Delegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 601 final. Příloha: COM(2017) 601 final /17 rk DRI

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 13. července 2017 (OR. en) 11021/17 INST 303 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 30. června 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 601 final Předmět: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Zpráva Komise Výroční zpráva za rok 2016 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty Delegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 601 final. Příloha: COM(2017) 601 final 11021/17 rk DRI CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2017) 601 final ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2016 O VZTAZÍCH EVROPSKÉ KOMISE S VNITROSTÁTNÍMI PARLAMENTY CS CS

3 1. ÚVOD ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2016 O VZTAZÍCH EVROPSKÉ KOMISE S VNITROSTÁTNÍMI PARLAMENTY V roce 2014 předseda Juncker představil politické směry, které měly stanovit rámec práce Komise pod jeho vedením, a zdůraznil význam vztahů s vnitrostátními parlamenty, zejména pokud jde o dodržování zásady subsidiarity. Během druhého celého roku svého fungování Komise nadále usilovala o prohloubení těchto důležitých vztahů s vnitrostátními parlamenty, aby se Evropská unie přiblížila občanům. Důležitost, kterou Komise přikládá svým vztahům s vnitrostátními parlamenty, vyzdvihl předseda Juncker v pověřovacích dopisech, které adresoval všem členům Komise, a dále ve svém projevu o stavu Unie předneseném Evropskému parlamentu dne 14. září 2016 zdůraznil, že Evropu lze budovat pouze s členskými státy, nikoli proti nim. Předseda Juncker vyzdvihl počet uskutečněných schůzí mezi komisaři a vnitrostátními parlamenty od počátku mandátu, které přispěly k tomu, aby se Evropská unie přiblížila občanům a jejich zástupcům na vnitrostátní úrovni. Také oznámil, že Komise zamýšlí tento vztah znovu oživit tím, že komisaři přednesou projev o stavu Unie ve vnitrostátních parlamentech. V důsledku toho byl projev o stavu Unie již přednesen a projednán téměř ve všech vnitrostátních parlamentech. Kromě těchto přímých kontaktů mezi členy Komise a vnitrostátními parlamenty Komise nadále udržovala s vnitrostátními parlamenty aktivní písemný kontakt prostřednictvím politického dialogu a mechanismu kontroly subsidiarity. Tato dvanáctá výroční zpráva se zaměřuje na politický dialog Komise s vnitrostátními parlamenty, který byl zahájen v roce 2006 s cílem podpořit zapojení vnitrostátních parlamentů do formování a provádění politiky EU. Mechanismem kontroly subsidiarity, který vnitrostátním parlamentům přiznává právo posoudit, zda legislativní návrhy v oblastech, které nespadají do výlučné pravomoci Evropské unie, dodržují zásadu subsidiarity, se zabývá výroční zpráva za rok 2016 o subsidiaritě a proporcionalitě 1. Tato zpráva je zveřejněna souběžně s touto zprávou a je třeba ji pokládat za její doplněk. 2. PÍSEMNÁ STANOVISKA VNITROSTÁTNÍCH PARLAMENTŮ a) Obecné poznámky V roce 2016 došlo k výraznému navýšení počtu stanovisek (včetně odůvodněných stanovisek) adresovaných Komisi ze strany vnitrostátních parlamentů. Vnitrostátní parlamenty vydaly v průběhu roku celkem 620 stanovisek, což představuje nárůst o 77 % oproti roku 2015, ve kterém vnitrostátní parlamenty vydaly 350 stanovisek. Pokud jde pouze o odůvodněná stanoviska, zvýšil se jejich počet z 8 v roce 2015 na 65 v roce 2016, což představuje nárůst o více než 700 % 2. b) Účast a oblast působnosti 1 2 COM(2017) 600 final. Další podrobnosti o odůvodněných stanoviscích viz výroční zpráva za rok 2016 o používání zásad subsidiarity a proporcionality COM(2017) 600 final. 2

4 Stejně jako v předchozích letech byl počet stanovisek, zaslaných Komisi, rozložen mezi jednotlivé vnitrostátní parlamenty nerovnoměrně. Deset nejaktivnějších komor vydalo přibližně 73 % stanovisek (tj. 452 stanovisek), což je podobné procentní vyjádření, jaké bylo zaznamenáno v roce 2015, podle kterého z deseti nejaktivnějších komor pocházelo 70 % stanovisek. Na rozdíl od předchozích let, kdy byla nejaktivnější komorou portugalská Assembleia da República, byla v roce 2016 komorou, která předložila nejvyšší počet stanovisek, italská Senato della Repubblica. Jejích 81 stanovisek představovalo přibližně 13 % z celkového počtu obdržených stanovisek. K dalším vnitrostátním parlamentům nebo komorám, jež zaslaly deset či více stanovisek, patřily rumunská Camera Deputaţilor (70 stanovisek), portugalská Assembleia da República (57 stanovisek), německý Bundesrat (47 stanovisek), český Senát (46 stanovisek), rumunský Senat (43 stanovisek), francouzské Assemblée nationale (33 stanovisek), italská Camera dei Deputati (27 stanovisek), francouzský Sénat (25 stanovisek), švédský Riksdag (23 stanovisek), česká Poslanecká sněmovna (19 stanovisek), polský Senat (17 stanovisek), britský House of Lords (17 stanovisek), španělský Cortes Generales (13 stanovisek) 3 a rakouský Bundesrat (11 stanovisek). c) Klíčová témata politického dialogu Níže uvedené dokumenty Komise patřily k dokumentům, kterým věnovaly vnitrostátní parlamenty obzvláštní pozornost (další podrobnosti viz příloha 2). 1. Sdělení o pracovním programu Komise na rok 2016: Nyní není doba pro obvyklá řešení 4 2. Návrh směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb 5 3. Návrh nařízení, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) 6 4. Návrh směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu 7 a návrh směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží online a jinými prostředky na dálku 8 Návrh směrnice o vysílání pracovníků vedl k 14 odůvodněným stanoviskům a spustil, zatím pouze potřetí od jeho vstupu v platnost, mechanismus stanovený v čl. 7 odst. 2 protokolu č. 2 ke Smlouvám, který je znám jako udělení žluté karty. Návrh nařízení, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) vedl k osmi odůvodněným stanoviskům. Podrobnější popis je uveden ve výroční zprávě o subsidiaritě a proporcionalitě. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o pracovním programu Komise na rok 2016: Nyní není doba pro obvyklá řešení Počítáno jako třináct stanovisek od dvou komor. COM(2015) 610 final ze dne 27. října COM(2016) 128 final ze dne 8. března COM(2016) 270 final ze dne 4. května COM(2015) 634 final ze dne 9. prosince COM(2015) 635 final ze dne 9. prosince

5 V souladu se závazkem stanoveným v politických směrech zaměřit se na ty oblasti, v nichž je Evropská unie schopna přinést skutečnou změnu, obsahoval pracovní program na rok 2016 omezený počet nových iniciativ zaměřených na deset priorit stanovených předsedou Junckerem na začátku jeho mandátu. Stejně jako v předchozím roce obsahoval pracovní program na rok 2016 také seznam dosud projednávaných legislativních návrhů, které mají být staženy, jakož i seznam legislativních aktů, které by měly být přezkoumány v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT). Pracovní program na rok 2016 byl přijat dne 27. října 2015 a první místopředseda Frans Timmermans jej zaslal předsedům výborů pro evropské záležitosti ve všech vnitrostátních parlamentech společně s průvodním dopisem, v němž vyjádřil připravenost členů Komise k návštěvě vnitrostátních parlamentů na jejich žádost za účelem přednesení a projednání pracovního programu. Komise k pracovnímu programu na rok 2016 obdržela celkem 25 stanovisek, která zahrnovala individuální stanoviska z 9 komor 9 a společné stanovisko předložené nizozemskou Tweede Kamer jménem 16 komor, 10 v němž každá komora určila mezi iniciativami navrhovanými Komisí své vlastní priority. Téměř všechny komory, které společné stanovisko podepsaly, označily jako svou prioritu balíček týkající se energetické unie a lepší řízení migrace. Mezi další iniciativy, které většina komor určila jako svou prioritu, patřil balíček týkající se oběhového hospodářství, přezkum víceletého finančního rámce na období , provádění strategie pro jednotný digitální trh, balíček týkající se mobility pracovních sil, dokončení bankovní unie a balíček týkající se správy hranic. Ve svých odpovědích na obdržená stanoviska Komise ocenila zájem, který vnitrostátní parlamenty projevily o pracovní program, a jejich pokračující podporu, pokud jde o zaměření Komise na menší počet iniciativ s přidanou hodnotou na evropské úrovni. Uvítala také příležitost, kterou pracovní program představoval s ohledem na včasnou výměnu názorů na priority s vnitrostátními parlamenty. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb Dne 8. března 2016 Komise přijala návrh cíleného přezkumu směrnice o vysílání pracovníků z roku Účelem přezkumu je v zásadě zajistit, aby provádění volného pohybu služeb v Unii probíhalo za podmínek, které zaručují rovné podmínky pro podniky a dodržování práv pracovníků. Návrh přináší změny ve třech hlavních oblastech: odměňování vyslaných pracovníků, včetně případů subdodávek, pravidla pro pracovníky najímané přes agentury a dlouhodobé vysílání. Návrh především stanoví, že se na pracovníky vyslané do hostitelského členského státu vztahují všechna povinná ustanovení o odměňování v tomto hostitelském členském státě Německý Bundesrat, francouzský Sénat, italský Senato della Repubblica, lotyšský Saeima, litevský Seimas, maďarský Országgyűlés, portugalský Assembleia da República, švédský Riksdag a britský House of Lords. Česká Poslanecká sněmovna a Senát, chorvatský Hrvatski sabor, italský Senato della Repubblica, lotyšský Saeima, litevský Seimas, maďarský Országgyűlés, nizozemská Tweede Kamer a Eerste Kamer, polský Senat, portugalská Assembleia da República, rumunská Camera Deputaţilor a Senat, slovenská Národná rada a britská House of Commons a House of Lords. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, , s. 1). 4

6 Komise obdržela k návrhu 23 stanovisek 12, včetně 14 odůvodněných stanovisek, což vedlo k zahájení postupu stanoveného v čl. 7 odst. 2 protokolu č. 2 ke Smlouvám, který je znám jako tzv. udělení žluté karty. Obsah odůvodněných stanovisek a reakce Komise na připomínky vnitrostátních parlamentů k subsidiaritě jsou podrobněji popsány ve výroční zprávě o subsidiaritě a proporcionalitě za rok Obdržená stanoviska obecně ukázala velké rozdíly mezi postoji vnitrostátních parlamentů: zatímco některé komory návrh silně kritizovaly, jiné této iniciativě vyjádřily svou podporu. Kritické připomínky vnitrostátních parlamentů se týkaly mimo jiné volby právního základu, souladu návrhu se zásadou proporcionality, jeho možného zásahu do pravomoci sociálních partnerů zapojit se do kolektivní smlouvy nebo pravomoci vnitrostátních vlád stanovit kolektivní smlouvu všeobecně platnou. Komise všem dotyčným komorám odpověděla a mimo zásadu subsidiarity se zabývala jejich individuálními připomínkami. Připomínky týkající se otázek subsidiarity byly řešeny ve sdělení Komise ze dne 20. července Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) Dne 4. května 2016 předložila Komise tři návrhy na reformu společného evropského azylového systému 14. Návrh na revizi dublinského nařízení 15 představil nový korekční přidělovací mechanismus, který by zajistil, že na žádný členský stát nebude vyvíjen nepřiměřený tlak v oblasti jeho azylového systému. Podle tohoto mechanismu by při nepřiměřeně silném migračním tlaku na členský stát byl spuštěn automatický systém, podle něhož by žadatelé o azyl byli přemístěni do jiných států Evropské unie. Členské státy mohou svou účast v mechanismu dočasně pozastavit, přičemž v takovém případě by byly povinny poskytnout finanční příspěvek ve výši EUR za každého žadatele o azyl, kterého by musely přijmout. Tento návrh vedl v roce 2016 ke čtrnácti stanoviskům, 16 včetně osmi odůvodněných stanovisek. Obsah odůvodněných stanovisek a reakce Komise na připomínky vnitrostátních parlamentů k subsidiaritě jsou podrobněji popsány ve výroční zprávě o subsidiaritě a proporcionalitě za rok Pokud jde o argumenty obsažené ve stanoviscích, které se netýkaly subsidiarity, řada komor zdůraznila, že finanční příspěvek ve výši EUR je nepřiměřený a částka není opodstatněná. Řada vnitrostátních parlamentů také trvala na tom, aby ustanovení týkající se nezletilých osob bez doprovodu byla s ohledem na nejlepší zájmy dítěte a příslušné záruky změněna. Některé komory rovněž vznesly pochybnosti ohledně právního základu návrhu. 12 Bulharská Narodno sabranie, česká Poslanecká sněmovna a Senát, dánská Folketing, estonský Riigikogu, francouzská Assemblée nationale a Sénat, španělský Cortes Generales, chorvatský Hrvatski sabor, italská Camera dei Deputati a Senato della Repubblica, litevský Seimas, lotyšský Saeima, maďarský Országgyűlés, polský Sejm a Senat (odůvodněné stanovisko a stanovisko), portugalská Assembleia da República, rumunská Camera Deputaţilor (odůvodněné stanovisko a stanovisko) a Senat, slovenská Národná rada a britská House of Commons. 13 COM(2016) 505 final ze dne 20. července Viz též výroční zpráva o subsidiaritě a proporcionalitě za rok COM(2016) 270 final, COM(2016) 271 final a COM(2016) 272 final ze dne 4. května COM(2016) 270 final ze dne 4. května Česká Poslanecká sněmovna (odůvodněné stanovisko) a Senát (odůvodněné stanovisko), německý Bundesrat, maďarský Országgyűlés (odůvodněné stanovisko), italská Camera dei Deputati a Senato della Repubblica (odůvodněné stanovisko), polský Sejm (odůvodněné stanovisko) a Senat (odůvodněné stanovisko a stanovisko), portugalská Assembleia da República, rumunská Camera Deputaţilor (odůvodněné stanovisko a stanovisko) a Senat a slovenská Národná rada (odůvodněné stanovisko). 5

7 V reakci na to Komise zdůvodnila, že výše solidárního příspěvku za žadatele pokrývá náklady na přijetí žadatelů o azyl na několik let. Komise také poukázala na to, že odrazující charakter příspěvku má v souladu s návrhem vést k účasti všech členských států spravedlivým způsobem. Pokud jde o otázku nezletilých osob bez doprovodu, Komise uvedla, že k zajištění toho, aby nezletilé osoby bez doprovodu měly rychlý přístup k azylovému řízení, návrh upřesňuje, že příslušným členským státem by měla být země, v níž nezletilé osoby podaly první žádost o udělení mezinárodní ochrany, pokud se neprokáže, že to není v nejlepším zájmu těchto nezletilých osob. Komise zdůraznila, že zásada, že nejlepší zájem dítěte bude primárním hlediskem v rámci všech postupů stanovených v dublinském nařízení, zůstává nadále v platnosti. Pokud jde o právní základ návrhu, Komise uvedla, že čl. 78 odst. 2 písm. e) Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Evropský parlament a Rada přijmou opatření týkající se společného evropského azylového systému, který, mimo jiné, obsahuje kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl nebo doplňkovou ochranu, a že podobně jako stávající nařízení (EU) č. 604/2013 Dublin III i návrh na jeho přepracování. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a návrh směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží online a jinými prostředky na dálku V rámci strategie pro jednotný digitální trh přijala Komise v prosinci 2015 dva návrhy s cílem lépe ochránit spotřebitele, kteří nakupují online v celé EU, a pomoci podnikům rozšířit jejich prodej online. Hlavním cílem obou návrhů je odstranit bariéry v oblasti smluvního práva, které brání přeshraničnímu online obchodu, ve prospěch podniků i spotřebitelů. Komise k návrhu směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu 17 obdržela 11 stanovisek a k návrhu směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží online a jinými prostředky na dálku stanovisek; osm z nich se týkalo obou návrhů 19. Jedním ze stanovisek, která se týkala obou návrhů, bylo odůvodněné stanovisko francouzského Sénat. Většina stanovisek vnitrostátních parlamentů se shodla na potřebě odpovídající úrovně ochrany spotřebitelů v oblasti poskytování digitálního obsahu v celé EU. Pokud jde o návrh směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu, měla řada vnitrostátních parlamentů připomínky ohledně jeho souladu s dalšími právními předpisy EU týkajícími se spotřebitelů, duševního vlastnictví nebo ochrany údajů, možnosti poskytovatelů vyhnout se odpovědnosti v případě nesouladu se smlouvou nebo začlenění digitálního obsahu poskytovaného výměnou za údaje do oblasti působnosti návrhu. Ve svých odpovědích Komise poukázala na to, že soubor společných pravidel vyplní právní mezeru, přinese právní jistotu a současně zamezí roztříštěnosti jednotného trhu. I když po věcné stránce návrh nestanoví zákonnou záruční dobu pro produkty s digitálním obsahem, protože nepodléhají opotřebení, neomezené obrácení důkazního břemene obsažené v návrhu by představovalo pro spotřebitele velmi vysokou úroveň ochrany. Jde-li o vztah mezi návrhem týkajícím se digitálního obsahu a obecným nařízením o ochraně osobních údajů, Komise odpověděla, že návrh upřesňuje, že pravidla ochrany údajů, včetně ochrany údajů nezletilých osob, by neměla být směrnicí dotčena COM(2015) 634 final ze dne 9. prosince COM(2015) 635 final ze dne 9. prosince Český Senát, francouzský Sénat (odůvodněné stanovisko), lucemburská Chambre des Députés, nizozemská Eerste Kamer (dvě stanoviska), rakouský Bundesrat, portugalský Assembleia da República a rumunský Senat. 6

8 Pokud jde o návrh týkající se prodeje zboží online a na dálku, řada vnitrostátních parlamentů poznamenala, že nová pravidla by byla použitelná pouze pro prodej zboží online a jinými prostředky na dálku, nikoli však pro prodej v přímém styku. Vnitrostátní parlamenty navíc vyjádřily připomínky k navrhovaným novým pravidlům týkajícím se obrácení důkazního břemene, odpovědnosti za škody a navrhované zákonné záruční doby. Komise ve svých odpovědích zdůraznila, že je třeba odstranit rozdíly ve vnitrostátních pravidlech spotřebitelského smluvního práva v klíčových oblastech, včetně například délky záruční doby a obrácení důkazního břemene. Komise rovněž zdůraznila, že je důležité zajistit soudržný právní rámec v celé EU, a to jak pro prodej zboží online a jinými prostředky na dálku, tak i pro prodej v přímém styku. Komise dále uvedla, že zahájila kontrolu účelnosti práva EU v oblasti ochrany spotřebitele a marketingu, které zahrnuje šest směrnic, včetně směrnice o prodeji spotřebního zboží a zárukách. Komise rovněž zdůraznila, že celková úroveň ochrany spotřebitelů by ve všech členských státech zůstala velmi vysoká, neboť případné snížení ochrany spotřebitele na vnitrostátní úrovni na několika konkrétních místech v některých členských státech by bylo do jisté míry kompenzováno jinými pravidly v návrhu, která předpokládají vyšší úroveň ochrany spotřebitele, například díky prodloužení doby pro obrácení důkazního břemene ze šesti měsíců na dva roky. Pokud jde o obavy týkající se subsidiarity, které vznesl francouzský Sénat, Komise připomněla, že zvolení úplné harmonizace na evropské úrovni spolu s vysokou úrovní ochrany spotřebitelů je jedinou cestou k dosažení dvou cílů, a to právní jistoty a důvěry spotřebitelů. Komise zdůraznila, že členské státy by z vlastního podnětu nedokázaly dostatečně odstranit existující překážky mezi vnitrostátními právními předpisy týkajícími se smluv. Rozdílná smluvní pravidla týkající se například zákonné záruční doby nebo souladu jsou právě překážkami, které má návrh Komise překonat. d) Výsledek politického dialogu Legislativní proces, který vyústil přijetím dvou návrhů Komise, jež byly v roce 2016 vnitrostátními parlamenty významně připomínkovány, skončil ve stejném roce. V této zprávě je tedy možné porovnat původní návrhy Komise s konečnými verzemi textů, které byly přijaty. Vzhledem k zapojení mnoha zúčastněných stran není možné určit přímou souvislost mezi postojem jednotlivých vnitrostátních parlamentů a výsledkem legislativního procesu. Nicméně stanoviska vnitrostátních parlamentů představovala pro interakce Komise s ostatními orgány neocenitelný zdroj postřehů a analýz. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES Dne 15. prosince 2015 přijala Komise návrh na vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže 20 v rámci úsilí o zajištění silné a sdílené správy vnějších hranic Evropské unie. Evropská pohraniční a pobřežní stráž, která představuje jedno z opatření navržených v rámci evropského programu pro migraci 21, propojí Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, která vznikne z Frontexu, s orgány členských států odpovědnými za správu hranic, které budou nadále zajišťovat každodenní správu vnější hranice COM(2015) 671 final ze dne 15. prosince COM(2015) 240 final ze dne 13. května

9 Komise k návrhu obdržela deset stanovisek 22. Mnoho komor vyjádřilo zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže svou podporu. Mnoho komor vyjádřilo současně obavy z ustanovení, podle nichž by pravomoci agentury, pokud jde o ochranu jejich hranic, zachování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, mohly zasahovat do pravomocí členských států. Mnoho komor mělo pochybnosti ohledně ustanovení článku 18 návrhu Komise, podle něhož by Komise mohla po konzultaci s agenturou přijmout v určitých situacích, které vyžadují naléhavá opatření na vnějších hranicích (např. jestliže dojde k nepřiměřenému migračnímu tlaku), rozhodnutí, v němž by byla vymezena opatření, která má agentura provést, a jímž se dotčený členský stát žádá o spolupráci s agenturou při provádění uvedených opatření. Podle názoru komor by měla být za přijetí takových opatření odpovědná Rada, a nikoli Komise a agentura, a členské státy by s nimi měly vyslovit souhlas. Po diskusi v Evropském parlamentu a Radě bylo navrhované nařízení dne 14. září 2016 přijato, 23 čímž se prokázala schopnost evropských orgánů rychle reagovat na naléhavé výzvy. Na základě nařízení bude evropská pohraniční a pobřežní stráž představovat novou posílenou agenturu, vycházející ze základů položených agenturou Frontex, která bude moci povolat povinně vytvářené rezervní jednotky rychlé reakce pohraniční stráže. Nařízení stanoví, že členské státy si ponechávají prvořadou odpovědnost za správu vlastních úseků vnějších hranic. Členské státy si nadále ponechají svou pravomoc a svrchovanost nad svými hranicemi a budou i nadále každodenně spravovat své vnější hranice. Podle nařízení v případě situací, které vyžadují naléhavá opatření na vnějších hranicích, rozhoduje Rada na základě návrhu Komise a po konzultaci s agenturou. Tato rozhodnutí by mohla přinést opatření ke zmírnění rizik na hranicích členských států, která budou prováděna agenturou ve spolupráci s dotyčným členským státem na základě společně dohodnutého operačního plánu. Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které přímo ovlivňují fungování vnitřního trhu Dne 28. ledna 2016 Komise předložila svůj návrh směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem v rámci balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem 24. Dne 20. června 2016 přijala Rada směrnici (EU) 2016/1164, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu 25. S cílem poskytnout komplexní rámec pro hybridní nesoulady, včetně těch, které jsou uplatňovány vůči třetím zemím, předložila Komise dne 25. října 2016 návrh doplňující stávající předpis o hybridních nesouladech (COM(2016) 687 final). Předpisy týkající se hybridních nesouladů se snaží zabránit společnostem zneužívat rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech, aby se vyhnuly zdanění. Směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem obsahuje pět právně závazných opatření proti zneužívání, která by měly uplatňovat všechny členské státy vůči obvyklým formám agresivního daňového plánování. Pět opatření obsahuje pravidla, jejichž cílem je zabránit přesouvání zisku do země s nízkým/žádným zdaněním, zabránit dvojímu nezdanění určitých příjmů, zabránit společnostem v tom, aby se vyhnuly daňové povinnosti při přesouvání aktiv, zabránit uměle vytvořeným dluhům, které mají minimalizovat zdanění, a zabránit agresivnímu daňovému plánování, pokud se nepoužijí jiná pravidla. 22 Česká Poslanecká sněmovna a Senát, francouzské Assemblée nationale, italská Camera dei Deputati a Senato della Repubblica, nizozemská Tweede Kamer, polský Senat, portugalská Assembleia da República a rumunská Camera Deputaților a Senat. 23 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES, Úř. věst. L 251, , s COM(2016) 26 final ze dne 28. ledna Úř. věst. L 193, , s. 1. 8

10 Komise k návrhu směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem obdržela od vnitrostátních parlamentů celkem sedm stanovisek, včetně dvou odůvodněných stanovisek maltské Kamra tad- Deputati a švédského Riksdag 26. Kamra tad-deputati zastávala názor, že boj proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem by neměl být založen na jednotných společných pravidlech bez určité pružnosti. Ačkoli Riksdag vyjádřil podporu cílům návrhu, vytkl Komisi to, že návrh vypracovala ve spěchu bez posouzení dopadů. Komise usoudila, že harmonizovaná pravidla pro boj proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem jsou v zájmu fungování jednotného trhu, a zdůraznila, že odlišné vnitrostátní přístupy by mohly vytvořit nové mezery v předpisech pro agresivní daňové plánovače a vyvolat soutěž mezi členskými státy, čímž by došlo k vzájemnému narušení účinnosti daňových pravidel. Pracovní dokument útvarů Komise, který byl součástí návrhu, poskytl řadu ekonomických důkazů a zdůraznil hnací faktory související s agresivním daňovým plánováním. Německý Bundesrat, ačkoli se v obecné rovině s návrhem Komise ztotožnil, vytkl, že by se směrnice vztahovala pouze na společnosti, které podléhají dani z příjmů právnických osob, a požadoval zahrnutí společností provozovaných jako partnerství či společností s jediným společníkem. Působnost přijaté směrnice však zůstala stejná jako u návrhu Komise, a to vůči společnostem podléhajícím dani z příjmu právnických osob. Bundesrat chtěl rovněž zrušit výjimky u některých odvětví. Komise navrhovala neuplatňovat předpisy týkající se ovládaných zahraničních společností na společnosti, s jejichž hlavní třídou akcií se pravidelně obchoduje na jedné nebo více uznaných burzách cenných papírů. V přijaté verzi směrnice však toto ustanovení nebylo ponecháno. Bundesrat vyjádřil obavy ohledně dopadu předpisu omezujícího odpočet úroků na malé a střední podniky. Odpočitatelné nadměrné výpůjční náklady jsou v přijaté směrnici omezeny na výši 3 miliony EUR ve srovnání s původním návrhem Komise ve výši 1 milionu EUR. Bundesrat nakonec navrhl, aby se u hybridních nesouladů zvážilo, zda není lepší převzít odlišné přístupy stanovené ve zprávě o erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jako součást konečného kompromisního znění návrhu směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem ze dne 20. června 2016 vydala Rada ECOFIN prohlášení k hybridním nesouladům. V tomto prohlášení Rada ECOFIN požádala Komisi, aby do října 2016 předložila návrh týkající se hybridních nesouladů zahrnujících třetí země s cílem stanovit pravidla, která budou v souladu s pravidly doporučenými ve zprávě OECD týkajícími se BEPS a která budou neméně účinná, a to s cílem dosáhnout dohody do konce roku Dne 25. října 2016 předložila Komise návrh směrnice, kterou se mění směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem 27, která vychází z doporučení zprávy OECD týkající se eroze základu daně a přesouvání zisku v akční oblasti č. 2 Neutralizace účinků uspořádání vedoucí k hybridnímu nesouladu. 3. DALŠÍ VÝVOJ Druhá zelená karta V uplynulých letech vyslovila řada vnitrostátních parlamentů přání moci vyzvat Komisi, aby předložila legislativní návrh nebo aby navrhla změny stávajících právních předpisů s využitím posílené formy politického dialogu, který je běžně znám jako zelená karta. Dne 11. července Český Senát, německý Bundesrat, francouzské Assemblée nationale, maltská Kamra tad-deputati, portugalská Assembleia da República, rumunská Camera Deputaţilor a švédský Riksdag. COM(2016) 687 final ze dne 25. října

11 2016 osm parlamentních komor 28 společně podepsalo z iniciativy francouzské Assemblée nationale zelenou kartu, v níž vyzvalo Komisi, aby předložila ambiciózní legislativní návrh, který by zavedl zásady sociální odpovědnosti podniků na evropské úrovni vztahující se na všechny podniky se sídlem v Evropské unii, včetně konkrétních povinností a sankcí. Dne 26. července 2016 se k nim připojila devátá komora 29. Jednalo se o druhou iniciativu zelené karty po iniciativě z roku 2015 na omezení plýtvání potravinami 30. Komise ve své odpovědi poděkovala komorám za jejich podněty k této důležité otázce a zdůraznila, že je nadále při prosazování sociální odpovědnosti podniků v rámci všech svých politik aktivní. Vyzdvihla řadu opatření, která v oblasti sociální odpovědnosti podniků přijala, zejména v oblasti regulace (nařízení EU o těžbě dřeva, nařízení o konfliktních minerálech, revidované směrnice o zadávání veřejných zakázek, směrnice o uvádění nefinančních informací, návrh na revizi směrnice o právech akcionářů a návrh na změnu směrnice o účetních závěrkách ze strany některých podniků a poboček, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu), ale také v rámci obecných politických dokumentů a dobrovolných iniciativ v oblasti pokynů a konzultací. Ve svém sdělení z listopadu 2016 o dalších krocích k udržitelné evropské budoucnosti 31 Komise zdůraznila, že zintenzivní svoji práci související s odpovědným obchodním jednáním, přičemž se zaměří na konkrétní opatření reagující na stávající a budoucí výzvy v sociální, environmentální a správní oblasti, a že bude vycházet z hlavních zásad a z přístupu stanoveného v její strategii sociální odpovědnosti podniků v Evropské unii z roku Kromě této činnosti Komise v těsné spolupráci s hlavními zúčastněnými stranami pečlivě dohlíží na to, jak se situace vyvíjí v členských státech a v mezinárodních organizacích zapojených do procesu sociální odpovědnosti podniků. Úloha regionálních parlamentů Regionální parlamenty se nepřímo podílejí na utváření vztahů Komise s vnitrostátními parlamenty. Podle protokolu č. 2 ke Smlouvám vnitrostátní parlamenty při provádění analýzy subsidiarity u návrhů legislativních aktů EU s ohledem na vydávání odůvodněných stanovisek konzultují podle potřeby regionální parlamenty, které mají normotvornou pravomoc 32. Regionální parlamenty jsou také zastoupeny ve Výboru regionů. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bylo Výboru uděleno více povinností v oblasti subsidiarity, které jsou podle čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii 33 výslovně místního a regionálního charakteru. Výbor regionů provádí monitorovací činnosti prostřednictvím sítě pro sledování subsidiarity a její online platformy určené k většímu zapojení regionálních parlamentů do mechanismu včasného Francouzské Assemblée nationale, italský Senato della Repubblica, lotyšský Saeima, litevský Seimas, nizozemská Tweede Kamer, portugalská Assembleia da República, slovenská Národná rada a britská House of Lords. Řecké Vouli ton Ellinon. Viz výroční zpráva za rok 2015 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty, COM(2016) 471 ze dne 15. července 2016, s. 10. COM(2016) 739 final ze dne 22. listopadu Ustanovení článku 6 (prvního odstavce) protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality: Ve lhůtě osmi týdnů ode dne postoupení návrhu legislativního aktu v úředních jazycích Unie může každý vnitrostátní parlament nebo kterákoli komora vnitrostátního parlamentu zaslat předsedům Evropského parlamentu, Rady a Komise odůvodněné stanovisko uvádějící, proč soudí, že dotyčný návrh není v souladu se zásadou subsidiarity. Je věcí vnitrostátního parlamentu nebo komory vnitrostátního parlamentu případně konzultovat regionální parlamenty, které mají normotvornou pravomoc. Ustanovení čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii: Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie. 10

12 varování při porušování subsidiarity (REGPEX). Činnost Výboru regionů související s kontrolou uplatňování subsidiarity je podrobněji popsána ve výroční zprávě za rok 2016 o subsidiaritě a proporcionalitě. Ačkoli ve Smlouvách neexistuje výslovné ustanovení upravující přímou interakci mezi Komisí a regionálními parlamenty, několik regionálních parlamentů, především parlamenty v Rakousku a Německu, předložilo Komisi v roce 2016 řadu stanovisek k různým aspektům týkajícím se návrhů Komise. Delegace regionálních parlamentů, které podepsaly Prohlášení z Heiligendammu, 34 se v lednu 2016 sešla s prvním místopředsedou Komise Timmermansem za účelem výměny názorů. Předseda Juncker se v průběhu roku dále setkal se zástupci mnoha regionálních vlád a orgánů včetně Severního Porýní-Vestfálska, Braniborska, Dolního Saska, Šlesvicko-Holštýnska, Porýní-Falce a Hesenska (Německo), Provence-Alpes-Côte d'azur a Alsaska-Champagne-Ardenne-Lotrinska (Francie), Tyrolska a Štýrska (Rakousko), Valonska (Belgie) a Tridentska-Horní Adiže (Itálie). Podobná setkání uskutečnili i jiní členové Komise, především komisařka pro regionální politiku Corina Creţuová. 4. DVOUSTRANNÉ KONTAKTY A NÁVŠTĚVY Stejně jako v předchozích letech navštívili v roce 2016 členové Komise téměř všech 28 vnitrostátních parlamentů. Mnoho komor bylo předsedou Junckerem, prvním místopředsedou, místopředsedy i komisaři navštíveno vícekrát. Některé vnitrostátní parlamenty mimoto vyslaly delegace do Bruselu nebo tam svolaly zasedání výboru a využily této příležitosti k setkání se členy Komise. Celkově se v roce 2016 uskutečnilo téměř 180 návštěv a setkání. Obzvláště důležité byly v tomto směru návštěvy členů Komise ve vnitrostátních parlamentech, aby prezentovaly projev Stav Unie 35 předsedy Junckera. Téměř všechny komory navštívili komisaři v návaznosti na jeho projev v Evropském parlamentu. Tyto návštěvy a setkání se členy vnitrostátních parlamentů považuje Komise při zajišťování větší podpory politikám Unie a jejich lepšího chápání za neocenitelné. Předseda Juncker ve svém projevu Stav Unie oznámil, že v budoucnu se uskuteční ještě více návštěv a setkání s vnitrostátními parlamenty s cílem ukázat, že Evropu lze budovat pouze s členskými státy, nikoli proti nim. V průběhu roku 2016 se úředníci Komise účastnili více než 80 schůzí výborů vnitrostátních parlamentů, aby diskutovali o legislativních návrzích na techničtější úrovni. Úředníci Komise byli mimoto pravidelně zváni, aby na setkáních se stálými zástupci vnitrostátních parlamentů se sídlem v Bruselu představili klíčové iniciativy. Pracovníci odpovědní za evropský semestr ze zastoupení Komise v členských státech udržovali s vnitrostátními parlamenty pravidelné kontakty ohledně evropského semestru a jiných ekonomických záležitostí. 5. HLAVNÍ SCHŮZKY A KONFERENCE Spolupráce Komise s vnitrostátními parlamenty pokračovala v průběhu celého roku 2016 a Komise se zúčastnila řady důležitých meziparlamentních schůzí a konferencí, včetně Konference výborů pro evropské záležitosti Parlamentu Evropské unie (COSAC), Evropského parlamentního týdne a meziparlamentních konferencí pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a společnou bezpečnostní a obrannou politiku. 34 Prohlášení z Heiligendammu ze dne 16. června 2015 bylo společně přijato předsedy parlamentů Německa a Rakouska a parlamentu Jižního Tyrolska. Prohlášení požaduje větší zapojení regionálních parlamentů do výkonu legislativních pravomocí při dohledu a kontrole uplatňování zásady subsidiarity a požaduje, aby rezoluce přijaté regionálními parlamenty, které mají normotvornou pravomoc, v rámci mechanismu včasného varování při porušování subsidiarity byly Evropskou komisí zmiňovány v úředních dokumentech, jako jsou výroční zprávy o subsidiaritě a proporcionalitě a o vztazích s vnitrostátními parlamenty

13 Konference výborů pro evropské záležitosti COSAC Konference výborů pro evropské záležitosti Parlamentu Evropské unie (COSAC), která je jediným meziparlamentním fórem zakotveným ve Smlouvách 36, se sešla dvakrát v každém členském státě, který v roce 2016 předsedal Radě Evropské unie. Evropský parlament se jako člen konference COSAC zúčastnil všech zasedání. Také Komise, která má na zasedáních konference COSAC status pozorovatele, se zúčastnila všech setkání a poskytla písemnou odpověď na příspěvky, které konference COSAC přijala na svých dvou plenárních zasedáních, jež se v daném roce konala 37. Na zasedání předsedů konference COSAC, které se konalo v Haagu dne 8. února 2016, jednali delegáti o organizaci parlamentního dohledu a spolupráci při něm na základě případové studie zaměřené na agenturu Europol a evropské priority na rok 2016 a na další období, přičemž hlavní projevy přednesly tehdejší místopředsedkyně Komise pro rozpočet a lidské zdroje Kristalina Georgieva a ministr zahraničních věcí Nizozemska Bert Koenders. Na LV. plenárním zasedání v červnu, kterého se zúčastnil první místopředseda Komise Frans Timmermans, se pokračovalo v diskusi o úloze vnitrostátních parlamentů na zasedáních věnovaných výměně osvědčených postupů při parlamentním dohledu a parlamentní diplomacii, jakož i úloze vnitrostátních parlamentů při ochraně zásady právního státu v rámci Evropské unie. Delegáti rovněž debatovali o migraci, přičemž se zaměřili na provádění prohlášení EU a Turecka. Zasedání předsedů konference COSAC, které se konalo ve dnech 11. až 12. července 2016 v Bratislavě během slovenského předsednictví v Radě, poskytlo fórum pro diskusi o sociálním rozměru Evropské unie a politice soudržnosti. Marianne Thyssenová, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu, ve svém projevu vyjádřila závazek Komise prohloubit sociální rozměr Evropské unie a zmínila řadu nadcházejících návrhů Komise v této oblasti, včetně evropského pilíře sociálních práv a nové agendy dovedností pro Evropu. Využila také příležitosti zareagovat na některé obavy, které vznesly vnitrostátní parlamenty ve svých odůvodněných stanoviscích k návrhu Komise na revizi směrnice o vysílání pracovníků. Na posledním zasedání konference COSAC v roce 2016, LVI. plenárním zasedání v Bratislavě, které se konalo ve dnech 14. až 15. listopadu 2016, probíhaly diskuze na různá témata, včetně posílení úlohy vnitrostátních parlamentů, s hlavním projevem, který přednesl první místopředseda Frans Timmermans, Transatlantického obchodního a investičního partnerství, energetické unie za účasti místopředsedy Maroše Šefčoviče a zabezpečení vnějších hranic EU v souvislosti s nelegální migrací. Evropský parlamentní týden Evropský parlamentní týden se uskutečnil v Evropském parlamentu ve dnech 16. a 17. února Během něj se sešli poslanci vnitrostátních parlamentů a jejich kolegové z Evropského parlamentu ke společným debatám věnovaným cyklům evropského semestru 2015/2016, stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii Evropské unie, přičemž tuto druhou událost spoluorganizoval a společně jí předsedal nizozemský parlament 38. Druhá meziparlamentní konference v roce 2016 o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii Evropské unie se uskutečnila v Bratislavě ve dnech 16. až 18. října 2016 během slovenského předsednictví v Radě Evropské unie Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii. Podrobné zprávy ze zasedání konference COSAC, stejně jako kopie příspěvků konference COSAC a odpověď Komise na ně naleznete na internetových stránkách konference COSAC na adrese

14 Konference předsedů parlamentů Evropské unie Konference předsedů parlamentů Evropské unie, která se každoročně koná v členském státě, jenž předsedal Radě v druhé polovině předchozího roku, se konala v Lucemburku ve dnech 22. až 24. května Ve svém hlavním projevu na konferenci se předseda Komise Jean-Claude Juncker zabýval výzvami, kterým Evropská unie čelí, a nutností užší spolupráce mezi Komisí a vnitrostátními parlamenty 40. Konference pro SZBP/SBOP Vnitrostátní parlamenty a orgány Evropské unie měly příležitost vyměnit si své názory v oblasti zahraniční politiky během meziparlamentních konferencí pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SZBP/SBOP). Osmé zasedání, které pořádal nizozemský parlament, se konalo v dubnu Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová, odeslala na konferenci v Haagu videopřenos, na němž byl mezi řečníky i její zvláštní poradce a představitel vrcholného vedení Evropské služby pro vnější činnost. Devátého zasedání v září, které pořádala slovenská Národná rada, se vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová, i členové vrcholného vedení Evropské služby pro vnější činnost, již osobně zúčastnili. Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) S ohledem na nové nařízení o agentuře Europol, které vstoupilo v platnost dne 1. května , vytvořily vnitrostátní parlamenty společně s Evropským parlamentem skupinu pro společnou parlamentní kontrolu, jejímž cílem je zajistit řádnou demokratickou kontrolu činností agentury Europol v souladu s čl. 88 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie 42. První meziparlamentní setkání výborů o Europolu se konalo dne 28. listopadu 2016 a zúčastnil se jej komisař Julian King. 6. ZÁVĚRY A VÝHLED DO BUDOUCNA Během celého druhého roku fungování se Komise, jejímž předsedou je Jean-Claude Juncker, snažila o rozvoj hlubších a užších vztahů s vnitrostátními parlamenty. Vedle častých setkání se zástupci vnitrostátních parlamentů v Bruselu uskutečnili členové Komise a rovněž úředníci Komise v průběhu roku řadu návštěv vnitrostátních parlamentů, aby se zapojili do dialogu o klíčových politikách a návrzích Komise. Současně došlo k výraznému nárůstu písemné komunikace mezi Komisí a vnitrostátními parlamenty. Na úspěšnost úsilí Komise o vytvoření nového partnerství s vnitrostátními parlamenty však nelze nahlížet pouze z pohledu počtu návštěv, schůzí a stanovisek, ačkoli jsou taktéž důležité. Vzhledem k tomu, že se Evropská unie se 27 členskými státy šedesát let od podpisu Římských smluv snaží definovat svou vizi budoucnosti, je zapotřebí, aby po celém evropském kontinentu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, , s ). Ustanovení čl. 88 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie: Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu. Tyto úkoly mohou zahrnovat: a) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzu a výměnu informací předávaných zejména orgány členských států nebo třetích zemí či subjektů; b) koordinaci, organizaci a provádění vyšetřování a operativních akcí, vedených společně s příslušnými orgány členských států nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spojení s Eurojustem. Tato nařízení rovněž stanoví způsoby kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty. 13

15 probíhala hlubší debata. Bílá kniha o budoucnosti Evropy 43, která byla předložena v březnu roku 2017, nastiňuje pět různých scénářů, jak by se Evropa mohla do roku 2025 vyvíjet, a představuje příspěvek Komise do otevřené a přímé rozpravy s evropskými občany. K povzbuzení této debaty bude Komise spolu s Evropským parlamentem a členskými státy pořádat napříč evropskými vnitrostátními parlamenty, městy i regiony řadu rozprav o budoucnosti Evropy. Jak předseda Juncker vyjádřil v září 2016 ve svém projevu o stavu Unie, vnitrostátní parlamenty musejí být a budou do tohoto procesu úzce zapojeny. 43 COM(2017) 2025 final. 14