Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 2 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 2 / 2011, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace a charakter proudění 2 Charakter počasí 3 Hydrologická situace 11 Kvalita ovzduší 19 Zajímavosti : Smogová situace 21 Zpracovali: Ing. Čecháková Lucie Mgr. Ondřej Kosík Mgr. Blanka Krejčí Ing. Pavel Lipina Ing. Šárka Maděřičová Ing. Mirka Mrázková Ing. Zbyněk Návrat vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk

3 Synoptická situace a charakter proudění Počátkem měsíce se nad střední Evropou udržovala oblast vysokého tlaku vzduchu. Po jejím severním okraji postupovaly jednotlivé frontální systémy z Atlantiku dále do vnitrozemí Evropy a svými jižními okraji ovlivňovaly počasí zejména na severu republiky. Toto období bylo srážkově nevýznamné, ale v čerstvém západním proudění vystoupily denní průměrné teploty na hodnoty kolem +5 st., přičemž maximální teploty se pohybovaly kolem +11 C (6.2. Poruba 11,7 C, 8.2. Osoblaha 13,0 C). Za studenou frontou, která nás přecházela 8. února se k nám začala rozšiřovat od jihozápadu tlaková výše, která postupovala přes střední Evropu a ovlivňovala počasí u nás až do 11. února, kdy přes naše území přecházela další studená fronta spojená s tlakovou níží, postupující z jižní Skandinávie přes Polsko dále k východu. Tato studená fronta se projevila zpočátku dešťovými srážkami, postupně přecházející ve snězení. Srážkové úhrny se průměrně pohybovaly kolem 4 mm. Za ní k nám začal pronikat chladný vzduch od severu. Během 12. února se k nám z oblasti Skandinávie a Pobaltí rozšířil hřeben vyššího tlaku vzduchu, který v následujících dnech blokoval postup frontálních systémů z Atlantiku do Evropy. Nad střední Evropou se udržovalo výrazné teplotní rozhranní, oddělující studený vzduch na severovýchodě kontinentu, od teplejšího a vlhčího vzduchu nad jihozápadní částí Evropy.V tomto období bylo většinou zataženo, místy se vyskytovalo slabé sněžení, srážkové úhrny však nebyly významné. Průměrné minimální teploty se pohybovaly v tomto období většinou mezi 2 C až 8 C, maximální kolem +2 C. V poslední únorové dekádě tlaková výše nad Pobaltím a Ruskem zmohutněla, a po jejím jižním okraji k nám začal zesilovat příliv studeného vzduchu od severovýchodu, později až od východu. Většinou bylo zataženo, přechodně však ubývala oblačnost, místy až na skoro jasno. Průměrná teplota se v období od 20. do 25.února většinou pohybovala v rozmezí 5 až 11 C, přičemž minimální teploty klesaly v noci k 18 C, ( Jeseník 19,2 C), maximální vystoupaly ve dne většinou jen k 3 C. Během 26. až 28. února oblast vysokého tlaku vzduchu nad střední Evropou zeslábla a počasí u nás přechodně ovlivnila vyplňující se brázda nízkého tlaku vzduchu postupující od severozápadu. Projevilo se to zejména oteplením. Průměrné teploty se v těchto dnech pohybovaly kolem 0 C, přičemž průměrné maximální teploty kolem 4 C ( Mošnov 7,8 C) Celkově byl únor teplotně normální, srážkově však podnormální. Nejnižší minimální teplota byla naměřena v Jeseníku 19,2 C. Nejvyšší maximální teplota v Osoblaze 13,0 C. V měsíci únoru se vyskytly i nebezpečné jevy dle kritérií SVIS. Pro region Moravskoslezského a Olomouckého kraje byly vydány PVI a IVNJ na jevy: ledovka /náledí a silný vítr

4 Charakter počasí Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 2,8 C, což je o 1,1 C chladněji než je dlouhodobý průměr (teplotně chladný měsíc). V Ostravě-Porubě byla teplota vzduchu 1,7 C, což je chladněji oproti normálu o 1,6 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v únoru 6,0 C (o 0,5 C chladněji než normál). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 1,2 C, byla naměřena (stejně jako v lednu) na stanici Ostrava-Zábřeh a nejchladněji bylo v lednu na Lysé hoře. Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Osoblaze dne 8. února (+13,0 C) a nejnižší minimální teplota vzduchu ( 19,8 C) na Lysé hoře dne 23. února. Nejnižší minimální přízemní teplota byla naměřena ve Frenštátě pod Radhoštěm dne 22. února a to 21,7 C. V MS kraji spadlo průměrně 10,2 mm srážek, což je 23% normálu (velmi suchý, velmi podnormální měsíc). V Ostravě jsme naměřili v únoru 11,6 mm srážek (37% normálu). Na Lysé hoře to bylo 13,5 mm což je 17% normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Ropici (23,0 mm) a nejnižší úhrn v Lichnově (2,5 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 15,6 mm, byl zaznamenán dne 11. února v Ropici. Na území celého kraje napadlo pouze od 3 cm na Lučině do 19 cm sněhu ve Frenštátě pod Radhoštěm (v Ostravě 4 cm a na Lysé hoře 16 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky v kraji byla na Lysé hoře dne 5. února a to 45 cm, nejnižší maximum, 4 cm, bylo 1. února v Osoblaze, Žárech a Krnově. V kraji svítilo Slunce průměrně 94,4 hodin. Nejvíce na Lysé hoře (133 hod.) a nejméně v Mošnově (76,5 hod.). V Ostravě to bylo 88,1 hod. Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Lysé hoře 28. února, kdy Slunce svítilo 10,6 hod. Olomoucký kraj s průměrnou teplotou ( 2,2 C) byl o šest desetin stupně teplejší než MS kraj (OL kraj byl o 0,8 C chladnější než normál). Charakterizován jako teplotně normální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu 0,9 C (o 0,8 C chladněji než průměrně v únoru). Průměrná teplota na Šeráku (stejně jako na Lysé hoře) byla v únoru 6,0 C což je o 0,7 C chladněji než průměr. Průměrně nejtepleji bylo v kraji v únoru v Olomouci a nejchladněji na Šeráku. Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v únoru, 11,6 C a byla naměřena v Javorníku dne 7. února (v lednu byla o 3 C v Javorníku naměřena vyšší maximální teplota vzduchu). Nejnižší minimální teplota, 19,2 C byla dne 24. února v Jeseníku a nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena na Šeráku ve stejném dni ( 20,0 C). Srážek spadlo v kraji průměrně pouze 7,3 mm (18% průměru, velmi suchý měsíc). V Olomouci spadlo 4,5 mm což je 20% normálu a na Šeráku 11,1 mm (16% průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Dlouhých Stráních (dolní nádrž) a to 20,4 mm a nejnižší úhrn v Plumlově (2,4 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 11,9 mm, byl zaznamenán dne 11. února na Dlouhých Stráních (d.n.). V kraji spadlo od 0 cm (Plumlov) do 12 cm nového sněhu (Šerák). V Olomouci spadly 2 cm. Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na Šeráku dne 1. února a to 62 cm (Paprsek 52 cm 4. února), bez sněhové pokrývky byl celý únor v Plumlově. Slunce svítilo v kraji průměrně 98,9 hodin. V Olomouci 111,2 hod. (v kraji nejvíce). Naopak nejméně svítilo Slunce v Bělotíně a to 70,6 hodin. Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Šeráku 7. února, kdy Slunce svítilo 10,2 hod

5 Teploty vzduchu Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Ostrava-Poruba 1.7 Olomouc 0.9 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora 6.0 Šerák 6.0 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 8.den / 23.den 7.den / 24.den Absolutní maximum teploty (ºC) 8.den Osoblaha den Javorník den Lysá hora den Šerák +7.3 Absolutní minimum teploty (ºC) 24.den Světlá Hora den Jeseník den Lysá hora den Šerák 19.0 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 22.den Frenštát pod Radhoštěm den Šerák 20.0 Tab. 1 - Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce 10 Průběh průměrných denních teplot vzduchu 5 Teplota [ C] Den Lysá hora Ostrava-Poruba Šerák Olomouc-Holice Obr. 1 - Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj stanice datum extrému hodnota (ºC) stanice datum extrému hodnota (ºC) Maximální teplota Opava Javorník Minimální teplota Červená Přerov Tab. 2 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíc - 4 -

6 Obr. 2 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 5 -

7 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Ropice 23.0 Dlouhé Stráně 20.4 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Mošnov 4.5 Jeseník 3.0 Nejvyšší denní úhrn (mm) 11.den Ropice den Dlouhé Stráně 11.9 Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (cm) 3.den Nový Jičín 5 22.den Vítkov 5 3.den Jeseník 7 Max. hodn. celkové sněhové pokrývky (cm) 5.den Lysá hora 45 1.den Paprsek 61 Tab. 3 - Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce 6 Denní úhrny srážek 5 úhrn srážek [mm] Den Lysá hora Ostrava-Poruba Šerák Olomouc-Holice Obr. 4 - Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Charakteristika stanice Moravskoslezský kraj datum extrému hodnota (mm) Olomoucký kraj stanice datum extrému hodnota (mm) maximální denní Ostrava-Poruba Bělotín úhrn srážek Lysá hora Jeseník Tab. 4 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci - 6 -

8 Obr. 5 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 7 -

9 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba - 8 -

10 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice - 9 -

11 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí

12 Hydrologická situace Povodí Odry Vodní toky v povodí horní Odry měly zpočátku měsíce února převážně setrvalé nebo mírně rozkolísané hladiny. Vzhledem k nízkým teplotám na počátku měsíce se na většině toků tvořily ledové jevy a to nejčastěji v podobě ledu u břehu či slabého chodu ledu, případně v kombinaci uvedených jevů. První výraznější vzestupy vodních hladin byly zaznamenány 5. a 6. února jako reakce na odtávání sněhové pokrývky v kombinaci se smíšenými srážkami (v horských oblastech šlo o sněhové, v nížinách pak o dešťové srážky). Odra v Bohumíně kulminovala při 50,3 m 3.s -1 dne 7. února v 16:20 hodin. Po pozvolných poklesech vodních hladin přišla druhá z pohledu spadlých srážek významnější epizoda, a to ve dnech 10. a 11. února, kdy srážkové úhrny dosáhly 5 mm, respektive 15 mm za 24 hodin. Většina toků reagovala na spadlé srážky a tání sněhu vzestupy hladin, jež se nejvýrazněji projevily v povodí Olše a Ostravice. Olše ve Věřňovicích kulminovala při 53,0 m 3.s -1 dne 12. února v 7:30 hodin. V druhé polovině měsíce měly toky v povodí Odry klesající nebo setrvalou tendenci. Vlivem chladného počasí se na konci měsíce ve větší míře začaly opět tvořit ledové jevy, jež způsobovaly vzdouvání hladin. Vlivem poruch nedocházelo k přenosům dat ze stanic Jablunkov (poslední přenos dat proběhl dne ve 20:40 hod) a Děhylov (poslední přenos dat proběhl dne v 13:50 hod) viz níže přiložené grafy. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí od 50 do 155 % dlouhodobého průměru za měsíc únor. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m 3.s -1 v měsíci únoru ve významných profilech v povodí Odry

13 - 12 -

14 Obr. 7 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

15 Povodí horní Moravy Toky v povodí horní Moravy reagovaly na obě srážkové epizody spojené s oteplením a následným odtáváním sněhové pokrývky vzestupy hladin ve všech profilech. Vlivem poruch nedocházelo k přenosům dat ze stanic Lupěné (poslední přenos dat proběhl dne v 14:30 hod) a Moravičany (přenos dat neprobíhal v období od :50 hod do :20 hod). I v povodí horní Moravy se na konci měsíce ve větší míře objevily ledové jevy, jež způsobovaly vzdouvání hladin. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly v rozmezí od 70 do 115 % dlouhodobého průměru za měsíc únor. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m3.s-1 v měsíci únoru ve významných profilech v povodí horní Moravy

16 Obr. 8 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

17 Povodí Bečvy Vodní toky v povodí Bečvy měly zpočátku měsíce února převážně setrvalé hladiny. Vlivem nízkých teplot se na většině toků tvořily ledové jevy. Významnější vzestupy vodních hladin byly zaznamenány dne 5. února. Vodní toky reagovaly na oteplení a s ním spojené odtávání sněhové pokrývky v kombinaci se smíšenými srážkami. Bečva v Dluhonicích kulminovala dne 7. února v 7:30 hodin při 45,4 m 3.s -1. Po náhlém oteplení zpočátku měsíce docházelo na konci února k výraznému ochlazení, při němž opětovně vznikaly ledové jevy na tocích a to nejčastěji v podobě ledu či chodu ledové tříště. Vodnosti neovlivněných toků se v povodí Bečvy pohybovaly v rozmezí od 40 do 75 % dlouhodobého průměru za měsíc únor. V následujících grafech jsou znázorněny hodinové průtoky v m 3.s -1 v měsíci únoru ve významných profilech v povodí Bečvy. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy

18 Tab.8 - Maximální hodnoty průtoků v minulém měsíci ve sledovaných profilech Tab. 9 - Průměrné měsíční průtoky v minulém měsíci ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem

19 Tab Průměrné vydatnosti pramenů v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Tab Průměrné stavy hladiny podzemní vody v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý měsíční průměr

20 Kvalita ovzduší

21 Průměrné denní koncentrace v ovzduší Obr. 10 Průměrné denní koncentrace na vybraných stanicích

22 Smogová situace Přehled vydaných signálů upozornění na možnost výskytu smogové situace a signálů regulace v MS kraji v měsíci únoru 2011 Ostravsko-Karvinsko signál upozornění signál regulace doba platnosti k stále v platnosti Třinecko signál upozornění signál regulace doba platnosti k stále v platnosti Na některých měřících stanicích imisního monitoringu byl už v únoru překročen legislativou povolený počet 35 dnů v roce s nadlimitní denní koncentrací suspendovaných částic frakce PM 10 vyšší než 50 µg.m -3. K bylo ve Věřňovicích registrováno 36 dnů a v Českém Těšíně 38 dnů s nadlimitní koncentrací