Seminář s exkurzí. obecní lesy Svitavska, Březová nad Svitavou 16. listopadu 2011

Transkript

1 Přírodě blízké lesní hospodaření a certifikace FSC Seminář s exkurzí obecní lesy Svitavska, Březová nad Svitavou 16. listopadu

2 2

3 Editor: Tomáš Duda Příspěvky ve sborníku neprošly jazykovou korekturou. Seminář je realizován za finanční podpory SFŽP ČR a MŽP. Vydalo občanské sdružení: FSC ČR Poděbradova Brno info@czechfsc.cz 3

4 OBSAH: 1/ Tomáš Duda Představení certifikačního systému FSC / Tomáš Duda Přírodě blízké lesní hospodářství a FSC certifikace / Milan Hron Přechod k nepasečnému hospodaření v malolesích na Svitavsku

5 Březová nad Svitavou, 16. listopadu 2011 FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR listopadu, Kde se vzala myšlenka FSC Vlády nedokázaly řešit téma odlesňování NNO zjistily, že bojkot nebrání odlesňování Lidé chtějí výrobky z šetrně obhospodařovaných lesů FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

6 Zájmové skupiny Společná potřeba širokého spektra zájmových skupin: lesníků dřevozpracovatelů nevládních organizací certifikačních firem obchodníků FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR Lesní certifikace FSC je Věrohodný mechanismus definující šetrné lesní hospodaření a označující výrobky pocházející z těchto lesů. FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

7 Šetrné hospodaření Socální zájmy Obhospodařování lesů, které vyváženě integruje ekonomické, sociální a environmentální zájmy Ekonomické zájmy Environmentální zájmy FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR Vznik FSC Mezinárodní sdružení založené v roce 1993 zástupci lesníků, dřevozpracovatelů, nevládních organizací a obchodníků 833 členů více než 70 zemí FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

8 Rozhodování v FSC Členové FSC jsou organizovaní ve třech sekcích: ekonomické sociální ekologické Žádná ze sekcí nemůže být přehlasována ostatními. Sekce jsou dále rozděleny podle ekonomických kriterii na tzv. jih a sever. Váha hlasu jihu a severu je stejná. FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR FSC v číslech 146 mil. ha lesů (5% produkčních lesů) certifikátů zpracovatelského řetězce 82 státu obrat s FSC výrobky 20 miliard USD (2008) FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

9 Zapojení různých zájmových skupin FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR Pravidla FSC v lesích Práva domorodých obyvatel V České republice se neaplikuje. FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

10 Pravidla FSC v českých ý lesích v lese ponechávat mrtvé stromy k zetlení více listnatých dřevin holoseče max. do 0,5 ha minimalizace chemických látek 2-5 % lesa jako cílově bezzásahové plochy FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR Maximum size of tables or images celkem ha (2% rozlohy lesů v ČR) FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

11 Zpracovatelský řetězec Nr. of certificates FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR Papírenský průmysl Papírny (4): KRPA Envelope, KRPA Paper, UPM-Kymmene, Biocel Paskov, (Mondi Štětí, Bupak) Velkoobchody (5): OSPAP, Papyrus Bohemia, Antalis, Igepa, Europapier Bohemia FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

12 Tiskaři (21) AF BKK Finidr Graspo CZ HRG Spol KRPA Envelope Meiller direct PBtisk SEVEROTISK Swiss Post Solutions Tiskárna Flora Westvaco Svitavy CPI Moravia Books Grafobal Artypa GZ Digital Media Integraf LOGIK OV Media Point Svoboda Press Těšínská tiskárna Východočeská tiskárna FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR FSC ČR nevládní, nezisková organizace - vznik 2002 Český standard FSC (pro lesníky) Revize více než 30 členů 3 zaměstnanci financování především z grantů (dále členské příspěvky a konzultace) FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

13 Cíle FSC ČR propagace a prosazování šetrného hospodaření v lesích a využívání dřeva jakožto obnovitelnou surovinu FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR Aktivity FSC ČR Poradenský servis: Přednášky Exkurze Semináře Konzultace, přípravy na audit FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

14 Aktivity FSC ČR Publikační činnost: informační letáky, brožury, plakáty, samolepky, výroční zprávy knihy el. magazín Dobré dřevo tiskové zprávy FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR Spotřebitelská kampaň Road show Internet Články Soutěž Reklama v MHD Billboardy FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

15 FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

16 Certifikace zpracovatelského řetězce spojuje zodpovědné obhospodařování lesů a výrobu dřevěných výrobků se spotřebitelem cesta surového dřeva, zpracovaných mezivýrobků a/nebo hotových výrobků z lesa k spotřebiteli FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR Kdo musí mít certifikát FSC? organizace, které chtějí vyrábět, označovat a prodávat výrobky s certifikátem FSC: zpracovávají/produkují a prodávají FSC certifikovaný materiál nebo výrobky, obchodují s FSC certifikovaným materiálem nebo výrobky. FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

17 Kdo NEmusí mít certifikát FSC? organizace, které: nenabývají legální vlastnictví FSC certifikovaného materiálu anebo produktů, ale jen zprostředkují obchod vykonávají dopravu materiálu a produktů koncoví prodejci FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR Autoři fotografií: FSC Německo, FSC ČR, FSC IC, T. Duda, J. Vysoký, seznam.cz, Istock.com FSC, A.C./FSC ČR All rights reserved FSC-SECR

18 28/03/2012 Přírodě blízké lesní hospodářství a FSC certifikace Tomáš Duda, FSC ČR Principy PBLH 1. Dřevinná skladba přizpůsobená stanovišti a blížící se přirozené 2. Omezení holosečí 3. Využití biologické automatizace při výchově 4. Ponechávání části dřeva přirozenému rozkladu 5. Důraz na přirozenou obnovu 6. Omezení používání chemických přípravků. 18 1

19 28/03/2012 Proč hospodařit přírodě blízce? a) Lesy druhově a prostorově složité jsou odolnější ke škodlivým činitelům. b) Je možnost těžby více druhů sortimentů dřeva a tím přizpůsobení se kolísání požadavků trhu c) Je možné radikální snížení nákladů na hospodaření v lese d) Lesy blížící se přírodním lépe plní ostatní funkce lesa Dřevinná skladba Zvýšení zastoupení přirozeně se vyskytujících dřevin na stanovišti je uznáním principu moudrosti přírody. Druhová pestrost také snižuje rizika související se změnou klimatu. Je nutno dbát také genetických poznatků. 6.3.VII. V každém obnovovaném porostu je nutno s ohledem na stanovištní podmínky použít ekostabilizační dřeviny* (EsD) v minimálním podílu podle tabulky v příloze č

20 28/03/2012 Omezení holosečí Holoseč je na většině stanovišť cizím prvkem. Mění se na ní mikroklima a půdní podmínky. 6.3.II. Při obnově se přednostně využívá maloplošných* obnovních prvků. 6.3.IV.Při hospodaření v lesích se přednostně využívá podrostní a výběrný způsob hospodaření, případně hospodaření s využitím výběrných postupů. 6.3.VI. Použití holosečí* je třeba se vzásadě vyhýbat. Ve zdůvodněných d ě případech se připouští použití holosečí do výše jedné třetiny z maximální povolené mýtní těžby dle lesního hospodářského plánu. Maximální rozloha seče je v takových případech 0,5 ha. Automatizace výchovy Použitím určitých postupů při obnově lesa a následné péči o nárosty lze využít přírodní procesy sloužící k prořeďování a zkvalitňování budoucí generace lesa. FSC Standard problematiku neřeší, jedná se vlastně o bonus za náležitý přístup lesníka. 20 3

21 28/03/2012 Ponechávání stromů k přirozenému rozkladu (1) Podpora půdní úrodnost a biodiverzity it 6.3.XVIII: Pálení klestu a těžebních zbytků není přípustné. Výjimka je možná při kalamitním výskytu podkorních škůdců. Ponechávání stromů k přirozenému rozkladu (2) 6.3.XV. Vlastník* lesa o výměře nad 500 ha má vypracovanou směrnici pro vymezení a ponechávání zlomů, pahýlů, vývratů, stromů s dutinami a vybraných vzrostlých stromů k dožití a zetlení v dospívajících a dospělých porostech a tuto směrnici dodržuje. Množství dřeva ponechaného tímto způsobem k zetlení je nejméně 5 stromů na hektar v porostu a průměrně 30 m 3 na hektar dospívajících a dospělých porostů* na lesním majetku. 21 4

22 28/03/2012 Přirozená obnova Nejlepší způsob obnovy zajišťující stanovištní a genetickou vhodnost následného porostu. 6.3.I. Při hospodaření se přednostně využívá přirozené obnovy stanovištně a provenienčně vhodných* dřevin, pro přirozenou obnovu jsou vytvářeny předpoklady. Introdukované dřeviny 6.9.II. V nově obnovovaných porostech lze vysazovat introdukované* dřeviny maximálně do 5% zastoupení. 6.9.III. Lze tolerovat přirozenou obnovu introdukovaných* dřevin, pokud nepřesahuje 10% zastoupení v obnově

23 28/03/2012 Omezení chemických prostředků Použití chemických pesticidů vždy narušuje přirozené poměry lesního ekosystému. I ty nejšetrnější ohrožují půdní organizmy. 6.6.I. Nepoužívají se chemické biocidy* a repelenty s výjimkou oficiálně (orgány státní správy) nařízených kampaní boje proti škůdcům. Výjimku představují i případy, kdy vlastník* doloží, že péči o les není možné zajistit jiným způsobem (zejména v případě nezbytné likvidace invazních druhů). Tyto případy musí být vlastníkem* evidovány. 6.6.III. Na porostní lesní půdě se neprovádí hnojení za účelem zvyšování výnosů. Děkuji za pozornost a dotazy. 23 6

24 3. Přechod k nepasečnému hospodaření v malolesích na Svitavsku Milan Hron (správce obecních lesů) Úvodem Exkurze probíhá v lesích Města Březová nad Svitavou (necelých 200 ha), lesů obce Pohledy (necelých 400 ha) a lesů obce Kamenná Horka (něco přes 100 ha). Oblast Svitavska byla ve středověku kolonizována německými osadníky. Německý jazykový ostrov se zde udržel až do konce druhé světové války. Tato skutečnost měla a má dosud velký dopad na stav a prostorové i majetkové uspořádání zdejších lesů. Kromě historických (tj. zapsaných v pozemkových knihách a získaných převážně koupí) 80 ha lesů Města Březová n. Sv. jsou všechny zbývající lesy v majetku obcí původním konfiskovaným a následně přiděleným majetkem. Výměra majetků je mírně proměnlivá (prodej, směny, zalesňování zemědělských půd). Navracení lesních majetků povinnou osobou (zpočátku VčSL Hradec Králové, s.p., později LČR, s.p. probíhalo v několika vlnách cca od roku Vše od zjištění potenciálních nároků obcí, vyhledání dokumentů, uplatnění nároků až po fyzickou přejímku porostů zajišťoval současný OLH. Ten na dnešních majetcích Města Březová n. Sv. a Pohledy od r fungoval jako revírník. Lesy Města Březová měly prvních 5 let jiného OLH. Od r začaly být tyto lesní majetky zařizovány v klasických desetiletých intervalech. Jak se zde hospodaří (hospodářský systém) Po celou dobu je na majetcích uplatňován systém OLH ( osoba vyhlášková ) + lesní ( zadavatel a přejímač prací ) + místní kontraktoři (živnostníci, popř. malé firmy), s různými drobnými modifikacemi zmíněnými u jednotlivých obcí. Po dlouhou dobu (cca 10 let z celkových cca 13) byla funkce OLH a lesního sloučena. Zdejší spřízněný lesní majetek (několik málo let volně spojený ve sdružení bez právní subjektivity) po většinu času zahrnuje kolem 13 obcí, několika soukromých vlastníků a cca 1700 ha. Na této výměře rozptýlené po území tří ORP (Svitavy, Polička, Litomyšl) pracuje stabilně cca 2,5 THP, kolem 7 pracovníků v pěstební činnosti, přibližně stejný počet pracovníků v těžební činnosti. Zpracování účetních záležitostí si zajišťují sami vlastníci svým aparátem. S přebíráním majetku do správy obcí docházelo k postupnému opouštění holosečného hospodaření. Hlavním motivem byla snaha o minimalizaci nákladů. Tomu zásadně napomohly 3 faktory: Příznivá ekonomická situace na trhu se surovým dřívím (vznik velkopily Holzindustrie Schweighofer ve Ždírci n.d.), ekonomicky příznivé druhové složení lesů (v průměru cca smrk 60 %, borovice 30 %, ostatní 10 %) a minimální požadavky vlastníků na těžbu celého etátu i tak po většinu času tvořily výnosy z lesního hospodaření dvojnásobek nákladů. Od r je hospodaření ovlivněno skupinovým certifikátem FSC obnoveným v roce Praktický dopad FSC certifikátu je častým tématem lesnických setkání. Na čem stojí ekonomická prosperita hospodaření ve zdejších obecních malolesích (neúplný výčet bez pořadí důležitosti) 24

25 1. Nastavení vhodného modelu hospodaření na začátku hospodaření 2. Příznivé ekonomické prostředí 3. Zdravý selský rozum 4. Konkurenční prostředí 5. Využívání místních zdrojů a odbytišť 6. Práce s místní komunitou 7. Volná ruka OLH při návrhu a udržování ekonomického modelu 8. Minimalizace nákladů v pěstební činnosti 9. Trvale nízké režijní náklady 10. Zatím dlouhodobě stabilní směr hospodaření 11. Využití tvořivých sil přírody 12. Nedotěžování etátu (zejména zpočátku přechodu na PBH) 13. Využívání externího financování (dotace) Co se může přihodit (rizika) 1. Vlastník může chtít začít realizovat okamžitý maximální zisk bez ohledu na budoucnost 2. Změna systému hospodaření 3. Přírodní faktory 4. Změna ekonomického prostředí 5. Změna politického prostředí Realizace přechodu k nepasečnému způsobu hospodaření Prozatím se stále pohybujeme v lese věkových tříd věk, resp. porostní mapa poskytují orientační informaci o naléhavosti obnovy v počátečním stadiu přechodu a porovnání modelu dosažitelného lesa v hlavě lesníkově s realitou. Proto v počáteční fázi přechodu k PBH pracujeme s věkem jako jedním z rozhodovacích (nikoliv rozhodujících) kritérií, zhruba takto: 1. Lesy přestárlé a lesy mýtního věku (cca od šedé barvy v porostní mapě výš): Prioritní záležitost po převzetí. Důvod: Získání času (ekonomického) na převody, příprava porostů na přirozené zmlazení pár let zabere Těžební zásahy zaměřené na zdravotní a genetický výběr, realizace clonných sečí. Pěstební zásahy: Potlačení buřeně (glyfosáty, práce se světlem a vodou). Chyba: Provedení těchto zásahů v celých plochách porostů, zúžení tloušťkové diferenciace porostů v samých počátcích hospodaření po převzetí lesů 2. Lesy lehce předmýtního a mýtního věku (cca modrá a hnědá barva v porostní mapě): Těžební zásahy zaměřené na zdravotní a genetický výběr, zjemnění porostní struktury (snížení průměrné plochy psk), výběr a realizace východisek obnovy, udržení vhodné tloušťkové a dřevinné struktury porostů Pěstební zásahy: Maloplošné obnovní prvky s EsD (cca MZD) 3. Probírkové porosty (cca červená a zelená barva v porostní mapě) Těžební zásahy: V zásadě silnější orientované na zdravotní stav, jakost a stanovištní vhodnost dřeviny, minimální ohled na dimenzi stromu Pěstební zásahy: Pouze využití lokálních dissturbancí k zakládání obnovních prvků s MZD nebo podsadbám a vytváření bohatší struktury 25

26 Chyba?: Tyto psk nejsou úmyslně rozčleňovány pro vytváření jemnější struktury, to je ponecháváno přírodě (a ta to dělá v posledních letech vcelku dobře) 4. Mladé porosty (žlutá barva v porostní mapě) Těžební zásahy výchova: V zásadě klasické prořezávky realizované zčásti samovýrobou (vyznačení naplno), intenzita jak kde, ponechávání vyššího podílu nežádoucích dřevin k další práci s nimi. Pěstební zásahy: Doplňování mezer poloodrostky jiných dřevin v individuální ochraně Zakládání lesa: V průměru dlouhodobě přes 50 % MZD (požadavek LHP kolem 25 %) nejčastěji v maloplošných prvcích. Vysoký počáteční podíl MZD je v dalších fázích obnovy původního porostu snížen vysokým podílem přirozené obnovy, nejčastěji smrku a borovice (v posledních letech ale razantní nástup přirozené obnovy buku!) 5. Zakládání lesa (bývalé zemědělské půdy) Prováděno ve prospěch MZD (vyvážení příliš velké převahy jehličnanů) v menších pěstebních blocích. Tyto porosty budou fungovat v první generaci lesa spíš jako plantáže. Exkurzní část průvodce 1. Lesy Města Březová nad Svitavou Všeobecné informace o LHC Březová nad Svitavou LHC Březová nad Svitavou se nachází v lesní oblasti 31 Českomoravské mezihoří. Nadmořská výška se pohybuje od 400 m n.m. v zářezech podél vodotečí až po 553 m n.m. na plošině na východním okraji LHC. Klimaticky náleží území LHC do mírně teplé oblasti, okrsku mírně teplého, mírně vlhkého, vrchovinného. Průměrná teplota roční je 6,9 C, ve vegetačním období 13,2 C (IV- IX měsíc). Průměrné roční srážky 633 mm, ve vegetační době 406 mm. Průměrná vegetační doba je 149 dnů. Geologickým podložím jsou prvohorní krystalické horniny, na kterých se vytvořily usazeniny druhohorních slaných i sladkých vod. Nejčastější sedimentární horninou jsou kvartérní hlíny, spraše a štěrky a mezozoické jílovce a pískovce, na plošině na V okraji s překryvem písků přirozené borové stanoviště. Převažují kyselé typické kambizemě, regozemě a podzoly, půdy jsou většinou středně hluboké, hlinitopísčité až písčité, štěrkovité, propustné, dosti prosychavé, minerálně slabě až středně zásobené. Zájmové území se nachází ve 3. (dubobukovém), 4. (bukovém) a 5. (jedlobukovém) lesním vegetačním stupni. Skladba věkových stupňů je značně nevyrovnaná. Při porovnání skutečné rozlohy věkových stupňů s normální rozlohou je patrný výrazně větší podíl 2., 3., 8., 9., 12., 13. a 14. věkového stupně, věkový stupeň 7. se zhruba normální rozloze přibližuje, výraznější nedostatek je patrný u 1., 4., 5., 6., 10. a 11. věkového stupně. Hlavní dřevinou je smrk, který představuje 61,9 % porostní plochy a 68,6 % zásoby. Borovice zaujímá 26,2 % porostní plochy (23,9 % zásoby), modřín 5,2 % porostní plochy (4,9 % zásoby) a buk 2,2 % porostní plochy (0,3 % zásoby). Ostatní dřeviny jsou zastoupeny okrajově (do 1% plochy). Průměrná maximální těžba předmýtní 2,2 m3/ha/rok, mýtní 6,4 m3/ha/rok. Průměrná zásoba na 1 ha činí 270 m 3 b.k. 26

27 Vybrané výsledky hospodaření průmě rok r roční etát (plm) těžba celk. (plm) těžba celk. (%) příjmy (tis. Kč) výdaje (tis. Kč) z toho PČ (%) z toho rež. (%) první zal. (ha) 0,62 0,32 1,12 1,73 2,16 0,64 2,23 0,10 0,97 0,13 1,00 podíl MZD z 1. zal. (%) Čistý výnos za sledované období: 2,9 tis./ha/rok bez dotací, vč. DPH. Při obnově LHP nalezeno 24 % podílu MZD. Zastavení č. 1: Nad koupalištěm, psk 26C12, 26D13. Téma: 1. Postupná obnova psk (motomanuálně i harvestorem) při současném zlepšení dřevinné skladby a tloušťkové struktury. 2. Zacházení s těžebním odpadem 3. Zapojení místní komunity do ekonomiky provozu 4. Hodnotový přírůst 5. Mýtní zralost 6. Doplnění MZD 27

28 28

29 Zastavení č. 2: Pěticestí, psk 24C01b, 24C01c. Téma: 1. Vylepšení druhové struktury, zkušenosti s individuální ochranou 2. Chemická příprava půdy 3. Vliv zvěře 29

30 Zastavení č. 3: Pěticestí, psk 24B10b a okolní, mapa viz předchozí Téma: 1. 4 majetky v těsném sousedství 2. Výběrná struktura? Ideální les? 3. Samovolné prořeďování smrkových nárostů 4. Přípravná seč 30

31 Zastavení č. 4: Pěticestí, psk 25E09, E06, E03, mapa viz předchozí Důvod: 1. Nasazení harvestoru při jemnějších způsobech hospodaření, asanace škod 2. Samovýroba dříví jako ekonomické opatření 3. Diferenciace porostů přes hodnocení zdravotního stavu 4. Přípravná seč 31