Blok Infobox. Středa , 9:00 17:00

Transkript

1 Blok Infobox Středa , 9:00 17:00 Anotace: V sekci zazní přednášky věnované online katalogům (katalogy 3.0 a zapojování uživatelů do jejich obsahu), problematika analytického zpracování článků (vize článkové bibliografie a její naplňování), ukládání elektronických publikací a zpřístupňování e-knih knihovnám), využití WikiMedia při vnitřní komunikaci v knihovně, zkušenosti knihoven s webovým knihovním systémem KOHA a další témata. 9:00-9:45 Tomáš Bartl, Direct people Po čem čtenáři touží. Jaká jsou jejich očekávání od knihovních webů a jak tato očekávání naplnit Neexistuje pravděpodobně obor, kde by nepanoval rozpor mezi tím, co uživatelé chtějí, a tím, co si profesionálové myslí, že uživatelé chtějí. Proto v rámci projektu vývoje Centrálního portálu českých knihoven Knihovny.cz proběhlo několik desítek empatických rozhovorů s třemi typy uživatelů knihovních služeb se čtenáři beletrie, studenty a akademickými pracovníky. Příspěvek se pokusí shrnout, v čem byli respondenti zajedno a jaké požadavky jsou unikátní pro jednotlivé typy uživatelů. Nezůstaneme ale pouze u požadavků na knihovní weby. Budeme se věnovat i všeobecným požadavkům na práci se zdroji informací, jaké postupy uživatelé používají a jak jsou s nimi spokojeni. Zároveň si ukážeme, jakým způsobem jsme se rozhodli řešit vybrané uživatelské scénáře, kde byla očekávání jednotlivých typů uživatelů diametrálně odlišná. Je vůbec možné vytvořit knihovní web, který by se zavděčil všem? 9:45-10:10 Martin Krčál, KISK FF MU Databáze přidaného obsahu ke knihám Příspěvek navazuje na přednášku Využití QR kódů v Knihovně Na Křižovatce, která zazněla na semináři Elektronické služby knihoven III ve Zlíně, kde autor prezentoval QR kódy a augmented reality jako dvě technologie pro zobrazování doplňujících informací ke knihám. Chceme-li uživatelům zprostředkovávat další obsah v podobě obálek, obsahů, anotací, booktrailerů, fotografií, relevantních videí, audiozáznamů nebo 3D animací, je nutné uvažovat o centrální databázi, z níž by se tyto informace načítaly. Půjde o novou službu? Nebo lze využít nějakou stávající? Jak by měla databáze vypadat? A jak bude navrženo API rozhraní? Na tyto otázky se pokusím ve svém příspěvku najít odpověď. 10:10-10:35 Jiří Nechvátal, Jihočeská vědecká knihovna Novinky v projektu Obálkyknih.cz Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o dokumentech do jedné, snadno použitelné webové služby. V České republice využívá služeb projektu většina knihoven a některé i aktivně přispívají. V posledních letech prošel projekt Obálkyknih.cz intenzivním vývojem a zpřístupnil nové možnosti a funkce. Využíváte je také? Obohaťte své knihovní katalogy o ně. 10:35-10:50 Přestávka

2 10:50-11:15 Josef Moravec, Michal Denár, Městská knihovna Ústí nad Orlicí, Městská knihovna Česká Třebová Devět měsíců s Kohou: open source knihovní systém v praxi Příspěvek se pokusí shrnout dosavadní praktické zkušenosti z implementace a provozu otevřeného knihovního Koha v Městské knihovně Česká Třebová. Problematice se bude věnovat nejen z pohledu IT, ale i procesního a personálního. 11:15-11:35 Alena Sahánková, Bohdan Šmilauer, Všenorská knihovna a informační centrum Berounka, Všenory Opensource SW napomáhá sdílení regionálních záznamů a rukopisů (Případová studie Všenorské knihovny a informačního centra Berounka, využití software Wellcome Player a Koha) V příspěvku bude představen nástroj pro prezentaci digitalizovaných rukopisů a dokumentů a na internetu web prohlížečem. Tento přehrávač umožňuje listování a zoomování v naskenované publikaci či dokumentru. Software Wellcome Player, byl vyvinut firmou Digirati v Anglii je volně k použití, viz Bude předveden praktický návod jak postupovat při přípravě podkladů, aby mohly být na webu prezentovány pomocí Wellcome Player, a bude vysvětlen model fungování celého systému. Takto byla realizována prezentace "Vzpomínky na 1. světovou válku" v knihovně Všenory, viz a Dále bude prezentován volný AKS Koha jako zdroj pro stahování regionálních záznamů a pomocí Z39.50 serveru. Systém Koha je robustní AKS na úrovni jiných komerčních AKS. Jeho instalace je nenáročná, obsluha využívá běžného web prohlížeče. 11:35-12:00 Eva Cerniňáková, Václav Jansa, Knihovna Jabok Otevřený knihovní software Evergreen jako prostředek pro tvorbu společného katalogu Knihovní software Evergreen s otevřeným zdrojovým kódem byl navržen a zahraničními knihovnami je používán převážně pro provozování společných katalogů většího počtu často zcela nezávislých knihoven. Nejde však jen o společný katalog ve smyslu souborného katalogu, do něhož jsou importována nebo sklízena data, nýbrž o celý knihovní systém. V něm jsou v maximální míře sdíleny jak provoz a administrace systému, tak i knihovní procesy, které jsou společné pro všechny zapojené knihovny. Knihovní softwaru Evergreen byl v českých knihovnách prozatím implementován formou samostatných instalací. To vychází ze situace v české republice, kde podobná řešení společného katalogu dosud nebyla realizována. S podporou programu VISK 3 na rok 2015 nyní vzniká pilotní projekt společného katalogu dvou zcela nezávislých knihoven, v rámci kterého budou řešeny jak praktické záležitost (nastavení a správa systému) tak i stanovení pravidel vzájemné spolupráce (smluvní zakotveni spolupráce, dohoda společných pracovních postupů). Výsledky projektu by měly v praxi prokázat proveditelnost provozování společného katalogu více nezávislých knihoven s využitím pouze jedné instalace softwaru Evergreen v českých podmínkách. Tím dojde nejen k rozšíření nabídky služeb uživatelům knihoven, ale také k větší spolupráci knihoven a ke sdílení a efektivnějšímu využití finančních i lidských zdrojů. 12:00-13:00 Oběd

3 13:00-13:25 Lenka Maixnerová, Michal Záviška, Národní lékařská knihovna Katalogizační pravidla a jejich použití v praxi Jmenná katalogizace patří mezi základní činnosti knihovny, jejímž cílem je vytvoření bibliografického záznamu, který umožní uživateli nalézt dokument podle základních identifikačních údajů. Pro vytváření bibliografických záznamů knihovny používají mezinárodní standardy: katalogizační pravidla RDA (dříve AACR2) a jejich národní interpretace, mezinárodní doporučení pro bibliografický popis ISBD, bibliografický formát MARC 21. Nikdo nezpochybňuje používání mezinárodních standardů, ale je nutné jejich striktní dodržování za všech okolností? Národní lékařská knihovna (NLK) mezinárodní standardy pro jmenné zpracování používá, ale v některých případech volí jiné řešení, které více vyhovuje tomu, aby byl popsaný dokument nalezen. Zejména se jedná o použití katalogizačních pravidel, kde v řadě případů jejich striktní dodržování vede k tomu, že je obtížné některé dokumenty dohledat, a to nejen uživateli, ale i samotnými knihovníky. Ve všech těchto případech se NLK snaží inspirovat dobrou praxí zahraničních knihoven, například Národní lékařskou knihovnou USA v Bethesdě. Mezi případy, kdy NLK preferuje jiné řešení, než doporučují mezinárodní pravidla, je např. sloučení bibliografických záznamů periodik tištěných a elektronických verzí do jednoho záznamu. Pro analytický popis se NLK rozhodla, že nebude používat pravidla RDA (jako ani dříve nepoužívala pravidla AACR2), ale bude nadále používat řešení, které používá většina tvůrců velkých článkových databází. Při katalogizaci je třeba mít stále na zřeteli možná trochu frázi, ale jistě dobré základní pravidlo každé knihovnické práce, které zní: A co na to uživatel? 13:25-13:50 Eva Novotná, Knihovna geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy TEMAP aneb zpřístupnění a další hrátky s kartografickými dokumenty Příspěvek představuje tvorbu metadat, digitalizaci, ale především zpřístupnění speciálních kartografických dokumentů Přírodovědecké fakulty v Praze v rámci projektu TEMAP ( ). Byly vytvořeny certifikované metodiky reflektující katalogizační pravidla Resource Description and Access (dále RDA) pro popis kartografických dokumentů i pro staré mapy, atlasy a rukopisy. Bibliografické záznamy vytvářené v Centrálním katalogu UK v Praze a exportované do Souborného katalogu ČR a databáze GEOBIBLINE jsou základem pro tvorbu popisných metadat digitalizovaných map. V souladu s autorským právem jsou pořizovány digitální archivní a uživatelské kopie na certifikovaném deskovém skeneru v nejvyšší přesnosti. Testovaly se možnosti skenování glóbů. Pracuje se s různými typy popisných a technických metadat. Vznikla metodika pro automatizovanou tvorbu metadat u kartografických dokumentů. Zpřístupnění map je realizováno prostřednictvím Digitálního univerzitního depozitáře UK v Praze. Webové prezentace se promítají v portálech s různými typy vyhledávání Mapová sbírka, Karla Kuchaře, Staré mapy a Oldmaps Online. Zveřejněním práce s mapami nekončí. Dále probíhají kartometrická měření nebo se soutěží v georeferencování. Připraveny jsou i e-learningové kurzy. V rámci projektu bylo do poloviny roku 2015 vytvořeno bibliografických záznamů. Bylo digitalizováno zpřístupněno již map, 90 atlasů a 6 glóbů. Každý rok přibyde map. 13:50-14:15 Jiří Mika, Středočeská vědecká knihovna Analytická bibliografie v ČR - od vize ke koncepci Příspěvek shrnuje výsledky několika posledních jednání Pracovní skupiny pro analytickou bibliografii, zaměřených na přípravu nové koncepce zpracování článkové bibliografie a kooperativní tvorby databáze ANL. Pracovní skupina vznikla po zrušení Oddělení analytického zpracování v Národní knihovně a za situace, kdy v kooperativní tvorbě

4 databáze ANL pokračovaly krajské a některé odborné knihovny. Cílem připravované koncepce je nejen pokračovat v rozvoji databáze ANL jako důležitého informačního zdroje a nezpochybnitelné součásti připravovaného Centrálního portálu knihoven, ale také vytvořit vazbu mezi tradičním analytickým zpracováním a stále více se rozvíjející digitalizací. Souborná databáze ANL si zachová statut národní bibliografie a analytické zpracování dokumentů bude i nadále patřit mezi standardní odborné knihovnické činnosti. 14:15-14:25 Přestávka 14:25-14:50 Filip Šír, Moravská zemská knihovna, Iva Horová, AMU Zachraňme naše zvukové dědictví aneb co můžeme nabídnout Příspěvek představí elektronický informační zdroj -Virtuální národní fonotéku, portál zabývající se prezentováním informací o zvukových dokumentech. Poukáže na opomíjenou problematiku zpřístupňování zvukových dokumentů v ČR. Zároveň upozorní na širší aspekty ochrany tohoto kulturního dědictví v návaznosti na situaci v zahraničí. 14:50-15:15 Tomáš Foltýn, Národní knihovna Virtuální depozitní knihovna - nástroj pro doplňování bohemikálních konzervačních sbírek Nekompletnost bohemikálních knižních sbírek je dlouhodobým problémem českého knihovnictví, který inicioval realizaci projektu tzv. Virtuální depozitní knihovny, na němž participují Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna a Vědecká knihovna Olomouc. Tyto (a samozřejmě i další knihovny) mají za svůj cíl uchovávat naše kulturní dědictví v dlouhodobém horizontu, aktivně své sbírky doplňovat a efektivně spravovat. To se však v praxi děje různým způsobem, přičemž archivního charakteru dosahuje v dnešní době pouze Národní konzervační fond uložený v NK ČR. I v něm však chybějí mnohé důležité dokumenty. Jednou z možných cest k doplnění konzervačních fondů jsou i seznamy vyřazovaných publikací, jichž se zbavují různé veřejné knihovny. Stávající způsob - zejména prostřednictvím ové konference - je však nepřehledný a neuchopitelný a mnohé dokumenty tak nenávratně mizí. V rámci výše uvedeného projektu byl vybudován stejnojmenný softwarový nástroj, jenž by měl přispět k větší efektivitě doplňování chybějících dokumentů. Tento příspěvek prostřednictvím "živé" ukázky představí zástupcům širšího spektra knihoven práci s tímto systémem, přičemž poukáže na výhody jeho používání, které do budoucna mohou pomoci zachránit mnohé tituly, jež jsou důležité pro budování naší kulturní paměti. 15:15-15:40 Vojtěch Vojtíšek, Městská knihovna v Praze + někdo další z NTK Efektivní intranet - rozjezdy a pravidelné linky Ve společném příspěvku se o své zkušenosti se zaváděním a spravováním intranetu v knihovnách podělí zástupci Národní technické knihovny a Městské knihovny v Praze. 15:40-16:05 Petr Žabička, Moravská zemská knihovna Google aplikace ve službách knihovny

5 Většina z nás zná nebo přímo používá některé z nástrojů z rodiny Google, jako je Gmail, Disk, Dokumenty ad. Příspěvek ukáže, jak se dají využít na korporátní úrovni a co mohou usnadnit ve vnitřních pracovních procesech knihovny. 16:05-16:30 Závěrečná diskuse Pro koho je FRBR a jak ho naservírovat? Panelová diskuse by se měla týkat témat, jako je proměna katalogů, FRBR a jeho praktického užití. Tj. pro které uživatele má smysl, co chce nebo potřebuje uživatel vidět v katalogu a jak to zajistit, včetně "problémových situací, jako jsou např. vícesvazková díla. Budeme se bavit o možnostech obohacení katalogů, zejména o komerční rozšíření (koupit v obchodě nebo antikvariátě, půjčit za peníze ad.). A prodebatujeme také, jaké služby knihovna poskytuje nebo má poskytovat, které z nich lze delegovat na zprostředkovatele, jaké jsou s tím problémy apod.