NOVOZÁKONNÍ TEXTY LIST JANÙV, LIST JUDÙV ZJEVENÍ JANOVO

Transkript

1 NOVOZÁKONNÍ TEXTY LIST JANÙV, LIST JUDÙV ZJEVENÍ JANOVO

2 1J 2J 3J Ju Zj PRVNÍ LIST JANÙV (1J) Kapitola 1 (1JAN) =Vstupní slovo 1,1-4= 1:Co bylo od poèátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oèi vidìli, na co jsme hledìli a èeho se naše ruce dotýkaly, to zvìstujeme: Slovo života. 2:Ten život byl zjeven, my jsme jej vidìli, svìdèíme o nìm a zvìstujeme vám život vìèný, který byl u Otce a nám byl zjeven. 3:Co jsme vidìli a slyšeli, zvìstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na spoleèenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem. 4:To píšeme, aby naše radost byla úplná. =Jsme povoláni do svìtla 1,5-2,11= 5:A toto je zvìst, kterou jsme od nìho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bùh je svìtlo a není v nìm nejmenší tmy. 6:Øíkáme li, že s ním máme spoleèenství, a pøitom chodíme ve tmì, lžeme a neèiníme pravdu. 7:Jestliže však chodíme v svìtle, jako on je v svìtle, máme spoleèenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás oèiš uje od každého høíchu. 8:Øíkáme li, že jsme bez høíchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. 9:Jestliže doznáváme své høíchy, on je tak vìrný a spravedlivý, že nám høíchy odpouští a oèiš uje nás od každé nepravosti. 10:Øíkáme li, že jsme nezhøešili, dìláme z nìho lháøe a jeho slovo v nás není. Kapitola 2 (1JAN) 1:Toto vám píšu, dìti moje, abyste nehøešili. Avšak zhøeší li kdo, máme u Otce pøímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. 2:On je smírnou obìtí za naše høíchy, a nejenom za naše, ale za høíchy celého svìta. 3:Podle toho víme, že jsme ho poznali, jestliže zachováváme jeho pøikázání. 4:Kdo øíká: 'Poznal jsem ho', a jeho pøikázání nezachovává, je lháø a není v nìm pravdy. 5:Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdì v nìm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v nìm jsme. 6:Kdo øíká, že v nìm zùstává, musí žít tak, jak žil on. 7:Nepíšu vám, moji milí, nové pøikázání, ale pøikázání staré, které jste mìli od poèátku; staré pøikázání je to slovo, které jste slyšeli. 8:A pøece vám píšu pøikázání nové - vždy se stalo skuteèností v nìm i ve vás, že tma ustupuje a pravé svìtlo již svítí. 9:Kdo øíká, že je v svìtle, a pøitom nenávidí svého bratra, je dosud ve tmì. 10:Kdo miluje svého bratra, zùstává ve svìtle a není nikomu kamenem úrazu. 11:Kdo nenávidí svého bratra, je ve tmì a ve tmì chodí; neví, kam jde, nebo tma mu oslepila oèi. =Oddìlenost od svìta 2,12-17= 12:Píšu vám, dìti, že jsou vám odpuštìny høíchy pro jeho jméno. 13:Píšu vám, otcové, že jste poznali toho, který je od poèátku. Píšu vám, mládenci, že jste zvítìzili nad Zlým. 14:Napsal jsem vám, dìti, že jste poznali Otce. Napsal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, který jest od poèátku. Napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a slovo Boží ve vás zùstává, a tak jste zvítìzili nad Zlým. 15:Nemilujte svìt ani to, co je ve svìtì. Miluje li kdo svìt, láska Otcova v nìm není. 16:Nebo všechno, co je ve svìtì, po èem dychtí èlovìk a co chtìjí jeho oèi a na èem si v životì zakládá, není z Otce, ale ze svìta. 17:A svìt pomíjí i jeho chtivost; kdo však èiní vùli Boží, zùstává na vìky. =Varování pøed bludaøi 2,18-27= 18:Dítky, nastala poslední hodina; a jak jste slyšeli, že pøijde antikrist, tak se nyní vyskytlo mnoho antikristù; podle toho víme, že nastala poslední hodina. 19:Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, byli by s námi zùstali. Ale nezùstali s námi, aby vyšlo najevo, že nepatøí všichni k nám, kdo jsou s námi. 20:Vy však máte zasvìcení od Svatého a znáte všechno. 21:Nepsal jsem vám proto, že neznáte pravdu, ale protože ji znáte a víte, že žádná lež není z pravdy. 22:Kdo je lháø, ne li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna. 23:Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce.

3 24:A ve vás tedy zùstává to, co jste slyšeli od poèátku. Zùstane li ve vás, co jste slyšeli od poèátku, zùstanete i vy v Synu i Otci. 25:A to je zaslíbení, které on nám dal: život vìèný. 26:Toto jsem vám napsal o tìch, kteøí vás matou. 27:Ale zasvìcení, které jste vy od nìho pøijali, zùstává ve vás, takže nepotøebujete, aby vás nìkdo uèil; jeho zasvìcení vás uèí všemu, a je pravé a není to žádná lež; jak vás vyuèil, tak zùstávejte v nìm. =Dìti Boží a dìti ïáblovy 2,28-3,12= 28:Nyní tedy, dìti, zùstávejte v nìm, abychom se nemuseli bát, až se ukáže, a nebyli jím zahanbeni pøi jeho pøíchodu. 29:Víte li, že on je spravedlivý, pochopte, že také každý, kdo èiní spravedlnost, je z nìho zrozen. Kapitola 3 (1JAN) 1:Hleïte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dìtmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme svìtu cizí, že nepoznal Boha. 2:Milovaní, nyní jsme dìti Boží; a ještì nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatøíme takového, jaký jest. 3:Každý, kdo má tuto nadìji v nìho, usiluje být èistý, tak jako on je èistý. 4:Každý, kdo se dopouští høíchu, jedná i proti zákonu Božímu, nebo høích je porušení zákona. 5:A víte, že Syn Boží se zjevil, aby høíchy sòal, a v nìm žádný høích není. 6:Kdo v Synu zùstává, nehøeší; kdo høeší, ten ho nevidìl ani nepoznal. 7:Dítky, a vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo èiní spravedlnost - tak jako on je spravedlivý. 8:Kdo však se dopouští høíchu, je z ïábla, protože ïábel od poèátku høeší. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmaøil èiny ïáblovy. 9:Kdo je narozen z Boha, nedopouští se høíchu, protože Boží símì v nìm zùstává; ba ani nemùže høešit, protože se narodil z Boha. 10:Podle toho lze rozeznat dìti Boží a dìti ïáblovy: Není z Boha, kdokoliv neèiní spravedlnost a nemiluje svého bratra. 11:Nebo to je zvìst, kterou jste slyšeli od poèátku: abychom se navzájem milovali. 12:Ne jako Kain, který byl z ïábla a zabil svého bratra. A proè ho zabil? Protože jeho vlastní skutky byly zlé, kdežto bratrovy spravedlivé. =Láska znakem nového života 3,13-24= 13:Nedivte se, bratøí, když vás svìt nenávidí. 14:My víme, že jsme pøešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zùstává ve smrti. 15:Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah - a víte, že žádný vrah nemá podíl na vìèném životì. 16:Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry. 17:Má li nìkdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi, a bez soucitu se od nìho odvrátí - jak v nìm mùže zùstávat Boží láska? 18:Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým èinem. 19:V tomto poznáme, že jsme z pravdy, a tak pøed ním upokojíme své srdce, 20:a nás srdce obviòuje z èehokoliv; nebo Bùh je vìtší než naše srdce a zná všecko! 21:Moji milí, jestliže nás srdce neobviòuje, máme svobodný pøístup k Bohu; 22:oè bychom ho žádali, dostáváme od nìho, protože zachováváme jeho pøikázání a èiníme, co se mu líbí. 23:A to je jeho pøikázání: vìøit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat, jak nám pøikázal. 24:Kdo zachovává jeho pøikázání, zùstává v Bohu a Bùh v nìm; že v nás zùstává, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha. Kapitola 4 (1JAN) =Duch pravdy a duch klamu 4,1-6= 1:Milovaní, nevìøte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; nebo mnoho falešných prorokù vyšlo do svìta. 2:Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus pøišel v tìle, je z Boha; 3:každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše, z Boha není. Naopak, je to duch antikristùv, o nìmž jste slyšeli, že pøijde, a který již nyní je na svìtì. 4:Vy však jste z Boha, dìti, a zvítìzili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je vìtší než ten, který je ve svìtì. 5:Oni jsou ze svìta; proto z nich mluví svìt a svìt je slyší. 6:My jsme z Boha; kdo zná Boha, slyší nás, kdo není z Boha, neslyší nás. Podle toho rozeznáváme ducha pravdy a ducha klamu.

4 =Kdo je z Boha, miluje bratra 4,7-21= 7:Milovaní, milujme se navzájem, nebo láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. 8:Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bùh je láska. 9:V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bùh poslal na svìt svého jediného Syna, abychom skrze nìho mìli život. 10:V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako obì smíøení za naše høíchy. 11:Milovaní, jestliže Bùh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat. 12:Boha nikdy nikdo nevidìl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bùh v nás zùstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle. 13:Že zùstáváme v nìm a on v nás, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha. 14:A my jsme spatøili a dosvìdèujeme, že Otec poslal Syna, aby byl Spasitelem svìta. 15:Kdo vyzná, že Ježíš je Syn Boží, v tom zùstává Bùh a on v Bohu. 16:Také my jsme poznali lásku, kterou Bùh má k nám, a vìøíme v ni. Bùh je láska, a kdo zùstává v lásce, v Bohu zùstává a Bùh v nìm. 17:V tom jeho láska k nám dosáhla cíle, že máme plnou jistotu pro den soudu - nebo jaký je on, takoví jsme i my v tomto svìtì. 18:Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždy strach pùsobí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. 19:My milujeme, protože Bùh napøed miloval nás. 20:Øekne li nìkdo: "Já miluji Boha", a pøitom nenávidí svého bratra, je lháø. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemùže milovat Boha, kterého nevidí. 21:A tak máme od nìho toto pøikázání: Kdo miluje Boha, a miluje i svého bratra. Kapitola 5 (1JAN) =Vítìzství nad svìtem 5,1-12= 1:Každý, kdo vìøí, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha; a kdo má rád otce, má rád i jeho dítì. 2:Podle toho poznáváme, že milujeme Boží dìti, když milujeme Boha a jeho pøikázání zachováváme. 3:V tom je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho pøikázání; a jeho pøikázání nejsou tìžká, 4:nebo kdo se narodil z Boha, pøemáhá svìt. A to vítìzství, které pøemohlo svìt, je naše víra. 5:Kdo jiný pøemáhá svìt, ne li ten, kdo vìøí, že Ježíš je Syn Boží? 6:To je ten, který pøišel skrze vodu a krev: Ježíš Kristus. Ne pouze skrze vodu køtu, ale i skrze krev køíže; a Duch o tom vydává svìdectví, nebo Duch jest pravda. 7:Tøi jsou, kteøí vydávají svìdectví 8:- Duch, voda a krev - a ti tøi jsou zajedno. 9:Pøijímáme li svìdectví lidí, oè vìtší je svìdectví Boží; Boží svìdectví je to, co povìdìl o svém Synu. 10:Kdo vìøí v Syna Božího, má to svìdectví v sobì. Kdo nevìøí Bohu, dìlá z nìho lháøe, protože nevìøí svìdectví, které Bùh vydal o svém Synu. 11:A to je to svìdectví: Bùh nám dal vìèný život, a ten život je v jeho Synu. 12:Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. =Moc modlitby 5,13-17= 13:Toto píšu vám, kteøí vìøíte ve jméno Syna Božího, abyste vìdìli, že máte vìèný život. 14:Máme v nìho pevnou dùvìru, že nás slyší, kdykoliv o nìco požádáme ve shodì s jeho vùlí. 15:A víme li, že nás slyší, kdykoliv o nìco žádáme, pak také víme, že to, co máme, jsme dostali od nìho. 16:Vidí li nìkdo, že jeho bratr se dopouští høíchu, který není k smrti, a za nìho prosí; a Bùh mu daruje život, jestliže nehøešil k smrti. Jest ovšem høích, který je k smrti; o takovém neøíkám, abyste za nìj prosili. 17:Každá nepravost je høích, ale je i høích, který není k smrti. =Závìr 5,18-21= 18:Víme, že nikdo, kdo se narodil z Boha, nehøeší, ale Syn Boží jej chrání a Zlý se ho ani nedotkne. 19:Víme, že jsme z Boha, kdežto celý svìt je pod mocí Zlého. 20:Víme, že Syn Boží pøišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bùh. A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bùh a vìèný život. 21:Dìti, varujte se modláøství

5 DRUHÝ LIST JANÙV (2J) Kapitola 1 (2JAN) =Vstupní slovo 1,1-3= 1:Já starší píšu vyvolené paní a jejím dìtem, které opravdovì miluji - a nejen já, nýbrž všichni, kdo poznali pravdu. 2:Píšu kvùli pravdì, která v nás zùstává a bude s námi navìky: 3:Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdì a lásce. =Povzbuzení 1,4-6= 4:Velice jsem se zaradoval, když jsem mezi tvými dìtmi našel takové, které žijí v pravdì, jak jsme dostali pøikázání od Otce. 5:A nyní tì prosím, paní, ne že bych ti psal nové pøikázání, ale pøipomínám to, které máme od poèátku: abychom milovali jedni druhé. 6:A to je láska: žít podle Božích pøikázání; to je to pøikázání, o kterém jste od poèátku slyšeli, že máte podle ní žít. =Varování pøed bludaøi 1,7-11= 7:Do svìta vyšlo mnoho tìch, kteøí vás svádìjí, nebo nevyznávají, že Ježíš Kristus pøišel v tìle; kdo takto uèí, je svùdce a antikrist. 8:Mìjte se na pozoru, abyste nepøišli o to, na èem jste pracovali, ale abyste dostali plnou odmìnu. 9:Kdo zachází dál a nezùstává v uèení Kristovu, nemá Boha; kdo zùstává v jeho uèení, má i Otce i Syna. 10:Pøijde li nìkdo k vám a nepøináší toto uèení, nepøijímejte ho do domu a nevítejte ho; 11:kdo ho vítá, má úèast na jeho zlých skutcích. =Závìr dopisu 1,12-13= 12:Aèkoliv bych mìl ještì mnoho co psát, nemíním to svìøovat papíru a inkoustu; nebo doufám, že se k vám dostanu a budu s vámi mluvit tváøí v tváø, aby naše radost byla úplná. 13:Pozdravují tì dìti tvé vyvolené sestry. TØETÍ LIST JANÙV (3J) Kapitola 1 (3JAN) =Vstupní slovo 1,1-4= 1:Já starší milému Gáiovi, jehož miluji v pravdì. 2:Modlím se za tebe, milovaný, aby se ti ve všem dobøe daøilo a abys byl zdráv - tak jako se dobøe daøí tvé duši. 3:Velice jsem se zaradoval, když pøišli bratøí a vydávali svìdectví o tvé opravdovosti, o tom, že žiješ v pravdì. 4:Nemám vìtší radost, než když slyším, že moje dìti žijí v pravdì. =Spor o cestující bratry 1,5-12= 5:Vìrnì jednáš, milovaný, v tom, co èiníš pro bratry, a to pro ty, kteøí pøišli odjinud; 6:oni vydali pøed církví svìdectví o tvé lásce. Dobøe uèiníš, když je vypravíš na další cestu, jak se sluší pøed Bohem, 7:nebo pro jméno Kristovo se vydali na cesty a od pohanù nic nepøijímají. 8:Proto jsme povinni takových se ujímat, abychom mìli podíl na práci pro pravdu. 9:Nìco jsem již o tom církvi psal; ale Diotrefés, který si osobuje právo být mezi nimi první, nás neuznává. 10:Proto až pøijdu, ukážu na jeho jednání, jak nás zlomyslnì pomlouvá; a na tom nemá dost - ani bratry nepøijímá, a tìm, kdo je chtìjí pøijmout, v tom brání a vyluèuje je z církve. 11:Mùj milý, neøiï se podle zlého, ale podle dobrého. Kdo jedná dobøe, je z Boha; kdo jedná špatnì, Boha nevidìl. 12:Demétriovi všichni vydávají dobré svìdectví, ano i sama pravda; i my mu vydáváme svìdectví, a ty víš, že naše svìdectví je pravé.

6 =Závìr dopisu 1,13-15= 13:Mìl bych ti ještì mnoho co psát, ale nechci to svìøit inkoustu a peru; 14:doufám totiž, že tì brzo uvidím, a budeme spolu mluvit tváøí v tváø. 15:Pokoj tobì. Pøátelé tì pozdravují. Pozdravuj každého z pøátel osobnì! LIST JUDÙV (Ju) Kapitola 1 (JUD) =Vstupní slovo 1,1-2= 1:Juda, služebník Ježíše Krista, bratr Jakubùv, tìm, kdo jsou povoláni, milováni Bohem Otcem a zachováni pro Ježíše Krista: 2:Milosrdenství, pokoj a láska a se vám rozhojní! =Varování pøed bludaøi 1,3-23= 3:Milovaní, velmi jsem si pøál psát vám o našem spoleèném spasení, ale teï pokládám za nutné napomenout vás, abyste zápasili o víru, jednou provždy odevzdanou Božímu lidu. 4:Vloudili se totiž mezi vás nìkteøí bezbožní lidé, zapsaní už dávno k odsouzení, kteøí zamìòují milost našeho Boha v nezøízenost a zapírají jediného vládce a našeho Pána Ježíše Krista. 5:Chci vám však pøipomenout, tøebaže to všechno již dávno víte, že Hospodin sice vysvobodil lid z egyptské zemì, potom však zahubil ty, kteøí neuvìøili. 6:Také andìly, kteøí si nezachovali své vznešené postavení, ale opustili urèené místo, drží ve vìèných poutech v temnotì pro veliký den soudu. 7:Podobnì jako oni i Sodoma, Gomora a okolní mìsta se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným pøíkladem trestu vìèného ohnì. 8:Podobnì i tito blouznivci poskvròují své tìlo, žádnou autoritu neuznávají, nadpozemským mocnostem se rouhají. 9:A pøece sám archandìl Michael, když se pøel s ïáblem o Mojžíšovo tìlo, neosmìlil se vynést nad ním zatracující soud, ale øekl: Potrestej tì Hospodin. 10:Tito však se rouhají tomu, co neznají; a co pudem jako nerozumná zvíøata znají, v tom propadají zhoubì. 11:Bìda jim, nebo se dali cestou Kainovou a jako Balaám se nechali svést úplatkem a jako Kore zahynuli pro svou vzpouru. 12:Ti jsou úskalím vašeho bratrského stolování, když s vámi hodují bez báznì pøed Bohem a jsou jako pastýøi, kteøí pasou sami sebe. Jsou jako mraky bez deštì, hnané vìtrem, podzimní stromy bez ovoce, dvakrát mrtvé a vykoøenìné, 13:divoké vlny moøské, vyvrhující své vlastní hanebnosti, bludné hvìzdy, jimž navìky je pøipravena nejèernìjší tma. 14:Prorokoval také o nich Henoch, sedmý od Adama: Hle, pøichází Pán s desetitisíci svých svatých, 15:aby vykonal soud nade všemi a usvìdèil všechny bezbožné z jejich skutkù, které kdy ve své bezbožnosti spáchali, i ze všech zpupných øeèí, které ti høíšníci mluvili proti nìmu. 16:Vzpouzejí se a odporují Božímu vedení a žijí si podle svých vášní, jejich ústa mluví nadutì a lichotí lidem pro svùj prospìch. 17:Ale vy, milovaní, pamatujte na to, co pøedpovìdìli apoštolové Pána našeho Ježíše Krista, 18:nebo vám øíkali, že v posledním èase pøijdou posmìvaèi, žijící bezbožnì podle svých vášní. 19:To jsou ti pùvodci roztržek; jsou pudoví a nemají Ducha Božího. 20:Ale vy, milovaní, budujte svùj život na pøesvaté víøe, modlete se v Duchu svatém, 21:uchovejte se v lásce Boží a oèekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k vìènému životu. 22:S tìmi, kdo pochybují, mìjte slitování; 23:zachraòujte je z hoøícího ohnì. Mìjte slitování i nad jinými, ale s obezøetností, a se vám oškliví i jejich pláš, poskvrnìný høíchem. =Závìreèné díkùvzdání 1,24-25= 24:Tomu pak, který má moc uchránit vás pøed pádem a postavit neposkvrnìné a v radosti pøed tváø své slávy, 25:jedinému Bohu, který nás spasil skrze Ježíše Krista, našeho Pána, buï sláva, velebnost, vláda i moc pøede vším èasem i nyní i po všecky vìky. Amen

7 ZJEVENÍ JANOVO (Zj) Kapitola 1 (ZJEVENÍ) =Vstupní slovo 1,1-8= 1:Zjevení, které Bùh dal Ježíši Kristu, aby ukázal svým služebníkùm, co se má brzo stát; naznaèil to prostøednictvím andìla svému služebníku Janovi. 2:Ten dosvìdèil Boží slovo a svìdectví Ježíše Krista, vše, co vidìl. 3:Blaze tomu, kdo pøedèítá slova tohoto proroctví, a blaze tìm, kdo slyší a zachovávají, co je tu napsáno, nebo èas je blízko. 4:Jan sedmi církvím v Asii: Milost vám a pokoj od toho, který jest a který byl a který pøichází, i od sedmi duchù pøed jeho trùnem 5:a od Ježíše Krista, vìrného svìdka, prvorozeného z mrtvých a vládce králù zemì. Jemu, jenž nás miluje a svou krví nás zprostil høíchù 6:a uèinil nás královským knìžstvem Boha, svého Otce - jemu sláva i moc navìky. Amen. 7:Hle, pøichází v oblacích! Uzøí ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou kvùli nìmu naøíkat všechna pokolení zemì. Tak jest, amen. 8:Já jsem Alfa i Omega, praví Pán Bùh, ten, který jest a který byl a který pøichází, Všemohoucí. =Povolání Jana 1,9-20= 9:Já Jan, váš bratr, který má s vámi úèast na Ježíšovì soužení i kralování a vytrvalosti, dostal jsem se pro slovo Boží a svìdectví Ježíšovo na ostrov jménem Patmos. 10:Ocitl jsem se ve vytržení ducha v den Pánì, a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice: 11:"Co vidíš, napiš do knihy a pošli sedmi církvím: do Efezu, do Smyrny, do Pergama, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodikeje." 12:Obrátil jsem se, abych vidìl, kdo se mnou mluví. A když jsem se obrátil, spatøil jsem sedm zlatých svícnù; 13:uprostøed tìch svícnù nìkdo jako Syn èlovìka, odìný øízou až na zem, a na prsou zlatý pás. 14:Jeho hlava a vlasy bìlostné jako snìhobílá vlna, jeho oèi jako plamen ohnì; 15:jeho nohy podobné kovu pøetavenému ve výhni a jeho hlas jako hukot pøíboje. 16:V pravici držel sedm hvìzd a z jeho úst vycházel ostrý dvouseèný meè; jeho vzhled jako když slunce záøí v plné své síle. 17:Když jsem ho spatøil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý; ale on vložil na mne svou pravici a øekl: "Neboj se. Já jsem první i poslední, 18:ten živý; byl jsem mrtev - a hle, živ jsem na vìky vìkù. Mám klíèe od smrti i hrobu. 19:Napiš tedy, co jsi vidìl - to, co jest, i to, co se má stát potom. 20:Tajemství tìch sedmi hvìzd, které jsi vidìl v mé pravici, i tìch sedmi zlatých svícnù: Sedm hvìzd jsou andìlé sedmi církví, a sedm svícnù je sedm církví." Kapitola 2 (ZJEVENÍ) =List do Efezu 2,1-7= 1:Andìlu církve v Efezu piš: Toto praví ten, který drží sedm hvìzd ve své pravici, který se prochází mezi sedmi zlatými svícny: 2:"Vím o tvých skutcích, o tvém úsilí i tvé vytrvalosti; vím, že nemùžeš snést ty, kdo jsou zlí, a vyzkoušel jsi ty, kdo se vydávají za apoštoly, ale nejsou, a shledal jsi, že jsou lháøi. 3:Máš vytrvalost a trpìl jsi pro mé jméno, a nepodlehls únavì. 4:Ale to mám proti tobì, že už nemáš takovou lásku jako na poèátku. 5:Rozpomeò se, odkud jsi klesl, navra se a jednej jako døív. Ne li, pøijdu na tebe a pohnu tvým svícnem z jeho místa, jestliže se neobrátíš. 6:To však máš k dobru, že nenávidíš skutky Nikolaitù stejnì jako já. 7:Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdo zvítìzí, dám jíst ze stromu života v Božím ráji." =List do Smyrny 2,8-11= 8:Andìlu církve ve Smyrnì piš: Toto praví ten první i poslední, který byl mrtev a je živ: 9:"Vím o tvém soužení a tvé chudobì, ale jsi bohat; vím, jak tì urážejí ti, kdo si øíkají židé, ale nejsou, nýbrž je to spolek satanùv!

8 10:Neboj se toho, co máš vytrpìt. Hle, ïábel má nìkteré z vás uvrhnout do vìzení, abyste prošli zkouškou, a budete mít soužení po deset dní. Buï vìrný až na smrt, a dám ti vítìzný vìnec života. 11:Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo zvítìzí, tomu druhá smrt neublíží." =List do Pergama 2,12-17= 12:Andìlu církve v Pergamu piš: Toto praví ten, který má ostrý dvouseèný meè: 13:"Vím, kde bydlíš: tam, kde je trùn satanùv. Avšak pevnì se držíš mého jména a nezapøel jsi víru ve mne ani ve dnech, kdy mùj vìrný svìdek Antipas byl zabit mezi vámi, tam, kde bydlí satan. 14:Jen to mám proti tobì, že u sebe máš zastánce uèení Balaámova. Jako on uèil Baláka svádìt syny Izraele, aby se úèastnili modláøských hostin a smilstva, 15:tak i ty máš nìkteré, kteøí zastávají uèení Nikolaitù. 16:Proto se obra! Ne li, brzo k tobì pøijdu a budu s nimi bojovat meèem svých úst. 17:Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdo zvítìzí, dám jíst ze skryté many; dám mu bílý kamének, a na tom kaménku je napsáno nové jméno, které nezná nikdo než ten, kdo je dostává." =List do Thyatir 2,18-29= 18:Andìlu církve v Thyatirech piš: Toto praví Syn Boží, jenž má oèi jako planoucí oheò a nohy jako záøivý kov: 19:"Vím o tvých skutcích, lásce a víøe, službì a vytrvalosti; vím, že tvých skutkù je èím dál více. 20:Ale to mám proti tobì, že trpíš ženu Jezábel, která se vydává za prorokyni a svým uèením svádí moje služebníky ke smilstvu a k úèasti na modláøských hostinách. 21:Dal jsem jí èas k pokání, ale ona se nechce odvrátit od svého smilstva. 22:Hle, sešlu na ni nemoc a do velikého soužení uvrhnu ty, kdo s ní cizoloží, jestliže se od jejích èinù neodvrátí; 23:a její dìti zahubím. Tu poznají všechny církve, že já vidím do nitra i srdce èlovìka, a každému z vás odplatím podle vašich èinù. 24:Vám ostatním v Thyatirech, kteøí nepøijímáte toto uèení, kteøí jste nepoznali to, èemu øíkají hlubiny satanovy, pravím: Nevkládám na vás jiné bøemeno. 25:Jenom se pevnì držte toho, co máte, dokud nepøijdu. 26:Kdo zvítìzí a setrvá v mých skutcích až do konce, tomu dám moc nad národy: 27:bude je pást železnou berlou, jako hlinìné nádobí je bude rozbíjet 28:- tak jako já jsem tu moc pøijal od svého Otce. Tomu, kdo zvítìzí, dám hvìzdu jitøní. 29:Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím." Kapitola 3 (ZJEVENÍ) =List do Sard 3,1-6= 1:Andìlu církve v Sardách piš: Toto praví ten, který má sedmero duchù Božích a sedmero hvìzd: "Vím o tvých skutcích - podle jména jsi živ, ale jsi mrtev. 2:Probuï se a posilni to, co ještì zùstává a je už na vymøení! Nebo shledávám, že tvým skutkùm mnoho chybí pøed Bohem; 3:rozpomeò se tedy, jak jsi mé slovo pøijal a slyšel, zachovávej je a èiò pokání. Nebudeš li bdít, pøijdu tak, jako pøichází zlodìj, a nebudeš vìdìt, v kterou hodinu na tebe pøijdu. 4:Pøece však máš v Sardách nìkolik osob, které svùj šat nepotøísnily; ti budou chodit se mnou v bílém rouchu, protože jsou toho hodni. 5:Kdo zvítìzí, bude odìn bìlostným rouchem a jeho jméno nevymažu z knihy života, nýbrž pøiznám se k nìmu pøed svým Otcem a pøed jeho andìly. 6:Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím." =List do Filadelfie 3,7-13= 7:Andìlu církve ve Filadelfii piš: Toto prohlašuje ten Svatý a Pravý, který má klíè Davidùv; když on otvírá, nikdo nezavøe, a když on zavírá, nikdo neotevøe: 8:"Vím o tvých skutcích. Hle, otevøel jsem pøed tebou dveøe, a nikdo je nemùže zavøít. Nebo aèkoli máš nepatrnou moc, zachoval jsi mé slovo a mé jméno jsi nezapøel. 9:Hle, dávám do tvých rukou ty, kdo jsou ze synagógy satanovy; øíkají si židé, a nejsou, ale lžou. Hle, zpùsobím, že pøijdou a padnou ti k nohám; a poznají, že já jsem si tì zamiloval. 10:Protože jsi zachoval mé slovo a vytrval, zachovám tì i já v hodinì zkoušky, která pøijde na celý svìt a provìøí obyvatele zemì. 11:Pøijdu brzy; drž se toho, co máš, aby tì nikdo nepøipravil o vavøín vítìze. 12:Kdo zvítìzí, toho uèiním sloupem v chrámì svého Boha a chrám již neopustí; napíšu na nìj jméno svého Boha a jméno jeho mìsta, nového Jeruzaléma který sestupuje z nebe od mého Boha, i jméno své nové. 13:Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím." =List do Laodikeje 3,14-22= 14:Andìlu církve v Laodikeji piš: Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svìdek vìrný a pravý, poèátek

9 stvoøení Božího: 15:"Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! 16:Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tì v ústech. 17:Vždy øíkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotøebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bìdný a nuzný, slepý a nahý. 18:Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohnìm pøeèištìného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidìt tvou nahotu; a mast k potøení oèí, abys prohlédl. 19:Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a èiò pokání. 20:Hle, stojím pøede dveømi a tluèu; zaslechne li kdo mùj hlas a otevøe mi, vejdu k nìmu a budu s ním veèeøet a on se mnou. 21:Kdo zvítìzí, tomu dám usednout se mnou na trùn, tak jako já jsem zvítìzil a usedl s Otcem na jeho trùn. 22:Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím." Kapitola 4 (ZJEVENÍ) =Vidìní Boží moci 4,1-11= 1:Potom jsem mìl vidìní: Hle, dveøe do nebe otevøené, a ten hlas, který pøedtím ke mnì mluvil a který znìl jako polnice, nyní øekl: "Pojï sem, a ukážu ti, co se má stát potom." 2:Ihned jsem se ocitl ve vytržení ducha: A hle, trùn v nebi, a na tom trùnu nìkdo, 3:kdo byl na pohled jako jaspis a karneol; a kolem trùnu duha jako smaragdová. 4:Okolo toho trùnu ètyøiadvacet jiných trùnù, a na nich sedìlo ètyøiadvacet starcù, odìných bìlostným rouchem, na hlavách koruny ze zlata. 5:Od trùnu šlehaly blesky a dunìlo hromobití; pøed trùnem hoøelo sedm svìtel - to je sedmero duchù Božích; 6:a pøed trùnem moøe jiskøící jako køiš ál a uprostøed kolem trùnu ètyøi živé bytosti plné oèí zpøedu i zezadu: 7:První podobná lvu, druhá býku, tøetí mìla tváø èlovìka, ètvrtá byla podobná letícímu orlu. 8:Všechny ètyøi bytosti jedna jako druhá mìly po šesti køídlech a plno oèí hledících ven i dovnitø. A bez ustání dnem i nocí volají: "Svatý, svatý, svatý Hospodin, Bùh všemohoucí, ten, který byl a který jest a který pøichází." 9:A kdykoli ty bytosti vzdají èest, slávu a díky tomu, který sedí na trùnu a je živ na vìky vìkù, 10:padá tìch ètyøiadvacet starcù na kolena pøed tím, který sedí na trùnu, a klanìjí se tomu, který je živ na vìky vìkù; pak položí své koruny pøed trùnem se slovy: 11:"Jsi hoden, Pane a Bože náš, pøijmout slávu, èest i moc, nebo ty jsi stvoøil všechno a tvou vùlí všechno povstalo a jest." Kapitola 5 (ZJEVENÍ) =Sedmkrát zapeèetìnou knihu pøijal Beránek 5,1-14= 1:A v pravici toho, který sedí na trùnu, spatøil jsem knihu úplnì popsanou, zapeèetìnou sedmi peèetìmi. 2:Tu jsem uvidìl mocného andìla, který vyhlásil velikým hlasem: "Kdo je hoden otevøít tu knihu a rozlomit její peèetì?" 3:Ale nikdo na nebi ani na zemi ani pod zemí nemohl tu knihu otevøít a podívat se do ní. 4:Velmi jsem plakal, že se nenašel nikdo, kdo by byl hoden tu knihu otevøít a podívat se do ní. 5:Ale jeden ze starcù mi øekl: "Neplaè. Hle, zvítìzil lev z pokolení Judova, potomek Davidùv; on otevøe tu knihu sedmkrát zapeèetìnou." 6:Vtom jsem spatøil, že uprostøed mezi trùnem a tìmi ètyømi bytostmi a starci stojí Beránek, ten obìtovaný; mìl sedm rohù a sedm oèí, což je sedmero duchù Božích vyslaných do celého svìta. 7:Pøistoupil k tomu, který sedí na trùnu, a pøijal knihu z jeho pravice. 8:A když tu knihu uchopil, ètyøi bytosti a ètyøiadvacet starcù padlo na kolena pøed Beránkem; každý mìl loutnu a zlatou nádobu naplnìnou vùní kadidla, což jsou modlitby Božího lidu. 9:A zpívali novou píseò: "Jsi hoden pøijmout tu knihu a rozlomit její peèetì, protože jsi byl obìtován, svou krví jsi Bohu vykoupil lidi ze všech kmenù, jazykù, národù a ras 10:a uèinil je královským knìžstvem našeho Boha; a ujmou se vlády nad zemí." 11:A vidìl jsem, jak kolem trùnu a tìch bytostí i starcù stojí množství andìlù - bylo jich na tisíce a na statisíce; 12:slyšel jsem je mocným hlasem volat: "Hoden jest Beránek, ten obìtovaný, pøijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobroøeèení." 13:A všechno stvoøení na nebi, na zemi, pod zemí i v moøi, všecko, co v nich jest, slyšel jsem volat: "Tomu, jenž sedí na trùnu, i Beránkovi dobroøeèení, èest, sláva i moc na vìky vìkù!" 14:A ty ètyøi bytosti øekly: "Amen"; starci padli na kolena a klanìli se. Kapitola 6 (ZJEVENÍ) =Hrùzy šesti peèetí 6,1-17= 1:Tu jsem vidìl, jak Beránek rozlomil první ze sedmi peèetí, a slyšel jsem, jak jedna z tìch ètyø bytostí øekla hromovým hlasem: "Pojï!"

10 2:A hle, bílý kùò, a na nìm jezdec s lukem; byl mu dán vìnec dobyvatele, aby vyjel a dobýval. 3:Když Beránek rozlomil druhou peèe, slyšel jsem, jak druhá z tìch bytostí øekla: "Pojï!" 4:A vyjel druhý kùò, ohnivý, a jeho jezdec obdržel moc odejmout zemi mír, aby se všichni navzájem vraždili; byl mu dán veliký meè. 5:Když Beránek rozlomil tøetí peèe, slyšel jsem, jak tøetí z tìch bytostí øekla: "Pojï!" A hle, kùò èerný, a jezdec mìl v ruce váhy. 6:A z kruhu tìch ètyø bytostí jsem slyšel hlas: "Za denní mzdu jen mírka pšenice, za denní mzdu tøi mírky jeèmene. Olej a víno však nech!" 7:A když Beránek rozlomil ètvrtou peèe, slyšel jsem hlas ètvrté bytosti: "Pojï!" 8:A hle, kùò sinavý, a jméno jeho jezdce Smrt, a svìt mrtvých zùstával za ním. Tìm jezdcùm byla dána moc, aby ètvrtinu zemì zhubili meèem, hladem, morem a dravými šelmami. 9:Když Beránek rozlomil pátou peèe, spatøil jsem pod oltáøem ty, kdo byli zabiti pro slovo Boží a pro svìdectví, které vydali. 10:A køièeli velikým hlasem: "Kdy už, Pane svatý a vìrný, vykonáš soud a za naši krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi?" 11:Tu jim všem bylo dáno bílé roucho a bylo jim øeèeno, aby mìli strpení ještì krátký èas, dokud jejich poèet nedoplní spoluslužebníci a bratøí, kteøí budou zabiti jako oni. 12:A hle, když rozlomil šestou peèe, nastalo veliké zemìtøesení, slunce zèernalo jako smuteèní šat, mìsíc úplnì zkrvavìl 13:a nebeské hvìzdy zaèaly padat na zem, jako když fík zmítaný vichrem shazuje své pozdní plody, 14:nebesa zmizela, jako když se zavøe kniha a žádná hora a žádný ostrov nezùstaly na svém místì. 15:Králové zemì i velmoži a vojevùdci, boháèi a mocní - jak otrok, tak svobodný, všichni prchali do hor, aby se ukryli v jeskyních a skalách, 16:a volali k horám a skalám: "Padnìte na nás a skryjte nás pøed tváøí toho, který sedí na trùnu, a pøed hnìvem Beránkovým!" 17:Nebo pøišel veliký den jeho hnìvu; kdo bude moci obstát? Kapitola 7 (ZJEVENÍ) =Záchrana vyvolených 7,1-17= 1:Potom jsem vidìl, jak se ètyøi andìlé postavili do ètyø úhlù zemì a bránili všem ètyøem vìtrùm, aby žádný z nich nevál na zemi ani na moøe ani na jakékoli stromoví. 2:A hle, jiný andìl vystupoval od východu slunce; v ruce držel peèetidlo živého Boha a mocným hlasem volal na ty ètyøi andìly, jimž bylo dáno škodit zemi i moøi: 3:"Neškoïte zemi, moøi ani stromoví, dokud neoznaèíme služebníky našeho Boha na jejich èelech!" 4:Pak jsem slyšel poèet oznaèených: sto ètyøiaètyøicet tisíc oznaèených ze všech pokolení Izraele: 5:z pokolení Juda dvanáct tisíc, z pokolení Rúben dvanáct tisíc, z pokolení Gád dvanáct tisíc, 6:z pokolení Ašer dvanáct tisíc, z pokolení Neftalím dvanáct tisíc, z pokolení Manase dvanáct tisíc, 7:z pokolení Šimeón dvanáct tisíc, z pokolení Levi dvanáct tisíc, z pokolení Isachar dvanáct tisíc, 8:z pokolení Zabulón dvanáct tisíc, z pokolení Josef dvanáct tisíc, z pokolení Benjamín dvanáct tisíc oznaèených. 9:Potom jsem vidìl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal seèíst, ze všech ras, kmenù, národù a jazykù, jak stojí pøed trùnem a pøed tváøí Beránkovou, obleèeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou. 10:A volali velikým hlasem: "Díky Spasiteli, Bohu našemu, sedícímu na trùnu, a Beránkovi." 11:A všichni andìlé se postavili kolem trùnu, kolem starcù i tìch ètyø bytostí a padli pøed trùnem tváøí k zemi, 12:klanìli se Bohu a volali: "Amen! Dobroøeèení i sláva a moudrost, díky a èest i moc a síla Bohu našemu na vìky vìkù. Amen!" 13:Jeden z tìch starcù na mne promluvil: "Kdo jsou a odkud pøišli ti v bílém rouchu?" 14:Øekl jsem: "Pane mùj, ty to víš!" A on mi øekl: "To jsou ti, kteøí pøišli z velikého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkovì. 15:Proto jsou pøed trùnem Božím a slouží mu v jeho chrámì dnem i nocí; a ten, který sedí na trùnu, bude jim záštitou. 16:Již nebudou hladovìt ani žíznit, ani slunce nebo jiný žár jim neublíží, 17:nebo Beránek, který je pøed trùnem, je bude pást a povede je k pramenùm vod života. A Bùh jim setøe každou slzu s oèí." Kapitola 8 (ZJEVENÍ) =Sedmá peèe a andìlé s polnicemi 8,1-6= 1:A když Beránek rozlomil peèe sedmou, nastalo na nebi mlèení témìø na pùl hodiny. 2:Potom jsem vidìl, jak sedmi andìlùm, stojícím pøed Bohem, bylo dáno sedm polnic. 3:Jiný andìl pøedstoupil se zlatou kadidelnicí pøed oltáø; bylo mu dáno množství kadidla, aby je s modlitbami všech posvìcených položil na zlatý oltáø pøed trùnem. 4:A vystoupil dým kadidla spolu s modlitbami posvìcených z ruky andìla pøed Boží tváø.

11 5:Tu vzal andìl kadidelnici, nahrnul do ní oheò z oltáøe a vrhl ji dolù na zem; a nastalo burácení, høímání, blesky a zemìtøesení. 6:A sedm andìlù s polnicemi se pøipravilo, aby zaèali troubit. =Hrùzy šesti polnic 8,7-9,21= 7:Zatroubil první andìl: Nastalo krupobití a na zem zaèal padat oheò smíšený s krví. Tøetina zemì, tøetina stromoví a veškerá zeleò byla sežehnuta. 8:Zatroubil druhý andìl; a jakoby mohutná hora hoøící ohnìm byla vržena do moøe. Tøetina moøe se obrátila v krev 9:a zahynula tøetina moøských tvorù a byla znièena tøetina lodí. 10:Zatroubil tøetí andìl, a zøítila se z nebe veliká hvìzda hoøící jako pochodeò, padla na tøetinu øek a na prameny vod. 11:Jméno té hvìzdy je Pelynìk. Tøetina vod se zmìnila v pelynìk a množství lidí umøelo z tìch vod, protože byly otráveny. 12:Zatroubil ètvrtý andìl, a byla zasažena tøetina slunce, tøetina mìsíce a tøetina hvìzd, takže ze tøetiny potemnìly, a den i noc byly o tøetinu temnìjší. 13:A vidìl jsem a slyšel, jak støedem nebeské klenby letí orel a volá mocným hlasem: "Bìda, bìda, bìda obyvatelùm zemì, až zaznìjí polnice tøí andìlù, kteøí ještì netroubili!" Kapitola 9 (ZJEVENÍ) 1:Zatroubil pátý andìl. A vidìl jsem, jak hvìzdì, která spadla z nebe na zem, byl dán klíè od jícnu propasti; 2:otevøela jícen propasti a vyvalil se dým jako z obrovské pece, a tím dýmem se zatmìlo slunce i všechno ovzduší. 3:Z dýmu se vyrojily kobylky na zem; byla jim dána moc, jakou mají pozemští škorpióni. 4:Dostaly rozkaz neškodit trávì na zemi ani žádné zeleni ani stromoví, jenom lidem, kteøí nejsou oznaèeni Boží peèetí na èele. 5:Ale nebyla jim dána moc, aby lidi zabíjely, nýbrž aby je po pìt mìsícù trýznily; byla to trýzeò, jako když škorpión bodne èlovìka. 6:V ty dny budou lidé hledat smrt, ale nenajdou ji, budou si pøát zemøít, ale smrt se jim vyhne. 7:Ty kobylky vypadaly jako vyzbrojená váleèná jízda; na hlavách mìly nìco jako zlaté vìnce, tváø mìly jako lidé, 8:høívu jako vlasy žen, ale zuby mìly jako lvi. 9:Mìly jakoby železné pancíøe a jejich køídla hømotila, jako když množství spøežení se øítí do boje. 10:A mìly ocasy jako škorpióni a v nich žihadla, aby jimi trýznily lidi po pìt mìsícù. 11:Nad sebou mìly krále, andìla propasti, hebrejským jménem Abaddon - to znamená Hubitel. 12:První 'bìda' pominulo, a hle, už jsou tu dvì další! 13:Zatroubil šestý andìl. Uslyšel jsem jakýsi hlas od ètyø rohù zlatého oltáøe, který je pøed Bohem. 14:Ten hlas naøídil šestému andìlu, držícímu polnici: "Rozvaž ty ètyøi andìly, spoutané pøi veliké øece Eufratu!" 15:Tu byli rozvázáni ti ètyøi andìlé, pøipravení na hodinu, den, mìsíc a rok, kdy mají pobít tøetinu lidí. 16:A jejich jízdních oddílù bylo dvì stì miliónù - slyšel jsem jejich poèet. 17:A ve vidìní jsem spatøil konì a na nich jezdce: pancíøe mìli ohnivé, rudì záøící a žhnoucí sírou; hlavy koòù byly jako hlavy lvù a z jejich tlam šel oheò, dým a síra. 18:Touto trojí pohromou - ohnìm, dýmem a sírou ze svých tlam - usmrtili tøetinu lidí. 19:Vražedná moc tìch koòù je v jejich tlamách a v jejich ocasech; jejich ocasy jsou jako hadi a hlavy tìch hadù pøinášejí zhoubu. 20:A pøesto se ostatní lidé, kteøí v tìch pohromách nezahynuli, neodvrátili od výtvorù svých rukou; nepøestali se klanìt démonùm a modlám ze zlata, støíbra, mìdi, kamene i døeva, které jsou slepé, hluché a nemohou se pohybovat; 21:neodvrátili se od svých vražd ani èarování, necudností ani krádeží Kapitola 10 (ZJEVENÍ) =Nové povolání k proroctví 10,1-11= 1:Tu jsem vidìl dalšího mocného andìla, jak sestupuje z nebe, zahalen v oblak. Nad jeho hlavou byla duha, jeho tváø byla jako slunce, nohy jako ohnivé sloupy; 2:v ruce mìl otevøenou knížeèku. Pravou nohou se postavil na moøe, levou na pevninu 3:a vykøikl mocným hlasem, jako když zaøve lev. Na jeho výkøik odpovìdìlo sedmero zahømìní. 4:Jakmile doznìlo to sedmero zahømìní, chtìl jsem to zapsat; ale uslyšel jsem hlas z nebe: "Zachovej v tajnosti, co se ozvalo v sedmeru zahømìní, a nic nepiš!" 5:Potom andìl, kterého jsem vidìl stát na moøi i na zemi, pozvedl svou pravici k nebi 6:a pøísahou pøi tom, který je živ na vìky vìkù, který stvoøil nebesa, moøe a všecko, co je v nich, potvrdil, že lhùta je u konce;

12 7:ve dnech, kdy zazní polnice sedmého andìla, naplní se Boží tajemství, jak je Bùh oznámil svým služebníkùm prorokùm. 8:Hlas, který jsem slyšel z nebe, opìt ke mnì promluvil: "Jdi, vezmi tu otevøenou knihu z ruky andìla, který stojí na moøi i na zemi." 9:Pøistoupil jsem tedy k tomu andìlu a požádal ho, aby mi tu knihu dal. Øekl mi: "Vezmi ji a snìz; v žaludku ti zhoøkne, aèkoli v tvých ústech bude sladká jako med." 10:Vzal jsem tu knihu z ruky andìla a snìdl ji; v mých ústech byla sladká jako med, ale když jsem ji pozøel, zhoøkla mi v žaludku. 11:Tehdy jsem slyšel: "Je tøeba, abys znovu prorokoval proti mnoha národùm, kmenùm, jazykùm i králùm." Kapitola 11 (ZJEVENÍ) =Dva svìdkové k výstraze svìtu 11,1-14= 1:Tu mi byla dána rákosová míra a andìl mi øekl: "Vstaò, zmìø Boží chrám i oltáø a spoèítej ty, kteøí se tam klanìjí. 2:Ale vnìjší chrámový dvùr vynech a nemìø, protože byl vydán pohanùm; ti budou pustošit svaté mìsto po dvaaètyøicet mìsícù. 3:A povolám své dva svìdky, a obleèeni v smuteèní šat budou prorokovat tisíc dvì stì šedesát dní." 4:To jsou ty dvì olivy a ty dva svícny, které stojí pøed Pánem zemì. 5:A kdyby jim chtìl nìkdo ublížit, vyšlehne oheò z jejich úst a sežehne jejich nepøátele; takto zahyne každý, kdo by jim chtìl ublížit. 6:Ti dva svìdkové mají moc uzavøít nebesa, aby nebylo deštì za dnù jejich prorokování, a mají moc promìnit vody v krev a sužovat zemi všemi možnými pohromami, kdykoliv budou chtít. 7:Až ukonèí své svìdectví, vynoøí se z propasti dravá šelma, svede s nimi bitvu, pøemùže je a usmrtí. 8:Jejich tìla zùstanou ležet na námìstí toho velikého mìsta, které se obraznì nazývá Sodoma a Egypt, kde byl také ukøižován jejich Pán. 9:Lidé ze všech národù, èeledí, jazykù a kmenù budou hledìt tøi a pùl dne na jejich mrtvá tìla a nedovolí je pochovat. 10:Obyvatelé zemì budou z toho mít radost, budou jásat a navzájem si posílat dary, protože tito dva proroci jim nedopøáli klidu. 11:Ale po tøech a pùl dnech vstoupil do nich duch života pøicházející od Boha, postavili se na nohy a hrùza padla na ty, kdo to vidìli. 12:Tu uslyšeli ti dva proroci mocný hlas z nebe: "Vstupte sem!" A vstoupili do nebe v oblaku, a jejich nepøátelé na to hledìli. 13:V tu hodinu nastalo veliké zemìtøesení, desetina toho mìsta se zøítila a v zemìtøesení zahynulo sedm tisíc lidí. Ostatních se zmocnil strach a vzdali èest Bohu na nebesích. 14:Druhé 'bìda' pominulo; hle, už je tu tøetí! =Sedmá polnice 11,15-19= 15:Zatroubil sedmý andìl. A ozvaly se mocné hlasy v nebi: "Vlády nad svìtem se ujal náš Pán a jeho Mesiáš; a bude kralovat na vìky vìkù." 16:Ètyøiadvacet starcù, sedících na svých trùnech pøed Bohem, padlo na kolena, klanìli se Bohu a volali: 17:"Dobroøeèíme tobì, Pane Bože všemohoucí, který jsi a kterýs byl, že ses chopil veliké moci, která ti náleží, a ujal ses vlády. 18:Rozzuøily se národy, ale pøišel hnìv tvùj, èas, abys soudil mrtvé, odmìnil své služebníky proroky a všechny, kdo jsou svatí a mají úctu ke tvému jménu, malé i velké; abys zahubil ty, kdo hubili zemi." 19:Tu se otevøel Boží chrám v nebesích, a bylo v nìm vidìt schránu jeho smlouvy; rozpoutaly se blesky a rachot hromu, zemìtøesení a hrozné krupobití. Kapitola 12 (ZJEVENÍ) =Poražený nepøítel 12,1-18= 1:A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena odìná sluncem, s mìsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvìzd kolem hlavy. 2:Ta žena byla tìhotná a køièela v bolestech, nebo pøišla její hodina. 3:Tu se ukázalo na nebi jiné znamení: Veliký ohnivý drak s deseti rohy a sedmi hlavami, a na každé hlavì mìl královskou korunu. 4:Ocasem smetl tøetinu hvìzd z nebe a svrhl je na zem. A drak se postavil pøed ženu, aby pohltil její dítì, jakmile se narodí. 5:Ona porodila dítì, syna, který má železnou berlou pást všechny národy;ale dítì bylo pøeneseno k Bohu a jeho trùnu. 6:Žena pak uprchla na pouš, kde jí Bùh pøipravil útoèištì, aby tam o ni bylo postaráno po tisíc dvì stì šedesát dní. 7:A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andìlé se utkali s drakem.

13 8:Drak i jeho andìlé bojovali, ale nezvítìzili, a nebylo již pro nì místa v nebi. 9:A veliký drak, ten dávný had, zvaný ïábel a satan, který svádìl celý svìt, byl svržen na zem a s ním i jeho andìlé. 10:A slyšel jsem mocný hlas v nebi: "Nyní pøišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; nebo byl svržen žalobce našich bratøí, který je pøed Bohem osoèoval dnem i nocí. 11:Oni nad ním zvítìzili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svìdectví. Nemilovali svùj život tak, aby se zalekli smrti. 12:Proto jásejte, nebesa a všichni, kdo v nich pøebýváte! Bìda však zemi i moøi, nebo sestoupil k vám ïábel, plný zlosti, protože ví, jak málo èasu mu zbývá." 13:Když drak vidìl, že je svržen na zem, zaèal pronásledovat ženu, která porodila syna. 14:Ale té ženì byla dána dvì mocná orlí køídla, aby mohla uletìt na pouš do svého útoèištì, kde ukryta pøed hadem byla zachována pøi životì rok a dva roky a polovinu roku. 15:A had za ní vychrlil ze chøtánu proud vody jako øeku, aby ji smetl. 16:Ale zemì pøispìla ženì na pomoc, otevøela ústa a pohltila tu øeku, kterou drak vychrlil. 17:Drak v hnìvu vùèi té ženì rozpoutal válku proti ostatnímu jejímu potomstvu, proti tìm, kdo zachovávají pøikázání Boží a drží se svìdectví Ježíšova. 18:A drak se postavil na bøeh moøe. Kapitola 13 (ZJEVENÍ) =Dravé šelmy vládnou zemí 13,1-18= 1:Tu jsem vidìl, jak se z moøe vynoøila dravá šelma o deseti rozích a sedmi hlavách; na tìch rozích deset královských korun a na hlavách jména urážející Boha. 2:Ta šelma, kterou jsem vidìl, byla jako levhart, její nohy jako tlapy medvìda a její tlama jako tlama lví. A drak jí dal svou sílu i trùn i velikou moc. 3:Jedna z jejích hlav vypadala jako smrtelnì ranìná, ale ta rána se zahojila. A celá zemì v obdivu šla za tou šelmou; 4:klekali pøed drakem, protože dal té šelmì svou moc, a klekali také pøed šelmou a volali: "Kdo se mùže rovnat té dravé šelmì, kdo se odváží s ní bojovat?" 5:A bylo jí dáno, aby mluvila pyšnì a rouhavì a mìla moc po ètyøicet dva mìsíce. 6:A tak otevøela ústa a rouhala se Bohu, jeho jménu i jeho pøíbytku, všem, kdo pøebývají v nebi. 7:A bylo jí dáno, aby vedla válku proti svatým a aby nad nimi zvítìzila. Dostala moc nad každým kmenem, národem, jazykem i rasou; 8:budou pøed ní klekat všichni obyvatelé zemì, jejichž jména nejsou od stvoøení svìta zapsána v knize života, v knize toho zabitého Beránka. 9:Kdo má uši, slyš! 10:Kdo má jít do zajetí, pùjde do zajetí. Kdo má zemøít meèem, musí meèem zemøít. Teï musí Boží lid osvìdèit trpìlivost a víru. 11:Vtom jsem vidìl jinou šelmu, jak vyvstala ze zemì: mìla dva rohy jako beránek, ale mluvila jako drak. 12:Z povìøení té první šelmy vykonává veškerou její moc. Nutí zemi a její obyvatele, aby klekali pøed první šelmou, které se zahojila její smrtelná rána. 13:A èiní veliká znamení, dokonce i oheò z nebe nechá pøed zraky lidí sestoupit na zem. 14:Bylo jí dáno dìlat znamení ke cti první šelmy a svádìt jimi obyvatele zemì; rozkazuje obyvatelùm zemì, aby postavili sochu té šelmì, která byla smrtelnì zranìna meèem, a pøece zùstala naživu. 15:Je jí dáno, aby do sochy té šelmy vdechla život, takže ta socha mluvila a vydala rozkaz, že zemøou všichni, kdo pøed ní nepokleknou. 16:A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby mìli na pravé ruce nebo na èele cejch, 17:aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není oznaèen jménem té šelmy nebo èíslicí jejího jména. 18:To je tøeba pochopit: kdo má rozum, a seète èíslice té šelmy. To èíslo oznaèuje èlovìka, a je to èíslo šest set šedesát šest. Kapitola 14 (ZJEVENÍ) =Ohlášení soudu 14,1-20= 1:A vidìl jsem, hle, Beránek stál na hoøe Sión a s ním sto ètyøicet ètyøi tisíce tìch, kdo mají na èele napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce. 2:A slyšel jsem hlas z nebe jako hukot množství vod a jako zvuk mocného hømìní; a znìlo to, jako když hudebníci rozezvuèí své nástroje. 3:Zpívali novou píseò pøed trùnem, pøed tìmi ètyømi bytostmi a pøed starci. Nikdo nebyl schopen nauèit se té písni, než tìch sto ètyøicet ètyøi tisíce z obyvatel zemì, kteøí byli vykoupeni. 4:To jsou ti, kdo neporušili svou èistotu se ženami a zùstali panici. Ti následují Beránka, kamkoli jde. Ti jako první z lidstva byli vykoupeni Bohu a Beránkovi. 5:Z jejich úst nikdo neuslyšel lež; jsou bez úhony.

14 6:Tu jsem vidìl jiného andìla, jak letí støedem nebeské klenby, aby zvìstoval vìèné evangelium obyvatelùm zemì, každé rase, kmeni, jazyku i národu. 7:Volal mocným hlasem: "Bojte se Boha a vzdejte mu èest, nebo nastala hodina jeho soudu; pokleknìte pøed tím, kdo uèinil nebe, zemi, moøe i prameny vod." 8:Za ním letìl druhý andìl a volal: "Padl, padl veliký Babylón, který opojil všechny národy svým smilstvím a dal jim pít z poháru hnìvu." 9:Za nimi letìl tøetí andìl a volal mocným hlasem: "Kdo kleká pøed šelmou a pøed její sochou, kdo pøijímá její cejch na èelo èi na ruku, 10:bude pít víno Božího rozhorlení, které Bùh nalévá neøedìné do èíše svého hnìvu; a bude muèen ohnìm a sírou pøed svatými andìly a pøed Beránkem. 11:A jeho muka neuhasnou na vìky vìkù a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká pøed šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno. 12:Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteøí zachovávají Boží pøikázání a vìrnost Ježíši." 13:A slyšel jsem hlas z nebe: "Piš: Od této chvíle jsou blahoslaveni mrtví, kteøí umírají v Pánu. Ano, praví Duch, a odpoèinou od svých prací, nebo jejich skutky jdou s nimi." 14:A vidìl jsem, hle, bílý oblak, a na oblaku sedí nìkdo jako Syn èlovìka, na hlavì má korunu ze zlata a v ruce ostrý srp. 15:Vtom další andìl vyšel z chrámu a mocným hlasem zavolal na toho, který sedìl na oblaku: "Pošli svùj srp a zaèni žeò, protože nastala hodina žnì a úroda zemì dozrála." 16:A ten, který sedìl na oblaku, hodil svùj srp na zem, a zemì byla požata. 17:A další andìl vyšel z nebeského chrámu a také on mìl ostrý srp. 18:A jiný andìl vyšel od oltáøe a ten mìl moc nad ohnìm. Zavolal mocným hlasem na toho, který mìl ostrý srp: "Pošli svùj ostrý srp a skliï hrozny na vinicích zemì, nebo víno dozrálo." 19:Tu hodil ten andìl svùj srp na zem a sklidil víno zemì a uvrhl je do velikého lisu Božího hnìvu. 20:A v lisu za mìstem byly hrozny stlaèeny a vytékající krev dosahovala až po uzdy koní na vzdálenost sto šedesát mil. Kapitola 15 (ZJEVENÍ) =Sedm andìlù s nádobami pohrom 15,1-8= 1:A vidìl jsem na nebi jiné znamení, veliké a podivuhodné: sedm andìlù, kteøí pøinášejí sedm posledních pohrom - jimi se dovrší Boží hnìv. 2:Vidìl jsem jakoby jiskøící moøe, planoucí ohnìm, a vidìl jsem ty, kteøí zvítìzili nad dravou šelmou, nesklonili se pøed jejím obrazem a nenechali se oznaèit èíslicí jejího jména. Stáli na tom jiskøícím moøi, mìli Boží loutny 3:a zpívali píseò Božího služebníka Mojžíše a píseò Beránkovu: "Veliké a podivuhodné jsou tvé èiny, Pane Bože všemohoucí; spravedlivé a pravdivé jsou tvé cesty, Králi národù. 4:Kdo by se nebál tebe, Pane, a nevzdal slávu tvému jménu, nebo ty jediný jsi Svatý; všechny národy pøijdou a skloní se pøed tebou, nebo tvé spravedlivé soudy vyšly najevo." 5:Potom jsem vidìl, jak se otevøela svatynì stánku svìdectví v nebi a vyšlo sedm andìlù, pøinášejících sedm pohrom; 6:byli odìni knìžským rouchem, èistým a záøícím, a kolem prsou mìli zlaté pásy. 7:Jedna ze ètyø bytostí pøed Božím trùnem podala tìm sedmi andìlùm sedm zlatých nádob naplnìných hnìvem Boha, živého na vìky vìkù. 8:Svatynì byla naplnìna oblakem slávy a moci Boží, takže nikdo nemohl vstoupit do svatynì, dokud se nedokoná sedmero pohrom, které pøináší tìch sedm andìlù. Kapitola 16 (ZJEVENÍ) =Hrùzy sedmi nádob 16,1-21= 1:A slyšel jsem mocný hlas ze svatynì, jak praví sedmi andìlùm: "Jdìte a vylejte tìch sedm nádob Božího hnìvu na zem!" 2:První andìl šel a vylil svou nádobu na zem: a zlé, zhoubné vøedy padly na lidi oznaèené znamením dravé šelmy a klekající pøed jejím obrazem. 3:Druhý vylil svou nádobu na moøe: a zmìnilo se v krev jako krev zabitého a všechno živé v moøi zahynulo. 4:Tøetí vylil svou nádobu na øeky a prameny vod: a zmìnily se v krev. 5:Tu jsem slyšel, jak praví andìl, který má moc nad vodami: "Spravedlivý jsi, Bože, svatý, který jsi a kterýs byl, že jsi vynesl tento rozsudek: 6:tìm, kdo prolili krev svatých a prorokù, dal jsi pít krev; stalo se jim po zásluze!" 7:A od oltáøe jsem slyšel hlas: "Ano, Pane Bože všemohoucí, pravé a spravedlivé jsou tvé soudy." 8:Ètvrtý andìl vylil svou nádobu na slunce: a byla mu dána moc spalovat lidi svou výhní. 9:Lidé hynuli nesmírným žárem a proklínali Boha, který má moc nad takovými pohromami; ale neobrátili se, aby mu vzdali èest. 10:Pátý andìl vylil svou nádobu na trùn šelmy: a v jejím království nastala tma, 11:lidé se bolestí hryzali do rtù a trýznìni vøedy rouhali se nebeskému Bohu, ale neodvrátili se od svých èinù.

15 12:Šestý andìl vylil svou nádobu na velikou øeku Eufrat: a její voda vyschla, aby byla pøipravena cesta králùm od východu slunce. 13:A hle, z úst draka i z úst dravé šelmy a z úst lživého proroka vystoupili tøi neèistí duchové, podobní ropuchám. 14:Jsou to duchové ïábelští, kteøí èiní zázraèná znamení. Vyšli ke králùm celého svìta, aby je shromáždili k boji v rozhodující den všemohoucího Boha. 15:"Hle, pøicházím neèekanì jako zlodìj! Blaze tomu, kdo bdí a støeží svùj šat, aby nechodil nahý a nebylo vidìt jeho nahotu!" 16:Shromáždili ty krále na místo, zvané hebrejsky Harmagedon. 17:Sedmý andìl vylil svou nádobu do ovzduší a z chrámu od trùnu zaznìl mocný hlas: "Stalo se!" 18:A rozpoutaly se blesky, hømìní a burácení, a nastalo hrozné zemìtøesení, jaké nebylo, co je èlovìk na zemi; tak silné bylo to zemìtøesení. 19:A to veliké mìsto se roztrhlo na tøi èásti a mìsta národù se zøítila. Bùh se rozpomenul na veliký Babylón a dal mu pít z poháru vína svého trestajícího hnìvu. 20:Všechny ostrovy zmizely, po horách nezùstalo stopy, 21:na lidi padaly z nebe kroupy tìžké jako cent; a lidé proklínali Boha za pohromu krupobití, protože ta pohroma byla strašná. Kapitola 17 (ZJEVENÍ) =Soud nad nevìstkou 17,1-18= 1:Tu pøišel jeden z tìch sedmi andìlù, kteøí mìli sedm nádob, a promluvil ke mnì: "Pojï se mnou, ukážu ti soud nad velikou nevìstkou, usazenou nad vodami, 2:se kterou se spustili králové svìta a vínem jejího smilství se opíjeli obyvatelé zemì." 3:Andìl mì odvedl ve vytržení ducha na pouš. Tu jsem spatøil ženu sedící na dravé šelmì nachové barvy, plné rouhavých jmen, o sedmi hlavách a deseti rozích. 4:Ta žena byla odìna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahokamy a perlami; v ruce držela zlatý pohár, plný ohavností a neèistoty svého smilství, 5:a na èele mìla napsáno jméno - je v nìm tajemství: "Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi." 6:Vidìl jsem tu ženu, zpitou krví svatých a krví Ježíšových svìdkù. Velice jsem užasl, když jsem ji vidìl. 7:Ale andìl mi øekl: "Èemu se divíš? Já ti odhalím tajemství té ženy i té sedmihlavé a desetirohé šelmy, která ji nese. 8:Ta dravá šelma, kterou jsi vidìl, byla a není; vystoupí ještì z propasti, ale pùjde do záhuby. A užasnou ti obyvatelé zemì, jejichž jméno není od založení svìta zapsáno v knize života, až uvidí, že ta dravá šelma byla a není, a zase bude. 9:A pochopí ten, komu je dána moudrost. Sedm hlav je sedm pahorkù, na nichž ta žena sedí, a také sedm králù: 10:pìt jich padlo, jeden kraluje, jeden ještì nepøišel. Až pøijde, bude smìt zùstat jen nakrátko. 11:A ta dravá šelma, která byla a není, je osmý král, a pøece jeden z tìch sedmi; jde však do záhuby. 12:Deset rohù, které jsi vidìl, je deset králù, kteøí se ještì vlády neujali, ale v jedinou hodinu pøijmou královskou moc spolu se šelmou. 13:Budou zajedno ve svých úmyslech a svou sílu i moc dají té šelmì. 14:Ti budou bojovat s Beránkem, ale Beránek je pøemùže, protože je Pán pánù a Král králù; ti, kdo jsou s ním, jsou povolaní a vyvolení a vìrní." 15:A øekl mi: "Vody, které jsi vidìl, nad nimiž ta nevìstka sedí, to jsou národy, davy, rasy a jazyky. 16:A tìch deset rohù, které jsi vidìl, i ta šelma pojmou nevìstku v nenávist, oberou ji o všecko až do naha a budou rvát její tìlo a spálí ji ohnìm. 17:Nebo Bùh jim vložil do srdce, aby provedli jeho zámìr, øídili se jedním úmyslem a odevzdali šelmì svou královskou moc, dokud se nedokoná, co Bùh øekl. 18:Ta žena, kterou jsi vidìl, je veliké mìsto, panující nad králi zemì." Kapitola 18 (ZJEVENÍ) =Pád Babylóna 18,1-19,5= 1:Potom jsem vidìl jiného andìla, jak s velikou mocí sestupuje z nebe; a zemì byla ozáøena jeho slávou. 2:Zvolal mohutným hlasem: "Padl, padl veliký Babylón a stal se doupìtem démonù, skrýší všech neèistých duchù a každého zlovìstného a nenávidìného ptáka; 3:nebo vínem Božího hnìvu pro smilství té nevìstky byly opojeny všecky národy, králové svìta s ní smilnili a bohatí kupci zemì bohatli z její rozmaøilosti a pøepychu." 4:A slyšel jsem jiný hlas z nebe: "Vyjdi, lide mùj, z toho mìsta, nemìjte úèast na jeho høíších, aby vás nestihly jeho pohromy. 5:Nebo jeho høíchy se navršily až k nebi a Bùh nezapomnìl na jeho viny. 6:Odpla te po zásluze té nevìstce, dvojnásob jí odpla te za její èiny! V poháru, který pøipravovala, pøipravte

16 pro ni dvojnásob; 7:kolik si užila slávy a hýøení, tolik jí dejte teï trýznì a žalu. Protože si namlouvá: Trùním jako královna, vdovou nejsem a neokusím smutku - 8:proto v jediném dni dopadnou na ni pohromy: smrt i žal a hlad, a bude znièena ohnìm. Nebo mocný je Hospodin, Bùh, který ji odsoudil." 9:Pak budou naøíkat nad ní a bìdovat králové svìta, kteøí s ní smilnili a hýøili, až uvidí dým hoøícího mìsta; 10:z hrùzy nad jeho zkázou neodváží se pøiblížit a budou naøíkat: "Bìda, bìda, ty veliký Babylóne, mìsto tak mocné, jak v jedinou hodinu byl nad tebou vykonán soud!" 11:A bohatí kupci zemì naøíkají a bìdují nad ním, protože už nikdo nekoupí jejich zboží: 12:náklady zlata a støíbra, drahokamù a perel, kmentu a purpuru, hedvábí a šarlatu, cedrového døeva a pøedmìtù ze slonoviny a pøedmìtù ze vzácných døev, náklady mìdi, železa a mramoru, 13:skoøice a indického koøení, voòavek, mastí a vykuøovadel, vína a oleje, mouky a obilí, dobytèat a ovcí, koní a vozù a otrokù a zajatcù. 14:Plody, které jsi dychtivì sklízelo, jsou pryè, všechen lesk a nádhera zašly a není po nich památky. 15:Kupci, kteøí s tím vším obchodovali a z toho mìsta bohatli, z hrùzy nad jeho zkázou neodváží se pøiblížit a budou plakat a naøíkat: 16:"Bìda, bìda, tak veliké mìsto, které se oblékalo do kmentu, purpuru a šarlatu, které se zdobilo zlatem, drahokamy a perlami - 17:a v jedinou hodinu je znièeno takové bohatství!" A všichni velitelé lodí, dopravci zboží, námoøníci a kdokoli se živí plavbou, neodváží se pøiblížit 18:a budou volat, až uvidí dým toho hoøícího mìsta: "Co se mohlo rovnat tomu velikému mìstu!" 19:A sypou si prach na hlavu a v pláèi a náøku køièí: "Bìda, bìda, tak veliké mìsto, na jehož blahobytu zbohatli všichni majitelé námoøních lodí - a v jedinou hodinu bylo zpustošeno!" 20:Raduj se, nebe a svatí, apoštolové i proroci, protože Bùh vynesl nad tím mìstem rozsudek, jaký ono vyneslo nad vámi. 21:A jeden silný andìl pozvedl balvan, tìžký jako mlýnský kámen, vrhl jej do moøe a zvolal: "Tak rázem bude svržen Babylón, to veliké mìsto, a nebude po nìm ani památky. 22:Nikdy už v tobì nezazní hudba, neozve se harfa, píš ala ani trubka, nikdy už v tobì nebude øemeslník ani umìlec, nikdo už v tobì neuslyší zvuk mlýnù, 23:nikdy už v tobì nezasvitne svìtlo lampy, nikdo už v tobì nezaslechne hlas ženicha a nevìsty. Tvoji obchodníci vládli svìtem a tvé èarovné nápoje mámily celé národy; 24:ve tvých zdech tekla krev prorokù a svatých a všech zavraždìných na zemi." Kapitola 19 (ZJEVENÍ) 1:Potom jsem slyšel mocný hlas jakoby obrovského zástupu na nebi: "Haleluja! Spasení, sláva i moc patøí Bohu našemu, 2:protože pravé a spravedlivé jsou jeho soudy! Vždy odsoudil tu velikou nevìstku, která pøivedla zemi do záhuby svým smilstvím, spravedlivì ji potrestal za krev svých služebníkù, která lpí na jejích rukou." 3:A znovu volali: "Haleluja! Na vìky vìkù vystupuje dým z toho hoøícího mìsta." 4:Tehdy tìch ètyøiadvacet starcù spolu se ètyømi bytostmi padlo na kolena; klanìli se pøed Bohem sedícím na trùnu a volali: "Amen, haleluja." 5:A od trùnu zaznìl hlas: "Zpívejte Bohu našemu všichni jeho služebníci, kteøí se ho bojíte, malí i velicí." =Pozvání k svatbì Beránkovì 19,6-10= 6:A slyšel jsem zpìv jakoby ohromného zástupu, jako hukot množství vod a jako dunìní hromu: "Haleluja, ujal se vlády Pán Bùh náš všemohoucí. 7:Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; pøišel den svatby Beránkovy, jeho cho se pøipravila 8:a byl jí dán záøivì èistý kment, aby se jím odìla." Tím kmentem jsou spravedlivé skutky svatých. 9:Tehdy mi øekl: "Piš: Blaze tìm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu." A øekl mi: "Toto jsou pravá slova Boží." 10:Tu jsem padl na kolena k jeho nohám. Ale on mi øekl: "Støez se toho! Jsem jen služebník jako ty a tvoji bratøí, kteøí vydávají svìdectví Ježíšovi. Pøed Bohem poklekni!" Kdo vydává svìdectví Ježíšovi, má ducha proroctví. =Kristovo vítìzství nad antikristem 19,11-21= 11:A vidìl jsem nebesa otevøená, a hle, bílý kùò, a na nìm sedìl ten, který má jméno Vìrný a Pravý, nebo soudí a bojuje spravedlivì. 12:Jeho oèi plamen ohnì a na hlavì množství královských korun; jeho jméno je napsáno a nezná je nikdo než on sám. 13:Má na sobì pláš zbrocený krví a jeho jméno je Slovo Boží. 14:Za ním nebeská vojska na bílých koních, obleèená do bìlostného èistého kmentu. 15:Z jeho úst vychází ostrý meè, aby jím pobíjel národy; bude je pást železnou berlou. On bude tlaèit lis plný vína trestajícího hnìvu Boha všemohoucího. 16:Na plášti a na boku má napsáno jméno: Král králù a Pán pánù.

17 17:A vidìl jsem jednoho andìla, jak stojí na slunci a volá mocným hlasem na všechny ptáky letící støedem nebes: "Pojïte, slétnìte se k veliké hostinì Boží! 18:Budete se sytit tìly králù a vojevùdcù a bojovníkù a koní i jezdcù; tìly všech, pánù i otrokù, slabých i mocných." 19:A vidìl jsem dravou šelmu a krále zemì i jejich vojska shromáždìná, aby vytrhli do boje proti jezdci a proti jeho vojsku. 20:Ale šelma byla zajata a s ní i falešný prorok, který k její cti èinil zázraèná znamení a svedl jimi ty, kdo pøijali cejch šelmy a klekali pøed jejím obrazem. Za živa byli šelma a její prorok hozeni do ohnivého jezera hoøícího sírou. 21:Ostatní byli pobiti meèem vycházejícím z úst jezdce. A všichni ptáci se nasytili jejich tìly. Kapitola 20 (ZJEVENÍ) =Spoutání satana a tisíciletá øíše 20,1-6= 1:Tu jsem vidìl, jak z nebe sestupuje andìl, který má v ruce klíè od propasti a veliký øetìz. 2:Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ïábla a satana, 3:na tisíc let jej spoutal, uvrhl do propasti, uzamkl ji a zapeèetil, aby již nemohl klamat národy, dokud se nedovrší tìch tisíc let. Potom musí být ještì na krátký èas propuštìn. 4:Vidìl jsem trùny a na nich usedli ti, jimž byl svìøen soud. Spatøil jsem také ty, kdo byli s ati pro svìdectví Ježíšovo a pro slovo Boží, protože nepoklekli pøed dravou šelmou ani jejím obrazem a nepøijali její znamení na èelo ani na ruku. Nyní povstali k životu a ujali se vlády s Kristem na tisíc let. - 5:Ostatní mrtví však nepovstanou k životu, dokud se tìch tisíc let nedovrší. - 6:To je první vzkøíšení. Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkøíšení! Nad tìmi druhá smrt nemá moci, nýbrž Bùh a Kristus je uèiní svými knìžími a budou s ním kralovat po tisíc let. =Koneèné vítìzství a soud 20,7-15= 7:Až se dovrší tisíc let, bude satan propuštìn ze svého žaláøe 8:a vyjde, aby oklamal národy ve všech ètyøech úhlech svìta, Góga i Magóga. Shromáždí je k boji a bude jich jako písku v moøi. 9:Vidìl jsem, jak vystoupili po celé šíøi zemì a obklíèili tábor svatých a mìsto, které miluje Bùh. Ale sestoupil oheò z nebe a pohltil je. 10:Jejich svùdce ïábel byl uvržen do jezera, kde hoøí síra a kde je již dravá šelma i falešný prorok. A budou trýznìni dnem i nocí na vìky vìkù. 11:A vidìl jsem veliký bìlostný trùn a toho, kdo na nìm sedìl; pøed jeho pohledem zmizela zemì i nebe a už pro nì nebylo místa. 12:Vidìl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí pøed trùnem, a byly otevøeny knihy. Ještì jedna kniha byla otevøena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých èinù zapsaných v tìch knihách. 13:Moøe vydalo své mrtvé, i smrt a její øíše vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých èinù. 14:Pak smrt i její øíše byly uvrženy do hoøícího jezera. To je druhá smrt: hoøící jezero. 15:A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hoøícího jezera. Kapitola 21 (ZJEVENÍ) =Nové nebe a nová zemì 21,1-22,5= 1:A vidìl jsem nové nebe a novou zemi, nebo první nebe a první zemì pominuly a moøe již vùbec nebylo. 2:A vidìl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté mìsto, nový Jeruzalém, krásný jako nevìsta ozdobená pro svého ženicha. 3:A slyšel jsem veliký hlas od trùnu: "Hle, pøíbytek Boží uprostøed lidí, Bùh bude pøebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bùh, bude s nimi, 4:a setøe jim každou slzu s oèí. A smrti již nebude, ani žalu ani náøku ani bolesti už nebude - nebo co bylo, pominulo." 5:Ten, který sedìl na trùnu, øekl: "Hle, všecko tvoøím nové." A øekl: "Napiš: Tato slova jsou vìrná a pravá." 6:A dodal: "Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, poèátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé. 7:Kdo zvítìzí, dostane toto vše; já mu budu Bohem a on mi bude synem. 8:Avšak zbabìlci, nevìrní, neèistí, vrahové, cizoložníci, zaklínaèi, modláøi a všichni lháøi najdou svùj údìl v jezeøe, kde hoøí oheò a síra. To je ta druhá smrt." 9:A pøistoupil jeden ze sedmi andìlù, kteøí mìli tìch sedm nádob a v nich pøipraveno sedm posledních pohrom, a øekl mi: "Pojï, ukážu ti nevìstu, cho Beránkovu." 10:Ve vytržení ducha mì vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté mìsto Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, 11:záøící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako prùzraèný køiš ál. 12:Mìsto mìlo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran støežených dvanácti andìly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synù Izraele.

18 13:Tøi brány byly na východ, tøi brány na sever, tøi brány na jih a tøi brány na západ. 14:A hradby mìsta byly postaveny na dvanácti základních kamenech a na nich bylo dvanáct jmen dvanácti apoštolù Beránkových. 15:Ten, který se mnou mluvil, mìl zlatou míru, aby zmìøil mìsto i jeho brány a hradby. 16:Mìsto je vystaveno do ètverce: jeho délka je stejná jako šíøka. Zmìøil to mìsto, a bylo to dvanáct tisíc mìr. Jeho délka, šíøka i výška jsou stejné. 17:Zmìøil i hradbu, a bylo to sto ètyøicet ètyøi loket lidskou mírou, kterou použil andìl. 18:Hradby jsou postaveny z jaspisu a mìsto je z ryzího zlata, záøícího jako køiš ál. 19:Základy hradeb toho mìsta jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, tøetí chalcedon, ètvrtý smaragd, 20:pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst. 21:A dvanáct bran je z dvanácti perel, každá z jediné perly. A námìstí toho mìsta je z ryzího zlata jako z prùzraèného køiš álu. 22:Avšak chrám jsem v nìm nespatøil: Jeho chrámem je Pán Bùh všemohoucí a Beránek. 23:To mìsto nepotøebuje ani slunce ani mìsíc, aby mìlo svìtlo: záøí nad ním sláva Boží a jeho svìtlem je Beránek. 24:Národy budou žít v jeho svìtle; králové svìta mu odevzdají svou slávu. 25:Jeho brány zùstanou otevøeny, protože stále trvá den, a noci tam už nebude. 26:V nìm se shromáždí sláva i èest národù. 27:A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkovì knize života. Kapitola 22 (ZJEVENÍ) 1:A ukázal mi øeku živé vody, èiré jako køiš ál, která vyvìrala u trùnu Božího a Beránkova. 2:Uprostøed mìsta na námìstí, z obou stran øeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý mìsíc dozrává na nìm ovoce a jeho listí má léèivou moc pro všechny národy. 3:A nebude tam nic proklatého. Bude tam trùn Boží a Beránkùv; jeho služebníci mu budou sloužit, 4:budou hledìt na jeho tváø a na èele ponesou jeho jméno. 5:Noci tam již nebude a nebudou potøebovat svìtlo lampy ani svìtlo slunce, nebo Pán Bùh bude jejich svìtlem a budou s ním kralovat na vìky vìkù. =Závìreèná slova 22,6-21= 6:A øekl mi: "Tato slova jsou vìrná a pravá; Pán, Bùh dávající Ducha prorokùm, poslal svého andìla, aby oznámil svým služebníkùm, co se má brzo stát: 7:Hle, pøijdu brzo. Blaze tomu, kdo se drží proroctví této knihy." 8:To jsem slyšel a vidìl já, Jan. A když jsem to uslyšel a spatøil, padl jsem na kolena k nohám andìla, který mi to oznamoval. 9:Ale on mi øekl: "Støez se toho! Jsem jen služebník jako ty a tvoji bratøí proroci a ti, kdo se drží slov této knihy. Pøed Bohem poklekni!" 10:A øekl mi: "Nezapeèe uj knihu se slovy tohoto proroctví: èas je blízko. 11:Kdo køivdí, a køivdí dál, kdo je pošpinìn, a zùstane ve špínì - kdo je spravedlivý, a zùstane spravedlivý, kdo je svatý, a setrvá ve svatosti. 12:Hle, pøijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal. 13:Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, poèátek i konec. 14:Blaze tìm, kdo si vyprali roucha, a tak mají pøístup ke stromu života i do bran mìsta. 15:Venku zùstanou neèistí, zaklínaèi, smilníci, vrahové, modláøi - každý, kdo si libuje ve lži. 16:Já, Ježíš, posílám svého posla, aby vám to dosvìdèil po všech církvích. Já jsem potomek z rodu Davidova, jasná hvìzda jitøní." 17:A Duch i nevìsta praví: "Pøijï!" A kdokoli to slyší, a øekne: "Pøijï!" Kdo žízní, a pøistoupí; kdo touží, a zadarmo nabere vody života. 18:Já dosvìdèuji každému, kdo slyší slova proroctví této knihy: Kdo k nim nìco pøidá, tomu pøidá Bùh ran popsaných v této knize. 19:A jestliže kdo ubere ze slov knihy tohoto proroctví, tomu Bùh odejme podíl na stromu života a místo ve svatém mìstì, jak se o nich píše v této knize. 20:Ten, od nìhož je to svìdectví, praví: "Ano, pøijdu brzo." Amen, pøijï, Pane Ježíši! 21:Milost Pána Ježíše se všemi.