MAGICKÁ KUCHAŘKA podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák
|
|
- Věra Veselá
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MAGICKÁ KUCHAŘKA podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák
2 MAGICKÁ KUCHAŘKA tajemství černé kuchyně podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák
3 text Otomar Dvořák, 2011 grafická úprava Kameel Machart, 2011 ISBN
4 ÚVOD V KOTLI COSI BUBLÁ, VAŘÍ, TAJEMNÉ DÍLO SE DAŘÍ... Zvu vás na výlet proti proudu času: do černé, očazené kuchyně, kde kouř štípe do očí a tančící plameny vrhají po stěnách pitvorné stíny. Visící svazky bylin, kotle, hmoždíře a zvláštně tvarované nádoby, hořkosladké vůně, možná i ten černý kocour, který se vyhřívá na peci, a skřítek harašící kdesi mezi pánvemi, dotvářejí charakter tajné laboratoře vesnické čarodějnice. Skutečná vědma žila někde za vsí, možná byla ženou uhlíře na lesní mýtině či včelaře brtníka s jeho chaloupkou na muří noze, možná to byla žena kováře, který ovládal démona ohně, nebo mlynáře, spřáteleného s vodníky a čerty. Ale magie vládkyně krbu nebyla vyhrazena jen takovýmto specialistkám. Ještě před sto lety každá hospodyně na vesnici byla tak trochu čarodějnicí a znala staré magické postupy, jimiž zajišťovala prosperitu rodu. To ona proměňovala suroviny, dodávané muži, v energetickou, ale i duchovní a mystickou sílu. Mnohé kuchyňské rituály nám mohou z dnešního hlediska připadat dětinské a směšné, měly však svou tradicí ověřenou úlohu při napojení na duše předků a kromě skutečných přesahů do astrálních dimenzí stmelovaly i společenství pokrevních příbuzných kolem jednoho stolu, jedné mísy a jednoho ohně. autor 3
5 kapitola první OHEŇ
6 Zapálení ohně OHEŇ Dnes nám to připadá jako samozřejmost, kterou provádíme jaksi bezděčně: vyjmeme z krabičky zápalku a škrtneme, přidržíme plamínek pod kusem zmuchlaných novin... Napadlo vás někdy, že zapálení ohně je čarodějnický úkon, při němž vyvoláváme na svět neklidného a proměnlivého démona požírače? Naši předkové chápali oheň jako živou bytost, tělesně přítomného boha, ke kterému je třeba se chovat s náležitou úctou. Pronášeli k němu prosby, házeli do něj symbolické dary, obětovali mu drobty chleba a kosti, věštili z pohybu a barvy plamenů, z jisker a kouře. Věřili, že oheň léčí a uzdravuje. Ostatně ani vědci nepopřou jeho desinfekční Dobová rytina zobrazující prodavače troudu. a koncentrační sílu. Plamen je vlastně hmota ve stádiu prudké, bouřlivé přeměny a dokáže proto s sebou strhávat a spalovat i různé škodlivé energie. Pokud tedy chcete rozdělat oheň postaru, potřebujete k tomu křesadlo a troud (práchno). Křesadla mívala různé konstrukce, ale jejich základem bývala vždy ocílka, škrtající o kousek křemene podobně jako u dnešních zapalovačů. Vykřesané jiskry dopadaly na troud. Tento černý 5 prášek se získával ze sušené dužiny chorošů, cizopasných stromových hub. Jakmile troud začal doutnat, přiložilo se k němu suché chrastí a jemně se foukalo, dokud nevyskočil plamínek. Oheň v domácím krbu nesměl nikdy vyhasnout; věřilo se, že takový prohřešek by způsobil těžké pohromy a přivolal by do domu nemoc. Jedině když zemřel některý člen rodiny, uhasil se oheň v krbu a nechaly se plát jen svíčky na prkně s nebožtíkem. Po návratu z pohřbu přinesla hospodyně nový oheň od sousedů. Ovšem takováto vzájemná služba byla projevem nejhlubší důvěry; dát oheň někomu neznámému by znamenalo vydat se mu na milost a nemilost a riskovat ohrožení samotného srdce domácnosti. Planoucí oheň byl totiž nezastupitelným energetickým centrem domu, hořel nepřetržitě ve dne i v noci, v létě i v zimě. Samozřejmě vládkyně krbu odlišovala jeho formy udržovací, kdy tvrdé dubové poleno po dlouhou dobu řežavělo pod hromádkou teplého popela, od pracovních, jimiž byly vysoký plamen, nízký plamen, žhavé uhlíky, horký kouř, ale také horké kameny a cihly, na které se přímo pokládalo těsto (což byla technika využívaná v pecích). Horké kameny se někdy vkládaly přímo do nádob, jejichž obsah se měl uvést do varu.
7 OHEŇ 6
8 Velikonoční znovuzrození (zmrtvýchvstání) se týkalo i ohně. Na Bílou sobotu býval před kostelem zapalován svatý oheň, který kněz kropil vodou svěcenou na Tři krále a zapaloval od něj svíci zvanou paškál, se kterou vnášel do chrámu nové světlo Kristovo (lumen Christi). Povinností hospodyně bylo donést žhavé oharky z tohoto posvátného velikonočního ohně domů a jimi znovu rozdělat oheň v domácím krbu, uhašený při pašijích na znamení Kristovy smrti. Tento obřad má však tradici již předkřesťanskou; je symbolem neustálé obnovy života. Za nejmagičtější a jedině účinný proti očarování a nemocem byl považován takzvaný živý nebo také čistý oheň, který musel být rozdělán tím nejpradávnějším pravěkým způsobem: třením dřeva o dřevo (tedy oheň, jehož zárodky spí přímo ve dřevě). Vznik černé kuchyně OHEŇ Dávným symbolem ohně byl salamandr. 7 Mnozí z nás už si nedovedou představit správné rozložení ohnišť uvnitř někdejšího domu. To, že užívám množného čísla není náhoda; vesnické domy se dřív rozlišovaly podle počtu ohnišť od jednoohnišťových až po trojohnišťové. Dokonce se platila daň podle počtu ohnišť v domě. Počet ohnišť ovšem nijak nesouvisí, jak by nás snad mohlo napadnout, s počtem vytápěných místností. Všechna ohniště byla soustředěna na jediném místě! Základem bylo otevřené ohniště, často vyvýšené na špalku udusaného jílu obloženého kameny. Tady vařila hospodyně na otevřeném ohni v hliněných hrncích, přistrčených do přesně odhadnutých vzdáleností od plamenů, vložených do řeřavých uhlíků nebo umístěných na železné trojnožky. Někdy visel nad tímto ohništěm železný kotel na řetěze a háku (říkávalo se mu kumhar). Ohniště bývalo už od pravěku umísťováno v zadním rohu vpravo ode dveří. Byl to jeden z posvátných prostorů místnosti zvané jizba (odvozeno snad z románského slova estuva = vytápěti; tedy místnost vytápěná na rozdíl od síně, která byla chladná). V západoslovanských zemích bylo již od 10. století zvykem, že otevřené ohniště bylo umístěno před pecí. Zatímco ohniště tedy sloužilo k vaření, ať už polévek, kaší, masa atd. (občas
9 OHEŇ i k opékání masa, ryb a těsta na rožni), pec byla určena k pečení především chleba, ale také různých placek, koláčů a dalšího pečiva. Jejím předchůdcem býval plochý kámen, na němž se rozdělal oheň; když se kámen rozpálil, oharky se z něj smetly a položila se na něj těstová placka. Pec je ovšem dokonalejší; rozpálená kamenná či cihlová komora sálá i z boků a shora, takže pečivo se peče stejnoměrně. U nás bývaly pece dvojího druhu: na severu spíše hranolovité s rovnou vrchní plochou, na níž se spalo a kde se také sušilo zrní, len a konopí. Na jižní Moravu a Slovensko zasahoval z Maďarska a Balkánu typ kupolovité pece. Kromě pečení držela pec dlouho teplo a proto zejména v zimním období byla základem vytápění domu (a spaní na vyhřáté peci bylo přímo protekčním privilegiem často bývalo toto místo vyhrazeno pro menší děti). Vzpomínáte na pohádku O perníkové chaloupce, kde se ježibaba chystá posadit děti na lopatu a šoupnout je do pece, aby si je upekla? Nuže, to není žádná pohádková nadsázka, ale obraz jednoho běžného léčebného postupu. Čeněk Zíbrt píše: O dětech, které mnoho jedí a přec nerostou, se říká, že mají ostarka. Takové dítě se prý dalo vyléčit jediným způsobem. Posadili ho na dřevěnou lopatu a šoupli do pece, vyhřáté po pečení chleba. Když se vzpouzelo, tak ho k lopatě přivázali. Nedonošené děti dávaly porodní báby do pece zapékat ; šlo vlastně o jakousi primitivní náhražka inkubátoru. Také nemocný, který trpěl zimnicí a zahleněním, byl namazán tukem a nahý uložen do vyhřáté pece, aby z něj horkost nemoc vytáhla. Koncem 18. století přibyla další vymoženost: sporák. V podstatě to bylo ohniště uzavřené dokola zídkou a svrchu překryté železnými, litinovými pláty, které se rozpálily a na nichž se dalo vařit úsporně, s menší spotřebou dřeva. Na rozdíl od pece, ze které se po rozpálení uhlíky vymetly, pod pláty sporáku se oheň stále udržoval i během vaření a pečení. Pro uložení paliva sloužily takzvané polenice. Jsou to dva rovnoběžné trámy asi metr pod stropem jizby, zasazené do protilehlých roubených stěn. Na nich bylo naskládáno dřevo k topení, vysychalo tam a přitom nezabíralo prostor na podlaze. Kouř z pece a ohniště se původně nikam neodváděl; rozlézal se po jizbě, tvořil šedivý oblak 8
10 OHEŇ pod stropem a unikal dveřmi nebo zvláštním okénkem, ponechaným nad nimi k tomuto účelu. Dnešní člověk by zřejmě v takové zakouřené místnosti dlouho nevydržel. Hladina kouře nutila lidi zdržovat se a vykonávat různé práce co nejníž při podlaze. Sedávalo se proto na nízkých špalcích a stoličkách nebo přímo na zemi na otepích slámy či ovčích kožešinách. Takový stav byl v chalupách zemědělců ještě ve středověku. V dalším vývoji se projevovala snaha zbavit se nepříjemného kouře a tak došlo k tomu, že teplá pec sice zůstala v obytné jizbě, ale její dvířka (čelisti) byly vyvedeny do síně, jakési menší místnosti, skrze kterou se vcházelo do jizby. Tam bylo přemístěno i otevřené ohniště. Nad ně byl umístěn lapač kouře, dřevěné, dole se rozšířující bednění, omazané hlínou, aby se nevznítilo. Kupodivu tento prvotní komín nekončil na střeše, jak je dnes dobrým zvykem, ale na půdě, kde vrcholil kamenným uzávěrem s bočními otvory k zachycení jisker. Kouř z půdy odcházel škvírami mezi došky a zauzením doškové slámy fungoval jako prevence proti jejímu plesnivění. Tento typ komína, který oddělil kouř od ohně, se nazýval koch a prostor pod ním kochyně (kochat, kuchat znamenalo původně oddělovat). A tak vznikla naše známá kuchyně. Od zbytku síně ji ještě později oddělili příčkou, takže byla opravdu černá přece jen stále trochu zakouřená a tajemně zšeřelá (často bez oken nebo jen s jedním malým okénkem). Většinu místa v ní zaujímalo ohniště a nad ním sazemi pokrytý odsávací otvor komína (v pozdější době již kamenného nebo cihlového), jímž stále hučel průvan a za větrného počasí v něm bolestně naříkala meluzína. Začazené ohniště bylo nutno často vymazávat jemně rozdělanou hliněnou kaší. Hned za mokra kreslily ženy pomocí prstů na čerstvě vymazané stěny ohniště a do podkomína pásy a vlnovky a tiskátkem vyřezaným z řepy či bramboru a namočeným do vápna mezi ně umisťovaly růžice a hvězdy. Byly to symboly země, vody a základních životních principů (blíže je poznáme v kapitole o ornamentu). Fungovaly jako magická ochrana proti požárům, ale také nebezpečným démonům, ďáblům a čarodějnicím, které s oblibou vnikají do domu komínem (pozoruhodná jsou ovšem svědectví o různých typech blesků, zejména kulových, které se vynořily z komína; možná zde jako důležitý činitel funguje elektrická vodivost sazí a kouře). 9
11 V mnohých hospodářstvích existovaly letní kuchyně: během teplého období bylo ohniště umístěno na dvoře pod otevřeným přístřeškem a také pec měla další dvířka, vedoucí ven mimo dům. Pomůcky a nádoby Kvybavení otevřeného ohniště patřilo několik nezbytných pomůcek. Železný pohrabáč k manipulaci s hořícím dřevem a uhlíky, dále železný koník, zvaný též kozlík, o nějž se podpírala hořící polena a někdy se na něm také opékalo maso, rožeň a různě tvarované kované trojnožky, na které se stavěly nádoby. K peci ještě náležely dvouzubé vidle lyrovitého tvaru, jimiž se vkládala dovnitř polena (právě těmito vidlemi jsou vyzbrojeni pohádkoví čerti!), ohřeblo to byla půlkruhovitá či trojúhelníková dřevěná deska na tyči a složila k vyhrabávání uhlíků a popele z rozpálené pece a samozřejmě dřevěná lopata na sázení chleba a pečiva. Až do zavedení sporáků se nejen k uchovávání potravin, ale i k vaření na otevřeném ohni používalo především hliněné nádobí. Mělo specifické OHEŇ Na sázení chleba a pečiva do pece používala hospodyně dřevěnou lopatu. 10 tvary a přesné určení. Něco napovídají už názvy: máslák, smetaník, mlékáč, kvašňák, pařák, povidlák. Máte však představu, jak vypadal srostlík? To byla spojená dvojice džbánovitých nádob se společným kruhovým uchem nahoře. Používal se k nošení dvou chodů (např. polévky a kaše) na pole. Nebo koutňák, úzký a hluboký hrnec s uchem nahoře na způsob košíčku: v něm kmotra obřadně přinášela šestinedělce silnou slepičí polévku. Baňaté džbány se zúženými hrdly sloužily k uchovávání tekutých potravin (co nejmenší plocha hladiny přicházela do styku s okysličujícím vzduchem). Hliněné nádoby, které nebyly zevnitř glazované, se musely pravidelně větrat, aby v jejich pórech nezahnívaly organické zbytky a nezpůsobovaly nepříjemný zápach. Po vymytí horkou vodou a vydrhnutí bílým křemičitým pískem je hospodyně napichavala dnem vzhůru na plaňky plotu a nechávala je tam i několik dní na větru a slunci vydýchat. Tyto džbánky a hrnce na plotech dvorů a zahrad patřívaly ke koloritu vsí, ale dnes už je tam uvidíte dost vzácně.
12 OHEŇ 11
13 kapitola druhá VODA
14 Ochránci pramenů a démoni studní VODA Hospodaření s vodou by nebylo myslitelné bez práce mistrů bednářů. 13 Kpovinnostem žen kromě ochrany domácího krbu patřila i péče o vodu. Dnešní člověk už mnohdy ani nevnímá pozoruhodnost této zázračné kapaliny; prostě otočí kohoutkem a voda teče. Dříve však přinášení vody do domu patřilo k významným rituálům. Příruční zásobu vody bylo nutno pravidelně doplňovat. Ze svého dětství vzpomínám na velkou nádobu z červené kameniny, která stála v temné síňce babiččiny venkovské chalupy. Byla přiklopena prkenným deklem a temná hladina pod ním dýchala zakletým chladem. Každý pátek odpoledne se s dřevěným soudkem jezdilo k obecní studni pro vodu. K přenášení menšího množství vody sloužily různé štoudve, konve a vědra. Aby voda zůstávala dobrá a zdravá, bylo nutno chovat se ke studnám a pramenům s maximální úctou. Pro ochranného vodního ducha, který původně míval v domácích studnách podobu ženské bytosti zvané studénečka či morijánka, marjánka a byl obdobou rusalky, vládnoucí přirozeným pramenům v lesích a na lukách, se ve sváteční dny přinášely obřadní dary. Ačkoliv již roku 1092 kníže Břetislav II. ve svém výnosu přísně zakázal přinášet oběti pramenům, nikdo na to nedbal. Etnograf Antonín Václavík dokládá, jak se ještě na konci 19. století dodržoval na českém venkově zvyk, že jedna z dcer (panna), odcházela o štědrovečerní půlnoci ke studni a házela do ní oplatku mazanou medem, kousek vánočky, půl jablka a ořech se slovy: Studničko, studničko, nesu ti štědrého večera, abys nám dobrou vodu dávala. Na Vysočině se házelo na velikonoční neděli do studny malované vejce. Studna se mohla zkazit, když se v ní usídlil zlý démon, zobrazovaný jako ohyzdná, bradavčitá ropucha (žába na prameni), černý had nebo kohout s hadím ocasem a čtyřma nohama (bazilišek). Staré zanesené studny, v nichž docházelo k tlení živočišných zbytků, bylo opravdu obtížné znovu vyčistit, protože ten, kdo se do takové studny spustil, byl ohrožen nedostatkem vzduchu a koncentrací jedovatých plynů, což bylo označováno jako baziliškův jedovatý dech. Pravdou však je, že zanedbaná studna má cosi společného s opuštěným, rozpadajícím se domem; v onom mezidobí, kdy už stavba nepatří člověku, ale ještě se jí plně nezmoc-
15 VODA nila příroda, stává se silným ohniskem negativní energie. Proto pravidelné čištění lesních studánek a pramenů bývalo nedílnou součástí jarních obřadů. Čerstvá voda byla mocným symbolem čistoty, zdraví a hojnosti. Hospodyně o Štědrém večeru stloukala v máselnici proudnou vodu, aby v nastávajícím roce měla tolik mléka jako vody v potoce. Tento akt je odborně nazýván sympatetická magie tj. snaha určitou činností navodit vznik něčeho jiného, ale podobného. Je zvláštní, když se na náměstí historických měst podíváte do starobylých kašen. Dno se třpytí spoustou drobných mincí. Je úžasné, jak je tento zvyk oběti vodních duchům hluboko zafixován v lidském podvědomí. Děti napodobují rodiče, líbí se jim hodit desetník do kašny. Když se lidí zeptáte, proč to dělají, odpoví, že pro štěstí nebo aby se sem ještě někdy vrátili. Cosi napovídají zmínky o vodě poutníků, které zaznamenal v minulém století polský badatel Poniatowski. Zjistil, že karpatští Huculové vykopávali při cestách studny pro pocestné, kteří za to byli povinni modlit se při pití za duše zemřelých. Odtud též stavění křížů u studen, nebo obráceně byly stavěny nádoby s vodou na zvláštním sloup- Voda a hospodaření s ní na vyobrazení z Komenského Orbis Pictus. 14
16 VODA ku opatřeném stříškou, zejména na křižovatkách cest. Vida, proč na náměstí, kde se křižují všechny cesty, patří kašna! Voda je nabídnuta k pití ptákům a duším předků, které bývají v lidových představách do ptáků často vtěleny. A vhozená mince je tedy obětí nejen vodním nymfám, ale také duchům předků, aby dobře střežili naše kroky na cestě životem. Čarodějnice z černé kuchyně ovšem přesně rozlišovala různé druhy vody. Ne každá voda je vhodná ke každému účelu. Zejména pro zadělání těsta na kouzelné a věštecké pečivo (jak si o tom budeme ještě podrobněji povídat) bylo nutno brát vodu z přesně předepsaného místa; například z lesní studánky, z polní studánky, z brodu, z pramene, který prýští ze skály a pod. Záleželo také na době, v níž se voda nabírá. Jiná je voda před úsvitem, jiná v poledne a jiná v noci za měsíčního úplňku. Zcela specifickým typem magického ovlivňování vody je její svěcení. Desatero způsobů svěcení vody Nádoba se svěcenou vodou vítá každého křesťana při vstupu do kostela, aby ze sebe symbolickým gestem smyl vlivy hříšného světa; také židé se myjí po styku s duchovně nečistými prvky (například i po návratu z pohřbu) a muslim bez omytí nohou nesmí vstoupit do mešity. Ale ani pro pohany nebyla svěcená voda žádnou novinkou a používali ji jako účinný prostředek k zahánění zlých duchů, nemocí a k různému čarování. Tato dávná pohanská tradice se v našem Voda ve studni se mohla zkazit, když se v ní usídlil zlý démon zobrazovaný často jako bazilišek kohout s hadím ocasem a osmi nebo čtyřma nohama. 15
17 lidovém prostředí udržela souběžně s křesťanstvím. Proto se zřejmě Jan Křtitel (později i sv. Jan Nepomucký) stal tak oblíbenou postavou vodní magie a nymfa střežící prameny se proměnila v Pannu Marii. Folkloristé a etnografové nasbírali řadu poznatků o lidovém využívání vody. Mnohé se nám mohou z pohledu dnešního moderního člověka zdát bizarní a nesmyslné; ukážeme si však, že v sobě obsahují velice racionální základ. Nejmocnější voda se nabírala v místech, kde se slévaly tři prameny, kde bylo u pramene trojcestí, nebo alepoň na hranici tří katastrů. Říkalo se jí trojhraničná. Musela se nabírat těsně před východem slunce, dřív, než nějaký pták přeletí vodu, protože tím by už byla poskvrněna a znehodnocena, a nesmělo se přitom promluvit jediné slovo. Ke kladným úkonům byla nabírána po proudu, k negativním proti proudu. Zvlášť mocná byla voda nabíraná na Velký pátek, při úplňku. Ma zmizení vyrážky byla však účinnější voda nabíraná při ubývajícím měsíci a zvlášť ta, která přepadávala přes mlýnské kolo. Hašená nebo-li uhlenková voda se tvořila tak, že do nádoby, přes kterou položili křížem dva proutky, se po devaterém opakování zaříkávací formule vhazovaly žhavé uhlíky z jalovcového VODA Měsíc v úplňku dával na Velký pátek vodě zvláštní moc. 16 dřeva. Podobný význam měla voda z kovářského kadlubu, ovšem nesmělo se o ni požádat, kovář ji musil sám nabídnout. Dobré bylo, když se na dně nádoby nechávaly ležet stříbrné mince (je chemicky prokázáno, že stříbro působí ve vodě desinfekčně). Voda určená k exaktickým nebo věšteckým praktikám se nechávala stát nepřikrytá pod hvězdným nebem, aby do ní napadaly nebeské jiskry. Ostrá voda byla ta, která se přelévala přes ostří sekery a odražená se nabírala z potoka, do jehož dna se zabodl nůž, plužné krojidlo, vidle, šavle nebo jakýkoliv špičatý předmět. Velmi ceněná byla voda střelná, jejíž získání bylo spojeno se značným nebezpečím. Marie Vaňharová zapsala svědectví z Velké Bíteše, kde střelnou vodu pro léčení těžce nemocného opatřil místní hajný. Šlo o vodu ze studánky, do které se střelilo z pušky nebo pistole, když se předtím odprosila Panna Maria a pomodlil bolestný růženec. Výstřelem do studánky se totiž Panně Marii (někdy též víle či rusalce) způsobila bolest. Když však touto vodou omývali nemocného, do týdne se postavil na nohy. Velmi účinná byla rosa, sbíraná před úsvitem tím způsobem, že se z trávy a listů keřů střásala
18 VODA na bílý jemný šátek a ten se pak ždímal do nádoby na dojení. Samozřejmě záleželo na tom, z jakého druhu rostlin se rosa střásá, protože léčivé a kouzelné byliny umocňovaly její vlastnosti. Nejlepší byla ta nasbíraná na Zelený čtvrtek či ráno ve svátek sv. Jana Křtitele. Voda svěcená křesťanským knězem v kostele byla též ceněna, ale lidé si k ní doma přidávali svoje vlastní magické svěcení nebo se snažili jinými způsoby zvýšit její sílu. K nejobvyklejším způsobům lidového umocňování náleželo míšení kostelní svěcené vody z různých let. Na Slovensku míchali svěcenou vodu až z dvanácti let; čím míchanější, tím prý byla účinnější, hlavně proti čarodějnicím a upírům. Umytím zemřelého bylo možno vodu změnit ve vodu mrtvou. Ocelové zbraně, které byly kaleny v takové mrtvé vodě, působily prý zhoubněji, než kdyby měly ostří napuštěna jedem. Voda z mrtvého se musela vylít na kamenité a vyprahlé místo nebo na skálu. Naopak živá voda je ta, ve které vykoupali novorozence. Lila se ke stromům a dítě se tak stávalo pokrevním bratrem stromu. Na Horácku zakopávali k témuž stromu i placentu. Všechny tyto úpravy vody mohou dnešnímu vědecky založenému člověku připadat absurdní. Ovšem nejde jen u subjektivní pocity těch, kdo v moc svěcené vody věří (i když jsou také velmi důležité!). Prudkým úderem, čeřením, provzdušněním, stykem s ohněm, elektrickým výbojem, dotekem nerostů, kovů, rostlin, lidského či zvířecího těla, určitým způsobem kondenzace a zachycením jemných vibrací mění molekuly vody dost podstatně své vlastnosti. Zmíněnými manipulacemi se z čisté vody stává cosi podobného tolik vysmívaným a přesto účinným homeopatickým lékům. Voda je totiž skvělým nositelem vložené informace a lze ji skutečně nabít mocnou, ať už kladnou či zápornou energií. Řeklo by se obyčejná voda a přesto je to úžasná, tajemná a ve všech aspektech působení dosud ne dost prozkoumaná látka. A tak k ní přistupujme s úctou, jaká jí náleží. Ani její očistnou sílu nesmíme přetěžovat starý zvyk našich předků, házet věci zlé a nečisté do vody, protože ta už si s nimi poradí, je při dnešních kvantech odpadu zcela neúnosný. Většina našich řek (zejména na dolních tocích) už nemá očistnou sílu, ba právě naopak kromě chemického a biologického znečištění v sobě nesou i spoustu negativní energie; proto koupání v nich je nebezpečné i pro duševní rovnováhu člověka. Čím lépe zakončit tuto vodní kapitolu, než krásnou modlitbou huculských děvčat, kterou pronášejí nad vodou ve chvíli, kdy se ráno na sv. Jana Křtitele objeví Jitřenka: Dobrý den, vodičko, jardánečko, nejstarší matičko. Omýváš hory, kořeně, kameně, obmyj i mne narozenou, pokřtěnou, od vší nečistoty, abych byla spanilá jak vesna, pěkná jak zora jasná; jak se lidé radují z vesny, tak aby i mne milovali; abych byla syta jak podzim a bohatá jak země. 17
19 kapitola třetí OBILÍ
20 OBILÍ Tráva života Vědci se dnes již shodují v názoru, že člověk je sice všežravec, ale ve své prapůvodní podstatě je především pojídačem semen. Odpovídá tomu i lidský chrup, jehož stoličky fungují podobně jako mlýnské kameny. Je pravděpodobné, že ve stepních oblastech byly už od pravěku lidské populace závislé na výživě, kterou jim poskytovala moučná semena některých trav. Není divu, že tajemství obilnin bylo spojeno s božským principem Velké Matky, jejíž kosti jsou pohřbívány do země, aby se znovu obalily masem a vrátily se na povrch nasytit vlastním tělem hladovějící děti. Zrození obilného klasu z temnot podsvětí patřilo k nejhlubším tajemstvím eleuzínských mystérií ve starověkém Řecku. Jeho prozrazení se trestalo smrtí. Staří Slované rozlišovali dva druhy obilnin, jimž souhrně říkali pšeno a rež. Pšeno to byla semena, která se musela před dalším zpracováním otlouct, omlít, zbavit ostrých tvrdých slupek a osin. Naproti tomu rež takové loupání a čištění nepotřebovala. Vzhledem k tomu, že ostatní pšenové trávy (např. oves a ječmen) neměly v potravě našich předků tak zásadní význam, zůstalo nakonec tohle označení pro jediný druh obiloviny pšenici. Pšenice je plodinou přicházející z božské zahrady ráje, z biblického Edenu mezi řekami Tigridem a Eufratem. Mimo jiné byla ceněna pro jednu pozoruhodnou vlastnost: její rozemletá semena se dobře spojují s vodou a vytvářejí lepivou hmotu (kaše a těsta). Následným odpařením vody vzniká soudržná látka zcela nových vlastností (pečivo). Vliv na pečivost má obsah lepku, což je zvláštní směs bílkovin přítomná v obilkách. Lepek po na- Zleva: pšenice, oves, žito, ječmen, kukuřice, pohanka a rýže. 19
21 OBILÍ sycení vodou bobtná a váže moučná zrna k sobě. Kde lepek chybí, tam při pečení vzniknou jen různé zapékané kaše, které musíte jíst lžící a mají hodně daleko ke klasickému pečivu. Jako pojiva nelepkových těst se většinou používá vaječných bílků, ale i tak vzniknou pouze nákypy a pudinky. Dají se sice krájet nožem na plátky, ale ke klasickému chlebu mají hodně daleko. Ano, chlebu! Slovo chléb totiž původně vyjadřovalo onu tajemnou proměnu a bylo souhrným označením pro veškeré pečivo z obilné mouky. O magickém procesu pečení si budeme vyprávět v samostatné kapitole. Možná vás překvapí, že pšenici považovali naši předci ještě na konci prvního tisíciletí po Kristu za cosi luxusního a exotického. Původní obilninou Slovanů, od nichž ji převzali i Germáni, bylo jak sám Sedlák při setbě obilí z vyobrazení v Orbis Pictus Jana Ámose Komenského. 20
22 OBILÍ jeho název napovídá žito (čili životodárné, požívané). Často se pro něj, podobně jako pro pšenici, užívalo souhrné označení rež (dodnes se mu tak říká na Slovensku). Jde zřejmě o jediný druh obilí, který vznikl a byl vyšlechtěn na území Evropy. Žitný chléb pro dny všední a žitný perník pro dny sváteční tak vypadal prapůvodní výběr pečiva ve vsích i na hradištích. Žitná mouka obsahuje méně lepků než pšeničná, ale přesto dost na to, aby se těsto dobře vázalo. Je tmavší a na chuť sladší. A pevná žitná (režná) sláma měla význam i ve stavebnictví; po dlouhá tisíciletí byla v podobě došků hlavní krytinou na střechách venkovských stavení. Využívala se i k pletení rohoží. Naproti tomu ječmen je hostem z Afriky. Už před lety se pěstoval na území dnešní Etiopie a dodnes patří v Africe spolu s prosem k základním obilninám. K nám se však dostal velikánskou oklikou přes Čínu a území dnešního Ruska. Chléb z ječné mouky není příliš chutný; je suchý a drobivý. Proto se ječmen častěji než na mouku zpracovával do podoby oloupaných a čištěných zrn krup. Ještě ve středověké kuchyni ječmen patřil k základním surovinám: ječné obilky se pražily, drtily a z drti se vařily polévky i kaše a pekly se z nich placky. Nejzajímavější je však schopnost ječmene měnit v zrně při klíčení zásobní škroby na cukry. Následným opražením takto naklíčených zrn dojde ke karamelizaci vzniká slad. Ten měl různorodé využití, ale pro nás je důležitý jako základ k výrobě tradičního evropského piva. Podle mínění odborníků byl oves původně plevelem v žitných a pšeničných polích. Jezdecké národy Střední Asie, zejména Skythové, brzy rozpoznali jeho užitečnost pro výživu koní. Zvířata krmená ovsem mají krásnou lesklou srst a hřívu, živé oko, jsou bujnější, ale především výkonnější. Proto oves brzy zdomácněl v Evropě mezi Kelty a Germány a začal být samostatně pěstován a šlechtěn. V severozápadní 21
23 Evropě a na Britských ostrovech, kde se jiným obilninám příliš nedařilo, zatímco oves si ve zdejším vlhkém a chladném klimatu přímo liboval, začali si z něj Skandinávci a britští Anglosasové vlastně z nouze připravovat pokrmy a stal se jedním z hlavních zdrojů jejich potravy. Dokonce z něj vařili pivo (v Belgii se ovesné pivo vaří dodnes). Nejtypičtějším způsobem úpravy ovesných obilek je vločkování, při němž se obilky spaří v páře nebo horké vodě, usuší, zbaví obalů (plušek) a slisují. Naši předkové nepovažovali oves za potravinu pro člověka. Například moje babička vzpomínala, jak se ve svém dětství na šumavské samotě podivovala, když jí starší bratr po návratu z první světové války vyprávěl, že Angličané jedí oves. Představovala si anglické gentlemany, jak se živí ze žlabu spolu se svými koňmi, a velice se tomu smála. OBILÍ Středověké zobrazení práce na poli a ve mlýně. druhy prosa hlavní obilninou Afriky. Zrnka mají velice tvrdé obaly (pluchy) a proto se z nich v jahelcích, zvláštních ručních mlýncích s hrotitými kameny tyto pluchy strhávaly. Oloupané obilky se nazývají jáhly. Na rozdíl od rýžové mouky, která nemá lepek a nehodí se tudíž na pečení, lze z prosné mouky péct placky a chléb. Dokonce se vařilo prosné pivo a pálila prosná kořalka. Neloupané proso je velmi tvrdé a proto, když si ho chcete uvařit opravdu po hodně starodávném způsobu, musíte ho v dostatečném, nejméně několikahodinovém předstihu namočit do vody. Pak ho scedíte a rozvaříte v mírně osoleném mléce na kaši. Ta se jídala sypaná perníkem a maštěná máslem. Proso bývalo kdysi evropskou obdobou rýže; ostatně tato tráva s rozložitými latami jednokvětných klásků je rýži velice podobná (a také luční trávě lipnici, s níž jsou příbuzné). Od nepaměti se proso pěstovalo v oblastech kolem Dunaje. Dnes už ho ovšem málokdo zná, protože rýže ho z našeho jídelníčku vytlačila. Dodnes jsou však různé Pohanka jak už název napovídá, je to plodina, která přišla od pohanů, podobně jako její příbuzná rebarbora (původně re barbara od barbarů). Pochází z Mongolska, Mandžuska a přilehlých oblastí Sibiře. Do Evropy ji patrně ve 13. století přinesli křižáci ze svých výprav. Ti ji poznali od Arabů. Tehdy se jí také říkalo saracénské obilí. Nemá 22
24 OBILÍ však s obilnými trávami vůbec nic společného, její rozložitá lupena připomínají spíše jakýsi lopuch a nad nimi rozkvétají trsy bílých kvítků. Ty po oplození dozrávají v plody, ostře trojboké nažky, které pod slupkou skrývají škrobnatý obsah. Po vyloupání se z nich mele pohanková krupice nebo se lámou na krupky. V době bídy se z pohankové krupice pekl velmi tmavý chléb; byl však mazlavý a působil nadýmání. Pro nízký obsah lepků se totiž pohanka nehodí k pečení. Ještě v 18. století bývala u nás běžnou plodinou a pohanková kaše patřila k tradiční součásti českého jídelníčku. Poté však postupně vymizela; dosud se častěji jídá ve Švýcarsku, Polsku a Rusku. V Itálii z pohankové mouky připravují polentu, tuhou kaši, která se dá krájet. Pohanková kaše Pohanku nasypte do studené pražnice (nebo litinové nádoby) a za stálého míchání ji pražte na středně silném ohni asi 10 minut. Pak ji nasypte do vroucí osolené vody. Když voda vzkypí, vařte 20 až 30 minut na mírném ohni. Pohanka silně bobtná, proto nešetřte vodou. Na talířích polijte rozškvařenou slaninou, v níž jste osmažili cibulku. To jsou zhruba všechny základní obilniny, s nimiž pracovala dávná kuchyňská čarodějnice. Rýže začala být známa až v 16. století, kdy se začala pěstovat v jižní Itálii a u nás byla dlouho jen exotickou pochoutkou šlechty a bohatších měšťanských vrstev. Protože se v našich podmínkách nedala pěstovat, venkov se o ni nezajímal. A víte, co je to turecké žito? Tuto zvláštní plodinu údajně přinesli na jižní Slovensko a Moravu Rómové z Turecka a Rumunska někdy v 17. století. Mattioli ve svém proslulém herbáři však správně odhalil, že toto žito, kteréž tureckým nazývají, slušně slauti má indyánské, nebo v Západní Indii a ne v turecké zemi roste. Už je vám to jasnější? Ještě ne? Nuže, Západní Indie je tehdejší zeměpisné označení pro Ameriku. A turecké žito známe dnes pod původním indiánským názvem cucuroco. Ano, kukuřice. Vědělo se o ní, ale přesto v české kuchyni nikdy nezdomácněla. Jídlo Obilné matky Představme si čas, kdy léto vrcholilo a do zlátnoucích lánů se chystali vyrazit ženci se srpy (ano, se srpy, obilí se pečlivě odsekávalo po hrstkách, jít na něj s kosou by se považovalo za barbarství, ta se se užívala jen ke kosení trávy). Žena v černé kuchyni měla v tu dobu napilno; nejen, že musela zásobit jídlem pracovníky na poli, ale také vyndala z komory a vyčistila starou, po několik generací děděnou pražnici. Podoba této nádoby by se dala nejlépe přirovnat k velké hliněné pánvi, mnohdy o průměru až půl metru. Četné pražnice nachá- 23
25 OBILÍ zejí archeologové už ve zbytcích pravěkých zemědělských sídlišť, z čehož usuzují, že jde o jeden z nejstarších způsobů přípravy obilné potravy. Opražením rozdrceného zrna se získával trvanlivý základ mnoha jídel, ovšem před zahájením žní šlo o významný rituál. Ne zcela dozrálá zrna, sklizená v takzvané voskové zralosti, někdy dokonce celé klasy byly zvolna praženy nad ohněm, až získaly typickou oříškově nasládlou chuť. Pojídaly se s medem a mlékem na počest Obilné matky a většinou šlo o slavnostní jídlo v době, kdy se blížily žně. Toto jídlo nazývané pražmo bylo považováno za nesmírně posilující, očišťující tělo i duši. Což potvrzují i odborníci, jinak skeptičtí k esoterickým úvahám o duchovní auře potravin, neboť v tomto období má klas nejvyšší obsah aktivních bílkovin, vitamínů a minerálů. Ale i ze zralých zrn se vařila některá magická jídla. Například zcela zvláštní nám dnes může připadat staroslovanský vánoční pokrm pšenice s mákem. Chcete ji zkusit? Pšenice s mákem Namočte tedy pšeničné zrní přes noc, pak ho uvařte v mírně osolené vodě doměkka, zceďte, omastěte máslem, polijte rozpuštěným medem a hustě posypte umletým, lehce opraženým mákem. Spojení máku s obilným zrnem ukazuje, že jde o kouzlo, mající zajistit hojnost tohoto zrna při příští sklizni (aby ho bylo tolik, jako makových zrníček v každé makovici). Ale jde také o vztah ke světu duchů a zemřelých, jak o tom budeme hovořit v dalších kapitolách. Tajemství mouky Ovšem pražmo bylo jídlo úzce sezónní a tedy výjimečné, protože konzumovat nedozrálé klasy na úkor tvrdého zrna, to byla svým způsobem určitá marnotratnost, nežádoucí hodování na dluh. Většina zrna se měla změnit v běložlutý či žlutohnědý prášek mouku. Možná si ani neuvědomujeme, že mouka je dodnes hlavní surovinou při přípravě lidské stravy. Každá hospodyně již od pohledu pozná mouku hrubou, polohrubou, hladkou, bílou (obsahující jenom jádra zrn) a tmavou (kde jsou rozemlety i povrchové vrstvy zrna). Větší zkušenost už potřebuje, aby pouhým pohledem, přičichnutím, ochutnáním zjistila, jestli jde o mouku žitnou nebo pšeničnou. Jenže staří mlynáři rozeznávali desítky druhů mouky zdánlivě stejného původu, například pšeničné. Přesto se každý z těch typů pšeničné mouky odlišoval nejen strukturou, ale i chutí a vůní. Při těch drobných rozdílech záleží na počasí a vláze během růstu a zrání obilí, na složení půdy pole a nadmořské výšce, na způsobu sklizně a skladování, na technice mletí. Děda mi vyprávěl historku o mlynáři, který se pomstil jednomu člověku za nějaké příkoří tím, že mu namlel mouku z čerstvě sklizeného, ještě poloměkkého zrní; když dotyčný pojedl chléb z této mouky, myslel, že nastala jeho 24
26 poslední hodinka. Tak silné křeče a nadýmání mu sevřely útroby. Ačkoli mlýny klapaly na českých potocích od ranného středověku, většina vesnických kuchařek si ještě koncem 18. století mlela mouku sama. Bylo to praktičtější se skladovacích důvodů. Lépe se uchová v zásobě celé zrno než mouka, která rychleji žlukne, hořkne a je napadána moučnými červy. Ruční žernovy se skládaly ze dvou kamenů navlečených na společné ose; jeden byl pevný a druhý otočný, opatřený rukojetí. Otvorem uprostřed se do nich sypalo zrní a na obvodu vypadávala vymílaná mouka a otruby. Mouka byla velmi hrubá. Pokud ji chtěla mít hospodyně jemnější, musela ji vracet do žernovu a znovu přemílat. Byla to práce těžká a namáhavá. Namletá mouka se uchovávala v moučnicích, bytelných truhlách stojících na dřevěných hranolech, aby se dnem nedotýkaly země a mouka v nich odspodu nevlhla. Ta pravá alchymie začínala před zahájením pečení. Dnes už v kuchyních skoro nenajdete velké moučné síto, nezbytnou rekvizitu každé kuchařky. OBILÍ Mlýny klapaly na českých potocích od ranného středověku. 25 Vzpomínám, jak jsem jako dítě z uctivé vzdálenosti přihlížel, když babička nabírala tu bílou záplavu dřevěnou lopatkou a sypala ji na síto, které pak uvedla do pohybu zručnými krouživými pohyby a mezi jeho drobnými oky se začal sypat dolů do díže jemný prach. Přitom už mouku nemlela ani nepřinášela z obecního mlýna, ale kupovala ji v obchodě. Přesto dodržovala starý zvyk, papírové pytlíky roztrhla a jejich obsah vsypala do moučnice, jejíž vnitřek byl dřevěnými přepážkami rozdělen na přihrádky: pro hladkou mouku, hrubou, krupičku, krupici... Vzpomínám, že na dně síta zůstávalo cosi ošklivého, jakési vláknité žmolky, slupky, plevy, občas zrnko, které uniklo rozemletí. Když se tam objevili drobní, zmítající se červíci, babička si těžce povzdechla: znamenalo to, že moučnice je napadena a její obsah musí celý projít sítem, aby se očistil. Jinak by červi mouku zamořili, což znamená, že by ji přežvýkali, změnili v odporné chuchvalce a především by i ta zbývající načichla nakyslým, karbolovým pachem. Úkolem síta nebyla však jen čištění. Původně se teprve přesíváním oddělovala jemná, hladká
27 mouka od hrubších zlomků, které zůstaly na sítě a které hospodyně využila do kaší, omáček nebo polévek. Moučné síto, vypletené žíněmi nebo konopnými vlákny, mělo pro svojí čisticí schopnost velký význam jako magická rekvizita. Etnografové dokládají, že u Slovanů a Ugrofinů bývalo síto nejtypičtější pomůckou k věštění budoucnosti. Odborně se této činnosti říká koskinomancie. Používalo se také k odhalování zlodějů. Skrz síto prý neprojde žádné zlo, protože jeho plocha je vlastně tvořena ze samých malých křížků. A kříže jsou magické zámky, uzavírající prostor před volným pohybem neviditelných energií. A tak se hrací kostky, ořechy, žaludy a další předměty natřásaly na sítě a z jejich vzájemné polohy se odhadovala budoucnost. Pod síto se schovával novorozenec, aby se ho nezmocnily divoženky a strigy, přes síto se cedila očistná voda na dobytek před první pastvou a skrze jeho oka bylo možno pozorovat duchy a čarodějnice a zůstat jimi nespatřen. OBILÍ Obilí bylo pečlivě odsekáváno srpy po hrstkách nikoli kosou. S přesíváním mouky souvisela další, ještě důležitější činnost její míchání. Možná víte, že například čajové lístky nebo kávová zrna se míchají z různých druhů k dosažení zcela specifických chutí, že se právě tak míchají vína. Nuže, stejný proces se dodržoval u mouky. Nejběžnější bylo míchání staré mouky s novou, aby se zlepšila chuť té staré. Mícháním se však především dosahovalo potřebné koncentrace lepků, které jsou základem úspěšného pečení. Na správných poměrech závisela chuť i struktura budoucího pečiva. Nejčastější bývala směs mouky pšeničné a žitné, takzvaná mouka chlebová. Ovšem kuchyňská čarodějnice třeba míchala správnou koláčovou mouku z pěti druhů mouky pšeničné a tří druhů žitné. Některé směsi byly tajemstvím mlynářů či hospodyň, předávané z generace na generaci, včetně zcela specifických přísad, jako třeba rada přidat do směsi pár lžic mouky hrachové či bukvicové, bramborového škrobu a podobně. 26
28 menuji se Otomar Dvořák, žiji v Praze ve Vršovicích, moje manžel- Eva Zajícová je výtvarnice. Kdysi jsem vystudoval FAMU, obor Jka dramaturgie a scénáristiky a poté jsem vykonával mnoho různých povolání, od uklízeče ve škole, přes dělníka v továrně až po vedoucího kulturního domu, což mi umožnilo poznat život ze všech stran. Zhruba před patnácti až dvaceti lety jsem se nejčastěji vyskytoval na divadelních jevištích, ale také v šatnách, zkušebnách, dílnách (a barech, samozřejmě!), například v pražském Semaforu, v Městském divadle Zlín nebo v loutkovém divadle Lampión v Kladně a to jako herec, dramaturg či autor. Ještě před sametovou revolucí jsme s Michaelem Kocábem natáčeli ilegální videoklip Snaživec a během ní oficiální baranndovský film Pražákům, těm je hej. V Tankovém praporu jsem popíjel vodku v roli jednookého ruského generála a Jiřího Wimmera jsem děsil v komedii Horor aneb Četba na dobrou noc, kterou jsme společně napsali pro ostravskou televizi. Ve Zlíně jsme s Milanem Nytrou (nyní klávesista skupiny Buty) napsali a s režisérem Morávkem inscenovali velkolepě výpravný muzikál Frankenštein, což byl v roce 1993 jeden z prvních českých muzikálů a patrně se líbil, protože dostal cenu diváků a hrál se dva roky. V televizi jste mohli má dílka také kdysi vídat na stanici Prima, kde jsem připravoval několik dílů publicistického seriálu Záhady a mystéria. Čtenáři mě zprvu znali hlavně z novin, neboť jsem nějaký čas pracoval jako novinář v regionálních denících či v různých časopisech, které ovšem zanikaly dříve, než jsme se stačili opít na počest prvního čísla. Osudové bylo zřejmě mé setkání s partou nadšenců, která se shromáždila kolem redakce časopisu Fantastická fakta (jména jako Mackerle, Mareš, Česal, Mátl, Stingl, Vokáč nebo Šiška zasvěcencům napoví, že se tam tehdy sešel skutečný výkvět české záhadologie ). S Fantastickými fakty jsem prožil sedm krásných let. Výpravy na záhadná místa, stopování duchů, přízraků a mimozemšťanů, podivné předměty, zvířata, která by neměla existovat, kruhy v obilí, kamenné linie, pyramidy... To byl podivuhodný svět, Autor o sobě 125 ve kterém jsem se vrátil do let klukovských objevů a dobrodružství. Jenže všechno hezké má svůj konec... Naštěstí v době, kdy časopis zanikal, jsem začal vydávat knížky. Bestsellerem se stal projekt Utajené dějiny Čech, na němž jsem spolupracoval s Alešem Česalem a Vladimírem Mátlem. Naše fantastická hypotéza, že dějiny jsou vlastně magickou válkou o informační kód podsvětí, vyvolala nečekaný zájem čtenářů, takže kniha letos vyšla již v pátém vydání a nakladatel nás přemluvil, abychom ji rozšířili o třetí díl. Odhalování různých tajemství mě přivedlo i k novému úhlu pohledu na svět. A tak moje další cesta vedla docela zákonitě k odhalování génia loci, skrytého ducha krajiny, k hledání překvapivých souvislostí mezi podobou skal, hor a údolí, lidskými stavbami, toky řek, osudy lidí, kteří na určitých místech žili a příběhy a pověstmi, které si o nich vyprávěli. Z toho vznikla celá série netradičních cestopisů: Strážci hor a pramenů, Pole slunečního býka, Řeka sedmi jmen, Ohře měsíční řeka, Krajinou Čertovy brázdy... A protože krajina a lidé v ní vyprávějí příběhy, zkouším tyto příběhy vyprávět formou povídek a románů; z nichž největšího ohlasu dosáhl příběh z Rudolfinské Prahy Císař alchymistů nebo tragická historie největšího teroristického útoku na Prahu, organizovaného francouzským králem Ludvíkem IV. (každý, komu o této epizodě našich dějin vyprávím, bývá překvapen, že ve školní výuce dějepisu o tom nic neslyšel). Nyní jsem tedy spisovatelem na volné noze. Napsal jsem už asi kolem třiceti knížek; také jsem spáchal několik divadelních her, televizních scénářů a písňových textů. Často jsem zván na různé besedy a přednášky do knihoven, regionálních sdružení, muzeí či na cony (účastníci vědí, o co jde prostě srazy přívrženců určitého žánru literatury). Dokonce občas dělám průvodce při speciálních výletech po různých zajímavých místech naší země, zahajuji výstavy výtvarníků, a kdo ví, co ještě...
29 Obsah knihy I. OHEŇ...4 II. VODA...12 III. OBILÍ...18 IV. CHLÉB...27 V. MED...45 VI. KREV a MLÉKO...54 VII. SŮL...61 VIII. VEJCE...64 IX. BYLINY...81 X. MASO XI. VÁNOCE XII. OBŘADY...115
30 Seznam receptů Prosná kaše...22 Pohanková kaše...23 Pšenice s mákem...24 Chlebový kvásek...30 Staroslovanský kvas...32 Chlebové kyselo...33 Vosáklý chléb...33 Chlebová kaše s vínem...33 Posvátný chléb,,vatikánský"...34 Staroslovanská postružeň...37 Mrváň...39 Boží milosti...42 Tradiční klatovský perník...52 Staročeská medovina...53 Polévka proti upírům (celer a česnek)...57 Černá omáčka (z piva a krve)...60 Vaječný syrek...80 Salát vodních duchů (z potočnice a řešetnice)...82 Velikonoční polévka s bylinkami...83 Kysané zelí...84 Domácí pivo...87 Hořký elixír staré čarodějnice...88 Novoroční jablka s hovězím masem...90 Jablečný ocet...90 Švestková povidla...92 Trnkový likér...92 Hrachová pučálka...93 Liščí kaše (z hrášku)...93 Liščí preclíky...94 Omáčka pro duše předků (maková)...94 Kvašené houby...97 Houbové škubánky...97 Hadí mord Nápoj stoletých (z česneku a mléka) Bramboráčky s jablky Vraní polévka (z mladých vran) Moravští vrabci (z vrabců) Vrabci s perníkem Lék na kýlu z hlemýžďů Mast starých čarodějnic (kosmetická) Chlebovník Polabská omáčka (černá) Černý kuba Staročeský kapr s černou omáčkou Věštecká solná placka...118
MAGICKÁ KUCHAŘKA podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák
MAGICKÁ KUCHAŘKA podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák MAGICKÁ KUCHAŘKA tajemství černé kuchyně podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
MAGICKÁ KUCHAŘKA podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák
MAGICKÁ KUCHAŘKA podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák MAGICKÁ KUCHAŘKA tajemství černé kuchyně podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák text Otomar Dvořák, 2011 grafická úprava Kameel
VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI
VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI O příbytcích starých Slovanů Slované osídlili vlídné, úrodné oblasti kolem řek, jež byly nezbytným zdrojem vody, ale také potravy. K postavení svých obydlí si vybírali
Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčo č vá v s lova v : Metodika: Obor: Ročník: Autor:
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_10 Název materiálu: Obiloviny Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Obiloviny. Očekávaný
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_018 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Číslo vzdělávacího materiálu OBILOVINY
Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526 III/2 Inovace a zkvalitnění
MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Projekt: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Registrační č.: CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Škola: Hotelová škola, Vyšší odborná škola hotelnictví
MAGICKÁ KUCHAŘKA. tajemství černé kuchyně. podle receptářů starých čarodějnic. Otomar Dvořák
MAGICKÁ KUCHAŘKA tajemství černé kuchyně podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák text Otomar Dvořák, 2011 grafická úprava Kameel Machart, 2011 ISBN 0000000000000 2 V KOTLI COSI BUBLÁ, VAŘÍ, TAJEMNÉ
Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_09 Název materiálu: Mlýnské výrobky Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Mlýnské výrobky.
VY_32_INOVACE_PRV4_16_07. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NA LOUCE - TRÁVY
VY_32_INOVACE_PRV4_16_07 Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NA LOUCE - TRÁVY VY_32_INOVACE_PRV3_16_07 Anotace: materiál obsahuje 2 listy anotace, 2 listy prezentace, 1 list
Všední strava v hornických rodinách v 19. století
Všední strava v hornických rodinách v 19. století Číslo projektu Kódování materiálu Označení materiálu Název školy Autor Anotace Předmět Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0950 VY_32_INOVACE_dej2_uhl02
Tato prezentace seznamuje žáky s různými druhy obilovin, jejich složením a využitím ve výživě
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Klíčová slova Střední odborná škola Luhačovice
Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-41-L/01 Gastronomie Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první Téma: Technologie
Proč jíst celozrnné obiloviny?
Proč jíst obiloviny? Proč č jíst celozrnné Proč jíst celozrnné obiloviny? 1 Proč jíst celozrnné obiloviny? Celé zno obilí Klíček Endosperm Slupka 2 Proč jíst celozrnné obiloviny? Proč jíst celozrnné obiloviny?
Mlýnské výrobky. Ing. Miroslava Teichmanová
Mlýnské výrobky Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Mlýnské
od do Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek
Pondělí 2.5.2016 Úterý 3.5.2016 Středa 4.5.2016 Čtvrtek 5.5.2016 Pátek 6.5.2016 Chléb s tvarohovou pomazánkou s bylinkami, mléko, okurek Polévka krupicová s vejci, bratislavský hovězí plátek, houskový
Korpus fikčních narativů
1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod
MAGICKÁ KUCHAŘKA podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák
MAGICKÁ KUCHAŘKA podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák MAGICKÁ KUCHAŘKA tajemství černé kuchyně podle receptářů starých čarodějnic Otomar Dvořák text Otomar Dvořák, 2011 grafická úprava Kameel
Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY2_03 Název materiálu: Výroba a složení mouky Tematická oblast: Suroviny, 2.ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup: V
JAK NA POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST?
JAK NA POTRAVINOVOU SOBĚSTAČNOST? ALENA SUCHÁNKOVÁ www.permanet.cz 21. 10. 2015, Ekologický institut Veronica, Brno PERMAKULTURA JAKO ZPŮSOB ŽIVOTA - ZDRAVÍ, JÍDLO, BYDLENÍ, VÝCHOVA 1990 - ÚPLNÝ KURZ PERMAKULTURNÍHO
Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře Druhá večeře Varianta 1. Polévka krkonošská cibulačka (1, 3, 9),
JÍDELNÍ LÍSTEK NA OBDOBÍ OD. 2. 26 DO 25. 2. 26 Po.2. 3 Káva (b, d),, Chléb ks (, Polévka krkonošská cibulačka (, 3, ), 7), Rohlík, Sýr Hovězí na houbách (a), Těstoviny (, 3), Štola (, 3, 5, 7,, žervé
Pracovní list Škrob, škrobová zrna II
Pracovní list Škrob, škrobová zrna II Aktivita 2 Rozlišování škrobových zrn ve směsi Honza jde nakoupit. Má od maminky seznam. Má koupit nějaké pečivo, instantní hrachovou polévku, škrobovou moučku, hladkou
do Středa Čtvrtek Pátek
Středa 1.11.2017 Přesnídávka Houska se zeleninovou pomazánkou, čaj (A: 01,03,07,09) Polévka Mrkvová (A: 01,07) Oběd Kuřecí stehno na kysaném zelí, bramborový knedlík, čaj, jablko (A: Svačina Chléb s máslem
do Pátek
Pátek 1.6.2018 Přesnídávka Rohlík s pomazánkou z taveného sýra, mléko (A: 01,07) Polévka Z červené čočky se zeleninou (A: 09) Oběd Sekaná pečeně, nové brambory, okurkový salát, nápoj lesní směs (A: Svačina
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Zpracoval: Předmět: Název
Obsah. Charakteristika Typy chleba Kvašení Testy
Obsah Charakteristika Typy chleba Kvašení Testy Charakteristika Chléb patří k základním potravinám připravovaným pečením, pařením, nebo smažením těsta sestávajícího minimálně z mouky a vody. Ve většině
HOSTA VÍTÁME CHLEBEM Mgr. Simona Špačková, ZŠ Dolní Rožínka
HOSTA VÍTÁME CHLEBEM Mgr. Simona Špačková, ZŠ Dolní Rožínka Dvoudenní projekt pro žáky 2. třídy ZŠ Dolní Rožínka. 1. den HOST a CHLÉB Úvodní motivace HOST - brainwritting na téma Kdo přijede? seznámení
Přílohy. ová komunikace s Českým statistickým úřadem. Kristina Šemberová, Dobrý den, pane inženýre Kobesi,
Přílohy Emailová komunikace s Českým statistickým úřadem. Kristina Šemberová, 27. 11. 2011. Dobrý den, pane inženýre Kobesi, obracím se na Vás s prosbou a dotazem ohledně statistiky spotřeby potravin v
Jaké předměty ve svém volném čase vyrábíš Ty?... Jaké materiály používáš k jejich výrobě?...
PŘÍRODA A PŘÍRODNÍ MATERIÁLY Které materiály jsme používali k výrobě věcí? Můj život na vsi byl úzce spjat s přírodou. Předměty, které jsme potřebovali (nádobí, šaty, nástroje...), jsme vyráběli z materiálů,
Co se v moderní a zdravé školní jídelně nenosí, aneb. co je OUT?
Co se v moderní a zdravé školní jídelně nenosí, aneb co je OUT? Kombinace masová polévka + sladký pokrm + Gulášová polévka Honzovy buchty + Ruský boršč Šišky s mákem Proč out? Tuto klasiku jsme milovali.
Lidové zvyky a obyčeje - prosinec
Lidové zvyky a obyčeje - prosinec určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. úvod: Život lidí v minulosti měl pevněji daný řád než dnes. Tento
řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi Voňavé kadění
téma měsíce řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi Voňavé kadění Svíčky a kadidlo. Dvě věci, bez kterých si pravoslavný kostel snad ani nelze představit. Obě věci se vyrábějí už po staletí stejným
TECHNOLOGICKÝ LIST Č. 4. Selský chléb
TECHNOLOGICKÝ LIST Č. 4 Selský chléb SLOŽENÍ voda, droždí, cukr, hladká mouka, sůl a kmín výživové hodnoty na 100 g: 1,63 g tuky, 50,77 g sacharidy, bílkoviny 8,26 g, vláknina 4,288 g, vápník 97,172 mg,
Co všechno víme o starším pravěku?
Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší
Název programu TĚŠÍME SE NA JEŽÍŠKA
Téma: vánoční a předvánoční zvyky Název programu TĚŠÍME SE NA JEŽÍŠKA Autor: Lucia Baranová a Monika Beranová Cíle programu: seznámit se a připomenout si zvyky spojené s Vánocemi Aktivita 1 : poznávání
ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ
Mirko Křivánek ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ k RESTAURAČNÍM PROVOZEM LEDA 2004 OBSAH ÚVOD 14 POUŽITÉ ZKRATKY 15 1 TYPY STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 16 1.1 Bar 16 1.2 Jídelna 17 1.3 Levné restaurace 17 1.4 Pivnice 19
Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498
Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_123 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka
smažený kuřecí řízek, vařené brambory s máslem, okurkový salát
Bedřich 1. 3. 2019 pátek ALERGENY polévka kmínová s kapáním 1,3,9 fazolová omáčka, vařené vejce, vařené brambory černý čaj s citronem, voda 1,3,7,9 10. týden Stela 4. 3. 2019 - pondělí ALERGENY polévka
do Pátek
Pátek 1.3.2019 Přesnídávka Rohlík s pomazánkovým máslem, mléko (A: Polévka Zeleninová s jáhly (A: 09) Oběd Bramboráčky s masovou směsí, čaj (A: Svačina Houska s paštikovou pomazánkou, čaj (A: Pondělí 4.3.2019
Mlýnské výrobky a těstoviny ve školním stravování. doc. Ing. Marie Hrušková, CSc.
Mlýnské výrobky a těstoviny ve školním stravování doc. Ing. Marie Hrušková, CSc. Cereální výrobky podle Zákona o potravinách 110/1997 Vyhláška MZe ČR 333/97 Sb. Obsah Rozdělení cereálních výrobků Mlýnské
Škola- duben do Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek
Pondělí 2.4.2018 Úterý 3.4.2018 Středa 4.4.2018 Čtvrtek 5.4.2018 Pátek 6.4.2018 státní svátek- nevaří se! polévka drůbková jemná s rýží,09 hovězí pečeně na česneku, houskové knedlíky (kynuté)- se špaldou
PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ TECHNOLOGIE NÁZEV PŘEDMĚTU
PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0010 TECHNOLOGIE NÁZEV PŘEDMĚTU Obor: Gastronomie Ročník: třetí Zpracovala: Anna Kachtíková TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Velikonoční kvíz ověřuje znalosti z prezentace o Velikonocích.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast České svátky, vy_32_inovace_ma_36_19 Autor Mgr. Kateřina
VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_12
materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_12 Název materiálu: Brambory Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Brambory. Očekávaný výstup:
Jídelní lístek Ovocný talíř, voda
3. - 7. 10. 2016 Pondělí Chléb s vaječnou pomazánkou, mléko (1,3,7) Polévka se sýrovým kapáním (1,3,7,9) Džuveč z vepřového masa, rohlík, ibiškový čaj s citrónem (1,3,7) Ovocný talíř, voda Úterý Houska
do Středa Čtvrtek Pátek
Středa 1.2.2017 Přesnídávka Chléb s drůbeží pomazánkou se zeleninou, čaj (A: 01,07) Polévka Česneková s chlebem (A: Oběd Slovenské halušky se zelím, vepřové výpečky, čaj s citrónem (A: 01,03) Svačina Rohlík
PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ TECHNOLOGIE NÁZEV PŘEDMĚTU
PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0010 TECHNOLOGIE NÁZEV PŘEDMĚTU Obor: Kuchař - číšník Ročník: třetí Zpracovala: Anna Kachtíková TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN
do Čtvrtek Pátek
Čtvrtek 1.6.2017 Přesnídávka Rohlík s pomazánkou s kapií, mléko (A: Polévka Pórková (A: Oběd Krůtí prsíčka, sýrová omáčka, spatzle, mangový nápoj (A: Svačina Směs ovoce, čaj Pátek 2.6.2017 Přesnídávka
do Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek
Pondělí 2.10.2017 Přesnídávka Celozrnné pečivo s pomazánkou z karotky, kakao (A: 01,03,07,11) Polévka Rýžová s vejcem (A: 03,09) Oběd Milánské špagety se sýrem, nápoj granátové jablko (koktejl), hroznové
do Úterý Středa Čtvrtek Pátek Přesnídávka Chléb s pomazánkou z tuňáka, čaj (A: 01,04,07)
Úterý 1.5.2018 Polévka Státní svátek Středa 2.5.2018 Přesnídávka Chléb s pomazánkou z lučiny, čaj (A: 01,07) Polévka Krkonošská zelňačka (A: 01,07) Oběd Rizoto z vepřového masa, salát z červené řepy, pomerančový
Zelená brána Černé země
směr Evropa francie Text a foto: Markéta a Michael Foktovi Zelená brána Černé země Dříve tu lidé žili kvůli rašelině, dnes tady díky její těžbě hnízdí ptáci. Během tisíců let vystřídaly zdejší lesy porosty
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD
SPOTŘEBA POTRAVIN Jiří Hrbek Tisková konference,. prosince 21, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 1, 1 2 Praha 1 www.czso.cz Spotřeba potravin v ČR v dlouhodobém srovnání 2 Celková spotřeba
Jídelníček. od do Pátek
Pátek 1.3.2019 Polévka 1 Bramborová polévka se zeleninou Polévka 2 Hovězí polévka s krupicovými noky Oběd 1 Segedínský guláš, houskové knedlíky, sirup zázvor-mandarinka Oběd 2 Plzěný zelný závitek, brambory
Velikonoční pečení. Ing. Miroslava Teichmanová
Velikonoční pečení Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..
Škola- květen do Středa Čtvrtek Pátek
Středa 1.5.2019 státní svátek- nevaří se. Čtvrtek 2.5.2019 kaše krupicová, jablka - příloha, čaj polévka fazolková s jáhly kuře a la bažant, dušená rýže s kukuřicí houska- celozrnná, máslo, rajče,, čaj
Přesnídáv. pomazánka z tuňáka, chléb, čaj se sirupem, ovoce, zelenina (obsahuje al. : 04) Polévka Oběd 1
Pondělí 5.1.2015 Přesnídáv. pomazánka z tuňáka, chléb, čaj se sirupem, ovoce, zelenina (obsahuje al. : 04) Úterý 6.1.2015 zeleninový vývar stěstovinou (obsahuje al. : 01, 07, 03) čočka na kyselo, vejce
ZÁKLADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY
L 289/II/1924 CS Úřední věstník Evropské unie 30.10.2008 PŘÍLOHA XIII protokolu I Produkty pocházející z Jihoafrické republiky, na které se ustanovení o kumulaci podle článku 4 vztahují po 31. prosinci
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE 137 Téma vyučovací jednotky: LITERÁRNÍ VÝCHOVA POHÁDKA KOUZELNÁ KAREL JAROMÍR ERBEN HRNEČKU, VAŘ PŘIPOMEŇME SI: Lidová pohádka = je pohádka, která nemá jasného autora
J Í D E L N Í Č E K. strava.: RACIONÁLNÍ na období od do
Sociálná služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 57101 Moravská Třebová IČ: 00194263, DIČ: J Í D E L N Í Č E K strava.: RACIONÁLNÍ na období od 01.08.2018 do 31.08.2018 Datum Pořadí jídla Druh jídla
Žitné mouky T 960 Žitná chlebová T 1700 Žitná celozrnná
Pšeničné mouky 00 Pšeničná mouka hladká světlá T 400 Pšeničná výběrová polohrubá T 405 je umletá ze zrna, které má odstraněný klíček a obal (otrubu) a je vlastně nejsvětlejší a tedy nejmíň celozrnná. T
Škola-září do Pátek sanitační den- nevaří se.
Pátek 1.9.2017 sanitační den- nevaří se. Pondělí 4.9.2017 Úterý 5.9.2017 Středa 6.9.2017 Čtvrtek 7.9.2017 Pátek 8.9.2017 houska- celozrnná, pomazánka tvarohová s kapií, okurka - zelenina příloha, čaj /
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Obiloviny Společná pro celou sadu oblast DUM č. VY_32_INOVACE_J07_3_18
do Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Oběd Státní svátek
Pondělí 1.5.2017 Oběd Státní svátek Úterý 2.5.2017 Přesnídávka Rohlík s šunkovou pěnou, čaj (A: 01,07) Polévka Květákovo-brokolicová (A: 01,07) Oběd Smažený sýr, brambory, tatarská omáčka, citrónový nápoj
Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Výživa Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Soubor biochemických a fyziologických procesů, kterými organismus přijímá a využívá látky z vnějšího prostředí Nežijeme, abychom jedli, ale jíme,
Pracovní list - leden 2016
Osmiměsíční soutěž pro dětské týmy TAJUPLNÁ ZAHRADA Kategorie 1. stupeň ZŠ Pracovní list - leden 2016 Tým: 1. úkol: Kdo to je? Ke každému obrázku připište správné jméno (stačí rodové). Pak u každého ptáčka
od do Úterý Středa Čtvrtek Pátek
Úterý 1.11.2016 Středa 2.11.2016 Čtvrtek 3.11.2016 Pátek 4.11.2016 Chléb s liptovskou pomazánkou, mléko s drožďovými knedlíčky,09 Vepřové po cikánsku, rýže, citrónový čaj Houska s máslem, banán, voda Celozrnné
Škola- březen do Čtvrtek Pátek
Čtvrtek 1.3.2018 Pátek 2.3.2018 kaše jáhlová, jablka - příloha, čaj, vždy tác sezonní zeleniny a ovoce polévka hrstková hovězí guláš s žampionovou vložkou, houskové knedlíky (kynuté)- se špaldou houska-
Kniha receptur. Příloha č. 6 OBSAH. Úvod. Seznam zkratek a definice pojmů. Seznam použitých zkratek Přílohy k jídlům Vývary. Polévky.
Kniha receptur OBSAH Seznam zkratek a definice pojmů Seznam použitých zkratek Přílohy k jídlům Vývary Polévky Hlavní jídla 1. cenová hladina - nadstandard (minutka) 2. cenová hladina - 2. a 3. jídlo s
J Í D E L N Í L Í S T E K
Zařízení: VLRZ, Magnitogorská 2, 0 00 Praha 0 VK Vyškov - středisko Moravská Třebová 2..20 0:2:25 Snídaně J Í D E L N Í L Í S T E K na dny 20..20 -.2.20 Pondělí 20..20 2ks koblih, 2ks rohlík, 20g máslo,
Přesnídáv. houska- celozrnná, pomazánka zeleninová se sýrem, mrkev, čaj / bílá káva obsahuje alergeny: 01,03,07,09,10
Pondělí 2.1.2017 Přesnídáv. kaše rýžová se skořicí, kompot ovocný - příloha, čaj Polévka zelňačka s cizrnou Oběd 1 kuřecí stehno pečené, dušená rýže s kukuřicí Svačina chléb s máslem, vejce vařené, jablka
vodňansku (1, 7, 9, 10, 11, 1a), Brambory,
JÍDELNÍ LÍSTEK NA OBDOBÍ OD.. 27 DO 5.. 27 Po.. S 2D / Káva (b, d),, Chléb ks (, Polévka kroupová (,, 6, 7,, b), Kuře po 7), Rohlík ks (,, 7, ), vodňansku (, 7,,,, a), Brambory, Máslo ks (7), Vejce vařené
JÍDELNÍ LÍSTEK od 3.1. do
JÍDELNÍ LÍSTEK od 3.. do 5..208 Den Polévka Hlavní chod Pondělí STÁTNÍ SVÁTEK STÁTNÍ SVÁTEK STÁTNÍ SVÁTEK PRÁZDNINY PRÁZDNINY PRÁZDNINY chléb, pomazánka pikantní sýrová, Čtvrtek chléb, pomazánka tuttifrutti,
vepřový plátek, hrachová kaše, kváskový chléb, kyselý okurek
44. týden Felix 1. 11. 2018 - čtvrtek ALERGENY polévka kmínová s kapáním 1,7,9 moravský vrabec, dušený špenát, bramborový knedlík mošt, voda 1,3,6,9 Tobiáš 2. 11. 2018 - pátek ALERGENY přesnídávka finský
Jídelníček od do Stránka č. 1 Školní jídelna v Uhříněvsi, Nové náměstí 1, Praha 22
Pondělí 1. 1. 2018 Jídelníček od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2018 Stránka č. 1 Úterý 2. 1. 2018 Středa 3. 1. 2018 Polévka: Polévka hovězí s domácími nudlemi (obsahuje alergeny:01,03,09) Menu 1: Vepřové na paprice,
Přesnídáv. slunečnicový chléb, pomazánka z červené čočky, paprika - zelenina příloha, čaj obsahuje alergeny: 01
Pondělí 1.5.2017 státní svátek Úterý 2.5.2017 kaše krupicová, kompot ovocný - příloha, čaj pohanková polévka se zeleninou a houbami obsahuje alergeny: 09 čevabčiči, brambory m.m., lahůdková cibule, zeleninová
do Pátek
Pátek 1.9.2017 Přesnídávka Loupák, bílá káva (A: 01,03,07) Polévka Hovězí nudlová (A: 01,07,09) Oběd Přírní vepřový řízek, bramborová kaše, červená řepa, čaj (A: 07) Svačina Houska s ramou a okurka, čaj
Celozrnné pečivo se sýrovou pomazánkou z lučiny, rajče, mléko
Středa 1.6.2016 Čtvrtek 2.6.2016 Pátek 3.6.2016 Krupicová kaše sypaná skořicí, ovoce,čaj Polévka slepičí s abecedou, segedinský guláš, houskový knedlík, mírně slazený čaj, voda,,03,06,07,09 Chléb s pomazánkou
téma měsíce řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi Lidé a Země www.lideazeme.cz
téma měsíce řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi 34 Stará řemesla stále žijí Letité dřevo středomořských oliv či borovic se pod rukama sámoských řemeslníků už tisíce let mění v bytelné rybářské
Ječmen - výroba krup, sladu, mouka zřídka - slad o pivo, kávoviny, sladové výtažky. Oves - hodnotné krmivo - ovesné vločky bezpluché odrůdy
- Odrůdy krmné X potravinářské - podle znaku zrna rozeznáváme odrůdy: o pšenice měkká škrobnatá o pšenice polotvrdá (polosklovitá) o pšenice tvrdá (celosklovitá) - mouka, krupice, škrob kroupy, perličky
EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing.
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace
Jídla připravil a dobrou chuť Vám přeje personál školní jídelny pod vedením vedoucí kuchařky Ivany Gottwaldové!
3. 10. 2016 pondělí ALERGENY polévka ruský boršč 1,7,9 dukátové buchtičky s vanilkovým krémem, ovoce monzum plus, voda 1,3,7 4. 10. 2016 - úterý ALERGENY polévka pórková se sýrem a opraženou houskou 1,7,9
Škola- leden do Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek
Pondělí 1.1.2018 Úterý 2.1.2018 Středa 3.1.2018 Čtvrtek 4.1.2018 Pátek 5.1.2018 státní svátek- nevaří se! státní svátek- nevaří se! sanitační den- nevaří se! sanitační den- nevaří se! houska, pomazánka
do Středa Čtvrtek Pátek
Středa 3.1.2018 Přesnídávka Chléb s pomazánkou z tuňáka, čaj (A: 01,04,07) Polévka Bramborová (A: 01,07,09) Oběd Zeleninové rizoto s kuřecím masem, strouhaný sýr, okurka, čaj (A: 07,09) Svačina Houska
Česnek medvědí (Allium ursinum L.)
Česnek medvědí (Allium ursinum L.) je druh jednoděložné rostliny z čeledi česnekovité. Lidově se této rostlině říká lenek. Botanická charakteristika: Vytrvalá, 20 40cm vysoká bylina s podzemní cibulí.
JÍDELNÍ LÍSTEK od do
JÍDELNÍ LÍSTEK od.. do. 206 Pondělí chléb, zimní pomazánka, mléko, ovoce zapečený toust se sýrem,, ovoce chléb pomazánka TUTTI- FRUTTI, mléko, ovoce Čtvrtek chléb, salát z červené řepy, malcao, ovoce,3,
do Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Oběd Velikonoční pondělí
Pondělí 2.4.2018 Oběd Velikonoční pondělí Úterý 3.4.2018 Přesnídávka Chléb s tuňákovou pomazánkou, čaj (A: 01,04,07) Polévka Fazolová se zeleninou (A: 09) Oběd Zapečené těstoviny s masem, zelný salát s
Jídelníček. od do Čtvrtek Pátek
Čtvrtek 1.11.2018 Polévka 1 Polévka mléčná z ovesných vloček Polévka 2 Polévka kmínová s kapáním,09 Oběd 1 Knedlíky kynuté s povidly, čaj s citronem Oběd 2 Selský špíz, brambory, zeleninová obloha obsahuje
od do Čtvrtek Pátek
Čtvrtek 3.1.2019 Pátek 4.1.2019 Z míchaných luštěnin (A: 01,01a) Rybí prsty, Brambory (A: 01,04,07) Džus-koncentrát, Káva bílá caro, Ovoce (A: 01,07) z míchaných luštěnin bzl Tilápie- ryba na másle, Brambory
SOUHRNNÁ SPECIFIKACE VÝROBKŮ PEKÁRNA
Kompek kombinát pekařské a cukrářské výroby, spol. s r.o., J. Hory 67, 272 64 Kladno PLATNOST OD: 26.6.205 SOUHRNNÁ SPECIFIKACE VÝROBKŮ PEKÁRNA Výrobky neobsahují suroviny z GMO (geneticky modifikovaných
JÍDELNÍ LÍSTEK od do Stránka č. 1
JÍDELNÍ LÍSTEK od 10. 12. 2018 do 31. 1. 2019 Stránka č. 1 Zákusek: Zákusek: Bramborová obsahuje alergeny:1a,7,9 PONDĚLÍ 10. 12. 2018 Kuřecí kung-pao, rýže obsahuje alergeny:1a,7 Těstovinový salát se šunkou
1, Úvod. 2, Pěstování. 3, Sběr
Bylinky 1, Úvod Bylinky provází člověka při jeho kulinářských pokusech od nepaměti. Nejenže zlepšují chuť jídla, ale lze je konzumovat i samotné a navíc mívají blahodárný vliv na organismus. Z některých
Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014)
Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014) Správným jídlem lze pozitivně ovlivnit schopnost koncentrace, duševní schopnosti a odolnost vůči stresu. Ing. Tereza
Bramborák je křupavou perlou české kuchyně
Bramborák je křupavou perlou české kuchyně Celkem 5 fotografií Bramboráky se nedělají jen z brambor, míchají se do nich škvarky, uzené, houby, těstem se obalují uzeniny i plátky masa. Plní se zelím či
Pekařství Kovářov. Informace o výrobcích
Vydáno v roce 2012 Pekařství Kovářov Informace o výrobcích Zákon o potravinách č. 110/1997 a spousty následujících vyhlášek Pekařství Kovářov 398 55 Kovářov 53 IČO: 691 07 670 1/6 22.3.2012 složení výrobků
SLOŽENÍ PEKAŘSKÝCH VÝROBKŮ
OBSAH: Chléb str. 1-2 Pečivo str. 3-4 Koblihy str. 5-6 CHLÉB CHALUPÁŘSKÝ CHLÉB, MAĎARSKÝ CHLÉB, CHLÉB CÉZAR Složení výrobku: /alergeny tučně/ Žitná mouka chlebová, pšeničná mouka chlebová, voda, žitný
Infolisty. Azylového domu Písečná
Infolisty Azylového domu Písečná Listopad Prosinec 2016 Svátky 17. 11. Den boje za svobodu a demokracii 17. listopad, po světě známý jako Mezinárodní den studenstva, se v Česku vztahuje ke dvěma historickým
Jídelní lístek na duben 2019
Datum Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře - II. Večeře Po 1. 4. Út 2. 4. St 3. 4. Čt 4. 4. Pá 5. 4. Pomazánka paštiková Polévka kmínová s kapáním (1,3,7,9) Polévka gulášová Vepřová plec na hořčici, rýže
5 Gastronomie jako součást středověké městské kultury
5 Gastronomie jako součást středověké městské kultury Rozvoj skutečné gastronomie je až věcí městské kultury. Ta navíc jeví zhruba stoleté zpoždění proti vývoji prostorové, sociální a ekonomické jednotky,
Jídelníček. od do Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek
Pondělí 1.4.2019 Přesnídávka žitný chléb s vajíčkem, zelenina, čaj Polévka Pol. kmínová s kapáním. Oběd Smažené rybí filé, bramborová kaše, kompot, šípkový čaj. Svačina čokoládové kuličky, mléko, jablko
Jídelní lístek - PROSINEC 2017
Jídelní lístek - PROSINEC 2017 Pátek 1.12. Hrstková s uzeným masem Špenátová s jáhlami *(7) 3 Vepřová játra na španěl. způsob, rýže, salát (paprika, rajčata, pasta česnek.) *(1) 4 Králičí maso na zelenině,