Zaměstnanecké kolonie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zaměstnanecké kolonie 1900 1938"

Transkript

1 Zaměstnanecká kolonie v Lounech, Jan Kotěra, dobová fotografie, 1919 Zaměstnanecké kolonie Sociální bydlení v severních Čechách Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem připravili: Mgr. Marta Pavlíková - Mgr. Jiří Bureš - Mgr. Alena Sellnerová grafická úprava: Petr Liška, ViaGaudium s.r.o. výroba: ViaGaudium s.r.o. Výstava prezentuje výsledky získané v rámci výzkumného úkolu Průzkum a prezentace architektury 19. a 20. století, financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Archivní a fotografické prameny: Národní archiv v Praze Archiv Národního technického muzea v Praze Těžební archiv NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem Archiv města Ústí nad Labem Muzeum města Duchcova Muzeum města Ústí nad Labem Státní okresní archiv Teplice Zvláštní poděkování: Martin Krsek, Vendula Suchá

2 Návrh modelového čtyřdomku, Émille Muler, 1851 Návrh modelového dělnického domu, Henry Roberts, 1850 Hornická kolonie v Nové Vsi- Hrdlovce (90. léta 19. st.), fotografie, 2. pol. 20. st. Kolonie přádelny Friedricha Mattausche, zv. Theresienthal, ( ), fotografie Jindřich Eckert 1869 Návrh typového domku pro kolonii přádelny Friedricha Mattausche, zv. Theresienthal ve Františkově nad Ploučnicí, 1869 Diagram znázorňující správný způsob růstu města ve volné krajině, E. Howard, 1924 Typy nejmenších domků v anglických zahradních městech, E. Howard, 1924 Hornická kolonie v Dolním Jiřetíně (1890), fotografie, 1. pol. 20. st. Situační plán kolonie společnosti Duchcovskopodmokelské dráhy v Duchcově, 1871 Plán dělnického domu kolonie Duchcovského uhelného spolku, zv. Liebigovy domky v Duchcově, 1873 Hornická kolonie v Nové Vsi- Hrdlovce (90. léta 19. st.), fotografie, 2. pol. 20. st. Zaměstnanecké kolonie v 19. století Charakteristickou součástí stavebního fondu měst a obcí severních Čech se od 2. poloviny 19. století staly dělnické a hornické kolonie. Uhelné podnikání i vznikající průmyslové podniky potřebovaly ke své činnosti stabilní základnu kvalifikovaných dělníků a úředníků. Příliv nových pracovních sil z venkova do vznikajících průmyslových center, zesílený zejména v poslední třetině 19. století, způsobil nárůst poptávky po sociálním bydlení a odstartoval dalekosáhlé urbanizační procesy, které zasáhly široký prostor severočeské hnědouhelné pánve a přilehlých oblastí. Tato situace odrážela celosvětový vývoj, který podnítil vznik řady mezinárodních odborných společností, které společně s ekonomy, podnikateli, filosofy i zákonodárci intenzivně hledaly odpovědi na řešení sociálního bydlení. Jejich společným cílem byla podpora ekonomicky dostupného, hygienicky a sociálně zdravého bydlení pro dělnické vrstvy. Ruku v ruce s těmito snahami postupovaly i filantropické společnosti usilující o zlepšení postavení dělnictva, stanovení minimálních obytných ploch dělnických bytů nebo odstranění rozšířené dětské práce. Ideálem dělnického bydlení byl od prvopočátku samostatný domek pro jednu rodinu, který však v praxi nemohl najít uplatnění, neboť leitmotivem dělnického bydlení byla jednoduchost, strohost a především nízké stavební náklady. Proto vznikla řada projektů obvykle dvoupodlažních typizovaných budov pro dvě a více rodin, které byly sdružovány do větších a menších kolonií stavěných v bezprostřední blízkosti továrních komplexů. Inspirace zahraniční výstavbou se projevila i v Českých zemích, zejména severočeský podnikatel Theodor Liebig rozvíjel vlastní řešení typizovaných dělnických domků s jednoprostorovými byty a vystavěl v blízkosti své přádelny bavlny v Železném Brodě již v letech zaměstnaneckou kolonii. Mezi nejstarší kolonie patří domky postavené pro zaměstnance přádelny Friedricha Mattausche ve Františkově nad Ploučnicí z let , které dostaly název po manželce továrníka, Theresienthal neboli Terezínské údolí. Celkem bylo v Terezínském údolí vystavěno 11 dvojdomků pro více jak 100 obyvatel. Jednotlivé byty se sestávaly ze vstupní síně, která od sebe oddělovala kuchyni a obývací pokoj a dvou podkrovních komor na spaní. Domky neměly koupelnu ani vlastní záchod a nebyly napojeny na vodovod. Z dnešního pohledu se tak jednalo spíše o ubytovny než o objekty vhodné k rodinnému bydlení. Kolem roku 1900 vnesla nový impuls do problematiky zaměstnaneckého bydlení emancipační teorie Ebenezera Howarda a jeho ideál zahradních měst, tj. autonomně založených a spravovaných sídlišť vybudovaných na družstevní půdě. Velký ohlas vyvolaly zejména Howardovy nároky na zdravější sociální bydlení v esteticky hodnotném prostředí daleko od továrních komplexů. První a zároveň jednou z nejrozsáhlejších realizací na našem území vycházející z těchto principů byla lounská kolonie pro železniční zaměstnance, kterou navrhl Jan Kotěra už v roce K největšímu rozmachu bytové výstavby ovlivněné myšlenkami zahradních měst však v českém prostředí dochází ve 20. letech minulého století v souvislosti se vznikem samostatného Československa a výraznou rolí státu při řešení poválečné bytové krize.

3 Perspektiva zaměstnanecké kolonie v Lounech (nerealizovaná), Jan Kotěra,1909 Plán fasád domu typu III v bloku I zaměstnanecké kolonie v Lounech, Jan Kotěra,1910 Zaměstnanecká kolonie v Lounech, Klicperova ulice, Jan Kotěra, fotografie, 1919 Zaměstnanecká kolonie v Lounech, Jarošova ulice, Jan Kotěra, fotografie, 1919 Zastavovací plán (nerealizovaný) zaměstnanecké kolonie v Lounech, Jan Kotěra, 1909 Plán domu pro dvanáct rodin zaměstnanecké kolonie v Lounech, Jan Kotěra,1910 Dům č. p. 905 v kolonii v Lounech, Jan Kotěra, 2008 Dům č. p. 933 v kolonii v Lounech, Jan Kotěra, Zástavba ulice Čeňka Zemana v kolonii v Lounech, Jan Kotěra, Původní štít domu č. p. 936 v kolonii v Lounech, Jan Kotěra, fotografie Marta Pavlíková, 2008 Dům č. p. 900, zv. Parlament v kolonii v Lounech, Jan Kotěra, fotografie Marta Pavlíková, Obytná kolonie státních železničních zřízenců v Lounech , 1920 Hlavní část lounské kolonie pro zaměstnance státních drah byla vybudována mezi léty na severovýchodním okraji města, v táhlém příkrém svahu nad železnicí. Na její výstavbě se podíleli stavitelé Antonín Karban a Josef Pokorný z Kralup nad Vltavou a Václav Slaba z Lomnice nad Popelkou. Autor projektu architekt Jan Kotěra ve svém návrhu vypracovaném už mezi lety vycházel z teorií zahradního města, rozšířených zejména v německých a anglických průmyslových centrech od konce 19. století. Lounská kolonie se díky tomu stala první zahradní kolonií v monarchii i myšlenkovým východiskem pro další zaměstnanecké kolonie, jejichž společným tématem byla idea humanity a domáckosti ve spojitosti s každodenní prací. V souladu s myšlenkami Ebenezera Howarda formulovanými roku 1898 v knize Zahradní města zítřka, kladl architekt důraz zejména na provázání domovní zástavby s přírodou a na osídlení čtvrti různými sociálními skupinami. Snažil se, aby byl život v kolonii moderní, přirozený, intimní, hygienický, ale i venkovsky usedlý, a proto ke každému domu náležel malý pozemek. Nová osada měla být vybavena obchody, hostincem, lázněmi, školou, dětským hřištěm a také kostelem, který se měl tyčit na terénním zlomu nad kolonií. Kvůli nedostatku financí však musel Kotěra tento velkorysý projekt zrevidovat a vypracovat levnější variantu. Ta redukovala sociální vybavení osady pouze na dvě společné prádelny, které byly v průběhu času také upraveny k trvalému bydlení. Starší (horní) část kolonie z let je tvořena celkem 53 domky devíti odlišných stavebních typů, které jsou rozmístěné v pravidelném uličním rastru. Vyjma tzv. Parlamentu s jedenácti bytovými jednotkami byly domy určeny pro dvě eventuelně čtyři rodiny, které měly k dispozici dva pokoje s příslušenstvím. Vnitřní dispozice bytů byla pojata velmi minimalisticky na předsíň navazovala jedna obytná místnost, kuchyň s komorou a toaleta. Koupelny bychom zde hledali marně, byly dostavovány až v pozdější době. Vytápění bylo zajišťováno lokálně a od počátku byly domy napojeny na kanalizační síť. Rozdílné stavební typy Kotěra stmelil nejen měřítkem domů a valbovými střechami, ale také užitím režného cihelného zdiva v kombinaci se strukturovanými omítkami v přírodních barvách. Zvláštní důraz byl při výstavbě kolonie kladen na zeleň, a tak dodnes ulice rámují pozůstatky javorových alejí a travnaté pásy před domy, které původně zdobily růžové keře. Po delším čase v roce 1919 se Jan Kotěra do Loun vrátil s projektem dostavby dolní části kolonie, kde měly vyrůst dva nové obytné bloky s malým náměstím a kašnou. Ani tentokrát však okolnosti výstavbě nepřály a z původních plánů byly v roce 1920 realizovány jen tzv. Osmidomy - blok osmi řadových domů ohraničující na severní straně prostor železniční osady. Lounská kolonie představuje ve své typové rozmanitosti a v důrazu na architektonický detail počátek Kotěrova přístupu k sociálnímu bydlení. Přes všechny peripetie se dochovala v takovém rozsahu, že ji můžeme zařadit mezi nejvýznamnější Kotěrovy realizace.

4 Zastavovací plán zaměstnanecké kolonie ve Zlíně (nerealizovaný), Jan Kotěra, 1918 Zastavovací plán zaměstnanecké kolonie v Králově Dvoře, Jan Kotěra,1920 Jan Kotěra Perspektiva zaměstnanecké kolonie v Záběhlicích (nerealizovaná), Jan Kotěra, 1914 Dům č. p. 940 v kolonii v Lounech, Jan Kotěra, Dům č. p. 925 v kolonii v Lounech, Jan Kotěra, Dům č. p. 930 v kolonii v Lounech, Jan Kotěra, Původní schodiště a štuková výzdoba domu č. p. 920 v kolonii v Lounech, Jan Kotěra, 2008 Jan Kotěra ( ) je považován za zakladatele moderní české architektonické tvorby. Jeho raná tvorba byla ovlivněna myšlenkami architekta Otto Wagnera, u kterého v roce 1894 absolvoval vídeňskou Akademii výtvarných umění. Modernistický přístup k architektuře uplatnil Jan Kotěra mimo jiné v řadě projektů zabývajících se otázkou soukromého, nájemního i sociálního bydlení, které v jeho tvorbě zaujímají významnou roli. Problematice zaměstnaneckého bydlení se Jan Kotěra, vedle lounské kolonie, věnoval ve čtyřech dalších případech, navrhl nerealizovanou železniční kolonii v Záběhlicích u Prahy ( ), dělnickou kolonii ve Zlíně (1915), v Králově Dvoře u Berouna (1920) a osadu úřednických domků v Rožnově (1922). Za nejzajímavější urbanistickou zakázku sám Kotěra považoval práci na stavbě dělnické kolonie pro firmu T. A. Baťa ve Zlíně, kde v blízkosti města jižně od továrny navrhl výstavbu souvislých stavebních bloků s postupně rozvolněnou zástavbou dělnických i úřednických domků soustředěných kolem velkého náměstí. Osada měla být vybavena nejen obchody, hostincem, školou, nemocnicí, ale také zde měly být postaveny dva hospodářské dvory, kde měli dělníci po práci hospodařit na vlastní půdě. Kolonie byla realizována jen částečně, bez objektů služeb či zemědělského zázemí, a i tento segment byl po druhé světové válce z většiny odstraněn. Architektonickou pestrost lounské kolonie Jan Kotěra zcela překonal v projektu Krásnodvorské osady z roku 1920, pro kterou vypracoval zjednodušený zastavovací plán i střídmé stavební plány. Osadu situovanou v údolí na okraji města měly tvořit jednoduše členěné rytmicky se opakující vilové domky, ze kterých byla nakonec realizována pouze šestice dvojdomků. Posledním Kotěrovým projektem byla kolonie pro penzionované úředníky Vítkovických železáren v Rožnově pod Radhoštěm, kde bylo roku 1922 postaveno deset zděných patrových dvojdomků zastřešených valbově, s vernakulárními motivy a se střídmě členěnými fasádami. Ve stejném roce se symbolicky uzavřela Kotěrova práce na poli sociálního bydlení, kdy jako předseda zasedl ve veřejné soutěži na ideový návrh malého dělnického nebo úřednického domku vypsané ministerstvem veřejných prací.

5 Zajatecký tábor zřízený r na pomezí katastru Duchcov Ledvice, fotografie z alba B. Marra Plán nouzového bytu Josefa Goltsche, 1936 Plán nouzového bytu Huga Pommera, 1935 Hornická kolonie v Duchcově ( ), Jindřich Freiwald, fotografie, 1923 Hornická kolonie v Duchcově ( ), Jindřich Freiwald, fotografie, 1923 Hornická kolonie v Duchcově ( ), Jindřich Freiwald, fotografie, 1923 Poválečná bytová krize a výstavba hornických kolonií Jedním z charakteristických krizových jevů prvních let nově ustavené Československé republiky byl všudypřítomný nedostatek malometrážních bytů pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Vleklá bytová krize kulminovala zejména krátce po ukončení první světové války, kdy návrat vojáků z fronty a otevření zajateckých táborů způsobily náhlé přelidnění mnoha center. Krajní nedostatek bytů nutil zejména horníky a dělníky v pohraničních oblastech žít v naprosto nevyhovujících podmínkách po dvou až třech rodinách v jednom bytě. V některých oblastech byly bytové podmínky natolik kritické, že jako obytné prostory byly využívány sklepy, seníky, plovárny, obecní šatlavy, ale i márnice a další prostory pro bydlení často naprosto nevhodné. Řada měst řešila neutěšené bytové podmínky svých obyvatel adaptací bývalých zajateckých táborů nebo výstavbou tzv. vagónových kolonií. Velmi záhy však bylo patrné, že bez pomoci státu nebude možné bytovou krizi zastavit ani zmírnit. Vzhledem k poválečnému nárůstu cen stavebního materiálu nebylo možné nechat výstavbu bytů pouze na soukromých investorech. Proto stát učinil několik opatření, která měla výstavbu finančně umožnit. Výsledkem byla hromadná výstavba domů pro zaměstnance dotovaná či spoludotovaná ministerstvy i velkými průmyslovými a obchodními závody. Jednou z těchto státních akcí bylo ministerstvem veřejných prací organizované budování hornických osad, které mělo zmírnit sociálně a hygienicky nevyhovující ubytovací podmínky v uhelných oblastech. Výstavba byla financována prostřednictvím fondu pro sociální péči horníků, který byl ustanoven v roce 1921, a při presidiu ministerstva veřejných prací jej spravovalo oddělení sociální péče hornické. Prostředky tohoto fondu pokrývaly finance z bývalých hornických potravinových fondů a od roku 1924 také z darů důlních společností. Tyto fondy byly lidově označovány jako uhelné nebo halířové, protože jejich páteřním finančním zdrojem byla povinná přirážka několika desítek haléřů k ceně uhlí. Do roku 1934 bylo ve prospěch fondu pro sociální péči horníků vybráno 139 miliónů korun, které byly následně použity na budování hornických osad a dalších hornických staveb. Výstavba bytových kolonií byla organizována od června roku 1921 do roku 1929 a kromě Mostecké uhelné pánve probíhala také na Sokolovsku, Karlovarsku, Ostravsku a Plzeňsku. Oddělení sociální péče hornické ve spolupráci s příslušnou revírní radou vytipovalo vhodné oblasti pro bytovou výstavbu a vypsalo výběrová řízení na stavební práce. Žádosti o vybudování bytových jednotek z prostředků nového fondu přicházely na ministerstvo jak ze strany obcí postižených bytovým nedostatkem, tak od hornických spolků a odborových organizací. Během fungování hornického stavebního fondu bylo z jeho prostředků postaveno 29 osad, z toho 22 na území dnešního Ústeckého kraje, s celkovým počtem 671 rodinných a nájemních domků, ve kterých nalezlo ubytování na 6949 osob.

6 Hornická kolonie v Duchcově, fotografie, 1923 Situační plán hornické kolonie v Duchcově, Jindřich Freiwald, 1921 Obývací kuchyň domku hornické kolonie v Duchcově, fotografie, 1923 Hornická kolonie v Duchcově, fotografie, 1923 Typová zástavba Nerudovy ulice v hornické kolonii v Duchcově Schodišťová hala domku hornické kolonie v Duchcově, fotografie, 1923 Nerealizovaná tzv. velká varianta zastavovacího plánu hornické kolonie v Duchcově, Jindřich Freiwald, 1921 Obývací kuchyň domku hornické kolonie v Duchcově, fotografie, 1923 Zastavovací plán hornické kolonie v Ervěnicích (nerealizovaný) Jindřich Freiwald, 1923 Návrh typového domku pro hornickou kolonii v Ervěnicích, Jindřich Freiwald, 1923 Návrh obytného bloku s řadovými domy typu I. a II. pro hornickou kolonii v Ervěnicích, Jindřich Freiwald, 1923 Řadové domy typu I. a II. v hornické kolonii v Ervěnicích, fotografie, 80. léta 20. st. Hornická kolonie v Ervěnicích, fotografie, 80. léta 20. st. Typová zástavba Osecké ulice v hornické kolonii v Duchcově Hornická kolonie v Ervěnicích Jindřich Freiwald, pohlednice, 20. léta 20. st. Typový domek III D v hornické kolonii v Ervěnicích, fotografie, 80. léta 20. st. Domky Typu III D v hornické kolonii v Duchcově, Hornická kolonie v Duchcově (Dux) Duchcovská osada vznikla jako první vzorová hornická kolonie vybudovaná z podnětu oddělení sociální péče hornické při ministerstvu veřejných prací. Kolonie byla postavena pražskou stavební firmou Freiwald & Böhm ve dvou etapách mezi lety v lokalitě Raden (Bažantnice), která bývala součástí valdštejnského panství a kterou město Duchcov v rámci pozemkové reformy vykoupilo pro výstavbu rodinných domů. Kolonie byla shodně s dalšími hornickými osadami postavenými v 1. polovině 20. let minulého století řešena v návaznosti na principy zahradního města, kde solitérní domy nebo krátké úseky řadové zástavby oddělovaly od komunikací pásy zeleně a domy doplňovaly zahrady poskytující obyvatelům vlastní hospodářské zázemí. Uplatnění těchto hledisek při urbanistickém řešení duchcovské kolonie je názorně patné na situačních plánech, které se dochovaly ve třech rozdílných variantách. Například tzv. velká varianta počítala se začleněním rozsáhlé zelené plochy bývalé valdštejnské bažantnice, která měla získat parkovou úpravu, a kterou měla obklopovat solitérní vilová zástavba doplněná o sportovní hřiště, bazén a lázně. Realizovaný zastavovací plán od architekta Františka Jandy představuje skromnější verzi této původní ideje, ale i zde zůstala zachovaná charakteristická síť paralelních čtvrtkružnicových a paprskovitě vybíhajících ulic soustředných k centrálnímu náměstí. Architektonické řešení objektů bylo zadáno Jindřichu Freiwaldovi, který navrhl celkem čtyři typy vilových a řadových domků pro jednu až dvě rodiny. Následně ministerstvo veřejných prací dva z těchto návrhů zakoupilo a uplatnilo při řešení dalších hornických osad. Domky byly v kolonii rozmístěny s přísným ohledem na terénní situaci tak, aby obytné místnosti byly orientovány co nejvíce k jihu. Velký důraz byl kladen také na dostatečné hygienické příslušenství, standardem zde byly již koupelny, splachovací toalety nebo napojení na kanalizaci. Architektonický výraz objektů vycházel z dědictví individuální moderny kotěrovského zabarvení a českého architektonického kubismu. Charakteristická je zejména geometrizace průčelí domů pomocí soustavy výrazných říms, skosených okenních ostění a strmých trojúhelníkových štítů. Pro tvorbu Jindřicha Freiwalda je typické především použití prvků dřevěného hrázdění ve vrcholech štítů a kombinace režného cihlového zdiva s pohledovými omítkami nebo kamennými sokly. Dispoziční schéma jednotlivých domků je téměř identické, do přízemí byla naprojektována obytná kuchyně vybavená sporákem a spíží, obytný pokoj a koupelna s toaletou, druhá toaleta byla v patře, kde se nacházela ložnice rodičů a dětský pokoj. Vzhledem k neuspokojivým sociálním podmínkám v této lokalitě, však bylo patro obvykle pronajímáno další rodině. Dlouhou dobu po svém dokončení představovala duchcovská kolonie nejvyšší standard dělnického bydlení v regionu, dle přání Jindřicha Freiwalda se měla stát radostným ostrovem v ponurém, smutném kraji horníků. Spisovatel Max Brod však v roce 1925 popsal svůj dojem z návštěvy duchcovské kolonie pro Prager Tagblatt takto: vstupuji do bytů, jejichž zařízení je ke komfortnímu vilovému vnějšku v nejkřiklavějším rozporu. Tu jsou holé místnosti bez jakéhokoli nábytku. A v rodině, která při jednom vydělávajícím čítá jedenáct členů, mluví bída z každé tváře, z vyhublých rukou ještě mladé ženy, z hadrů, které má na sobě, ze žlutozeleného obličeje, v němž se jen velké oči zdají žíti, z tupé řeči bez hněvu, ale také bez naděje. Tu působí pěkná architektura z bílých pískových cihel i elegantní dřevěné schodiště, jež obyčejně vede z haly venkovského sídla do obývacího pokoje skoro jako ironie. Hornická kolonie v Ervěnicích (Seestadlt) Dalším významným projektem firmy Freiwald & Böhm realizovaným v severních Čechách byla výstavba hornických domků v Ervěnicích. Osada byla postavena ve dvou etapách mezi lety na severozápadním okraji obce v prostoru tzv. panské zahrady. Stavební pozemek byl od Lobkowiczů vykoupen v roce 1924 za cenu Kč, ale samotná výstavba prvních 30 domků byla zahájena v roce Dalších 20 řadových domků bylo dokončeno v červenci Zastavovací plán kolonie rozvrhl Jindřich Freiwald s ohledem na zachování původní aleje vzrostlých stromů, která křížila stavební pozemky. Na severozápadní straně byla kolonie ohraničená korytem potoka Bělá a její pravidelně rozvržená uliční síť bez centrálního náměstí navazovala na jihu na stávající systém městských ulic. Při stavbě bylo použito osvědčených typů duchcovské kolonie, které byly po výtvarné stránce lehce obměněny. Zejména dlouhé skupiny řadových domů typu I. a III. byly kvůli lepší siluetě ve střední části navýšené. Výstavní ervěnická osada zanikla společně s obcí v průběhu 70. a 80. let minulého století v důsledku rozšiřování těžby na dolech Jan Šverma a Velkodolu Československé Armády.

7 Podélný řez typového rodinného domku, Jindřich Freiwald, 1921 Návrh hlavního průčelí typového rodinného domku, Jindřich Freiwald, 1921 Návrh západního průčelí typového rodinného domku, Jindřich Freiwald, 1921 Návrh bočního průčelí typového rodinného domku, Jindřich Freiwald, 1921 Jindřich Freiwald Návrh rohového řadového domku typ IR, Jindřich Freiwald, 1921 Půdorys přízemí typového rodinného domku, Jindřich Freiwald, 1921 Zastavovací plán hornické kolonie v Akně Slatině, Jindřich Freiwald,1923 Družstevní kolonie U Matky Boží v Lounech ( ), fotografie, 1923 Jindřich Freiwald ( ) se řadí mezi výrazné postavy české meziválečné architektury. V roce 1921 založil společně s Ing. Jaroslavem Böhmem projekční a stavitelskou firmu v Praze, která se zabývala zejména projektováním bytových kolonií, rodinných domků a vil, peněžních ústavů a divadelních budov. Jako Kotěrův žák vyšel ve své práci z principů individuální moderny a národního slohu s vlivy národopisné tradice a později ve 30. letech se přiklonil k myšlenkám purismu a funkcionalismu s přetrvávajícím důrazem na architektonický detail. Většinu svých bytových osad realizoval v 1. polovině 20. let minulého století, a to po celém území nově vzniklého Československa včetně Podkarpatské Rusi. Ve svých návrzích Freiwald zúročil znalosti tradiční anglické architektury, zejména tzv. cottages, charakteristických venkovských domů a už v roce 1921 publikoval v odborném tisku své vlastní řešení levného bydlení. Mezi jeho první velké realizace patří výstavba severní části pražské Ořechovky, ale neméně významnou byla zakázka na výstavbu kolonie U Matky Boží v Lounech, kterou navrhl v roce 1920 pro lounské stavební družstvo a kde také prvně řešil otázku racionality minimálního bytového prostoru. V Kolíně Na Zálabí naopak poprvé realizoval domovní zástavbu výlučně řadovými rodinnými domky, jinak typickými pro německé prostředí. Tuto variantu, i přes její cizorodost, upřednostňoval jako nejvíce vhodný a ekonomický typ městského dělnického bydlení. Ministerstvo veřejných prací zadalo jeho firmě mezi lety několik stavebních zakázek na realizaci hornických osad v Duchcově, Opavě, Akna Slatině, Rtyni a Ervěnicích, pro které Freiwald vypracoval nejen plány jednotlivých domů, ale také samotné urbanistické řešení. Během práce na těchto koloniích dospěl k několika osvědčeným stavebním typům vilových a řadových domků, které v drobných obměnách najdeme ve většině jeho dalších bytových projektů a které se díky svému charakteristickému výtvarnému pojetí staly lehce rozpoznatelným znakem projekční kanceláře Freiwald & Böhm.

8 Perspektivní návrh typového šestidomku pro ministerstvo veřejných prací, F. A. Libra,1923 Typový domek č. p. 491 v hornické kolonii v Horním Lomu, F. A. Libra, Perspektivní návrh konzumní skupiny hornické kolonie v Horním Lomu, F. A. Libra, 1923 Situační plán hornické kolonie v Horním Lomu, F. A. Libra, Konzumní skupina hornické kolonie v Horním Lomu, F. A. Libra, fotografie Marta Pavlíková, Štít typového domku č. p. 513 v hornické kolonii v Horním Lomu, F. A. Libra, fotografie Marta Pavlíková, Návrh zařízení kuchyně, obývacího pokoje a ložnice v hornické kolonii v Horním Lomu, F. A. Libra, 1923 Perspektivní návrh hornické kolonie v Trnovanech, F. A. Libra,1923 Hlavní průčelí domů č. p hornické kolonie v Trnovanech, F. A. Libra, Hlavní průčelí domů č. p hornické kolonie v Trnovanech, F. A. Libra, Hlavní průčelí domů č. p hornické kolonie v Trnovanech, F. A. Libra, Hornická osada v Horním Lomu u Litvínova (Bruch) Další vzorovou kolonii postavilo ministerstvo veřejných prací z prostředků tzv. halířových fondů (stavební fond sociální péče hornické) v horní části obce Lom u Litvínova. Červená osada, jak je tato čtvrť pro charakteristické probarvení venkovních omítek někdy místními obyvateli nazývána, byla postavena podle projektu Františka A. Libry mezi lety pražskou stavební firmou Ing. Ferdinanda Rudolfa. Bohatá parková a sadová úprava byla navržena pražskými zahradními architekty Juliem Krýsou a Janem Kašparem. Urbanistický koncept kolonie je založený na čtvrtkružnicovém segmentu vytyčeném třemi radiálními komunikacemi, které se sbíhají v místě pomyslného vstupu do kolonie. Centrální osa ústí do prostoru malého náměstí, které na severní straně uzavírá rozložitá dvoupatrová konzumní skupina a na bočních stranách patrové čtyřdomky. Zbývající zástavbu tvoří rodinné domky dvou různých stavebních typů pro jednu či dvě rodiny. Vnitřní uspořádání hornických domků vycházelo z logického a účelného propojování vnitřních prostor. Standardně se v přízemí domů nacházela jedna obytná místnost s kuchyní a koupelnou, naopak ložnice a dětský pokoj byly situovány do podkroví. K základnímu vybavení patřila také prádelna a toaleta, stejně jako hospodářský přístavek v zahradě. Architektonické řešení osady vychází z principů individuální moderny a vlivů anglického domestic revival, ke kterému se v tomto projektu architekt Libra přihlásil strmými sedlovými střechami a štíty, střešními vikýři, otevřeným podloubím nebo sytou barevností venkovních fasád. Zastavovací plán kolonie je poměrně rozvolněný realizovaný s ohledem na zajímavé průhledy s akcenty vybraných domovních skupin a s velkým podílem zeleně včetně malých zahrad a předzahrádek náležejících ke každému domu. Původní projekt dále počítal s vybudováním klidové zóny s dětským hřištěm, brouzdalištěm a bazénem, která měla na západní straně navazovat na vilovou zástavbu, tato část však nebyla ani v pozdějších letech realizována. Hornická kolonie v Trnovanech (Turn) Roku 1923 vypracoval František A. Libra ideový návrh kolonie v Trnovanech, dnes místní části Teplic, kde přizpůsobil vzhled kolonie okolní městské zástavbě. Narozdíl od ostatních osad koncipovaných na způsob zahradních čtvrtí, sevřel 23 hornických domů do uzavřeného bloku, který na východní i západní straně doplnil pěticí dvoupatrových řadových domů s vysokými sedlovými štíty. Mezi řadovými domy a centrální skupinou takto vznikly vnitrobloky poskytující dostatek prostoru pro zahrady a hospodářské zázemí. Dlážděný dvůr v jádru zástavby fungoval jako malé náměstí, které se do okolí otvíralo dvěma širokými průjezdy pod domy na severní i jižní straně dvora. V kolonii je použito celkem čtyř domovních typů o třech a dvou podlažích, ve kterých se nacházejí dva až tři dvoupokojové byty s prostornou předsíní, koupelnou a toaletou. Dva konzumní obchody byly situovány v přízemí jižního obytného bloku. Výběrové řízení na realizaci kolonie vyhrála v lednu 1924 stavební firma Ing. Ferdinanda Rudolfa z Prahy, která stavbu po dvou letech dokončila. Trnovanská osada byla určena jako spádové sídliště pro horníky a úředníky zaměstnané na dolech Gabriel, Elbe, Sophie, Doblhoff II., Václav, Britania, Margit a v Uhelném závodu Trnovany. Z celkem 111 doručených žádostí o přidělení bytu však mohla osidlovací komise vyhovět pouze 64 žadatelům.

9 Perspektivní návrh hornické kolonie v Bílině, F. A. Libra, 1923 Situační plán hornické kolonie v Kopistech, F. A. Libra, 1923 Hornická kolonie v Kopistech, F. A. Libra, fotografie, 70. léta 20. st. Návrh typového domku pro ministerstvo veřejných prací, F. A. Libra, 1923 Domek typ 2. v hornické kolonii v Kopistech, F. A. Libra, fotografie, 70. léta 20. st. Plán hlavního průčelí domu typ 4 hornické kolonie v Kopistech, F. A. Libra, 1923 Plán štítového průčelí domu typ 2 hornické kolonie v Kopistech, F. A. Libra, 1923 Šestidomek v hornické kolonii v Kopistech, F. A. Libra, fotografie, 70. léta 20. st. Hornická kolonie v Bílině (Bilin) Hornická kolonie v Bílině je další realizací architekta F. A. Libry, její projekt byl vypracován již v roce 1923, ale s výstavbou se započalo až na jaře roku Ofertní řízení na stavební práce vyhrála firma bratří Wettsteinů z Mostu, která stavbu dokončila v následujícím roce a v prosinci 1929 byla kolonie osídlena. Architekt Libra ve svém ideovém návrhu bílinské kolonie počítal s rozvolněnou zástavbou patrových dvojdomků a čtyřdomků soustředěných kolem malého obdélného náměstí s parkovou úpravou. Ulice ústící do náměstí měly být opatřeny širokými bránami a malé branky měly uvozovat vstupy do bočních uliček mezi domy. Z této velké varianty byla realizována jen severozápadní část zástavby a protější strana centrálního náměstí byla dostavěna až v pozdějších letech. Celkově bylo postaveno 17 hornických domků, tři čtyřdomky, dva dvojdomky a jeden solitérní objekt. Typově byly použity vzorové čtryřdomy hornolomské kolonie (Typ A) a dvojdomky použité následně při stavbě hornické kolonie v Chotějovicích. Hornická kolonie v Kopistech (Kopitz) Tato hornická osada je téměř přesnou kopií Librovy vzorové kolonie v Horním Lomu, až na drobné úpravy dodržuje její urbanistické schéma a také rozvržení typových domů. Realizace 14 řadových domků typů č. II. IV. a V. byla v říjnu 1923 zadána pražské firmě architekta a stavitele Karla Schmeissera a dalších 12 domků a budova konzumu při jihozápadním okraji kolonie místní firmě Bratři Wettsteinové z Mostu. Pro stavbu kolonie bylo vybráno místo po bývalém zajateckém táboře, jehož pozůstatky byly odstraňovány ještě v průběhu výstavby. Stavební práce se velmi záhy dostaly do časového skluzu oproti původnímu harmonogramu, protože obec přes původní slib nezavedla na staveniště vodovod. Firmy byly nuceny vykopat vlastní studnu, ale ani ta neposkytovala dostatek vody pro zdárné pokračování stavby. Proto byly po vykopání základů v prosinci roku 1923 veškeré stavební práce zastaveny a obnoveny až v dubnu Kolaudace 27 hornických domků proběhla v červu 1925 a k jejich osídlení došlo v průběhu února následujícího roku. V celkem 54 bytech bylo ubytováno 271 osob, většinou rodinných příslušníků zaměstnanců soukromého dolu Venuše, Anna a Matylda a státních dolů Julius II. a Julius III., pro které byla kopistská kolonie primárně určena. Situační plán hornické kolonie v Kopistech, F. A. Libra, 1923

10 Typový dům kolonie stavebního družstva Svépomoc ve Vršovicích ( ), F. A. Libra, fotografie, 1923 Kolonie stavebního družstva Svépomoc v Praze ( ), F. A. Libra, fotografie, 1923 Návrh rodinného domku Typ 5a pro stavební družstvo Svépomoc ve Vršovicích, F. A. Libra, nedatováno (1922) Návrh rodinného domku, F. A. Libra, nedatováno ( ) František Albert Libra Návrh typového čtyřdomku pro ministerstvo veřejných prací, F. A. Libra, 1923 Kolonie stavebního družstva Svépomoc ve Vršovicích, F. A. Libra, fotografie,1923 Zastavovací plán bytových domů na Pankráci, F. A. Libra, nedatováno (30. léta 20. st.) Situační plán kolonie pro stavební družstvo Svépomoc ve Strašnicích, F. A. Libra, nedatováno ( ) Návrh rodinného domku, F. A. Libra, nedatováno ( ) Hornický dům v Oseku (1932), F. A. Libra, fotografie, 1932 František Albert Libra ( ) se podobně jako Jindřich Freiwald ve své práci věnoval otázce sociálního bydlení velmi systematicky, z více jak 300 návrhů, které za svůj život vypracoval, se jich téměř 80 vztahovalo k této problematice. Již roku 1921, ještě před složením státní závěrečné zkoušky na pražské německé technice, začal Libra pracovat pro ministerstvo veřejných prací v oddělení sociální péče hornické, kde v 1. polovině 20. let vedl akci bytové péče. Z tohoto titulu vyprojektoval a stavebně řídil na dvacet hornických kolonií a přibližně desítku bytových domů postavených převážně v severočeském hnědouhelném revíru. Nejvíce svých autorských návrhů v rámci této akce vypracoval mezi lety 1923 až 1925, kdy mimo jiné navrhl plány hornických osad v Lomu u Litvínova (1923), v Trnovanech (1923), Bílině (1923) a v Kopistech ( ). Jednalo se většinou o kolonie tvořené samostatnými patrovými rodinnými domky či dvojdomky čtyř základních stavebních typů, které utvářely samostatnou jednotku na způsob zahradních měst, velký důraz přitom Libra kladl na malebnost a přívětivost celku. Charakteristickým rysem Librových prací z tohoto období se staly plasticky pojednané domovní fasády rozčleněné výraznými římsami, které byly upraveny hrubě strukturovanými omítkami sytých tmavočervených a okrových barev. V dispozičním řešení však Libra vycházel z logického a účelného propojování místností a ze specifických potřeb rodinného bydlení. V roce 1926 Libra vážně onemocněl tuberkulózou a ke své práci pro sociální péči hornickou se vrátil až na počátku 30. let, kdy už jako přední zastánce funkcionalismu projektoval několik hornických bytových domů, ve kterých řešil otázku minimálního bydlení, za všechny jmenujme domy v Oseku (1931) a Břežánkách (1932). Vedle této práce po celou dobu vedl vlastní architektonickou kancelář, kde se zabýval státními i soukromými zakázkami, mezi kterými nechybí školní i peněžní budovy, průmyslové stavby i výstavní pavilony. V rámci svého ateliéru realizoval také další obytné soubory zejména pro různá bytová družstva (Rakovník, Strašnice) nebo pro městské spořitelny (Louny, Velvary, Spořilov) a také množství samostatných bytových domů pro státní zaměstnance (Louny, Pankrác). Po ukončení činnosti svého architektonického ateliéru v roce 1948 pracoval až do roku 1957 jako projektant ve státním podniku Energoprojekt.

11 Hornická kolonie v Záluží, Alois Kubiček, fotografie, 1924 Situační plán hornické kolonie v Záluží, Alois Kubiček, 1924 Plán hlavního průčelí konzumního domu kolonie v Záluží, Alois Kubiček, 1924 Půdorysný plán přízemí konzumního domu kolonie v Záluží, Alois Kubiček, 1924 Dvorní průčelí typového dvojdomku č. p v Horním Litvínově, Alois Kubiček, Konzumní dům v Horním Litvínově, Alois Kubiček, Situační plán hornické kolonie v Mstišově, Alois Kubiček, 1923 Plán typového čtyřdomku kolonie v Mstišově, Alois Kubiček, 1923 Hlavní průčelí typového dvojdomku č. p v Horním Litvínově, Alois Kubiček, Hornické kolonie v Záluží (Maltheuern), Horním Litvínově (Oberleutensdorf) a Mstišově (Tischau) , 1925 Hornické kolonie postavené v Záluží a v Horním Litvínově patří mezi prvních pět vzorových osad vybudovaných z uhelných fondů v mosteckém a teplickém revíru mezi lety Kolonie ve Mstišově vznikla až v druhé vlně výstavby v roce 1925 a projektoval ji obdobně jako předcházející dvě sídliště Alois Kubiček, který byl jedním z pěti architektů pověřených ministerstvem veřejných prací vypracováním ideálního konceptu levného hornického bydlení. Kubičkův přístup k tomuto problému nejlépe dokládala dnes již neexistující kolonie v Záluží, která zanikla v důsledku výstavby Petrochemických závodů v 70. letech minulého století. Celkem 43 domků bylo symetricky rozvrženo kolem prostorného obdélného náměstí, jemuž na jihovýchodní straně dominovala konzumní skupina uzavírající hlavní pohledovou osu. Protiváhu této budově tvořila dvojice solitérních vilových domků se sedlovými štíty lemující vstup do kolonie, které po stranách náměstí doplňovaly dva bloky řadových domů. Zbývající zástavba byla více rozvolněná. Tvořily ji skupiny přízemních dvojdomků a čtyřdomků odpovídajících stavebním typům C a D, které Kubiček následně uplatnil ve svých dalších projektech. Dispozice těchto domků byla velmi jednoduchá, v přízemí se nacházela kuchyně s obývacím pokojem, koupelna a toaleta, ze síně byl přístupný dřevník, na který navazoval malý chlév a také schodiště do podkroví, kde byly umístěny dvě ložnice. Domky měly výrazné valbové střechy a obdobně jako ostatní objekty v kolonii byly jejich fasády upravené hrubě strukturovanými probarvenými omítkami kombinovanými s plochami režného cihelného zdiva. Výstavbu kolonie v Horním Litvínově převzal Kubiček po architektu Strnadovi a uplatnil zde v menším měřítku stejný urbanistický koncept jako v Záluží, pouze vnější zástavba byla rozvržena asymetricky k centrální ose. Kolonii tvořilo 38 domků včetně trojpodlažní konzumní budovy akcentované otevřenou vstupní arkádou v centrálním rizalitu. Původní jednotný ráz kolonie byl vlivem četných přestaveb nenávratně ztracen a ne jinak tomu je v případě hornické čtvrti ve Mstišově. Při řešení této kolonie opustil Kubiček dřívější půdorysné schéma založené na pravoúhlé uliční síti a rozvrhl devět obytných bloků o 22 domovních číslech volně na trojúhelném pozemku, který rozdělovala lehce vyosená přístupová cesta na dvě části. Kromě tradičních dvojdomků zde najdeme také dva patrové čtyřdomy s dvoupokojovými byty a obytnou kuchyní. Zástavba byla prostoupena zelení a dodávala osadě příjemný intimní ráz. Architekt Kubiček při projektování kolonií využíval svých velmi dobrých znalostí historických slohů, na které v návrzích opakovaně odkazoval a jejichž klasicizující postupy používal. Jeho pojetí hornického bydlení bohužel nedosahuje lehkosti ani progresivity Librových nebo Freiwaldových návrhů naopak je velmi úsporné a tradiční. Promyšlená a funkční jsou však jeho urbanistická řešení, která byla založena na četných průhledech zástavbou a maximálně využívala daný terén. Není proto náhodou, že až na výjimky nalezneme na zastavovacích plánech hornických osad jeho jméno.

12 Plán hlavního průčelí domku typu C kolonie v Novém Sedle, Alois Kubiček, 1923 Plán uličního průčelí domů typu C a D kolonie v Novém Sedle, Alois Kubiček, 1923 Plán štítového průčelí typového domku kolonie v Záluží, Alois Kubiček, 1924 Plán bočního průčelí a řez typového domku v Záluží, Alois Kubiček, 1924 Interiér Kavárny Elektra (1926), Alois Kubiček, fotografie, 20. léta. 20. st. Situační plán hornické kolonie v Horním Litvínově, Alois Kubiček, nedatováno Půdorysné plány typového domku kolonie v Mstišově, Alois Kubiček, 1925 Hornický dům v Moravské Ostravě (1926), Alois Kubiček, Alois Antonín Kubiček Alois Antonín Kubiček ( ) je znám zejména jako čelní představitel dějin architektury a památkové péče. Vypracoval stavební průzkumy pražského Karolina i Betlémské kaple a významně se zasadil o jejich obnovu. Ve své vědecké práci se věnoval pražským palácům ale také dalším historickým stavbám v Praze či Hradci Králové a celoživotně působil v Klubu za starou Prahu. Neméně významná je Kubičkova projekční činnost, aktivně se účastnil řady veřejných soutěží a obdržel několik cen za novostavby ale i regulační plány, např. ve 30. letech vyhrál soutěž na urbanistické řešení tzv. petřínské komunikace. V týmu s architektem Ladislavem Machoněm se roku 1922 zúčastnil soutěže na nové české divadlo v Praze, které ovšem nebylo nikdy realizováno. S Janem Kotěrou a Josefem Gočárem spolupracoval na velkých architektonických a urbanistických projektech v Hradci Králové a autorsky se podílel na pokusné kolonii rodinných domků v Nové Pace nebo na urbanistickém schématu Ořechovky. Urbanismu i bytové výstavbě se věnoval i jako teoretik, hojně publikoval v časopise Styl vydávaném Spolkem výtvarných umělců Mánes a spolu s architektem Otokarem Fierlingerem přeložil zásadní knihu Ebenezera Howarda Zahradní města budoucnosti. Méně známé je Kubičkovo působení ve státní správě, na začátku 20. let přijal společně s architektem Františkem A. Librou nabídku ministerstva veřejných prací a nastoupil do stavebního oddělení sociální péče hornické, odkud se postupně vypracoval až na post ministerského vládního rady. V rámci výstavby hornických kolonií projektoval osady v Záluží (1923), Horním Litvínově (1923), Mstišově (1925), Novém Sedle (1925) a v Hlučíně (1926). Prováděcí plány dvou typových domků (Typ C a D) ministerstvo následně odkoupilo a využilo při stavbě dalších hornických osad. Velmi prestižní státní zakázkou, která mu byla svěřena, byla realizace Hornického odborového domu v Moravské Ostravě, kterou v roce 1926 převzal po projektantech Františku Kolářovi a Janu Rubém. Kubiček původní projekt přepracoval v duchu moderního klasicismu a velmi působivý interiér kavárny Elektra pojal ve stylu art deco. O sochařskou výzdobu průčelí s postavami horníků a tavičů se postaral sochař Augustin Handzel. Poválečná etapa Kubičkova života je spojena především s jeho teoretickou činností a životním krédem podle kterého památkář nikdy neodchází do penze.

13 Plán uličního průčelí typového rohového a řadového domku, Emil Králíček, 1923 Půdorysný plán podkroví typového rohového a řadového domku, Emil Králíček, 1923 Hornická kolonie v Komořanech, Emil Králíček, fotografie, 80. léta 20. st. Plán štítového průčelí typového rohového a řadového domku, Emil Králíček, 1923 Hornická kolonie v Komořanech, Emil Králíček, fotografie, 80. léta 20. st. Půdorysný plán přízemí typového rohového a řadového domku, Emil Králíček, 1923 Hornická kolonie v Komořanech, Emil Králíček, fotografie, 80. léta 20. st. Hornická kolonie v Komořanech, Emil Králíček, fotografie, 80. léta 20. st. Hornická kolonie v Komořanech, Emil Králíček, fotografie, 80. léta 20. st. Hornická kolonie v Komořanech, Emil Králíček, fotografie, 80. léta 20. st. Hornická kolonie v Komořanech, Emil Králíček, fotografie, 80. léta 20. st. Hornická kolonie v Komořanech (Kommern) Další z pětice vzorových hornických kolonií byla postavena v Komořanech u Mostu, její projekt vypracoval roku 1923 architekt Emil Králíček a stavbu v následujícím roce provedla pražská stavební firma architekta Karla Špery. Při návrhu této kolonie vycházel Emil Králíček ze svých zásad rodinného bydlení, které roku 1911 shrnul v publikaci Rodinný dům vydané ve spolupráci s architektem Josefem Kafkou. Kniha odrážela jeho vlastní zkušenosti načerpané během architektonického působení v Darmstadtu, kde mohl zblízka studovat tvorbu Josefa Marii Olbricha a kde se patrně také poprvé setkal s architektonickými a urbanistickými teoriemi Otto Wagnera a teorií zahradního města. Problematika optimálního bydlení a řešení bytové nouze byla jednou z hlavních darmstadtských otázek a zaměstnanecké bydlení zde bylo prezentováno na opakovaných výstavách. Těmito zkušenostmi inspirovaný architekt ve své knize uvádí: ideálem obydlí (je) rodinný dům a ideálem rodinného domu stavení uprostřed zahrady, tedy se všech stran volné a opatřené vším pohodlím světla, vzduchu, vody, tepla a prostory hygienicky co nejsprávněji opatřené. Taková kritéria měla splňovat také komořanská kolonie, která se sestávala ze 40 řadových rodinných domků se 76 byty, které byly uspořádány do větších obytných bloků. Kolonie postrádala centrální náměstí a zástavba se soustřeďovala podél pravidelné uliční sítě lemované zelení. Na zadní trakt domů navazovala prostorná zahrada tvořící malé hospodářské zázemí a směrem do ulice byly předzahrádky. Řadové a rohové domky se sedlovou střechou, které Králíček pro kolonii navrhl, byly dvoupodlažní, podsklepené a jejich byty byly uspořádané ve vertikální rovině. Za předsíní v přízemí se nacházela toaleta a kuchyň s obytným pokojem, ložnice byla situovaná v podkroví a osvětlená charakteristickými vikýři. Koupelna zde chyběla, zato měly být domky napojeny na elektrickou síť, kanalizaci a vodovod. Do osídlení kolonie v roce 1925 nebyly všechny stavební práce zcela hotovy. Obec, která je měla provést, byla ve finanční tísni a její žádosti o státní subvence byly neúspěšné. Ještě dva roky poté byla osada stále bez vodovodu a chodníků, což vedlo k opakovaným stížnostem nájemníků, které vyvrcholily odmítnutím placení nájemného, dokud nebude zjednána náprava. Ve své rezoluci odeslané mostecké revírní radě uváděli: Zdravotní stav této osady jest následkem toho přímo hrozný: odpadové vody musí se vylévati, přes lékařský zákaz, na ulici. Uprostřed osady je jáma, která slouží za skládku různých domácích odpadků, ba i mrtvých zvířat. Téměř ve všech sklepích stojí výše jak 1 m voda, která nemající odtoku příšerně zapáchá a následkem toho jest pobývání v těchto bytech lidskému zdraví nanejvýše nebezpečné. Situace se zcela vyřešila až v roce 1928, kdy byly v kolonii postaveny ještě další dva patrové bytové domy, tentokrát podle návrhu Františka A. Libry. Hornická osada dnes již bohužel neexistuje, v souvislosti s výstavbou nového dopravního uzlu, rozšiřováním uhelných velkolomů a nedaleké elektrárny byla celá obec mezi lety zlikvidována.

14 Titul knihy Rodinný dům od Emila Králíčka a Josefa Kafky z roku 1911 Plán hlavního průčelí Krausovy vily v Praze, Emil Králíček, Hornická kolonie v Komořanech, Emil Králíček, fotografie, 80. léta 20. st. Emil Králíček Hornická kolonie v Nové Vsi - Hrdlovce, Emil Králíček, fotografie, 30. léta 20. st. Plán hlavního průčelí Beniesovy vily v Litoli, Emil Králíček, Kubistická lucerna v Praze ( ), Emil Králíček, fotografie, 2. pol. 20. st. Beniesova vila v Litoli ( ), Emil Králíček, fotografie, 2. pol. 20. st. Emil Králíček ( ) vystudoval odbornou průmyslovou školu v Praze, po které nastoupil praxi u Antonína Balšánka. Roku 1900 odešel do Darmstadtu, kde po tři roky působil v ateliéru Josefa Marii Olbricha, předního představitele architektonické moderny. Po svém návratu do Prahy přijal místo ve stavební firmě Matěje Blechy, v rámci které navrhl mezi lety desítku domů mimo jiné v Praze, Jičíně, Českém Brodě, Lysé nad Labem, Spálově ale i v chorvatském Splitu a Bašce. Jeho rané práce projektované ve spolupráci se sochařem Celdou Kloučkem jsou neseny ještě ve stylu vegetabilní secese, záhy se ale přiklání ke geometrické secesi a moderně. Nejvíce jsou odborníky oceňovány zejména Králíčkovy kubistické práce z let , za všechny jmenujme dům Diamant ve Spálené ulici, Adamovu lékárnu s kubistickou lucernou na Jungmannově náměstí, Betlémskou kapli na Žižkově nebo vilu v Lysé nad Labem. Celkový počet jeho kubistických realizací je však mnohem vyšší. Slibně se rozvíjející Králíčkovu kariéru přerušila první světová válka, kdy byl povolán na frontu. Po svém návratu krátce pracuje ve firmě Řehák a Nejedlý a roku 1920 si zakládá vlastní ekonomicky nepříliš úspěšnou projekční kancelář, kterou vedl společně s ing. Rudolfem Šolcem. Králíčkova poválečná tvorba není příliš známá a patrně ani rozsáhlá, víme například, že na začátku 20. let pracoval na několika státních zakázkách, zejména pro ministerstvo veřejných prací. Kromě komořanské hornické kolonie navrhl také osadu v Nové Vsi-Hrdlovce ( ) s 18 řadovými domky, jejichž prováděcí plány ministerstvo odkoupilo. Obec Hrdlovku bohužel postihl stejný osud jako Komořany, zanikla v souvislosti s rozšiřováním povrchového dolu Alexander během první poloviny 70. let 20. století. V Ústeckém kraji se tak nezachoval jediný Králíčkův soubor hornického bydlení. Ještě roku 1924 sice vyprojektoval plán kolonie v Chotějovicích, výstavba však byla realizována až v letech podle plánů pracujících s jiným typovým domem použitým např. v bílinské nebo košťanské kolonii. Králíčkova profesní i životní dráha skončila náhle roku 1930, kdy si architekt za nevyjasněných okolností vzal život.

15 Hornická kolonie v Přestanově, Arthur Payr, pohlednice, 1925 Situační plán hornické kolonie v Přestanově, Arthur Payr, 1924 Plán hlavního průčelí domů středního bloku hornické kolonie v Přestanově, Arthur Payr, 1924 Půdorysný plán prvního patra domů horního bloku hornické kolonie v Přestanově, Arthur Payr, 1924 Střední blok hornické kolonie v Přestanově, Arthur Payr, Půdorysný plán přízemí domů horního bloku hornické kolonie v Přestanově, Arthur Payr, 1924 Plán bočního průčelí domů dolního bloku hornické kolonie v Přestanově, Arthur Payr, 1924 Plán hlavního průčelí domů horního bloku hornické kolonie v Přestanově, Arthur Payr, 1924 Konzumní skupina hornické kolonie v Přestanově, Arthur Payr, Hornická kolonie v Přestanově (Priesten) Autorem hornických domků navržených pro přestanovskou kolonii byl významný německý architekt a pedagog Arthur Payr. Ten navrhl pro kolonii celkem 30 patrových řadových domků s 55 byty, ve kterých bylo po dokončení stavby ubytováno celkem 278 osob. Kolonie vznikala postupně mezi lety a podílely se na ní stavební firmy Ing. Václava Hradeckého z Prahy a Josefa Němce z Libochovic. Osada je situována na jižním okraji obce a její zástavba je rozvržena na čtvercovém pozemku kolem centrálního obdélného náměstí, kterému na severní straně dominuje dvoupatrová budova bývalého konzumu. Řadové domky jsou řazeny po čtyřech nebo po pěti do větších obytných bloků a pouze vstup do osady, umístěný proti konzumní skupině, rámují dva solitérní objekty. Každý domek měl vlastní zahradu a malé hospodářské zázemí. Dvoupokojové byty byly umístěny vertikálně nad sebou a disponovaly vlastní toaletou. V domě se nacházela také společná prádelna, na kterou navazoval přístavek chlévku s dřevníkem. Přestanovská kolonie patří mezi několik málo projektů postavených v rámci bytových akcí sociální péče hornické, na jejichž realizaci se nepodíleli pouze čeští architekti. Protože byl ve hře také německý důlní kapitál, byli v několika málo případech přizváni ke spolupráci také německy mluvící architekti, pro které bylo v období první republiky jinak velmi obtížné získat významnější státní zakázku. Payrovo výtvarné pojetí přestanovské kolonie se velmi liší od modernisticky pojatých realizací českých autorů. Vysoké valbové střechy s pálenou střešní taškou, probarvené hrubé omítky, hrázdění, dřevěné okenice nebo hierarchizace jednotlivých budov měly asociovat vzhled středověkého venkovského města. Tento architektonický projev, někdy označovaný jako Heimatstill, vycházel z tradičních vzorů německé lidové a historické architektury a lze jej považovat za ryze národní sloh. Bohužel snaha německých architektů vyjádřit národní cítění a německý smysl pro formu, konvenovala rostoucímu nacionalismu a v období nacistického režimu se Heimatstill stal posléze jediným povoleným stylem pro bytovou výstavbu.

16 Městské divadlo ve Fratiškových Lázních, Arthur Payr, fotografie Josef Klega, 40. léta 20.st. Plán průčelí hornického domu v Horní Vsi-Chomutově, Arthur Payr, 1927 Arthur Payr Plán hlavního průčelí konzumní skupiny hornické kolonie v Přestanově, Arthur Payr, 1924 Hornická kolonie v Přestanově, Arthur Payr, pohlednice, 1925 Arthur Payr ( ) vystudoval v letech Vysokou školu technickou v Mnichově u profesorů Karla Hochedera a Friedricha von Thiersche. Následně pracoval mezi lety na stavebním úřadě ve Výmaru a posléze v Innsbrucku, kde od roku 1909 také vyučoval. Jako profesor působil tři roky na Státní stavební škole v Grazu, odkud v roce 1917 odešel do Prahy na Německé vysoké učení technické. Zde byl dvakrát jmenován na post děkana a následně roku 1925 na místo rektora. Byl členem československé Německé akademie věd a umění (Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik), Kuratoria pražské Moderní galerie ale také Freie Deutsche Akademie des Städtebaues v Berlíně. Jako německy hovořící architekt pracoval nejčastěji pro německé zadavatele a řada jeho realizací se nachází v prostoru bývalých Sudet. Je autorem přestavby Tereziiných lázní v Dubí u Teplic (1925), budovy chomutovského reálného gymnázia ( ) a Jahnovy tělocvičny (1932) tamtéž, divadla ve Františkových Lázních (1928), ale také konstruktivisticko expresionisticky pojaté pojišťovny Elbe na Národní třídě v Praze ( ). Za své projekty získal několik významných cen, oceněny byly například jeho návrhy na sanatorium v Brixenu (1911) nebo Německé kasino v Praze (1913). Byl porotcem v komisích řady architektonických soutěží a dlouhodobě se zabýval městským plánováním. Na začátku 20. let minulého století se Payr podílel na státem dotované výstavbě hornických kolonií v oblasti severních Čech, kde vedle osady v Přestanově (1923) navrhl například obytný dům v Horní Vsi u Chomutova (1927). Arthur Payr patřil ke konzervativnímu křídlu německé moderny, která vyznávala tradiční hodnoty a hledala inspiraci v historických formách německé architektury. Jeho monumentální veřejné stavby se většinou nesou v klasicizující rovině narozdíl od jeho návrhů na sociální bydlení, které jsou provedeny v duchu německého národního slohu, tzv. Heimatstillu.

17 Hornická kolonie v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, fotografie,1923 Hornická kolonie v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, fotografie,1923 Situační plán hornické kolonie v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, 1923 Uliční průčelí typového domku I. kolonie v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, 1923 Vstupní průčelí a půdorys přízemí typového domku I. kolonie v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, 1923 Uliční a boční průčelí typového domku II. kolonie v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, 1923 Typový dvojdomek č. p. 241 a č. p. 242 v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, Půdorys přízemí typového domku II. kolonie v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, 1923 Skupina typových domků ve Fučíkově ulici v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, Uliční průčelí typového domku III. kolonie v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, 1923 Typový dvojdomek č. p. 321 a č. p. 322 v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, Uliční průčelí typového dvojdomku IV. kolonie v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, 1923 Půdorys 1. patra a podkroví typového dvojdomku IV. kolonie v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, 1923 Uliční průčelí typového domku IV. kolonie v Ledvicích, Herman Fritsch a Anton Kunert, 1923 Hornická kolonie v Ledvicích (Ladowitz) Počátkem 20. let minulého století dosáhlo město Ledvice historicky nejvyššího počtu obyvatel, zároveň však začala být jeho existence bezprostředně ohrožována těžbou hnědého uhlí. Roku 1918 povolila státní správa v souvislosti s rozšířením těžebního pole dolu Eleonora likvidaci části obce a náhradou za odstraněnou bytovou zástavbu byla z prostředků uhelného fondu vystavěna nová hornická kolonie. Výstavbou osady byla v roce 1922 pověřena známá severočeská firma Kunert & co, která působila jak v Duchcově, tak v Teplicích, kde postavila řadu výstavních vil a lázeňských budov. Plány kolonie vypracoval ledvický stavitel Hermann Fritsch, který kolonii vtiskl typicky německý ráz. Tradicionalisticky pojaté domky odkazovaly na lidovou architekturu ale i klasické stavební slohy a souzněly s vkusem většiny obyvatel německého pohraničí, kde tento stavební projev, tzv. Heimatstill, dosahoval velké obliby. Střed kolonie vyplňoval trojúhelný uzavřený domovní blok, kolem kterého se vidlicově rozvírala uliční síť. Navržená zástavba kombinovala čtyři typy řadových přízemních domků, které byly uspořádané do větších obytných celků, jejichž silueta se v centru kompozice o patro navyšovala. Rodinné domky byly primárně určeny pro jednu rodinu, každý byt disponoval jednou větší místností a kuchyní orientovanou do vnitrobloku a v podkroví se nacházel jeden menší pokojík. Další vybavení se sestávalo z prádelny, toalety a hospodářského přístavku, přes který byly krajní domky navzájem propojeny. Kolonie byla dokončena v polovině roku 1923 a krátce poté byla svévolně osídlena rodinami místních horníků, které byly následně za asistence četnictva vystěhovány. Ke stejné situaci došlo v té době mimo jiné také v Duchcově nebo Kopistech, tento jev tedy nebyl ojedinělý a dokládá, jak velká bytová nouze tehdy v regionu vládla. Nová ledvická osada byla řádně osídlena až v prosinci téhož roku a v celkem 48 rodinných a osmi větších činžovních domech s 84 byty, našlo ubytování na 423 osob.

18 Plán zahradního města Welwyn u Londýna, Louis de Soissons, 1920 Zahradní město Welwyn u Londýna, Louis de Soissons, Základní schéma výstavby zahradních měst, E. Howard, 1924 Dělnické domky v zahradním městě Letchworth u Londýna, R. Unwin a Barry Parker, Půdorysný plán čtvercové skupiny dvanácti domů (cottages) v zahradním městě Welwyn u Londýna, C. Murray Hennel a C. H. James,1920 Pohledová skica čtvercové skupiny dvanácti domů (cottages) v zahradním městě Welwyn u Londýna, C. Murray Hennel a C. H. James,1920 Ebenezer Howard ( ) anglický architekt a urbanista původce hnutí pro zahradní města Detailní řešení Grand Avenue neboli okružní třídy, E. Howard, 1924 Typy nejmenších domků v anglických zahradních městech, R. Unwin a Barry Parker, 1924 Dělnická kolonie v Hilversumu (Holandsko), W. M. Dudok, Dělnická kolonie v Hilversumu (Holandsko), W. M. Dudok, fotografie, 20. léta 20 st. Firemní kolonie a teorie zahradního města Paralelně se sociální výstavbou podporovanou nebo přímo financovanou státem vznikají také bytové kolonie iniciované samotnými průmyslovými podniky. Vzhledem k tomu, že státní stavební akce nemohly ani zdaleka pokrýt nebývale vysokou poptávku po dělnickém bydlení, snažily se jednotlivé závody zajistit si výstavbou vlastních kolonií dostatek bytů pro své zaměstnance a jejich rodiny. Tato zaměstnanecká sídliště prošla od poloviny 19. století dlouhým vývojem, od uniformních staveb bez většího urbanistického konceptu až po rozvolněné městské čtvrtě prostoupené zelení. Zaměstnanecké kolonie bývaly často přímo součástí továrních areálů a teprve v souvislosti s prosazováním ideálů zahradního města Ebenezera Howarda se jejich výstavba přesouvá do vhodnějších a zdravějších lokalit dál od výrobních center. Propojení dělnických sídlišť a idejí zahradních měst se prvně projevilo již v aktivitách anglických podnikatelů, kteří jako zaměstnavatelé a stavitelé na přelomu 19. a 20. století obrodné anglické hnutí zahradních měst myšlenkově a materiálně podporovali. Jejich vlastní firemní výstavba však byla motivována jinými pohnutkami než snahou emancipovat vlastní zaměstnance. Naopak zaměstnanecké kolonie upevňovaly vazbu mezi dělníkem a jeho zaměstnavatelem, což protiřečilo základním idejím zahradních měst, které usilovaly o vyvázání dělníků ze dvojí závislosti - na pracovní a nájemní smlouvě. Dělnická sídliště vždy podléhala, až na několik málo výjimek, autoritativnímu správnímu režimu a s ideálními zahradními městy je spojoval pouze důraz na zdravé a kvalitní bydlení v esteticky příjemném prostředí. V Čechách se s prvními zaměstnaneckými sídlišti tohoto typu setkáme až v druhé dekádě 20. století, kdy se k nám teorie zahradních měst dostává prostřednictvím německé a holandské architektury. Národnostní rozštěpení mladého Československa se projevilo i zde, zatímco v německy mluvících oblastech převažoval vliv německé zahradní výstavby, obraceli se čeští architekti a investoři k holandským a anglickým vzorům. Mezi nejrozsáhlejší realizace zaměstnaneckých kolonií v Českých zemích patří bezesporu stavební aktivity firmy Baťa ve Zlíně, která během tří desetiletí proměnila provinční Zlín v moderní velkoměsto. V severních Čechách je rozsáhlá výstavba spojena například se střekovskými Schichtovými závody, které obdobně jako další severočeské firmy podporované německým kapitálem přizvaly ke spolupráci renomované zahraniční architekty. Výstavba zaměstnaneckých kolonií a jejich architektonické a urbanistické řešení postupně proměnilo vzhled mnoha průmyslových center. Zcela však ztroskotaly snahy utopistických socialistů a jejich mecenášů o vybudování ideálních měst budoucnosti, soběstačných kolonií, založených obvykle na bezpeněžním hospodářství či družstevním principu. Přesto však poskytovala tato zaměstnanecká sídliště vybavená obchody, lázněmi, školami a dalšími obecně prospěšnými stavbami velmi kvalitní a důstojné ubytování, které by mnohdy obstálo i v dnešní době.

19 Ideová skica kolonie Weinmann - Werke v Chudeřicích, Otto Salvisberg, nedatováno Zastavovací plán kolonie Weinmann-Werke v Chudeřicích, Otto Salvisberg, 1921 Torzo kolonie Weinmann - Werke v Chudeřicích, Otto Salvisberg, fotografie Tomáš Pavlíček, 2010 Kolonie Weinmann-Werke v Chudeřicích, Otto Salvisberg, Mapový zákres torza kolonie Weinmann-Werke v Chudeřicích, 2010 Detail štítů šestidomí v kolonii Weinmann-Werke v Chudeřicích, Otto Salvisberg, leden 2011 Dům v kolonii Weinmann - Werke v Chudeřicích, Otto Salvisberg, fotografie Tomáš Pavlíček, 2010 Šestidomí v kolonii Weinmann - Werke v Chudeřicích, Otto Salvisberg, fotografie Marta Pavlíková, leden 2011 Torzo kolonie Weinmann - Werke v Chudeřicích, Otto Salvisberg, fotografie Tomáš Pavlíček, 2010 Šestidomí v kolonii Weinmann - Werke v Chudeřicích, Otto Salvisberg, fotografie Marta Pavlíková, únor 2011 Kolonie Stickstoff-Werke v Piesteritzu ( ), O. Salvisberg, P. Schmitthenner, Zastavovací plán kolonie Stickstoff-Werke v Piesteritzu ( ), O. Salvisberg, P. Schmitthenner, 1917 Arbeiter Siedlung der Weinmann-Werke Swaz, zaměstnanecká kolonie v Chudeřicích Jedna z největších a nejucelenějších dělnických kolonií na Teplicku vznikla v mezi lety v Chudeřicích pro zaměstnance nedaleké světecké sklárny a zinkovny podnikatele Edmunda Weinmanna. Vypracováním projektu byl pověřen původem švýcarský architekt Otto Rudolf Salvisberg, který v roce 1921 zpracoval rozsáhlý návrh zaměstnaneckého sídliště. Z něj byla realizována pouze centrální část s přibližně třiceti objekty, které měly podobu řadových i volně stojících domů pro dvě, čtyři nebo šest rodin. Původní urbanistický koncept byl velkorysý, uprostřed zrcadlově souměrného sídliště vedla široká hlavní komunikace, která opticky směřovala na vrch Bořeň a propojovala kolonii s nedalekou Bílinou. Tato osa byla na jihozápadě přetnuta dvěma čtvrtkružnicemi, následovanými úzkou zástavbou v uliční čáře, která se kolem centrálního náměstí rozvírala do půdorysu písmene U. Na severovýchodní straně uzavíralo sídliště šestidomí posazené v prudkém svahu v nejvyšším bodě terénního zlomu. Tato budova svou výraznou vertikalitou, úzkou parcelou, atypicky vysokými trojúhelnými štíty i otevřenými arkádami podloubí evokovala tzv. špalíčky, tradiční historická uskupení středověkých domů. Toto architektonické pojetí odpovídá tzv. Heimatstillu, svébytnému německému slohu, který v sobě propojoval vliv anglické architektury (štítové komíny) s prvky německého lidového a tradičního stavitelství. Pro jednotlivé budovy byla charakteristická převýšená valbová, případně sedlová střecha s pálenou střešní taškou, probarvená hrubá omítka v přírodní barevnosti a klenuté předsíně. Hlavní zdobný moment se u domů v kolonii soustřeďoval v členění fasád a v plastickém zpracování venkovních omítek. Určitá uniformita jednotlivých budov dávala následně vyniknout působivému celku gradujícímu v průhledech a dominujícímu i na horizontu. Ke každému domovnímu číslu náležela malá předzahrádka a hospodářské zázemí, které se sestávalo z menšího dvorku a zděného přístavku přímo napojeného na obytný trakt. Vnitřní dispozice domů byla řešena poměrně netradičně, místo obvyklého rozložení obytných prostor v horizontální rovině byly jednotlivé pokoje řazeny vertikálně nad sebou a propojeny úzkým dřevěným schodištěm. Byty nebyly vybaveny koupelnou, ale disponovaly vlastní prádelnou a suchým záchodem situovaným mimo vlastní objekt ve zděném přístavku. Osada byla obývaná jak před válkou, tak po válce, kdy se složení obyvatelstva po odsunu Němců významně proměnilo. Bohužel v 80. letech minulého století bylo kvůli blízkosti průmyslových areálů, přesunům železniční tratě a výstavbě dálniční přeložky rozhodnuto o postupné likvidaci této kolonie. Demolice pokračovaly i po roce 1989, kdy se vlastníkem objektů stal ČEZ. Dlouho zůstávalo stát dominantní šestidomí, i to však bylo na začátku roku 2011 zbořeno.

20 Kolonie Stickstoff-Werke v Piesteritzu, Coswigerstrasse ( ), O. Salvisberg, P. Schmitthenner, Kolonie Stickstoff-Werke v Piesteritzu, Dreieck ( ), O. Salvisberg, P. Schmitthenner, Kolonie Stickstoff-Werke v Piesteritzu, Krummer weg ( ), O. Salvisberg, P. Schmitthenner, Kolonie Stickstoff-Werke v Piesteritzu, konzumní budova ( ), O. Salvisberg, P. Schmitthenner, Kolonie Stickstoff-Werke v Piesteritzu, lékárna ( ), O. Salvisberg, P. Schmitthenner, Otto Rudolf Salvisberg Kolonie Stickstoff-Werke v Piesteritzu, Graf von Roedern- Platz ( ), O. Salvisberg, P. Schmitthenner, Kolonie Stickstoff-Werke v Piesteritzu, Hefferich platz ( ), O. Salvisberg, P. Schmitthenner, Městská kolonie Berlin- Reinickendorf zv. Weisse Stadt ( ), Wilhelm Büningem, Bruno Ahrends, Otto Salvisberg, fotografie, 1931 Kolonie Stickstoff-Werke v Piesteritzu, Gartenweg ( ), O. Salvisberg, P. Schmitthenner, Zastavovací plán sídliště Dewego-Lankwitz v Berlin- Steglitz ( ), O. Salvisberg, O. Rudolf, nedatováno Sídliště Attilahöhe v Berlin- Tempelhof ( ), Salvisberg & Reichel, fotografie LDA, 2005 Rudolf Otto Salvisberg ( ) patří mezi přední tvůrce evropské avantgardní architektury. Narodil se ve Švýcarsku, ale podstatná část jeho tvorby vznikla v Německu, kde působil mezi lety Jako čerstvý absolvent technického učení v Bielu a v Mnichově si založil v roce 1914 vlastní projekční kancelář a už od počátku se specializoval zejména na projekty dělnického a zaměstnaneckého bydlení. Jako autor či spoluautor se od konce první dekády 20. století až do roku 1931 podílel na výstavbě několika desítek kolonií a městských sídlišť, ve kterých aktivně rozvíjel myšlenky zahradního města. Prvním velkým projektem, na kterém spolupracoval s architektem Paulem Schmitthennerem byla výstavba zahradního města v berlínské čtvrti Staaken s více jak 1000 byty pro 5000 obyvatel financovaná ministerstvem vnitra. Jednalo se o jednu z vůbec prvních racionálně plánovaných obytných berlínských čtvrtí s občanskou vybaveností, a i přes svůj rozsah byl původní projekt mezi lety uskutečněn v téměř celé podobě. Další společnou prací obou architektů byla zaměstnanecká kolonie pro bavorskou dusíkárnu Stickstoff-Werke v Piesteritzu u Wittenbergu ( ), následoval jeho samostatný projekt pro Weinmannovu sklárnu ve Světci (1921), a poté kolonie pro elektrárenskou společnost v Garchingu ( ), která byla ve své době považována za nejhezčí dělnické sídliště v jižním Německu. Jedním z posledních Salvisbergových projektů realizovaných v duchu klasické německé moderny byla výstavba berlínského sídliště, zv. chaloupka strýčka Toma, ve čtvrti Zehlendorf ( ), na které spolupracoval s architekty Brunem Tautem a Hugem Häringem. Vrchol v jeho dosavadním tvůrčím přístupu k bytové výstavbě znamenala realizace funkcionalisticky pojatého sídliště v berlínské městské části Reinickendorf, které bylo vybudováno mezi lety podle návrhů vytvořených ve spolupráci s Wilhelmem Büningem, Bruno Ahrendsem a zahradním architektem Ludwigem Lesserem. Podle charakteristického bílého nátěru venkovních fasád získalo sídliště přízvisko Weisse Stadt Bílé město a jako jedno ze šesti berlínských moderních sídlišť dnes figuruje na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Sídliště s byty v řadových obytných blocích orientovaných ve směru východ západ je jednou z nejvelkorysejších německých meziválečných urbanistických realizací. Výstavbu financovalo z větší části město Berlín a na jeho stavbě se podílelo více jak 28 firem. Lokalita byla doplněna řadou veřejných staveb, mimo jiné školami, lázněmi, hřišti, kinem a obchody, které byly soustředěny kolem parků tvořících souvislý zelený pás od centra sídliště až po jeho okraj. Páteřní komunikaci spojující kolonii s jižním Berlínem dodnes tvoří Schillerpromenade, která je uvozena dvojicí převýšených domů, na něž navazuje další bytová zástavba. Otto Salvisberg se podílel jak na zpracování zastavovacího plánu, tak na zástavbě vnějšího pásu sídliště a jeho práci na tomto projektu lze považovat za nejdůležitější bod jeho tvorby. Do rodného Švýcarska se Salvisberg vrátil až v roce 1930 v souvislosti se změnou politické situace v Německu a nástupem NSDAP k moci. Začal přednášet na Vysoké škole technické v Curychu a i nadále se věnoval vlastní projekční činnosti. Je například podepsán pod řadou administrativních, výrobních a výzkumných budov firmy Hoffmann-La Roche AG postavených v Basileji, Milánu a Londýně. Jeho pozdní realizace se staly vzorem a inspirací pro poválečnou švýcarskou architekturu a nastupující modernu 50. let minulého století.

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče Portfolio fa čvut Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011 rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče průvodní technická zpráva Identifikační údaje Název stavby : Rehabilitace

Více

Vilová čtvrť Baba. Markéta Vyhnánková

Vilová čtvrť Baba. Markéta Vyhnánková Vilová čtvrť Baba Markéta Vyhnánková Bydlení na dobré adrese v Praze 6 Baba Obytný komplex Hanspaulka Hanspaulka Na Krutci Ořechovka Vilová čtvrť Baba Původní vilová čtvrť Vznik vilové čtvrti Baba Lokalita

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011

Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011 . TEXTOVÁ ČÁST.1. Identifikační údaje Zakázka Název : Starovice lokalita vinných sklepů Kraj : Jihomoravský Obec : Starovice Datum zpracování : březen 2011 Objednatel Jméno / název : Obec Starovice dresa

Více

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012 OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁZEV STAVBY' ' REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP

Více

Konzultace k návrhu rodinného domu v Malých Kyšicích.

Konzultace k návrhu rodinného domu v Malých Kyšicích. Konzultace k návrhu rodinného domu v Malých Kyšicích. Pozemek se nachází v okrajové části obce Malé Kyšice. V širším okolí je nejvýraznější přírodní dominanta Vysoký vrch, který je viditelný i z parcely

Více

INFORMAČNÍ MEMORANDUM

INFORMAČNÍ MEMORANDUM INFORMAČNÍ MEMORANDUM Prodej bytového fondu v konkurzní podstatě úpadce TIBA, a.s. Předmětem prodeje je: 26 bytových jednotek na adrese U Stadionu 894, 895 a 896, 293 01 Mladá Boleslav s podílem na společných

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více

LINIA 1061. . velké vikýře zvyšují komfort v ložnicích. balkon z rodičovské. 4 000 000 Kč 2 250 000 Kč možnost doobjednat.

LINIA 1061. . velké vikýře zvyšují komfort v ložnicích. balkon z rodičovské. 4 000 000 Kč 2 250 000 Kč možnost doobjednat. LINIA 1061 předpokl spotřeba energie za rok vhodný do řadové zástavby nebo jako dvojdům či samostatně stojící dům úzká dispozice vhodná na úzké parcely zasunutá terasa poskytuje soukromí v řadové zástavbě

Více

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68 d o m a a.s., září 2012 SEZNAM VÝKRESŮ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 TEXTOVÁ ČÁST ŠIRŠÍ VZTAHY a ÚZEMNÍ PLÁN SITUACE-PLOCHY POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED NA

Více

julie pecharová atbs, atelier ondřeje císlera a tomáše otha, zimní semestr 2014/2015

julie pecharová atbs, atelier ondřeje císlera a tomáše otha, zimní semestr 2014/2015 julie pecharová atbs, atelier ondřeje císlera a tomáše otha, zimní semestr 2014/2015 Bytový dům Bechyňova atbs, atelier ondřeje císlera a tomáše otha, zimní semestr 2014/2015 Blok zakončující Engelem navrženou

Více

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA. v Brně 1937 1939, interiér, Muzeum města Brna. Reprofoto: Marcela

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA. v Brně 1937 1939, interiér, Muzeum města Brna. Reprofoto: Marcela OBRAZOVÁ PŘÍLOHA 1. Otakar Oplatek, fotogalerie Petra Oplatka. Reprofoto: 2. Brno, oddělení územního plánování v padesátých letech na Zemském národním výboře, fotogalerie Petra Oplatka. Reprofoto: 3. Brno,

Více

REKONSTRUKCE A PŘÍSTAVBA RODINNÉHO DOMU ÚHOLIČKY. Tibor Csukás, Petr Slepánek květen 2012

REKONSTRUKCE A PŘÍSTAVBA RODINNÉHO DOMU ÚHOLIČKY. Tibor Csukás, Petr Slepánek květen 2012 REKONSTRUKCE A PŘÍSTAVBA RODINNÉHO DOMU ÚHOLIČKY Obsah identifikační údaje stavby PRŮVODNÍ ZPRÁVA PŮDORYS 1.NP... 1:100 PŮDORYS 2.NP... 1:100 PŘÍČNÝ ŘEZ DOMEM... 1:100 POHLEDY... 1:200 ZÁKRES DO FOTOGRAFIE

Více

Gymnázium Přírodní škola. Kubismus v Praze. Autor: Jiří Slapnička. Vedoucí práce: Mgr. Štěpán Macháček

Gymnázium Přírodní škola. Kubismus v Praze. Autor: Jiří Slapnička. Vedoucí práce: Mgr. Štěpán Macháček Gymnázium Přírodní škola Kubismus v Praze Autor: Jiří Slapnička Vedoucí práce: Mgr. Štěpán Macháček Datum odevzdání: 27. 2. 2015 Za cenné rady děkuji panu Mgr. Štěpánu Macháčkovi a panu Josefu Alblovi

Více

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce proti průmyslové civilizaci Secesi charakterizuje přesycenost

Více

KATALOGOVÝ LIST RD Fata Morgana, Praha Trója

KATALOGOVÝ LIST RD Fata Morgana, Praha Trója RODINNÝ DŮM K PRODEJI Dům je na výjimečném místě pod zahradami Fata Morgany s jedinečným výhledem do Pražské Zoo a na Vinice Sv. Kláry. Kupující si může zvolit dle svého vkusu povrchy podlah malby stěn

Více

STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI

STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI Investor: Ing. Jan Průcha (zástupce společenství investorů) CS architects Ing. Petra Brzobohatá (petra.brzobohata@centrum.cz; 00420 604 723 762) Ing.

Více

Víceúčelové kulturní centrum Rožnov pod Radhoštěm

Víceúčelové kulturní centrum Rožnov pod Radhoštěm Víceúčelové kulturní centrum Rožnov pod Radhoštěm Seznam příloh 1. situace 1:1000, 1:500 2. půdorys 1. pp a 1. np 1:200 3. půdorys 2. a 3. np 1:200 4. půdorys 4. np a řezy 1:200 5. pohledy 1:200 6. perspektivy

Více

AKTUAL 920. 87.6 m 2. 2 630 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč Všechny ceny jsou s DPH EUROLINE 2009

AKTUAL 920. 87.6 m 2. 2 630 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč Všechny ceny jsou s DPH EUROLINE 2009 876 m 2 PŘÍZEMÍ [celková plocha m 2 ] [celková plocha 32 m 2 ] s přístřeškem 2 630 000 Kč 1 820 000 Kč malá, vhodné na malé a úzké parcely rozdělená denní a noční část přízemí je tvořené velkoprostorem

Více

17STRAN BUNGALOVY 11/14 MAREK OBTULOVIČ ČESKÝ ARCHITEKT, KTERÝ DOBYL VIETNAM NEJLEPŠÍ ENERGIE BYDLENÍ BEZ SCHODŮ SI ZAMILUJETE I VY

17STRAN BUNGALOVY 11/14 MAREK OBTULOVIČ ČESKÝ ARCHITEKT, KTERÝ DOBYL VIETNAM NEJLEPŠÍ ENERGIE BYDLENÍ BEZ SCHODŮ SI ZAMILUJETE I VY 19. ročník / listopad 2014 NEJČTENĚJŠÍ ČASOPIS O BYDLENÍ 11/14 www.dumazahrada.cz MAREK OBTULOVIČ ČESKÝ ARCHITEKT, KTERÝ DOBYL VIETNAM SPECIÁLNÍ TÉMA 17STRAN ENERGIE VELKOPLOŠNÉ VYTÁPĚNÍ ZMĚNA DODAVATELE

Více

Vzorové domy. Přijďte se přesvědčit...

Vzorové domy. Přijďte se přesvědčit... Vzorové domy Přijďte se přesvědčit... Za účelem návštěvy některého ze vzorových domů nás neváhejte kontaktovat. Rádi vás provedeme interiérem a řekneme vám vše o výstavbě i bydlení v dřevostavbě NEMA.

Více

Zjištění ceny obvyklé. Pozemek vedený ve zjednodušené evidenci parc.č. 149

Zjištění ceny obvyklé. Pozemek vedený ve zjednodušené evidenci parc.č. 149 Zjištění ceny obvyklé Předmět ocenění: Rodinný dům č.p. 128 na pozemku parc.č. st. 158 a pozemky parc.č. st. 158 a 572/1 včetně součástí a příslušenství nemovitého charakteru k.ú. Černčín, obec Bučovice,

Více

Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice --------------------------------

Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice -------------------------------- Plán zástavby parcely lokalita DOMOV obec Lochovice -------------------------------- Stanovení vybraných technických podmínek pro umístnění a prostorové řešení staveb v areálu výstavby nových rodinných

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA A FOTODOKUMENTACE

TECHNICKÁ ZPRÁVA A FOTODOKUMENTACE TECHNICKÁ ZPRÁVA A OBSAH: 1. Účel objektu...2 2. Architektonické a dispoziční řešení...2 3. Kapacita, podlahová plocha...2 4. Stavebně technické a konstrukční řešení...2 5. Zhodnocení stávajícího stavu

Více

Autorská zprava. Úvod. Bytové domy pro seniory

Autorská zprava. Úvod. Bytové domy pro seniory Autorská zprava Úvod Zadání diplomové práce je návrh souboru staveb sloužících pro ubytování seniorů, včetně denního stacionáře na parcele v prostoru křižovatky ulic U Krčské vodárny a U Habrovky na Praze

Více

Středoškolská technika 2015 STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ

Středoškolská technika 2015 STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ Středoškolská technika 2015 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ Ondřej Machač

Více

INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice

INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice INVESTIČNÍ ZÁMĚR IGRA CITY MNICHOVICE Pražská ulice Poskytovatel řešení: Nad Rokoskou 2361/2a Praha 8, PSČ 182 00 IČO: 61509001 DIČ: CZ61509001 Zpracovali: Ing. Arch. Pavla Zimová Jan Rod, autorizovaný

Více

Investor: Praha 6 169 02. Popis objektu:

Investor: Praha 6 169 02. Popis objektu: Zadávací dokumentace "Adaptace prostor na zaměstnaneckou mateřskou školu" pro zhotovení projektové dokumentace ÚVN Praha 2014 Investor: Ústřední vojenská nemocnice Vojenské nemocnice 1200 Praha 6 169 02

Více

Veřejná zeleň ve městě Liberci

Veřejná zeleň ve městě Liberci Veřejná zeleň ve městě Liberci Město Liberec má, na rozdíl od jiných měst podobné velikosti, atypickou strukturu systému zeleně. Tato skutečnost je dána zejména urbanistickým členěním zástavby, kdy v jiných

Více

Tab. 6. Veduta města Kroměříž se zámkem a Podzámeckou zahradou, detail. Detail Tab. 5., výřez; stavba v místě zahradníkova domu.

Tab. 6. Veduta města Kroměříž se zámkem a Podzámeckou zahradou, detail. Detail Tab. 5., výřez; stavba v místě zahradníkova domu. Seznam příloh Tab. 1. Celkový pohled na Libosad Justus van den Nypoort podle předlohy G. M. Vischera, Celkový pohled na Libosad, výřez s pohledem na město, zámek a Podzámeckou zahradu, 1691. In: Zatloukal,

Více

Legenda navrhovaných staveb změna č.1 a aktualizace RP MPZ Chrudim

Legenda navrhovaných staveb změna č.1 a aktualizace RP MPZ Chrudim LEGENDA Legenda navrhovaných staveb změna č.1 a aktualizace RP MPZ Chrudim 1 MASARYKOVO NÁM. - ZÁSTAVBA DVORŮ 2 MASARYKOVO NÁM. - ZÁSTAVBA DVORŮ 3 MASARYKOVO NÁM. - ZÁSTAVBA DVORŮ 4 NÁROŽÍ MASARYKOVO NÁM.,

Více

Odborné vyjádření č. 281186

Odborné vyjádření č. 281186 Odborné vyjádření č. 281186 Předmětem odborného vyjádření je hrubý odhad tržní hodnoty nemovitosti Pohraničních Stráží 1586 Varnsdorf, zapsané v KN na LV č. 5705 pro obec Varnsdorf a katastrální území

Více

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN Stavitelství venkova a okrajových částí zejména venkovských měst. Obytná, hospodářská i kultovní stavení určená funkcí i kulturní tradicí. V širším pojetí stála lidová architektura

Více

PŘÍBĚHU POKRAČOVÁNÍ NÁVŠTĚVA

PŘÍBĚHU POKRAČOVÁNÍ NÁVŠTĚVA NÁVŠTĚVA POKRAČOVÁNÍ PŘÍBĚHU Přestože byl navštívený dům postaven v roce 2004, za svůj moderní vzhled a funkční architektonickou koncepci by se nemusel stydět ani v porovnání se současnými novostavbami.

Více

Architektonická studie rezidenční vily Zadní Výtoň. Prodej stavebního pozemku

Architektonická studie rezidenční vily Zadní Výtoň. Prodej stavebního pozemku ARCHITEKTI Architektonická studie rezidenční vily Zadní Výtoň Na pozemek je navržen jednopodlažní objekt s podkrovím a jedním polosuterenem, který v maximální míře využívá jak svažitosti pozemku, tak jeho

Více

Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy

Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy Udržitelnost projektu CZ.14.07/2.1.00/13.0007 Historická zeleň regionu střední Čechy Exkurze Praha 8 26.11.2013 Městké parky v Karlíně, návštěva Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy zaměření:

Více

BYTOVÉ DOMY EUROLINE 23 PROJEKTŮ BYTOVÝCH DOMŮ RYCHLÉ DODÁNÍ PROJEKTŮ 4 32 BYTŮ V OBJEKTU

BYTOVÉ DOMY EUROLINE 23 PROJEKTŮ BYTOVÝCH DOMŮ RYCHLÉ DODÁNÍ PROJEKTŮ 4 32 BYTŮ V OBJEKTU BYTOVÉ DOMY EUROLINE 23 PROJEKTŮ BYTOVÝCH DOMŮ RYCHLÉ DODÁNÍ PROJEKTŮ 32 BYTŮ V OBJEKTU CENA PROJEKTU: 235 270 Kč 1 np np EUROLINE 200 CELKOVÉ ROZPOČTOVÉ NÁKLADY: 15 667 90 Kč ROZPOČTOVÉ NÁKLADY NA 1m

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA VÝKRESY O.1 SITUACE SOUČASNÝ STAV M 1 : 500 O.3 POHLEDY M 1 : 100 B.1 SITUACE M 1 : 500 A.3 PŮDORYS 2.

PRŮVODNÍ ZPRÁVA VÝKRESY O.1 SITUACE SOUČASNÝ STAV M 1 : 500 O.3 POHLEDY M 1 : 100 B.1 SITUACE M 1 : 500 A.3 PŮDORYS 2. O B S A H PRŮVODNÍ ZPRÁVA VÝKRESY O.1 SITUACE SOUČASNÝ STAV M 1 : 500 O.2 POHLEDY M 1 : 100 O.3 POHLEDY M 1 : 100 A.1 SITUACE M 1 : 500 A.2 PŮDORYS 1. NP M 1 : 200 A.3 PŮDORYS 2. NP M 1 : 200 A.4 PERSPEKTIVY

Více

BEÁTA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE. 3.390.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA

BEÁTA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE. 3.390.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA Nízkoenergetický Rodinný dům BEÁTA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE 3.390.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA JEDNÁ SE O DVOUPODLAŽNÍ RODINNÝ DŮM S

Více

ROZVOJOVÉ ÚZEMÍ D1-D3, B6

ROZVOJOVÉ ÚZEMÍ D1-D3, B6 ROZVOJOVÉ ÚZEMÍ D1-D3, B6 Rozvojové území D1 D3 plocha 3932 m² D1 D2 D3 garáž celkem obchody a služby (prodejní plocha + plocha zázemí)* m2 81 373 167 621 s travování (plocha pro hosty + plocha zázemí)

Více

ÚPRAVA ŠKOLNÍHO DVORA A SPORTOVIŠŤ 1.ZŠ Klášterec nad Ohří. k.ú. Miřetice u Klášterce nad Ohří p.č. 1730/36, 1730/153, 1730/154

ÚPRAVA ŠKOLNÍHO DVORA A SPORTOVIŠŤ 1.ZŠ Klášterec nad Ohří. k.ú. Miřetice u Klášterce nad Ohří p.č. 1730/36, 1730/153, 1730/154 ÚPRAVA ŠKOLNÍHO DVORA A SPORTOVIŠŤ 1.ZŠ Klášterec nad Ohří p.č. 1730/36, 1730/153, 1730/154 PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA NÁVRH STAVBY 1.ZŠ Krátká 676 Klášterec nad Ohří 431 51 A0 TECHNICKÁ ZPRÁVA Strana

Více

CO JE VAŠÍM DOMOVEM A JAKÝ JE? A CO TEDY TVOŘÍ VÁŠ DOMOV? Co je vaším hlavním požadavkem na domov? Jaké má mít vlastnosti?

CO JE VAŠÍM DOMOVEM A JAKÝ JE? A CO TEDY TVOŘÍ VÁŠ DOMOV? Co je vaším hlavním požadavkem na domov? Jaké má mít vlastnosti? PROJEKT CHARVATCE CO JE VAŠÍM DOMOVEM A JAKÝ JE? A CO TEDY TVOŘÍ VÁŠ DOMOV? Co je vaším hlavním požadavkem na domov? Jaké má mít vlastnosti? Bydlením, stavěním, navrhováním a kvalitou domů se zabývám celý

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 8435-88/10/d. JUDr. Petr Kocián Veveří 125 616 45 Brno

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 8435-88/10/d. JUDr. Petr Kocián Veveří 125 616 45 Brno ZNALECKÝ POSUDEK č. 8435-88/10/d o ceně bytu č. 23/4 v domě č.p. 23, k.ú. Merklín u Karlových Var, obec Merklín, okres Karlovy Vary. Objednatel posudku: Účel posudku: Exekutorský úřad Brno - venkov JUDr.

Více

DOMINANT 741. 194.8 m 2. 5 190 000 Kč 3 330 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2007

DOMINANT 741. 194.8 m 2. 5 190 000 Kč 3 330 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2007 1948 m 2 5 190 000 Kč 3 330 000 Kč 140 m 2 8431 m 3 1720 m 2 1112 m 2 780 m 38 předností domu jsou velké pokoje v podkroví poloha kuchyně umožňuje dobré optické a provozní propojení s obývacím pokojem

Více

Provozovny: Vzdálenost od centra Prahy 35 km. Vzdálenost Lán od Kladna je 14 km, od Slaného 16 km, od Rakovníka 19 km. Praha

Provozovny: Vzdálenost od centra Prahy 35 km. Vzdálenost Lán od Kladna je 14 km, od Slaného 16 km, od Rakovníka 19 km. Praha Provozovny: Praha Pasáž Jiřího Grossmanna Politických vězňů 14/915 Praha 1 110 00 Tel: 224 233 649 Fax: 224 233 650 Mobil: 602 362 222 E-mail: info@stavin.cz praha@stavin.cz Kladno Dr. Steinera 34 Kladno

Více

RADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí.

RADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí. RADNICE Radnice v Jáchymově je vynikajícím dokladem pozdně gotického renesančního stavitelství z l. poloviny 16.století. Přes všechny pozdější stavební úpravy si zachovala původní dispozici pozdně gotické

Více

Znalecký posudek č. 2828/101/2013

Znalecký posudek č. 2828/101/2013 Znalecký posudek č. 2828/101/2013 O ceně obvyklé rodinného domu č.p.126 s příslušenstvím a pozemky parc.č. 566, 568 a 1416 v k.ú. Bystřany, obec Bystřany, okres Teplice. Objednatel posudku: Účel posudku:

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 6508/29-2012

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 6508/29-2012 -1- ZNALECKÝ POSUDEK č. 6508/29-2012 nemovitosti bytové jednotky č. 268/9 v bytovém domě čp. 268 v k.ú. Trutnov, obec Trutnov, okres Trutnov, včetně podílu na společných částech budovy a pozemku Objednavatel

Více

Telefon: +420 608 380 100 / E-mail: uspornebydleni@email.cz Stránka 1

Telefon: +420 608 380 100 / E-mail: uspornebydleni@email.cz Stránka 1 Telefon: +420 608 380 100 / E-mail: uspornebydleni@email.cz Stránka 1 O SPOLEČNOSTI Úsporné bydlení s.r.o. nabízí komplexní služby v oblasti výstavby dřevostaveb. V počáteční fázi pomůžeme klientům k vypracování

Více

ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ. Mníšek pod Brdy

ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ. Mníšek pod Brdy ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ Mníšek pod Brdy 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV: Územní studie obytné lokality Pod silnicí, Mníšek pod Brdy MÍSTO : Mníšek pod Brdy, lokalita Pod silnicí, k.ú. Mníšek

Více

Vestec Střed rezidenční komplex

Vestec Střed rezidenční komplex Vestec Střed rezidenční komplex Akropolis reality, s.r.o. Zdeněk Špetlík Pštrossova 1925/6 110 00 Praha 1 tel: 800 10 80 80 mobil: 731 303 055 tel/fax: 224 91 90 13 zdenek.spetlik@akropolisreality.cz www.akropolisreality.cz

Více

ul. Levá Jakub Hendrych / Jan Hendrych studie půdního bytu Praha 4 - Podolí 05.2010 1

ul. Levá Jakub Hendrych / Jan Hendrych studie půdního bytu Praha 4 - Podolí 05.2010 1 ul. Výchozí dv r ul. Levá 1 E F A B C D E F kuch. + jídelní prostor 20,7m obytný prostor 26,2m sport. kout 4,3m koupelna + wc 5,8m ložnice 11,8m ložnice 10,6m A' B' C' D' A B C D úložný prostor se zásobníkem

Více

2X9bytové domy v Polici nad Metují. David Chmelař

2X9bytové domy v Polici nad Metují. David Chmelař 1 2X9bytové domy v Polici nad Metují 2X9bytové domy v Polici nad Metují David Chmelař 2 2X9bytové domy v Polici nad Metují / Kontext okolní krajiny Zadání Dva totožné objekty s devíti malometrážními (startovními)

Více

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V PODSTÁVKOVÉM DOMĚ Liberec, 10.10.2014

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V PODSTÁVKOVÉM DOMĚ Liberec, 10.10.2014 VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ V PODSTÁVKOVÉM DOMĚ Liberec, 10.10.2014 Ing. arch. Karel Doubner Zkušenosti z praktických realizací obnovy podstávkových domů Projekt rekonstrukce Komunikace s investorem Spolupráce se

Více

PIVOVAR BUŠTĚHRAD KAMILA UNGRÁDOVÁ, MICHAELA ULRYCHOVÁ

PIVOVAR BUŠTĚHRAD KAMILA UNGRÁDOVÁ, MICHAELA ULRYCHOVÁ PIVOVAR BUTĚHRAD KAILA UNGRÁDOVÁ, ICHAELA ULRYCHOVÁ OBSAH ANALÝZA, KONCEPT HISTORIE x SOUČASNOST PŮDORYS 1. NP PŮDORYS 2. NP PŮDORYS 3., 4., 5. NP BOURANÉ A NOVĚ NAVRŽENÉ KONSTRUKCE ŘEZY POHLEDY VIZUALIZACE

Více

M 1:1000 1040/38 1040/52 1040/62 1040/60 1040/206 1040/42 1040/202 1040/67 1040/40 1040/48 1040/110 1040/63 1040/45 1040/41 1040/205 1040/200 1040/108

M 1:1000 1040/38 1040/52 1040/62 1040/60 1040/206 1040/42 1040/202 1040/67 1040/40 1040/48 1040/110 1040/63 1040/45 1040/41 1040/205 1040/200 1040/108 DIPLOMNÍ PROJEKT KOSTEL S FARNÍM CENTREM NA SÍDLIŠTI BARRANDOV V PRAZE AUTOR : JAROSLAV FILEK VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE : ING. ARCH. AKAD. ARCH. ANTONÍN JENÍČEK AKAD. ROK / SEMESTR : 2010/2011 / LETNÍ KONZULTANT

Více

U3V ČVUT Fakulta dopravní, cyklus Vyšehrad v proměnách staletí LS 2014/2015. Kubistická architektura Josefa Chochola

U3V ČVUT Fakulta dopravní, cyklus Vyšehrad v proměnách staletí LS 2014/2015. Kubistická architektura Josefa Chochola U3V ČVUT Fakulta dopravní, cyklus Vyšehrad v proměnách staletí LS 2014/2015 Kubistická architektura Josefa Chochola Zpracoval: Ing. Josef Skřivánek Praha, květen 2015 Vznik kubismu Kubismus jako umělecký

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

PŘESTAVBA STODOLY NA RODINNÝ DŮM LÍŠNICE. Tibor Csukás, Petr Slepánek březen 2012

PŘESTAVBA STODOLY NA RODINNÝ DŮM LÍŠNICE. Tibor Csukás, Petr Slepánek březen 2012 PŘESTAVBA STODOLY NA RODINNÝ DŮM LÍŠNICE Obsah identifikační údaje stavby PRŮVODNÍ ZPRÁVA PŮDORYS 1.NP... 1:100 PŮDORYS 2.NP a ŘEZ AA... 1:100 PROSTOROVÉ PŮDORYSNÉ ŘEZY DOMEM PROSTOROVÝ PŘÍČNÝ ŘEZ DOMEM

Více

Informační memorandum ANGLICKÁ AUKCE A1696. Objekt se smíšeným využitím - Hlinsko Insolvenční řízení Miroslav Vavroušek

Informační memorandum ANGLICKÁ AUKCE A1696. Objekt se smíšeným využitím - Hlinsko Insolvenční řízení Miroslav Vavroušek Informační memorandum ANGLICKÁ AUKCE A1696 Objekt se smíšeným využitím - Hlinsko Insolvenční řízení Miroslav Vavroušek Obsah Důležité informace:... 4 Poloha objektu... 5 Územní plán:... 6 Katastrální mapa...

Více

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace 4/ NÁVRHOVÁ ČÁST - TEXTOVÁ 4.1 CHARAKTERISTIKA ÚPRAV ZÁKLADNÍ PROBLÉMOVÉ OBLASTI Sídliště Dlouhá vzniklo jako důsledek extenzivního rozvoje města zejména v druhé polovině 20. století. Tehdejší urbanistické

Více

PREZENTACE PROJEKTU Duben 2012 VILY CHUCHLE. www.reflecta.cz

PREZENTACE PROJEKTU Duben 2012 VILY CHUCHLE. www.reflecta.cz PREZENTACE PROJEKTU Duben 2012 VILY CHUCHLE LOKACE PROJEKTU SE ZÁKRESEM ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Atraktivní lokalita nacházející se v severovýchodním svahu v rozvojovém rezidenčním území Prahy Velké Chuchle nabízí

Více

Název stavby: Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice. Místo stavby: ul. Míru 366, 382 41 Kaplice, p.č. 1986/1 v k.ú.

Název stavby: Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice. Místo stavby: ul. Míru 366, 382 41 Kaplice, p.č. 1986/1 v k.ú. 1977 Název stavby: Stavební úpravy, nástavba a přístavba Domova pro seniory Kaplice 1980/3 Místo stavby: ul. Míru 366, 382 41 Kaplice, p.č. 1986/1 v k.ú. Kaplice Okres: Kaplice 1982 1992/2 Datum: Květen

Více

identifikační údaje kapacitní údaje

identifikační údaje kapacitní údaje pozemky chrustenice rd1 identifikační údaje název pozemky chrustenice, lokalita dolejší alej, rodinný dům typ 1 místo chrustenice, okres beroun pozemky č.1-10 investor GEISON REAL, a.s. Na výsluní 201/13

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3980/12. O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 343 pro katastrální území Smržov u Smiřic, obec Smržov, okres Hradec Králové.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3980/12. O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 343 pro katastrální území Smržov u Smiřic, obec Smržov, okres Hradec Králové. ZNALECKÝ POSUDEK č. 3980/12 O ceně nemovitostí zapsaných na LV č. 343 pro katastrální území Smržov u Smiřic, obec Smržov, okres Hradec Králové. Objednatel posudku: Účel posudku: JUDr. Dagmar Kuželová soudní

Více

SPORTOVNĚ RELAXAČNÍ CENTRUM MLADÁ VOŽICE. Průvodní zpráva

SPORTOVNĚ RELAXAČNÍ CENTRUM MLADÁ VOŽICE. Průvodní zpráva Název stavby: SPORTOVNĚ RELAXAČNÍ CENTRUM MLADÁ VOŽICE Místo stavby: Mladá Vožice, Jihočeský kraj Zastavěné pozemky: Katastrální území Mladá Vožice Parc.č. 859/4, 859/9, 859/21, 859/23, 1068/2,859/76 Okres

Více

Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST

Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST Seznam příloh soutěžního návrhu: Obálka Zpáteční adresa Obálka Autor (+CD)

Více

Znalecký posudek číslo 5631-209/11

Znalecký posudek číslo 5631-209/11 Znalecký posudek číslo 5631-209/11 O obvyklé ceně nemovitosti: poloviny rodinného domu číslo popisné 662 a souvisejících nemovitostí umístěných na pozemku parcelních čísel 2392 a 2393 vč. pozemků parcelních

Více

ENERGETICKÝ AUDIT OBJEKTU UBYTOVNY ČNB, NÁPRSTKOVA UL., PRAHA

ENERGETICKÝ AUDIT OBJEKTU UBYTOVNY ČNB, NÁPRSTKOVA UL., PRAHA KONCEPČNÍ, TECHNICKÁ A PORADENSKÁ ČINNOST Buzulucká 4, 160 00 Praha 6 ENERGETICKÝ AUDIT OBJEKTU UBYTOVNY ČNB, NÁPRSTKOVA UL., PRAHA 2003 KONCEPČNÍ, TECHNICKÁ A PORADENSKÁ ČINNOST Buzulucká 4, 160 00 Praha

Více

Kvalitní nízkoenergetické domy

Kvalitní nízkoenergetické domy Kvalitní nízkoenergetické domy Nabízíme řešení pro každého. EVROPSKÁ KVALITA NĚMECKÝ DOZOR ČESKÁ VÝROBA D.E.E.D., a. s., Dvorská 161, 503 11 Hradec Králové tel.: 495 051 111 / fax: 495 051 113 / e-mail:

Více

ARCHITEKTONICKÁ STUDIE

ARCHITEKTONICKÁ STUDIE RODINNÝ DŮM - VČELNÁ RODINNÝ DŮM Projektant: Místo stavby: Plocha pozemku: Zastav. plocha domu: Zas. plocha garáže: Obestavěný pr. domu: Zpevněné plochy: Ing. arch. Jan Klein Ing. arch. Jakub Pubal p.č.

Více

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D.

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. 10/2012 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE investor: autor: OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie Obec Moutnice,

Více

Prodej rodinného domu č.p.157 (chalupy) Čenkovice

Prodej rodinného domu č.p.157 (chalupy) Čenkovice Prodej rodinného domu č.p.157 (chalupy) Čenkovice Obec: Okres: Kraj: Čenkovice Ústí nad Orlicí Pardubický ZÁKLADNÍ INFORMACE Cena prodejní: 1 500 000,00 CZK Číslo zakázky: 233-N00050 Poloha objektu: Samostatný

Více

Novostavba rekreační chaty na parc. č. 1281/5 (k.ú. Blaženice) D.1 Dokumentace stavebního objektu SO 01 Rekreační chata

Novostavba rekreační chaty na parc. č. 1281/5 (k.ú. Blaženice) D.1 Dokumentace stavebního objektu SO 01 Rekreační chata Novostavba rekreační chaty na parc. č. 1281/5 (k.ú. Blaženice) D.1 Dokumentace stavebního objektu SO 01 Rekreační chata D.1.1 Architektonicko-stavební řešení a) Technická zpráva architektonické, výtvarné,

Více

Symphony Tak se staví dnes individuálně, se systémem

Symphony Tak se staví dnes individuálně, se systémem Symphony Tak se staví dnes individuálně, se systémem Individuell bauen mit System Symphony: zkomponujte si svůj vysněný dům Vysoký stupeň individuality za odpovídající cenu tím vás přesvědčí typová řada

Více

1.PP 1.NP 2.NP. NUVO I Užitná plocha všech podlaží včetně garážového stání 135,3 Plocha balkonů a teras 14,0 Zastavěná plocha všech podlaží 199,7

1.PP 1.NP 2.NP. NUVO I Užitná plocha všech podlaží včetně garážového stání 135,3 Plocha balkonů a teras 14,0 Zastavěná plocha všech podlaží 199,7 NUVO i Jedná se o typový funkcionalistický rodinný dům menší velikostní kategorie, nepodsklepený s třemi podlažími. V objektu je situována jedna obytná jednotka. Objekt je navržen svojí dispozicí pro mírně

Více

BEÁTA U HŘIŠTĚ. 3.490.000 Kč. Nízkoenergetický Rodinný dům DEVELOPERSKÝ PROJEKT PROSTĚJOV, VRAHOVICE

BEÁTA U HŘIŠTĚ. 3.490.000 Kč. Nízkoenergetický Rodinný dům DEVELOPERSKÝ PROJEKT PROSTĚJOV, VRAHOVICE Nízkoenergetický Rodinný dům BEÁTA DEVELOPERSKÝ PROJEKT U HŘIŠTĚ PROSTĚJOV, VRAHOVICE 3.490.000 Kč VČETNĚ DPH, POZEMKU, GARÁŽE A VENKOVNÍCH ÚPRAV VE STANDARDU GAMA JEDNÁ SE O DVOUPODLAŽNÍ RODINNÝ DŮM S

Více

Malé rekreační zařízení v obci Nejdek, oblast Nový Fojtov, okres Karlovy Vary

Malé rekreační zařízení v obci Nejdek, oblast Nový Fojtov, okres Karlovy Vary Příloha k č.j. VS 72/74/001/2011-50/Všeob/540 Malé rekreační zařízení v obci Nejdek, oblast Nový Fojtov, okres Karlovy Vary základní popis nepotřebného nemovitého majetku státu Pozemky - par. č. 1691/1

Více

Veřejná dražba dobrovolná A1758

Veřejná dražba dobrovolná A1758 Informační memorandum Veřejná dražba dobrovolná A1758 Dům na náměstí s obchodními prostory Česká Lípa Podlahová plocha budovy 246 m 2 Obsah Stručný popis:... 3 Důležité informace:... 4 Poloha objektu...

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 8868-117/11. o ceně rodinného domu č.p. 548, k.ú. Mikulášovice, obec Mikulášovice, okres Děčín. Objednatel posudku:

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 8868-117/11. o ceně rodinného domu č.p. 548, k.ú. Mikulášovice, obec Mikulášovice, okres Děčín. Objednatel posudku: ZNALECKÝ POSUDEK č. 8868-117/11 o ceně rodinného domu č.p. 548, k.ú. Mikulášovice, obec Mikulášovice, okres Děčín. Objednatel posudku: Účel posudku: Exekutorský úřad Brno - venkov JUDr. Petr Kocián, soudní

Více

Bydlení ve vzduchu Vozovna Královské Vinohrady ATBS Zavřel_Seho Kryštof Vicherek ZS 14/15

Bydlení ve vzduchu Vozovna Královské Vinohrady ATBS Zavřel_Seho Kryštof Vicherek ZS 14/15 Bydlení ve vzduchu Vozovna Královské Vinohrady ATBS Zavřel_Seho Kryštof Vicherek ZS 14/15 M 1:10000 Vozovna Královské Vinohrady (také Vozovna Orionka nebo Vozovna Korunní) je bývalá tramvajová a trolejbusová

Více

Karlovarský kraj Ústecký kraj

Karlovarský kraj Ústecký kraj Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Karlovarský kraj Ústecký kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.11 1.

Více

Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru

Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru Zastupitelstvo města Roztoky na základě UZM 18-2/2001 ze dne 31.1.2001 a na základě 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000

Více

Knínice vjezd do návesní silnicovky ve směru od Boskovic. Foto Jiří Pokorný, 2010.

Knínice vjezd do návesní silnicovky ve směru od Boskovic. Foto Jiří Pokorný, 2010. Knínice vjezd do návesní silnicovky ve směru od Boskovic. Foto Jiří Pokorný, 2010. Městečko. Vpravo je socha sv. Jana Nepomuckého, v pozadí vpravo za lípou je č.p. 112. Foto Jiří Pokorný, 2010. 160 Severozápadní

Více

POLYFUNKÈNÍ ZÁSTAVBA LIBÈICE NAD VLTAVOU - LETKY NÁVRH ZÁSTAVBY ÚZEMÍ 2015/03/31

POLYFUNKÈNÍ ZÁSTAVBA LIBÈICE NAD VLTAVOU - LETKY NÁVRH ZÁSTAVBY ÚZEMÍ 2015/03/31 2015/03/31 PROJEKT (I.) Projekt řeší revitalizaci bývalého areálu/továrny na výrobu lékařských potřeb, později hasicích zařízení v Libčicích nad Vltavou Letkách. Jedná se o projekt rekonstrukce a polyfunkční

Více

Case study : Tržní ocenění rodinný dům

Case study : Tržní ocenění rodinný dům Case study : Tržní ocenění rodinný dům Pro vypracování ocenění byly použity následující podklady : informace o pozemcích č.parc.st. x a č.parc. y z katastru nemovitostí, k.ú. Horoměřice, www.cuzk.cz, Vyhláška

Více

k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel :

k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : ŘIMOVICE k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : Ing. arch. Milič Maryška Městský úřad Vlašim Letohradská 3/369 Odbor výstavby 170 00 Praha 7 a územního plánování

Více

PŮDORYS 1.NP 1 : 100 LEGENDA MATERIÁLŮ

PŮDORYS 1.NP 1 : 100 LEGENDA MATERIÁLŮ SOUSEDNÍ DŮM p.č.2647 300 6780 300 3050 400 420 700 660 SPÍŽ ZBOURÁNÍ SPÍŽE, POROBETONOVÉ ZDIVO, PLECHOVÁ KRYTINA KUCHYNĚ 4060 300 VYBOURÁNÍ OTVORU DO NOSNÉ STĚNY, VTAŽENÍ OCELOVÝCH I PROFILŮ DO NADPRAŽÍ,

Více

KLASIK 761. 158.7 m 2. 3 250 000 Kč 1 750 000 Kč 24 870 Kč EUROLINE 2007 CENA DOMU NA KLÍČ CENA ZA MATERIÁL CENA ZA PROJEKT

KLASIK 761. 158.7 m 2. 3 250 000 Kč 1 750 000 Kč 24 870 Kč EUROLINE 2007 CENA DOMU NA KLÍČ CENA ZA MATERIÁL CENA ZA PROJEKT 1587 m 2 PŘÍZEMÍ [celková plocha 822 m 2 ] s garáží 3 250 000 Kč 5 1008 m 2 1235 m 2 665 m 3 157 m 2 803 m 2 715 m 2 dvoupodlažní dům s obytným podkrovím bez podsklepení dispozičně vhodně rozdělená denní

Více

Investor : Společenství vlastníků domu č.p. 377, 378, 379, Československé armády 377, 550 01 BROUMOV

Investor : Společenství vlastníků domu č.p. 377, 378, 379, Československé armády 377, 550 01 BROUMOV --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Stavba : PANELOVÝ DŮM V BROUMOVĚ, ČSA 377, 378, 379 STAVEBNÍ ÚPRAVY Investor : Společenství

Více

Avantgardní umělecké hnutí počátku 20. století Revoluční pojetí prostoru (zobrazování předmětů z více úhlů najednou pomocí rozkladu na jednoduché

Avantgardní umělecké hnutí počátku 20. století Revoluční pojetí prostoru (zobrazování předmětů z více úhlů najednou pomocí rozkladu na jednoduché Avantgardní umělecké hnutí počátku 20. století Revoluční pojetí prostoru (zobrazování předmětů z více úhlů najednou pomocí rozkladu na jednoduché geometrické tvary) Používána byla především krychle (lat.

Více

Znalecký posudek č. 3797

Znalecký posudek č. 3797 Znalecký posudek č. 3797 odhad obvyklé ceny bytové jednotky č. 216/1 v rodinném domu č.p. 216 na pozemku parc. č. st. 392 včetně pozemku v obci Moravská Třebová, katastrální území Boršov u Moravské Třebové,

Více

Místo. Struktura. Tohle všechno je pro nás východiskem, které přijímáme a hledáme další nástroje pro dosažení vyšší kvality nově navrhované struktury.

Místo. Struktura. Tohle všechno je pro nás východiskem, které přijímáme a hledáme další nástroje pro dosažení vyšší kvality nově navrhované struktury. textová část Místo Výhled ze svahu je příjemný. Okna směrem do kotliny- do centra města, osvětluje východní slunce. Na jihu a na severu stojí nová zástavba, veřejný prostor absentuje. Zde to musí být jinak-

Více

CENTRUM ZDRAVÉHO BYDLENÍ

CENTRUM ZDRAVÉHO BYDLENÍ CENTRUM ZDRAVÉHO BYDLENÍ Pokud chcete nový dům, jste na správné adrese. Stanete se spoluautory svého nového domu a to je vždy nejlepší postup. Individuální projekt zohlední místní podmínky i vaše požadavky.

Více

REZIDENT. Inspirováno secesí Magazín pokřtila Simona Krainová Atelier Exclusive pro luxusní bydlení

REZIDENT. Inspirováno secesí Magazín pokřtila Simona Krainová Atelier Exclusive pro luxusní bydlení REZIDENT magazín pro moderní architekturu, design a stavbu léto 2014 Léto 2014 99 Kč Inspirováno secesí Magazín pokřtila Simona Krainová Atelier Exclusive pro luxusní bydlení Vila v Černošicích Architekt:

Více

ZVEŘEJNĚNÍ ZÁMĚRU PRODEJE NEMOVITOSTÍ

ZVEŘEJNĚNÍ ZÁMĚRU PRODEJE NEMOVITOSTÍ ZVEŘEJNĚNÍ ZÁMĚRU PRODEJE NEMOVTOSTÍ Město Chropyně vyhlašuje záměr prodeje nemovitostí - pozemků v lokalitě ul. Podlesí v Chropyni určených pro výstavbu rodinných domů. Jedná se o pozemky parc. č.: 175/29

Více

Investiční příležitost - Opočno

Investiční příležitost - Opočno Objekt bývalého soudu a zámeckého pivovaru v Opočně - č.p. 2 Strana 1 z 9 Objekt č.p. 2 - základní informace součástí objektu jsou bývalá budova soudu a bývalý zámecký pivovar, spolu s areálem opočenského

Více

REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ

REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ REVITALIZACE HISTORICKÉHO JÁDRA MĚSTA SLANÝ 8 NÁVRH ÚPRAV ULIC LÁZEŇSKÉ, PALACKÉHO,NA HRADBÁCH, VELVARSKÉ, HAVÍŘSKÉ, U BRODU (ARCHITEKTONICKÁ STUDIE) Sýkora a kolektiv únor 2008 REVITALIZACE HISTORICKÉHO

Více

Územní studie. Mistrovice - V sadě II

Územní studie. Mistrovice - V sadě II Územní studie Mistrovice - V sadě II 2 0 1 4 Pořizovatel Starosta obce Městský úřad Žamberk Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Martin Mimra Dr. Ing. Petr Mařík Projektant Atelier AUREA spol.

Více

Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové

Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové Statutární město Hradec Králové 10/2013-12/2014 Kralovehradecký kraj Společnost BAK stavební společnost, a.s. jako vedoucí sdružení se společností RenoArt s.r.o.

Více