význam a výskyt RNDr. Oldřich Šebesta KHS JMK, pracoviště Břeclav

Transkript

1 Komáři i jižní Moravy význam a výskyt RNDr. Oldřich Šebesta KHS JMK, pracoviště Břeclav 1

2 Proč jihovýchodní Morava Mimořádně vysoký výskyt komárů s častými komářími kalamitami. Nacházejí se zde četné rybníky, daleko větší význam však mají lužní lesy a nivy, které se nacházejí při dolních tocích řek Moravy a Dyje a jejich přítoků. Tyto lesy jsou často zaplavovány a poskytují tím komárům ideální podmínky pro rozmnožování. 2

3 3

4 4

5 5

6 Poměrně teplé počasí. Svou průměrnou denní teplotou 9,3 C je tato oblast spolu s Prahou nejteplejším místem v republice. Návaznost na nížiny v sousedním Rakousku a Slovensku. Krajina je tím otevřená na jihovýchod směrem na Balkán a stává se vstupní branou pro pronikání teplomilný druhů rostlin a živočichů. Bylo zde zjištěno hned 6 většinou teplomilných druhů komárů, které nebyly jinde v republice dosud zjištěny (Anopheles atroparvus, An. hyrcanus, An. labranchiae, Aedes nigrinus, Culex martinii, Uranotaenia unguiculata). 6

7 7

8 Význam komárů pro člověka Při přemnožení obtěžují lidi svou fyzickou přítomností a životními projevy (rušení ve spánku ) Sají na člověku krev a při tom vyvolávají kožní reakce (v době kalamity není výjimkou 100 i více útoků na osobu za minutu) Mohou na člověka přenášet některá onemocnění Nepřímé škody poranění lidí tažnými zvířaty zneklidňovanými komáry Ekonomické ztráty (pracovní omezení, vliv na turistiku ) Škody na zvěři 8

9 Význam komárů jako vektorů Malárie Žlutá zimnice Chikungunya virus Ťahyňa (původce Valtické horečky), opakovaně izolován i virus West Nile (genomické linie 'Rabensburg'). Nedávný výskyt tohoto onemocnění v USA a v Rumunsku (i s případy lidských úmrtí), letos Řecko dokazuje, že i v podmínkách Střední Evropy je na místě maximální obezřetnost 9

10 Trochu systému Kmen: Arthropoda (členovci) Podkmen: Tracheata (vzdušnicovci) Nadtřída Hexapoda (šestinozí), Myriopoda (mnohonozí) například stonožky (Chiropoda), mnohonožky (Diplopoda) Třída Insecta (hmyz), Collembola (chvostoskoci) Podtřída Pterygota (křídlatí) Řád: Diptera (dvoukřídlí). Coleoptera (brouci), Hymenoptera (blanokřídlí), Lepidoptera (motýli) Podřád: Nematocera (dlouhorozí), Brachycera (krátkorozí) například ovádi (Tabanidae), mouchy (Muscidae), masařky. Čeleď Culicidae (komárovití), Dixidae (komárcovití), Chaoboridae (koretrovití), Chironomidae (pakomárovití) Tipulidae (tiplicovití), Ceratopogonidae (pakomárcovití), Chironomidae (muchničkovití) 10

11 Komáři i v ČR Čeleď: Culicidae (komárovití) Podčeleď: Anophelinae - anofelové Anopheles (řecky anopheles = obtížný) - anofeles Podčeleď: Culicinae Aedes (z řeckého aedes = odporný) - komár (Ochlerotatus* - řecky ochleros = obtížný ) komár Culex - komár Culiseta - komár Coquillettidia Uranotaenia (Podčeleď: Toxorhynchitinae)** Toxorhynchites (Megarhinus) * Někteří autoři považují za samostatný rod, jiní jako podrod rodu Aedes **v Evropě není výskyt znám, nyní řazen mezi Culicinae 11

12 Anopheles maculipennis s. l. (anofeles čtyřskvrnný) U nás 4 těžce rozlišitelné druhy V nížinách převládá An. messeae, v pahorkatinách An. maculipennis; na jižní Moravě výrazně převažuje Ae. messeae. Výskyt na všech sledovaných lokalitách, nikde však není příliš hojný Náš hlavní přenašeč malárie Rozmnožují se ve vodních nádržích s vodními rostlinami Aktivní v nočních hodinách Zimujísamičky Charakteristické jsou pro ně tmavé skvrny na křídlech

13 pár dlouhých makadel charakteristické pro Anophles sp. 4 tmavé skvrny na křídlech u nás pouze u An. maculipennis s. l. Anopheles maculipennis Anopheles maculipennis s. l. 13

14 na zadečku chybí barevné šupinky, pouze chloupky charakteristické pro Anopheles sp. Anopheles plumbeus Anopheles claviger 14

15 Anopheles plumbeus Anopheles plumbeus 15

16 Anopheles hyrcanus Vyskytuje se na Balkáně a kolem Středozemního moře Nalezen pouze na jižní Moravě (nález poprvé publikován v roce 2008) Vyskytuje se hlavně v okolí rybníků s pobřežním rákosem Na křídlech má vedle výrazných tmavých skvrn i skvrny světlé

17 Anopheles hyrcanus 17

18 Aedes vexans (Meigen 1830) latinsky vexare = trápit, poranit Jeden z nejdůležitějších kalamitních druhů Poměrně drobný druh, délka těla i křídel kolem 4 mm Samičky zaletují i do vzdálených míst (10 km i více) Velmi agresivní, napadá člověka i ve dne Hlavnípřenašeč valtické horečky V létě velmi rychlý vývoj (1 týden) Chodidlové články s úzkými bílými prstýnky (1/6 délky článku) Na tergitech zadečku úzké, světlé bazální pásky uprostřed zúžené 18

19 úzké bazální prstýnky typické pro Aedes vexans krátká makadla typické pro Culicinae zadeček při pohledu z boku zašpičatělý typické pro rod Aedes na zadečku tmavé a světlé šupinky typické pro Culicinae 19

20 Aedes (Ochlerotatus) sticticus (Meigen 1838) (řecky stictos = skvrnitý) Jeden z nejdůležitějších kalamitních druhů komárů Středně velký až drobný druh, délka těla o křídel 4 5 mm Člověka napadá i ve dne Chodidlové články bez bílých prstýnků Tergity zadečku mají po stranách bílé trojúhelníkovité skvrny spojené světlou, úzkou páskou 20

21 trojúhelníkovité skvrny 21

22 Aedes (Ochlerotatus) cantans (Meigen 1818) komár r obecný (latinsky cantans = zpívající) Kalamitní druh Vektor viru Ťahyňa Spíše velký komár, délka těla i křídel 6 8 mm Člověka napadá hlavně v lese (i ve dne), navečer může zaletovat i mimo les Chodidlové články s výraznými bílými bazálními prstýnky (až ½ délky článku) Tergity zadečku mají bílé, rovnoměrně široké bazální pásky 22

23 široké bazální prstýnky 23

24 Aedes annulipes (Meigen 1830) (latinsky anulus = kroužek, pes= noha) Někdy se podílí na vzniku kalamit Podobný Oc. cantans Bílé bazální pásky na tergitech zadečku nejsou ostře ohraničeny, světlé šupinky vtroušeny do tmavých 24

25 Aedes cinereus Meigen 1818 (latinsky cinereus = šedý) Kalamitní druh Larvy především na podmáčených loukách Může přenášet valtickou horečku Poměrně drobný komár, délka těla i křídel kolem 4 mm Člověka napadá i ve dne Chodidlové články bez bílých prstýnků Tergity zadečku tmavohnědé, bez bílých pásek Nazrzlá barva hrudi Samečci mají krátká makadla 25

26 Aedes rossicus Dolbeskin, Goriskaja & Mitrofanova, 1930 (Rossiya = Rusko) Na Břeclavsku hojný druh Velmi podobný druhu Ae. cinereus, má tmavší barvu Bezpečně lze rozlišit podle stavby hypopygia samečků 26

27 Ae. rossicus Ae. cinereus 27

28 Aedes (Stegomyia) aegypti (Linneaus 1762) Zjištěn i v jižní Evropě Hlavnípřenašeč žluté zimnice K rozmnožování mu stačí jen malé množství vody (pohozené plechovky) Aedes (Stegomyia) albopictus (Skuse 1895) Pochází z jihovýchodní Asie Rychle se šíří, v současnosti i na Balkáně a jiných místech Evropy, v Itálii lokální přemnožení Zavlečen s automobilovými plášti, kde se množí v dešťové vodě Nebezpečný přenašeč (např. Chikungunya)

29 Aedes aegypti 29

30 Aedes albopictus 30

31 Culex pipiens Linné,, 1758 (komár r pisklavý) Larvy především v menších nádržích a tůních Významný vektor WNV Délka těla 4 5 mm Běžný druh Převážně ornitofilní, aktivní v noci var. molestus Forskål, 1775 B (komár obtížný) přizpůsoben blízkosti člověka, kterého napadá 31

32 Culex modestus Ficalbi, 1890 Rozmnožování ve vodách s bohatou vegetací (např. rákos) Vektor WNV a viru Ťahyňa Obvykle poněkud menší než Culex pipiens Aktivní hlavně navečer a v první polovině noci Člověka napadá, nerad opouští hustý porost V roce 2009 a 2010 se značné přemnožil, hlavně v blízkosti Lednických rybníků 32

33 Zadeček při pohledu ze strany zaoblený Culex pipiens Culex modestus 33

34 Culiseta annulata (Schrank, 1776) B, M (komár r kroužkovaný) kovaný) Larvy především v menších nádržích a tůních Vektor viru Ťahyňa Tělo samiček měří kolem 7 mm Na křídlech nápadné tmavé skvrny Na končetinách výrazné světlé prstýnky Zimují samičky, často spolu s Cx. pipiens Člověka napadá, bolestivě bodá 34

35 Culiseta annulata Aedes vexans 35

36 Coquillettidia richiardii (Ficalbi, 1889) Larvy získávají kyslík nabodáváním tkání rostlin Délka těla asi 5 mm Výskyt na všech sledovaných lokalitách, ale ne příliš hojný Aktivní převážně v nočních hodinách 36

37 37

38 Uranotaenia unguiculata Edwards 1913 Velmi drobný, tmavě zbarvený středomořský druh Vzácně chytán u Lednických rybníků 38

39 39

40 Aktivita samiček v průběhu dne 1. Odchyt byl proveden ve 3 termínech , a Odběry byly prováděny každé 2 hodiny po dobu 48 hodin 3. Byly použity pasti s CO2 (suchý led), zavěšené ve výšce 1 m 4. Odběr byl prováděn souběžně na 2 lokalitách Kančí obora u Břeclavi (lužní les), a rybník Nesyt u Sedlece 40

41 41

42 42

43 43

44 Závěr 1. Kalamitní druhy komárů rodu Aedes (u nás přenos především viru Ťahyňa) mají celodenní aktivitu, s různým časem vrcholu 2. Culex modestus (přenos WNV) je aktivní hlavně v pozdních odpoledních hodinách a jeho aktivita po západu slunce prudce klesala. Jeho překvapivě vysoký záchyt byl způsoben přemnožením u Lednických rybníků v roce 2010 a neodpovídá stavu obvyklému v jiných létech 3. Culex pipiens (vektor WNV) je aktivní v noci (pokles aktivity v pozdních nočních hodinách nebyl zaznamenán) 4. Komáři rodu Anopheles (přenašeči malárie, v grafech jsou zahrnuti pod ostatní) mají většinou noční aktivitu 44

45 Děkuji za pozornost 45

46 Kontakty oldrich. 46