VYDATNÉ SRÁŽKY V BESKYDECH A JESENÍKÁCH

Transkript

1 VYDATNÉ SRÁŽKY V BESKYDECH A JESENÍKÁCH července 2018 Jan Švarc

2 Synoptická situace Po slunečném ránu začala počasí nad Českou Republikou v dopoledních hodinách ovlivňovat přetočená okluzní fronta tlakové níže Halina přetáčející se od Černého moře směrem nad Polsko. Západ republiky prozatím ovlivňoval slábnoucí výběžek tlakové výše nad Biskajským zálivem. Poloha těchto dvou řídících tlakových útvarů se ukázala jako klíčová v rozdílném charakteru počasí mezi západní a východní části ČR. Nad sledovanou oblast proudil od severovýchodu přetočený původem velmi vlhký vzduch z Balkánu, zatímco při zemi se udržovalo svižné severozápadní proudění. Kombinace vlhkého vzduchu, stacionarity situace a sklonu proudění vůči horskému termínu Jeseníků a Beskyd se ukázalo jako klíčové pro vznik velmi výrazné srážkové epizody. U obou pohoří se projevil výrazný orografický efekt, přičemž u Beskyd byla již historicky po několikáté prokázána náchylnost vůči obdobným synoptickým situacím s řídící tlakovou níží nad východní Evropou. Obr. č. 1: Synoptická situace nad Evropou včetně poloh jednotlivých front Zdroj: Čhmú (2018)

3 Obr. č. 2: Tlakové pole nad Evropou, včetně směru přízemního proudění Zdroj: modellzentrale.de (2018) Obr. č. 3: Snímek družice MSG ve 12:00 UTC Zdroj: Čhmú (2018)

4 Beskydy a Ostravská pánev Srážkově významná oblačnost přetočené okluze začala ovlivňovat oblast Beskyd 17. července již v dopoledních hodinách. Na samotném čele fronty se projevila pouze slabá konvektivní činnost ve formě přeháněk, které přinesly omezené množství srážek, většinou v rámci jednotek milimetrů na Novojičínsko a Vsetínsko. Pouze stanice horní Bečva tvořila výjimku a spadlo zde 15,8 mm srážek. Celá srážková epizoda probíhající od 17. do 20. července se nesla v charakteru vrstevnatých srážek. Díky severnímu sklonu proudění vůči reliéfu Beskyd se tak projevil velmi významně návětrný efekt, který je pro formu vrstevnatých srážek charakteristický spíše pro chladnou polovinu roku. Při první vlně souvislých srážek pršelo soustavně mezi 14. a 19. hodinou. Zde se ještě neprojevil efekt orografického zesílení tak významně. Ačkoliv horské stanice již zaznamenaly v maximu více než 10 mm (Kotař 17,7 mm; Morávka 15,4 mm; Lysá Hora 11,7 mm), ve skutečnosti byla oblast s vyššími srážkovými úhrny protažena až do oblasti Ostravské pánve a samotného krajského města Ostravy (Ostrava, Václavovice 15,8mm; Ostrava, Kuničky 11,7 mm). K významnější zapojení orografických procesů na zesílení srážkové činnosti došlo až večer po 21. hodině, kdy na horských a podhorských stanicích došlo k výraznějšímu nárůstu intenzity srážek oproti oblasti Ostravské pánve. Zatímco v Beskydech padaly srážky o intenzitě 3-6 mm/hod. (Nýdek-Filipka 6,1 mm hod. k 22 hod.), v Ostravské pánvi byla intenzita deště pouze několik desetin mm. Tento rozdíl pak jen prohloubil rozdíl v denní sumě srážek. Nejvyšší úhrny přesahovaly pro daný den 40 mm. Jednalo se o stanice Slavíč-Chata 45,5 mm; Nýdek-Filipka 42,6 mm a Malá Morávka 40,5 mm. Stanice Nadmořská výška. Srážkový úhrn Max. hodinový srážkový úhrn Slavíč-Chata 919 m n. m. 45,5 8,6 Nýdek-Filipka 745 m n. m. 42,6 7,7 Morávka 510 m n. m. 40,5 15,4 Kotař 880 m n. m. 36,1 17,7 Horní Lomná 582 m n. m. 32,4 5,8 Lysá hora 1323 m n. m. 30,6 11,7 Tab. č. 1: Nejvyšší srážkové úhrny Zdroj: Čhmú, Povodí Odry, vlastní zpracování (2018)

5 Orograficky zesílené srážky v Beskydech Výraznější rozdíly mezi Beskydami a Ostravskou pánví panovaly i v průběhu noci na 18. července. Další kompaktní pásmo srážek zasáhlo oblast kolem 9 hod. ranní. Zatímco na Ostravsku došlo ke zvýšení intenzity deště pouze v rámci jedné hodiny (Ostrava-Svinov 5,2 mm; Ostrava-Mošnov 4,4, mm k 10 hod. ranní), v rámci Beskyd došlo k výraznému zesílení orografické činnosti, které trvalo až do pozdních večerních hodin. Nejvýrazněji se projevilo ono zesílení mezi 10. a 17. hodinou, kde se na exponovaných místech objevovaly srážky s hodinovým úhrnem > 15 mm, zatímco v Ostravě v té době spadlo za hodinu pouze několik málo desetin mm. Takové zesílení orografického efektu ovšem nebyl schopen radar zachytit. Přirozeně tak došlo jak ke zkreslení intenzity srážek na radaru, tak odhadu srážkové akumulace, což je patrné ze snímků níže. Radarový odhad hodinové intenzity srážek v 9:00 UTC Zdroj: ČHMÚ (2018) Interpolovaný radarový odhad srážek v 9:00 UTC Zdroj: čhmú Zesílení efektu bylo patrné nejen mezi Ostravou a hřebeny Beskyd, ale i v rámci jednotlivých údolí Beskyd. Úhrny se pak na několika hodinové sumě lišily i v rámci desítek milimetrů. Jako demonstrativní příklad pak může posloužit Jablunkovský průsmyk. Pro tento účel byly vybrány tři stanice: Nýdek-Filipka (745 m n. m.), Slavíč-Chata (919 m n. m.) a mezi nimi ležící v Jablunkovském průsmyku Jablunkov-Návsí (380 m n. m.). Rozdíl je patrný z grafu kumulačních křivek srážkové činnosti 18. července mezi 7 hod. ranní a půlnocí. Na stanici Slavíč Chata spadlo v daném období 107,5 mm. Na stanici Nýdek-Filipka spadlo 89,4 mm. Na stanici Jablunkov-Návsí nalézající se v Jablunkovském průsmyku pak pouze 45,7 mm. Ačkoliv od sebe stanice Jablunkov-Návsí a Nýdek- Filipka dělí 3,5 km vzdušnou čarou a výškový rozdíl činí 355 metrů, rozdíl srážkových úhrnů

6 podpořených orografií je téměř dvojnásobný a to 43,7 mm. Ještě větší rozdíl pak panuje vůči výše položené stanici Slavíč-Chata který činí 61,8 mm na 10,5 km. 140 Kumulace srážek na stanicích, Nýdek-Filipka, Slavíč-Chata, Jablunkov návsí, Nýdek-Filipka kumulace Slavíč, Chata kumulace Jablunkov, Návší kumulace Graf. č. 1: Kumulační srážkové křivky na stanicích, Filipka, Slavíč a Jablunkov Zdroj: Čhmú, Povodí Odry, vlastní zpracování (2018) Patrný rozdíl kumulace srážek mezi údolím a exponovanými polohami byl i v maximální hodinové intenzitě srážek. Rozdílné intenzity jsou patrné z grafu níže. Nejvýrazněji se orografická činnost projevila mezi 8. a 11. hodinou. Zatímco stanice Jablunkov návsí zaznamenala maximální hodinový úhrn 5,2 mm, horské stanice zaznamenaly 13,7 mm/hod. na Slavíči, resp. 12,9 mm/hod. na Filipce. Opět je zde vidět více než dvojnásobná intenzita i v rámci tak malého území. Pro ilustraci doplním, že vůbec nejvyšší hodinová intenzita byla zaznamenána na Ondřejníku (890 m n. m.) a to 18,0 mm a na Lysé hoře (1323 m n. m.) 16,8 mm.

7 16 Hodinové úhrny na stanicích, Nýdek-Filipka, Slavíč-Chata, Jablunkov návsí, Nýdek-Filipka Slavíč, Chata Jablunkov, Návsí Graf. č. 2 Hodinové úhrny na stanicích, Filipka, Slavíč a Jablunkov Zdroj: Čhmú, Povodí Odry, vlastní zpracování (2018) Pro celkové dokreslení prostorového vyjádření návětrného efektu Beskyd byla zpracována prostorová analýza zahrnující jak pohoří, tak Ostravskou pánev. Časová osa dat vstupujících do výpočtu byla v tomto případě odlišná (8-17 hod.). Nicméně maximální hodnoty intenzity srážek by v tomto případě zůstaly shodné pro celé období až do konce dne. Mapa dobře reflektuje prostorový efekt návětří formou maximálních hodinových úhrnů. Ty se neomezují pouze na horské polohy Beskyd, ale i jejich podhůří. A tak i stanice v polohách kolem m n.m. v blízkosti hor zaznamenaly výrazně zvýšené jak hodinové, tak celkové srážkové úhrny. Typické je to pro stanice jako je Čeladná, Frenštát pod Radhoštěm, vodní dílo Šance a další. Ostatně i na výše zmíněné stanici v Jablunkově spadlo během této situace taktéž > 100 mm srážek.

8 Mapa č. 1: Maximální hodinové srážkové úhrny v Beskydech v době nejefektivnějšího zesílení srážek podpořené orografickou činností Zdroj: vlastní zpracování (2018)

9 Výrazné orografické zesílení srážek pokračovalo ještě v nočních a ranních hodinách 19. července. Hodinové úhrny sice nedosahovaly hodnot nad 10 mm jako předešlý den, stále se však jednalo o výrazné srážky s hodinovými úhrny mezi 3-7 mm/ hod. Tyto hodinové intenzity projevily především stanice v oblasti Slezských Beskyd a v masivu Lysé Hory. Stanice Nadmořská výška. Srážkový úhrn Max. hodinový srážkový úhrn Javorový 891 m n. m. 34,1 10,9 Jablunkov nad Olší 394 m n. m. 45,2 8,4 Kotař 880 m n. m. 26,8 7,3 Nýdek - Filipka 745 m n. m. 35,8 6,3 Jablunkov, Návsí 380 m n. m. 32,4 7,0 Lysá hora 1323 m n. m. 30,6 7,3 Tab. č. 2: Srážkové úhrny ve Slezské části Beskyd v čase 0:00-9:00 hod Zdroj: Čhmú, Povodí Odry, vlastní zpracování (2018) Jižní partie Beskyd (oblast hřebenu Radhoště a Velkého Javorníku) již nedosahovaly tak vysokých hodinových úhrnů. Poslední již méně výrazná vlna srážek přišla v noci na 20. července. Vlna se opět nejvíce projevila ve Slezských Beskydech, kde spadlo během druhé části noci mm (Javorový 20,5 mm; Lysá Hora 17,3 mm; Nýdek-Filipka 14,6 mm). Díky těmto dvoum krátkým srážkovým epizodám došlo k výraznému navýšení celkové akumulace srážek ve Slezské části Beskyd (vrcholy v průměru kolem m n. m.), které nejsou tak vysoké jako vrcholové partie Moravské části Beskyd (vrcholy nad m n. m.). Stanice Nýdek-Filipka (745 m n. m.) tak zaznamenala téměř totožný srážkový úhrn za stanici, jako podstatně výše ležící Lysá Hora (1323 m n. m.) Stanice Akumulace Lysá hora 30,6 mm 144,0 mm 41,6 mm 17,3 mm 233,5 mm Nýdek Filipka 42,6 mm 103,7 mm 40,9 mm 14,6 mm 201,8 mm Tab. č. 3: Srovnání srážkových úhrnů na stanicích Lysá Hora a Nýdek-Filipka Zdroj: Čhmú (2018) Zajímavé srovnání nám vzejde i pokud srovnáme stanice v odlišných částech Beskyd v podobné nadmořské výšce mezi m n. m. Stanice jsou odlišně lokalizované, každá reprezentující jinou část Beskyd. Byly vybrány nasledující oblasti a pro ně jednotlivé stanice: masiv Velkého Javorník jižně od Frenštátu pod Radhoštěm. Masiv Ondřejníku u Frýdlantu nad Ostravicí se nachází v západní části

10 pohoří. Chata pod vrcholem Slavíč u Horní Lomné zastupuje centrální části Beskyd a již vícekrát zmíněná Filipka u Jablunkova zastupuje severní část pohoří. Srážky (mm) 250 Srážková epizoda na vybraných stanicích v Beskdech Velký Javorník kumulace Ondřejník kumulace Slavíč-Chata kumulace Javorový kumulace Nýdek-Filipka kumulace Velký Javorník Ondřejník Slavíč-chata Javorový Nýdek-Filipka Graf. č.3: Srážková epizoda na vybraných stanicích v Beskydech Zdroj: Čhmú, Povodí Ohře, vlastní zpracování (2018) Ačkoliv se stanice nachází v podobné nadmořské výšce, kde se již projevuje zesílení srážkové činnosti vlivem orografického efektu, srážková akumulace je i v rámci jednoho pohoří velmi rozdílná. I tento graf dobře dokládá, že při dané synoptické situaci se orografické zesílení srážek na celkové akumulaci nejvíce projevilo v severní části Beskyd. Zatímco ve Slezských Beskydech bylo zaznamenáno i přes 200 mm (Nýdek-Filipka, Slavíč, Chata), jižní část pohoří (v grafu reprezentovaná stanicí Velký Javorník a Ondřejník) obdržela srážek podstatně méně. Stanice Velký Javorník zaznamenala sumu 56,6 mm. Že došlo k výraznému orografickému zesílení srážek i v jižní části pohoří dokládají přerušované křivky hodinových úhrnů srážek (Ondřejník 18,0 mm/hod k 14 hod. dne 18.7 července). V jižní části pohoří se výrazné zesílení srážek omezilo pouze na den 18. července, což v konečném důsledku způsobilo až 150 mm rozdíl mezi severní a jižní části pohoří. Prostorové rozložení srážek v pohoří během celé srážkové situace dokresluje mapa níže.

11 Mapa č.2: Srážkové úhrny v Beskydech ve dnech července 2018 Zdroj: Vlastní zpracování (2018)

12 V rámci celého vymezeného regionu zahrnující i Ostravskou pánev a část Moravské brány, lze zpozorovat mnohem větší rozdíly, než v rámci samotného pohoří. Zatímco celkové úhrny v Beskydech převyšovaly 200 mm, v Moravské bráně spadlo pouhých mm srážek, což činí opravdu markantní rozdíl. V tabulce níže jsou pak srovnány oba extrémy nejnižšího a nejvyššího srážkového úhrnu v oblasti. Celkovou situace opět dokresluje prostorová analýza doplněná o oblast Moravské brány a Ostravské pánve. Stanice Nadmořská výška Kumulace Max. hodinový úhrn Lysá hora 1323 m n. m. 30,6 mm 144,0 mm 41,6 mm 17,3 mm 233,5 mm 16,8 mm Vražné 273 m n. m. 3,2 mm 11,8 mm 0,0 mm 0,0 mm 15,0 mm 4,6 mm Rozdíl 1050 m n. m. 27,4 mm 132,2 mm 41,6 mm 17,3 mm 218,5 mm 12,2 mm Tab. č. 4: Srážkově extrémní protipóly situace reprezentované stanicemi Lysa hora a Vražné Zdroj: Čhmú, Povodí Odry, vlastní zpracování (2018) Mapa č. 3: Srážkové úhrny v Beskydech a Ostravské pánvi ve dnech července 2018 Zdroj: vlastní zpracování (2018)

13 Jeseníky Významné srážkové úhrny v řádu několika desítek milimetrů byly zaznamenány i v Jeseníkách, resp. v oblasti Jesenicka a Zlatých hor. Obdobné srážkové úhrny kolem 60 mm zaznamenal i masiv Kralického Sněžníku. Srážková činnost se zde promítla po kratší dobu a v daleko menší míře, než v případě Beskyd a tak i rozdíly mezi nejvyššími srážkovými úhrny obou pohoří jsou významné (Lysá Hora 233,5 mm vs. Biskupská kupa 89,1 mm). První vlna srážek zasáhla Jeseníky dne 17. července. Nejintenzivnější déšť byl zaznamenán mezi hodinou. Intenzita deště dosahovala pouze mírných hodnot, nejčastěji se hodinová maxima srážkové činnosti pohybovala v rozpětí 2-7 mm. Celkově spadlo v exponovaných polohách pouze mm. Během noci déšť dosahoval pouze slabé intenzity a měnil charakter z trvalého na občasný. Druhá významnější srážková epizoda nastala 18. července mezi hodinou, kdy se projevil výraznější návětrný efekt v severní oblasti pohoří. Orograficky zesílené srážky se objevily zejména v oblasti Zlatohorské vrchoviny, Rychlebských hor, Kralického Sněžníku a částečně i samotného hřebenu Jeseníků. K této oblasti se tradičně přidala i kotlina, ve které leží okresní město Jeseník, což není jev nikterak nezvyklý při dané synoptické situaci. Nejvýrazněji se zesílení orografické činnosti projevilo kolem oběda, kdy hodinové úhrny dosahovaly v exponovaných místech 7-12 mm hod., tedy téměř srovnatelných hodnot s Beskydami. Celkové srážkové úhrny se v exponovaných polohách 18. července vyšplhaly na mm. Tabulka níže zobrazuje srážkové úhrny dne 18. července na vybraných exponovaných stanicích. Stanice byly vybrány podle vzorce uvedeného výše. Stanice Nadmořská výška Poloha Max. hodinový úhrn Biskupská Kupa 887 m n. m. Zlatohorská vrchovina 57,3 mm 12,0 mm Paprsek 1006 m n. m. Rychlebské hory 37,9 mm 8,1 mm Šerák 1328 m n. m. Centrální hřeben Jeseníků 31,1 mm 5,0 mm Dolní Morava 936 m n. m. Kralický Sněžník 36,2 mm 8,5 mm Jeseník 502 m n. m. Jesenická kotlina 47,5 mm 9,7 mm Tab. č. 5: Srážky na vybraných stanicích reprezentující jednotlivé oblasti regionu Zdroj: Čhmú, Povodí Odry, Povodí Moravy, vlastní zpracování (2018) Jak již bylo zmíněno výše, frontální rozhraní se v Jeseníkách projevilo méně výrazně, než v Beskydech a to včetně délky trvání srážkově významné epizody, která se odehrála pouze ve dnech 17. a 18. července. Návětrný efekt se projevil především v severní části pohoří, přičemž ta jižní byla velmi

14 výrazně zastíněna srážkovým stínem, tak jak tomu při podobných situacích se severním prouděním bývá. Rozdíly byly opravdu markantní. Zatímco na Biskupské kupě spadlo během celé srážkové epizody 89,1 mm srážek, ve Světlé Hoře to bylo pouze 4,4 mm. Tato stanice je při severních situacích velmi efektivně zastíněna centrálním hřebenem Hrubého Jeseníku, stejně tak jako okolí Šumperka, které dopadlo obdobně. Velké rozdíly byly znát i na podstatně menší vzdálenosti než u zmíněných stanic, které jsou od sebe vzdáleny vzdušnou čarou 23 km. Stanice Vrbno pod Pradědem a Anennský vrch leží v podstatě přes kopec (necelých 6 km vzdušnou čarou), odděluje je kopec Vysoká hora (1031 m n. m.), a přesto zde byl zaznamenán při trvalých stratiformních srážkách rozdíl 40 mm. Světlá hora pak leží o dalších 2,5 km dále jihovýchodním směrem. Tyto výrazné lokální rozdíly způsobené závětrným efektem centrálního hřebene Hrubého Jeseníku jsou patrné i z tabulky níže. Stanice Kumulace Max. hodinová srážka Vrbno pod Pradědem 9,8 mm 37,4 mm 3,2 mm 1,6 mm 52,0 mm 9,4 mm Anennský vrch 3,0 mm 8,2 mm 0,8 mm 0,2 mm 12,2 mm 1,6 mm Světlá Hora 3,2 mm 1,0 mm 0,2 mm 0,0 mm 4,4 mm 1,2 mm Tab. č. 6: Srážky na vybraných stanicích zachycující efekt srážkového stínu centrálního hřebene Jeseníků Zdroj: Čhmú, Povodí Odry, Povodí Moravy, vlastní zpracování (2018) Za účelem zobrazení prostorového rozložení srážek byla vypracována prostorová analýza zahrnující jak oblast Hrubého Jeseníku, tak Nízké Jeseníku. Prostorová analýza byla schopna velmi dobře zachytit jak oblast srážkového stínu v oblasti Šumperska, Rýmařovska, Bruntálska a Krnovska, tak srážkově exponované polohy na severu. Nejvyšší srážkové úhrny byly zaznamenány na stanicích Biskupská kupa, Jeseník a Zlaté Hory (viz. mapa níže).

15 Mapa č. 4: Srážkové úhrny v Beskydech a Ostravské pánvi ve dnech července 2018 Zdroj: vlastní zpracování 2018

16 Závěreční shodnocení Synoptická situace s řídící tlakovou níží nad východní Evropou přinesla do horských oblastí ve dnech července trvalé a místy i velmi vydatné srážky podpořené orografickým efektem obou pohoří. Naopak závětrné polohy zejména Jeseníků obdržely pouze několik milimetrů. Významné srážkové rozdíly v řádu desítek milimetrů byly mnohdy zaznamenány i na vzdálenosti pouhých několika kilometrů, viz. příklad stanice Světlá hora a Vrbno pod Pradědem z Jeseníků, nebo Jablunkova a Filipky ve Slezských Beskydech. Celkové rozdíly jak mezi jednotlivými pohořími tak závětrných poloh jsou dobře patrné i z mapy č. 5. Vliv orografického efektu poměrně výstižně dokumentuje mapa maximálních hodinových intenzit deště ve sledovaném regionu. Z mapy č. 6 je jednak patrný rozdíl hodinových intenzit deště mezi horskými oblastmi a nížinami, ale i výraznější zesílení srážek v severní části Beskyd vůči hřebenu Jeseníku. Zatímco v Jeseníkách se max. hodinové úhrny deště vyšplhaly na 7-10 mm, v Beskydech se nejvyšší hodinové úhrny pohybovaly i nad 16 mm/hod (Ondřejník 19,0 mm). Zvýšené hodinové srážkové úhrny na první vlně srážek se objevily i v jihovýchodní části města Ostrava. Tato epizoda však neměla nic společného s návětrným efektem. Šlo o krátkodobé zesílení srážkové činnosti patrně vlivem zesílení střihu větru (tzv. střihové srážky). I přesto, že obě pohoří zaznamenala vysoké srážkové úhrny (zejména pak Beskydy extrémní), nedošlo k dramatičtější odezvě na řekách v oblasti. Může za to suchý průběh počasí v předcházejícím období. Svou roli sehrála i absence konvektivních srážek, která celkovou situaci vůbec neovlivnila.