SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice. MAPOVÁNÍ Polohopisné mapování JS pro G4

Transkript

1 SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ Polohopisné mapování JS pro G4

2 vsuvka: návrh řešení domácího úkolu

3

4 Polohopisnémapování Přípravné práce projekt mapování vybudování měřické sítě příprava náčrtů Zjišťování průběhu hranic příprava, místní šetření Přehled a volba mapovacích metod metoda polární, ortogonální, metoda konstrukčních oměrných, protínání přesnost, kontroly, mezní odchylky Měřické práce organizace práce vedení náčrtu

5 Podrobnépolohopisnémapování Zaměřuje se a zobrazuje poloha všech bodů, jejichž spojnice ohraničují tvar mapovaných předmětů ve vodorovné rovině. Samostatné zaměření polohopisu se provádí pro účely KN (obnova KO novým mapováním, KPÚ) a řídí se návodem ČÚZK. CUZK/Navod_ aspx (účinnost od ) Pro jiný účel (zaměření podkladu pro projekt) je běžné provádět polohopisné práce společně s výškopisnými (tachymetrie). POLOHOPIS = soubor zaměřených a zobrazených podrob. polohových bodů, jejich spojnic a mapových značek. (dodatečně doplněno)

6 Přípravnépráce projekt mapování Co a v jakém rozsahu zaměřit? Vždy záleží na výstupu (účel mapy, měřítko, přesnost) MÍSTNÍ ŠETŘENÍ týká se zaměřování pozemku (vlastnických hranic) a je prováděno KOMISÍ Je potřeba svolat vlastníky (písemnou pozvánkou doručenou min. 1 týden předem). mapování stabilního katastru: rok předem obec vyzývala vlastníky, aby si dali do pořádku stav hranice se sousedy.

7 Přípravnépráce měřickásíť příprava kopií geodetických údajů bodů dostupného polohového bodového pole (TB, ZhB) rekognoskace těchto bodů (případně údržba při práci pro operát KN obnova novým mapováním) stanovení způsobu zaměření stávajících a volba nových bodů PBPP volba pomocných bodů - body měřických přímek, rajony, polygonové body stabilizace pomocných bodů trubka, hřeb, kolík konfigurace sítě přizpůsobena použité metodě podrob. měření

8 různé určení pomocných měřických bodů

9 různé určení pomocných měřických bodů

10 4011, 4012 určení staničením na polygonových stranách 4045, 4046 určení staničením na hlavních měřických přímkách (spojnicích bodů PBPP) 4047, 4048 určení staničením na vedlejších měřických přímkách (spojnicích bodů hl. měř. přímek) kolmý rajon šikmý rajon 587, 4042, 4043, body pomocného polyg. pořadu 627, 4053, body volného polyg. pořadu (výjimečně, nejvýše 3 strany do max. délky pořadu 250 m) 711 určení protínání ze směrů nebo z délek přechodné (volné) polární stanovisko určení bodu technologií GNSS

11 měřickásíť výběr z pravidel Délka rajonu pomocného bodu smí být nejvýše 1000 m a přitom max. o 1/3 delší než délka měřické přímky. Délka měř. přímky a délka pomoc. polyg. pořadu nesmí být delší než 2000 m. Při zakládání měřické sítě se postupuje z velkého do malého. Body měřické sítě se číslují úplným číslem bodu (ve skupinovém čísle bodů PBPP a pomocných bodů je číslo k.ú.)

12 Přípravnépráce příprava NÁČRTŮ NÁČRT je přibližný zákres obrazu skutečnosti v polní podobě. Není výsledným produktem, ale pouze jeho součástí nebo mezistupněm. Vše je v náčrtu ale popsáno tak, aby byla spolu se zápisníkem měření možná jednoznačná konstrukce veškerého zaměřeného polohopisu. vyhotovuje se přímo v poli, v terénu na vhodný papír, A3 měřítko by se mělo volit 2x nebo 4x větší než měřítko budoucí mapy v extravilánu 1 : až 1 : v intravilánu 1 : 250 až 1 : členitější místa možno zpracovat detailem (nutno vyznačit)

13 Druhy náčrtů z hlediska dělení na celku na dílčí náčrty jsou rámcové nebo blokové Rámcové dělení rovnoběžkami se sekčními čarami na různý počet částí (1/4, 1/16) plochy listu. Zobrazení je spojité a jsou orientovány k severu Blokové ohraničení náčrtů dle průběhu zaměřovaných prvků (uličních čar apod.). Zobrazení je ostrůvkovité a orientace nemusí být k severu (vyznačí se). Obvody polních náčrtů se zakreslují do PŘEHLEDU KLADŮ POLNÍCH NÁČRTŮ ideálně na podklad topografické mapy.

14 příklad rámcového dělení náčrtů

15

16 Obsah polních NÁČRTŮ Měřická síť (Základní měřická kostra) obsahuje body polohového i výškového bodového pole polygonové body, body měřických přímek, rajóny a u nich zapsané vodorovné úhly (v obloučku), volná stanoviska, vyznačené směry na body měřické sítě, které jsou vzdáleny a na náčrt se nevejdou. Vyznačuje se červeně. Měřené konstrukční a kontrolní údaje (staničení, oměrné míry, kontrolní úhlopříčky). Hodnoty se vyznačují černě a s rozmyslem se umisťují, spojnice čárkovaně. Musí zůstat čitelné! Nevymazávat, ale škrtnout a nadepsat.

17 Obsah polních NÁČRTŮ Značky, názvy a další údaje (např.: názvy veřejných a význačných budov, názvy ulic, u silnice směr a třída, na trati hektometrovníky, u pozemků smluvené značky kultur apod.) Na závěr se vybarví červeně budovy, vyznačí se severní směr u blokových náčrtů, poznamenají se čísla sousedních náčrtů, čísla protokolů a náčrtů o místním šetření, které obsahují údaje uvedené v polním náčrtu Do levého horního rohu č. polního náčrtu a názvy obcí z náčrtu Pod kresbu náčrtu dolů měřítko, datum vyhotovení a podpisy pracovníků zodpovědných za údaje v polním náčrtu.

18

19 Zjišťováníprůběhu hranic Týká se obnovy KO novým mapováním. Provádí komise složená z pracovníků KÚ a ze zástupců obce a dalších orgánů určených KÚ. Jsou pozváni vlastníci (zve obec spolu s KÚ písemně) Předmětem zjišťování průběhu hranic jsou hr. vlastnické hr. druhů pozemků, popř. rozhraní způsobu využití nemovitosti vnější obvody budov hr. kat. území a hr. územně správní jednotky

20 zdroj: GEOREAL

21

22 Zjišťováníprůběhu hranic -náčrty V náčrtu se tuší uvede: název k.ú. a č. náčrtu, obsah KM (šedě), čísla LV (v kroužku), č.p. a č.e., č. soused. náčrtů, orientace k severu aj. Poté se doplní veškerá kresba zjištěných skutečností, místní a pomístní názvy, vyškrtání neplatného obsahu KM atd. výsledky zjišťování průběhu hranic se uvádějí do protokolu o šetření (obsahuje soupis nemovitosti, který vlastník podepíše). Protokol podepíší členové komise.

23 Přehled a volba mapovacích metod pro podrobnéměření DNES stěžejně POLÁRNÍ METODA (základní metoda) lze také využít metody GNSS dále ortogonální metoda, protínání vpřed z úhlů či délek, metoda konstrukčních oměrných apod. (používají se k zaměření podrobných bodů, které není možné nebo účelné určit p.m. nebo technologií GNSS (nepřístupné body, výstupky a rozhraní na budovách, stísněná zástavba apod.).

24 Číslovánípodrobných bodůpolohopisu P P P 0 Z Z Z Z C C C C, skupinové č. bodu vlastní číslo bodu P P P 0 je číslo k.ú. Z Z Z Z je číslo měřického náčrtu (1 až 9999 v rámci k.ú.) X X X X je vlastní číslo bodu od 1 do 3999 Každý bod polohopisu může mít jen jedno číslo (čísla se přebírají do navazujících měření)

25 Podrobné polohopisné měření polární metodou [1] poloha každého bodu je určena polárními souřadnicemi - úhlem α (úhlem od orientačního směru) a délkou s (stanovisko zaměřovaný bod) P (α, s) Nelze-li umístit hranol (lať) přímo nad zaměřovaný bod, provede se doměrek/polární kolmice stanovisko přechodné (volné souřadnice stanoviska nejsou známy) nebo pevné na konci podrobného měření se provede kontrola orientací přístroje

26