazit jedna polovina v polovičním řezu a druhá v základním pohledu. Obraz rozvinutého řezu je rozvinut do zakřivené roviny. Průřez zobrazuje části objektu, které leží pouze v rovině řezu. Protože se průřezy podobají řezům, platí pro ně stejná pravidla pro zobrazování. Následující obrázek zobrazuje rozdíl mezi řezem a průřezem. (Kletečka, 2007) Obrázek 21 Rozdíl mezi řezem a průřezem (Kletečka, 2007) 31

32 2.7 Kótování Pro čtení rozměrů na technických výkresech slouží kóty. Kóta je číslo určující požadovanou nebo skutečnou velikost rozměrů nebo polohu předmětu a jeho částí, bez zřetele na měřítko, ve kterém je předmět kreslen. (Kletečka, 2007) Mezinárodní norma ISO 129 doplněná o českou normou ČSN uvádí správné zásady kótování. Rozměry objektu se kótují ve stejných jednotkách na celém výkrese. Tyto rozměry se nejčastěji uvádí v milimetrech, na výkresech se zobrazuje pouze číslo bez jednotky (mm). Úhly se kótují ve stupních, kdy se musí zapsat i tyto jednotky ( ), ( ), ( ). Nákres součástky musí obsahovat kóty všech rozměrů, které jsou potřebné pro její výrobu. Jednotlivé prvky jsou na technickém výkrese zakótovány vždy jednou. Kóty se zapisují v pohledu nebo řezu tak, aby bylo zřejmé, k jakému prvku patří. Podle pravidel normy mají při zobrazování kóty, kótovací čáry, hraniční značky přednost před ostatními čárami, které se přeruší. (Kletečka, 2007), (Veselík, 2003) Obrázek 22 Provedení kót (Kletečka, 2007) Kótovací čáry jsou znázorněny tenkou souvislou čárou, která je rovnoběžná s kótovanou částí nebo vychází jako kruhový oblouk z vrcholu úhlu. Kótovací čáry jsou zakončeny hraničícími značkami. Pomocné nebo vynášecí čáry se prodlužují za kótovací čáry o 1 až 2 mm. Pomocné čáry se kreslí tenkou souvislou čárou, která je kolmá ke kótovanému prvku a kótě. Pokud kolmá kóta je nejasná, tak se mohou pomocné čáry nakreslit šikmo. Hraniční značky zakončují kótovací čáry. Existují různé typy ukončení (obr. 23), na jednom výkrese se používá jeden druh. Hraničící značky se kreslí převážně uvnitř pomocných čar, pokud není mezi vynášecími čárami dostatek místa, smí se rýsovat vně. Pokud je více hraničících šipek na jedné kótovací čáře, smí se tyto značky u kratších kót vynechat. Jestliže by měla hraničící značka protnout nějakou čáru i šrafovací, musí se tato čára přerušit. Odkazové čáry, které se kreslí tenkou souvislou čárou, jsou lomené a odkazová čára je rovnoběžná s dolním okrajem výkresu. (Veselík, 2003) 32

33 Obrázek 23 Hraničící značky (Kletečka, 2007) Zapisování kót Kóty se zapisují technickým písmem typu B o velikosti 3,5 až 5 mm, aby byly snadno čitelné na originálu výkresu i jeho kopiích. Kóta se zapisuje do středu nad kótovací čáru nebo odkazovací čáru. Tato čísla se orientují tak, aby se dala přečíst zdola a zprava. Kóta a kótovací čára nesmí být přerušena žádnou čárou. Jestliže se kóta nevleze mezi pomocné čáry, tak se smí zapsat pod kótovací čáru. (Švercl, 2003) Při rýsování objektů na technickém výkrese se kótování dělí podle funkce, technologie výroby a kontrolní měření na tyto pojmy: Funkční kóta rozměr, který je významný pro funkci součástky, záleží na jeho přesnosti a bývá doplněn tolerančními značkami. Na přesnosti nefunkční kóty nezávisí význam výrobku. Informativní kóta uvádí přibližný rozměr a značí se v kulatých závorkách. Tento rozměr slouží k lepší manipulaci s výrobkem a je pouze informativní. (Veselík, 2003) Soustavy kót Při zapisování dvou či více kót se mohou aplikovat tyto možnosti: řetězcové kótování, kótování od společné základny, smíšené kótování nebo souřadnicové kótování. Řetězcové kótování - tento typ kótování lze použít u kót, které na sebe navazují a neovlivní-li součet mezních úchylek jednotlivých rozměrů funkci nebo vyměnitelnost prvku. (Švercl, 2003) Kótovaní od společné základny pokud mají jednotlivé rozměry polohu takovou, že vycházejí z jednoho prvku, tak se kótují od společné základny. Kótování se smí zjednodušit v případě, kdy by samotné kóty zabíraly moc místa. Počáteční bod se označí kružnicí o průměru 3 mm a číslicí 0 na pomocné čáře. 33

34 Smíšené kótování je kombinace řetězcového kótování s kótováním od společné základny. Při souřadnicovém kótování se jednotlivé prvky označují souřadnicemi od zvolených základen. U většího počtu se rozměry uvádějí v tabulce a prvky jsou očíslované. (Švercl, 2003) Obrázek 24 Řetězcové kótování a kótování od společné základny (Kletečka, 2007) Pravidla pro kótování geometrických a konstrukčních prvků Kótování úhlů Kótovací čáry se zobrazují jako oblouky kružnic, které mají střed ve vrcholu úhlu. Pomocné čáry jsou kreslené úsečky s počátkem ve vrcholu úhlu. K rozměrům se vždy udává jednotka úhlových stupňů. (Kletečka, 2007) Kótování oblouků Oblouky kružnic se kótují poloměrem R a jednou z těchto možností: a) středovým úhlem, b) délkou tětivy, c) délkou oblouku. Při kótovaní oblouku se středovým úhlem do 90 se kótovací čáry kreslí jako oblouk kružnice rovnoběžný s kótovacím obloukem. Pokud je kótovací oblouk větší než 90, pak pomocné čáry vycházejí ze středu oblouku a podoba kóty je stejná. (Švercl, 2003) Kótování poloměrů Kótovací čáry se při kótování poloměrů zakončují jednou šipkou, která se dotýká oblouku. Hraničící šipka směřuje z vyznačeného středu, pokud je střed oblouku mimo kreslicí plochu, tak se kótovací čára lomí k ose. Není-li střed znám, vede kótovací čára směrem k předpokládanému středu. Kóta se skládá z číselné hodnoty, před kterou je zapsáno písmeno R (zkratka slova RADIUS). Pomocí kótovaní poloměrů se kótují poloměry zaoblených hran. U malých poloměrů se nekreslí zaoblení a šipka vede k hraně. (Švercl, 2003) 34

35 Obrázek 25 Kótovaní malých poloměrů (Kletečka, 2007) Kótování průměrů Při kótovaní průměru se uvádí značka a číselná hodnota. Pokud je průměr zobrazen jako průmět kružnice, tak se kóta znázorňuje v obraze nebo vně obrazu. Průměr kótované součásti, který se zobrazí jako úsečka, se označuje délkou úsečky. U kružnic s malým průměrem se kóta zapisuje na prodlouženou kótovací čáru a u velmi malých průměrů se zaznamená na odkazové čáře, která vychází z průsečíku os. Jestliže není kružnice na výkrese narýsovaná celá, používá se neúplné kótování s jednou hraničící šipkou. (Kletečka, 2007) Kótování koulí Kóta se skládá ze značky průměru nebo poloměru R s číselnou hodnotou, značce předchází písmeno S (z angl. SPHERE koule). Je-li zobrazena více jak polovina plochy koule, tak se kótuje průměrem. U kulové plochy menší než polovina koule je kóta vyjádřena poloměrem. (Švercl, 2003) Kótování kuželů U kótování rotačních kuželů se používá pojem kuželovitost, což je sklon kuželové plochy k základně kužele. Hodnota kuželovitosti se značí písmenem C, značí se nad odkazovací čáru, která je ukončena hraničící šipkou na obrysové hraně kuželové plochy. Hodnota kuželovitosti C se vyjadřuje buď poměrem, procenty nebo vrcholovým úhlem. Komolý kužel je vymezen třemi rozměry a kótuje se takto: dvěma průměry a jeho délkou (D, d, L), jedním průměrem, délkou a polovičním vrcholovým úhlem (D, L, ), jedním průměrem, délkou a hodnotou kuželovitosti (D, L, C). (Kletečka, 2007) Kótování jehlanů Hodnota jehlanovitosti je označena praporkem a písmenem Cp, které se zapisují na odkazovací čáru, která je zakončena na obrysové hraně jehlanové plochy šipkou. (Švercl, 2003) 35

36 Kótování hranolů Kóta pravidelného čtyřbokého hranolu (čtyřhranu) nebo pravidelného šestibokého hranolu (šestihranu) se zapisuje za značku čtyřhranu. V průčelné poloze se kóta zapisuje na kótovací čáru, v nárožní poloze však na odkazovací čáru. (Švercl, 2003) Kótování sklonu (úkosu) Sklon (úkos) plochy se značí písmenem S, hodnota je vyjádřena v procentech nebo poměrem. Kóta se zaznamenává na odkazové čáře, která je ukončená šipkou na obrysu sklonu. Při kótování sklonu plochy nebo přímky se využívají tyto možnosti: zapsání rozměrů dvou výšek a délky (H, h, L), jednou výškou, délkou a úhlem sklonu (H, L, ), výškou, délkou a značkou sklonu (H, L). (Švercl, 2003) Kótování zkosené hrany Kóta zkosené hrany u ploché části se zapisuje buď dvěma rozměry délky, nebo rozměrem délky a úhlem. U rotační součásti se zkosené hrany kótují délkovým a úhlovým rozměrem. Hrany, které jsou zkosené pod 45, se zaznamenávají kótou obsahující součin velikosti zkosení a úhel 45 (např. 3 x 45 ). Tato kóta se zapisuje na kótovací nebo odkazovací čáře. Kóta malých nezobrazených zkosení se značí na odkazové čáře, která je zakončena hraničící šipkou směřující proti zkosení. Kóty hran zkosených pod jiným úhlem než 45 musí obsahovat délkový a úhlový rozměr. Pokud není hrana označena kótou nebo nápisem ostrá hrana, automaticky se ve výrobě zkosí dle normy ČSN na hodnotu 0,4 x 45 nebo se zaoblí poloměrem R 0,4. (Kletečka, 2007) Kótovaní přechodů Zaoblené přechody, zaoblené a zešikmené hrany se kótují k myšleným průsečíkům obrysových čar sousedních ploch tak, že se obrysové čáry prodlouží tenkými pomocnými čarami a kótuje se od jejich průsečíků. (Kletečka, 2007) Kótování díry Rozměr průchodné díry se značí průměrem ( ), její délka je stejná jako tloušťka součástky a polohu určují kóty jejich os. Při kótování neprůchodné díry musí být kóty určující průměr a hloubku umístěny v jednom obraze. 36

37 Během kótování vrtané díry se uvádí průměr a hloubka, která se značí bez kuželového zakončení od vrtáku. U běžných šroubovitých vrtáků se nezapisuje vrcholový úhel (120 ), na rozdíl od ostatních vrtáků s jiným vrcholovým úhlem. U nezobrazené průchodné díry o malém průměru se kóta píše na odkazové čáře a u neprůchodné díry se průměr doplňuje o hloubku, která se značí x krát (např. 1,2 x 4). (Švercl, 2003) Kótování tloušťky desek Pokud je plochá deska nakreslená v jednom pohledu, tak se kóta tloušťky nebo délky zapisuje na odkazovací čáře. Kóta se skládá z písmene T (zkratka z angl. slova THICKNESS = tloušťka) nebo L (zkratka z angl. slova LENGHT = délka) a číselné hodnoty. (Kletečka, 2007) Kótování opakujících se konstrukčních prvků U konstrukčních prvků, které se opakují (např. zuby, drážky, díry), se zapisuje jejich rozměr pouze jednou, kdy se uvádí jejich počet (např. 8 děr o průměru 10mm se zapíše jako 8 x 10). Musí být však zakótována jejich poloha. Pokud jsou opakující prvky rozmístěny na kružnici rovnoměrně, tak polohu nemusíme kótovat úhlem. V případě, že jsou rozloženy nerovnoměrně, je nutné zakótovat jejich polohu i úhlem. U opakujících se děr, smíme narýsovat pouze jednu a zbylé naznačit osami. (Kletečka, 2007), (Švercl, 2003) Tabulkové kótování Při kótování opakujících se podobných prvků lišících se ve velikosti, se jednotlivé rozměry prvků označí písmeny velké abecedy na kótovacích čárách. Na volné ploše stejného výkresu se uvádějí číselné hodnoty rozměrů v tabulce. (Švercl, 2003) 2.8 Rozšiřující učivo pro základní školu Jako rozšiřující učivo technického kreslení pro základní školu můžou být zařazeny tolerance rozměrů a struktura povrchu. V rozšiřujícím učivu jsou uvedeny témata, která mohou být vyučovány nad rámec základního učiva s ohledem na schopnosti žáků a časovou dotaci předmětu. 37

Tech. dokumentace-kjp-ing. Král K. 1

Tech. dokumentace-kjp-ing. Král K. 1 Tech. dokumentace-kjp-ing. Král K. 1 Obsah lekce III. 1. Základní pojmy a pravidla Provedení kót Hraniční značky Zapisování a umístění 2. Soustavy kót Řetězcové, od základny, smíšené, souřadnicové 3. Kótování

Více

Normalizace v technické dokumentaci

Normalizace v technické dokumentaci Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Základní pojmy Normalizace v technické dokumentaci Při výrobě složitých výrobků je nutná spolupráce výrobce

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_TD.21.1 Autor Petr Škapa Datum vytvoření 01.09.2013 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Anotace (metodický

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor M/01 STROJÍRENSTVÍ

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor M/01 STROJÍRENSTVÍ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ 1. ročník TECHNICKÉ KRESLENÍ PRAVIDLA PRO KÓTOVÁNÍ SOUČÁSTÍ

Více

Základní pojmy a pravidla kótování

Základní pojmy a pravidla kótování Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Základní pojmy a pravidla kótování Pro čtení výkresů, tj. určení rozměrů nebo polohy předmětu, jsou rozhodující

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE. pro obor Elektrotechnika

TECHNICKÁ DOKUMENTACE. pro obor Elektrotechnika TECHNICKÁ DOKUMENTACE pro obor Elektrotechnika 2. Normalizace... 7 2.1. Základní pojmy... 7 2.2. Druhy norem... 7 2.3. Druhy technických výkresů 8 2.4. Formáty výkresů 8 2.5. Úprava výkresového listu...

Více

Předmět poskytuje základní vědomosti o normalizaci pro zobrazování, kótování, kreslení řezů a detailů, značení materiálů výrobků na výkresech.

Předmět poskytuje základní vědomosti o normalizaci pro zobrazování, kótování, kreslení řezů a detailů, značení materiálů výrobků na výkresech. 1. ÚVOD DO PŘEDMĚTU Předmět poskytuje základní vědomosti o normalizaci pro zobrazování, kótování, kreslení řezů a detailů, značení materiálů výrobků na výkresech. Cílem je čtení, kreslení jednoduchých

Více

ZOBRAZOVÁNÍ A NORMALIZACE V TECHNICKÉ DOKUMENTACI

ZOBRAZOVÁNÍ A NORMALIZACE V TECHNICKÉ DOKUMENTACI ZOBRAZOVÁNÍ A NORMALIZACE V TECHNICKÉ DOKUMENTACI Pravoúhlé rovnoběžné promítání na několik vzájemně kolmých průměten Použití pomocné průmětny Čistě ploché předměty Souměrné součásti Čistě rotační součásti

Více

TECHNICKÉ KRESLENÍ. Technické normy. Popisové pole. Zobrazování na technických výkresech

TECHNICKÉ KRESLENÍ. Technické normy. Popisové pole. Zobrazování na technických výkresech Technické normy Formáty výkresů Úprava výkresových listů Popisové pole Skládání výkresů TECHNICKÉ KRESLENÍ Čáry na technických výkresech Technické písmo Zobrazování na technických výkresech Kótování Technické

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE

TECHNICKÁ DOKUMENTACE TECHNICKÁ DOKUMENTACE Jan Petřík 2013 Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Obsah přednášek 1. Úvod do problematiky tvorby technické dokumentace

Více

1. Technické zobrazování str.11-84

1. Technické zobrazování str.11-84 1. Technické zobrazování str.11-84 Co je technické kreslení společný název pro všechny druhy kreslení ve strojírenství, elektrotechnice, stavebnictví a dalších oborech K čemu slouží TK k dorozumívání mezi

Více

Kreslení obrazů součástí Zobrazování geometrických těles. Zobrazení kvádru

Kreslení obrazů součástí Zobrazování geometrických těles. Zobrazení kvádru Kreslení obrazů součástí Zobrazování geometrických těles Zobrazení kvádru Kreslení obrazů součástí Zobrazování geometrických těles Zobrazení jehlanu s čtvercovou podstavou Kreslení obrazů součástí Zobrazování

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ 1. ročník TECHNICKÉ KRESLENÍ ÚVOD A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE

Více

Technické zobrazování

Technické zobrazování Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Technické zobrazování V technické praxi se setkáváme s potřebou zobrazení prostorových útvarů pomocí náčrtu

Více

Příprava k závěrečnému testu z TD. Opakovací test

Příprava k závěrečnému testu z TD. Opakovací test Opakovací test 1. Výkres nakreslený s užitím kreslících pomůcek, v normalizovaném měřítku a podle platných technických norem nazýváme: a) Snímek b) Originál c) Náčrt d) Normalizovaný 2. Výkres nakreslený

Více

Volba a počet obrazů

Volba a počet obrazů Volba a počet obrazů Všeobecné zásady: kreslí se nejmenší počet obrazů potřebný k úplnému a jednoznačnému zobrazení předmětu, jako hlavní zobrazení se volí ten obraz, který nejúplněji ukazuje tvar a rozměry

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor M/01 STROJÍRENSTVÍ

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor M/01 STROJÍRENSTVÍ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ 1. ročník TECHNICKÉ KRESLENÍ ZOBRAZOVÁNÍ NA VÝKRESECH 1 PRAVIDLA

Více

Technické kreslení. Konstruktivní geometrie a technické kresleni - L ZS 2009

Technické kreslení. Konstruktivní geometrie a technické kresleni - L ZS 2009 ZS 2009 technické kreslení - souhrnný název pro všechny druhy grafického vyjadřování v různých vědních, technických a výrobních oborech úkolem technického kreslení je zobrazení trojrozměrných předmětů

Více

Kótování sklonu, kuželovitosti, jehlanovitosti a zkosených hran

Kótování sklonu, kuželovitosti, jehlanovitosti a zkosených hran Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Kótování sklonu, kuželovitosti, jehlanovitosti a zkosených hran Kótování sklonu Sklon plochy nebo přímky, popř.

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE

TECHNICKÁ DOKUMENTACE TECHNICKÁ DOKUMENTACE Jan Petřík 2013 Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Obsah přednášek 1. Úvod do problematiky tvorby technické dokumentace

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŽÁKY

VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŽÁKY PROJEKT Zlepšení podmínek výuky učebních oborů CZ.1.07./1.1.06/01.0079 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŽÁKY Vyučovací

Více

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.5

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.5 TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD Přednáška č.5 Řezy a průřezy těles Mnoho součástek - tvarové podrobnosti uvnitř součástky díry, vyfrézované otvory. Lze zobrazit skrytými čarami v mnoha případech na úkor názornosti,

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE (Technické kreslení)

TECHNICKÁ DOKUMENTACE (Technické kreslení) TECHNICKÁ DOKUMENTACE (Technické kreslení) 1 NEŽ SE ZAČNE Pro úspěšné zvládnutí technického kreslení je nutno spojit : teoretické znalosti, logické myšlení, praktické dovednosti. CÍL STUDIA Cílem předmětu

Více

Měřítka. Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka. Téma: Měřítka, čáry a technické písmo 1) Měřítka 2) Technické čáry 3) Technické písmo

Měřítka. Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka. Téma: Měřítka, čáry a technické písmo 1) Měřítka 2) Technické čáry 3) Technické písmo Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka Téma: Měřítka, čáry a technické písmo 1) Měřítka 2) Technické čáry 3) Technické písmo Měřítka Měřítka zmenšení (1 : 10000 až 1 : 2) skutečné (1 : 1) zvětšení

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE

TECHNICKÁ DOKUMENTACE VŠB-TU Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra elektrických strojů a přístrojů KAT 453 TECHNICKÁ DOKUMENTACE (přednášky pro hodiny cvičení) Zobrazování Petr Šňupárek, Martin Marek 1 Co je

Více

vést žáky k pečlivému vypracování výkresu vést je k organizaci a plánování práce vést žáky k používání vhodných rýsovacích potřeb

vést žáky k pečlivému vypracování výkresu vést je k organizaci a plánování práce vést žáky k používání vhodných rýsovacích potřeb Vyučovací předmět: TECHNICKÉ KRESLENÍ A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Technické kreslení má žákům umožnit zvládnout základy technického

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_03_ZT_TK_1

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_03_ZT_TK_1 Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 11. 9. 2013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_03_ZT_TK_1 Ročník: I. Technické kreslení Vzdělávací oblast: Odborné vzdělávání Technická příprava Vzdělávací obor:

Více

4) Vztah mezi ČSN, EN a ISO

4) Vztah mezi ČSN, EN a ISO Obsah: VÝZNAM TEK A NORMALIZACE 1. Co je to technické kreslení? 2. Cíle výuky TEK. 3. Druhy platných norem v ČR 4. Vztah mezi ČSN, EN a ISO 5. Druhy technických výkresů 6. Formáty výkresů 7. Povinná výbava

Více

Učební osnovy. Doplňující vzdělávací obory. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět :

Učební osnovy. Doplňující vzdělávací obory. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Učební osnovy Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Doplňující vzdělávací obory Technické kreslení volitelný předmět Charakteristika předmětu. Předmět rozvíjí aktivní, samostatnou a tvůrčí činnost žáků,

Více

Konstruktivní geometrie a technické kreslení

Konstruktivní geometrie a technické kreslení Konstruktivní geometrie a technické kreslení Základy technického kreslení Petr Liška Mendelova univerzita 23.11.2015 Petr Liška (Mendelova univerzita) Konstruktivní geometrie a technické kreslení 23.11.2015

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ 1. ročník TECHNICKÉ KRESLENÍ NORMY A TECHNICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ

Více

O TN se dnešní vyspělá výroba opírá ve všech oborech. To umožňuje:

O TN se dnešní vyspělá výroba opírá ve všech oborech. To umožňuje: Technické myšlení předpokládá schopnost vyjádřit představu graficky. Buďto náčrtem kresleným od ruky nebo výkresem zhotoveným kreslícími pomůckami nebo počítačem. Je žádoucí, aby všichni, kdo přicházejí

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE

TECHNICKÁ DOKUMENTACE VŠB-TU Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra elektrických strojů a přístrojů KAT 453 TECHNICKÁ DOKUMENTACE (přednášky pro hodiny cvičení) Cvičení č. I. Formáty výkresů 1 Formáty výkresů

Více

11.15 Podrobnosti a zjednodušování v zobrazování

11.15 Podrobnosti a zjednodušování v zobrazování Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

ZOBRAZOVÁNÍ Doc. Ing. Jan Brandejs Ing. Jiří Dvořáček VUT FSI Ústav konstruování

ZOBRAZOVÁNÍ Doc. Ing. Jan Brandejs Ing. Jiří Dvořáček VUT FSI Ústav konstruování ZOBRAZOVÁNÍ Doc. Ing. Jan Brandejs Ing. Jiří Dvořáček VUT FSI Ústav konstruování Technické kreslení slouží k vyjadřování a sdělování představ a myšlenek techniků, je řečí techniků příslušného oboru. Str.

Více

Tvorba technická dokumentace

Tvorba technická dokumentace Tvorba technická dokumentace Základy zobrazování na technických výkresech Zobrazování na technických výkresech se provádí dle normy ČSN 01 3121. Promítací metoda - je soubor pravidel, pro dvourozměrné

Více

Definice kótování. Základní vlastnosti kótování

Definice kótování. Základní vlastnosti kótování Technická dokumentace Bc. Lukáš Procházka Téma: úvod do kótování 1) Základní pojmy kótování 2) Pravidla zobrazování kót 3) Kótování od základny, řetězové a smíšené kótování 4) Funkční a technologické kótování

Více

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.6

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.6 TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD Přednáška č.6 Kótování Požadavky na kótování Všeobecné zásady kótování Hodnoty rozměrů se kótují v milimetrech. Značka mm se neuvádí. Úhly se kótují v stupních, minutách a sekundách,

Více

VŠB TU OSTRAVA, Fakulta bezpečnostního inženýrství. Kreslení strojírenských výkresů. Ing. Eva Veličková

VŠB TU OSTRAVA, Fakulta bezpečnostního inženýrství. Kreslení strojírenských výkresů. Ing. Eva Veličková VŠB TU OSTRAVA, Fakulta bezpečnostního inženýrství Kreslení strojírenských výkresů Ing. Eva Veličková Obsah: 1. Strojírenské výkresy... 2 2. Pravoúhlé promítání, pohledy... 7 3. Zobrazování na strojírenském

Více

Technická dokumentace

Technická dokumentace Technická dokumentace Obor studia: 23-45-L / 01 Mechanik seřizovač VY_32_inovace_FREI14 : Kótování úhlů, zkosení, kuželovitosti a jehlanovitosti Datum vypracování: 10.01.2013 Vypracoval: Ing. Bohumil Freisleben

Více

23-41-M001 Strojírenství. Celkový počet týdenních vyučovacích hodin za studium: 4 Celkový počet vyučovacích hodin: 136 Platnost od: 1.9.

23-41-M001 Strojírenství. Celkový počet týdenních vyučovacích hodin za studium: 4 Celkový počet vyučovacích hodin: 136 Platnost od: 1.9. Učební osnova vyučovacího předmětu technické kreslení Obor vzdělání: 2-41-M001 Strojírenství Délka forma studia: 4 roky, denní Celkový počet týdenních vyučovacích hodin za studium: 4 Celkový počet vyučovacích

Více

Formáty výkresů a úprava výkresových listů

Formáty výkresů a úprava výkresových listů Formáty výkresů a úprava výkresových listů Formáty výkresů Rozměry výkresových listů a předtisků pro všechny druhy technických výkresů používaných ve všech oblastech průmyslu a ve stavebnictví předepisuje

Více

Zjednodušování pohledů ve výkresech

Zjednodušování pohledů ve výkresech Technická dokumentace Bc. Lukáš Procházka Téma: zjednodušení výkresů (pohledů) 1) Shodné pohledy, souměrné pohledy a místní pohledy 2) Přerušení obrazu, tvarové podrobnosti a opakující se prvky 3) Součásti

Více

Martin Škoula TECHNICKÁ DOKUMENTACE

Martin Škoula TECHNICKÁ DOKUMENTACE STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109 Martin Škoula TECHNICKÁ DOKUMENTACE SOUBOR PŘÍPRAV PRO 2. R. OBORU 23-56-H/01OBRÁBĚČ KOVŮ Vytvořeno

Více

Řezy a průřezy. Obr. 1. Vznik řezu: a) nárys, b) řez v bokorysu, c) znázornění řezné rovin

Řezy a průřezy. Obr. 1. Vznik řezu: a) nárys, b) řez v bokorysu, c) znázornění řezné rovin Řezy a průřezy Řez je zobrazení předmětu rozříznutého myšlenou rovinou nebo několika rovinami či zakřivenou plochou. Zobrazují se pouze ty části, které leží v rovině řezu a za rovinou řezu. Obr. 1. Vznik

Více

PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNICKÉ A INFORMAČNÍ VÝCHOVY

PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNICKÉ A INFORMAČNÍ VÝCHOVY UNIVERZITA PALACKÉHO PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNICKÉ A INFORMAČNÍ VÝCHOVY Sylabus cvičení do předmětu: Technická grafika PhDr. MILAN KLEMENT, Ph.D. OLOMOUC 2005 PhDr. Milan Klement, Ph.D. Technická

Více

1. ÚVOD DO TECHNICKÉ DOKUMENTACE. České Budějovice ročník: 2. Katedra fyziky, Oddělení didaktik a technické výchovy zimní.

1. ÚVOD DO TECHNICKÉ DOKUMENTACE. České Budějovice ročník: 2. Katedra fyziky, Oddělení didaktik a technické výchovy zimní. 1. ÚVOD DO TECHNICKÉ DOKUMENTACE Pedagogická fakulta JU České Budějovice ročník: 2. Katedra fyziky, Oddělení didaktik a technické výchovy zimní Učitelství pro ZŠ semestr: Tématický plán Vyučující : Předmět

Více

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.4

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.4 TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD Přednáška č.4 Popisování výkresů Písmo na technických výkresech Parametry písma dány normou (velikost, tloušťka čar, proporce znaků a mezer mezi znaky) 2 typy písem: písmo A písmo

Více

CZ.1.07/1.5.00/ III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity

CZ.1.07/1.5.00/ III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast ZÁSADY TVORBY VÝKRESŮ POZEMNÍCH STAVEB I. Autor :

Více

ZOBRAZOVÁNÍ V ŘEZECH A PRŮŘEZECH

ZOBRAZOVÁNÍ V ŘEZECH A PRŮŘEZECH ZOBRAZOVÁNÍ V ŘEZECH Základní pravidla Označení řezné roviny a obrazu řezu Šrafování ploch řezu Vyznačení úzkých ploch řezu Podélný a příčný řez Části a součásti, které se nešrafují v podélném řezu Poloviční

Více

Použité zdroje a odkazy: Nápověda Corel Draw X6, J. Švercl: Technické kreslení a deskriptivní geometrie pro školu a praxi

Použité zdroje a odkazy: Nápověda Corel Draw X6, J. Švercl: Technické kreslení a deskriptivní geometrie pro školu a praxi Označení materiálu: Autor: Mgr. Ludmila Krčmářová VY_32_INOVACE_PoGra1709 Tematický celek: Corel DrawX6 Učivo (téma): Kótování v Corel Draw Stručná Charakteristika: Využití nástrojů CD vhodných na kótování

Více

11.3 Technické výkresy

11.3 Technické výkresy Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

Správné čtení výkresové dokumentace pro strojní mechaniky

Správné čtení výkresové dokumentace pro strojní mechaniky STUDIJNÍ MATERIÁLY Správné čtení výkresové dokumentace pro strojní mechaniky Autor: Ing. Ivana Horáková Seminář je realizován v rámci projektu Správná praxe ve strojírenské výrobě, registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/05.0011

Více

OBSAH. Úvod Mezinárodní technická normalizace

OBSAH. Úvod Mezinárodní technická normalizace OBSAH Úvod... 8 1 Mezinárodní technická normalizace 1.1 Mezinárodní normalizační organizace... 9 1.2 Technické komise ISO... 9 1.3 Návrhy mezinárodních norem... 9 1.4 Regionální technická normalizace v

Více

Definice řezu a průřezu

Definice řezu a průřezu Technická dokumentace Bc. Lukáš Procházka Téma: řezy a průřezy 1) Definice a značení řezů a průřezů 2) Druhy řezů 3) Šrafování Definice řezu a průřezu řez průřez - zobrazuje rovinu řezu a objekty ležící

Více

1.PLOCHA VÝKRESOVÉHO LISTU. Plocha výkresového listu má toto základní dělení: - plocha pro kresbu - plocha pro text - popisové pole

1.PLOCHA VÝKRESOVÉHO LISTU. Plocha výkresového listu má toto základní dělení: - plocha pro kresbu - plocha pro text - popisové pole 1.PLOCHA VÝKRESOVÉHO LISTU Plocha výkresového listu má toto základní dělení: - plocha pro kresbu - plocha pro text - popisové pole 1.1 Plocha pro kresbu: Jednotlivá zobrazení, tvořící výkres, se umísťují

Více

ČSN 01 3483 - VÝKRESY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ

ČSN 01 3483 - VÝKRESY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ KURZ BO04 PRACOVNÍ KOPIE ČSN 01 3483 - VÝKRESY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ KURZ BO04 PRACOVNÍ KOPIE 1 NÁZVOSLOVÍ 1.1 UCELENÁ ČÁST KONSTRUKCE část kovové konstrukce, která sestává z dílců vzájemně spojených ve

Více

VŠB TU OSTRAVA, Fakulta bezpečnostního inženýrství. Kreslení strojírenských výkresů. Ing.Eva Veličková

VŠB TU OSTRAVA, Fakulta bezpečnostního inženýrství. Kreslení strojírenských výkresů. Ing.Eva Veličková VŠB TU OSTRAVA, Fakulta bezpečnostního inženýrství Kreslení strojírenských výkresů Ing.Eva Veličková Obsah: 1. Strojírenské výkresy...2 2. Pravoúhlé promítání, pohledy...6 2.1 Promítání v prvním kvadrantu...6

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE

TECHNICKÁ DOKUMENTACE VŠB-TU Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra elektrických strojů a přístrojů KAT 453 TECHNICKÁ DOKUMENTACE (přednášky pro hodiny cvičení) Cvičení č. I. Čáry a písmo 1 Druhy čar Na technických

Více

Technická dokumentace

Technická dokumentace Technická dokumentace VY_32_inovace_FREI30 : Zásady kreslení svarů a výkresů svařenců Datum vypracování: 10.10.2013 Vypracoval: Ing. Bohumil Freisleben Motto: svar není svár a není vaření jako vaření (tedy

Více

Technická dokumentace

Technická dokumentace Technická dokumentace Obor studia: 23-45-L / 01 Mechanik seřizovač VY_32_inovace_FREI10 : Zásady kreslení průřezů a průniků Datum vypracování: 26.11.2012 Vypracoval: Ing. Bohumil Freisleben Motto: průřez

Více

Úvod 7 1. Než začneme 9. 2. Technická normalizace 19. 3. Technické zobrazování 35. 4. Kótování 73

Úvod 7 1. Než začneme 9. 2. Technická normalizace 19. 3. Technické zobrazování 35. 4. Kótování 73 Obsah učebnice Úvod 7 1. Než začneme 9 Průběh a návaznosti studia.........................................................9 Kopírování výkresové dokumentace..................................................14

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ODBORNÉ KRESLENÍ Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium (rozpis

Více

2. Technická normalizace

2. Technická normalizace Kapitola 2 Technická normalizace 2. Technická normalizace Při výrobě složitých výrobků se žádný výrobce neobejde bez spolupráce s řadou jiných dodavatelů. Prakticky není možné, aby např. jednotlivé díly

Více

Osmileté gymnázium GEOMETRIE. Charakteristika vyučovacího předmětu

Osmileté gymnázium GEOMETRIE. Charakteristika vyučovacího předmětu 1 z 8 Osmileté gymnázium GEOMETRIE Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení: Vyučovací předmět geometrie pokrývá spolu s předmětem algebra (má samostatné osnovy) a s předmětem matematika

Více

Rozdělení technické dokumentace

Rozdělení technické dokumentace Rozdělení technické dokumentace Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava Katedra elektrotechniky TD Definice technické dokumentace Technická dokumentace je souhrn dokumentů

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky. Téma Školní výstupy Učivo (pojmy) volné rovnoběžné promítání průmětna

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky. Téma Školní výstupy Učivo (pojmy) volné rovnoběžné promítání průmětna Předmět: Matematika Náplň: Stereometrie, Analytická geometrie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 4 hodiny týdně Pomůcky: PC a dataprojektor, učebnice Stereometrie Volné rovnoběžné promítání Zobrazí

Více

Správné čtení výkresové dokumentace pro obráběče

Správné čtení výkresové dokumentace pro obráběče STUDIJNÍ MATERIÁLY Správné čtení výkresové dokumentace pro obráběče Autor: Ing. Ivana Horáková Seminář je realizován v rámci projektu Správná praxe ve strojírenské výrobě, registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/05.0011

Více

Technická dokumentace

Technická dokumentace Technická dokumentace VY_32_inovace_FREI26 : Zásady kreslení výkresů hřídelů a hřídelových čepů Datum vypracování: 5. 9. 2013 Vypracoval: Ing. Bohumil Freisleben Motto: Jedny z nejrozšířenějších částí

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 1. Zobrazování závitů na součástech Obrázek 1 šroubový spoj v řezu 1.1. Názvosloví závitů Závit je nejdůležitější

Více

Normalizace usměrnění lidské činnosti z hlediska hospodárnosti, materiálu, jakosti a vyměnitelnosti výrobků podle určitých zásad.

Normalizace usměrnění lidské činnosti z hlediska hospodárnosti, materiálu, jakosti a vyměnitelnosti výrobků podle určitých zásad. Význam technického kreslení Jedním z předpokladů dobré práce kvalifikovaného dělníka ve výrobě je i znalost technického kreslení. Na práci v technickém kreslení budou kladeny tyto požadavky: 1. Vypěstování

Více

TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Měřítko: 1: 500, 1:1000, 1:2000, 1:5000

Měřítko: 1: 500, 1:1000, 1:2000, 1:5000 1. TERÉN HRUBÁ ÚPRAVA TERÉNU (HUT) - změna úrovně terénu před zahájením výstavby VÝKRESY HUT: situace HUT, profily HUT KONEČNÁ ÚPRAVA TERÉNU (KUT) - změna úrovně terénu po dokončení výstavby Měřítko: 1:

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE V LEGISLATIVĚ ČR

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE V LEGISLATIVĚ ČR PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE V LEGISLATIVĚ ČR Zákon č. 183/2006 Stavební zákon (novela 350/2012) Vyhlášky: - č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb novelizovaná 62/2013 - č.146/2008 Sb.o rozsahu a obsahu projektové

Více

Vyučovací předmět / ročník: Matematika / 4. Učivo

Vyučovací předmět / ročník: Matematika / 4. Učivo Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Výstupy žáka Vyučovací předmět / ročník: Matematika / 4. ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Zpracoval: Mgr. Dana Štěpánová orientuje se v posloupnosti přirozených čísel

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP. Zápis čísla v desítkové soustavě - porovnávání čísel - čtení a psaní čísel

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP. Zápis čísla v desítkové soustavě - porovnávání čísel - čtení a psaní čísel Ročník: I. - vytváří si názoru představu o čísle 5, 10, 20 - naučí se vidět počty prvků do 5 bez počítání po jedné - rozpozná a čte čísla 0 5 - pozná a čte čísla 0 10 - určí a čte čísla 0 20 Číselná řada

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ 1. ročník TECHNICKÉ KRESLENÍ PRAVIDLA PRO KÓTOVÁNÍ SOUČÁSTÍ

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ V Úžlabině 320, Praha 10 Sbírka úloh z technického kreslení pracovní listy I. Praha 2011 Ing. Gabriela Uhlíková Sbírka úloh z technického kreslení Tato sbírka

Více

12. VYTVÁŘENÍ GEOMETRICKÝCH PŘEDSTAV

12. VYTVÁŘENÍ GEOMETRICKÝCH PŘEDSTAV 12. VYTVÁŘENÍ GEOMETRICKÝCH PŘEDSTAV Geometrie je specifickou oblastí matematiky, která může být pro děti, které mají poruchy v oblasti numerace a operací s přirozenými čísly, záchranou. Učitel sleduje

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Výkresy sestavení

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Výkresy sestavení Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Výkresy sestavení Výkres sestavení je určen pro sestavení montážní jednotky, přičemž za montážní jednotku je

Více

P R O M Í T Á N Í. rovina π - průmětna vektor s r - směr promítání. a // s r, b// s r,

P R O M Í T Á N Í. rovina π - průmětna vektor s r - směr promítání. a // s r, b// s r, P R O M Í T Á N Í Promítání je zobrazení prostorového útvaru do roviny. Je určeno průmětnou a směrem (rovnoběžné) nebo středem (středové) promítání. Princip rovnoběžného promítání rovina π - průmětna vektor

Více

TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Kótování děr. Technická dokumentace Bc. Lukáš Procházka. Téma: kótování prvků 1) Kótování děr 2) Kótování závitů 3) Kótování sklonu, kuželů a jehlanů

Kótování děr. Technická dokumentace Bc. Lukáš Procházka. Téma: kótování prvků 1) Kótování děr 2) Kótování závitů 3) Kótování sklonu, kuželů a jehlanů Technická dokumentace Bc. Lukáš Procházka Téma: kótování prvků 1) Kótování děr 2) Kótování závitů 3) Kótování sklonu, kuželů a jehlanů Kótování děr - u děr se kótuje průměr a jejich poloha os vůči jiným

Více

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vyučovací předmět MATEMATIKA 1. OBDOBÍ Oblast:

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vyučovací předmět MATEMATIKA 1. OBDOBÍ Oblast: Vzdělávací oblast: a její aplikace Vyučovací předmět MATEMATIKA 1. OBDOBÍ Období: 1. Číslo a početní operace Používá přirozená čísla k modelování reálných situací Počítá předměty v daném souboru Vytváří

Více

Matematika - 4. ročník Vzdělávací obsah

Matematika - 4. ročník Vzdělávací obsah Matematika - 4. ročník Čas.plán Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Opakování učiva 3. ročníku Počítaní do 20 Sčítání a odčítání do 20 Násobení a dělení číslem 2 Počítání

Více

Obecné zadání 1. semestrální práce - ZOBRAZOVÁNÍ

Obecné zadání 1. semestrální práce - ZOBRAZOVÁNÍ KATEDRA KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ Obecné zadání 1. semestrální práce - ZOBRAZOVÁNÍ KKS / SI 1. semestrální práce má za cíl procvičení zobrazování jednoduchých geometrických modelů a strojních součástí pomocí

Více

Uveďte obecný příklad označení normy vydané Mezinárodní společnosti pro normalizaci ISO pořadové číslo:rok schválení

Uveďte obecný příklad označení normy vydané Mezinárodní společnosti pro normalizaci ISO pořadové číslo:rok schválení Pro zajištění kooperace technických norem v rámci Evropské unie pracují 3 organizace.uveďte jejich názvy a vyjmenujte oblasti jejich působení Evropský výbor pro normalizaci - CEN ( Comité Européen de Normalisation)

Více

ŠVP Školní očekávané výstupy. - vytváří konkrétní soubory (peníze, milimetrový papír, apod.) s daným počtem prvků do 100

ŠVP Školní očekávané výstupy. - vytváří konkrétní soubory (peníze, milimetrový papír, apod.) s daným počtem prvků do 100 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE 5.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 1. období 3. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo M3101 používá přirozená

Více

ROČNÍK 1. ročník Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace Vzdělávací obor Matematika a její aplikace Název předmětu Matematika Očekávané výstupy

ROČNÍK 1. ročník Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace Vzdělávací obor Matematika a její aplikace Název předmětu Matematika Očekávané výstupy ROČNÍK 1. ročník Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Název předmětu Matematika ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE čte a zapisuje, znázorňuje na číselné ose, obor přirozených čísel do 20 OSV1 porovnává, užívá vztah

Více

I. 7 PČ Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Předmět: Praktické činnosti (PČ)

I. 7 PČ Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Předmět: Praktické činnosti (PČ) I. 7 PČ Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Předmět: Praktické činnosti (PČ) Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení předmětu: Předmět PČ postihuje široké spektrum pracovních činností

Více

Konstruktivní geometrie PODKLADY PRO PŘEDNÁŠKU

Konstruktivní geometrie PODKLADY PRO PŘEDNÁŠKU Konstruktivní geometrie & technické kreslení PODKLADY PRO PŘEDNÁŠKU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného

Více

ZOBRAZOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A ÚPRAV VE STAVEBNÍCH VÝKRESECH P

ZOBRAZOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A ÚPRAV VE STAVEBNÍCH VÝKRESECH P ZOBRAZOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A ÚPRAV VE STAVEBNÍCH VÝKRESECH PŮDORYSŮ, ŘEZŮ A POHLEDŮ V MĚŘÍTKU 1 : 100 A 1 : 50 1.Kreslení svislých konstrukcí: Půdorys- - Pro zobrazení a kótování svislých stěn,

Více

Technická dokumentace

Technická dokumentace Technická dokumentace Obor studia: 23-45-L / 01 Mechanik seřizovač VY_32_inovace_FREI03 : Pomůcky pro technické zobrazování, kreslení náčrtů Datum vypracování: 21.9.2012 Vypracoval: Ing. Bohumil Freisleben

Více

Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň:

Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň: Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň: ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků čte, zapisuje

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Pedagogická fakulta Katedra technické a informační výchovy Návrhy vyučovacích hodin technického kreslení na ZŠ s využitím učebních pomůcek Diplomová práce Brno 2016 Autor práce:

Více

1. Popisové pole Rozměry a umístění popisového pole

1. Popisové pole Rozměry a umístění popisového pole 1. Popisové pole Na každém výkrese musí být popisové pole podle mezinárodní normy ČSN EN ISO 7200 (01 3113) Technická dokumentace - Údaje v popisových polích a záhlavích dokumentů. Toto popisové pole platí

Více

ZÁKLADY ZAKRESLOVÁNÍ I. Výběr literatury. ZÁKLADY ZAKRESLOVÁNÍ II. - ČSN Výkresy pozemních staveb Kreslení výkresů stavební části

ZÁKLADY ZAKRESLOVÁNÍ I. Výběr literatury. ZÁKLADY ZAKRESLOVÁNÍ II. - ČSN Výkresy pozemních staveb Kreslení výkresů stavební části 124KP1 Konstrukce pozemních staveb strana 1 ZÁKLADY ZAKRESLOVÁNÍ I. Výběr literatury ČSN EN ISO 128-23 Typy čar a jejich použití ČSN 01 0451 Technické písmo ČSN 01 3130 Technické výkresy Kótování Základní

Více

CZ.1.07/1.5.00/ III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity

CZ.1.07/1.5.00/ III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast ZÁSADY TVORBY VÝKRESŮ POZEMNÍCH STAVEB I. Autor :

Více

M - 2. stupeň. Matematika a její aplikace Školní výstupy Žák by měl

M - 2. stupeň. Matematika a její aplikace Školní výstupy Žák by měl 6. ročník číst, zapisovat, porovnávat, zaokrouhlovat, rozkládat přirozená čísla do 10 000 provádět odhady výpočtů celá čísla - obor přirozených čísel do 10 000 numerace do 10 000 čtení, zápis, porovnávání,

Více