VIZUALITA V MEDIÁLNÍ KOMUNIKACI: TÉMATA, PŘÍSTUPY A SOUVISLOSTI

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VIZUALITA V MEDIÁLNÍ KOMUNIKACI: TÉMATA, PŘÍSTUPY A SOUVISLOSTI"

Transkript

1 VIZUALITA V MEDIÁLNÍ KOMUNIKACI: TÉMATA, PŘÍSTUPY A SOUVISLOSTI // Visuality in Mediated Communication: Topics, Approaches and Contexts FSV UK Praha ABSTRACT The text sums up topics connected with visuality and its role in communication, as described in contemporary professional journals. The context and themes that preceded and constituted the field known as visual studies or visual culture studies are briefly mentioned as well as the themes of early 21st century texts. The texts from mid-2000s shift to more particular subjects of visuality (convergence of different media, visual contents and meanings, design and patterns used in visual media) while the most recent texts focus on the wider context of visuality potential and its possible influence on society (visual means establishing identity, visual hyperreality, stereotypes, manipulation etc.). The summary, comparison and context of the texts on visuality and recapitulation of their thematic agenda should allow us to define the scope and other important features of the debate. KEY WORDS visuality visual content picture pictoral media visual communication Vizualita, vizuální kultura a vizuální studia jsou pojmy, které v českém prostředí ještě stále hledají svou pozici v rámci humanitních a společenských věd, upřesňují svůj okruh témat a přístupů ke zkoumání vizuality a vizuální roviny komunikace. Jak dokládá následující text, situace v zemích, kde je vizuální kultuře věnována rostoucí pozornost už přes 20 let, není příliš odlišná. Šíře kontextu, v jakém lze vizualitu interpretovat a v jakém je přístup od přístupu vnímána, je zřejmá i z poslední publikace, která zatím k vizuální kultuře v České republice vyšla, Studia vizuální kultury od autorek Marity Sturkenové a Lisy Cartwright (Sturken Cartwright 2010). 1 Vizuální obsahy jsou tu vysvětlovány v souvislosti s výtvarným uměním (které vzhledem k technologiím spojeným s jeho produkcí i recepcí častěji přejímá označení vizuální umění), mediálními studii a teorií kultury, a zejména prostřednictvím konceptů klíčových teoretiků, kteří se otázkám a problémům spojeným s vizuální sférou věnovali a věnují. 2 Při studiu vizuální kultury se tak střetávají sociologie, filosofie, teorie umění, 58 1 Recenze publikace Studia vizuální kultury viz Mediální studia 2011/01 (pozn. ed.). 2 Theodor Adorno (Sturken Cartwright 2010: 188); Roland Barthes (Sturken Cartwright 2010: 27); Jean Baudrillard (Sturken Cartwright 2010: 313); Walter Benjamin (Sturken Cartwright 2010: 202); John Berger (Sturken Cartwright 2010: 14); Guy Debord (Sturken Cartwright 2010: 245); Jacques Derrida (Sturken Cartwright 2010: 118); Umberto Eco (Sturken Cartwright 2010: 448); Michel Foucault (Sturken Cartwright 2010: 102); Jürgen Habermas (Sturken Cartwright 2010: 253); Stuart Hall (Sturken Cartwright 2010: 81); Jacques Lacan (Sturken Cartwright 2010: 137); Erwin Panofsky (Sturken Cartwright 2010: 354); Charles Sanders Pierce (Sturken Cartwright 2010: 37); Slavoj Žižek (Sturken Cartwright 2010: 257) ad.

2 Mediální Studia / Media Studies I/2013 teorie kultury, antropologie, psychologie, estetika, kritika, sémiotika a mediální studia. 3 Zatímco na počátku 21. století byl předmětem zájmu samotný obrat k vizualitě a obrazovým sdělením, jeho konstatování a pojmenování průvodních souvislostí, příčin a možných důsledků (Jay 2002; Mitchell 2003; Mirzoeff 2002), 4 po roce 2005 se pozornost přesunula spíše ke konkrétním aspektům vizuality a její role pro fungování společnosti (např. Drechsel 2010; Hohl 2009; Najjar 2007). Cílem tohoto textu je pojmenovat přístupy a tematické okruhy spojené s vizualitou v komunikaci a zjistit tak, jak se uvedené obory prolínají s mediálními studii. Už v roce 1997 vyšel v České republice sborník textů vybraných Ladislavem Kesnerem Vizuální teorie (Kesner ), jeho vydání následoval o deset let později sborník Možnosti vizuálních studií editorů Marty Filipové a Matthewa Rampleye (Filipová Rampley 2007). V roce 2004 Miroslav Vojtěchovský formuloval otázku, kterou řešila řada článků zahraničních odborných periodik, když v textu Vizuální studia: Nový multidisciplinární obor, nebo pavěda definoval, shrnul a rovnou také zpochybnil předmět dosavadního zkoumání vizuálních studií (Vojtěchovský 2004). 6 Možnost interpretace vizuálních sdělení označil za složitou 7 a přístupy, jež se zkoumáním vizuality zabývají, zhodnotil jako zaměnitelné. 8 S vizuální kulturou ve stávající podobě se v roce 2007 rozloučil i James Elkins. Jeho kritika se vztahovala především na skutečnost, že přestože se vizuální studia snaží interpretovat veškeré vizuální objekty, zůstává jejich rámec velmi omezený. Nejčastěji 3 Výčtu oborů odpovídá i přehled textů zabývajících se vizualitou ve spojení s komunikací, které vyšly v posledním desetiletí v odborných periodicích, jejichž výčet bude následovat. 4 Texty (publikace, články i příspěvky určené pro konference) vzniklé do roku 2005 jmenují Keith Kenney a Sandra Moriartyová ve Visual Communication Bibliography. Tento soupis vytvořili ve spolupráci s akademiky, které oslovili, a následně v Taxonomy of Visual Communication and a Bibliography provedli vyhodnocení obsahu těchto textů a vytvořili strukturu (a vyčíslili frekvenci) jejich témat a východisek, resp. výchozích oblastí a přístupů, které jsou určující pro jejich zaměření a metodu (Kenney Moriarty 2005). 12 kategorií rozdělují dále do podkategorií a v rámci podkategorií dále podle jednotlivých konceptů vydání textu. 6 Zabývá se otázkou, jsou-li vizuální studia parazitujícím oborem příbuzných věd, nebo naopak studium těchto věd spojují a prohlubují, a řeší, proč se vlastně máme studiem vizuality zabývat (Vojtěchovský 2004: 14). 7 Studium společenských vazeb vizuální řeči i podpovrchových významů vizuální formy v sobě musí zahrnovat ještě mnohem širší okruhy, než jak si je představujeme i u té oblasti kritiky a interpretace uměleckého díla, která se soustřeďuje na běžné otázky recepce a vzniku významu vizuálního sdělení a v procesu adopce i na sociologii umění. (Vojtěchovský 2004: 17). 8 Termín,vizuální kultura v umělecko-historickém textu použil poprvé roku 1972 Michal Baxandall ve své práci Malířství a zkušenost v Itálii 15. století, avšak jako disciplína se tento obor objevil až koncem 80. a počátkem 90. let. [ ] Vizuální studia nejmladší z frekventovaných termínů se objevuje v odborné literatuře ze dvou zdrojů. Jednak na počátku 90. let v rámci názvu studijního programu Vizuální a kulturní studia na prestižní University of Rochester, o pár let později ho pak použil jeden z nejrespektovanějších odborníků na korelace obrazu a textu W. J. T. Mitchell pro vyjádření průniku několika významných oborů dějin umění, kulturologie a literární teorie do jednotícího směru, který ve vazbě na,obrat ke kultuře z počátku 2. poloviny 20. století nazval,obratem k obrazu. V zásadě se ale dá říci, že podobně jako v Rochestru začali i na dalších akademických pracovištích používat tento nový termín jako opis zejména proto, aby se vyvarovali přílišného zahlušení,vizuální kultury sociálními aspekty na úkor všech ostatních okruhů, které v sobě vizuální studia spojují. Protože ale není podle mého názoru nějaký rozlišitelný rozdíl mezi náplní a významem pojmů vizuální kultura a vizuální studia, domnívám se, že není nutno je stavět proti sobě a že by bylo rozumné je používat substitutivně podle toho, jednáli se o subjekt pozorování (kultura) nebo o soubor metod (studia). Jejich význam ale vnímá podobně jako ostatní teoretici: Vizuální studia by (v umělecko-historických a společenských vědách) aktuálností svých problémů měla působit jako katalyzátor, jako syntetizující [ ] element. A shrnuje také posun od analýzy vzájemných relací mezi obrazem a textem, mezi obrazem a společensko-kulturními institucemi k vyčerpávajícímu výzkumu měnících se rolí obrazu v masmediální kultuře se specifickým důrazem na uměleckohistorické a kulturologické aspekty kódování, interpretace i dešifrování významu v moderních mechanických a interaktivních médiích (Vojtěchovský 2004: 27). 59

3 zkoumaná témata, jako politický kontext obrazu, způsob jeho vytvoření a jeho funkce ve společnosti, podle něj nevyčerpávají potenciál vizuálních studií (Elkins 2007: 244). 9 Negativně také zhodnotil, na jak omezenou část humanitních věd se vizuální studia zaměřují a jak málo pozornosti věnují nehumanitním oborům (Elkins 2007: 243). Součástí stejného sborníku přitom byly i texty Ladislava Kesnera, Obrazy a modely ve vědě a medicíně (Kesner 2007), a J. B. Harleye, Mapy, vědění a moc (Harley 2007), věnované přírodním a technickým oborům. Elkins zaměření vizuálních studií zpochybňoval už v roce 2003, když v rekapitulaci svého skeptického úvodu ke knize Vizuální studia ironicky vyjmenoval vizuální objekty, které už byly pod hlavičkou vizuálních studií rozebírány (bójky, krajky, bonbóny, formuláře, mapy, suvenýry, kýče atd.) (Elkins 2003: 34; Elkins 2007: 246). Samotná možnost interpretace zjevných obsahů obrazů 10 ale podle Elkinse zůstává neřešena a vizuální stránka sdělení nebo objektu je interpretována jen tam, kde se jeví jednoznačně, zapadá do politického, společenského, genderového nebo uměleckého rámce, nebo ji lze zasadit do teoretických nebo empirických souvislostí. Přestože se v současnosti i vzhledem ke směřování technologického vývoje pozornost vizuálních studií posouvá k praktickému využití vizualizace, 11 souhrn témat a postupů textů věnovaných vizualitě, který je předmětem této práce, Elkinsovy závěry v mnoha ohledech dokládá. 1. Vzorek a metoda Nevyhraněnost zdrojů a metod spjatých s vizuální oblastí, resp. přesah napříč humanitními, společenskými a uměleckými vědami vychází ze samotného chápání vizuality a její role pro zmíněné oblasti. Záběr zaměření periodik, z nichž následující analyzované texty pocházejí, je proto stejně široký. Jednak to jsou časopisy zaměřené na vizuální komunikaci a kulturu jako takovou Visual Communication; Journal of Visual Culture; věnovaná mediální komunikaci Journal of Communication Inquiry; Media, Culture and Society; European Journal of Communication; The International Communication Gazette; Cultural Studies Critical Methodologies; Convergence; Television and New Media; Journalism; i specifickým oblastem mediální komunikace, jako např. Marketing theory, Organization; Media, War & Conflict, ale také periodika věnovaná vzdělání, jako například Arts and Humanities in Higher Education, nebo psychologii American Behavioral Scientist. Periodika jsou vzhledem k předmětu práce vybírána z databáze nakladatelství SAGE, 12 kde vyšla řada klíčových textů z oblasti vizuální kultury. Cílem textu je pojmenovat a typologizovat aktuální témata spojená s vizualitou, výběr textů je proto omezen na období posledních pěti, respektive deseti let (kvůli možnému naznačení posunu tematických okruhů). Některé starší texty jsou zařazeny kvůli kontextu vývoje témat, ale jsou zmíněny jen okrajově (např. Fischman 2001; Mirzoeff 2002; Mitchell; Natharius 2004), 13 stejně jako několik textů, jež se vizuality dotýkají jen vzdáleně nebo v příliš specifických souvislostech (Bartram 2004; Cooper 2006; Dauphinée 2007; Housley 2009; Giddings 2010), z výběru byly vyřazeny texty, které se týkají vizuality, ale 60 9 V textu shrnul různé pohledy na oblast vizuální kultury a systém jejího studia. 10 Což je pro Elkinse nejdůležitější problém spojený s vizualitou. 11 Např. oblast zpracování dat, možnosti manipulace a vlivu technologií na percepci vizuálních sdělení apod. 12 Vydává odborné knihy a periodika (dostupné on-line) z oblasti humanitních, sociálních, technických a přírodních věd a medicíny. Výběr vychází ze zaměření periodik, jejich čtenosti a dostupnosti v českém prostředí. 13 Texty starší než z roku 2000 uvedeny nejsou. Např. Shields 1990 nebo Lalvani 1990.

4 Mediální Studia / Media Studies I/2013 nikoli v souvislosti s komunikací. 14 Shrnuto je na padesát textů, přes třicet nebylo do výběru zařazeno. 15 Vedle formulování témat, přístupů a pozice vizuálních studií, tedy abstraktních teoretických úvah na téma samotného vymezení postavení vizuality ve společenských vědách, se od poloviny první dekády 21. století objevuje pestré spektrum konkrétních témat, která se vizuality a jejích komunikačních možností dotýkají. Jsou to: percepce vizuální sféry (Roth 2009; Almeida 2009); vizuální stránka výtvarného umění (Castañeda 2009) a kulturní aspekty její proměny; vliv televizní kultury na představivost, mimiku, gestiku a její změny v důsledku vizuálního zprostředkování (Rolling 2007); vizuální diskurz válečného zpravodajství vizuální typizace, stereotypy (Mellor 2009; Parry 2010; Fahmy 2010); vizuální rovina senzačních zpráv, její vliv na emocionální charakter zpravodajství (Uribe Gunter 2007); kontrola vizuální složky mediálního obrazu a hyperrealita (Popp Mendelson 2010; Glynn 2009; Goodnow 2010); vizuální prostředky vytváření identity (Najjar 2007; Siibak 2010); ustálené vzorce vizuální komunikace, účinky fotografie a důsledky proměny významu vizuálních prvků pro společnost v souvislosti s technologickými změnami (Andermann 2010; Lister 2007); vizuální stránka rámování událostí, vytváření a přejímání reality na základě vizuálních sdělení (O Halloran 2008; Siibak 2010); výzkum vizuálních prvků a prostředků mediální komunikace (Pauwels 2010); vizuální vs. fyzická sféra (Hohl 2009); 3D charakter reality (Wojcieszak 2009); konvergence, prolínání vizuálních studií s filmovou vědou (Cartwright 2002); role vizuálních studií a umění v humanitních vědách apod. Texty, které se k vizualitě vztahují a jejichž přehled bude následovat, je možné rozdělit na ty, jež se soustřeďují na vizuální sdělení samotné, a to buď na jeho význam, nebo na jeho užití (v politické komunikaci, občanské žurnalistice), a na ty, které řeší vztah vizuální a verbální složky sdělení. Další typ textů má povahu metatextů a řeší způsoby výzkumu vizuální komunikace. Posledním druhem textů jsou ty, jež mají aplikovanou či normativní povahu, věnují se vizuální gramotnosti nebo hledají oborové zarámování vizuality nebo vliv technologií na vizuální kulturu viz tabulka 1. Přístup k tématu je deskriptivní a syntetický, většina textů totiž propojuje více okruhů nebo východisek, 16 kategorizace témat a metod přesto naznačuje zaměření a směřování vizuálních studií. 14 Mezi nezařazenými texty jsou např. Turner 1999; Amoore 2007; Druick 2009; Gournelos 2009; Roth 2009; Andermann 2010; Gómez-Barris S tématem vizuality souvisely jen zcela okrajově. Zařazeno nebylo také téměř dvacet textů recenzí knih, které se k vizualitě v komunikaci vztahují. 16 Takové texty jsou řazeny k okruhu, k němuž se vztahuje jejich základní myšlenka, přesahy k dalším okruhům jsou ale zmíněny. 61

5 tabulka 1: Rozdělení vybraných textů podle východisek a zaměření zaměření východiska texty vizuální sdělení užití interpretace vizuálních obsahů Mellor 2009 Andén-Papadopoulos 2008 Parry 2010 Fahmy 2010 Uribe Gunter 2007 Popp Mendelson 2010 Glynn 2009 Goodnow 2010 Cooke 2005 Frosh 2011 Broersma 2010 Coleman 2007 vizuální sdělení význam Wardle 2007 Siibak 2010 Lister 2007 vztah obrazu a textu Mendelson Wolf 2009 přesah do dalších humanitních oborů Najjar 2007 vizuální sdělení užití Cooper 2006 výzkum nástrojů vizuálních studií Bal 2005 vizuální gramotnost Hohl 2009 Giddings Kennedy 2010 Banet-Weiser Gray 2009 Zwick Dholakia 2006 přesah do dalších humanitních oborů Castañeda 2009 Housley 2009 interpretace vizuálních obsahů Chouliaraki 2008 Cyphert 2004 Wojcieszak 2009 výzkum vizuální komunikace Drechsel 2010 Rolling 2007 Roth 2009 Almeida 2009 výzkum nástrojů vizuálních studií O Halloran 2008 Buckingham 2009 přesah do dalších humanitních oborů Pauwels 2010 Pauwels

6 Mediální Studia / Media Studies I/ Vizuální sdělení: význam Nejčastějším 17 typem textů je interpretace vizuálních obsahů, konkrétně fotografie. Martin Lister popisuje několik rovin interpretace fotografických obrazů. Zabývá se významy fotografií a hyperrealitou, kterou obrazová sdělení zprostředkovávají a vytvářejí. Ptá se, kdo jejich prostřednictvím vytváří obraz reality a nakolik tento obraz odpovídá skutečnosti. Lister propojuje teoretičtější otázky s technologickými (Lister 2007). 18 Vývoj vizuality zkoumá v souvislosti s proměnou fotografie a rozebírá odlišné postoje k její roli a k jejímu významu. 19 Upozorňuje, že fotobanky a databáze rozhodují, které obrazy zůstanou zachovány, stírají rozdíly mezi významy a zbavují fotografie kontextu a sdělení. V této souvislosti se zamýšlí nad tím, jakou hodnotu má vizuální informace v informační společnosti, 20 kde už není závislá na fyzickém médiu. Přestože lidé stále žijí ve fyzickém světě, a nikoli v informačním konstruktu, prostřednictvím vizuality se mu podle Listera stále více přibližují (Lister 2007: 266). Nejpoužívanějším přístupem k vizuální stránce mediální produkce je ve sledovaných textech obsahová analýza (viz dále). Rodrigo Uribe a Barrie Gunter zkoumají úlohu vizuální části sdělení v souvislosti s proměnou formátů a jejich zpracování vizuální prostředky bulvárních obsahů sledují v britském tisku (Uribe Gunter 2004) 21 i v televizním vysílání (Uribe Gunter 2007). Obsahová analýza britského televizního zpravodajství posuzuje atributy utváření zpráv a rozebírá sledovanost ve vztahu k emocionálním obsahům pořadů. 22 Odlišuje přitom vizuální prostředky od verbálních a zvukových, které je třeba analyzovat důsledně odděleně kvůli způsobům, jakými jsou používány. Proměnou užívaných vizuálních prostředků se zabývá také Claire Wardleová. Prostřednictvím kombinace obsahové analýzy konkrétních fotografií a kvantitativní analýzy nejobvykleji používaných vizuálních vzorců zkoumá vývoj vizuální reprezentace únosů a vražd dětí v americkém tisku ve 30., 60. a 90. letech 20. století (Wardle 2007). 23 Hodnocení provádí jen na základě obrazového materiálu, aby podpořila tvrzení, že obrazy jsou klíčové pro naše vnímání okolního světa, vytváření významů a komunikaci. Také se, podobně jako řada dalších autorů, zabývá možností objektivity a pravdivého zobrazení skutečnosti. Sílu a význam fotografií odvozuje z jejich dvojího působení denotativního 24 a konotativního. 25 Realitu tak jednak zobrazují a jednak vytvářejí (Wardle 2007: 266) jak dokládá texty dalších 17 Více než polovina konkrétních textů (viz 1.2.) a více než čtvrtina všech zařazených textů: Almeida 2009; Andén- Papadopoulos 2008; Broersma 2010; Coleman 2007; Cooke 2005; Drechsel 2010; Glynn 2009; Lister 2007; Mendelson Darling-Wolf 2009; Popp Mendelson 2010; Uribe Gunter 2004; Wardle Jako např. permanentní přítomnost fotoaparátů způsobená používáním nových typů médií, do nichž je aplikace fotoaparát vestavěna. 19 Zmiňuje myšlenky Paula Froshe, podle něhož obchod s vizuálními obsahy společně s televizními obrazy vytváří vizuální prostředí a aktualizuje definici fotografie Rolanda Barthese jako sdělení bez kódu, když současné fotografie označuje za kódy bez sdělení (Lister 2007: 262). 20 Interpretuje názory N. Katherine Haylesové, podle níž se s růstem důležitosti informací forma informace stává významnější než její obsah reprezentace u vizuální informace (Lister 2007: 263). 21 Výzkum potvrzuje růst poměru vizuální složky vůči textové. 22 Např. záběry obětí živelných pohrom, zbraní nebo agrese, ale také záběry oslav, šťastných úsměvů a objetí. 23 Jedním ze závěrů studie je, že se zájem posunul od fotografií policejního zákroku a dopadení pachatelů k fotografiím rodiny obětí, což podle Wardleové musí znamenat i posun v samotném vnímání násilných trestných činů a jejich pachatelů (Wardle 2007: 280). 24 Zobrazují skutečný život. 25 Upevňují kódy, symbolické systémy a významy. 63

7 teoretiků 26 i vlastní analýzou. Růst počtu a změna charakteru fotografií se podle ní neodvíjí jen od technologického vývoje, ovlivňují je podobné faktory jako textovou část zpravodajství, které plynou z proměny charakteru kultury jako takové. 27 Odlišným tématem týkajícím se významu vizuálního sdělení je vizuální stránka identity a sebeprezentace prostřednictvím sociálních sítí, jíž se zabývá ve svém článku Andra Siibaková (Siibak 2010). Na základě kvantitativní obsahové analýzy zkoumá profilové fotky on-line komunity 28 a zabývá se profily jejích členů a vytvářenými on-line obsahy jakožto součástí identity, životního stylu a vztahů mladé generace. Shrnuje starší studie k tématu on-line identity i genderové stereotypy vizuálních sdělení a soustředí se na důvody a způsoby sebeprezentace uživatelů webových stránek Rate, 29 které mají v Estonsku značnou popularitu. 3. Vizuální sdělení: užití Většina textů se zaměřuje na užití vizuálních sdělení, nejčastěji na využívání obrazů v politické komunikaci. V textech Kevina Glynna a Trischy Goodnowové je to konkrétně boj o politickou moc (Glynn 2009; Goodnow 2010). Glynn se zabývá tím, jakou roli hrála vizuální sdělení ve vládní politice George W. Bushe klíčovým bodem jeho kampaně i vlády byla totiž kontrola a management mediálních obrazů. Při analýze těchto vizuálních sdělení se zaměřuje na odlišné přístupy uplatňované internetovými médii, nemasovým tiskem a mainstreamovými médii. 30 Hlavním předmětem jeho zájmu a analýz je válečné zpravodajství a hodnocení mediálního pokrytí války v Iráku. Goodnowová provádí sémiotickou analýzu fotografií Barracka Obamy a Hillary Clintonové, jež ve fotoesejích věnovaných oběma osobnostem uveřejnil během prezidentské kampaně v roce 2008 časopis Time, a poukazuje na odlišný způsob prezentace obou kandidátů i na vliv, jejž na podobu fotografií má předpokládané očekávání čtenářů. Úloha vizuální stránky sdělení při manipulování emocemi diváka je tématem textu Nohy Mellorové, v němž autorka shrnuje různé přístupy analyzující způsob vizuálního zprostředkování války a s ní spojeného utrpení, např. estetizaci ad. (Mellor 2009). Srovnání pokrytí války v Iráku arabskými a západními médii podle Mellorové poukázalo na význam etického přístupu ke zprostředkování utrpení zpravodajskými médii. Mellorová jmenuje i výsledky dalších analýz vizuálních a narativních aspektů informování o válce, které se objevují Sontagová 1977; Barthes 1977; Zelizer Téma obrazů násilí rozebírá ale například i text Elizabeth Dauphinéové, který vyšel v periodiku Security Dialogue. Vizualita je tu chápána jako klíčový prostředek zprostředkování smyslových vjemů bolesti a utrpení, válečných zkušeností jiných (Dauphinée 2007). 28 Jedná se o komunitu, jejíž název Siibaková překládá jako Damn, I am beautiful v originále Klubi AINULT, ilusatele inimestele. Sisemise ilu jutuga minge Said kinga? Tuff luck! (Siibak 2010: 420). 29 Členové/uživatelé stránek vzájemně hodnotí atraktivitu svých profilů, jejichž klíčovou složku tvoří právě fotografie. 30 Rozebírá, jak se kampaň promítla do zpravodajských i nezpravodajských televizních pořadů seriálů a show a při jejich sdílení a parafrázování na internetu. Prezidentskou volbu označuje Glynn za souboj spektáklů. Mediální strategie (distribuce mediálních obrazů) tvoří hlavní složku kampaně, kterou podle něj dokázala Bushova administrativa vést mimořádně systematicky. Na konkrétních kauzách dokládá dynamiku vzájemného vztahu příběhů a spektáklů, jež se podle něj vzájemně doplňují a stimulují, a v souhrnu tak pojmou veškeré myslitelné kontexty (filmové zpracování, podpora popových hvězd apod.) i paralely s historickými událostmi (Glynn 2009: ).

8 Mediální Studia / Media Studies I/2013 v médiích. 31 Také text autorů Mohameda Zayaniho a Muhammeda Ayishe (2006) se zabývá mediálním pokrytím pádu Bagdádu panarabským satelitním vysíláním a novinovým zpravodajstvím a také oni docházejí k závěru, že arabská média prostřednictvím vizuálních prvků zjednodušují pro- a proti-sadámovské dělení naprosto v souladu s převládajícím globálním mediálním pokrytím. V jiném smyslu zjednodušující je způsob estetizace války, jejž zkoumají autorky Lilie Chouliarakiová a Nahawand Al Qadriová. 32 Obrazy škod a utrpení jsou podle nich v západních i arabských médiích pojímány z hlediska obrazové, nikoli informační hodnoty. Postup západních médií autoři zdůvodňují zaběhnutými mediálními strategiemi, které znemožňují objektivní válečné zpravodajství. Možností pravdivosti a objektivity novinářského sdělení (a jeho vizuální části) se zabývá Marcel Broersma (Broersma 2010). 33 Mocenský diskurz a využití vizuality v politické komunikaci zahlcené obrazy rozebírá Paul Frosh (Frosh 2011). Shrnuje teoretický rámec tématu moci zprostředkované pohledem a obrazy; a přístup už klasických autorů (Lippmann, Foucault, Debord, Berger, Ricouer, Mitchell ad.) doplňuje výkladem vizuálních metafor (Frosh 2011). Využití i hodnocení vizuálních sdělení v politické sféře má, bez ohledu na dílčí odlišnosti nebo východiska konkrétního autora, podle Froshe poměrně jednotný přístup, který vizuální složce komunikace přikládá klíčový význam. Přestože šíře pojetí vizuálních metafor sahá od reprezentace až k metakonceptům, téma zkoumání obrazů i jejich tvůrců a diváků stále zůstává důsledně oddělováno a převažujícím způsobem čtení zůstává sémantická analýza. S tímto okruhem souvisí také téma vizuality v principech občanské žurnalistiky tedy žurnalistiky zdůrazňující demokratické principy a občansky aktivní přístup. Text Renity Colemanové rozebírá obrazové prostředky, které uplatňují grafičtí designéři a fotografové zpracovávající témata a materiály, jež vycházejí z tohoto úzce provázaného vztahu mezi novináři a občany (Coleman 2007). Colemanová se snaží na základě hloubkových rozhovorů s fotografy a designéry odpovědět na otázky, jakou roli má hrát design a fotografie v občanské žurnalistice (zapojení občanů do žurnalistiky) a jaké konkrétní prostředky využívají fotografové a designéři k tomu, aby upozornili na určitá témata, vyvolali diskuzi a aktivitu občanů. Jako jeden z hlavních problémů vidí autorka ignorování možností vizuální stránky sdělení a používání stále stejných postupů užití fotografií a grafického designu. 31 Zajímavá je informace, kterou Mellorová přebírá od Mohameda Shoumana, že panarabské noviny čerpají většinu fotografií ze zpravodajských agentur (AFP, Reuters a AP) přestože jsou zkreslující a některé události a skutečnosti naprosto ignorují, k vyvolání sympatií k iráckému civilnímu obyvatelstvu naprosto postačují. Srv. Shouman 2005; Mellor 2009: Chouliaraki 2006; Al Qadri, Nahawand A Preliminary Reading in the Coverage of the War on Iraq in Al-Ithaaat al Arabiya (ASBU bulletin), 1. (dostupný pouze v arabštině, cituje z něj Nahawand Al Quadri). 33 Broersma považuje za překvapivé, že i přes informovanost a zkušenosti s mediálními sděleními a nemožnost objektivního zprostředkování skutečnosti se stále předpokládá, že žurnalistické výstupy a veřejná prohlášení ( jejich vizuální záznam) jsou pravdivá. A nejen že tak jsou vnímána širokou veřejností, ale požadavek pravdivosti se objevuje i u některých autorů Broersma uvádí práci Nicka Daviese a Jorise Luyendijka, kteří ve svých knihách kritizují žurnalistiku za neschopnost přesného zprostředkování sociální reality. Pravdou a skutečností je přitom mediální interpretace reality, k té se veřejnost vztahuje, na tu reaguje. Odůvodnění, že se tak děje nikoli kvůli charakteru interpretovaných skutečností, ale kvůli samotné formě sdělení a interpretace reality žurnalistickému stylu, a kvůli odůvodňování přesvědčovacího charakteru diskurzu profesionální rutinou a zvyklostmi, je podle Broersmy pouhou výmluvou, která má maskovat subjektivní ráz zpravodajství, které je vždy výběrem a výkladem jednotlivců. Na základě dalších textů zpochybňuje také možnost objektivního a vyváženého válečného zpravodajství a zpravodajství z nedemokratických zemí (Luyendijk). Pochopení limitů a způsobů žurnalistické práce je možné pouze tehdy, bude-li vnímána nikoli jako diskurz popisu, nýbrž jako diskurz přesvědčování. Cílem je přesvědčit čtenáře a diváky o tom, že předkládaná sdělení jsou pravdivá. Broersma redefinuje žurnalistiku jako diskurz ovlivňování veřejného mínění, které má moc přesvědčit diváky, že jeho interpretace sociálních skutečností je oprávněná. 65

9 Třecí plochy, s nimiž se musí tvůrci nejen vizuální složky novinářských obsahů vyrovnat, zmiňuje tři 34 organizace vs. jednotlivci (reálné možnosti uplatňování novinářských postupů, zásahy do novinářské rutiny, problém atraktivity témat občanské žurnalistiky apod.), vizuální vs. verbální (estetizace a prezentace témat občanské žurnalistiky nebo převaha textu nad obrazovou složkou fotografie dokumentů namísto portrétů informátorů investigativních reportérů) a filosofické vs. praktické (obrazový materiál k abstraktním tématům nebo problém politické roviny témat). Tyto rozpory plynou z technologických změn i vlastní praxe novinářů (Coleman 2007: 31 37). 35 Větší účast veřejnosti na vytváření zpráv znamená větší zájem o jejich čtení, potenciál skutečné aktivizace veřejnosti se ale týká veškerých mediálních obsahů. Konkrétní symboly a vizuální prostředky informování o válce v Iráku rozebírá také text Richarda K. Poppa a Andrewa L. Mendelsona. Autoři se opírají o sémiotickou analýzu vizuálního zprostředkování smrti Abú Musaba al Zarkávího časopisem Time v kontextu vzorce, který Time na obálce opakovaně využil přeškrtnutí tváře. 36 Analýzu zasazují do kontextu teoretické reflexe síly obrazů, vizuálního pokrytí války v Perském zálivu a vizuální konstrukce středovýchodních nepřátel USA (Popp Mendelson 2010). Obrazy se podle nich staly klíčovými pro porozumění zprávám a vytváření emocionálních postojů. 37 Chápání mediálních sdělení ovlivnily zejména nové způsoby propojení vizuálních sdělení. Fotografie díky novým postupům vytvářejí složité struktury, jež jsou navíc v důsledku technologických změn prezentovány za změněného vnímání času i prostoru. Jsou proto daleko účinnější a mohou zprostředkovat i to, co je slovy jen těžko sdělitelné konotativní význam. 38 K ustálenému rámování a grafickému zpracování témat a ke stereotypům v zobrazování se vyjadřuje analýza fotografií z věznice Abú Ghrajb (Andén-Papadopoulos 2008). Kari Andén-Papadopoulosová hodnotí ustálené způsoby vizuálních sdělení v amerických zpravodajských médiích a diskuzi, kterou fotografie rozvinuly. Hledá odpověď na otázku, jak obrazová zpravodajská média užívají obrazů při nastolování témat a vytváření zpráv a tedy veřejného mínění. Andén-Papadopoulosová zdůrazňuje manipulativní charakter používání obrazů ve zpravodajství i záměrné využívání amatérských fotografií (kvůli vyšší míře působivosti). Původní koncept, ve kterém má vizualita pouze podporovat rámování zprávy, se podle autorky posunul k fotografii jako klíčovému sdělení. 39 Fotografie je dnes vnímána jako autonomní. Důvěra veřejnosti v pravdivost, průkaznost a důkazní hodnotu fotografií z nich tvoří prostředek vytváření agendy zpravodajství i veřejného mínění. Přesto je většina akademiků skeptických k tvrzení, že síla obrazů vynahradí kontext, a namísto toho se přiklání k názoru, že důležitý je způsob zařazení fotografií, jejich zpracování a použité narativní prostředky. Samy o sobě obrazy zjednodušující být nemusí, ale to, jak s nimi média Ilustruje je konkrétními odpověďmi novinářů. 35 Prozatím se zdá být východiskem určitý rastr (grid) uplatňovaný při strukturování informací a ilustrací, jenž umožňuje vzájemně porovnat vizuální složky témat a odpovídá vzrůstající provázanosti textové a grafické stránky sdělení. 36 Sadáma Husajna v roce 2003 a Adolfa Hitlera v roce Vycházejí z publikace KG Barnhursta a J. Nerona z roku Barnhurst, KG. Neron, J The Form of News: A History. New York: Guilford Press (Popp Mendelson 2010: 205). 38 Zatímco některé symboly jsou velmi zjednodušené, v jiných zobrazeních může hrát detail zásadní roli. Znakům, jejich znázornění a kulturním významům se proto autoři věnují v analytické části textu, kde rozebírají jednotlivé aspekty vizuálních sdělení (Mendelson 2010: ). 39 V souvislosti se skandálem fotografií mučení vězňů americkými vojáky.

10 Mediální Studia / Media Studies I/2013 nakládají, je často zjednodušujícími činí (Andén-Papadopoulos 2008: 27) 40 zpravodajství totiž dává přednost přehledným, zjednodušujícím fotografiím, jež mají spíše ilustrativní charakter, aby byl význam jednoznačný. 41 Na příkladu fotografií z Abú Ghrajb je navíc vidět, jak rozdílný efekt mají obrazy, které vznikají pro média, a obrazy, jež nemají za cíl být zveřejněny prostřednictvím médií a jak výrazný může být účinek neoficiálních záběrů v oficiálním kontextu. 42 Analýzu fotografií zobrazujících válečný konflikt provádějí také Kate Parryové, jejíž text rozebírá zobrazení izraelsko-libanonského konfliktu v roce 2006 v britském tisku (Parry 2010), a Shahira Fahmyová, která porovnává vizuální zpracování války s terorismem po 11. září v anglicky a arabsky psaném tisku (Fahmy 2010). Vzhledem k možnostem daným vývojem technologií a vzhledem k důsledkům jejich vlivu na veškeré oblasti života a komunikace je několik textů řešících vizualitu věnováno konvergenci médií. Patří sem například text Lynne Cookeové, jenž analyzuje vývoj vizuality ve zpravodajských tištěných médiích, v televizních zpravodajských kanálech a na zpravodajských webech jejich posun k rychlé vizuální prezentaci informací od 60. let 20. století až do roku 2002 (Cooke 2005). Výzkum dokládá právě sbližování vizuálních formátů různých typů médií. Cookeová rekapituluje velké množství titulů (mj. Manoviche, Nerona a Barnhursta), které se zabývají problémy, jako jsou stereotypy v zobrazování týkající se ideologií, pohlaví apod., jež se do zpravodajství promítají. Zabývá se jak strukturou rozvržením stránky/obrazovky (layoutem), poměrem hustoty textu a ilustrací a bílého místa apod., tak grafikou obrazy, fotografiemi, grafy, mapami, ilustracemi, tabulkami, animacemi atd. (Cooke 2005: 29). 4. Text vs. obraz Rozlišení vizuálních a verbálních prvků příběhů je tématem případové studie Andrewa L. Mendelsona a Fabienne Darling-Wolfové. Na článku časopisu National Geographic o Saudské Arábii ukazují na základě reakce vzorku čtenářů vzájemné působení obrazů a textu (Mendelson Darling-Wolf 2009). Výzkum probíhal formou focus groups se čtenáři, kteří měli k dispozici jen textovou, nebo jen obrazovou část, nebo kompletní článek. Závěrem je, že fotografie samy o sobě ani fotografie jako součást textu nepomáhají čtenářům vytvořit si souvislou a komplexní představu o popisovaném, ale právě naopak. 43 National Geographic přitom staví na fotoesejích/fotopříbězích jako na způsobu vytváření co nejintenzivnějšího obrazu reality. Výzkum přitom ukazuje, že fotografie jsou často zavádějícím rozptýlením soustředěnosti, které čtenáři dosahují, pokud se mohou soustředit pouze na samotný text. Autoři charakterizují časopis National Geographic a využití formátu 40 Téma rozebírají také Martin Lister a Liz Wellsová v publikaci věnované vizuální analýze z roku 2001 (Lister Wells 2001). 41 Andén-Papadopoulosová vychází z textů Barbie Zelizerové (2002, 2004), jež se dlouhodobě zabývá válečným zpravodajstvím (Andén-Papadopoulos 2008: 10). 42 Účinnost jakýchkoli takových fotografií, resp. obrazů zprostředkovaných médii, je ale možné posuzovat pouze tehdy, pokud je věnována dostatečná pozornost také obrazům a fotografiím, které nezobrazují vyhrocené, zpravodajsky zajímavé nebo informacemi nabité sdělení, a jejich interpretaci (Andén-Papadopoulos 2008: 24). 43 Čtenáři, kterým byl předložen pouze text, považovali článek za soudržný. Čtenáři, jimž byly předloženy pouze fotografie, skákali mezi jednotlivými snímky bez náznaku lineárního postupu. Čtenáři, kteří pracovali s kompletním článkem textem i fotografiemi zároveň, se vyjádřili, že působí, jako by byl složený ze dvou vzájemně soutěžících (nikoli doplňujících se) prvků, které se vzájemně přetahují o jejich pozornost: čtení textu doprovázeného fotografiemi jim bylo nepříjemné, nemohli se plně soustředit ani na jednu ze složek. Dalším ze závěrů autorů je, že čtenáři, kteří pracovali pouze s fotografiemi, měli tendenci promítnout do jejich čtení stereotypní představy ve větší míře než čtenáři, kteří pracovali jen s textem (Mendelson Darling-Wolf 2009: 808). 67

11 fotoeseje 44 a jmenují i další periodika, jež jej využívají. 45 Shrnují také teoretické postupy autorů, kteří se vyjadřují k dualitě textu a obrazu. 46 Vzhledem k tomu, že jsou fotografie pouhými výseky skutečnosti, může být ve výsledku jejich vnímání jako dokumentárního popisu reality důvodem zkreslené představy o ní. Představa vytvořená na základě textu je vyargumentovanější než dojem z fotografií, které pracují s abstrakcí a emocemi. 47 Největší problém fotografií spočívá podle autorů v tom, že jsou vnímány odděleně, aniž by v divákovi vyvolávaly představu o vztazích mezi nimi a vzájemných souvislostech mezi jednotlivými obrazy a tedy mohly vytvořit reálný pocit skutečnosti. Přestože fotografie předkládané focus groups nezobrazovaly stereotypní představy o Saudské Arábii, jejich interpretace stereotypní byla, na rozdíl od představ vytvořených na základě textů. Důvodem může být způsob, jakým jsou fotografie zpracovány a zařazeny do textu na základě svých estetických kvalit. Fotografie ale usnadňují zapamatování, podobně jako u učení. 48 Každá ze složek tedy funguje zvlášť (a je zpracovávána zvlášť), a jejich kombinace proto není syntézou interpretace textu a interpretace fotografií. Zajímavá je v souvislosti s možností nezjednodušující a nestereotypní interpretace vizuálních sdělení komiksová žurnalistika. Paradoxně zjednodušující obraz užívající větší míry abstrakce má možnost přiblížit realitu skutečnější než fotografie, protože používá dvojznačné vizuální prvky a nutí čtenáře dotvářet obraz, a tedy i souvislosti mezi jeho částmi. Text není v komiksu dominantní (někde chybí úplně). Jeho vztah k obrazové části je specifický nepopisuje, ale zprostředkovává dialog nebo vnitřní monolog. Otázce vizuálního zprostředkování identity prostřednictvím komiksu se věnuje Orayb Aref Najjarová, která se ve svém textu zabývá významem vizuality pro konstrukci identity palestinských uprchlíků (Najjar 2007). 49 Najjarová vysvětluje, že vzhledem k uměleckému způsobu ztvárnění vyžadují komiksy vnímání více vrstev sdělení, takže mohou naplno využít symboliky, zjednodušení a dalších prvků, a přitom zůstat nositeli politických názorů a kulturních hodnot (a jsou tedy důležité pro reflexi sociálního a politického dění). S výše uvedenými autory se Najjarová shoduje na tom, že emoční složku zprostředkovává obrazová část sdělení Fotoesej je v textu definován jako žánr, který prostřednictvím fotografií jejich výběru, formátu, řazení apod. zprostředkovává subjektivní sdělení fotografa za pomoci minimálních textových prostředků. 45 NGM, Picture Post, Berliner Illustrirte Zeitung, Vu, Life and Look (Mendelson Darling-Wolf 2009: 800). Rozebírají roli fotografií v příbězích kombinujících velkoformátovou dokumentární fotografii s textem namísto ilustrativního charakteru doprovodných obrázků obvyklých v jiných typech médií, kde text a fotografie fungují víceméně odděleně. Popisují způsob výběru a zpracování témat a význam fotografií v obrazovém časopise typu National Geographic. 46 Text interpretují v návaznosti na Johna Fiska a Paula Messarise jako symbolický systém znaků a fotografie jako ikony a indexy, jež mají význam důkazu o skutečnosti. (Fiske 1990; Messaris 1997). 47 Autoři navazují na starší texty k tématu. Hill, Charles A The Psychology of Rhetorical Images Pp in Defining Visual Rhetorics. Hill, C. A. Helmers, M. Eds. Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum. Lang, Annie. Potter, Robert F. Bolls, Paul D Something for Nothing: Is Visual Encoding Automatic? Pp in Media Psychology,1 (2) (Mendelson Darling-Wolf 2009: 801). 48 Texty vysvětlují, vyprávějí, popisují, označují a vykládají fotografie, které ilustrují, poukazují, upřesňují, dokládají a dokumentují text, shrnují citace W. J. T. Mitchella (1994). 49 Text by se proto dal zařadit také k tématu vizuálních sdělení, jejich významů a užití. 50 Rozebírá konkrétní výrazové prostředky užité v komiksu a vysvětluje jejich význam a kulturní hodnoty. K upřesnění souvislostí využívá texty z oblasti antropologie, teorie kultury a mediální komunikace i vizuálních studií (Najjar 2007: 266).

12 Mediální Studia / Media Studies I/ Výzkum vizuální komunikace Možnosti využití kreativních vizuálních metod hodnotí David Buckingham. Podobně jako ostatní zmiňovaní autoři zdůrazňuje rozšíření záběru výzkumu na vizuální složku sdělení, která je v čím dál větší míře zastoupena při kvalitativní analýze v rámci sociálněvědného výzkumu (využívá obrázků, fotografií, kresby nebo videa). Metoda výzkumu má korespondovat s jeho předmětem, zaměření na vizualitu se tedy přirozeně prosazuje zejména ve zkoumání vizuálních médií. Vizuální metody ale začínají nacházet čím dál širší uplatnění také v dalších oblastech například v marketingové komunikaci, výzkumu trhu, hodnocení uměleckého vzdělání, v psychologii apod. Buckingham se snaží odpovědět na otázku, jsou-li data získaná vizuálními metodami přesnější a vhodnější než data získaná jinak a jaké jsou možnosti jejich interpretace (Buckingham 2009: 235). Zpochybňuje výhody empirických dat, ale zmiňuje i problémy vizuálního výzkumu. V rámci výčtu možností a specifik vizuální analýzy se objevuje např. větší autenticita a okamžitost reakce, jež u jiných typů výzkumů bývají omezeny. Luc Pauwels se zaměřuje na výzkum on-line médií, konkrétně vizuálních možností a prostředků webových stránek (Pauwels 2005). Internet používá nejen jako předmět zkoumání, ale také jako prostředek svého výzkumu. V mnoha původních studiích je podle něj analýza on-line obsahů nejčastěji textová, což neodpovídá charakteru internetu jako média používajícího audio i vizuální prostředky. Prosazuje proto analýzu hybridní, jež by zohlednila veškeré složky sdělení i jejich vzájemné vztahy (Pauwels 2005: 610). 51 Možnosti výzkumu prostřednictvím vizuálních metod a význam vztahu slova a textu o několik let dříve rozebrala v souvislosti s politickým diskurzem také Mieke Balová (Bal 2005). Za klíčový označuje Balová požadavek etického jednání přenesený na etické zobrazování. Stejně jako řada dalších autorů 52 odkazuje ke článku Toma Mitchella, který vyšel v druhém čísle periodika Journal of visual culture 53, věnovaném problematice studia vizuální kultury. Vznik periodika i Mitchellovy texty byly pro ustavení vizuálních studií v počátcích první dekády 21. století i jejich pozdější reflexi zásadní. Velká část textů zkoumajících vizuální prvky sdělení vychází ze sémiotické analýzy, kterou společně s dalšími přístupy využívá i řada autorů hodnotících význam vizuálních sdělení. Kay L. O Halloranová posuzuje různé typy analýz vycházející ze zkoumání jazyka a textu multimodální analýzu mediálního diskurzu srovnává O Halloranová s dalšími teoretickými i praktickými přístupy 54 (O Halloran 2008: 470). Vizuální sémiotickou analýzu marketingové strategie reklam na panenky provádí Danielle Almeidaová, podle níž design, reklamní obrazy a marketing promítají do hraček aktuální sociální obsahy a dělají z hraček ikony konzumního způsobu života, zosobňující stereotypní představy o trendech, kulturních i sociálních skutečnostech (Almeida 2009). V textu se dotýká také vizuální gramotnosti (viz 6.), která je podle ní jedinou možností, jež může vést k odhalení těchto stereotypů a kritickému vnímání mediální produkce. Benjamin Drechsel využívá sémiotickou analýzu k prozkoumání vizuálních prvků utváření politické mediální ikony Berlínské zdi 51 V textu z roku 2010 se Pauwels zabývá potenciálem vizuálního výzkumu plynoucím z propojení různých přístupů, technik a interpretačních rámců. Snaží se provést co nejpřesnější výčet zdrojů a materiálů, způsobů jejich zpracování, vyhodnocení a prezentace, i veškerých metodologických hledisek, nezaměřuje se ale na mediální obsahy, prosazuje komplexní využití vizuálního výzkumu v sociálněvědních oborech (Pauwels 2010). 52 Jay Jay Castañeda Banet-Weiser Gray Drechsel Mitchell Bal 2005: Užití digitální technologie umožňující detailnější sémantickou a ideologickou interpretaci při analýze manipulace obrazu, při analýze uplatnění konkrétních programů zpracovávajících obrazovou, grafickou a střihovou složku apod. 69

13 (Drechsel 2010). Moc vizuálního sdělení plyne z jeho významu pro kolektivní paměť. Drechsel pracuje s pojmem mediální ikona, 55 kterou definuje jako společensky sdílený obraz spojený s formou přijetí, rituály a kolektivním vnímáním. Vychází z kulturálních studií, jež se dlouhodobě zabývají kolektivní pamětí a jejím utvářením. 6. Vizuální gramotnost Dalším širším okruhem témat spojených s vizualitou je vizuální gramotnost, možnosti a meze interpretace vizuálních sdělení a povědomí o způsobech jejich využití, manipulace a stereotypizace. Etická hlediska zkoumá Lilie Chouliarakiová. Shrnuje významné teoretické texty o úloze vizuality v kritickém pohledu na média (Jeana Baudrillarda a Jürgena Habermase) 56 a rozebírá roli vizuality v současné kultuře a její význam pro etiku mediální komunikace (Chouliaraki 2008). Chouliarakiová považuje za důležité neoddělovat představy o podobě světa od otázek jejich studia. Cílem by podle ní mělo být vytvořit analytický jazyk použitelný pro analýzu televizní produkce a hyperreality, kterou televizní produkce vytváří tím, že zprostředkovává vztah diváků ke vzdáleným skutečnostem a vytváří jejich estetické i etické cítění, aniž by vyvolávala jakoukoli aktivní účast (Chouliaraki 2008: 848). Nástroji analýzy komplexních vztahů médií a jednotlivců, a ekonomických vazeb, které je ovlivňují, se zabývají Sarah Banet-Weiserová a Herman Gray (Banet-Weiser Gray 2009). Význam růstu role vizuality dokládají výší investic plynoucích do nových technologií, jež podporují vizuální prvky sdělení jejich produkci i mediaci. Technologie způsobují zahlcení obrazy a vytvářejí nejistotu (není jisté, co znamenají ani jaký k nim mají diváci vztah). Banet-Weiserová a Gray proto hledají ukotvení pro model reprezentace. Jako vhodný teoretický rámec nabízejí politickou, resp. kulturní ekonomii, protože produkované obrazy mají výrazný vliv na realitu, resp. hyperrealitu. Lidé už nevnímají obrazy jako reálné a autoři se proto ptají, čemu diváci věří, když nevěří tomu, co vidí. Pokud má vizualita v současné společnosti dominantní postavení, je třeba se ptát, koho, kdy a za jakých podmínek ovládá. 57 Konkrétní důsledky virtuální reality a jejího vlivu na vnímání fyzických specifik, jako jsou tělo, prostor nebo pohyb, rozebírají Seth Giddings and Helen W. Kennedyová (Giddings Kennedy 2010). Jde jim zejména o vliv videoher na televizní kulturu, zkoumají, jak herní konzole, které pracují s pocitem prostoru a pohybu v něm, proměnily vizuální obsahy televize. Problematiku zasazují do kontextu fenomenologie tělesnosti Maurice Merleau-Pontyho. Různé dimenze mediálního sdělení analyzuje také Magdalena E. Wojcieszaková (Wojcieszak 2009). Rozlišuje vizuální, jazykovou a zvukovou stránku televizního zpravodajství, jejichž kombinace vytváří dojem prožitku. Vizualitu je podle jejího názoru potřeba posuzovat vždy v kontextu jazyka a zvuku, jež spoluvytváří sdělení a jeho vjem. Problematiku řeší v kontextu fotožurnalistiky a v rámci hlubšího teoretického rámce 58 vývoje významů a funkce obrazů v mediálních sděleních. Mediální obsahy posuzuje na základě Ikonizace Berlínské zdi podle něj probíhala prostřednictvím jejího architektonického, kinematografického, fotografického a vizuálního pojetí. 56 Zmiňuje také výklady dalších teoretiků, kteří k Habermasovi nebo Baudrillardovi odkazují. 57 Zejména kvůli množství obrazů je třeba redefinovat jejich význam. Navazují na Nicolase Mirzoeffa a W. J. T. Mitchella a rozebírají konkrétně, jaký je vztah mezi médii a okrajovou kulturou, médii a válkou, tělem a jeho zobrazením (Mirzoeff 1999; Mitchell 1987; Mitchell 2006; Banet-Weiser Gray 2009: 15). 58 Barnhurst Becker Berger Craig Darling-Wolf Hartley Newton Schwartz Zelizer 2005.

14 Mediální Studia / Media Studies I/2013 obsahové analýzy rámování útoku z 11. září a hurikánu Cathrine v amerických zpravodajských stanicích. 59 Otázky zůstávají stejné jako u Andrewa L. Mendelsona a Fabienne Darling-Wolfové nebo Richarda K. Poppa: jaký je vztah fotografií ke skutečnosti a textu a nakolik jejich působení ovlivňuje čtení textu a naopak? Otázky se ale týkají většího množství výrazových prostředků, jako titulků a textu v audiovizuálním formátu, dění v pozadí a roli reportéra, použití statické fotografie a pohyblivých obrázků, poměru audio-, narativní a vizuální složky apod. Stejně jako Elizabeth Dauphinéová dochází k závěru, že obrazy mnohdy vypovídají o tom, co by slovy bylo sdělitelné jen těžko. Detlev Zwick and Nikhilesh Dholakia zdůrazňují úlohu televize a potřebu zkoumat vizuální stránku sdělení audiovizuálních formátů namísto tisku (Zwick Dholakia 2006). Zabývají se vlivem internetu na vývoj vizuality, konkrétně možností sledování vývoje trhu. Permanentní zobrazení vývoje trhu na obrazovkách televizí a počítačů trh ontologicky zpřístupnilo. 60 Autoři se také zabývají estetizací vizualizace a manipulací pozorností a říkají, že vizualita vytváří samostatný nezávislý svět, živoucí organizmus vztahů a dějů, který je následně předmětem pozorování. Jak se jeví, záleží na tom, jestli je analyzován jako celek, nebo po částech (Zwick Dholakia 2006: 55). Zatímco otázka studia vizuální kultury a potenciálu vizuálních studií vzhledem k možnosti interpretace mediálních obrazů širokými vrstvami obyvatelstva zajímala mediální studia už v samém počátku, kdy se jejich rámec působení teprve ujasňoval (např. Fischman 2001), v současnosti získává možnost vzdělání v oblasti vizuality odezvu v širším okruhu humanitních věd. Nutnost prozkoumat možnosti a způsoby vytváření vizuální gramotnosti je tak tématem nejen na média orientovaných periodik. Iván Castañeda se zabývá vztahem vizuální kultury, dějin umění a humanitních věd, resp. způsobem jejich propojení pro účely výuky a kritiky kultury (Castañeda 2009). Vizuální gramotnosti se věnuje celá řada starších textů (například celé číslo časopisu American Behavioral Scientist z r. 2004), 61 jež zdůrazňují potřebu mediálního vzdělávání způsobů percepce, povědomí o možnostech manipulace, vnímání estetických stránek atd. Praktické aspekty vizuality a vizuální gramotnost, jako schopnost využívat vizuální nástroje a následně je také interpretovat, řeší například Dale Cyphertová, která rozebírá různé možnosti vizualizace a jejich význam pro (ne)srozumitelnost komunikace (Cyphert 2004). Možností vizualizace informací a jejich prožitku, konkrétně vyvoláváním fyzických zážitků prostřednictvím vizuálních prvků využitých v designu webových stránek, se zabývá Michael Hohl. Hohl zkoumá možné důsledky různého využití vizuálních prvků (Hohl 2009). Zabývá se zejména digitálními technologiemi a tvrdí, že i přes předpoklady postupného zneviditelnění elektronických médií v důsledku vývoje technologie zůstává vizuální stránka klíčová. Proti očekávání je tak například vizualizována hudba a naprosto zásadní potenciál získává grafický design. 62 Hohl se zabývá i konkrétními aplikacemi, webem 2.0, vztahem vyváženosti informační a estetické kvality, interaktivitou, vytvářením virtuálních prostředí a aktivit, a zdůrazňuje potřebu zvýšit povědomí o vizualitě, která bez ohledu na množství a podobu předávaných informací zprostředkovává vždy spíše emotivní než kognitivní zážitky. 59 CNN, MSNBC a FOX News (Wojcieszak 2009: 459). 60 Stalo se tak díky vizuální logice obrazovky (Zwick Dholakia 2006: 41). 61 Natharius Galician Navazuje na články Lva Manoviche (Manovich 2002; Manovich 2007); Hohl 2009:

15 7. Vizuální studia: rámec a role Rozsáhlejším okruhem témat je také oblast vizuální kultury, což je aktualizované označení výtvarného, resp. vizuálního umění. Například William Housley analyzuje vizuální narativitu ve výtvarném umění z pohledu sociologického (Housley 2009). Zmiňovanou národní identitu a její zobrazování prostřednictvím komiksu 63 analyzuje v rámci uměleckých a narativních postupů a jejich interpretace. Vizualita jako reprezentace dominantní kultury i prostředek jejího odmítání je také tématem Nicholase Mirzoeffa. Zasazuje pojem vizuality do kontextu historie vizuální kultury, rozebírá její definice, připomíná zásadní teoretiky i texty a předkládá zhodnocení dosavadního vývoje teorie vizuality a vizuálních studií (Mirzoeff 2006). Na reflexi prapočátků vizuálních studií navazuje formulováním klíčových témat spojených s vizualitou, které plynou z pojetí vizuality v moderní západní kultuře a vizuální studia hodnotí ve vztahu k teorii umění. Významná část textů k otázkám posunu od výtvarné teorie k vizuálním studiím, resp. od výtvarné kultury k vizuální, vyšla už v první polovině první dekády 21. století. Většina teoretiků vnímá tento vývoj jako přirozený, zmiňují různé roviny zkoumání vizuality a souvisejících témat, od obecných konstatování rámce spojeného s vizualitou až po konkrétní otázky specifických typů médií nebo důsledků pro vnímání. 64 Právě takovým tématem se zabývají také dva další texty, jež rozebírají vizualitu ve vztahu k tělesnosti a vnímání času. Je to jednak text Roberta Coopera, jednak starší text Roba Bartrama (Cooper 2006; Bartram 2004). Coopera zajímá sebekonstituce, vnímání sebe sama prostřednictvím tělesnosti a její vizualizace hermeneutické zpřítomňování a rekonstruování člověka prostřednictvím vizuality; Bartram vychází z fenomenologie a spojuje vizualitu a tělesnost s vnímáním času. Aktuální zůstává vztah vizuálních a kulturálních studií, pro která je analýza vizuální sféry v souvislosti s médii zásadní, vzhledem k vlivu médií na společnost, její rituály, normy i výtvory. Důležitý je v tomto ohledu text Jamese Haywooda Rollinga, jenž rozebírá otázku konstrukce identity v rámci dominantní vizuální kultury. Rolling se zabývá vlivem vizuální kultury na utváření představ jedince o sobě i o svém okolí, zkoumá vizuální rovinu sebeprezentace, znovupotvrzování stávajícího uspořádání společnosti prostřednictvím vizuálních kódů a vlivy přenášenými na společnost skrze vizualitu (Rolling 2007). 65 Text opírá o řadu pro vizuální studia zásadních teoretických prací a ve velké míře tak rekapituluje problematiku vizuality v médiích. 8. Shrnutí Problematika vizuality a vizuální složky komunikace v posledních letech zaznamenala posun od teoretických ke konkrétnějším tématům. 66 Namísto ujasňování rámce, přístupů a postavení vizuálních studií a předmětu jejich zkoumání, které se na začátku 21. století zdálo být nevyčerpatelné, se mediální vědci, odborníci na vizualitu, sociologové, psychologové, antropologové i teoretici umění pustili do analyzování specifických otázek, jež Viz Najjar 2007: Např. Mitchell 2003; Mitchell 2002; Jay 2003; Mirzoeff 2002; Fischman 2001; Bell Důležité je pro něj porozumění společnosti, resp. její vizuální kultuře, podložené vzděláním v oblasti vizuality provázané se zkoumáním každodennosti archeologií vizuální kultury. 66 Více jak polovina ze zařazených textů: Almeina Andén-Papadopoulos Bell Coleman Cooke Dauphinée Drechsel Fahmy Giddings Glynn Gómez-Barris Goodnow Harley Hohl Housley Chouliaraki Kesner Lister Mellor Mendelson Darling-Wolf Najjar Parry Popp Rolling Roth Siibak Uribe Gunter Uribe Gunter Wardle Wojcieszak Zwick Texty věnované výzkumu vizuálních prvků sdělení: Buckingham O Halloran Pauwels 2005.

16 Mediální Studia / Media Studies I/2013 jsou s vizualitou spojeny. Přesto lze souhlasit s Jamesem Elkinsem, že se teorie vizuální kultury a komunikace, ať už je konkrétní postup a teoretické zázemí jakékoli, v naprosté většině nepouští do skutečně nových nebo překvapivých témat jak dokládá tento text a přiložená tabulka. Zůstává u společensky zajímavých otázek vztahu vizuality a politické komunikace, stereotypů zobrazování a potvrzování stávajícího uspořádání společnosti, věnuje se analýze metod zkoumání vizuálních sdělení a vztahu obrazové a textové (případně zvukové) složky, vizuální gramotnosti a možnosti kritické reflexe percepce vizuálních sdělení, vizuální kultuře jako rozšířenému poli výtvarného umění nebo problematice konvergence v rovině technologické i společenské. 67 Přestože je analýze těchto témat věnována pozornost opakovaně, většina textů na problémy a jejich souvislosti pouze upozorňuje a do jakéhokoli přesahu, kritických teorií nebo odvážnějších formulací konkrétních řešení a možného vývoje se nepouští. Posun lze zaznamenat spíše v zaměření na specifické technologie, vizuální zprostředkování dat a reálné důsledky rostoucího významu vizuální složky sdělení. Pozitivní je pak rostoucí míra pozornosti, jež je věnována oblasti pro mediální studia klíčové je jí vizuální gramotnost jako stále významnější součást mediální gramotnosti. PhDr. (1981) je doktorandkou na Katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zabývá se výtvarnou kritikou a výtvarným uměním v médiích. Její doktorský projekt je zaměřený na proměnu české výtvarné publicistiky po roce Literatura Almeida, Daniele Where have all the children gone? A visual semiotic account of advertisements for fashion dolls. Pp in Visual Communication, 8 (4). cgi/content/abstract/8/4/481 ( ). Amoore, Louise Vigilant Visualities: The Watchful Politics of the War on Terror. Pp in Security Dialogue, 38 (2). ( ). Andén-Papadopoulos, Kari The Abu Ghraib torture photographs: News frames, visual culture, and the power of images. Pp in Journalism, 9 (1). content/abstract/9/1/5 ( ). Andermann, Jens State Formation, Visual Technology and Spectatorship: Visions of Modernity in Brazil and Argentina. Pp in Theory Culture Society, 27 (7 8). ( ). Asthana, Sanjay Patriotism and its Avatars: Tracking the National-Global Dialectic in Indian Music Videos. Pp in Journal of Communication Inquiry, 27 (4). com/content/27/4/337 ( ). Bal, Mieke The Commitment to Look. Pp in Journal of Visual Culture, 4 (2). vcu.sagepub.com/cgi/content/refs/4/2/145 ( ). 67 Politická témata jsou formulována médii a jsou předmětem umělecké reflexe i teorie kultury. 73

17 Banet-Weiser, Sarah Gray, Herman Our Media Studies. Pp in Television New Media, 10 (1) (publ. online ). ( ). Bartram, Rob Visuality, Dromology and Time Compression: Paul Virilio s New Ocularcentrism. Pp in Time Society, 13 (2/3). ( ). Bell, Desmond Practice Makes Perfect? Film and Media Studies and the Challenge of Creative Practice. Pp in Media Culture Society, 26 (5). ( ). Broersma, Marcel The Unbearable Limitations of Journalism: On Press Critique and Journalism s Claim to Truth. Pp in International Communication Gazette, 72 (1). ( ). Buckingham, David Creative visual methods in media research: possibilities, problems and proposals. Pp in Media Culture Society, 31 (4). ( ). Cartwright, Lisa Film and the digital in visual studies: film studies in the era of convergence. Pp in Journal of Visual Culture, 1 (1). ( ) Castañeda, Iván Visual Culture, Art History and the Humanities. Pp in Arts and Humanities in Higher Education, 8 (1). ( ). Chouliaraki, Lilie Watching 11 September: The Politics of Pity. Pp in Discourse and Society, 15 (2 3). Chouliaraki, Lilie The Spectatorship of Suffering. London: Sage. Chouliaraki, Lilie The Aestheticization of Suffering on Television. Pp in Visual Communication, 5 (3). Chouliaraki, Leilie The media as moral education: mediation and action. Pp in Media Culture Society, 30 (6). ( ). Coleman, Renita Picturing civic journalism: How photographers and graphic designers visually communicate The Principles of Civic Journalism. Pp in Journalism, 8 (1). ( ). Cooke, Lynne A visual convergence of print, television, and the internet: charting 40 years of design change in news presentation. Pp in New Media Society, 7 (1). ( ). Cooper, Robert Making Present: Autopoiesis as Human Production. Pp in Organization, 13 (1). ( ). Cyphert, Dale The Problem of PowerPoint: Visual Aid or Visual Rhetoric? Pp in Business Communication Quarterly, 67. ( ). Dauphinée, Elizabeth The Politics of the Body in Pain: Reading the Ethics of Imagery. Pp in Security Dialogue, 38 (2). ( ). Davis, Lennard J. Smith, Marquard Editorial: Disability Visuality. Pp in Journal of Visual Culture, 5 (2). ( ). Drechsel, Benjamin The Berlin Wall from a visual perspective: comments on the construction of a political media icon. Pp in Visual Communication, 9 (1). cgi/content/abstract/9/1/3 ( ). 74

18 Mediální Studia / Media Studies I/2013 Druick, Zoë Dialogic Absurdity: TV News Parody as a Critique of Genre. Pp in Television New Media, 10 (3). ( ). Elkins, James Visual Studies: A Skeptical Introduction. New York: Routledge. Elkins, James Sbohem vizuální kulturo. Pp in Možnosti vizuálních studií, Obrazy texty interpretace. Eds. Filipová, Marta Rampley, Matthew. Brno: Barrister a Principal. Fahmy, Shahira Contrasting visual frames of our times: A framing analysis of English- and Arabic-language press coverage of war and terrorism. Pp in International Communication Gazette, 72 (8). ( ). Filipová, Marta Úvod. Pp in Možnosti vizuálních studií, Obrazy texty interpretace. Eds. Filipová, Marta Rampley, Matthew. Brno: Barrister a Principal. Filipová, Marta Rampley Matthew Možnosti vizuálních studií, Obrazy texty interpretace. Brno: Barrister a Principal. Fischman, Gustavo E Reflections About Images,Visual Culture and Educational Research. Pp in EDUCATIONAL RESEARCHER, 30. ( ). Fiske, John Introduction to Communication Studies. London: Routledge. Frosh, Paul Framing Pictures, Picturing Frames: Visual Metaphors in Political Communications Research. Pp in Journal of Communication Inquiry, 35 (2) (publ. online ). ( ). Galician, Mary-Lou Introduction: High Time for Dis-illusioning Ourselves and Our Media: Media Literacy in the 21st Century, Part II: Strategies for the General Public. Pp American Behavioral Scientist, 48 (2). ( ). Giddings, Seth Kennedy, Helen W Incremental Speed Increases Excitement: Bodies, Space, Movement, and Televisual Change. Pp in Television New Media, 11 (3). ( ). Glynn, Kevin The 2004 Election Did Not Take Place: Bush, Spectacle, and the Media Nonevent. Pp in Television New Media, 10 (2) (publ. Online ) com/cgi/content/abstract/10/2/216 ( ). Gómez-Barris, Macarena Visual Testimonies of Atrocity: Archives of Political Violence in Chile and Guatemala. Pp in Journal of Visual Culture, 9 (3). Goodnow, Trischa Visual Bias in Time s The Great Divide : A Semiotic Analysis of Clinton and Obama Photographs. Pp in American Behavioral Scientist, 54 (4). (publ. online ) ( ). Gournelos, Ted Othering the Self: Dissonant Visual Culture and Quotidian Trauma in United States Suburbia. Pp in Cultural Studies Critical Methodologies, 9. (publ. online ). ( ). Harley, J. B Mapy, vědění a moc. Pp in Možnosti vizuálních studií, Obrazy texty interpretace. Eds. Filipová, Marta Rampley, Matthew. Brno: Barrister a Principal. Hartley, J The politics of pictures: The creation of the public in the age of popular media. New York: Routledge. Hohl, Michael Beyond the screen: visualizing visits to a website as an experience in physical space. Pp in Visual Communication, 8 (3). abstract/8/3/273 ( ). Housley, William Visions of Wales: Visual Artists and Cultural Future. Pp in Cultural Sociology, 3(1). ( ). 75

19 Jay, Martin Cultural relativism and the visual turn. Pp in Journal of Visual Culture, 1. ( ). Jay, Martin Introduction to Show and Tell. Pp in Journal of Visual Culture, 4(2). ( ). Kenney, Keith Moriarty, Sandra E Visual Communication: A Taxonomy and Bibliography. Visual Communication Bibliography. Kesner, Ladislav Vizuální teorie. Jinočany: HH. Kesner, Ladislav Obrazy a modely ve vědě a medicíně. Pp in Možnosti vizuálních studií, Obrazy texty interpretace. Eds. Filipová, Marta Rampley, Matthew. Brno: Barrister a Principal. Lalvani, Suren Photography and the Industrialization of the Body. Pp in Journal of Communication Inquiry, 14 (2). ( ). Lister, Martin Wells, Liz Seeing Beyond Belief: Cultural Studies as an Approach to Analysing the Visual. Pp in Handbook of Visual Analysis. Eds. Van Leeuwen, T. Jewitt, C. Londýn: Sage. Lister, Martin A Sack in the Sand: Photography in the Age of Information. Pp in Convergence, 13 (3). ( ). Manovich, Lev The Anti-Sublime Ideal in Data Art. art2.doc ( ). Manovich, Lev TATE Lecture. ( ). Mellor, Noha War as a Moral Discourse. Pp in International Communication Gazette, 71 (5). ( ). Mendelson, Andrew L. Darling-Wolf, Fabienne Readers interpretations of visual and verbal narratives of a National Geographic story on Saudi Arabia. Pp in Journalism, 10 (6). ( ). Messaris, Paul Visual Persuasion: The Role of Images in Advertising. Thousand Oaks: SAGE. Mirzoeff, Nicolas An introduction to visual culture. New York: Routledge. Mirzoeff, Nicholas Ghostwriting: working out visual culture. Pp in Journal of Visual Culture, 1 (2). ( ). Mirzoeff, Nicholas On Visuality. Pp in Journal of Visual Culture, 5 (1). ( ). Mitchell, W. J. T Iconology: Image, text, ideology. Chicago: University of Chicago Press. Mitchell, W. J. T Picture Theory: Essays on Verbal and Visual Representation. Chicago: University of Chicago Press. Mitchell, W. J. T Showing Seeing: A Critique of Visual Culture. Pp in Journal of visual culture, 1 (2). ( ). Mitchell, W. J. T Responses to Mieke Bal s Visual Essentialism and the Object of Visual Culture : The Obscure Object of Visual Culture. Pp in Journal of visual culture, 1 (3). ( ). Mitchell, W. J. T What do pictures want? The lives and loves of images. Chicago: University of Chicago Press Najjar, Orayb Aref Cartoons as a Site for the Construction of Palestinian Refugee Identity: An Exploratory Study of Cartoonist Naji al-ali. Pp in Journal of Communication Inquiry, 31 (3). ( ). Natharius, David The More We Know, the More We See: The Role of Visuality in Media Literacy. Pp in American Behavioral Scientist, 48 (2). content/abstract/48/2/238 ( ). 76

20 Mediální Studia / Media Studies I/2013 Newton, J The burden of visual truth: The role of photojournalism in mediating reality. Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum. O Halloran, Kay L Systemic functional-multimodal discourse analysis (SF-MDA): constructing ideational meaning using language and visual imagery. Pp in Visual Communication, 7 (4). ( ). Parry, Kary A visual framing analysis of British press photography during the 2006 Israel- Lebanon conflict. Pp in Media, War & Conflict, 3 (1). Pauwels, Luc Websites as visual and multimodal cultural expressions: opp.ortunities and issues of online hybrid media research. Pp in Media Culture Society, 27 (4). sagepub.com/cgi/content/refs/27/4/604 ( ). Pauwels, Luc Visual Sociology Reframed: An Analytical Synthesis and Discussion of Visual Methods in Social and Cultural Research. Pp in Sociological Methods & Research, 38 (4). ( ). Popp, Richard K. Mendelson, Andrew L X -ing out enemies: Time magazine, visual discourse, and the war in Iraq. Pp in Journalism, 11 (2). content/abstract/11/2/203 ( ). Rolling, James Haywood, Jr Visual Culture Archaeology: A Criti/Politi/cal Methodology of Image and Identity. Pp in Cultural Studies Critical Methodologies, 7 (1). ( ). Roushanzamir, Elli Lester Represent Iran Chimera Veil of Iranian Woman and Processes of U.S. Textual Commodification: How U.S. Print Media. Pp in Journal of Communication Inquiry, 28 (1). ( ). Roth, Lorna Home on the Range: Kids, Visual Culture and Cognitive Equity. Pp in Cultural Studies Critical Methodologies, 9 (2) (publ. online ). com/cgi/content/abstract/9/2/141 ( ). Schwartz, D Objective representation: Photographs as facts. Pp in Picturing the past: Media, history and photography, Ed. Brennen, Bonnie Hardt, Hanno. Urbana: University of Illinois Press. Shields, Vickie Advertising Visual Images: Gendered Ways of Seeing and Looking. Pp in Journal of Communication Inquiry, 14 (2). refs/14/2/25 ( ). Shouman, Mohamed Photos of the Iraq Invasion in Arab Newspapers. Pp in The American Invasion of Iraq: Images and Destiny. Ed. Belqaziz, Abdellah. Beirut: Centre for Arab Unity Studies. Siibak, Andra Constructing masculinity on a social networking site. Pp in Young, Nordic Journal of Youth Research, 18 (4). ( ). Sturken, Marita Cartwright, Lisa Studia vizuální kultury. Praha: Portál. Sontag, Susan On Photography. New York: Farrar, Straus and Giroux. Turner, Grame Tabloidization, journalism and the possibility of critique. Pp in International Journal of Cultural Studies, 2 (1). ( ). Uribe, Rodrigo Gunter, Barrie Research Note: The Tabloidization of British Tabloids. Pp in European Journal of Communication, 19 (3). ( ). Uribe, Rodrigo Gunter, Barrie Are Sensational News Stories More Likely to Trigger Viewers Emotions News than Non-Sensational News Stories?: A Content Analysis of British TV. Pp in European Journal of Communication, 22 (2). content/refs/22/2/207 ( ). 77

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět mediální výchova byl vytvořen ze stejnojmenného průřezového tématu. Má blízkou

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

product placement a jeho vliv při umístění v audiovizuálních pořadech

product placement a jeho vliv při umístění v audiovizuálních pořadech product placement a jeho vliv při umístění v audiovizuálních pořadech Martin Kalista KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2011 1 Publikace byla vydána ve spolupráci s vysokou školou B.I.B.S., a.s. Martin Kalista

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení Výtvarná výchova umožňuje žákům poznávat okolní i vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností. Je součástí vzdělávací oblasti

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova

Více

METODICKÝ LIST PRVNÍ SOUSTŘEDĚNÍ STRUKTURA MARKETINGOVÝCH KOMUNIKACÍ. B_Smak

METODICKÝ LIST PRVNÍ SOUSTŘEDĚNÍ STRUKTURA MARKETINGOVÝCH KOMUNIKACÍ. B_Smak Ročník/semestr METODICKÝ LIST PRVNÍ SOUSTŘEDĚNÍ STRUKTURA MARKETINGOVÝCH KOMUNIKACÍ B_Smak Zápočet doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. Cílem prvního tématického celku je definovat základní historické vývojové

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

Redakce titulu. Albrechtova střední škola, Český Těšín, p.o. Označení materiálu (přílohy):

Redakce titulu. Albrechtova střední škola, Český Těšín, p.o. Označení materiálu (přílohy): Číslo projektu: Název projektu: Subjekt: Označení materiálu (přílohy): CZ.1.07/1.1.24/02.0118 Polygrafie v praxi Albrechtova střední škola, Český Těšín, p.o. Prezentace Redakce titulu Autor: Mgr. MgA.

Více

Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích

Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Srpen 2011 1 Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Shrnutí Předkládaná

Více

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Bezpečný internet : chraňte sebe i svůj počítač / Mojmír Král -- První vydání Praha : Grada Publishing, a.s., 2015 -- 183 stran ISBN 978-80-247-5453-6

Více

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Úvod do audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Představení předmětu Organizace přednášek a cvičení Ukončení předmětu

Více

Masová média. 3 ročník učebních oborů / U3A, U3B Vytvořeno Srpen 2013 Autor materiálu. Ročník studia/třída

Masová média. 3 ročník učebních oborů / U3A, U3B Vytvořeno Srpen 2013 Autor materiálu. Ročník studia/třída Masová média Mediální výchova Masová média VY_32_INOVACE_02_02_01 Prezentace obsahuje vysvětlení pojmu masová média, stručnou historii televize, novin, rozhlasu a internetu. Žáci se zamyslí nad významem

Více

Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP)

Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP) Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP) Provedení obálky a titulní strany je jednotné podle směrnice rektora č.2/2009 a pokynu děkana č. 6/2009. Tisk obálky a vazbu zajistí

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Volitelný předmět Společensko-vědní seminář tvoří neoddělitelnou součást všeobecného vzdělání a je základem rozvoje klíčových dovedností

Více

Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků - viz předmět Výtvarná výchova

Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků - viz předmět Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Volitelné předměty - Umění a kultura Výtvarná tvorba Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Výtvarná tvorba je vzdělávací

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Mediální výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu Mediální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Mediální výchova Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Mediální výchova Obsah předmětu Mediální výchova byl vytvořen propojením a upravením obsahů části

Více

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu?

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Slavomíra Ferenčuhová Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Příspěvek vznikl díky podpoře GAČR, projekt P404/12/2531 Kolektivní

Více

Doc. PhDr. Ivana Švarcová CSc Ing. Tomáš Rain Ph.D.

Doc. PhDr. Ivana Švarcová CSc Ing. Tomáš Rain Ph.D. Doc. PhDr. Ivana Švarcová CSc Ing. Tomáš Rain Ph.D. Osnova Cíl a metodika práce Web Life Style Komparace edukačních konceptů Cíl a metodika práce Autoři deduktivně vybírají klíčové rozdíly vzdělávání v

Více

Výtvarná výchova - 3. období

Výtvarná výchova - 3. období Výtvarná výchova - 3. období Učivo Výstupy Kompetence Průřezová témata Metody a formy Rozvíjení smyslové citlivosti Prvky vizuálně obrazného - linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality, textury;

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník kritické, poslouchání a pozorování mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě rozlišování zábavních

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

STUDIJNÍHO PROGRAMU ŽURNALISTIKA

STUDIJNÍHO PROGRAMU ŽURNALISTIKA Univerzita Palackého volomouci INOVACE STUDIJNÍHO PROGRAMU ŽURNALISTIKA s ohledem na aktuální stav informační společnosti, digitalizaci mediální sféry a rozvoj mediální gramotnosti Katedra žurnalistiky

Více

základní pojmy z redakční přípravy periodického tisku II.

základní pojmy z redakční přípravy periodického tisku II. Číslo projektu: Název projektu: Subjekt: Označení materiálu (přílohy): CZ.1.07/1.1.24/02.0118 Polygrafie v praxi Albrechtova střední škola, Český Těšín, p.o. Prezentace základní pojmy z redakční přípravy

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc.

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc. Diplomový seminář 1 Akademický rok 2008/2009 Vybrané metodologické otázky 1. Hierarchie pojmů 2. Věcná a formální struktura práce 3. Základní metody zkoumání a výkladu 4. Etika Hierarchie pojmů Pojmy (resp.

Více

NOVINÁŘSKÁ CENA Fórum kvalitní české žurnalistiky

NOVINÁŘSKÁ CENA Fórum kvalitní české žurnalistiky NOVINÁŘSKÁ CENA Fórum kvalitní české žurnalistiky pořádá: hlavní partner: partneři: Novinářská práce má důležitý význam pro fungování a rozvoj demokratické společnosti. Nadace Open Society Fund Praha

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

SEKCE IVU SDRUK. Činnost sekce

SEKCE IVU SDRUK. Činnost sekce SEKCE IVU SDRUK Činnost sekce INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ záplava informací kritické myšlení celoživotní vzdělávání společnost znalostí INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ 7. ročník konference Informační

Více

Obsah ČÁST I JAK SE UCHÁZET O ZÁKAZNÍKY NA WEBU KAPITOLA 1

Obsah ČÁST I JAK SE UCHÁZET O ZÁKAZNÍKY NA WEBU KAPITOLA 1 Obsah O autorech 11 Poděkování 13 Předmluva 15 Úvod 17 Proč byste se měli přečíst tuto knihu 17 Co tato kniha obsahuje 18 Jak používat tuto knihu 19 Zpětná vazba od čtenářů 20 Errata 20 ČÁST I JAK SE UCHÁZET

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Předmět: Hudební umění

Předmět: Hudební umění Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební obor Hudební obor je realizován v povinném předmětu hudební umění a v případě zájmu studentů v kroužcích či volitelných seminářích. Vyučovací

Více

6.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

6.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 6.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1.stupeň Předmět výtvarná výchova je na prvním stupni vyučován od prvního do pátého ročníku 2 hodiny týdně. Výtvarná výchova je realizována prostřednictvím

Více

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace Vyhodnocení dotazníku k doplňování knihovního fondu 2014 Cílem dotazníkového šetření, které probíhalo od října do konce prosince 2014 na webových stránkách knihovny, bylo především zjistit, jaké vědní

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

V. Průřezová témata a jejich zastoupení v ročnících

V. Průřezová témata a jejich zastoupení v ročnících V. Průřezová témata a jejich zastoupení v ročnících Osobnostní a sociální výchova - (1.-5. ročník) Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Informační architektura (IA)

Informační architektura (IA) Informační architektura (IA) informační architekt - nové informační povolání velmi mladá vědní disciplína: termín IA poprvé použil v roce 1976 Richard Saul Wurman. IA chápal jako vědecky podložené umění

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

KULT / DVOUOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ I KOMBINOVANÉ

KULT / DVOUOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ I KOMBINOVANÉ KULTUROLOGIE KULT KULT / DVOUOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ I KOMBINOVANÉ I. cyklus KULT022001 / 204. Základy kulturologie 2/- Zk -/- KULT022002 / 206. Přehled kulturolog. koncepcí Borecký 2/- Zk

Více

Sociální a lidská komunikace

Sociální a lidská komunikace Sociální a lidská komunikace Mgr. Ludmila Fonferová Osnova aktualizovaná dne 14. 10. 2011 Podmínky hodnocení aktualizované ke dni 19.10.2012 Učební cíl: Seznámit studenty se sociální a lidskou komunikací

Více

inovován v rámci projektu od ak. roku 2010/11 inovován v rámci projektu od ak. roku 2010/11 inovován v rámci projektu od ak.

inovován v rámci projektu od ak. roku 2010/11 inovován v rámci projektu od ak. roku 2010/11 inovován v rámci projektu od ak. Nově vytvořené / inovované kurzy v INSPOT: Seznam inovovaných předmětů v - zimní semestr: K inovaci stávajícího kurzu/anotaci nového KA Zkratka Název předmětu kurzu: č. 5, č. 6 KSA/UDSA1 Úvod do studia

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Na počátku března 2011 zasáhlo Japonsko jedno z nejsilnějších zemětřesení, jaké kdy bylo zaznamenáno. Následná

Více

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Sociologie II Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Témata LS Sociální vyloučení, chudoba, sociální inkluze a exkluze. Marginalizace. Proměny práce a zaměstnání Identita etnických menšin-

Více

Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled

Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled ČJL-9-1-01 Žák odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji - 9.r.

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení

Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení INFORMATIKA VOLITELNÝ PŘEDMĚT Informatika - ve znění změn platných od 1.9. 2013 (doplnění klíčových kompetencí) Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Informatika.

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Gymnázium Cheb brána na VŠ (čtyřletý vzdělávací program)

Gymnázium Cheb brána na VŠ (čtyřletý vzdělávací program) Gymnázium Cheb brána na VŠ (čtyřletý vzdělávací program) Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika a výpočetní technika čtyřletý cyklus Obsahové, časové a organizační vymezení Ve vyučovacím předmětu

Více

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU Předmět Předmět bude sloužit zejména k prohlubování zájmu žáků 9. tříd a rozvíjení dovedností týkajících se práce s textem, plnění

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Informatika 6. ročník Zpracovala: Mgr. Ivana Kubátová Vyhledávání informací a komunikace ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost

Více

Nabídka seminářů pro 7.A a 3.B ve školním roce 2015/2016

Nabídka seminářů pro 7.A a 3.B ve školním roce 2015/2016 Nabídka seminářů pro 7.A a 3.B ve školním roce 2015/2016 Studenti si volí semináře s celkovou dotací 4 hodiny týdně. Nabízené semináře mají dotaci 1 hodinu, resp. 2 hodiny týdně. Student si tedy může navolit

Více

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Představení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová ÚISK FF UK

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

OBSAH PREZENTACE. O Media Masteru. Kontakty

OBSAH PREZENTACE. O Media Masteru. Kontakty OBSAH PREZENTACE O Media Masteru Představení zastoupených médií TV Barrandov Kino Barrandov Barrandov Plus Týden Instinkt Sedmička Exkluziv Interview Animáček Top dívky Popcorn Marketing sales media PR

Více

Metodika SWOT analýzy

Metodika SWOT analýzy Metodika SWOT analýzy Praha, 7. 1. 2011, 23:42 Strategické řízení firmy využívá pro svá rozhodování několik analýz. K těm nejvíce známým patří SWOT analýza. Její význam je neoddiskutovatelný, neboť její

Více

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ Josef Basl, Ústav pro informace ve vzdělávání Praha Čtenářská gramotnost žáků v České republice byla dosud zjišťována v rámci dvou mezinárodních

Více

4.9.70. Logika a studijní předpoklady

4.9.70. Logika a studijní předpoklady 4.9.70. Logika a studijní předpoklady Seminář je jednoletý, je určen pro studenty posledního ročníku čtyřletého studia, osmiletého studia a sportovní přípravy. Cílem přípravy je orientace ve formální logice,

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE ČÁST I. TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE 1. Jazyk, metafory a teorie rodinné terapie 1.1 Systemický přístup 1.2 Sociální konstruování 1.2.1 Sociální konstrukce a fakta 1.3 Narativní terapie 1.3.1 Příběhy

Více

PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Petr Korviny Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Ústav distančního vzdělávání Klíčová slova: elearning,

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Architektura a environmentální vzdělávání. Tomáš Kažmierski

Architektura a environmentální vzdělávání. Tomáš Kažmierski Architektura a environmentální vzdělávání Tomáš Kažmierski Člověk si zdokonaluje svůj vlastní svět a příroda se mu čím dál častěji stává pouhou kulisou. Při troše štěstí ji sleduje při pohledu z okna nebo

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY UČEBNÍ OSNOVY 10. 1 Dramatická výchova Časová dotace 1. ročník 1 hodina 2. ročník 1 hodina Celková dotace na 1. stupni jsou 2 hodiny. Charakteristika: Třída se dělí na skupiny

Více

Je podnětem pro firmy a instituce, které mají zájem navázat spolupráci v uvedených směrech.

Je podnětem pro firmy a instituce, které mají zájem navázat spolupráci v uvedených směrech. Tato nabídka prezentuje odborné zaměření, nabízené služby, vybrané dosažené výsledky a reference Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i.. Je podnětem pro firmy a instituce,

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

MS Project jako nástroj pro analýzu spolehlivosti

MS Project jako nástroj pro analýzu spolehlivosti MS Project jako nástroj pro analýzu spolehlivosti Petr Kolář 1. Představení aplikace MS Project Manažeři, kteří koordinují plánování, průběh a hodnocení libovolných projektů, jsou nuceni pracovat s velkým

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

DEFINICE PODLE TZURIELA

DEFINICE PODLE TZURIELA DYNAMICKÉ VYŠETŘENÍ DEFINICE PODLE TZURIELA způsob diagnostiky, jež se uskutečňuje prostřednictvím aktivního učení, sleduje vnímání dítěte, jeho učení, přemýšlení a řešení problémů Celý proces se zaměřuje

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely 2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI, autor Ing. K.

Více

Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce

Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce 1 Způsob zpracování práce Práce bude odevzdána ve stanoveném termínu, a to ve dvou formách: a) Dva výtisky ve svázané podobě dle uvážení studenta

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: v 1. 3. ročníku 1

Více

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

Terminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Terminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Terminologie ve výzkumu Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metoda = návod, způsob, cesta, jak něco poznat, něčeho docílit Kroky vedoucí k určitému cíli musí být zdůvodnitelné Objektivně přiměřené

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941K/81, Gymnázium všeobecné ( osmileté ) Obor: 7941/41, Gymnázium všeobecné ( čtyřleté ) Učební osnovy pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium Vzdělávací

Více

MEDIÁLNÍ SEMINÁŘ Mediální seminář - ve znění změn platných od 1.9.2013 (doplnění průřezových témat)

MEDIÁLNÍ SEMINÁŘ Mediální seminář - ve znění změn platných od 1.9.2013 (doplnění průřezových témat) MEDIÁLNÍ SEMINÁŘ Mediální seminář - ve znění změn platných od 1.9.2013 (doplnění průřezových témat) Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační V předmětu Mediální seminář je realizován

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho

Více

Volitelné předměty Informační a komunikační technologie

Volitelné předměty Informační a komunikační technologie Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Informační a komunikační technologie Informatika Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Informatika je

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

E-LEARNINGOVÁ OPORA PŘEDMĚTU PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ ORDINACE ZUBNÍHO LÉKAŘE Kateřina Langová, Jana Zapletalová, Jiří Mazura

E-LEARNINGOVÁ OPORA PŘEDMĚTU PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ ORDINACE ZUBNÍHO LÉKAŘE Kateřina Langová, Jana Zapletalová, Jiří Mazura E-LEARNINGOVÁ OPORA PŘEDMĚTU PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ ORDINACE ZUBNÍHO LÉKAŘE Kateřina Langová, Jana Zapletalová, Jiří Mazura Anotace Příspěvek popisuje novou koncepci výuky předmětu Programové vybavení ordinace

Více

5.8.3 Dramatická výchova. Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň

5.8.3 Dramatická výchova. Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň 5.8.3 Dramatická výchova Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň Dramatická výchova je doplňujícím předmětem vzdělávací oblasti Umění a kultura. V hodinách dramatické výchovy se žáci seznamují

Více