Chebská pamětní síň aneb Kamenná Píseň o Nibelunzích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Chebská pamětní síň aneb Kamenná Píseň o Nibelunzích"

Transkript

1 Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / Chebská pamětní síň aneb Kamenná Píseň o Nibelunzích Zbyněk Černý Prolog Psal se 15. květen 1942, když Franz Josef Klier 1 dokončil ve svém bytě v Májové ulici vzpomínky na budování Chebské pamětní síně věnované padlým v první světové válce. Byl nejvyšší čas, neboť vrchní štábní lékař ve výslužbě dovršil sedmdesátého třetího roku svého života a do hledání zmizelého času se vkrádala stále větší nejistota. Jeho obava, zda dílo tak pracně utvářené neztratí svého opodstatnění, zda nepřijde vniveč samotná idea Pamětní síně, byla nanejvýš opodstatněná. Generace zakladatelů nezadržitelně vymírala a potenciální nástupci si zažívali vlastní válku. Bylo možné jen doufat, že se časem někdo k odkazu Pamětní síně přihlásí či jej alespoň připomene. Právě pro historika či nehistorika sepsal Franz Klier několik stránek vzpomínek a shromáždil řadu dokumentů, aby onen pochopil cíl jejich mnohaletého úsilí. Následujícího květnového dne předal Klier svůj text a balíček písemností řediteli archivu dr. Heribertu Sturmovi, který jej uzamkl ve skříni určené pro Chebskou pamětní síň. 2 Historie Pamětní síně bezesporu nejambicióznějšího projektu občanské společnosti chebských Němců v meziválečném období sahá do jednoho z březnových dnů roku Tehdy se Georg Kummerer ( ), majitel továrny na výrobu keramických kamen v Chebu, svěřil v ordinaci doktora Kliera se svou vizí Síně slávy 3 zasvěcené chebským padlým ve světové válce. Bezprostřední impuls k těmto úvahám dal dopis z 27. února 1923, v němž Kuno Helmfeld nabízel městu ke koupi nemovitosti na Františkánském náměstí náležející k velkostatku sv. Klára. Konkrétně se jednalo o sýpku, kostel, klášterní budovy, někdejší starou věznici a hradní příkop mezi klášterem a zdí okresní finanční správy a to vše za Kč. 4 Kummerer, podobně jako řada dalších, jen s velkou nevolí sledoval chátrající stavbu barokního kostela sv. Kláry považovanou i přes její neutěšený stav za klenot města. Právě tento objekt se mu zdál nanejvýš příhodný k vybudování Síně slávy, kde by bylo možné pietně uctít mrtvé vojáky a poděkovat za navrátivší se. 5 Sám Kummerer byl naplněn vděčností za to, že 1 Franz Josef Klier byl do Chebu převelen v roce Srov. Státní okresní archiv Cheb (dále SOkA Cheb), Fond č. 9 Pamětní síň Cheb (dále jen PSCH), inv. č. 41, kart. č. 1, Franz Klier Beitrag zur Geschichte der Egerländer Gedenkhalle (dále Beitrag), s Tamtéž, s Původně se památník měl nazývat Síň slávy (Ruhmeshalle), což bylo okresním hejtmanem Bedřichem Hejdou zamítnuto. Oficiálním název tak zněl Pamětní síň (Gedenkhalle). Po roce 1930 Chebská pamětní síň (Egerländer Gedenkhalle). Dr. Hejda byl bezesporu kontroverzní osobností Čechy vnímaný jako protičeský, Němci jako protiněmecký. Jeho přísnost až na hraně despotismu se dostala i na projednávání Národního shromáždění Československého dne 14. ledna Srov: Společná Česko-slovenská digitální parlamentní knihovna. Zdroj: [cit ]. 4 Gemeinde-Amtsblatt für die Stadt Eger 4, 1923, s Georg Kummerer podle svých vlastních slov uvažoval o vybudování pomníku padlým ve sv. Kláře již od roku Srov. SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten für ein Konzept zur Chronik (dále jen Vorarbeiten), s. 3 a 22.

2 192 Historické statě Zbyněk Černý Hlavní průčelí kostela sv. Kláry okolo roku SOkA Cheb. se mu domů vrátil syn Karl, poručík chebského 73. pěšího pluku, nadosmrti poznamenaný ztrátou nohy. Myšlenka Síně slávy Kliera nadchla. Ještě téhož večera sepsal na popud Kummerera článek Eine Anregung. Gedenkhalle für die im Weltkriege Gegallenen in Eger, který se oba pánové rozhodli zanést do redakce novin Egerer Zeitung a Egerland. Dne 16. března 1923 se článek v novinách Egerer Zeitung skutečně objevil a záhy následovaly další. 6 Iniciativa začala nabývat konkrétnější podoby. Texty v patosním duchu vyzývaly Chebany k uctění památky padlých hrdinů vlasti a k vytvoření Pamětní síně přímo v srdci Chebska, tedy v samotném městě Chebu. Jména mrtvých pak měla být vytesána do mramoru, aby nebyla již nikdy zapomenuta. Autor se rovněž obracel na spolky (zejména pěvecké, hasičské, vojenské a turnery) a představitele města, aby projekt podpořili a dále propagovali. Odhodlanost, organizační schopnost a všeobecná obliba Georga Kummerera vedla k tomu, že zakrátko shromáždil kolem sebe okruh lidí odhodlaných dosáhnout stanoveného cíle. Jako obecní zastupitel požíval značné autority a jako předseda prvního válečného spolku v Chebu tzv. Černých veteránů 7 měl mezi vysloužilci mnoho přátel. Dne 23. března uspořádal Kummerer kamarádské posezení ve vinárně Zum ewigen Licht (U věčného světla), kde obeznámil přítomné se svým záměrem Pamětní síně a nastínil situaci kolem prodeje někdejšího kláštera klarisek. 8 Přítomní pánové došli k závěru, že je čestnou povinností města Chebu koupit klášterní objekty a umožnit přebudování kostela sv. Kláry na Pamětní síň. Vyjá- 6 Stejný článek (Gedenkhalle für die im Weltkriege Gegallenen in Eger) byl, ovšem tentokrát v nezkrácené podobě, publikován v obdeníku Egerland z , s. 8. Další výzva následovala v Egerer Zeitung. Za vzor zde byl dáván přístup karlovarské radnice při záměru vybudovat pomník padlým v první světové válce. 7 Spolek vysloužilých vojáků v Chebu (Verein gedienter Soldaten in Eger) byl založen v roce Mezi účastníky byl např. Karl rytíř von Catinelli, plukovník, Eduard Bittner a Josef Renner, velkoobchodníci v Chebu, Franz Josef Klier, štábní lékař, Putschögl, velkostatkář, Karl Painz, cukrář, Andreas Michl, nižší

3 Chebská pamětní síň aneb Kamenná Píseň o Nibelunzích 193 dřili rovněž odhodlání založit k tomuto účelu fond a získat do něj Kč. Když se v podvečer společnost rozcházela, měla před sebou jasně vytyčený úkol: vyvinout na městskou radu a obecní zastupitelstvo soustředěný tlak a přimět je ke koupi kostela sv. Kláry. Založení Výboru pro zřízení Pamětní síně Dne 9. května 1923 bylo učiněno na policejním komisařství v Chebu oznámení o založení výboru, který prostřednictvím sbírek, dobrovolných darů, společenských akcí apod. usiluje o zřízení fondu na vybudování Pamětní síně pro padlé, zemřelé a ztracené vojáky z úzkého i širokého Chebska. 9 Na zakládajícím shromáždění konaném 3. května byl předsedou výboru jmenován Georg Kummerer. 10 Výbor vznikl pouhý den po zasedání městského zastupitelstva, kde se jedním z hlavních bodů jednání stala koupě nemovitostí na Františkánském náměstí. 11 Diskuse, která se kolem tohoto bodu rozpoutala, dala tušit, že vývoj celé záležitosti bude mnohem komplikovanější než se zprvu zdálo. Založení výboru se tak stalo taktickou záležitostí deklarující odhodlanost jít za svým cílem. Po tři hodiny bublala na dnešním zasedání obecního zastupitelstva řečnická bouře okolo koupě Helmfeldských realit na Františkánském náměstí v Chebu, psaly noviny Egerer Zeitung o jednání na radnici 15. května Již déle jak čtvrt roku probíhala nejrůznější sezení, na nichž se zvažovaly všechny případné eventuality spjaté s koupí nemovitostí. Klika okolo chebského starosty Maxe Künzela byla nabídce rodiny Helmfeldů příznivě nakloněna a zamlouvala se jí i představa Pamětní síně v kostele sv. Kláry. Jinak tomu ovšem bylo u sociálnědemokratické frakce zastupitelů v čele s druhým místostarostou Adamem Heinrichem. Znepokojovala je zejména výše kupní částky, která by podle jejich mínění značně zatížila obecní rozpočet a přispěla tak k nárůstu zadluženosti města. Jako předseda Stavebního výboru vystoupil během zasedání s obhajobou koupě Georg Kummerer. Pokusil se přítomné přesvědčit, že se jedná o výhodnou transakci, která se časem bezesporu zúročí. Po výčtu ocenění jednotlivých realit zaměřil svou pozornost na kostel sv. Kláry a Františkánské náměstí. Apeloval na zachování jednoho z nejkrásnějších zákoutí starobylého Chebu a obnovu chátrajících památek, které by měly být chloubou města. V případě kostela informoval o záměru vybudovat v jeho zdech Pamětní síň věnovanou padlým chebským vojákům ve světové válce a napravit tak skutečnost, že se v Chebu doposud na uctění padlých synů vlasti nemyslelo. Pokud by město s projektem památníku souhlasilo, zavázala by se již existující komise pro zbudování síně shromáždit na rekonstrukci a opravu kostela z darů a sbírek Kč. Rovněž Státní památkový úřad v Praze přislíbil, pod podmínkou, že kostel bude majetkem města, uvolnit subvenci ve výši Kč na jeho restaurování a obnovu. Investice města do objektu měla tak činit pouhých Kč. Sociálnědemokratické zastupitele ovšem Kummerer nepřesvědčil. Během hlasování se vyjádřilo patnáct zastupitelů pro a dvacet proti zakoupení realit. 13 Okolnosti kolem koupě sv. Kláry a vybudování Pamětní síně se staly stěžejním tématem následujících měsíců. Noviny plnily články pranýřující zaslepenost a neprozíravost zapoštovní úředník, Alois Schmidt, odborný učitel a další. Srov. SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s. 3 9 SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 44, kart. č Tamtéž. Žádost o povolení výboru byla policejnímu komisařství předložena 28. dubna Srov. SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 43, kart. č Gemeinde-Amtsblatt für die Stadt Eger 4, 1923, s Egerer Zeitung z , s Gemeinde-Amtsblatt für die Stadt Eger 4, 1923, s a Egerer Zeitung z , s. 4.

4 194 Historické statě Zbyněk Černý Dvorní průčelí kostela sv. Kláry okolo roku SOkA Cheb. stupitelstva a znovu vypočítávaly výhody plynoucí ze zisku nemovitostí. Volaly po zachování pamětihodností na Františkánském náměstí a připomínaly kolik krásných zákoutí přišlo díky laxnosti ze strany města vniveč. Také myšlenka pomníku padlým se setkala s mimořádným ohlasem. Vybudujeme v krásné barokní stavbě symbol chebské věrnosti a vděčnosti, vybudujeme chebskou Walhallu, vyzývali autoři článků a žádali veřejnost o podporu našich nejlepších mužů bojujících za správnou věc. 14 Kummerer zdaleka nepovažoval situaci za ztracenou. Na neděli 3. června svolal do zasedacího sálu Obchodní a živnostenské komory v Chebu velké shromáždění občanů, na něž pozval vedle svých spolupracovníků všechny významné osobnosti chebské společnosti nakloněné myšlence zbudování Pamětní síně. Na zasedání se dostavil starosta Chebu Max Künzel, plukovník Franz Josef Zedtwitz, dvorní rada Karl Siegl, plukovník Karl Catinelli, arciděkan Johann Ott, budoucí chebský starosta dr. Alfons Heinrich, vrchní účetní rada Stephan Itz, vrchní stavební rada ing. Josef Pascher, stavitel Georg Kreuzer a mnozí další. 15 Kummerer zahájil jednání stručným přehledem o dosavadním vývoji celé záležitosti a zaměřil se na výčet finančních položek spjatých s rekonstrukcí kostela. Opravu střechy, podlahy, chóru, oken a dveří a zvěčnění tří tisíc jmen padlých v černém mramoru vyčíslil na Kč. V duchu idealismu spjatého s počátkem všech velkých věcí předpokládal od pozůstalých finanční příspěvek (100 Kč na jednoho padlého), který by v konečném součtu vynesl Kč. 16 Kapitán Rudolf Schönecker představil činnost a potenciál sbírkové komise, jež by působila nejen v Chebu, ale také ve všech jedenácti doplňovacích oblastech chebského 73. pěšího pluku. Starosta Max Künzel i plukovník Franz Josef Zedtwitz vyjádřili ze své strany maximální podporu projektu. 17 Následující sobotu 9. června zasedal výbor s jediným cílem, vytvořit promyšlenou a akceschopnou strukturu sdružení. Vzhledem k nesmírně rozsáhlému záběru činnosti bylo nutné rozdělit úkoly do jednotlivých okruhů a ty svěřit specializovaným podvýborům. Tak byl ustanoven podvýbor pro propagaci a tisk, jehož předsedou se stal chebský radní prof. Alfons Heinrich ( 1926) a členy například štábní rada dr. Franz Josef Klier či vedoucí Chebské hospodářské komory kapitán Karl Kumpert. Předsedou finančního podvýboru byl jmenován vrchní účetní rada a chebský radní Stephan Itz, zábavního podvýboru ředitel okresní věznice kapitán Eugen Drobnik ( 1926). Později se v souvislosti s činností komise vyprofilovaly další podvýbory jako stavební, kde aktivně působil vrchní stavební rada ing. Josef Pascher, umě- 14 Egerer Zeitung z , s. 4; Egerländer Tageblatt z , s Celkem 51 osob. Srov. SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 43, kart. č. 1, zápis jednání z Při předpokladu padlých vojáků. Tamtéž. 17 SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 43, kart. č. 1.

5 Chebská pamětní síň aneb Kamenná Píseň o Nibelunzích 195 Předseda výboru Georg Kummerer (v popředí), lékárník Petr Mark (vzadu), stavitel Karel Pascher (sedící) a kapitán Walter Lehrl (v košili) kontrolují opravu fasády hlavního průčelí kostela sv. Kláry, SOkA Cheb. lecký či ženský. 18 Během jednání přišel Alfons Heinrich s důležitou myšlenkou, aby potřebná částka ke koupi kostela byla získána prostřednictvím ručitelů. Upozornil na fakt, že v případě koupě kostela městem bude zapotřebí mít již otázku financování Pamětní síně vyřešenou. Ve stejné době byla rovněž zřízena u Chebské spořitelny a u Chebského spořitelního a záložního spolku konta, na něž mohli členové výboru zasílat příspěvky a občané peněžní dary. Výbor se nyní zaměřil na uzavření dohody s manželi Helmfeldovými, zejména s Hannou Helmfeldovou. Jednání byla náročná a značně komplikovaná, stížena komunikací s českou zprostředkovatelskou kanceláří zastupující oba manžele. Problém tkvěl v podmínce, kterou si Helmfeldové dali, totiž že kostel musí být prodán se všemi nabídnutými realitami, nikoliv zvlášť. Zástupci výboru se proto snažili zamezit prodeji třetí osobě a korigovat výši ceny. Dne 9. listopadu 1923 obdržela chebská radnice od Výboru pro zřízení Pamětní síně dopis, v kterém oznamoval, že se s Hannou Helmfeldovou dohodl na prodeji velkostatku sv. Klára za Kč. Zároveň Hanna Helmfeldová pověřila výbor jednáním o prodeji s termínem nabídky do 30. listopadu Výbor opět zdůraznil, že poskytne městu Cheb za kostel sv. Kláry Kč a sežene na jeho opravu a přeměnu na Pamětní síň další prostředky. Kostel pak po dokončení pomníku přejde do majetku města. Na zasedání městského zastupitelstva 18 Mezi nejvýznamnější členy výboru patřili např. dr. Alfred Bernardin, ředitel spořitelny, Eduard Bittner, obchodník, Franz Dallendörfer, Anton Luft, chebský radní a odborný učitel, Wenzel Löbl, odborný učitel, Mark Hans, zámečník, Josef Reichel, odborný učitel, Josef Renner, hejtman pluku, Christoph Riess, učitel, Franz Scharnagel, učitel tělocviku, Alois Schmidt ( 1926), profesor chebské Rolnické a lesnické školy, ing. Albert Trötscher, stavitel. Všichni jmenovaní z Chebu. Srov. SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s. 4.

6 196 Historické statě Zbyněk Černý Předseda výboru Georg Kummerer (s hůlkou) obhlíží demolici zděných příček v kostele sv. Kláry, SOkA Cheb. 20. listopadu se znovu proti koupi ohradili představitelé sociálnědemokratické frakce. Zcela oprávněně upozornili, že cena se příliš nezměnila, neboť některé položky byly z nabídky vyňaty. Rovněž předání záležitosti české pražské kanceláři se jim zdálo přinejmenším nekorektní. Pomyslným jazýčkem na misce vah se tak stala nabídnutá částka Výboru pro Pamětní síň. Oproti květnu shledali zastupitelé, že je finanční zajištění ze strany výboru garantované a přistoupili tedy na prodejní nabídku Helmfeldů zprostředkovanou výborem. 19 Dne 29. listopadu 1923 byla definitivně uzavřena kupní smlouva. Podle ní přecházel někdejší klášter sv. Klára 1. prosince 1923 v pět hodin odpoledne za Kč do vlastnictví města Chebu. K této částce přispěl Výbor pro zřízení Pamětní síně jako náhradu za kostel sv. Kláry Kč. 20 Se zástupci města pak uzavřel dohodu, podle které měl výbor jako jediný právo opravit kostel a přebudovat jej na Síň slávy pro padlé, zemřelé a ztracené vojáky Chebska ve světové válce Pamětní síň na základě ujednání přejde do vlastnictví města Chebu, a to teprve tehdy, až výbor oznámí její dokončení a městská rada se o tom osobně přesvědčí. Do té doby disponuje příslušný starosta města Chebu členským a hlasovací právem ve Výboru Pamětní síně. Výbor tak dosáhl své první mety. Ale jak Damoklův meč nad ním visel nyní dluh Kč a hlavní investice teprve čekaly. 19 Gemeinde-Amtsblatt für die Stadt Eger 9, 1923, s Výbor přispěl městu také Kč jako odškodnění za dům č. p. 20. Tamtéž. 21 SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s. 5.

7 Chebská pamětní síň aneb Kamenná Píseň o Nibelunzích 197 Budování finančního zázemí Na základě garančního fondu, v němž se zavázalo ručit pětadvacet osob a korporací, 22 získal výbor od Chebské spořitelny potřebnou hotovost na příspěvek městu. Chebský stavitel Albert Trötscher odhadl náklady renovace kostela na Kč. Výbor tedy svou aktivitu zaměřil na obstarávání finančních prostředků. V první řadě začal budovat členskou základnu, neboť nejstálejší příjem plynul z členských příspěvků. Propagační podvýbor zahájil mohutnou agitaci s cílem založit místní pobočky v obcích a městech celého Chebska a získat jejich prostřednictvím aktivní spolupracovníky. 23 S žádostmi o finanční podporu se obrátil na všechny zástupce politického okresu, obce Chebska a odnože Eghalanda Gmoi(n). Výbor na základě předchozího příslibu Státního památkového úřadu v Praze zažádal o subvenci na rekonstrukci a restaurování kostela sv. Kláry. Založena byla rovněž Zlatá pamětní kniha pro všechny přeživší vojáky Velké války z Chebska. Za vepsání jména do této knihy se vybíral nejnižší poplatek 5 Kč a zisk putoval do fondu Pamětní síně. Časopisy a noviny zaplňovaly opakované výzvy k zasílání darů a příspěvků na budování Pamětní síně a zahájeny byly pouliční sbírky, společenské akce a prodeje suvenýrů ve prospěch síně. V tomto ohledu vynikala zejména aktivita ženské odnože výboru. Ženská odnož Výboru pro zřízení Pamětní síně Hlavní zdrojem financování výboru se staly roční příspěvky členů ve výši 3 Kč. Tato částka nemohla pokrýt výdaje, které s přestavbou kostela neustále narůstaly. Zadlužený výbor se proto zoufale snažil získat do pokladny jakýkoliv přísun finančních prostředků. Na podzim roku 1924 přišel Franz Klier na zasedání ve vinárně Zum ewigen Licht s myšlenkou zřídit ženskou odnož výboru. Přepokládal, že by se tak zapojil do projektu širší okruh obyvatel, než tomu bylo doposud. Mužský šovinistický hlas zazněl vzápětí: Jen si nic nezačínat se ženami! 24 Klier přesto se svou manželkou Margaretou dal dohromady čtyřicet dva adres majetných i nemajetných žen z Chebu a pozval je písemně na zasedání do kavárny Egerländer Kaffe. Dorazilo jich stěží sedm. Přesto jim Klier vyložil ideu zřízení Síně slávy pro padlé chebské vojáky ve světové válce a nastínil, v čem by spočívala jejich role. Dámy nadšené touto myšlenkou přislíbily, že na příští zasedání přivede každá dvě až tři další ženy. O osm dní později zaplnilo malý salónek Egerländer Kaffe celkem čtyřiadvacet žen. Během krátkého jednání došlo k založení Ženské odnože Výboru Pamětní síň 25 a volbě předsednictva. První předsedkyní byla jmenována paní Berta Knirschová, vdova po majorovi a sestra poslance Josefa Mayera, a druhou předsedkyní a pokladní výše jmenovaná Margareta Klierová. 26 Dne 2. října JUDr. Alfred Windischgrätz z Tachova, z Chebu Anton Michl, Georg Gschihay, Christoph a Hans Schmidtovi, JUDr. Karl Oeffer, Josef Kaffecker, Ing. Ernst Brandsch, Oskar Baumann, Franz Heinrich, Andreas Biedermann, Kastrup & Swetlik, Josef Lorenz, Moritz Weis, Karl Ernst Köhler, Josef Mayer, Karl Schmidt, Ernst Gschihay. Dále z Františkových Lázní Eugen Loimann a Max Wolf, z Chlumečku Walter Uebel, z Kopanin Franz Josef Zedtwitz, z Rájce Josef Kraus, ze Svatého Kříže Karl Putschögl, z Okrouhlé Heinrich Oehmichen a konečně Erwein Hartwig Nostizt z Chlumku. Srov. Karl Kumpert, Die Gedenkhalle des Egerlandes, Eger 1933, s Ke již oslovil výbor 587 obcí. Srov. SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 44, kart. č. 1, zápis jednání výboru z SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Franz Klier Beitrag, s V rámci Spolku Chebská pamětní síň se ženská odnož, vnímaná též jako podvýbor, stala Ženským výborem. 26 Zapisovatelkou byla zvolena Poldi Marklová, někdejší úřednice Obchodní a živnostenské komory (dále OŽK), přísedícími Anna Wöhlová, vdova po lékárníkovi a majitelka lékárny, Klara R. von Catinelli, manželka plukovníka, paní Hublová, manželka prokuristy. Všechny jmenované z Chebu. Dále Barbara Hodlerová a Tauerová, ženy úředníků. Po přestěhování Berty Knirschové do Karlových Varů se předsednictví ujala Margareta Klierová a po jejím onemocnění v roce 1934 či 1935 lékárnice Anna Wöhlová (od roku 1937). Tamtéž, s. 6-8.

8 198 Historické statě Zbyněk Černý referovala na zasedání hlavního výboru v hotelu Viktoria předsedkyně Knirschová o založení Ženské odnože při Výboru Pamětní síň a oznámila, že se v nejbližší době vynasnaží uspořádat sbírku. 27 Záhy se tak stalo. Každá dvojice žen si vzala na starost několik ulic, v nichž dům od domu žádala o drobný příspěvek a objasňovala účel sbírky. Horlivost a neúnavnost dam vynesla do spolkové pokladny plných Kč. Byl to vůbec první větší kapitál, který měl výbor k dispozici. Díky takto nabytým finančním prostředkům mohl výbor zahájit vyklízení interiéru kostela. 28 Dámy povzbuzené tímto úspěchem doslova překypovaly aktivitou. Zaměřily se zejména na drobné společenské akce pro veřejnost. V rámci kulturního vyžití tak mohly nenásilně propagovat ideu Pamětní síně a vytěžit Vyklizený interiér kostela sv. Kláry, SOkA Cheb. finanční prostředky k její podpoře. Značné oblibě se těšily zejména svačinové koncerty, které byly pořádány v zimních měsících přibližně každý druhý týden v hotelu Stern (Hvězda) na náměstí. Výtěžek plynul zejména z prodeje koncertních programů. Ustálený kvartet tvořil kapelník Grünner z Chebu (první housle), hudební ředitel Kernich z Františkových Lázní (klavír), pan Berger z Chebu (cello) a u druhých houslí se nezištně střídali různí umělci. 29 Později se koncerty odehrávaly rovněž v Kreuzingerově lidové knihovně, v Pamětní síni a na různých veřejných místech jako např. na Divadelním náměstí. V podobném duchu se nesly také různé bály a plesy. Na louce zvané Brühlwiese za řekou Ohří pořádaly ženy lidové slavnosti a dětské dny. Každoročně na jaře se pod jejich patronací konal květinový den, kdy členky výboru prodávaly po městě květiny. Nejen pro veřejnost, ale také pro vlastní potěchu pořádaly v hostinci Frankenthal hojně navštěvované módní přehlídky. Nezaostávaly ani za požadavky moderní doby a uváděly filmová představení v chebských biografech Apollo a Central-Theater. 30 Dále organizovaly přednáškové večery a recitace převážně německých autorů. Vytrvale se zaměřovaly na různé sbírky, do nichž zapojovaly i mládež. V jejich režii se odehrával prodej pohlednic, odznaků, plaket a dalších upomínkových předmětů. Jejich dílem byly sbírkové pokladničky v síni i po městě a náborové dopisy. 31 Chebský ženský výbor pro zřízení Pamětní síně tak zajistil svou ustavičnou drobnou prací tolik potřené peněžní prostředky, které umožnily stavební úpravy budovy. Mužský ideál, sahající kamsi do nebes, tak musel být ve své životnosti podepřen ženskou praktičností. 27 SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 43, kart. č. 1, zápis jednání výboru z Tamtéž, inv. č. 41, kart. č. 1, Franz Klier Beitrag, s Tamtéž, s Tamtéž, s. 17. Ke kinu Central blíže Zbyněk Černý, Valdštejnská tradice v městě Chebu, in: Vzestup a pád Proradné šelmy. Albrecht z Valdštejna a Cheb, Cheb 2007, ISBN , s K. Kumpert, c. d., s. 6.

9 Chebská pamětní síň aneb Kamenná Píseň o Nibelunzích 199 Renovace kostela sv. Kláry Koupě kostela byla pro výbor jen malým krůčkem k uskutečnění velkého cíle. Nyní čekalo na členy výboru náročné období jeho rekonstrukce a obnovy. S vědomím značné historické i umělecké hodnoty sv. Kláry kladli značný důraz na odborné vedení stavebních prací. Neocenitelnou službu jim v tomto ohledu poskytl stavební rada dr. Karl Kühn, konzervátor Státního památkového úřadu pro Čechy. Ochotně a neúnavně konzultoval s výborem všechny chystané úpravy kostela, aby do symfonie [architektonických] forem nepronikl žádný nesoulad. 32 Výbor se pustil do úprav zdevastované budovy, jejíž pohnutá historie se začala psát v roce Tehdy byl klášter klarisek v Chebu zrušen dekretem císaře Josefa II. z 28. ledna. Veškerý mobiliář kostela byl rozptýlen po okolních kostelech, zvony předány Náboženskému fondu a knihovna s mešním náčiním převezena do Prahy. Po dobu, kdy nemovitý majetek spravoval Náboženský fond, se v klášteře nacházel výchovný ústav pro syny vojenských hodnostářů a v samotném kostele sv. Kláry solnice. Roku 1812 koupil velkostatek sv. Klára ve veřejné dražbě pražský měšťan Lorenz Wolf za zlatých konvenční měny. O několik let později, přesněji roku 1829, získal někdejší klášterní zboží Kaspar Wilhelm von Helmfeld za zl. Vlastníkovi velkostatku náleželo od roku 1789 právo várečné a šenkovní. Helmfeldové toho využili a vybudovali v areálu kláštera menší pivovar provozovaný až do roku V chóru a oratoriu někdejšího kostela sv. Kláry vznikly byty, v kterých přebývali pivovarští kočí. Kostel sám byl rozdělen zděnými příčkami na několik pater a místností. Část byla využívána jako lednice, zbytek jako sklad pivních sudů, zásob ječmene a dalšího materiálu. V horním podlaží se skladovalo seno. V průběhu jednoho století byla barokní stavba tak zpustošena, že se členové chebské městské rady o ní v roce 1923 vyjádřili, že je haldou kamení (Stoahafn) dobrou tak akorát ke stržení. 33 Výbor nejprve nechal v hlavní lodi vyklidit suť, vybourat zazděná okna a odstranit několik příček. Poté dělníci otevřeli hrobku, kde se ke všeobecnému překvapení nenacházeli žádné kosterní pozůstatky. Vyklízecí práce, které prováděla firma stavitele Alberta Trötschera, postoupily koncem prosince 1923 tak daleko, že se již 10. ledna 1924 mohla konat inspekce a konzultace dalšího postupu restaurování kostela. Před chórem a oratoriem se práce dočasně zastavily, neboť se zde stále nacházely byty s nájemníky, kterým chebská radnice musela nejprve připravit náhradní bydlení v klášterních budovách. I tak byl účinek vyklizeného vnitřního prostoru mimořádný. Světlo dopadající otevřenými okny dalo vyniknout složité hře vlnících se říms a zdobnosti hlavic pilastrů. Kdo z Chebských vstoupil o vánocích do kostela sv. Kláry, žasl, jelikož povědomí o jeho kráse bylo již dávno ztraceno. Pro výbor samotný znamenal rozruch kolem kostela další impuls k horečnaté činnosti. Nyní se roztočil kolotoč náročné administrativy spjaté s nepřeberným množstvím poptávek a vyhodnocování předběžných kalkulací. Na práci se podařilo najmout nezaměstnané, za jejichž využití získal výbor státní příspěvek 9 Kč na osobu. Počátkem dubna zahájil výbor přípravné práce druhé fáze rekonstrukce zaměřené na obnovu vnějších fasád, očistu a doplnění říms, pemrlování granitových okenních a dveřních ostění a doplnění chórového zábradlí. Dne 8. září 1924 bylo započato s omítáním průčelí otočeného do Františkánského náměstí. Práce byla zadána firmě Ing. Karl Pascher & Kurt Zatloukal, která přišla s nejlevnější nabídkou. V polovině října byla fasáda kostela sv. Kláry hotova. Při terénních úpravách okolí budovy došlo přímo před kostelními dveřmi k objevení zakryté studny s kvalitní vodou. Ačkoliv výbor i Státní památkový úřad zamýšlel její podrobné prozkoumání, nepodařilo se sehnat vhodnou pumpu k odčerpání vody a studna tak byla opětovně zakryta. V následujícím roce se přistoupilo k opravě dvorního 32 SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s Prager Montagsblatt ze , s. 6.

10 200 Historické statě Zbyněk Černý průčelí kostela. Dne 4. května svěřil výbor renovaci fasády chebskému staviteli Friedrichu G. Blomannovi. V létě na žádost Státního památkového úřadu v Praze zahájil stavební podvýbor rozsáhlé práce v prostoru chóru a oratoria, kde se doposud nacházely byty. Stavební aktivita výboru vrcholila. V rámci demoličních prací odstranili dělníci uvnitř kostelní lodě cca 80 cm silné zděné příčky někdejší lednice, ve skladu pivních sudů vybourali zděné podložky a strhnuli klenby krypty. Staré dolní sklepy určené ke skladování ledu byly zasypány a podlahová krytina seskládaná z různých materiálů byla odklizena. V prostoru chóru a oratoria nařídíl výbor demolovat všechny příčky a segmentové klenby, otevřít zazděné okenní otvory a strhnout dřevěné schody a schodiště z žulových stupňů. Nově vybudované schodiště ústilo do prvního patra oratoře, kde zedníci vestavěli tři metry vysokou zeď k získání prostoru pro orchestr. 34 Josef Rief z Chebu-Maškova provedl restaurování štukatérské výzdoby kostela a Franz Krautmann rekonstruoval chórové zábradlí. Opraven byl rovněž krov a položena nová střešní krytina. Již 5. října 1925 oznámil výbor dokončení všech zmíněných prací Státnímu památkovému úřadu v Praze a požádal o proplacení subvence 35 a vyslání kolaudační komise. První kolaudace se konala 4. prosince 1925 a uzavřela tak jednu z nejvýznamnějších etap náročné rekonstrukce kostela. Bez finančních prostředků, ale s pocitem dobře vykonané práce, si výbor naplánoval další stavební činnost až na konec června Mezitím zahájil chebský malíř Anton Friedl restaurování fresky na stropu oratoria. Ukřižování od Jeana Claudea Monnota, objevené pod starou malbou ve štukovém zrcadle, bylo v překvapivě dobrém stavu a nevyžadovalo si větších domaleb. V polovině července Friedl restaurování dokončil. 36 Velmi dlouho se vedla nejrůznější jednání okolo vyhotovení nových okenních výplní. Již v květnu 1923, tedy v době, kdy byl osud kostela ještě značně nejistý, rozeslal výbor firmám poptávku na vyhotovení okenních profilů z olova. Dne 12. září 1924 velkoryse nabídla firma Montan- u. Industrialwerke z Dolního Rychnova zdarma okenní sklo. 37 Firma Bleiwarenfabrik (dříve Jung & Lindig) v Mlýnech-Hrobu projevila ochotu bezplatně zpracovat staré olovo na okenní. Vypočítala přitom, že je zapotřebí dodat zhruba 500 kg starého olova a 50 kg starého cínu. Výbor proto uspořádal na Chebsku sbírku olova. K 16. dubnu 1925 se však podařilo shromáždit jen 180 kg materiálu. Protože zasklení oken z pochopitelných důvodů spěchalo, musel výbor firmu vyrozumět, že rozdíl bude zaplacen v hotovosti, zvláště pak, když se navýšila potřeba olova z 500 kg na 800 kg. 38 Vlastní sklenářské práce provedla do konce července 1926 chebská firma Josef Karl Ertl. Po čtyř a půl letech náročných stavebních prací byla rekonstrukce interiéru i exteriéru kostela dokončena. Dne 21. ledna 1927 se tak mohla konat druhá kolaudace objektu Státním památkovým úřadem v Praze. Do října 1927 proinvestoval výbor na rekonstrukci budovy okolo Kč! Jako závěrečnou tečku za touto etapou budování Pamětní síně nechal výbor v jedné z postranních nik oratoria zazdít v tajné přihrádce dokumenty o historii Pamětní síně. Psal se duben SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s Ministerstvo školství a národní osvěty v Praze schválilo prostřednictvím Státního památkového úřadu v Praze výboru subvenci Kč. Jednalo se o 1/3 předpokládaných výdajů. První splátku dostal výbor k dispozici teprve 3. května 1927 ve výši Kč. Tamtéž, s Restaurování stálo Kč. Památkový ústav byl ovšem s prací nespokojen, neboť Friedl v rohu proti signatuře Monnota učinil záznam o renovaci. Srov. Tamtéž, inv. č. 48, kart. č. 2, dopis Památkového úřadu v Praze z Jednalo se o 160 m 2 skla, konkrétně o kusů šestibokých terčů. Srov. Tamtéž, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s Celkem se jednalo o m taženého okenního olova. Tamtéž.

11 Chebská pamětní síň aneb Kamenná Píseň o Nibelunzích 201 Návrh interiéru Pamětní síně od drážďanského architekta Rudolfa Bitzana, SOkA Cheb. Epizoda do ztracena Rudolf Bitzan Současně s rekonstrukcí objektu připravoval výbor projekt výtvarně-architektonického řešení interiéru s cílem proměnit kostel na vlastní Pamětní síň. Krátce po získání kostela sv. Kláry proto oslovil vrchní stavební rada Josef Pascher ( ) 39 drážďanského architekta Rudolfa Bitzana ( ) s žádostí o spolupráci. Rodák ze Stráže pod Ralskem byl v té době již váženým architektem s řadou významných realizací. Proslul mimo jiné experimentálním návrhem pavilónu Ansiedlung und Wohnung na Mezinárodní výstavě hygieny v Drážďanech (1911), kde si v jednotlivých sálech pohrával s prvky pozdní secese a expresionismu. Ve vstupní hale pak dal vyniknout klasicizujícímu monumentalismu, z něhož čerpal po celý zbytek svého tvůrčího života. K moderním architektonickým formám se přiklonil i v realizaci evangelického kostela Kříže ve Zhořelci ( ) či krematoria v Liberci ( ). V době, kdy probíhala korespondence mezi ním a Pascherem, vyrůstala v Teplicích-Šanově podle jeho projektu rozsáhlá budova Nového divadla ( ). Dne 17. dubna 1924 zaslal architekt Pascherovi dva návrhy interiéru Pamětní síně s nastíněním svého architektonického záměru. Podlahu doporučil Bitzan vyskládat z mramorových desek v šedo-černé kombinaci, po obvodu centrálního prostoru zbudovat kamenné lavice v segmentových nikách a okna vyplnit barevným sklem sestaveným do ornamentů. Výmalbu do výše římsy navrhl v šedo-fialové barvě zdůrazněné zlatými linkami, klenbu pak v bílé barvě se zlatými lištami. V první variantě projektu tvořil dominantu síně pomník bojovníka situovaný do středu prostoru. Mohutný podstavec kruhového půdorysu byl po obvodě členěn vystupujícími hroty, mezi nimiž byly v horní části umístěny znaky měst z Chebska. Bojovník 39 K osobě Josefa Paschera srov. Zbyněk Černý, Cheb v době secese , Cheb 2006, ISBN , s. 105.

12 202 Historické statě Zbyněk Černý měl mít podobu jedné ze soch Franze Metznera vystavené na zmíněné Mezinárodní výstavě hygieny v Drážďanech. 40 V místě chóru zamýšlel Bitzan na kamenném pulpitu vystavit zlatou knihu 41 padlých s bohatě zdobenou uzamykatelnou vazbou. Druhá varianta předkládala jednoduší a méně nákladné řešení. Zaměřila se na prostor chóru. Stěnu, kde kdysi býval hlavní oltář, rozčlenil Bitzan hrotitými pilíři. Mezi ně umístil opět znaky měst z Chebska. Opakoval tak princip z podstavce sochy první varianty. V oblouku nad pilíři předpokládal zlatý nápis s věnováním na modrém podkladě. Před stěnu umístil architektonicky pojatý sarkofág s ležícím mrtvým vojákem v kombinaci se zlatou knihou. Návrh s přídechem pozdního neoklasicismu a monumentalismu hodlal Bitzan po schválení městskou radou dále rozpracovat. Proč však k realizaci nedošlo, se již nedovídáme. Zápisy ze schůzí výboru o návrzích Bitzana mlčí, jako by architektův projekt vůbec neexistoval. Nad hrdinou písně Walter Ditz Jen na relativně krátkou dobu se dějiny Pamětní síně propojily také se jménem Walter Ditz. Setkání to však bylo mimořádně významné a oboustranně silné. Akademický malíř Walter Ditz přinesl do projektu Pamětní síně novou vizi výtvarného ztvárnění. Členy výboru, poněkud již unavené tvrdou přízemní prací na přestavbě kostela, strhl svým entuziasmem k novému nabrání sil a horečnější aktivitě. Navíc se v jeho osobě jaksi samovolně skloubily všechny požadavky výboru na tvůrce ideového návrhu výzdoby síně. Předně jako syn vrchního učitele v Lokti pocházel z Chebska a hrdě se ke své domovině a lásce k ní hlásil. Jako voják prošel peklem první světové války a viděl umírat vojáky chebského pěšího pluku přímo na bojišti a v neposlední řadě byl sám nadšen myšlenkou Pamětní síně. Ditz se narodil 29. února 1888 v Chodově, navštěvoval státní reálnou školu v Lokti, poté Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a konečně od roku 1908 Akademii výtvarných umění v Mnichově. 42 Zde byl žákem tamního profesora Carla von Marra ( ), ceněného mistra realismu. Po absolvování mnichovského studia, vyznamenán za své dílo první cenou akademie, odchází roku 1909 do centra moderního umění Paříže. Po čase se vrací zpět do Mnichova, kde již setrvává. Zcela se oddává svému umění, které si získávalo krok za krokem širší ohlas a postupně pronikalo do četných obrazových sbírek. Mnichovská galerie například získala jeho ranní malbu Pastýř ( Der Hirt ) a pozdní práci Pohřeb ( Die Grablegung ). Úspěch zaznamenal i jako portrétista, ilustrátor významných knih, autor četných plakátů, čestných listin a diplomů. V soutěži na nástěnnou malbu, vypsané Říšským ministerstvem války ve Vídni roku 1914, zvítězil mezi padesáti účastníky jeho návrh Maxmiliánovy vojenské přehlídky v Tridentu roku 1508 ( Maxmilians Heerschau in Trient 1508 ). Roku 1916 si otevřel v Mnichově svůj vlastní ateliér. 43 V roce 1923 pak podnikl cestu do Itálie za uměním, kde pro sebe objevil dílo Hanse von Maréese ( ). 44 Německý malíř náležející ke skupině Deutschrömer zapůsobil na Ditze svou vizionářskou vizí i svými formálními postupy. Umělec se nechal ovlivnit jeho temnou paletou barev, uvolněním kompoziční perspektivy a zejména schematickým naznačováním obrysových linií. Ditz došel v Mnichově uznání a mimo 40 V dopise se Bitzan zmiňuje o umírajícím bojovníkovi (Metznerově soše), v perspektivním plánu je však vyobrazen stojící bojovník. Srov. SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 95, kart. č. 8, dopis ze Bitzan měl na mysli výčet jmen padlých vojáků. Nejednalo se tedy o Zlatou knihu Pamětní síně, v níž byla shromážděna jména přeživších účastníků první světové války z Chebska. 42 Ve školní matrice uvedeno v kolonce odborné vzdělání malířská škola Otto von Seitz. 43 J. Frank, Walter Ditz, Unser Egerland 26, 6. sešit, 1922, s Hans Vollmer (ed.), Allgemeindes Lexikon der Bildenden Künstler des XX. Jahrhunderts, I., Leipzig 1953, s. 570.

13 Chebská pamětní síň aneb Kamenná Píseň o Nibelunzích 203 jiné zasedal také v předsednictvu Mnichovské umělecké společnosti (Münchener Künstlergenossenschaft). Chebané, patřičně hrdí na každého krajana, který dosáhl za hranicemi vlasti úspěchu, bedlivě sledovali nakolik je dotyčný propojen se svou domovinou a jak jí vzdává hold. V případě Ditze nebylo pochyb o jeho vlastenectví. Rodné město Loket a okolní chebské statky se staly objektem mnoha jeho skic a obrazů. 45 Ačkoliv těžiště malířova umění spočívalo poněkud jinde, v jednom bodě byla shoda mezi umělcem a jeho krajany více jak zřejmá v důstojném uctění padlých vojáků první světové války. Ditz se válečným motivům věnoval s náležitou péčí, jak ostatně dokládá jeho proslulý grafický cyklus Vaterland-Familie-Zukunft vyzývající k válečným půjčkám. Také ve svém rodišti vytvořil Ditz roku 1922 pro pomník padlým v kostele sv. Václava olejomalbu se symbolickým výjevem ženské postavy na bojišti. Bylo jen otázkou času, kdy členové Pamětní síně osloví umělce s nabídkou spolupráce. Stalo se tak v průběhu roku 1924, když bylo Ditzovi nabídnuto členství v soutěžní porotě. Ditz nadšeně souhlasil a s nezadržitelnou kreativitou začal výboru předkládat své představy o výzdobě síně. Na počátku roku 1925 výbor opustil myšlenku soutěže a požádal Ditze, zda by se ujal návrhu interiéru. Ditz neváhal a ihned se pustil do práce. Realizaci od počátku považoval za věc cti a tak velkoryse odmítl za svou práci finanční odměnu. Členové výboru neskrývali své nadšení slavný umělec bude korunovat jejich dílo a to bez momentálního zatížení rozpočtu Pamětní síně! Dne 20. února 1925 zaslal Ditz z Mnichova dopis, v němž výboru představil svůj ideový záměr. Předně podtrhl harmonické a vyvážené proporce vnitřního prostoru sv. Kláry a doporučil výboru zachovat stavební styl kostela a provést jen drobné korekce poškozených kleneb, říms, pilastrů a jejich hlavic. Stěny kostela navrhl natřít v různých tónech šedé, která měla propůjčit prostoru slavnostní ráz. Podlahu doporučil pokrýt granitovými deskami a podél zdí vést těžké dřevěné lavice vyzývající k poklidnému rozjímání o mrtvých. Výzdobu, jinak ztvárněnou ve strohém duchu, gradoval umělec v jednom jediném bodě někdejší oltářní stěně. Diváka, který vstoupil do síně, měla v pohledové ose ohromit mohutná výtvarná kompozice, v duchu jakéhosi oltáře, s ústředním obrazem Ukřižovaného Krista na plátně. Ditz zasadil tento osm metrů vysoký a tři metry široký obraz do granitového rámu, přičemž dolní část stěny byla obložena žulovými deskami do výše pěti metrů. 46 Nad obrazem se vyjímal reliéf klečících andělů držících pochodeň a uprostřed nápis Původní motiv obrazu musel Ditz po objevení Monnotovy fresky se stejným námětem změnit. Tentokrát se rozhodl pro složitější kompozici s vícero figurami a těžším vnitřním obsahem. Okolo malého polního kříže, symbolizujícího hřbitov padlých chebských vojáků, shromáždil ke zbožné pohřební tryzně Chebany v hlubokém usebrání a smutku. Vynikal zejména stařec ponořený do modlitby a rozjímání, neboť mládí musí jít před ním do hrobu. 47 Skupinu typů chebského lidu doplňoval v pozadí chebský statek v krajině. Vlastenecké uctění hrdinů obdrželo své potřebné posvěcení prostřednictvím zjevení Krista, který se objevuje jako vize z mračna nad modlícími se. Na něho ukazoval muž v nejlepších letech s vysoko zdviženou pravicí. V horním oblouku okolo obrazu se vinul nápis s textem: Musste nicht Christus 45 Dr. Fürth v díle Deutsch-Böhmen im Bilde k Ditzovi poznamenává: Dem Kinde und dem Knaben wurde das erinnerungsreiche Elbogen zur zweiten, wahren Vaterstadt. Hier entstand und wuchs seine unwiderstehliche Liebe zu Kunst... sein Talet zeigt eine glückliche Mischung plasticher Wirklichkeitskunst und modern-dekorative vor Linienführung; so geben denn auch seine Landschaften die Natur in ihrer ganzenwahren Schönheit wieder, idealisiert durch einen Haus von Stilisierung. SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s Ditz tak použil výtvarné schéma z kostela sv. Václava v Lokti. 47 SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s. 17.

14 204 Historické statě Zbyněk Černý dies leiden und so in seine Herrlichkeit eingehen?. 48 Slova, která měla tragiku světové války usmířit. 49 Dne 21. února 1925 byl projekt na společném zasedání pracovního a dámského podvýboru v přítomnosti zemského konzervátora dr. Karla Kühna jednohlasně schválen a přijat. 50 Obě umělcovy skici byly po dobu jednoho týdne veřejně vystaveny v chebském knihkupectví J. Kobrtsch & Gschihay, později v Libé a Karlových Varech. Dne 5. března potvrdil rozhodnutí také hlavní výbor, který označil Ditze za jednoho z našich nejlepších umělců. Upřesnil, že práce na obraze bude trvat rok a částka potřebná k jeho vyhotovení činí marek. 51 Nezapomněl zdůraznit, že umělec předložený projekt, všechny konzultace i práci na obraze poskytuje bez nároku na honorář. 52 Plánované vypsání soutěže na výtvarné řešení interiéru tak shledal výbor jako zbytečné. Ditz převzal umělecké vedení stavby a v souladu se Státním památkovým úřadem v Praze řešil další výzdobu interiéru, zejména bočních stěn. Idylická spolupráce však netrvala ani dva měsíce, když se Výbor pro zřízení Pamětní síně i umělec ocitli v nelítostné palbě kritiky. Walter Ditz versus Metznerbund Umělcovy návrhy ústředního obrazu vyvolaly v některých kruzích značnou nevoli. V novinách se začaly množit útoky, které napadaly jak námět obrazu, tak jeho formu. Příliš katolické, příliš konfesní, horovali kritici citliví i na slovo modlitba. 53 Výzdoba se jim jevila také bez nápadu a příliš prostá a laciná. Ke kritice se přidal také západní okrsek Metznerbundu 54 sídlící v Karlových Varech: Starý kostel sv. Kláry v Chebu se stále více proměňuje na zamýšlenou Pamětní síň pro Chebany padlé ve světové válce. Při tak úspěšně započaté práci se však musí litovat, že se při zadávání velkých fresek na výzdobu vnitřních stěn síně nepostupovalo jednoznačně. Vzhledem k významu a velikosti tohoto úkolu je nanejvýš nezbytné vypsání veřejné soutěže. Je zde ovšem upřednostňován loketský umělec Walter Ditz, kterému je ihned [zakázka] k definitivnímu provedení zadána. Mějme umění tohoto umělce v úctě! Ale ostatní, a ví Bůh, že zdatní umělci, kteří si především techniku fresky s úspěchem vyzkoušeli (jmenuji nyní namátkou Franze Dietla Cheb, Franze Gruße Kraslice, Augusta Brömse Praha, občas Františkovy Lázně) jsou tak jednoduše obcházeni, ti, kteří jsou rovněž po dlouhá léta léta činní v oboru, a přesto se jich tato záležitost netýká. V zájmu velkého úkolu by bylo bezesporu vhodné, nechat všechny tyto a také jiné umělce utkat v soutěži. 55 Právě otázka soutěže se stala hlavním předmětem sváru. V případě výboru byl tento výpad Metznerbundu považován za ránu pod pás, neboť Metznerbund měl svého zástupce na jednáních, kde byl Ditz jednohlasně schválen za hlavního tvůrce a uměleckého poradce Pamětní síně. Navíc členové svazu dobře věděli, že se pracovní výbor na svém zasedání 27. října 1924 rozhodl vypsat soutěž i s cenami. Nelze popřít, a sám Karl Kumpert tuto skutečnost připouštěl, že přijetí Ditze 48 SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 42, kart. č. 1, dopis Waltra Ditze Pamětní síni v Chebu z Nápis byl členy výboru variován např. na Klaget nicht, Eueren Sohn werdet ihr wiedersehen!. Srov. Tamtéž, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s Tamtéž. 51 Umělec si vymínil, že obraz bude půl roku vystaven v Mnichově. Srov. Tamtéž, inv. č. 43, kart. č. 1, zápis jednání výboru z Tamtéž. 53 Tamtéž, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s Spolek německých umělců založený v Liberci roce 1919 Karlem Krattnerem. Nesl jméno podle sochaře Franze Metznera. 55 Sudetendeutsche Tages-Zeitung z , s. 7.

15 Chebská pamětní síň aneb Kamenná Píseň o Nibelunzích 205 a ustoupení od soutěže bylo záležitostí do značné míry ekonomickou. Navíc svou roli sehrála i sympatie k mladému umělci a jeho souznění s ideovou náplní síně. Nutno podotknout, že Ditz přistoupil k výzdobě prostoru zcela záměrně v konzervativnějším duchu. Jednak ctil jeho architektonické ztvárnění, jednak se snažil vycházet z původní funkce stavby, která se v mnohém kryla s filosofií Pamětní síně. Waltra Ditze tato vlna odporu zaskočila. Byl vystaven útokům ze stran, odkud by to nikdy neočekával, a to za velkorysý a nezištný čin v duchu věrného syna Chebska. Jeho nadmíru citlivý a vytříbený charakter mu nedovoloval projevit zklamání a odpovídat na tyto výpady nevraživě. Karl Kumpert vzpomíná, jak mu dlouho zněla v uších Ditzova zarmoucená slova o osočování Metznerbundem, která při svém posledním pobytu v Chebu pronesl: Ještě před dvěma lety mě Metznerbund v Karlových Varech nepřiměřeným způsobem oslavoval a nyní tyto hanebné útoky ze zadu! 56 Výbor zahájil intenzivní korespondenci s Metznerbundem, v níž si obě strany vyjasnily svá stanoviska. Ditz i nadále pracoval na úpravách interiéru a navrhl dřevěná pole se jmény mrtvých ve štukových rámech. Chystal i další změny. Dne Akademický malíř Walter Ditz, srpna 1925 však přišla z Mnichova nečekaná zpráva, že Walter Ditz nenadále zemřel. Již následujícího dne se tato zvěst rozšířila po Chebu. Jelikož informace byla na tolik překvapivá, obrátila se chebská radnice s dotazem na loketského starostu, zda ji může potvrdit. Tentokrát však fáma nevzlétla do mraků. Ditz, který byl vášnivým alpinistou, prochladl na výstupu do Alp a dostal zápal plic. 57 Po krátkém pobytu na lůžku podlehl nemoci ve věku třiceti osmi let. Zpráva hluboce zasáhla nejen jeho rodné město Loket, ale také všechny členy výboru, neboť Ditz pro Pamětní síň udělal a ještě chtěl udělat to, co žádný jiný umělec. 58 Ještě po dlouhých letech psali zakladatelé Pamětní síně Kumpert 59 a Klier o Ditzovi s neskrývanými sympatiemi, láskou a obdivem a o jeho smrti jako o těžké ráně, která jimi otřásla. V základech se otřásla také vlastní koncepce výzdoby Pamětní síně, jak muselo být nanejvýš zřejmé v okamžiku, kdy všechny skici navržené pro Pamětní síň byly předány otci malíře Antonu Ditzovi SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s Tamtéž, Franz Klier Beitrag, s Tamtéž, Karl Kumpert Vorarbeiten, s Dne 21. prosince 1925 držel Karl Kumpert na zasedání výboru vzpomínku na zemřelého umělce. Srov. Tamtéž, s Srov. Tamtéž, Franz Klier Beitrag, s. 11.

16 206 Historické statě Zbyněk Černý Vítězný návrh ústřední fresky od malíře Franze Gruße, Veřejná soutěž na výzdobu interiéru Pamětní síně Výbor Pamětní síň se po ztrátě svého favorita vrátil k původnímu záměru vyhlásit veřejnou soutěž na uměleckou adaptaci renovovaného kostela. Po předchozích zkušenostech aktivně zapojil do celé záležitosti karlovarskou odnož Metznerbundu a později také hlavní předsednictvo sídlící v Liberci. Výbor upustil od svého prvotního požadavku zužujícího výběr aktérů pouze na umělce z Chebska a rozšířil soutěž na všechny sudetoněmecké výtvarníky působící doma i v zahraničí. Soutěž na přeměnu kostela sv. Kláry byla vyhlášena 26. května Realizace projektu se musela vejít do částky Kč, z toho Kč mělo být použito na zvěčnění jmen mrtvých vojáků. Návrhy měly být zasílány do 31. července téhož roku. Soutěžní podklady si vyžádalo celkem čtyřiadvacet uchazečů, z nichž projekt dodalo pouze sedmnáct. V úterý 3. srpna 1926 zasedala v někdejším oratoriu kostela sv. Kláry porota ve složení zemský konzervátor doc. dr. Karl Kühn (za Státní památkový úřad v Praze), akad. malíř Rudolf Karasek z Jabloneckých Pasek, akad. sochař Emil Schwantner z Trutnova (oba za Metznerbund), vrchní stavební rada ing. Josef Pascher (za město Cheb), Georg Kummerer, dr. prof. Alfons Heinrich a kapitán Karl Kumpert (za Výbor Pamětní síně). 61 Po hodinovém rokování se porota rozhodla udělit společnou první a druhou (3 500 Kč Kč) cenu umělecky vyzrálému projektu Heimat akad. malíře Franze Gruße a architekta Heinricha Scherera 61 Zástupce Společnosti německých architektů nedorazil. Srov. SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Franz Klier Beitrag, s. 11.

17 Chebská pamětní síň aneb Kamenná Píseň o Nibelunzích 207 Sarkofágy navržené architektem Heinrichem Schererem (bez nápisových desek), SOkA Cheb. a třetí cenu (1 500 Kč) projektu Unentwegt sochaře Wilhelma Srb-Schlossbauera a ing. Karla Riedela. 62 Vzhledem k tomu, že Heinrich Scherer byl Švýcarem, musela porota zvážit právoplatnost jeho účasti. Proti spolupráci však nebylo mezi členy jury námitek, neboť architekt byl usedlý a činný na Chebsku více jak osm let a úspěšně se podílel na řadě tuzemských soutěží. Výsledek jednání komise byl zveřejněn v hlavních chebských novinách a dopředu avizována také výstava návrhů v Chebu a ve všech velkých městech Chebska. Od úterý 10. srpna byly návrhy zpřístupněny veřejnosti v Pamětní síni. V neděli k této příležitosti zorganizoval výbor společnou prohlídku Pamětní síně a pěvecké vystoupení Chebského mužského pěveckého spolku. 63 Ohlas na vítězný projekt byl všeobecně příznivý. Scherer, přívrženec moderny, přistoupil k minimalistickému řešení. Navrhl do prostoru síně dva kamenné bloky 64 v podobě sarkofágů vyvýšené na třech stupních. K hlavní hmotě každého sarkofágu přistupovala po delších stranách trojice hranolů krytá deskami s okosenou hranou. Svrchu zdobily sarkofágy bronzové miskovité svícny umístěné na hlavní krycí desce. Na stěnách sarkofágů pak byly uchyceny kovové čestné desky se jmény padlých hrdinů. Strohé tvary v ušlechtilé kombinaci kovu a kamene důstojným způsobem akcentovaly pietní charakter místa. Scherer zasadil sarkofágy do prostoru vlastní lodě a vymezil jimi hlavní komunikační prostor v ose místnosti. Citlivě přizpůsobil výšku bloků do úrovně soklu pilastrů a nechal tak vyniknout přednosti původní barokní stavby. 62 K soutěži: Egerer Zeitung z , s. 6 a SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s Egerer Zeitung z , s Architekt doporučoval lasturový vápenec.

18 208 Historické statě Zbyněk Černý Návrh fresky pro boční niku od malíře Franze Gruße, okolo SOkA Cheb. Sarkofágy tvořily předstupeň k hlavnímu bodu výzdoby velkoplošné nástěnné fresce. Franz Gruß ( ) ve svém návrhu vyobrazil mrtvého vojáka ležícího přes celou šíři výjevu. Nad ním v kolenou klesající manželku, které hlava padá těžce na prsa a jejíž paže visí bezvládně u těla. Asi tříletý hoch se pevně tiskne k zdrcené matce, hledí vyděšeně se široce otevřenýma očima na mrtvého otce. V pozadí je naznačen starý chebský statek a v horní části obrazu rozzářený duch mrtvého symbolizující ideu, kvůli které voják nasadil pro svou ženu, dítě a vlast život. 65 Výbor na svém zasedání 30. srpna 1926 jednohlasně přijal vítězný projekt a bylo rozhodnuto, že s jeho realizací se započne ihned po dokončení restaurování interiéru. 66 S tím jak byla veřejnost Chebska postupně obeznamována s projektem, začaly se stále častěji vyskytovat námitky proti Grußově fresce. O kvalitě obrazu nebylo mezi hodnotiteli pochyb, avšak námět se jevil jako málo heroický, málo oslavný a příliš posmutnělý a komorní. 67 Gruß, který se vyhnul přepjatým gestům a soustředil se spíše na jímavost scény, se v následujících letech dostal pod silný tlak kritiky 68 a byl nucen na žádost výboru námět přepracovat. Pamětní síň se v tomto ohledu stala věcí veřejnou se všemi klady a zápory. 65 Egerland z , s Egerer Zeitung z , s SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 41, kart. č. 1, Karl Kumpert Vorarbeiten, s Zprvu se soustředily diskuse na ženskou postavu pojatou Grußem v moderní zkratce. Např. Egerer Zeitung z , s. 5.

19 Chebská pamětní síň aneb Kamenná Píseň o Nibelunzích 209 Boj o každou desku Rekonstrukce kostela i umělecké ztvárnění interiéru náležely k těm náročnějším plánům mnohovrstevnatého projektu budování Pamětní síně. Vlastní podstatu síně však ještě neutvářely. Tou měly být nápisové desky se jmény všech padlých, zemřelých či ztracených vojáků z Chebska v první světové válce. Představa o jejich podobě se v průběhu budování síně mnohokráte proměnila. Prvotní idea zakladatelů byla vytesat zlatým písmem jména padlých do černého mramoru či leštěné žuly, Rudolf Bitzan doporučoval sepsat jména vojáků do pergamenové knihy se zdobnými deskami, Walter Ditz navrhoval dřevěné nápisové desky ve štukových rámech a konečně Heinrich Scherer předložil projekt kovových desek zavěšených na kamenném sarkofágu. Protože obnova kostela zdárně postupovala kupředu, neváhal výbor přistoupit na velmi nákladnou variantu desek z kovu. Po dlouhých jednání přijal výbor nabídku proslulé německé firmy Württembergische Mettalwarenfabrik v Geislingen-Steige z 17. prosince 1927 na výrobu desek ze zinkové slitiny. Jedna deska vyšla podle velikosti na Kč. 69 Město Cheb vzápětí přispělo na jejich výrobu Kč, takže na svatodušní svátky 1928 mohla být připevněna na sarkofág první pamětní deska se jmény obětí války. Vzhledem k finanční náročnosti podniku žádal výbor po příbuzných padlých, potažmo po obcích, režijní poplatek 50 Kč za jméno. 70 Záhy se ukázalo, že obce nejsou schopny tyto prostředky opatřit, a tak se musela výroba desek pokrýt převážně z členských příspěvků. Každá deska obsahovala název obce, jméno padlého, šarži, rok úmrtí a místo, kde padl. Jména byla na deskách řazena abecedně podle obcí a obce zase podle soudních okresů. Ustanovené řazení však značně komplikovalo výrobu desek, neboť soupis jmen se ne vždy dařilo zkompletovat. Navíc se výbor snažil chovat ekonomicky a zaplňovat desky do posledního místa. Jestliže například na desce zbývaly tří řádky, vyhledával ve stejném soudním okrese takovou obec, kde by byly jen dva záznamy a její název. Soupis jmen padlých se časem stal pro výbor skutečně černou můrou. Nejenže práce na něm postupovaly pomalu, ale stále zřetelněji se vyjevovalo, že počáteční odhad padlých byl značně podhodnocený. Jestliže v roce 1927 se hovořilo ještě o mrtvých, v roce 1929 stoupl jejich předpokládaný počet již na a o rok později na jmen (ve skutečnosti padlo vojáků). Nárůst byl tak markantní, že se z řad veřejnosti opět po nějaké době vynořily kritické ostny. Ing. arch. Wilhelm Weiß ve svém článku o Chebské pamětní síni šel přímo in media res. 71 Prostými matematickými úkony došel k závěru, že vlastně projekt není po technické stránce realizovatelný. I v případě prodloužení sarkofágů po celé délce síně se na ně vejde stěží jmen. Honbu za jmény tak spatřoval jako chorobnou. Podle jeho názoru se jen stěží podaří dokončit soupis všech padlých vojáků a navíc je velmi nepravděpodobné, že se přitom výbor vyvaruje všech chyb a přehmatů. Weiß doporučil zamyslet se znovu nad ideou Pamětní síně a zaměřit se na obecnou oslavu hrdinství vojáků. Čas dal autorovi článku za pravdu. Soupis postupoval i přes neuvěřitelné úsilí členů výboru jen pomalu. Do září 1933 se podařilo zvěčnit na deskách pouhých mrtvých ze 48 obcí. 72 O rok později se stěží povedlo zkompletovat seznamy devíti obcí. Opravdu, nebylo by se čemu divit, kdyby člověk ztratil naději a vzhledem k lhostejnosti a ještě k tomu se přidávajícím těžkostem ruce do klína složil, posteskl si v roce 1934 Karl Kumpert nad výsledkem 69 Výbor objednal dva rozměry desek. Na větší desky se vešlo zhruba 120 řádků, na menší zhruba 60 řádků. Srov. K. Kumpert, c. d., s U méně zámožných obyvatel byl výbor ochoten poplatek odpustit a financovat jej z vlastního rozpočtu. 71 Egerer Zeitung z SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 54, kart. č. 3, zpráva o činnosti Spolku Chebská pamětní síň pro období 12. září září 1933.

20 210 Historické statě Zbyněk Černý snažení a povzbuzoval své druhy: Kdo jiný by měl v tak velkém díle pokračovat při nynějším tempu ovšem nemůže na [jeho] ukončení pomyslet žádný z těch, kteří jej kdysi zahájili... když ne my, iniciátoři a zakladatelé? 73 Zdůraznil, že zvěčnění hrdinů na nápisových deskách zůstává i nadále prvořadým úkolem spolku. Do konce roku 1936 byla osazena deskami první polovina Schererových sarkofágů, druhá část však byla kvůli finančním potížím v nedohlednu. 74 Přesto mohlo být vedení spolku mnohem optimističtější než v předchozích letech. Během jednoho roku se podařilo zkompletovat sedmnáct obcí a od dokončení soudního okresu Cheb dělily spolek pouhé dvě obce (Třebeň a Maškov) a v případě okresu Mariánské Lázně čtyři (Ovesné Kladruby, Skláře, Úšovice, Zádub). 75 V následujících dvou letech musel spolek řešit problém, který předpověděl architekt Weiß, totiž nedostatek místa na zavěšení desek. V polovině roku 1938 se přiklonil spolek ke zdvojnásobení délky sarkofágů. Zbývalo však stále ještě vyřešit zvěčnění jmen. K tomu měly posloužit nápisové desky ze solenhoferské břidlice zavěšené v nikách bočních zdí. I toto řešení bylo nedostačující. 76 Spolek nadále hledal každou volnou plochu a do jeho počínání se pomalu a jistě začal vkrádat rys chorobné posedlosti. Zprávy z jednání stále více zaplňovaly nová výsledná čísla, koeficienty, průměry a z každé řádky čišela urputná snaha dospět k co nejpřesnějšímu odhadu jmen padlých. Hrůza obcházela členy při představě, že stále není hotový soupis padlých ve městech Aš, Karlovy Vary a Kraslice. Rok 1938 však pohřbil všechny naděje na dokončení pamětních desek. Spolek začal bojovat o svou vlastní existenci a jen s velkými těžkostmi se mu podařilo získat povolení likvidačního a prolongačního komisaře k odebrání již dříve objednaného zboží. Pomalé tempo se ještě více zpomalilo. Dlouhá a náročná cesta spolku za zvěčněním všech mrtvých nedosáhla svého cíle. Nadto přišla [druhá] světová válka a vše se opakovalo. Nyní se k tomu musí ještě vytvořit místo pro jména padlých v této válce. 77 Freska Franze Gruße aneb Peklo podle Danta Cože?, vzkřikl poděšeně, obraz? Na tuto zeď? S červenými tvářemi řekl přísným tónem: Cožpak jste se zbláznili? Chcete tento vynikající účinek sloupů, této jedinečné klenby a těchto bílých ploch zničit? 78 Tak reagoval slavný rakouský básník Franz Karl Ginzkey ( ) v jednom listopadovém dni roku 1928 při návštěvě Pamětní síně. Nebyl sám, komu se zdála malba na oltářní stěnu příliš radikálním řešením výzdoby. Prostor kostela sv. Kláry po dokončení prací v interiéru vyvolával doslova výbuchy nadšení a okázalých ovací génia Christopha Dientzenhofera ( ). Schererovy sarkofágy se jmény tisíců mrtvých se jevily jako dostatečně důstojným uctěním jejich památky a výřečným mementem. Po celé následující desetiletí se tak freska stala jednou z nejdiskutovanějších otázek v procesu budování Pamětní síně. V rámci výboru a později spolku se postupně utvořily frakce formované do značné míry také tlakem veřejného mínění. Jedni se přikláněli k zachování interiéru v jeho původní čistotě pouze s nápisovými deskami, druzí k monumentální fresce. Postupně však diskuse o existenci či neexistenci fresky utichaly. Naopak stále živá zůstávala polemika okolo jejího námětu, i přesto, že realizace ambiciózního díla uvízla po dlouhá léta na nedostatku financí. 73 SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 55, kart. č. 4, zpráva o činnosti Spolku Chebská pamětní síň z roku Předpokládaný odhad na dokončení desek na sarkofágy se pohyboval okolo Kč. Tamtéž. 75 Tamtéž, zpráva o činnosti vedení Spolku Chebská pamětní síň pro období 7. říjen listopad Tamtéž, zpráva o činnosti vedení Spolku Chebská pamětní síň pro období 29. listopad červenec SOkA Cheb, PSCH, inv. č. 1, kart. č. 1, Franz Klier Beitrag, s Egerer Zeitung z , s. 5.

Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary)

Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary) Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary) Od konce 18. století se do Karlových Varů přijížděli pravidelně léčit také židé. Ve městě se tehdy židům ještě nedovolovalo natrvalo

Více

Z Á P I S. ad 1) Starosta městyse přivítal členy ZM a přítomné občany. ad 2) PROGRAM

Z Á P I S. ad 1) Starosta městyse přivítal členy ZM a přítomné občany. ad 2) PROGRAM Z Á P I S z 26. veřejného zasedání zastupitelstva městyse (ZM) Nepomyšl, konaného dne 25.1.2013 od 19.00 hodin do 20.00 hodin v zasedací místnosti hasičské zbrojnice v Nepomyšli Přítomni: Josef Lněníček,

Více

Zpráva o semináři Radecký dědictví.

Zpráva o semináři Radecký dědictví. Zpráva o semináři Radecký dědictví. Seminář pořádali poslanci Parlamentu poslanecké sněmovny z TOP 09 MUDr. Gabriela Pecková a PhDr. Daniel Korte, ve spolupráci s naším občanským sdružením Radecký 1766

Více

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ CHCI-LI JIN ÝM UKAZOVATI CESTU, MUSÍM NEJDŘÍVE SÁM PO NÍ JÍTI. VÁCLAV KLEMENT VÁCLAV KLEMENT 16.10.1868, Velvary 13.08.1938, Mladá Boleslav Václav Klement pocházel ze skromných

Více

European Heritage Days (Dny evropského dědictví) V sobotu 10. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky:

European Heritage Days (Dny evropského dědictví) V sobotu 10. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky: European Heritage Days (Dny evropského dědictví) 2016 V sobotu 10. září budou v Pelhřimově ZDARMA otevřeny veřejnosti tyto památky: Městská šatlava dům čp. 11 Budovu dalo město přistavět k zámku směrem

Více

Zachráníme kostel? Rok 2003

Zachráníme kostel? Rok 2003 Zachráníme kostel? Kostel sv. Wolfganga v Ostrohu je úzce spjat s hradem Seeberg a je významnou památkou celostátního významu, zapsanou v seznamu historických kulturních památek prvořadého významu a naše

Více

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566)

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 110200/22 ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953 Inventář (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Zora Damová Praha 2015 I. Vývoj původce fondu Václav Štěpánek byl pražský mlynář,

Více

O B E C N Í Ú Ř A D S V Ě T Í

O B E C N Í Ú Ř A D S V Ě T Í III. Veřejné zasedání zastupitelstva obce Světí přítomní členové zastupitelstva obce : Josef Honc, Luděk Čihal, Jiří Kulhánek, Jiří Krejčí, Žaneta Vestfálová Omluveni: Lenka Bednářová Dále přítomno: 10

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

LEGIONÁŘSKÁ. Zápis z jednání Předsednictva Republikového výboru ČsOL dne 3. února 2015

LEGIONÁŘSKÁ. Zápis z jednání Předsednictva Republikového výboru ČsOL dne 3. února 2015 ČESKOSLOVENSKÁ OBEC LEGIONÁŘSKÁ HOTEL LEGIE, SOKOLSKÁ 33, 120 00 PRAHA 2 TEL. 224 266 235, 224 266 241WWW.CSOL.CZ SEKRETARIAT@CSOL.CZ Zápis z jednání Předsednictva Republikového výboru ČsOL dne 3. února

Více

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce

vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce vzniká koncem 19. století a trvá do konce 1. svět. války měla být východiskem z krize, ve které se ocitla architektura v období historismu reakce proti průmyslové civilizaci Secesi charakterizuje přesycenost

Více

Slovácké centrum kultury a tradic. Název projektu: Revitalizace objektu Jezuitské koleje č.p. 21

Slovácké centrum kultury a tradic. Název projektu: Revitalizace objektu Jezuitské koleje č.p. 21 Slovácké centrum kultury a tradic Název projektu: Revitalizace objektu Jezuitské koleje č.p. 21 Zdůvodnění stavby Prezentace kulturních hodnot Centrum kultury a tradic na místo komunálu Navázání na odkaz

Více

Zápis z jednání Rady obce Velatice. den jednání: 23. května 2012 č. 10/2012

Zápis z jednání Rady obce Velatice. den jednání: 23. května 2012 č. 10/2012 Zápis z jednání Rady obce Velatice den jednání: 23. května 2012 č. 10/2012 Přítomni: Omluveni: Mgr. Jan Grolich Zdeněk Severa Mgr. Petr Pelikán Ing. Marek Neveselý Mgr. Pavel Drozd Jednání rady zahájil

Více

Budova navržená jako Národní shromáždění, dostavěná jako Federální shromáždění, následně užívaná Radiem Svobodná Evropa, nyní Budova Národního Muzea

Budova navržená jako Národní shromáždění, dostavěná jako Federální shromáždění, následně užívaná Radiem Svobodná Evropa, nyní Budova Národního Muzea Budova navržená jako Národní shromáždění, dostavěná jako Federální shromáždění, následně užívaná Radiem Svobodná Evropa, nyní Budova Národního Muzea Něco z historie a něco z toho, co už neexistuje nebo

Více

Zámek čp. 26 v Hošťálkovech. Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice

Zámek čp. 26 v Hošťálkovech. Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice Zámek čp. 26 v Hošťálkovech Seminář Zámky, na které stát zapomněl 30.-31.7.2015, Slezské Rudoltice Hošťálkovy Letecký snímek areálu zámku V celém okrese Bruntál unikátně dochovaný zámek Hošťálkovy čp.

Více

v souladu s 84, odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění

v souladu s 84, odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění Město Orlová V Orlové dne 11.11.2009 Pro 25. zasedání Zastupitelstva města Orlové konané dne 9.12.2009 Autorské právo ke kresbě Mgr. Elišky Ulmanové Obsah: A. Návrh na usnesení: Zastupitelstvo města Orlové

Více

Stanovy spolku. Náš Kopec, z.s.

Stanovy spolku. Náš Kopec, z.s. Stanovy spolku Náš Kopec, z.s. Čl. 1. Název, sídlo a působnost Náš Kopec o.s., ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen

Více

j a b l o n k a. c z o b č a n s k é s d r u ž e n í

j a b l o n k a. c z o b č a n s k é s d r u ž e n í j a b l o n k a. c z o b č a n s k é s d r u ž e n í ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ VALNÉ HROMADY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ s í d l o s d r u ž e n í J a b l o n e c k á 7 1 3, 1 9 0 0 0 P r a h a 9 P r a h a, 2 0. ř í j

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Generální tajemník

EVROPSKÝ PARLAMENT. Generální tajemník EVROPSKÝ PARLAMENT Generální tajemník SDĚLENÍ ČLENŮM PŘEDSEDNICTVA Věc : Potřeba kanceláří a skladovacích prostor v Bruselu Budova 30/50 rue Wiertz pronájem dvou poschodí Podzemní skladovací prostory koupě

Více

V ý r o č n í z p r á v a 2 0 0 5 Občanského sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci Sídlo sdružení: Otovická 59, 360 10, Karlovy Vary

V ý r o č n í z p r á v a 2 0 0 5 Občanského sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci Sídlo sdružení: Otovická 59, 360 10, Karlovy Vary V ý r o č n í z p r á v a 2 0 0 5 Občanského sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci Sídlo sdružení: Otovická 59, 360 10, Karlovy Vary Naše Sdružení vzniklo za účelem pomoci s odstraněním havarijního

Více

MULTIFUNKČNÍ CENTRUM BŘEZOVÁ VIZE PŘESTANE BÝT SNEM

MULTIFUNKČNÍ CENTRUM BŘEZOVÁ VIZE PŘESTANE BÝT SNEM MULTIFUNKČNÍ CENTRUM BŘEZOVÁ VIZE PŘESTANE BÝT SNEM OBSAH Kulturní dům v období - 60. let 20. století Krátká historie domu kultury Období vzniku myšlenky smysluplnějšího využití velkého sálu domu kultury

Více

Zpráva ze zahraniční cesty

Zpráva ze zahraniční cesty Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10

Více

NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT

NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT Praha, 11. června Dlouho očekávaná rekonstrukce fasády historické budovy Národního divadla právě začíná. Náročné opravy budou probíhat až do konce roku 2015, ale chod

Více

STANOVY SPOLKU RODIČŮ A PŘÁTEL ZUŠ ZRUČ NAD SÁZAVOU. (1) Název spolku zní: Spolek rodičů a přátel ZUŠ Zruč nad Sázavou (dále jen spolek ).

STANOVY SPOLKU RODIČŮ A PŘÁTEL ZUŠ ZRUČ NAD SÁZAVOU. (1) Název spolku zní: Spolek rodičů a přátel ZUŠ Zruč nad Sázavou (dále jen spolek ). STANOVY SPOLKU RODIČŮ A PŘÁTEL ZUŠ ZRUČ NAD SÁZAVOU Článek 1 Název a sídlo spolku (1) Název spolku zní: Spolek rodičů a přátel ZUŠ Zruč nad Sázavou (dále jen spolek ). (2) Sídlo spolku se nachází na adrese:

Více

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská

Více

. Teplice - Šanov 15. Bytový dům č. p Alois Vavrouš a syn Alois Vavrouš a syn

. Teplice - Šanov 15. Bytový dům č. p Alois Vavrouš a syn Alois Vavrouš a syn . Teplice - Šanov 15 Název objektu Bytový dům č. p. 1918 Adresa Teplice v Čechách 415 01, U zámku, č. p. 1918 K.ú./parcela č. k. ú. Teplice, p. č. 208/1, Architekt Stavitel Alois Vavrouš a syn Alois Vavrouš

Více

Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST

Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST Seznam příloh soutěžního návrhu: Obálka Zpáteční adresa Obálka Autor (+CD)

Více

PRODEJ ZÁMKU V MOSTOVĚ, OKRES CHEB

PRODEJ ZÁMKU V MOSTOVĚ, OKRES CHEB PROKONZULTA, a.s. Křenová 26, 602 00 Brno tel. +420 543 255 515, info@prokonzulta.cz PRODEJ ZÁMKU V MOSTOVĚ, OKRES CHEB Areál zámku - zámeckého hotelu v Mostově na Chebsku, v klidné přírodní lokalitě při

Více

ZÁPIS č. 6 z veřejného zasedání zastupitelstva obce Hvozdce konaného na obecním úřadě od 18:00 hodin dne 14. dubna 2015

ZÁPIS č. 6 z veřejného zasedání zastupitelstva obce Hvozdce konaného na obecním úřadě od 18:00 hodin dne 14. dubna 2015 ZÁPIS č. 6 z veřejného zasedání zastupitelstva obce Hvozdce konaného na obecním úřadě od 18:00 hodin dne 14. dubna 2015 Přítomni: František Svátek, Marcela Vaňatová, Milan Dušek, Václav Hořejší, Martin

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

MOHUTNÝ NEZDOBENÝ ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY

MOHUTNÝ NEZDOBENÝ ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY ARCHITEKTURA TYPICKÝ PRVEK = SLOUP DÓRSKÝ SLOUP MOHUTNÝ NEZDOBENÝ IÓNSKÝ SLOUP ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU KORINTSKÝ SLOUP ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY Štít (tympanon) kladí hlavice dřík MALÍŘSTVÍ

Více

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč NEODKLADNÉ ZÁCHRANY OHROŽENÝCH OBJEKTŮ KRITICKY OHROŽENÉ OBJEKTY roky výstavby 2011 2012 2013 2014 2015 příspěvek Piaristická

Více

Zápis z 5. zasedání Zastupitelstva obce Švábov konaného dne 22. 5. 2015.

Zápis z 5. zasedání Zastupitelstva obce Švábov konaného dne 22. 5. 2015. Zápis z 5. zasedání Zastupitelstva obce Švábov konaného dne 22. 5. 2015. Jednání se konalo v zasedací místnosti Obecního úřadu ve Švábově 37. Zasedání bylo zahájeno v 18:00 hodin a skončeno ve 20:45 hodin.

Více

Zápis z členské schůze Landseerklubu ČR, která se konala v sobotu dne v Kolíně

Zápis z členské schůze Landseerklubu ČR, která se konala v sobotu dne v Kolíně Zápis z členské schůze Landseerklubu ČR, která se konala v sobotu dne 14.3. 2015 v Kolíně Schůze se zúčastnilo 27 členů s volebním a hlasovacím právem a 4 členové zatím bez volebního a hlasovacího práva

Více

Úřad vlády České republiky Odbor lidských práv a ochrany menšin

Úřad vlády České republiky Odbor lidských práv a ochrany menšin Úřad vlády České republiky Odbor lidských práv a ochrany menšin 8934/2016-OLP Z Á P I S ze zasedání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace dne 31.03.2016 Úřad vlády České republiky Přítomni / omluveni:

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 9. zasedání zastupitelstva města dne: 29. 10. 2015 Bod pořadu jednání: Návrh na udělení čestného občanství města v letech 2015 a 2016 a medaile města v roce

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

V ý r o č n í z p r á v a 2004 Občanského sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci Sídlo sdružení: Otovická 59, , K.

V ý r o č n í z p r á v a 2004 Občanského sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci Sídlo sdružení: Otovická 59, , K. V ý r o č n í z p r á v a 2004 Občanského sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci Sídlo sdružení: Otovická 59, 360 10, K. Vary Cílem sdružení je pomoci s odstraněním havarijního stavu památky a

Více

Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Jimlín, konaného dne v zasedací místnosti Obecního úřadu Jimlín Jimlín 7, Louny

Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Jimlín, konaného dne v zasedací místnosti Obecního úřadu Jimlín Jimlín 7, Louny Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Jimlín, konaného dne 3.11. 2014 v zasedací místnosti Obecního úřadu Jimlín Jimlín 7, 440 01 Louny Zahájení zasedání zastupitelstva Zasedání Zastupitelstva

Více

V budově s hodinami na náměstí T. G. Masaryka bylo od roku 1850 c. k. okresní hejtmanství. V letech zde byl soud i s věznicí.

V budově s hodinami na náměstí T. G. Masaryka bylo od roku 1850 c. k. okresní hejtmanství. V letech zde byl soud i s věznicí. KRASLICE Památky Kraslic Dnešní náměstí T. G. Masaryka se v 19. stol. jmenovalo Tržní náměstí, pozdější název byl náměstí Řeckých hrdinů. Uprostřed náměstí stála v dávné historii kamenná osmiboká kašna

Více

ROK 2008 NA ZÁMKU A V KULTUŘE

ROK 2008 NA ZÁMKU A V KULTUŘE ROK 2008 NA ZÁMKU A V KULTUŘE V kalendářním roce 2008 jsme na zámku uspořádali 41 kulturních a společenských akcí, u kterých jsme byli jediným nebo hlavním pořadatelem. Šlo o následující akce: 8 pohádek

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT KVESTOŘI ZÁPIS. ze schůze konané dne 13. prosince 2006 v 15:00 místnost S 3.4 budova Louise Weiss (LOW) ŠTRASBURK OBSAH

EVROPSKÝ PARLAMENT KVESTOŘI ZÁPIS. ze schůze konané dne 13. prosince 2006 v 15:00 místnost S 3.4 budova Louise Weiss (LOW) ŠTRASBURK OBSAH PV QUAEST.13.12.2006 PE-6/QUAEST/PV/2006-15 EVROPSKÝ PARLAMENT P PV 15/2006 KVESTOŘI ZÁPIS ze schůze konané dne 13. prosince 2006 v 15:00 místnost S 3.4 budova Louise Weiss (LOW) ŠTRASBURK OBSAH Strana

Více

ZÁPIS. z 1. ustavujícího jednání Regionální stálé konference

ZÁPIS. z 1. ustavujícího jednání Regionální stálé konference ZÁPIS z 1. ustavujícího jednání Regionální stálé konference Termín: 12.11.2014 Místo: zasedací místnost č. 326, Krajský úřad Libereckého kraje Čas zahájení jednání: 12:00 hodin Čas ukončení jednání: Přítomni

Více

Centrum obce Žehuň. Náves v minulosti nazývaná Kopeček. Pomník padlých v průběhu několika desetiletí

Centrum obce Žehuň. Náves v minulosti nazývaná Kopeček. Pomník padlých v průběhu několika desetiletí Centrum obce Žehuň Za zmínku stojí i vlastní centrum obce, takzvaná náves, v minulosti nazývaná Kopeček, kde stojí pomník padlých z první světové války, který se slavnostně odhaloval 25. září 1921. Pořízen

Více

Zápis č. 4 z jednání Výboru pro dotační politiku Zastupitelstva městské části Praha 3

Zápis č. 4 z jednání Výboru pro dotační politiku Zastupitelstva městské části Praha 3 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 VÝBOR PRO DOTAČNÍ POLITIKU ZASTUPITELSTVA MĚSTSKÉ ČÁSTI Zápis č. 4 z jednání Výboru pro dotační politiku Zastupitelstva městské části Praha 3 Datum jednání: 05.09. 2016 Místo jednání:

Více

Zápis č. 6/2016. z jednání zastupitelstva obce Hraběšice, konaného dne 2. prosince 2016

Zápis č. 6/2016. z jednání zastupitelstva obce Hraběšice, konaného dne 2. prosince 2016 Zápis č. 6/2016 z jednání zastupitelstva obce Hraběšice, konaného dne 2. prosince 2016 Schůze zahájena: 17:01 hodin Schůze ukončena: 18:35 hodin Přítomni: Helena Večeřová, Tomáš Prokop, Ing. Zlata Lakomá,

Více

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

Masarykovo náměstí 20, 752 01 Kojetín

Masarykovo náměstí 20, 752 01 Kojetín Město Kojetín Masarykovo náměstí 20, 752 01 Kojetín Usnesení z 69. zasedání Rady města Kojetín, konaného dne 30. září 2002 ve 13:00 hodin v zasedací místnosti MěÚ Kojetín, Masarykovo nám. 20 2. Kontrola

Více

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) 1925-1938 Inventář Číslo EL NAD: 212 Evidenční číslo pomůcky: 136 Dana Bízová

Více

Společnost pro obnovu památek Úštěcka. Výroční zpráva

Společnost pro obnovu památek Úštěcka. Výroční zpráva Společnost pro obnovu památek Úštěcka Výroční zpráva 2014 Základní informace Adresa: Občanské sdružení Společnost pro obnovu památek Úštěcka 1. máje 18, 411 45 Úštěk www stránky: www.pamatky-ustecko.cz

Více

Zřizovatel MK ČR do 30. června 2001 Krajský úřad Ústeckého kraje od 1. července 2001

Zřizovatel MK ČR do 30. června 2001 Krajský úřad Ústeckého kraje od 1. července 2001 Výroční zpráva Galerie moderního umění v Roudnici n.l. za rok 2001 Galerie moderního umění v Roudnici n.l. Očkova 5, Roudnice n.l., tel. a fax 0411 837301 Zřizovatel MK ČR do 30. června 2001 Krajský úřad

Více

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. na prodej. Barokní perla

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. na prodej. Barokní perla Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín na prodej Barokní perla INVALIDOVNA BAROKNÍ KLENOT V BLÍZKOSTI CENTRA PRAHY Rozsáhlý historický objekt ležící v širším centru Prahy s výbornou dopravní dostupností.

Více

Zdeněk Leitner, František Kolář, Jaroslav Holický, Josef Janů, Andrea Šívrová, Romana Šváchová, Martin Rak

Zdeněk Leitner, František Kolář, Jaroslav Holický, Josef Janů, Andrea Šívrová, Romana Šváchová, Martin Rak OBEC OKROUHLÁ RADOUŇ ZÁPIS Č. 3.2015 ze zasedání zastupitelstva obce Okrouhlá Radouň, dne 22. 5. 2015 Zasedání zastupitelstva obce se konalo na obecním úřadu od 19:00 hod. Zasedání vedl starosta obce p.

Více

Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Korouhev dne 12.11.2010

Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Korouhev dne 12.11.2010 - 1 - č.j. 6/2010 Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Korouhev dne 12.11.2010 Přítomni dle prezenční listiny Zahájení jednání: 12.11.2010 18:00 hodin Ukončení jednání: 12.11.2010 18:45 hodin

Více

z 9. zasedání MěZ Buštěhrad, které se konalo dne v hod v Kulturním středisku.

z 9. zasedání MěZ Buštěhrad, které se konalo dne v hod v Kulturním středisku. Zápis z 9. zasedání MěZ Buštěhrad, které se konalo dne 8. 12. 2004 v 17.00 hod v Kulturním středisku. Přítomni: J. Leflerová, V. Nový, V. Šumná, K. Trnobranský, L. Sušická, M. Kindlová, J. Koutecký Omluveni:

Více

Pietní a odpočinkové místo Kaplička Malešice

Pietní a odpočinkové místo Kaplička Malešice Pořadové číslo projektu: 18 Název projektu: Pietní a odpočinkové místo Kaplička Malešice Popis projektu: Předmětem tohoto návrhu je kultivace nejbližšího okolí výklenkové kapličky v Rektorské ulici. Cílem

Více

Nové vedení Domu umění města Brna

Nové vedení Domu umění města Brna Nové vedení Domu umění města Brna Tisková konference 19 03 (2013) v 11 h Dům umění města Brna Malinovského nám. 2 Od 1. března 2013 vede Dům umění města Brna jeho dlouhodobá spolupracovnice, kurátorka

Více

Zápis č. 6/2013 ze zasedání KV konaného dne od 18:50 na OÚ Chýně Z MINULÝCH USNESENÍ ZBÝVÁ DOŘEŠIT:

Zápis č. 6/2013 ze zasedání KV konaného dne od 18:50 na OÚ Chýně Z MINULÝCH USNESENÍ ZBÝVÁ DOŘEŠIT: Zápis č. 6/2013 ze zasedání KV konaného dne 18. 9. 2013 od 18:50 na OÚ Chýně Přítomni: Jelínek, Pokorná Podle informací od paní tajemnice, Věry Kovářové a podle vlastních zjištění byla provedena kontrola

Více

Kadaň ztracené předměstí Atelier Jana Šépky a Mirky Tůmové, ČVUT FA letní semestr 2012 / 2013

Kadaň ztracené předměstí Atelier Jana Šépky a Mirky Tůmové, ČVUT FA letní semestr 2012 / 2013 Kadaň ztracené předměstí Atelier Jana Šépky a Mirky Tůmové, ČVUT FA letní semestr 2012 / 2013 Atelier Jana Šépky a Mirky Tůmové vedoucí atelieru Ing. akad. arch. Jan Šépka Ing. arch. Mirka Tůmová Internet:

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Jezeřany - Maršovice konaného dne

Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Jezeřany - Maršovice konaného dne Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Jezeřany - Maršovice konaného dne 14.11.2010 Program: 1. Zahájení 2. Slib členů zastupitelstva obce. 3. Schválení programu 4. Volba volební a návrhové

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014 FUTRA, OBČANSKÉ SDRUŽENÍ PRO HORŇÁCKO

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014 FUTRA, OBČANSKÉ SDRUŽENÍ PRO HORŇÁCKO VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014 FUTRA, OBČANSKÉ SDRUŽENÍ PRO HORŇÁCKO 1. Základní informace o organizaci 2. Historie a členové 3. Cíle 4. Přehled činností roku 2014 4.1. Jednání Rady 4.2. Přehled realizovaných

Více

ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014

ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014 ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014 RUPRECHTICE BEDŘICHOV SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ S výstaviště LIDOVÉ SADY BEDŘICHOV Severočeské muzeum

Více

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2. BEDŘICH SMETANA Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: únor 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Průběžná zpráva o realizaci dílčí části projektu

Průběžná zpráva o realizaci dílčí části projektu Program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Bavorsko 2007-2013 Průběžná zpráva o realizaci dílčí části projektu Číslo zprávy: 5. Zpráva za období: 1.12.2010 30.04.2011 1. Údaje o projektu: Číslo

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7.

Více

Zápis č. 11/13 ze zasedání zastupitelstva obce Hostouň konaného dne

Zápis č. 11/13 ze zasedání zastupitelstva obce Hostouň konaného dne Zápis č. 11/13 ze zasedání zastupitelstva obce Hostouň konaného dne 18.11.2013 Místo konání: zasedací místnost Obecního úřadu v Hostouni Čas zahájení: 19,00 hod. Čas ukončení: 21,00 hod. Přítomni členové

Více

Zápis č. 7/2016. ze zasedání zastupitelstva obce Kamenné Žehrovice konaného dne v 18 hodin v zasedací místnosti Obecního úřadu.

Zápis č. 7/2016. ze zasedání zastupitelstva obce Kamenné Žehrovice konaného dne v 18 hodin v zasedací místnosti Obecního úřadu. Zápis č. 7/2016 ze zasedání zastupitelstva obce Kamenné Žehrovice konaného dne 20.10. 2016 v 18 hodin v zasedací místnosti Obecního úřadu. Jednání probíhalo od 18:00 do 18:50 hodin Přítomní zastupitelé:

Více

Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Plenkovice, konaného dne 11.11.2010 v 18.00 hod. v zasedací místnosti obecního úřadu.

Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Plenkovice, konaného dne 11.11.2010 v 18.00 hod. v zasedací místnosti obecního úřadu. Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Plenkovice, konaného dne 11.11.2010 v 18.00 hod. v zasedací místnosti obecního úřadu. Dosavadní starosta Václav Šefčík (dále jako předsedající ) zahájil

Více

Směrnice o udělování čestného občanství města Třince, čestné záštity města Třince a záštity starosty města Třince

Směrnice o udělování čestného občanství města Třince, čestné záštity města Třince a záštity starosty města Třince Označení dokumentu: S/11/2015 Skartační zn.: A/5 Účinnost od: 14.06.2016 Typ dokumentu: směrnice Revize/datum: 1/14.06.2016 Účinnost do: Stav dokumentu: platný Zveřejnění na www: ano Počet stran/příloh:

Více

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B Název archivní pomůcky: Sdružení židovské mládeže Techeleth Lavan Cheb Časové rozmezí: 1937 Druh archivní pomůcky: inventář Číslo listu JAF: 1172 Evidenční

Více

OBEC KYSELKA Kyselka část Radošov 118, 362 72 Kyselka

OBEC KYSELKA Kyselka část Radošov 118, 362 72 Kyselka Obec Kyselka Zastupitelstvo obce Kyselka 362 72 Kyselka, IČ:00254762 Číslo jednací.: 347 / 2014 Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Kyselka, konaného dne 5. 11. 2014, od 18:00 hodin v zasedací

Více

Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Oudoleň, konaného dne od 18:00 hodin.

Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Oudoleň, konaného dne od 18:00 hodin. Obec Oudoleň Zastupitelstvo obce Oudoleň Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Oudoleň, konaného dne 4. 11. 2014 od 18:00 hodin. Zahájení zasedání zastupitelstva Zasedání Zastupitelstva obce

Více

KANCELÁŘ STAROSTY A TAJEMNÍKA

KANCELÁŘ STAROSTY A TAJEMNÍKA nám. J. M. Marků 12 Lanškroun - Vnitřní Město 563 16 Lanškroun www.lanskroun.eu Čj.: MULA 15201/2014 Počet listů dokumentu: 3 Počet listů příloh: 5 Spisový znak: 101 2.3 V Lanškrouně 7. května 2014 Zápis

Více

Zápis č. 2/2015. Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 20. ledna 2015 v kanceláři starosty města Proseč

Zápis č. 2/2015. Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 20. ledna 2015 v kanceláři starosty města Proseč Zápis č. 2/2015 Ze zasedání RADY MĚSTA PROSEČ, konané 20. ledna 2015 v kanceláři starosty města Proseč Přítomni: Jan Macháček, Miloslav Hurych, Karel Hloušek, Radek Šenkýř, Tomáš Háp 2. zasedání Rady města

Více

Národní památkový ústav se přiklonil k variantě, která využívá stávající vjezd z druhého konce bývalé uličky Vedle masných krámů. V současné době je

Národní památkový ústav se přiklonil k variantě, která využívá stávající vjezd z druhého konce bývalé uličky Vedle masných krámů. V současné době je Národní památkový ústav se přiklonil k variantě, která využívá stávající vjezd z druhého konce bývalé uličky Vedle masných krámů. V současné době je na tomto místě žulou vydlážděná plocha využívaná k parkování

Více

Sdružení pro rozvoj Soláně občanské sdružení

Sdružení pro rozvoj Soláně občanské sdružení Sdružení pro rozvoj Soláně občanské sdružení 1. Projekt Informační centrum a galerie Zvonice Soláň 2. Projekt Galerie v přírodě, valašská zahrada a valašská krajina na Soláni Sdružení pro rozvoj Soláně,o.s.

Více

ZAHRADA HROU GRANTOVÁ VÝZVA 2015

ZAHRADA HROU GRANTOVÁ VÝZVA 2015 ZAHRADA HROU GRANTOVÁ VÝZVA 2015 METODIKA PRO ŽADATELE O NADAČNÍ PODPORU Nadace Proměny (dále jen nadace ) vyhlašuje Grantovou výzvu 2015 v programu Zahrada hrou (dále jen grantová výzva ). Program Zahrada

Více

Zápis z 1. zasedání obecního zastupitelstva ze dne

Zápis z 1. zasedání obecního zastupitelstva ze dne Zápis z 1. zasedání obecního zastupitelstva ze dne 25. 1. 2016 Zasedání zahájila v 18. hodin a řídila starostka Jana Mališová, přivítala zastupitele a hosty z řad veřejnosti. Konstatovala, že počet zastupitelů

Více

Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Roudná č. 1/2014

Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Roudná č. 1/2014 Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Roudná č. 1/2014 Den a místo zasedání: 6.11.2014 v zasedací místnosti Obecního úřadu Roudná Zasedání zahájeno: 18:05 hodin Zahájení zasedání zastupitelstva

Více

Navržený program 13. zasedání Zastupitelstva MČ:

Navržený program 13. zasedání Zastupitelstva MČ: Městská část Praha-Dolní Chabry Zastupitelstvo městské části Zápis č. 13/08/ ZMČ ze dne 14.05. 2008 Přítomni: dle prezenční listiny Omluveni: - MUDr. Dvořák, PhDr. Doušová, p. Malina Neomluveni: 0 Hosté:

Více

Jednání komise v 15:00 zahájila místopředsedkyně komise paní Jiřina Slavíková.

Jednání komise v 15:00 zahájila místopředsedkyně komise paní Jiřina Slavíková. ZÁPIS č. 8/ KKVČ RMČ z jednání komise Rady Městské části Praha 8 pro kulturu a volný čas (KKVČ RMČ), které se uskutečnilo v úterý 1. prosince 2015 v Grabově vile (15:00 16:40) 1) Informace Přítomni dle

Více

pomník Gustava Mahlera v Jihlavě

pomník Gustava Mahlera v Jihlavě pomník Gustava Mahlera v Jihlavě Občanské sdružení Společenství za zřízení pomníku Gustava Mahlera v Jihlavě V letech 2010 a 2011 si kulturní svět připomene dvě výročí spojená s nejvýznamnějším Jihlavanem,

Více

HLASOVÁNÍ : PRO 6, PROTI 0, ZDRŽEL SE HLASOVÁNÍ - 0

HLASOVÁNÍ : PRO 6, PROTI 0, ZDRŽEL SE HLASOVÁNÍ - 0 Zápis z veřejného mimořádného zasedání obecního zastupitelstva obce Petrovice, konaného dne 30.3.2004 v zasedací místnosti obecního úřadu, od 18.00 hod. ----------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Z Á P I S č. 27. z 27. zasedání Zastupitelstva obce Řícmanice konaného dne 14. 04. 2014 v 18.00 hod. v zasedací místnosti Komenského 68

Z Á P I S č. 27. z 27. zasedání Zastupitelstva obce Řícmanice konaného dne 14. 04. 2014 v 18.00 hod. v zasedací místnosti Komenského 68 Z Á P I S č. 27 z 27. zasedání Zastupitelstva obce Řícmanice konaného dne 14. 04. 2014 v 18.00 hod. v zasedací místnosti Komenského 68 Program: 1. Technický bod (schválení ověřovatelů zápisu, programu

Více

Zápis ze 17. zasedání Zastupitelstva obce Švábov ze dne 23. 8. 2013.

Zápis ze 17. zasedání Zastupitelstva obce Švábov ze dne 23. 8. 2013. Zápis ze 17. zasedání Zastupitelstva obce Švábov ze dne 23. 8. 2013. Jednání se konalo v zasedací místnosti Obecního úřadu ve Švábově. Zasedání bylo zahájeno v 19:00 hodin a skončeno ve 21:00 hodin. Na

Více

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana)

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana) 1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) byl postaven v místě, kde ve válce v r.1942 byl pan Svinka německými vojáky zastřelen. Obrázek je na dřevěném sloupu a nechala ho zhotovit manželka p.svinky.

Více

Obec Slatina nad Úpou

Obec Slatina nad Úpou Obec Slatina nad Úpou Zápis z jednání Zastupitelstva obce (ZO) 9. řádná schůze Zastupitelstva obce, konaná dne 6. 10. 2015 v 19:00 hodin v jednací místnosti obecního úřadu Přítomni: Marie Pokorná, Monika

Více

VK KARLOVY VARY. člen Českého volejbalového svazu STANOVY VOLEJBALOVÉHO KLUBU KARLOVY VARY

VK KARLOVY VARY. člen Českého volejbalového svazu STANOVY VOLEJBALOVÉHO KLUBU KARLOVY VARY VK KARLOVY VARY člen Českého volejbalového svazu STANOVY VOLEJBALOVÉHO KLUBU KARLOVY VARY Číslo: 01/2015 Schváleno: 09.10.2015, členskou schůzí klubu Účinnost od: 10.10.2015 Článek 1 Název, charakteristika

Více

Kontrolní výbor Zastupitelstva Městského obvodu Plzeň 3 Z Á P I S

Kontrolní výbor Zastupitelstva Městského obvodu Plzeň 3 Z Á P I S Kontrolní výbor Zastupitelstva Městského obvodu Plzeň 3 Z Á P I S ze 15. schůze výboru konané dne 14. března 2016 od 15:30 hodin v zasedací místnosti suterén ÚMO Plzeň 3 Přítomni: p. Strobach, p. Zeman,

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Přívětice, konaného dne , od 17:00 hodin v budově obecního úřadu Přívětice čp. 76

Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Přívětice, konaného dne , od 17:00 hodin v budově obecního úřadu Přívětice čp. 76 Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Přívětice, konaného dne 2. 5. 2016, od 17:00 hodin v budově obecního úřadu Přívětice čp. 76 1) Zahájení zasedání zastupitelstva Zasedání Zastupitelstva obce Přívětice

Více

Zápis ze 4. zasedání zastupitelstva obce Nevřeň, konaného dne 16.12.2014 v 19. 00 hod. na obecním úřadě.

Zápis ze 4. zasedání zastupitelstva obce Nevřeň, konaného dne 16.12.2014 v 19. 00 hod. na obecním úřadě. Zápis ze 4. zasedání zastupitelstva obce Nevřeň, konaného dne 16.12.2014 v 19. 00 hod. na obecním úřadě. Přítomni z řad zastupitelů: Štěpánka Bejčková, Petr Holeček, Robert Korsa, František Čečil, Luboš

Více

Zápis č. 5/2016 ze zasedání ZASTUPITELSTVA OBCE KOMOROVICE konaného dne od 20,00 hodin v zasedací místnosti OÚ Komorovice

Zápis č. 5/2016 ze zasedání ZASTUPITELSTVA OBCE KOMOROVICE konaného dne od 20,00 hodin v zasedací místnosti OÚ Komorovice Zápis č. 5/2016 ze zasedání ZASTUPITELSTVA OBCE KOMOROVICE konaného dne 5. 5. 2016 od 20,00 hodin v zasedací místnosti OÚ Komorovice Přítomni: Bc. Přemysl Jež, Věra Brambůrková, Vlastimil Krejčí, Radka

Více

Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková

Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková Historický snímek Neptunovy kašny v Olomouci, Fotoarchiv Vlastivědného muzea v Olomouci, sign: BV000731. Kašny, které byly jako účelová zařízení nádrže na vodu určeny

Více

Dokument o zániku kostela sv. Trojice v Aši Vytvořeno k 50. výročí požáru kostela, k události došlo 19.1.1960 Sestavil: Milan Vrbata, odborná pomoc:

Dokument o zániku kostela sv. Trojice v Aši Vytvořeno k 50. výročí požáru kostela, k události došlo 19.1.1960 Sestavil: Milan Vrbata, odborná pomoc: Dokument o zániku kostela sv. Trojice v Aši Vytvořeno k 50. výročí požáru kostela, k události došlo 19.1.1960 Sestavil: Milan Vrbata, odborná pomoc: Bohuslav Karban 1 U vyhořelého kostela Je 19. leden

Více

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM Odhalení památníku starostou Ing. Jiřím Černým a generálem Ing. Jiřím Kubalou V odpoledních hodinách 30. dubna 2013, v den 68. výročí osvobození Buchlovic

Více

4/03/2011- ZO U Příloha k usnesení ze 4. zasedání zastupitelstva obce dne 21. 3. 2011 v 16 hodin v zasedací síni obecního úřadu

4/03/2011- ZO U Příloha k usnesení ze 4. zasedání zastupitelstva obce dne 21. 3. 2011 v 16 hodin v zasedací síni obecního úřadu 4/03/2011- ZO U Příloha k usnesení ze 4. zasedání zastupitelstva obce dne 21. 3. 2011 v 16 hodin v zasedací síni obecního úřadu Přítomni: dle prezenční listiny Přítomní zastupitelé schválili rozšíření

Více

České divadlo po 2. světové válce

České divadlo po 2. světové válce České divadlo po 2. světové válce Tematická oblast Městské divadlo Zlín Datum vytvoření 10.12.2012 Ročník Čtvrtý Stručný obsah Stručná historie Městského divadla ve Zlíně Způsob využití Výklad nové látky,

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE R O Z H O D N U T Í. Č. j. UOHS-S50/2009/VZ-10263/2009/540/JSl V Brně dne 2. prosince 2009

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE R O Z H O D N U T Í. Č. j. UOHS-S50/2009/VZ-10263/2009/540/JSl V Brně dne 2. prosince 2009 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX001CWZU* UOHSX001CWZU R O Z H O D N U T Í Č. j. UOHS-S50/2009/VZ-10263/2009/540/JSl V Brně dne 2. prosince 2009 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný

Více