ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PLZEŇSKÉHO KRAJE 2013

Transkript

1 ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PLZEŇSKÉHO KRAJE 2013 Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Květen 2013

2

3 Úplná aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2013 Úplnou aktualizaci Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2013 projednalo Zastupitelstvo Plzeňského kraje usnesením č. 194/13 dne Pořizovatel a zpracovatel Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Škroupova Plzeň Oprávněná úřední osoba pořizovatele: RNDr. Václav Treml vedoucí oddělení územního plánování Autorský tým Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Bc. Petr Pelech Mgr. Jitka Plíhalová Mgr. Lucie Součková RNDr. Václav Treml Odbor informatiky Michal Souček Úplná aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2013 je uložena k nahlížení do dokumentace u pořizovatele a zveřejněna na internetových stránkách Plzeňského kraje

4

5 Územně analytické podklady Plzeňského kraje (2009) Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj Územně analytické podklady Plzeňského kraje projednalo Zastupitelstvo Plzeňského kraje usnesením č. 145/09 dne Zpracovatel DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94, Praha 8 Ředitel společnosti: Vedoucí projektant: Ing. Radim Gill RNDr. Milan Svoboda Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s Riegrova Plzeň Ředitel společnosti: Ing. Filip Uhlík AURS, spol. s r. o. Hládkov 12/ Praha 6 Jednatel společnosti: Ing. arch. Blanka Almásyová Autorský tým DHV CR, spol. s r. o. RNDr. Milan Svoboda vedoucí projektu Mgr. Bohdan Baron Mgr. Vladimíra Khajlová Ing. Tereza Maříková Mgr. Radka Neudertová Mgr. Tomáš Seidl Bc. Jiřina Váchová Mgr. Martin Zoch Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Ing. Filip Uhlík AURS, spol. s r. o. Ing. arch. Milan Körner

6

7 Obsah dokumentu Textová zpráva Základní východiska... 1 Pojetí udržitelného rozvoje... 1 Úplná aktualizace Územně analytických podkladů PK Struktura územně analytických podkladů... 2 Podklady... 3 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 1. Stav a vývoj území Plzeňského kraje Základní údaje o území Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura Základní charakteristika kraje z hlediska udržitelného rozvoje Širší vztahy a souvislosti území Základní charakteristika přírodních podmínek Území kraje z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí Oblast: Horninové prostředí a geologie Oblast: Vodní režim Oblast: Hygiena životního prostředí Oblast: Ochrana přírody a krajiny Oblast: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Území kraje z hlediska podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území Oblast: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Oblast: Sociodemografické podmínky Oblast: Bydlení Území kraje z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj Oblast: Rekreace Oblast: Hospodářské podmínky Přehled hodnot území, limitů využití území a záměrů na provedení změn v území Hodnoty území Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře Hodnoty území v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Limity využití území Limity v oblasti environmentálního pilíře Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Záměry na provedení změn v území Záměry v oblasti územního rozvoje Záměry v oblasti dopravní infrastruktury Záměry v oblasti technické infrastruktury Záměry v oblasti ochrany přírody a krajiny Rozbor udržitelného rozvoje území 3. SWOT analýza udržitelného rozvoje území Východiska SWOT analýza Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Metodika výběru ukazatelů Environmentální pilíř

8 4.1.2 Ekonomický pilíř Sociální pilíř Metodika vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Výsledky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek a jejich interpretace Vyhodnocení jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje Souhrnné vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje Porovnání výsledků vyhodnocení vyváženosti s vyhodnocením vyváženosti podle úplných aktualizací ÚAP ORP 2012 zpracovaných úřady územního plánování v Plzeňském kraji Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích Východiska Problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území Problémy vyplývající z analýzy vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území resp. hodnotami území Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích Problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území Problémy vyplývající z analýzy vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území (respektive hodnotami území) Tabulkové přílohy Příloha č. 1 Oblast: Geologie a horninové prostředí Schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů Výhradní bilancovaná ložiska Chráněná ložisková území Příloha č. 2 Oblast: Vodní režim Zranitelné oblasti Příloha č. 3 Oblast: Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany NATURA Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Přírodní parky Krajinný ráz Územní systém ekologické stability (limit podle platných ZÚR PK) Příloha č. 4 Oblast: Rekreace Historické dědictví Grafické přílohy ke kapitole /1 Správní členění Plzeňského kraje k /2 Města a městyse k /1 Vyjížďka do zaměstnání mimo kraj 1.1.3/2 Proudy mezikrajské dlouhodobé migrace ve vztahu k Plzeňskému kraji 1.2.1/1 Radonové riziko 1.2.1/2 Sesuvná území 1.2.1/3 Ložiska nerostných surovin 1.2.1/4 Poddolovaná území 1.2.2/1 Hydrografická síť 1.2.2/2 Záplavová území

9 1.2.2/3 Útvary povrchových vod 1.2.2/4 Ochrana vod a zranitelné oblasti 1.2.3/1 Zdroje REZZO /2 Emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 3 pro rok /3 Skládky 1.2.4/1 Bioregiony a biochory 1.2.4/2 Zvláště chráněná území 1.2.4/3 Územní systém ekologické stability 1.2.4/4 Oblasti a místa krajinného rázu 1.2.4/5 Koeficient ekologické stability 1.2.5/1 Stupeň zornění 1.2.5/2 Ochrana zemědělského půdního fondu 1.2.5/3 Podmínky pro zemědělství 1.2.5/4 Podíl lesů 1.2.5/5 Stupeň přirozenosti lesů a LHO 1.3.1/1 Dopravní zatížení silnic 1.3.1/2 Změna dopravního zatížení silnic 1.3.1/3 Centra a silniční síť 1.3.1/4 Podíl kanalizace 1.3.1/5 Zásobování elektrickou energií 1.3.1/6 Zásobování plynem 1.3.2/1 Vývoj počtu obyvatel v letech /2 Vývoj počtu obyvatel v letech /3 Věková struktura 1.3.2/4 Vybraná kulturní vybavenost 1.3.2/5 Kapacita sociálních zařízení 1.3.2/5-I Umístění sociálních zařízení 1.3.2/6 Kapacita zdravotnických zařízení 1.3.2/7 Vzdělanost 1.3.2/8 Spádová území úplných základních škol 1.3.2/8-I Počet žáků základních škol 1.3.2/9 Počet žáků podle skupin oborů středního vzdělávání 1.3.2/10 Vyjížďka za sekundárním a terciérním vzděláváním 1.3.2/11 Hustota osídlení 1.3.2/12 Rozdrobenost sídelní struktury 1.3.2/13 Populační vývoj obcí v letech /14-I Sídelní struktura - správní obce 1.3.2/14-II Sídelní struktura - pracovní centra 1.3.2/14-III Sídelní strktura - obce s občanským vybavením 1.3.2/14-IV Sídelní struktura - celková kategorizace center 1.3.2/15 Hierarchie spádových území center osídlení 1.3.2/16 Funkční urbanizovaná území 1.3.3/1 Podíl bytů v rodinných domech 1.3.3/2 Stáří bytového fondu v letech /3 Stáří bytového fondu v roce /4 Intenzita bytové výstavby v letech /4-I Intenzita bytové výstavby v roce /1 Střediska cestovního ruchu

10 1.4.1/2 Marketingové turistické regiony 1.4.1/3 Marketingové turistické oblasti 1.4.1/4 Oblasti lidové architektury 1.4.1/5 Vodácky významné toky, významné dálkové cyklistické trasy a trasy pro pěší 1.4.2/1 Stupeň ekonomické aktivity 1.4.2/2 Zaměstnanost v primárním sektoru 1.4.2/3 Zaměstnanost v sekundárním sektoru 1.4.2/4 Zaměstnanost v terciérním sektoru 1.4.2/5 Míra nezaměstnanosti 1.4.2/6 Vyjížďka do zaměstnání 1.4.2/7 Intenzita pracovních míst 1.4.2/8 Ekonomická výkonnost 1.4.2/9 Daň z přidané hodnoty 1.4.2/9-I Změna výše daně z přidané hodnoty v letech /9-II Změna výše daně z přidané hodnoty v letech /10 Daň z příjmu právnických osob 1.4.2/10-I Změna výše daně z příjmu právnických osob v letech /10-II Změna výše daně z příjmu právnických osob v letech /11 Daň z příjmu fyzických osob 1.4.2/11-I Změna výše daně z příjmu fyzických osob v letech /11-II Změna výše daně z příjmu fyzických osob v letech Grafické přílohy ke kapitole 4 4.2/1. Lesnatost 4.2/2. Podíl chráněných území 4.2/3. Podíl zastavěného území 4.2/4. Napojení obyvatel na ČOV 4.2/5. Hustota komunikací 4.2/6. Diferenciace území podle podmínek pro příznivé životní prostředí 4.3/1. Míra nezaměstnanosti 4.3/2. Podíl vyjíždějících za prací mimo obec 4.3/3. Podíl pracovních míst v terciéru 4.3/4. Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel 4.3/5. Vzdálenost obce od silnice I. tř. nebo dálnice 4.3/6. Diferenciace území podle podmínek pro hospodářský rozvoj 4.4/1. Podíl obyvatel ve věku do 14 let 4.4/2. Relativní migrace /3. Stabilita obyvatel 4.4/4. Intenzita bytové výstavby /5. Index občanské vybavenosti 4.4/6. Diferenciace území podle podmínek pro soudržnost obyvatel 4.5/1. Souhrnné vyhodnocení územních podmínek v obcích Plzeňského kraje 4.5/2A. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích Plzeňského kraje podle pilířů udržitelného rozvoje 4.5/2B. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích Plzeňského kraje podle pilířů udržitelného rozvoje 4.5/3. Soulad vyhodnocení vyváženosti s hodnocením úplných aktualizací ÚAP ORP /4. Porovnání výsledků vyhodnocení vyváženosti s hodnocením úplných aktualizací ÚAP ORP 2012 podle pilířů udržitelného rozvoje

11 Výkresy grafické části 1. Výkres hodnot území - 1 : Výkres limitů využití území - 1 : Výkres záměrů na provedení změn v území - 1 : Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích - 1 :

12

13 Základní východiska Pojetí udržitelného rozvoje Udržitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako rozvoj spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací budoucích 1. Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace po stránce věcné i formální. Uvedená definice udržitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby příštích generací. Definice udržitelného rozvoje založená na pojmu potřeby příštích generací však naráží na problém, jak tyto budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského života definovat. Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21. století v šedesátých a sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem. Obsah pojmu udržitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit o udržitelném rozvoji (Johannesburg 2002) zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech; - účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; - udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Tato definice obsahuje těžko uchopitelný pojem potřeby všech, což v podstatě znemožňuje její použitelnost. Pro praktické použití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umožnil jednoduchým způsobem alespoň posuzovat, zda vývoj směřuje k udržitelnosti, nebo se od ní vzdaluje. Je zřejmé, že tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímž je při posuzování udržitelnosti nutno počítat. Vymezení prakticky použitelného tvaru vychází z faktu, že prostor, který je předmětem zájmu (město, kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U každého systému je klíčovou charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udržitelný, systém, který se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnovážného stavu. Nerovnovážné systémy existují pouze díky externí intervenci zajišťující jejich přetrvávání. Pro účely územního plánování a analýz udržitelného rozvoje území je cílem snaha o dosažení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi územními podmínkami pro příznivé životní prostředí (dále též environmentální pilíř ), pro soudržnost společenství obyvatel (dále též sociální pilíř ) a pro hospodářský rozvoj (dále též ekonomický pilíř ). Názorným a snadno srozumitelným vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník. Podmínky pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř) Podmínky pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř) Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel (sociální pilíř) Velmi složité je definovat, co znamená vyváženost vztahu jednotlivých pilířů. Z logiky územního rozvoje a územního plánování vyplývá, že není možné na všechna území pohlížet stejně a požadovat jakousi unifikovanou podobu prostoru. Je zřejmé, že jádrové území kraje s Plzní a okolními sídly má 1 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. 1

14 z hlediska udržitelného rozvoje zcela jiné charakteristiky a problémy než např. oblast Manětínska či Tachovska. V Plzni nepatří mezi základní problémy neexistence kanalizace, či vybavenosti pro vzdělávání. Naopak zde nelze uvažovat o dosažení takového stavu krajiny, který odpovídá venkovským sídlům. Je tedy jasné, že na rovnováhu či vyváženost nemůžeme pohlížet jako na rovnocennost. Rovnostranný trojúhelník uvedený výše je tedy spíše symbolem než reálně dosažitelným stavem. Analýzy stavu a vývoje území a vyváženosti jednotlivých pilířů, tak jak jsou vyžadovány platnou legislativou v oblasti územního plánování, musí být prováděny vždy z úhlu požadovaného stavu území, k němuž má rozvoj směřovat. Úplná aktualizace Územně analytických podkladů PK 2013 Povinnost pořízení úplné aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2013 (dále jen úplná aktualizace ÚAP PK 2013 ) vyplývá z ustanovení 28 a 29 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ). Rozbor udržitelného rozvoje prvních Územně analytických podkladů Plzeňského kraje (dále jen ÚAP Plzeňského kraje ) projednalo Zastupitelstvo Plzeňského kraje dne , první úplnou aktualizaci ÚAP PK 2011 pak dne Následně odbor regionálního rozvoje, jako příslušný pořizovatel, ve spolupráci s odborem informatiky Krajského úřadu Plzeňského kraje zajišťoval další zákonné povinnosti, zejména průběžnou aktualizaci podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje podle 28 stavebního zákona, zveřejnění a poskytování ÚAP Plzeňského kraje. Ve druhém pololetí roku 2012 bylo zahájeno pořizování úplné aktualizace ÚAP PK Dokumentace je zpracována v rozsahu daném 26 a 27 odst. 1 stavebního zákona a dále 4 a přílohou č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a v souladu s metodikami Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen MMR ). Vychází z aktuálních dat údajů o území od poskytovatelů a zaktualizovaných územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností (dále jen ÚAP ORP ), které byly podle 29 odst. 2 stavebního zákona odevzdány krajskému úřadu na konci roku K získání dostatečných podkladů pro analytickou část pořizovatel využil též informace, podklady a konzultace s pracovníky dalších příslušných odborů krajského úřadu. Hlavní podklady jsou uvedeny níže v samostatné podkapitole. Při pořizování druhé úplné aktualizace byly v maximální možné míře respektovány metody a postupy použité pro tvorbu původní dokumentace ÚAP Plzeňského kraje v roce 2009 a jejich první úplné aktualizace v roce Drobné odlišnosti vyplynuly z nutnosti řešit nedostatečnou dostupnost, úplnost a aktuálnost údajů o území od některých poskytovatelů (včetně dosud jen částečně přístupných dat ze SLDB 2011) a z nevyváženosti předaných aktualizací ÚAP ORP 2012, zásadnější rozdíly pak byly způsobeny požadavky metodických pomůcek MMR (v roce 2011 zejména k vyhodnocení vyváženosti podmínek v území, v roce 2013 k vyhodnocení center sídelní struktury). Po projednání Zastupitelstvem Plzeňského kraje je úplná aktualizace ÚAP PK 2013 jako hlavní územně plánovací podklad na úrovni kraje využívána pro aktualizaci Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, slouží jako podklad pro územně plánovací činnost na úrovni nejen kraje, ale i obcí a státu a její výstupy mohou být zhodnoceny při pořizování dalších krajských koncepčních dokumentů. Proto je důležité, aby byly vytvořeny podmínky pro zajištění další průběžné, i úplné aktualizace ÚAP Plzeňského kraje v roce 2015 s ohledem na využitelnost pro řadu oborů a oblastí udržitelného rozvoje Plzeňského kraje. Struktura územně analytických podkladů Z hlediska struktury dané právními předpisy se úplná aktualizace ÚAP PK 2013 člení na 2 základní části: - podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (vyhodnocení stavu a vývoje území Plzeňského kraje, včetně vstupní databáze sledovaných jevů); - rozbor udržitelného rozvoje území (analytická část, která prostřednictvím analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území a vyhodnocení vyváženosti podmínek pro příznivé životní prostředí, pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj, stanoví problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích). 2

15 Z hlediska výstupů zpracování lze rozlišit 3 části: - databáze data uspořádaná v datovém modelu Plzeňského kraje (datový model firmy T-Mapy spol. s r.o.); - textová zpráva zahrnující: vlastní textovou část s tabulkami, obrázky a grafy; tabulkové přehledy v příloze; kartogramy tvořící grafickou přílohu k textu; - grafická část zahrnující 4 výkresy v měřítku 1 : Podklady Pro zpracování úplné aktualizace ÚAP Plzeňského kraje 2013 byly využity tyto skupiny podkladů: - údaje o území od poskytovatelů; - územně analytické podklady jednotlivých obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP ) v Plzeňském kraji; - další dostupné informace: Údaje od poskytovatelů údaje z literatury, internetových stránek; údaje z územně plánovacích podkladů a dokumentací (studie, generely, Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje a návrh jejich aktualizace); údaje z oborových koncepcí Plzeňského kraje a další informace od příslušných odborů Krajského úřadu Plzeňského kraje (dále jen KÚPK ). Údaje o území od poskytovatelů představují většinu sledovaných jevů podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb.. V analytické podobě jsou údaje od poskytovatelů vyhodnoceny v textu závěrečné zprávy, v tabulkových a obrázkových přílohách (kartogramech). Údaje z ÚAP ORP Údaje z úplných aktualizací ÚAP ORP 2012 mají představovat hlavní datovou bázi pro zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území. Jde o jevy dle přílohy č. 1 část a) vyhlášky č. 500/2006 Sb., event. o údaje z dalších zdrojů. Jak již bylo uvedeno výše, kvalita údajů z ÚAP ORP je velmi různorodá, což je odrazem dvou hlavních problémů: - nekvalitní podklady od některých poskytovatelů údajů pro ÚAP ORP (neaktuální data, nepřesné zákresy, nejednotný formát apod.); - nedostatky při zpracování ÚAP na úrovni ORP (technické potíže při práci s daty, případně i odborné při vyhodnocování analytických výstupů). Snahou pořizovatele ve spolupráci s odborem informatiky KÚPK bylo nedostatky způsobené nejednotností ÚAP ORP a chybami v datech do nejvyšší možné míry eliminovat. S ohledem na ustanovení 27 odst. 3 stavebního zákona však nebylo možné zasahovat do údajů, za jejichž kvalitu a přesnost ručí jednotliví poskytovatelé. Proto se i v úplné aktualizaci ÚAP PK 2013 objevují některé problémy, které budou nadále odstraňovány v rámci aktualizace prováděné ve smyslu 28 stavebního zákona. Další dostupné informace Další dostupné informace byly čerpány z několika okruhů zdrojů: - Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje (2008) a návrh jejich aktualizace - Strategie rozvoje Plzeňského kraje Program rozvoje Plzeňského kraje (2008) - Regionální plán Plzeňského kraje 3

16 - oborové koncepční a programové dokumenty, např. Koncepce ochrany vod Plzeňského kraje Studie protipovodňových opatření Studie ochrany podzemních a povrchových vod Plzeňského kraje Studie starých ekologických zátěží Plzeňského kraje Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace Plzeňský kraj - data z databází a publikací Českého statistického úřadu, Agentury ochrany přírody a krajiny, Ministerstva životního prostředí České republiky, agentury Cenia, České geologické služby, Národního památkového ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, z Atlasu cestovního ruchu ČR a ze zdrojů dalších institucí. 4

17 ČÁST I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 5

18 6

19 1. Stav a vývoj území Plzeňského kraje 1.1. Základní údaje o území Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura 2 Plzeňský kraj leží v jihozápadní části ČR při hranici se SRN, konkrétně se spolkovou zemí Bavorsko. Jeho rozloha je km 2, což činí 9,6 % území ČR a řadí ho na 3. místo mezi čtrnácti kraji ČR. Populačně je však jen 9. nejlidnatější v ČR (5,45 %), když k byl počet jeho obyvatel Z hlediska správního tvoří Plzeňský kraj 501 obcí rozdělených do 7 okresů, 15 správních území obcí s rozšířenou působností a 35 správních území pověřených obecních úřadů (grafická příloha 1.1.1/1.). Od došlo v souvislosti se zlepšením skladebnosti správních území ke změnám hranic okresů. Okres Plzeň-město netvoří již jen město Plzeň, ale dalších 14 obcí patřících do správního území Plzně jako obce s rozšířenou působností (3 z nich dříve okres Plzeň-sever a 11 okres Plzeňjih). Ke stejnému datu došlo ještě k přesunům obcí mezi okresy Domažlice a Klatovy (obec Černíkov) a Klatovy a Plzeň-jih (obce Borovy a Nezdice). Plzeňský kraj tvoří společně s Jihočeským krajem NUTS II Jihozápad. Na území Plzeňského kraje k je 1 statutární město (Plzeň), 54 měst (z toho 9 přibylo od roku 2006) a 10 městysů (grafická příloha 1.1.1/2.). Kraj se vyznačuje významnou bipolaritou z hlediska sídelní struktury. Na jedné straně je krajské město ležící na křižovatce cest z Prahy do SRN, kde žije téměř 30 % krajské populace. Plzeň soustředí většinu ekonomických a sociálních kapacit kraje, je hlavním rozvojovým pólem kraje a má široký územní vliv. Většinu rozlohy Plzeňského kraje však tvoří rozsáhlé venkovské oblasti s populačně malými obcemi a slabými centry Základní charakteristika kraje z hlediska udržitelného rozvoje Plzeňský kraj vykazuje výraznou rozmanitost podmínek pro udržitelný rozvoj, což souvisí se specifickou sídlení strukturou charakterizovanou výrazně silným centrem kraje (město Plzeň) a zároveň velmi rozsáhlými územími venkovského charakteru a samozřejmě též s morfologií kraje a rozmanitostí přírodních podmínek. Významnou roli zde hraje dopravní dostupnost a též vymezení rozsáhlých zvláště chráněných území. Z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí má nadprůměrné podmínky prakticky celé příhraničí. Toto území zahrnující velkoplošná chráněná území přírody (NP a CHKO Šumava, CHKO Český les) je součástí tzv. Zelené střechy Evropy zahrnující rozsáhlé příhraniční území jihozápadních Čech a sousední území Bavorska a Horního Rakouska. Na rozdíl od sousedního Bavorska se však z velké části jedná o území vykazující spíše podprůměrné podmínky pro soudržnost společenství obyvatel. V období II. světové války zde došlo k výraznému úbytku obyvatelstva a v podstatě k destrukci dosavadní sídlení struktury (výrazné oslabení některých měst, zánik řady obcí). Ani po r se nedaří výrazněji ovlivnit tuto nepříznivou situaci, i když propojení na sousední bavorské regiony se z větší části obnovilo. Intenzita osídlení příhraničního území je nadále velice nízká a lokální i další centra jsou ve svých kategoriích velmi slabá. Tyto skutečnosti zásadně ovlivňují jak sociální, tak i ekonomický pilíř (které spolu výrazně souvisejí). Nejhorší podmínky z hlediska životního prostředí jsou celkem pochopitelně v centrální části okolo města Plzně, v okolí velkých měst např. Domažlice, Klatovy, dále na Horažďovicku a v koridorech silnic I. třídy, např. silnice I/20. Příznivé podmínky z hlediska životního prostředí se týkají i při poměrně velkém územním rozsahu relativně menšího počtu obyvatel kraje. Z hlediska hospodářského rozvoje výrazně dominuje město Plzeň, které je nadprůměrné i v republikovém srovnání. Částečně ovlivňuje i větší část přilehlého centrálního území. Celkem pochopitelně vycházejí jako nadprůměrné také regiony bývalých okresních měst Klatovy a Domažlice. Toto srovnání však zřejmě již nemá republikové parametry, neboť s výjimkou Klatov jsou ostatní centra výrazně slabší, než tomu bývá v jiných krajích. 2 ČSÚ, k

20 Oproti jiným krajům však mají regiony těchto měst významnou výhodu v propojení na ekonomicky výrazně výkonnější regiony sousední Spolkové republiky Německo, na spolkovou zemi Bavorsko. Podprůměrná úroveň ekonomiky je charakteristická pro relativně souvislé území na severozápadě kraje kromě vlastního města Tachov a obcí při dálnici D5 a silnici I/21 a obecně pro venkovské oblasti mimo hlavní komunikace. Z hlediska podmínek soudržnosti společenství obyvatel lze sledovat výraznou korelaci s hospodářskými podmínkami. Kromě severozápadní části území Plzeňského kraje jsou nepříznivé podmínky sociálního pilíře zejména v obcích na severním Rokycansku, Nepomucku a v podhůří Šumavy Širší vztahy a souvislosti území Geografická poloha Plzeňského kraje na spojnici Prahy se SRN vytvořila podmínky pro růst jeho ekonomické atraktivity po roce Podle Politiky územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR 2008) je osa Praha Plzeň Regensburg Nürnberg (München) jednou z nejvýznamnějších rozvojových os ČR (dle PÚR 2008 rozvojová osa OS1 Praha Plzeň hranice ČR/Německo (-Nürnberg)). To dokládá lokalizace řady významných, především zahraničních, investic v Plzni a okolí nebo kolem dálnice D5. Tato dálnice je v současné době stále ještě jediné dokončené dálniční propojení hlavního města Prahy se starými zeměmi EU. Dálnice D5 tvoří společně s modernizovaným III. železničním koridorem hlavní části IV.A větve IV. transevropského multimodálního koridoru. Širším vazbám se sousední SRN brání přírodně cenná území Šumavy a Českého lesa v příhraničí. Provoz některých hraničních přechodů je tak omezen jen pro vybrané druhy vozidel a omezení se týkají i turistických hraničních přechodů. Zvláště zřetelné je to na Klatovsku, kde modernizaci dopravní infrastruktury s mezinárodním významem brání nejen přírodní podmínky, ale i zájmy ochrany přírody (Národní park Šumava). I přes výhodnou geografickou a dopravní polohu nebyla v Plzeňském kraji v roce 2001 (podle SLDB) vyjížďka za prací do zahraničí příliš významná. Z kraje vyjíždělo za prací do zahraničí podle statistických dat 0,4 % zaměstnaných. Jen ve čtyřech obcích přesahoval tento typ vyjížďky 5 % ze zaměstnaných (nejvíce obec Bukovník na Sušicku 7,7 %). V souvislosti s ekonomickým vývojem lze předpokládat, že tento podíl ještě klesl. Intenzivnější pracovní vazby mimo Plzeňský kraj si tak udržuje jen úzký pás především menších obcí při vnitrozemských hranicích Plzeňského kraje (grafická příloha 1.1.3/1.). Poměrně souvislý pás intenzivnější vyjížďky z Plzeňského kraje za prací je na východě přerušen v oblasti Brd (vojenský prostor, dříve většího územního rozsahu), které tvoří bariéru i směrem do vnitrozemí ČR. Z hlediska absolutních počtů je hlavním cílem vyjížďky z Plzeňského kraje hlavní město Praha. Více než 100 osob tam v roce 2001 vyjíždělo z Plzně (1502 osob), Rokycan (240 osob), Zbiroha (148 osob), ale také ze Sušice (207 osob) a Klatov (206 osob). Ve stejném roce dojíždělo z Prahy za prací do Plzeňského kraje více než 100 osob jen do Plzně (346 osob). Město Plzeň je významné nabídkou pracovních příležitostí pro široké okolí, vč. území za hranicemi Plzeňského kraje. Kromě již zmíněné Prahy dojížděl v roce 2001 do Plzně větší počet osob z Karlovarského kraje (Karlovy Vary 123 osob, Cheb 92 osob, Mariánské Lázně 68 osob). Relativně však není Plzeň pro dojížďku za prací z jiných krajů příliš významná, neboť u žádné obce nepřesahuje její podíl 2,5 % na zaměstnaných. Za zmínku stojí též dojížďka z Mariánských Lázní do Chodové Plané (179 osob) a Plané (104 osob). Plzeň má také zřetelně nadregionální charakter z hlediska dostupnosti vyššího občanského vybavení. Týká se to především zdravotnictví, protože Fakultní nemocnice Plzeň poskytuje některé služby i obyvatelům sousedních krajů. Obdobný význam má krajské město v oblasti školství, vztahy v oblasti vysokých škol dokládá tabulka č. 1. Tabulka č. 1 - Vyjížďka studentů VŠ do škol v akademickém roce 2011/2012 podle krajů Studenti (fyzické osoby) s trvalým bydlištěm v ČR celkem studující VŠ v Plz. kraji Podíl Plz. kraje (%) v ČR ,8 Hlavní město Praha ,9 Středočeský kraj ,9 8

21 Tabulka č. 1 - Vyjížďka studentů VŠ do škol v akademickém roce 2011/2012 podle krajů Studenti (fyzické osoby) s trvalým bydlištěm v ČR celkem studující VŠ v Plz. kraji Podíl Plz. kraje (%) Jihočeský kraj ,1 Plzeňský kraj ,2 Karlovarský kraj ,3 Ústecký kraj ,5 Liberecký kraj ,3 Královéhradecký kraj ,1 Pardubický kraj ,8 Vysočina ,2 Jihomoravský kraj ,2 Olomoucký kraj ,2 Zlínský kraj ,2 Moravskoslezský kraj ,2 kraj neurčen v cizině ,2 Zdroj dat: ÚIV. Výkonové ukazatele vysoké školy Je zřejmé, že i když Plzeňský kraj je nebývale autonomní v této oblasti (53,2 % studujících VŠ zůstalo v roce 2011 v Plzeňském kraji), rostoucí kapacity vysokých škol a poměrně široká oborová nabídka přitahují zájemce o studium ze všech okolních krajů i z Prahy. Ve většině případů přesáhl počet dojíždějících na VŠ studentů. Také v relativním vyjádření je význam Plzeňského kraje a tedy Plzně u těchto krajů velký, i když Praha pro ně zůstává hlavním cílem dojížďky za vzděláním. Podobně to platí i pro Prahu, kde zůstává studovat přibližně 85 % zájemců o studium VŠ, kteří zde bydlí. Podíl Plzeňského kraje na vyjíždějících (3,5 %) lze považovat za významný, neboť je (spolu s Jihomoravským krajem) nejvyšší. Intenzitu vazeb Plzeňského kraje se sousedními kraji a Prahou dokládají také proudy mezikrajské dlouhodobé migrace, které byly stanoveny na základě srovnání místa narození a místa bydliště podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (grafická příloha /2 a tabulka č. 2). Kraj Tabulka č. 2 - Výsledky dlouhodobé mezikrajské migrace ve vztahu k Plzeňskému kraji z Plz. kraje do Plz. kraje saldo obrat vystěhovalí přistěhovalí migrace migrace Praha Středočeský Jihočeský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj dat: ČSÚ 9

22 Nejintenzivnější výměnu měl Plzeňský kraj s Prahou (obrat 30,4 tisíc osob), kde však také nejvíce dlouhodobě migrací ztrácel (saldo -15,0 tisíc osob). Podobně tomu bylo i s Karlovarským krajem. Migrační saldo s ostatními sousedními kraji je mnohem vyrovnanější. S jinými kraji v ČR byla migrace méně intenzivní Základní charakteristika přírodních podmínek Rozmanitost přírodních podmínek je dána zejména reliéfem území kraje. Z fyzickogeografického hlediska lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí na Plzeňskou pahorkatinu, na Brdskou vrchovinu (zasahující z Jihočeského a Středočeského kraje) a na pásmo pohraničních pohoří Český les a Šumava, kde se nachází nejvyšší vrchol kraje Velká Mokrůvka se m. n. m. Do západní části kraje (z Karlovarského kraje) zasahují další geomorfologické celky Slavkovský les a Tepelská vrchovina. Klimatické, geologické a hydrologické podmínky jsou v jednotlivých územních celcích velmi odlišné. Přírodní atraktivitou kraje jsou zejména horské partie, dále chráněná území či přírodní parky, které byly vymezeny zejména pro zachování udržitelnosti krajiny. Na území kraje se vyskytuje NP Šumava a CHKO Šumava, dále CHKO Český les (vyhlášen v roce 2005), dále do Plzeňského kraje zasahuje CHKO Křivoklátsko (severovýchod území) a CHKO Slavkovský les (severozápadní část kraje). Na území se nachází 194 maloplošných chráněných území. V zalesněné oblasti Brdy byla vymezena CHOPAV Brdy, dalšími oblastmi CHOPAV zasahujícími na území kraje jsou CHOPAV Šumava a CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les. Klimatologicky (dle Quitta, 1971) lze řadit území Plzeňského kraje do mírně teplých až chladných klimatických oblastí (obrázek č. 1). Vrcholové partie Šumavy vykazují znaky chladné oblasti CH4 160 až 180 mrazových dnů v roce a počet letních dnů zde nepřesáhne 20, nižší horské polohy lze řadit do chladné oblasti CH6 s o něco mírnějšími klimatickými charakteristikami. Dále pro nejvyšší polohy Českého lesa, Tepelské vrchoviny a Brd na území kraje jsou charakteristické poměry chladné oblasti CH7. Naopak Plzeňská kotlina s povodím Berounky vykazuje znaky mírně teplé oblasti MT11 se 40 až 50 letními dny v roce a 110 až 130 mrazovými dny. Tato oblast je zároveň nejteplejší vymezená oblast v Plzeňském kraji. Ve vyšších polohách navazujících na Plzeňskou kotlinu lze postupně dle Quitta vymezit mírně teplé oblasti MT10, MT9, MT7, MT5, MT4, MT3 s příslušnými klimatickými charakteristikami. Obrázek č. 1: Klimatické oblasti Česka - výřez (dle Quitta, 1971) 10

23 V hydrografické síti dominuje řeka Berounka a její 4 hlavní zdrojnice a přítoky Radbuza, Mže, Úhlava a Úslava. Berounka odvodňuje severní část území Plzeňského kraje, protéká převážně členitým terénem a vytváří tak výraznou přírodní bariéru. Její říční síť lze charakterizovat jako vějířovitou. Jižní část kraje je odvodňována vodním tokem Otava (levý přítok Vltavy). Některé menší vodní toky při hranicích se SRN spadají do povodí Dunaje. Síť vodních toků dále doplňují potoky a říčky, které jsou součástí celkového odtokového režimu kraje. Na území kraje se nachází hned několik významných vodních ploch. Ty jsou důležité, jak z hlediska hydroenergetického, pro využití v průmyslu a z hlediska protipovodňové ochrany, tak jsou zároveň významnými zdroji pitné vody (vodní nádrž Nýrsko a Lučina). Největší vodní plochou kraje je vodní nádrž Hracholusky, dále zmíněné dvě nádrže a vodní nádrž České údolí. Na území kraje se vyskytují tří zásadní rybniční soustavy na Horaždovicku, na Tachovsku a neméně důležitá Bolevecká rybniční soustava. Nejen z hydrologického hlediska je důležité zmínit i ledovcová jezera, která se nachází v NP Šumava. Jedná se o jezero Laka, Čertovo, Černé a Prášilské. V západní části kraje se nachází či zasahují svými ochrannými pásmy některé zdroje přírodních léčivých vod. Místa výskytu pramenů léčivých vod jsou vázána na hlubinný CO 2 pocházející z tektonických zlomů. Jediný zdroj léčivé minerální uhličité vody vyvěrá v Konstantinových Lázních. Životní prostředí Plzeňského kraje v rámci Česka lze hodnotit příznivě. Hodnoty měrných emisí v kraji dosahují nižších hodnot (REZZO 1-4 je 7,91 t/km²) než průměrné hodnoty v České republice (REZZO 1-4 je 13,81 t/km 2 ) 3. Zásoby nerostných surovin, které mimo jiné mohou představovat základní potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu, se v Plzeňském kraji soustřeďují zejména do oblasti kolem krajského města Plzně. Jedná se o zásoby černého uhlí, keramické jíly a stavební kámen (například žula). V oblasti podhůří Šumavy se nalézá vápenec, ložiska uranu a zlata se vyskytují na Tachovsku. Zemědělská půda pokrývá 50,2 % z celkové rozlohy kraje (z toho podíl orné půdy 34,2 % - u obou ukazatelů je zřejmá tendence úbytku v řádu desetin % oproti údajům z r. 2007). Přírodní podmínky pro zemědělství v Plzeňském kraji lze charakterizovat jako podprůměrné v rámci ČR. Podíl zalesněné plochy na celkové rozloze kraje činí 39,7 % (zejména vlivem lesnatých ploch Šumavy, Českého lesa a Brdské vrchoviny) Území kraje z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí Oblast: Horninové prostředí a geologie Horninové prostředí, respektive geologická struktura, je jedním z určujících rysů území. Původ a složení horninového prostředí ovlivňuje nejen nerostné bohatství dané oblasti či regionu, ale také se podílí na spoluutváření mnoha dalších faktorů, které se pak následně projevují v jiných oblastech životního prostředí či lidské činnosti. Jedná se například o geomorfologii krajiny či krajinný ráz, na které se primárně geologické podloží podílí, o půdní typy a možnosti využívání krajiny pro zemědělství, celkově ovlivňuje utváření ekosystému v dané lokalitě. Jedná se ale i o faktory ovlivňující lidské aktivity jako je vliv na kvalitu podzemních vod či o možné negativní dopady v souvislosti s nepříznivými vlivy a riziky jako je radonové riziko, sesuvy půdy atd. Z těchto důvodů je horninové prostředí jedním z klíčových prvků přírodního prostředí a jeho znalost, racionální využití a nezbytná ochrana je pro dlouhodobou existenci a udržitelný rozvoj nezbytná. Analýza v oblasti horninového prostředí a geologie se zabývá charakteristikami a členěním Plzeňského kraje z hlediska geologické stavby a geomorfologie. Významná část je věnována rizikovým geologickým jevům, zejména radonovému indexu a sesuvným územím. Závěr analýzy oblasti je věnován nerostnému bohatství. 3 Zdroj: ČHMÚ, emisní bilance za rok Zdroj: ČSÚ, bilance půd k

24 Geomorfologické podmínky a členění Třetina území Plzeňského kraje je rovinatá nebo mírně zvlněná, třetinu pak pokrývají pahorkatiny. Jedná se např. o Plzeňskou pahorkatinu, na severovýchodě pak Plzeňskou kotlinu. Na východní straně do kraje zasahují, i když jenom okrajově Brdy a Křivoklátská vrchovina. Zbývající třetina kraje pak má charakter spíše hornatý. Jedná se o oblasti Šumava, Šumavské podhůří či Český les. Nejvyšším bodem kraje je vrchol Velké Mokrůvky na Šumavě, který dosahuje m n. m.. Nejnižším bodem je území, kde řeka Berounka opouští Plzeňský kraj, jeho nadmořská výška je přibližně 250 m n. m.. Průměrná nadmořská výška území kraje Plzeňského je 530 m n. m.. Plzeňský kraj leží na rozhraní 4 významných geomorfologických jednotek respektive subprovincií České vysočiny: Poberounská soustava, Šumavská soustava, Česko-moravská soustava a Krušnohorská soustava. Nejvýznamnějšími subprovinciemi jsou Poberounská a Šumavská, které pokrývají zásadní část Plzeňského kraje. Z hlediska geomorfologického členění náleží území Plzeňského kraje do těchto jednotek: Systém: Subsystém: Provincie: Subprovincie: Oblast: Celky: Subprovincie: Oblast: Celky: Subprovincie: Oblast: Celky: Oblast: Celky: Hercynský systém Hercynská pohoří Česká vysočina Česko-moravská soustava Středočeská pahorkatina Krušnohorská soustava Blatenská pahorkatina Karlovarská vrchovina Poberounská soustava Brdská oblast Tepelská vrchovina Brdská vrchovina Hořovická pahorkatina Křivoklátská vrchovina Plzeňská pahorkatina Plaská pahorkatina Rakovnická pahorkatina Švihovská vrchovina Subprovincie: Oblast: Celky: Oblast: Celky: Šumavská soustava Českoleská oblast Český les Podčeskoleská pahorkatina Všerubská vrchovina Šumavská hornatina Šumava Šumavské podhůří Geologické členění a charakteristiky Území České republiky tvoří dvě základní geologické jednotky - Český masiv a Západní Karpaty. Plzeňský kraj leží v oblasti Českého masivu. Tato oblast náleží k té části Evropy, která byla formována kadomskou orogenezí (před 660 až 550 milióny let) a výrazně přetvořena variskou orogenezí (před 400 až 330 miliony let). Český masiv má blokovou stavbu a samotné území je rozděleno hlubinnými zlomy, tzv. lineamenty na jednotlivé dílčí oblasti. 12

25 Vzhledem ke značné členitosti kraje, je uveden pouze základní popis geologické skladby předmětného regionu. V následujícím textu nejsou zmiňovány jednotlivé lokální anomálie či lokální systémy, které nejsou z pohledu územního plánování a rozvoje podstatné. I. Krystalinikum a prevariské paleozoikum Krystalinikum a prevariské paleozoikum je v Českém masivu rozděleno do šesti oblastí, do zájmového regionu zasahují dvě z nich: moldanubická (moldanubikum) a středočeská (bohemikum). I.1. Moldanubikum Moldanubická oblast zabírající jižní část Českého masivu. Z těchto nižších jednotek této oblasti zasahují do kraje Moldanubikum Českého lesa, Moldanubikum Šumavy a jižních Čech a dva plutony - Moldanubický pluton (skládající se ze dvou masivů - Vydry a Prášilského) a Středočeský pluton. I.1.1. Moldanubikum Českého lesa Převládajícími horninami jsou pararuly. Magmatity nejsou v této oblasti hojné. Větší těleso tvoří pouze rozvadovský masiv (tirschenreuthsko-rozvadovský masiv) tvořený granity a granodioritem. Z geomorfologického hlediska je Český les členitá vrchovina, zčásti plochá hornatina kerného až klenbového typu. Rozloha této jednotky je 789 km 2, střední výška je 628,2 m n. m. a střední sklon je Převládají především krystalické horniny moldanubika a horniny proterozoického komplexu tepelsko-barrandienské oblasti s tělesy magmatitů. Povrch se sklání příkřeji k východu (místy se svahy na zlomových liniích). Výrazný je přechod mezi Tachovskou brázdou, Chodskou pahorkatinou a Českým lesem. Jedná se o nápadný až 350 m vysoký tektonicky podmíněný svah. Tento svah je nejvýraznější v jižní části (mezi Českou Kubicí a Velkými Dvorci u Přimdy). Mezi Přimdou a Tachovem je hranice Českého lesa nepravidelná. Charakteristické jsou rozsáhlé hřbety, hrásťové a brachyantiklinální elevace. Vzácněji se uplatňují zbytky třetihorního zarovnaného povrchu, údolí jsou většinou široce rozevřená. Významné jsou suky a strukturní hřbítky s tvary zvětrávání a odnosu hornin. Nejvyšší bod je Čerchov m n. m. Na severu oblasti nacházíme antropogenní tvary po hlubinné těžbě rud. I.1.2. Moldanubikum Šumavy a jižních Čech Do Plzeňského kraje zasahuje západní část této jednotky. V rámci moldanubika rozlišujeme dvě hlavní skupiny - jednotvárnou a pestrou skupinu. Jednotvárná skupina je tvořena biotitickými a silimaniticko-biotitickými pararulami. Velmi hojné jsou magmatity. Pestrá skupina je zastoupena pruhem sušicko-votickým lemujícím jižní okraj Středočeského plutonu. Základními horninami jsou biotitické, biotiticko-silimanitické a biotiticko-cordieritické pararuly. Z vložkových hornin převládají v tomto pruhu krystalické vápence (mocnost až do 300 m - využívané v průmyslu stavebních hmot), v menší míře jsou zastoupeny amfibolity a kvarcity. Geomorfologicky je Šumava plochá hornatina, která má rozlohu km 2, střední výšku 921,5 m n. m. a střední sklon Je tvořena z větší části metamorfovanými horninami moldanubika, jimiž pronikla tělesa hlubinných magmatitů Moldanubického a Středočeského plutonu. Jedná se o masivní horský celek v oblasti největšího vyzdvižení tektonické klenby porušené kernými pohyby. Na náhorních plošinách nacházíme rozsáhlé zbytky zarovnaných povrchů s mocným krytem čtvrtohorních zvětralin. Četné tvary periglaciální a místy i glaciální modelace. Nejvyšším bodem je Velká Mokrůvka m n. m. v oblasti Modravských plání. I.1.3. Středočeský pluton Toto rozsáhlé, petrograficky velmi pestré magmatické těleso o rozloze km 2 zasahuje do Plzeňského kraje svým jihozápadním okrajem tvořeným různými typy granitů a granodioritů. I.1.4. Moldanubický pluton Na území Plzeňského kraje zasahuje okrajově tzv. šumavská větev moldanubického plutonu dvěma tělesy - Prášilským masivem a masivem Vydry, která jsou tvořena různými typy granitů až granodioritem. I.2. Bohemikum Z dílčích jednotek zasahují na území kraje tři. Jedná se o Barrandien, Domažlické krystalinikum a Tepelské krystalinikum. I.2.1. Barrandien Tato jednotka je budována nemetamorfovanými nebo slabě metamorfovanými horninami proterozoického stáří a uloženinami paleozoika (kambrium-devon). Z tohoto faktu vychází další dělení na barrandienské proterozoikum a barrandienské paleozoikum. 13

26 Barrandien je možné zařadit do lokalit celosvětového významu, a to především z hlediska paleontologických nálezů, které se v této jednotce nacházejí. Barrandienské proterozoikum tvoří podstatnou část Barrandienu, sahající od Domažlic ke Kralupům nad Vltavou. Území kraje je tvořeno především mohutným psamiticko-pelitickým komplexem charakterizovaným střídáním nepřeměněných nebo jen slabě přeměněných břidlic, prachovců a drob, který obsahuje vložky odlišných hornin. Břidlice, prachovce a droby jsou horniny zpravidla šedé barvy s různými odstíny. Hodnotné jsou rovnoplošně zbřidličnatělé fylity (pokrývačské břidlice), které se těžily v okolí Manětína a Rabštejna. Do barrandienského proterozoika je možné dále zařadit spility, buližníky a grafitické kyzové břidlice. Součástí této jednotky jsou 3 dílčí granodioritické masivy - Štěnovický masiv, Stodský masiv a Čistecko-jesenický masiv. Sedimenty a vulkanity barandienského paleozoika jsou zachovány v rozsáhlém synklinoriu mezi Úvaly a Plzní. Spočívají s úhlovou diskordancí na zvrásněném svrchním proterozoiku. Nejsou výplní jediné pánve, ale několika sedimentačních prostorů, které se liší pozicí a vývojem. Pánev příbramsko-jinecká je vyplněna sedimenty spodního a středního kambria. Uloženiny spodního kambria jsou kontinentálního původu a mají hrubě klastickou strukturu. V mladších souvrstvích se nacházejí polohy křemenných slepenců a pískovců. Maximální mocnost spodního kambria přesahuje m. Ve středním kambriu transgredovalo do této pánve moře a došlo k usazování prachovců a břidlic. Brdská pánev zasahuje do Plzeňského kraje svým západním okrajem a jsou zde zastoupeny pouze usazeniny mladší. Obě uvedené pánve byly výrazně ovlivněny vulkanickou činností, která se projevovala prakticky během celého kambria. Ve svrchním kambriu zesílila a vznikla dvě vulkanická pásma směru SV-JZ. V brdské oblasti se vytvořilo strašické pásmo s horninovou asociací ryolit-andezit-bazalt. V oblasti skryjsko-týřovického kambria došlo k vytvoření rozsáhlého křivoklátského-rokycanského pásma složeného z andezitů, ryolitů a dacitů. Horniny strašického pásma jsou většinou překryty uloženinami ordoviku, křivoklátsko-rokycanské pásmo vytváří výrazný hřbet. Pražská pánev tvoří úzkou lineární depresi směru VSV-ZJZ. Sedimentace v této pánvi probíhala od ordoviku do středního devonu, kdy byla v důsledku variských orogenních pohybů ukončena. Do Plzeňského kraje zasahuje svou jihozápadní částí vyplněnou sedimenty (střídání pelitů a psamitů) a bazaltoidními vulkanity ordovického stáří. I.2.2. Domažlické krystalinikum Tato dílčí jednotka je spojena plynulým přechodem s barrandienským proterozoikem. Hranice mezi oběma jednotkami je konvenční, zhruba probíhá mezi fylity a svory. Z hlediska metamorfitů jsou zde tělesa granitoidů jako je Borský masiv, Kladrubský masiv, Babylonský masiv a Mračnicko-jeníkovský masiv. Bazické magmatity tvoří Kdyňský masiv, Mutěnínský peň, Načetínský (drahotínský) peň a Poběžovický masiv. I.2.3. Tepelské krystalinikum Tepelské krystalinikum je spojeno plynulým přechodem s barrandienským proterozoikem, z něhož se pozvolna vyvíjí přibýváním regionální metamorfózy. Konvenční hranice má stejný charakter jako u domažlické jednotky. Stejně jako u domažlické jednotky lze v důsledku přibývání metamorfózy severozápadním směrem pozorovat rychlý sled metamorfních zón, charakterizovaných příslušnými horninovými typy - dvojslídnými svory a pararulami. II. Svrchní karbon a perm (mladší paleozoikum) Po skončení variského vrásnění (spodní devon až střední karbon) se Český masiv stal souší. Mezi výše položenými hřbety se nacházely poměrně četné sníženiny, které měly charakter jezerních pánví. Sedimentace v těchto pánvích započala v mladším karbonu a na některých místech přetrvala až do permu. V uloženinách této oblasti se rozlišují dva komplexy šedých a dva komplexy červených sedimentů (slepenců, pískovců, arkóz, jílovců a uhelných slojí): - Kladenské souvrství (spodní šedé) - obsahují nejvýznamnější uhelná souvrství (plzeňské, radnické a nýřanské); 14

27 - Týnecké souvrství (spodní červené) - představují komplex bezuhelných červených sedimentů, hojně jsou zastoupeny arkózy (ložiska kaolínu); - Slánské souvrství (svrchní šedé) - obsahují naspodu mělnické souslojí a ve svrchní části souvrství kounovské; - Líňské souvrství (svrchní červené) - červené bezslojové sedimenty. Zbarvení sedimentů je důsledkem klimatu. V teplém a vlhkém (humidním) klimatu vznikaly sedimenty šedého zbarvení v teplém a suchém (aridním) klimatu vznikaly sedimenty převážně červených barev. Humidní klima bylo vhodné pro rozvoj rostlinstva, proto jsou uhelné sloje soustředěny především v obou šedých souvrstvích. Do Plzeňského kraje zasahuje oblast středočeského až západočeského mladšího paleozoika čtyřmi ze šesti pánví: plzeňskou, manětínskou, žihelskou a radnickou. Kromě nich je na tomto území řada drobnějších výskytů: Holoubkovská pánvička, Merklínská pánvička, Letkovská pánvička a Mirošovská pánev. III. Terciér Třetihorní sedimenty a vulkanity se v Českém masivu dělí do několika regionálních jednotek. Na území Plzeňského kraje zasahují relikty sladkovodních terciérních sedimentů a roztroušené alkalické vulkanity a také velmi okrajově podkrušnohorská pánev s přilehlými vulkanickými hornatinami. III.1. Alkalické vulkanity Jedná se o terciérní vulkanity souvislé s vulkanickou činností v Doupovských horách. Tyto vulkanity jsou však značně vzdálené od Doupovských hor a tvoří poměrně izolované jevy v rámci Plzeňského kraje. III.1. Relikty sladkovodních terciérních sedimentů Drobné relikty terciérních sedimentů jsou roztroušeny především v západní, střední a východní části Českého masivu. Jsou to denudační relikty údolních výplní větších toků nebo lokálních jezerních pánví. Jejich rozloha pramení ze samotného vzniku těchto sedimentů (tok / jezero) a většinou se jedná o několika desítek km 2. Jejich složení je typické pro tyto druhy sedimentů a převážně se jedná o štěrky, jílové písky a jíly. Jejich výskyt v popisovaném regionu je v okolí Tachova, Domažlic a Plzně. IV. Kvartér Kvartérní uloženiny jsou geneticky i petrograficky velmi pestré. Ze sedimentů jsou nejvíce rozšířeny říční uloženiny (říční terasy a aluviální nivy), eolické usazeniny (spraše) a svahové uloženiny. Na území České republiky se kvartér dělí do dvou základních oblastí - kvartér denudačních oblastí a kvartér akumulačních oblastí. IV.1. Denudační oblasti Zahrnují pahorkatiny a hory na území Českého masivu. V těchto oblastech, kde převládá denudace se vyskytuje pouze omezený počet genetických typů sedimentů. Prakticky jsou zastoupeny pouze dva typy: říční a svahové sedimenty. Spraše a sprašové hlíny se nachází v nižších částech pahorkatin. IV.2. Akumulační oblasti Kvartér akumulačních oblastí se dělí na oblasti kontinentálního zalednění a oblasti extraglaciální (mimo kontinentální zalednění). Do Plzeňského kraje pak z těchto dvou zasahuje pouze extraglaciální oblast. Z této extraglaciální oblasti je pak v rámci dalšího členění významná pouze podjednotka Plzeňská pánev. Tato pánev má dobře vyvinutý a zachovaný terasovitý systém. Eolické a svahové sedimenty mají menší rozsah a význam. Nejmladší, kvarterní pokryv pak tvoří deluviální a aluviální středně plastické až písčité hlinito jílovité a jílovité zeminy, místy s proměnnou příměsí štěrku, překryté nevýraznými povrchovými polohami sprašových hlín. Radonové riziko Radon (Rn 222) je produktem rozpadu uranu (U 238). Koncentrace přírodního uranu se v jednotlivých typech hornin liší. Obecně lze předpokládat, že v sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu (záleží především na základu sedimentu) než v horninách metamorfovaných (zde také záleží, jaká byla původní hornina před metamorfózou vápenec / granit). Naopak u magmatických hornin, jako jsou např. granity, gabra, diority či bazalty, je možné předpokládat vysokou úroveň koncentrace uranu, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem. 15

28 Radon vzniklý rozpadem/uvolněním z uranu může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Zdroje pitné vody, které slouží především pro hromadné zásobování obyvatel (veřejné vodovody) jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je i zde malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů, mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. U individuálního zásobování pitnou vodou, může tento průnik představovat určité riziko. Hlavním zdrojem radonu však zůstává geologické podloží. Lze předpokládat, že v případě, kdy je hornina jemnozrnnější, bude vzrůstat i povrch zrn, a tím může být radon přeměnou z uranu uvolňován do mezivrstevních prostor a mikrotrhlin v hornině. Odtud pak radon prostupuje do rozvětralých partií horniny směrem k povrchu a svrchních půdních horizontů. Tento proces prostupu je závislý na propustnosti půd a zemin i na tlakových a teplotních gradientech v půdě. Pokud je půda dobře propustná (např. štěrkovitá nebo písčitá), nejsou radonu kladeny překážky a může snadno pronikat k povrchu a odtud do objektů. Pokud je půda hlinitá až jílovitá, radon je zadržován v blízkosti svého vzniku v hlubších horizontech půdy. Půdní profil obvykle není homogenní a sestává z více vrstev s rozdílnou propustností. Radonové riziko je možné rozdělit do kategorií, a to dle objemové aktivity radonu a propustnosti. Z tohoto rozdělení pak vznikala kategorizace radonového indexu, která slouží k stanovení rizika pro stavební pozemky viz tabulka č. 3. Kategorie radonového indexu Tabulka č. 3 - Charakteristiky radonového indexu Objemová aktivita radonu (kbq.m -3 ) při propustnosti podloží nízká střední vysoká 1. nízké < 30 < 20 < střední vysoké > 100 > 70 > 30 V roce 1994 byla uváděna průměrná koncentrace radonu na úrovni 100 Bq/m3, v roce 1996 pak byla uvedena hodnota průměrné objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší bytů (rodinné domy a byty) na území České republiky na úrovni okolo 116 Bq/m3. Stávající situace, i přes realizaci protiradonových opatření, zůstává bez významné změny. Samotný Plzeňský kraj je pak v porovnání s ostatními kraji spíše pod průměrem, respektive pod hodnotou označovanou jako celostátní průměr. Tento fakt souvisí především s geologickou skladbou kraje, kde mají významné zastoupení sedimenty či metamorfity. Dle výše uvedených kategorií, je možné v kraji najít území se všemi stupni rizika. Největší část kraje je možné zařadit do kategorie s nízkým až středním rizikem. Jedná se především o oblast samotného centra kraje Plzeňsko, Nýřansko, Blovicko, většina území Stodska, Stříbrska, Přešticka. Vyšší objemovou aktivitu radonu je možné předpokládat v oblasti, kde v dřívější době probíhala těžba rud, jako jsou oblasti Tachovska či některé menší lokality Stříbrska (jihozápad) a též v lokalitách ORP Nepomuk, Sušice či Horažďovice. Procentuálně vyjádřený podíl radonového rizika v rámci Plzeňského kraje je následující: - nízký 25,00% - přechodný 29,17% - střední 32,83% - vysoký 13,00% Nízké riziko (včetně přechodného) zaujímá více jak 50 % z plochy Plzeňského kraje. Naproti tomu vysoké radonové riziko, je identifikováno ve velmi malé míře a to přibližně na 13 % plochy kraje. Seismicita Seismické poměry nevybočují v rámci Plzeňského kraje z hodnot běžných pro většinu území České republiky, které lze charakterizovat seismickým ohrožením do 5. stupně. Zemětřesení s intenzitou do 16

29 6 MSK-64 se sporadicky vyskytují v Českém lese (Přimda v r. 1902). Ojedinělá slabá zemětřesení s intenzitou do 5 MSK-64 byla v historické době pozorována též na Šumavě a dále v jižních Čechách. Epicentra těchto aktivit však nebyla v plzeňském regionu. Silná seismická aktivita je vázaná především na nejzápadnější část Čech oblast Krušnohoří (Chebsko, Karlovarsko, atd.) Geodynamické jevy Svahové pohyby jsou na území Plzeňského kraje zastoupeny v bodové i plošné formě, a to jak sesuvy typu aktivní, tak typu ostatní (stabilizované a potenciální). Plošné sesuvy jsou v kraji zaznamenány v lokalitách uvedených v tabulce č. 4. Tabulka č. 4 - Plošná sesuvná území v Plzeňském kraji Lokalita Klasifikace Stupeň aktivity Rok revize záznamu Klíč Žihle Sesuv potenciální Potvorov Odval potenciální Mýto Sesuv stabilizovaný 2008?? Smědčice Sesuv aktivní 2010?? Zdroj dat: Česká geologická služba, 2012 V bodových sesuvných lokalitách mají aktivní sesuvy významnější zastoupení, přesto jejich počet není zásadní. Rozložení sesuvných lokalit je znázorněno v kartogramu 1.2.1/2. Ložiska nerostných surovin Vzhledem k významnému zastoupení sedimentárních hornin vynikají v Plzeňském kraji především ložiska kaolinu, keramických jílů, živců, písků či stavebního kamene. Tyto nerostné suroviny byly poměrně intenzivně využívány již od středověku. Plzeňský kraj je možné označit za rozhodující surovinovou základnu papírenských kaolínů. Ložiska této suroviny jsou soustředěna kolem Plzně. Důležitá jsou také ložiska keramických jílů a živců. V minulosti měla v kraji význam i těžba černého uhlí v plzeňské a radnické pánvi. Velký význam mají pro Plzeňský kraj také ložiska vápence např. v oblasti podhůří Šumavy či stavebního kamene v dalších lokalitách. Ložiska v Kašperských Horách představují jedno z možných a potenciálně významných ložisek zlata a wolframu v Evropě. V současné době však těžba není realizována a je možné, že nebude ani v blízké budoucnosti, a to především z důvodů střetů zájmů s ochranou přírody a nevhodného hydrogeologického podloží. V lokalitě Tachova se vyskytují ložiska uranu, který se zde v minulosti také těžil. V současnosti se na území kraje nachází 171 výhradních ložisek nerostných surovin. Ložiska jsou zakreslena v grafické příloze č /3. a též ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2. Výkres limitů využití území, další údaje o počtu ložisek, zdrojů nerostných surovin a chráněných ložiskových území uvádí tabulka č. 5. Kromě ložisek je na území kraje 1819 schválených prognózních zdrojů nerostných surovin. V roce 2007 bylo v kraji 52 evidovaných prognózních zdrojů nerostných surovin a 268 zrušených (dokumentovaných) prognózních zdrojů nerostných surovin. Tabulka č. 5 Počty ložisek a zdrojů nerostných surovin v Plzeňském kraji 5 Typ ochrany, ložiska nebo zdroje Počet Výhradní ložiska nerostů 171 Ložiska nerostných surovin Prognózní zdroje (vyhrazené nerosty) 8 Prognózní zdroje (nevyhrazené nerosty) 11 Chráněná ložisková území 98 5 Údaje České geologické služby,

30 Na území Plzeňského kraje je stanoveno 67 dobývacích prostorů o celkové ploše 15,26 km 2 (0,2% rozlohy kraje). U 40 je povolena těžba, od roku 2007 tak došlo k 7 uzavírkám, 9 dobývacích prostorů je v rezervě. Od roku 2007 šest dobývacích prostorů zaniklo. Podrobné přehledy zdrojů nerostných surovin jsou uvedeny v tabulkové příloze č. 1. Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory ani prognózní zdroje nezaujímají v rámci území Plzeňského kraje významnou plochu. Některá z nich jsou vázána na území významná z hlediska zájmů rozvoje kraje, ochrany přírody a krajiny či ochrany vodních zdrojů. Střety se záměry jsou vyhodnoceny v kapitole a ve výkresu č. 4 Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Poddolovaná území Poddolovaná území na území Plzeňského kraje jsou vymezena dle Registru poddolovaných území (MŽP ČR prostřednictvím Geofondu ČR, ). V registru jsou shromažďovány informace upozorňující na skutečnost, že na vymezených plochách existovala nebo existuje hornická činnost, jejíž důsledky se mohou projevit na povrchu. Jedná se především o poklesové kotliny, bodové propadliny, atd. Poddolované území je nutno respektovat především při povolovacích procesech staveb (vydávání územních rozhodnutí, stavebních povolení a dalších rozhodnutí dle stavebního zákona) v návaznosti na územně plánovací dokumentace. Podkladové mapy slouží pouze jako vodítko, pro identifikaci míry rizika pro jednotlivé lokality. Bližší informace je pak možné získat v rámci inženýrsko-geologického průzkumu na poddolovaném území. Dle Registru poddolovaných území se na území Plzeňského kraje nacházejí pozůstatky po dřívější intenzivní těžbě, která zde probíhala již v období středověku. V rámci Plzeňského kraje je v současné době identifikováno přibližně 400 rizikových lokalit. Nejvýznamnější výskyt plošných poddolovaných lokalit je v okolí Plzně (sever), Nýřan, Stříbra a na Radnicku. Menší poddolovaná území se pak v rámci Plzeňského kraje nacházejí zejména v oblasti Tachovska, Stříbrska, Domažlicka a Rokycanska. V následující tabulce č. 6 jsou uvedeny pouze plošně nejvýznamnější lokality. Poddolovaná území jsou znázorněna v grafické příloze č /4. a též ve výkresu č. 2 Výkres limitů využití území. Tabulka č. 6 Nejvýznamnější poddolovaná území v Plzeňském kraji Název Rozsah Projevy Stáří Plocha /m 2 / KAMENNÝ ÚJEZD U NÝŘAN systém Haldy + propadliny NÝŘANY TLUČNÁ systém Haldy + propadliny VŠERUBY-NEVŘEŇ systém Haldy + propadliny +otevřená ústí před i po 1945 před i po před r CHOTĚŠOV - TÝNEC systém před r CHOTÍKOV systém před r LÍNĚ-SULKOV VLKÝŠ - HEŘMANOVA HUŤ systém systém před i po 1945 před i po MERKLÍN U PŘEŠTIC 4 systém před r TŘEMOŠNÁ-ZÁLUŽÍ systém před r BŘASY-STUPNO-VRANOVICE- ÚJEZD U RADNIC ZBŮCH systém systém Haldy + propadliny před i po 1945 před i po CHOTĚŠOV - MANTOV systém před r VEJPRNICE systém před i po ZADNÍ CHODOV systém po r

31 Tabulka č. 6 Nejvýznamnější poddolovaná území v Plzeňském kraji Název Rozsah Projevy Stáří Plocha /m 2 / VEJVANOV-CHOMLE-SKOLEMLNO- MOSTISTE HROMNICE-HORNÍ BŘÍZA systém systém ROKYCANY-CHÁCHOV systém Haldy + propadliny MIROŠOV 1 systém Haldy + propadliny před i po 1945 před i po 1945 do 19. století před i po KAZNĚJOV systém před r TŘEMOŠNÁ systém Haldy + propadliny před r EJPOVICE-KLABAVA systém před i po Oblast: Vodní režim Hydrografická síť Území Plzeňského kraje náleží do povodí I. řádu vodního toku Vltavy, do povodí II. řádu řeky Berounky a do několika povodí III. řádu, která jsou znázorněna v grafické příloze č /1. Na jižním okraji je povodí hraničních toků, které odvádějí vodu do Dunaje. Dále do území Plzeňského kraje okrajově zasahuje povodí Ohře. Největší řekou Plzeňského kraje je Berounka. Vzniká na území krajského města Plzeň soutokem řeky Radbuzy, do níž se dříve vlévá Úhlava, se Mží. Následně přitéká Úslava a tok Berounky dále pokračuje severní části kraje. U Berounky se jedná o typickou vějířovitou říční síť. Berounka odvodňuje severní, rozlohou zásadní část území kraje. K tomu jí napomáhají další toky nižšího řádu Třemošná, Střela a Klabava. Uvedené vodní toky jsou napájeny dalšími přítoky (viz tabulka č. 7 a výše zmíněná grafická příloha). Vodní tok Délka na území kraje v km Tabulka č. 7 Vodní toky Rozloha povodí na území kraje v km 2 Berounka 94, Úslava 94,1 745 Úhlava 108,8 919 Radbuza 111, Mže 105, Otava Přítoky Klabava, Třemošná, Střela, Javornice, Zbirožský potok Myslivský, Podhrázský potok, Kornatický potok, Bradava Svinský, Zelenský, Drnový potok, Poleňka,Točnický potok, Jelenka, Chodská Úhlava Huťský, Černý, Touškovský, Dnešický, Luční potok, Zubřina, Merklínka Prudký, Lískový, Ševcovský, Sklářský, Lužní, Bílý, Brtný, Sedlišťský, Hamerský, Kosový, Úterský, Vejprnický potok a Úhlavka Křemelná, Vydra (Otava vzniká soutokem), Ostružná, Volšovka, Losenice, Nezdický, Černičský, Mlýnský potok Jižní část Plzeňského kraje je odvodňována vodním tokem Otava, jeho zdrojnicemi jsou Křemelná a Vydra. Některé menší vodní toky při hranici se SRN spadají do povodí Dunaje. Hydrografickou síť dále doplňují potoky a říčky, které jsou součástí celkového odtokového režimu kraje. Přehled hlavních vodních nádrží na území Plzeňského kraje, jejichž objem přesahuje 1 milión m 3, je uveden v tabulce č. 8. Další menší nádrže s objemem pod 1 milión m 3 mají celkovou plochu téměř 19

32 3 000 ha. Jejich využití je zejména rybochovné a rekreační, mnoho menších nádrží není využíváno z důvodů velkého zabahnění. Nádrže mají rovněž velkou ekologickou funkci a mohou být součástí ÚSES. Největší vodní plochu představuje nádrž Hracholusky na řece Mži s rekreačním a rybochovným využitím, dále s hydroenergetickými, průmyslovými účely a s funkcí protipovodňové ochrany. Vodní nádrž Nýrsko (řeka Úhlava) slouží k vodárenskému a průmyslovému využití, k závlahám a k ochraně před povodněmi. Vodárenské využití má vodní nádrž Lučina (řeka Mže) a k rekreačnímu a rybochovnému využití slouží vodní nádrž České údolí (řeka Radbuza). Významným zdrojem pitné vody jsou vodní nádrže Nýrsko a Lučina. Kromě těchto velkých nádrží je na území Plzeňského kraje asi menších vodních nádrží 6. Území Plzeňského kraje v rámci Česka patří k územím s vyšší koncentrací rybníků, především díky rybniční síti na Horaždovicku, Tachovsku, jižním Zbirožsku a Bolevecké rybniční soustavě (na severním okraji Plzně). Plochou největší je rybník Kozčín velký na Kovčínském potoce (přítok Úslavy), dále Myslívský rybník na Myslívském potoce (přítok Úslavy) a rybník Hnačov (na řece Úslavě). Uvedené rybníky mají převážně rybochovné využití. Na řece Klabavě byla vybudována stejnojmenná nádrž Klabava s protipovodňovou ochranou. Na území Plzeňského kraje se nachází 4 ledovcová jezera, která územně spadají do NP Šumava, jmenovitě se jedná o Černé, Čertovo, Prášilské a jezero Laka. Tabulka č. 8 Vodní plochy 7 Plocha Celkový objem v mil. m 3 Rozloha v ha Hracholusky 39,59 417,56 Nýrsko 20,75 148,04 Lučina 5,78 86,2 České údolí 3,14 151,5 Hnačov 3,07 68,38 Kozčín velký 2, Regent 1,71 52,83 Velký Bolevecký rybník 1,42 57,5 Žinkovský rybník (Labuť) 1,21 55,8 Klabava 1,19 45 Myslívský rybník 1,0 69 Jezera hloubka v m rozloha v ha Černé jezero 40,6 18,4 Čertovo jezero 37 10,3 Prášilské jezero 15 3,7 Jezero Laka 3,9 2,78 Ohrožení území povodněmi Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) (dále jen zákon č. 254/2001 Sb.), je definována ochrana před povodněmi jako činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními (tzv. protipovodňová represe). Zvládání povodňových rizik se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení např. zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní. Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány. 6 Studie ochrany podzemních a povrchových vod Plzeňského kraje. 7 Údaje podle podkladů odboru životního prostředí KÚPK. 20

33 Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. V zastavěném území, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území, a to podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Zákon č. 254/2001 Sb. stanoví omezení v záplavových územích. Původní Povodňový plán Plzeňského kraje byl vypracován v září Následně byl aktualizován v prosinci 2010 a v současné době má Plzeňský kraj zpracovaný digitální povodňový plán, který je aktualizován průběžně. V povodňovém plánu jsou v mapové části vyznačena stanovená záplavová území včetně vymezených aktivních zón. Vodní toky se záplavovým územím stanoveným podle zákona č. 254/2001 Sb. včetně vymezení aktivních zón: Berounka na území Plzeňského kraje (Q100 a aktivní zóna); Mže od soutoku s Radbuzou v Plzni po hráz vodního díla Lučina (Q100 a aktivní zóna); Úslava na území Plzně od Koterova po soutok s Berounkou + od hráze Žinkovského rybníka po Lukoviště (městys Kolinec) (Q100, aktivní zóna); Radbuza (Q100 a aktivní zóna) po celé délce toku; Úhlava od soutoku s Radbuzou v Plzni po hráz vodního díla Nýrsko (Q100 a aktivní zóna) ; Drnový potok od ústí do Úhlavy po soutok s Drnovým potokem (Q100, aktivní zóna); Holoubkovský potok od Rokycan do Holoubkova (Q100, aktivní zóna); Klabava od ústí do Berounky po Strašice (Q100, aktivní zóna mimo vzdutí VD Klabava po celé délce); Kralovický potok od ústí do Střely po Strážovice (Q100, aktivní zóna); Nezdický potok od ústí do Otavy po obec Pohorsko (Q100, aktivní zóna); Otava na území Plzeňského kraje (Q100, aktivní zóna); Ostružná po celé délce toku (Q100 a aktivní zóna) Střela od ústí do Berounky po jez Nučice (Q100 a aktivní zóna); Zbirožský potok od jezu Skryje po obec Sirá (Q100 a aktivní zóna); Vejprnický potok (Q100, aktivní zóna pouze v Plzni); Manětínský potok od ústí do Střely po Bezvěrov (Q100 a aktivní zóna); Merklínka od ústí do Radbuzy po Chlumecký mlýn (Q100 a aktivní zóna); Bradava od Žákavy do Míšova (Q100 a aktivní zóna); Výrovský potok od soutoku s Úhlavkou po dálnici D5 (Q100 a aktivní zóna); Volšovka od ústí do Otavy po soutok s Pekelským potokem (Q100 a aktivní zóna); Losenice od ústí do Otavy po soutok se Zlatým potokem (Q100 a aktivní zóna); Božkovský potok (Q100 a aktivní zóna) Bolevecký potok pod hrází Velkého Boleveckého a pod hrází Seneckého rybníka (Q100 a aktivní zóna; Příchovický potok Příchovice - Skašov (Q100 a aktivní zóna); Úhlavka od ústí do Mže do Velkých Dvorců (Q100 a aktivní zóna); Vydra od ústí do Křemelné po soutok s Roklanským potokem (Q100 a aktivní zóna); Křemelná od ústí do Vydry po soutok se Slatinným potokem (Q100 a aktivní zóna); Javornice na území Plzeňského kraje (Q100 a aktivní zóna); Myslívský potok od ústí do Úslavy po Strážovice (Q100 a aktivní zóna); V lednu 2013 bylo oznámeno zahájení prací na aktualizaci záplavového území Otavy s předpokládaným termínem dokončení 11/2013. Rozpracované jsou návrhy pro Mladotický potok a Bělou. 21

34 Vodní toky se záplavovým územím stanoveným podle zákona č. 138/1973 Sb. bez vymezení aktivních zón: Třemošná (Q100) Úlický potok (Q100 ); Nekmířský potok (Q100 na části toku); Košetický potok (Q100 na části toku); Hracholuský potok (Q100 na části toku); Vlkýšský potok (Q100 na části toku); Hlubočka (Q100 na části toku); Luční potok (Q100 na části toku); Hněvnický potok (Q100 na části toku); Kbelanský potok (Q100 na části toku); Sulkovský potok (Q100 na části toku); Skořický potok (Q100 na části toku); Příkosický potok (Q100 na části toku); Tisý potok (Q100 na části toku); Veský potok (Q100 na části toku); Voldušský potok (Q100 na části toku); Radnický potok (Q100 na části toku); Hamerský potok (Q100); Úslava od Koterova po Žinkovy (Q100); Zubřina (Q100); Bělá (Q100); Úšovický potok (Q100). Záplavová území vodních toků, pro něž jsou k dispozici datové podklady, jsou znázorněna v grafické příloze č /2.. Na území kraje jsou dále vymezena území zvláštní povodně pod vodním dílem pro vodní díla Hracholusky, Nýrsko, Lučina, Klabava, Žlutice (nádrž v Karlovarském kraji), Borecký rybník, Velký Bolevecký rybník, Hvížďalka, Strašil a České údolí. Oblasti s nadměrně urychleným odtokem Oblasti s nadměrně urychleným odtokem jsou identifikovány dvěma způsoby, charakterizujícími příčiny a do jisté míry i důsledky ohrožení. Jedná se o oblasti: - ohrožené vodní erozí; - s vysokým součinitelem odtoku. Při normální erozi nedochází k porušení přírodní rovnováhy a ztráta půdních částic je doplňována tvorbou nových částic z půdního podkladu. Při zrychlené erozi je porušena přírodní rovnováha a dochází k takovému smyvu půdních částic a živin, že nemohou být nahrazeny půdotvorným procesem. Oblasti s nebezpečím opakovaného poškození území povodněmi a erozí pro Česko jsou vyznačeny v obrázku č. 2. Z něho vyplývá, že extrémně ohrožena je horní část povodí Úhlavy a malá část povodí Klabavy a Zbirožského potoka, oblasti se silně urychleným odtokem potom jsou téměř celé povodí Otavy na území kraje, část povodí Úslavy, povodí Bradavy, část povodí Zubřiny a horní část povodí Mže 8. 8 Koncepce ochrany vod Plzeňského kraje, studie protipovodňových opatření. 22

35 Obrázek č. 2 - Oblasti s nebezpečím opakovaného poškození území povodněmi a erozí - výřez Vodní útvary povrchových a podzemních vod Vodní útvar lze podle zákona č. 254/2001 Sb. vymezit jako základní jednotkou pro management povodí 9, obdobně jako je oblast povodí základní jednotkou pro plánování v oblasti vod. Tímto zákonem se definuje vodní útvar jako vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu, dále společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Konkrétně je to nejčastěji dle ekoregionu, typu geologického podloží, nadmořské výšky maximální hladiny, plochy hladiny nádrže, průměrné hloubky a teoretické doby zdržení 10. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například ve vodní nádrži, v rybníku, v jezeře a v korytě vodního toku. Na území Plzeňského kraje bylo vymezeno 110 vodních útvarů povrchových vod, z nichž 106 je tekoucích a 4 stojaté. Vodní útvary povrchových vod jsou znázorněny v grafické příloze č /3 11. Mezi vodní útvary stojatých povrchových vod v Plzeňském kraji patří 12 : - vodní nádrž Hracholusky, která je využívána rekreačně, hydroenergeticky a retenčně; - vodní nádrž Lučina, především zásobárna pitné vody, avšak lze ji využít i hydroenergeticky a retenčně; - vodní nádrž Nýrsko, především zásobárna pitné vody, avšak lze ji využít hydroenergeticky a retenčně; - vodní nádrž České údolí využívaná především k rekreaci a rybářství. Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušné horninové vrstvě nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující důležitou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Útvary na území Plzeňského kraje lze rozčlenit na hlavní (krystalinikum, pánve) a svrchní (kvartérní) položené na hlavních. Na území kraje se nachází nebo do něj zasahuje 14 vodních útvarů podzemní vody, jmenovitě 13 : 9 Jako jednotku pro plánování v oblasti vod. 10 Dle zákona č. 254/2001 Sb.. 11 Dle VUV TGM 12 Dle VUV TGM 13 Převzato ze Studie ochrany podzemních a povrchových vod Plzeňského kraje. 23

36 - Kvartérní sedimenty Úhlavy mezi Nýrskem a Klatovy; - Kvartérní sedimenty Radbuzy a Úhlavy v Plzeňské kotlině; - Kvartérní sedimenty Mže v Plzeňské kotlině; - Kvartérní sedimenty Úslavy v Plzeňské kotlině; - Plzeňská pánev; - Manětínská pánev; - Krystalinikum a proterozoikum Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - vrcholová partie Českého lesa; - Krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov; - Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem - severozápadní část; - Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem - povodí Úhlavy a dolní Radbuzy; - Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky; - Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy; - Krystalinikum v povodí Střední Vltavy. Zdroje vody, jejich ohrožení a ochrana V Plzeňském kraji lze nalézt mnoho významných zdrojů pitné vody, zejména zdrojů podzemních vod. Z hlediska počtu těchto zdrojů se kraj v rámci Česka řadí na přední místa, více vodních zdrojů podzemních vod je evidováno pouze v Jihočeském kraji, a to 424. Samotný kraj disponuje 397 zdroji pitné vody podzemních vod a 11 povrchových vod. Obdobná situace je v Ústeckém a Středočeském kraji 14. V případě zdrojů podzemní vody se jedná především o vrty, studny, zářezy a prameniště v jednotlivých regionech. Města a obce jsou zásobena pitnou vodou z podzemních zdrojů různé jakosti. Avšak všechny zdroje vodovodů pro veřejnou potřebu jsou sledovány (prováděny rozbory vzorků vody) a musí splňovat stanovené limity. Významným zdrojem jsou rovněž povrchové zdroje řeka Úhlava (Plzeň), vodní nádrž Nýrsko (Klatovsko, Domažlicko) a vodní nádrž Lučina (Tachovsko). Mezi další zdroje povrchových vod jsou řazeny Grádelský potok (Železná Ruda - úpravna vody), Bradava (Nezvěstice - úpravna vody), Mže (CHÚV), Klabava - úpravna vody, Sirá - čerpací stanice a Plavební potok (Srní - úpravna vody). V rámci Plzeňského kraje je nejvíce zdrojů pitné vody v ORP Klatovy (80 podzemních vod, 3 povrchových vod), dále ORP Sušice (53 podzemních vod) a ORP Domažlice (43 podzemních vod). Naopak nejméně zdrojů pitné vody jak podzemních, tak povrchových je v ORP Blovice, Horšovský Týn, Nepomuk a Preštice. Přehled o rozložení zdrojů pitné vody v jednotlivých ORP podává tabulka č. 9. Lze říci, že toto rozložení odpovídá fyzickogeografickým podmínkám, jimiž může být geologické podloží a geomorfologické členění, dále jsou důležité klimatické podmínky a působení člověka, jeho zásahy do půdních a vegetačních poměrů. Tabulka č. 9 Zdroje pitné vody ORP Zdroje pitné vody podzemních vod povrchových vod Hlavní zdroje Blovice 9 0 vrty a studny Domažlice 43 0 prameniště Horažďovice 22 0 vrty a studny Horšovský Týn 4 0 vrty a studny 14 Dle VÚV TGM 24

37 ORP Tabulka č. 9 Zdroje pitné vody podzemních vod Zdroje pitné vody povrchových vod Klatovy 80 3 Hlavní zdroje vrty a studny; vodní nádrž Nýrsko, Grádelský potok, Železná Ruda (úpravna vody) Kralovice 37 0 zářezy, vrty a studny Nepomuk 14 0 vrty a studny Nýřany 25 0 zářezy a vrty Plzeň 1 3 Přeštice 15 0 vrty a studny Rokycany 29 2 Stod 11 0 vrty Stříbro 19 1 Sušice 53 1 Tachov 35 1 Celkem Plzeňský kraj vrt; Úhlava (Plzeň-úpravna vody), Bradava (Nezvěstice - úpravna vody), Mže (CHÚV) vrty a studny; Klabava - úpravna vody, Sirá - čerpací stanice studny, vrty a prameniště; řeka Mže (Milíkov - úpravna vody) prameniště, studny a vrty; Plavební potok (Srní - úpravna vody), prameniště, vrty a studny vodní nádrž Lučina (Svobodka - úpravna vody) Ochranná pásma vodních zdrojů Podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. stanoví ochranná pásma vodoprávní úřad k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než m 3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. 15 Ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně na území Plzeňského kraje jsou uvedena ve schématu č /4. Jedná se zejména o ochranná pásma nejvýznamnějších vodních zdrojů VN Nýrsko, VN Lučina, Plzeň Homolka, Milíkov, Ostrovce, Svojšín, Černošín, Cebiv, Branka, Broumov, Poběžovice, Holýšov, Blovice, Nezvěstice, Janov, Zbiroh, Kaznějov, Obora Třebekov a Mladotice. Specifickými ochrannými pásmy jsou ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a minerálních vod. Na území kraje zasahují ochranná pásma pramene v Konstantinových Lázních a pramenů v Mariánských Lázních. Ochranná pásma jsou uvedena ve výkresu č. 2 Výkres limitů využití území. Zranitelné oblasti Jako zranitelné oblasti jsou vodním zákonem č. 254/2001 Sb. označena území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. 15 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách. 25

38 Zranitelné oblasti jsou stanoveny nařízením vlády, které v těchto oblastech upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou vymezovány na katastrální území. V grafické příloze č /4 jsou znázorněna katastrální území s vymezenými zranitelnými oblasti a jejich seznam obsahuje tabulková příloha č. 2. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen CHOPAV ) Oblasti CHOPAV byly vymezeny nařízeními vlády za účelem chránit množství a kvalitu povrchové a podzemní vody tím, že jsou řízeny zásahy do území, rozloh a druhové skladby lesů a regulovány hospodářské činnosti na tomto území. Jedná se o oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V CHOPAV se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní pozemky, odvodňovat zemědělské pozemky, těžit rašelinu, těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, ukládat radioaktivní odpady. Na území kraje zasahují 3 CHOPAV CHOPAV Šumava, CHOPAV Brdy a CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les 16. Celková plocha CHOPAV na území Plzeňského kraje činí asi 650 km 2 (tj. 8,5 % z celkové rozlohy kraje). CHOPAV Šumava (vymezena Nařízením vlády č. 40/1978 Sb.) je rozlohou největší 605 km 2 a územně shodná s CHKO Šumava. Na jejím území je vodárenská nádrž Nýrsko, která zásobuje pitnou vodou skupinové vodovody Nýrsko Klatovy a Nýrsko Domažlice Holýšov. Pramení zde zdrojnice pro řeky Úhlava a Otava. CHOPAV Šumava byla zřízena především pro ochranu vod pro dvě největší jímací zařízení pro úpravu pitné vody na řece Úhlavě a pro výhledové vodárenské využití řeky Otavy. Na území Plzeňského kraje se rozkládá na území obcí Čachrov, Dešenice, Dlouhá Ves, Hamry, Hartmanice, Hlavňovice, Horská Kvilda, Chudenín, Kašperské Hory, Modrava, Nýrsko, Prášily, Rejštejn, Srní, Strážov, Sušice, Železná Ruda. CHOPAV Brdy (vymezena Nařízením vlády č. 10/1979 Sb.) zasahuje do Plzeňského kraje na východním okraji střední části území kraje plochou 27 km 2. CHOPAV Brdy přechází ze Středočeského kraje především do povodí Úslavy a Klabavy. Na území kraje se jedná zejména o zdroje vody pro přítoky řeky Úslavy - Bradavu a Kornatický potok. Rozkládá se na území obcí Borovno, Cheznovice, Dobřív, Mirošov, Míšov, Příkosice, Skořice, Spálené Poříčí, Štítov, Strašice, Těně, Trokavec a Vísky. CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les zasahuje na území kraje výběžkem z Karlovarského kraje o ploše 18 km 2 na území obce Chodová Planá. Zmíněná oblast CHOPAV byla vyhlášena Nařízením vlády č. 85/1981 Sb. zejména pro ochranu léčebných vod pro oblast západočeských lázní. Hranice CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les se v zájmovém území překrývají s ochrannými pásmy přírodních léčivých zdrojů a s chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les. CHOPAV na území Plzeňského kraje jsou zobrazeny v grafické příloze č /4. a též ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2. Výkres limitů využití území. Zdroje přírodních léčivých vod a jejich ochranná pásma Na území Plzeňského kraje se nachází či zasahují některé zdroje přírodních léčivých vod. Hlubinný CO 2 pocházející z tektonických zlomů vytváří v západních Čechách místa výskytu pramenů léčivých vod. Jeden z těchto zdrojů léčivé minerální uhličité vody vyvěrá v Konstantinových Lázních.Voda je čerpána z hloubky 40 m o vydatnosti l za minutu při teplote 9,9 C, ph 5,26 a hustotě 0,9991 kg/l při 20 C. Minerální vodě v Konstantinových Lázních přísluší rovněž jedno prvenství: chemický rozbor místní léčivé minerální vody vykazuje vůbec nejvyšší obsah volného oxidu uhličitého v celé České republice 17. Na území obcí Bezdružice, Kokašice a Konstantinovy Lázně tak zasahuje I. a II. stupeň ochranného pásma přírodního léčivého zdroje a zdroje minerálních vod. Do Plzeňského kraje také zasahuje ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje a zdroje minerálních vod I. a II. stupně Mariánských Lázní, které se nachází zhruba v prostoru CHOPAV Slavkovský les. 16 Dle VÚV TGM

39 1.2.3 Oblast: Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Emisní situace Nejvýznamnějšími bodovými zdroji znečišťování ovzduší jsou jednozačně Plzeňská energetika, a.s. a Plzeňská teplárenská, a.s., oba tyto zdroje mají význam i z hlediska celokrajské emisní bilance. Hlavními plošnými zdroji jsou velká města a hlavními liniovými zdroji dálnice D5 a intravilánové komunikace v Plzni (I/20, I/26, I/27) 18. V rámci emisí látek z velkých stacionárních zdrojů dominuje oxid siřičitý (52%). Velké zdroje tvoří zhruba 16 % celkových emisních zdrojů, jejich zastoupení pokleslo od roku 2008 přibližně o 5 %. Rozmístění zdrojů REZZO 1 v Plzeňském kraji ukazuje grafická příloha č /1. Je nutné si ovšem uvědomit, že v roce 2010 došlo ke změně metodiky ve vykazování amoniaku, kdy emise z chovů zvířat jsou vykazovány výhradně v rámci malých stacionárních zdrojů, zdroje REZZO 3 tak nyní zahrnují zhruba 40 % celkových emisí a podíl amoniaku v této kategorii se zdvojnásobil. Malé stacionární zdroje zůstávají také největším producentem těkavých organických látek (59%), jejich podíl stoupl v emisi oxidu uhelnatého (z 28% na 36%) i tuhých znečišťujích látek (z 35% na 39%). Mobilní zdroje produkují nejvíce emisí tuhých znečišťujících látek (49%), NO x (71%) a CO (58%). Při srovnání roků 2008 a 2010 lze říci, že pokračuje trend ve snižování hodnot jak podle druhů znečišťujících látek, tak i podle velikosti zdrojů produkce (REZZO 1-4). Významný pokles nastal z hlediska zdrojů produkce u kategorie REZZO 1, především z důvodu poklesu emisí oxidu siřičitého, naopak z trendu vybočuje nárůst u REZZO 3, což je dáno především nárůstem emise amoniaku, který jako jediná hlavní značišťující látka vykázal v emisích nárůst. Celkově se hodnoty emisí hlavních znečišťujících látek snížily o více než 6 tis. tun. Následující tabulka č. 10 uvádí emise hlavních znečišťujících látek v Plzeňském kraji v roce Tabulka č Emise hlavních znečišťujících látek v Plzeňském kraji pro rok REZZO 20 Tuhé látky SO 2 NO x CO VOC NH 3 [t/rok] 1 340,7 5077,0 2649,1 855,1 832,8 1, ,2 146,0 250,6 298,1 362,1 0, ,6 2452,4 511,2 7210,9 5445,0 6247,9 Souhrn ,5 7675,4 3410,9 8364,1 6639,9 6249, ,7 43,1 8357, ,3 2575,8 137,9 Souhrn ,2 7718, , ,4 9215,7 6387,6 Ukazatelé: SO 2 oxid siřičitý NO x oxidy dusíku CO VOC NH 3 oxid uhelnatý těkavé organické látky amoniak V tabulce č. 11 je uvedeno porovnání souhrnných emisí zdrojů REZZO 1 4 v Plzeňském kraji v roce 2010 s krajským emisním stropem v roce Plzeňský kraj dodržuje tyto stropy pro všechny stanovené látky. Tabulka č Porovnání emisí hlavních znečišťujících látek v roce 2010 s krajským emisním stropem v roce 2010 Plzeňský kraj SO 2 NO x VOC NH 3 [kt/rok] REZZO 1-4 7,72 11,77 9,22 6,39 Emisní strop v roce ,50 15,10 15,20 7,00 18 Průběžné vyhodnocení Progamu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje, ČHMÚ, Dle dat ČHMÚ, Emisní bilance, REZZO 1 zvláště velké a velké stacionární zdroje, REZZO 2 střední stacionární zdroje, REZZO 3 malé stacionární zdroje, REZZO 4 mobilní zdroje (doprava). 27

40 Další tabulka uvádí souhrnné emise hlavních znečišťujících látek pro zdroje REZZO 1 3 v roce 2010 podle okresů. Emisní situace podle jednotlivých okresů je znázorněna v grafické příloze č /2.. Tabulka č Emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1-3 v Plzeňském kraji pro rok Okres Tuhé látky SO 2 NO x CO VOC NH 3 [t/rok] Domažlice 286,6 491,5 151,3 1278,9 392,9 0,0 Klatovy 489,8 830,8 287,8 1907,0 434,5 0,0 Plzeň - město 227,0 4892,0 2359,9 891,7 712,2 0,5 Plzeň - jih 255,7 403,4 177,1 1238,0 321,9 0,0 Plzeň - sever 331,8 454,3 178,7 1360,6 305,9 0,0 Rokycany 180,2 267,0 106,1 808,8 221,9 0,0 Tachov 270,2 336,4 150,0 879,1 280,8 1,3 Nejvýznamnější stacionární zdroje produkující emise SO 2 a NO x se nacházejí v okrese Plzeň město. Jedná se zejména o zdroje Plzeňská energetika, a.s. a Plzeňská teplárenská, a.s., ostatní zdroje mají násobně nižší podíl na celkových emisích. V emisích tuhých znečišťujících látek, CO a VOC je zastoupení producentů rovnoměrnější, vyjma dvou zmíněných je v emisích tuhých znečišťujících látek významný také Stora Enso Wood Products Planá, s.r.o., LB Minerals, s.r.o. provoz Kaznějov, mezi významné zdroje CO patří závod firmy LASSELSBERGER s.r.o. v Chlumčanech, Železárny Veselí, a.s. (provozovna Hrádek), PILSEN STEEL s.r.o. a Holzindustrie Chanovice s.r.o.. Ve zdrojích VOC je na prvních příčkách opět Plzeňská energetika, a.s. a Plzeňská teplárenská, a.s., dále IACG s.r.o. a BORGERS CS spol.s r.o.(provozovny Hrádek, Rokycany, Volduchy). Nejvyšší produkce souhrnných emisí ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 v roce 2010 byla na území okresu Plzeň město, nejvíce emisí ze zdrojů REZZO 3 je produkováno na území okresu Klatovy. Změnu u nejvyššího úhrnu v kategorii REZZO 2 lze vysvětlit zmiňovanou změnou metodiky výkazu amoniaku. Imisní situace Na území Plzeňského kraje jsou imise měřeny na 13 měřících stanicích: Plzeň-Doubravka, Plzeň- Bory, Plzeň-Slovany 2x, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-mobilní stanice, Plzeň-střed, Plzeň-Roudná, Plzeň- Lochotín, Kamenný Újezd (Rokycany), Přimda (Tachov), Staňkov a Klatovy-soud. V porovnání s podmínkami celé České republiky je v Plzeňském kraji imisní situace poměrně příznivá. Nejhorší situace na území kraje je ve městě Plzeň. Tabulka č. 13 uvádí procento plochy území, kde došlo k překročení hodnot imisních limitů pro PM 10, NO 2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (dále jen BaP) pro ochranu zdraví v rámci Plzeňského kraje a České republiky v roce Doporučené hodnoty krajských emisních stropů v roce 2010 (kt/rok) dle Nařízení vlády č. 417/2003 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. 22 Dle dat ČHMÚ, Emisní bilance, Věstník MŽP. 28

41 Tabulka č Území, kde došlo k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví (v % plochy zóny) Zóna PM 10 (r IL) PM 10 (d IL) NO 2 (r IL) Benzen Souhrn překročení IL B(a)P Souhrn překročení CIL Plzeňský kraj 0 0, ,19 2,58 2,58 Česká republika 1,86 21,21 0,03 0,001 21,21 14,47 14,47 Ukazatelé: r IL roční imisní limit PM 10 suspendované prachové částice velikostní IL imisní limit frakce do 10 μm CIL cílový imisní limit NO 2 oxid dusičitý d IL 24hodinový imisní limit B(a)P benzo(a)pyren Z tabulky je patrné, že v roce 2010 oblasti s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví zaujímaly 0,19 % území kraje. Nejhorší situace z hlediska překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu PM 10 a B(a)P je v Plzni, mimo toto město je to v území POÚ Domažlice, Holýšov, Horšovský Týn, Kdyně, Staňkov a Nýřany. Následující tabulka č. 14 ukazuje, kolik procent území kraje zasahovaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v letech a na kolika procentech území byl v těchto letech překročen cílový imisní limit pro polycyklické aromatické uhlovodíky 24. Tabulka č Podíl území, kde došlo v letech k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví (v % plochy) Plzeňský kraj PM 10 (r IL) PM 10 (d IL) NO 2 (r IL) Benzen Souhrn překročení IL B(a)P Souhrn překročení CIL ,93 0, ,48 0, , ,19 2,58 2,58 K překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro škodlivinu troposférický ozon došlo v roce 2010 na 5,11 % území, což je oproti předchozím letům zlepšení. Problém troposférického ozonu je problémem celorepublikovým. V rámci České republiky se v Plzeňském kraji jedná o hodnotu průměrnou. Kvalita vod Povrchové vody Nejvýznamnějšími vodními toky v Plzeňském kraji, na nichž je sledována kvalita vody jsou řeky Berounka, Mže, Otava, Úhlava, Úslava, Radbuza, Střela, Klabava, Kouba, Řezná, Teplá Bystřice a dále se sledují profily na Hájeckém potoce, Rybničním potoce, Hraničním potoce a Nemanickém potoce. Celkem bylo v roce 2007 sledováno 31 profilů na výše uvedených vodních tocích. Lze konstatovat, že kvalita vody se v Plzeňském kraji stále mírně zlepšuje, srovnání s nejnovějšími dostupnými údaji za rok 2008 u vybraných profilů sledovaných ve státní monitorovací síti ČHMÚ (v Plzeňském kraji sledováno celkem 23 profilů) obsahuje tabulka č Trend razantního zlepšování jakosti vod typický pro 90. léta 20. století však již v posledních letech nepokračuje. Významné zlepšení v posledních letech (tzn. o dvě třídy při porovnání období a ) zaznamenala v Plzeňském kraji pouze voda na dolním toku Střely. Většina řek spadá do III. třídy jakosti dle ČSN , výjimku tvoří Mže v Plzni a střední tok Úhlavy, které spadají do I. II. třídy jakosti. 24 Dle Věstníků MŽP 25 Dle dat ČSÚ a ČHMÚ. 29

42 Tok Profil Mže Stříbro Úhlava Dolní Lukavice Úslava Doubravka Střela Borek Berounka Nadryby Radbuza Dobřany Tabulka č Jakost vody v tocích ve vybraných profilech v letech Rok Biochemická spotřeba kyslíku (BSK 5) Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr) Amoniakální dusík (N-NH 4 + ) Dusičnanový dusík (N-NO 3 - ) Celkový fosfor mg/l 3,1 19 0,29 2,54 0,13 třída 26 III. III. II. II. III. mg/l 4,6 28 0,13 2,57 0,17 třída III. III. I. II. III. mg/l 4,1 25,2 0,19 2,6 0,16 třída III. III. II. II. III. mg/l 2,3 12 0,19 3,09 0,12 třída III. II. II. II. III. mg/l 1,9 12 0,08 2,65 0,12 třída II. I. I. II. III. mg/l 2,1 11,6 0,14 2,9 0,12 třída II. II. I. II. III. mg/l 3,1 20 0,13 2,61 0,13 třída III. III. II. II. III. mg/l 4,2 27 0,09 2,41 0,17 třída III. III. I. II. III. mg/l 3,9 24,7 0,1 2,5 0,15 třída III. III. I. II. III. mg/l 2,8 19 0,19 2,28 0,11 třída III. III. II. II. III. mg/l 1,8 19 0,04 1,73 0,12 třída II. II. I. I. III. mg/l 2,1 18,6 0,09 1,9 1,12 třída II. II. I. I. III. mg/l 2,5 16 0,19 3,00 0,12 třída III. II. II. II. III. mg/l 2,8 20 0,20 2,86 0,14 třída III. II. II. II. III. mg/l 2,6 17,9 0,20 2,9 0,13 třída III. II. II. II. III. mg/l 3,4 18 0,22 4,28 0,23 třída III. II. II. III. III. mg/l 3,8 20 0,10 4,09 0,20 třída III. II. I. III. III. mg/l 3,6 18,6 0,16 4,2 0,21 třída III. II. II. III. III. Nejzatíženějším vodním tokem byl v roce 2007 dle normy ČSN Hájecký potok, nejméně znečištěny byly toky Řezná, Střela, Radbuza ve Štítarech a Mže v Radčicích. Nepříznivě hodnoceny 26 Třídy jakosti dle ČSN : I. neznečištěná voda, II. mírně znečištěná voda, III. znečištěná voda, IV. silně znečištěná voda, V. velmi silně znečištěná voda 30

43 byly zejména ukazatelé skupiny A 27 : celkový fosfor, AO X a CHSK Cr. Berounka v profilu pod Liblínem dosáhla v této skupině ukazatelů IV. třídy, a to u AO X, III. třídou byl klasifikován celkový fosfor a ukazatelé kyslíkového režimu (BSK 5 a CHSK Cr ). Podobně hodnocená byla i Mže a na 75% jejích profilů byl klasifikován III. třídou i TOC. Na Úhlavě dosahoval hodnot III. třídy pouze celkový fosfor a AO X, v Doudlevcích i BSK 5 a železo, všechny ostatní měřené ukazatele nepřesáhly limit pro I. nebo II. třídu jakosti. Ve skupině ukazatelů C bylo pouze na Mži zvýšeno železo, a to až na úroveň IV. třídy. Ve skupině specifických organických látek byl zařazen do II. třídy 1,1,2,2-tetrachlorethen na Úhlavě, všechny ostatní látky této skupiny nepřekročily na žádném z profilů hodnoty I. třídy. V dané souvislosti je významným specifikem kraje vodárenské využití povrchového zdroje na Úhlavě pro zásobování významné části obyvatelstva. Varující je proto nárůst případů překračování hygienických limitů pro pesticidy v surové vodě pro vodárenskou úpravu. Původ problému je jednoznačně v zemědělské aplikaci těchto látek v povodí Úhlavy. Dle Nařízení vlády č. 229/2007 Sb. 28 nejčastěji nevyhovovaly imisním standardům hodnoty pro Všeobecné ukazatele. AO X překračovaly imisní standard jen nevýrazně na 4 profilech, NL 105 C byly nejvyšší na Hájeckém potoce, kde 10x přesáhly imisní standard. Organické sloučeniny, včetně pesticidů, dosáhly C90 (kromě EDTA) jen zlomků požadovaných koncentrací. Nejméně zatíženými toky podle tohoto nařízení jsou toky Berounka, střední tok Úhlavy, Nemanický potok a Klabava. Vodní nádrže České údolí Špatnou kvalitu vody v nádrži České údolí způsobují zejména nadbytečné živiny, které se do nádrže dostávají přítokem, tedy řekou Radbuzou. Nádrž je silně průtočná, množství přitékající vody je vzhledem k objemu nádrže vysoké, a tak i množství živin doplňovaných řekou Radbuzou. Doplňování je velmi intenzivní, řasy a sinice je svým růstem z vody nestíhají odčerpávat. Druhým problémem přehrady jsou nánosy usazeného bahna. Hracholusk y Vzhledem k protáhlému, korytovitému tvaru této nádrže se zde voda obměňuje velmi málo, v létě teoreticky jednou za několik měsíců. Kvalita vody se tak zlepšuje směrem od přítoku k hrázi. Nejhůře postižená a sinicemi nejvíce zasažená je oblast u ústí řeky Mže do nádrže u Butova, způsobená zejména znečištěním řeky z větších měst: Tachova, Plané a Stříbra, naopak u hráze bývají hygienické limity překračovány pouze výjimečně v letním období vlivem zvyšující se teploty. Lučina Kvalita vody přitékající do nádrže Lučina není příliš ovlivněna zemědělskou výrobou. Hnědé zabarvení vody je způsobeno tím, že přitékající potoky pramení v rašeliništích a lesích. Aby se zachovala dobrá kvalita vody, jsou do nádrže vysazovány dravé ryby, aby zabránily přemnožení ryb plevelných. V poslední době se i v této vodní nádrži objevují v letních měsících sinice a řasy, zejména pod vlivem teplého počasí a přítomnosti vyššího množství fosforu na přítocích. Nýrsko Vodní nádrž Nýrsko má ze všech nádrží v povodí Berounky nejčistší vodu. Nejsou zde řasy ani sinice a velmi snadno se upravuje na pitnou vodu. Do nádrže se vysazují dravé ryby v zájmu zachování velmi kvalitní surové vody. Potlačuje se tak rozšíření ryb plevelných. Zdroje znečištění Vypouštění odpadních vod a zemědělství jsou nejvýznamnějšími zdroji znečištění povrchových vod. Zemědělství produkující množství živin (dusíku a fosforu), které se mohou dostat smyvem do povrchových vod nebo přes půdu do vod podzemních je nejvýznamnějším plošným zdrojem znečištění vod. Plošné zatížení fosforem koresponduje s erozní ohrožeností. Nejvyšší zatížení touto živinou se tedy nachází v povodí Úhlavy, horní Radbuzy a přítoků Otavy. Vstupy dusíku ze 27 A Obecné, fyzikální a chemické ukazatele, B Specifické organické látky, C Kovy a metaloidy, D Mikrobiologické a biologické ukazatele. 28 Nařízení vlády, kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech 31

44 zemědělství do půdy jsou nejvyšší v dolním povodí Úhlavy, v povodí Vejprnického potoka a dolní Mže a středně vysoké v povodí Radbuzy, Úslavy a Otavy. Zátěž pesticidy je nejvyšší v povodí Radbuzy, vysoké hodnoty se však vyskytují v celé oblasti dolních povodí hlavních toků. Významné je zatížení povodí Úhlavy. V nivě řeky na jejím dolním a středním toku jsou příznivé podmínky pro zemědělství, což koliduje s jejím využíváním jako zdroje pitné vody pro Plzeňskou aglomeraci. Kvalita vody v řece je však více ovlivněna bodovými zdroji znečištění, než zemědělstvím. Z hlediska bodových zdrojů je nejvýznamnější vypouštění odpadních vod, jak komunálních, tak i průmyslových. Podzemní vody V roce 2007 překračovaly limitní hodnoty ve vzorcích podzemních vod na území Plzeňského kraje nejčastěji dusičnany. V oblasti povodí Berounky to bylo dále překračování limitů u chloridů. Přítomnost organických látek vyjádřených přes DOC a CHSK Mn byla zanedbatelná. Ekologické zátěže Na území Plzeňského kraje se nachází množství ekologických zátěží. Nejvíce se jich soustředí na území okresu Plzeň město, Rokycany a v okrese Domažlice. Nejvyšší hustota výskytu je v okolí větších měst, což koresponduje s rozmístěním průmyslu a výroby. Následující tabulka uvádí počty lokalit ekologických zátěží dle typu provozu. Údaje vycházejí ze Studie starých ekologických zátěží Plzeňského kraje, pořízené Plzeňským krajem a zpracované v roce Tabulka č Rozdělení lokalit ekologických zátěží dle typu provozu 29 Typ hodnocených lokalit Počet lokalit ČS PHM, sklady, zásobníky a stáčiště ropných látek v ZD 194 Skládky 169 Průmyslové podniky (chemické, hutní, strojní, sklářské, atd.) 37 ČS PHM, sklady, zásobníky a stáčiště ropných látek 21 Energetika 16 Kasárna, vojenské útvary, vojenské prostory 7 Ostatní zemědělská výroba (mimo ZD s ČS PHM) 7 Ostatní 7 Letiště 4 Plynárny 3 Chemické čistírny oděvů 3 Sklad pesticidů 2 Zhruba 10 % z těchto ekologických zátěží bylo v roce 2005 hodnoceno rizikem vysoké a velmi vysoké. Tyto je třeba přednostně rekultivovat, protože zde hrozí zvýšené riziko kontaminace půdy a podzemních vod. Některé lokality jsou již postupně sanovány, pro další lokality jsou zpracovány analýzy rizik. Hluk Nejvýznamnějším zdrojem hluku je silniční doprava. Následující tabulky č. 17 a 18 uvádí odhadovaný počet osob žijících v okolí sledovaných komunikací (silnice I. III. třídy i místní komunikace) v různých rozpětích hlukové zátěže 30. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště. Údaje o počtu obyvatel jsou zaokrouhleny na celé stovky. 29 Studie starých ekologických zátěží Plzeňského kraje, Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace Plzeňský kraj,

45 Tabulka č Odhadovaný počet osob a objektů v jednotlivých hlukových pásmech L dvn v Plzeňském kraji Ukazatel L dvn 31 [db] > 75 Počet obyvatel Tabulka č Odhadovaný počet osob a objektů v jednotlivých pásmech L n v Plzeňském kraji 32 L n [db] Ukazatel > 70 Počet obyvatel Nejvyšší počet obyvatel na území Plzeňského kraje, dotčených hlukem z dopravy na nejvíce frekventovaných silnicích, žije v Plzni, Klatovech a v úseku dálnice D5 Sulkov Nová Hospoda. Celodenně je hlukem z dopravy obtěžováno nejvíce obyvatel z Plzně, Klatov a obyvatel v úseku dálnice D5 Cerhovice Ejpovice. Větší počet obyvatel je vystavován překračovaným hodnotám nočního hlukového ukazatele oproti celodennímu. Obrázek č. 3 - Strategická hluková mapa pro rok Plzeň 33 Odpady V porovnání s rokem 2009 došlo v produkci komunálního dopadu na 1 občana Plzeňského kraje k razantnímu poklesu, v roce 2009 činila tato produkce 311 kg, v roce 2011 pouze 240 kg, což je hluboko pod republikovým průměrem, který se během uvedených dvou let zvedl z 315 kg na 320 kg. Tímto svým výsledkem se Plzeňský kraj dostal v konkurenci ostatních krajů ze 7. až na 1. místo. Produkce odpadu se snížila i ve většině ostatních krajů, ačkoliv méně výrazně než u kraje Plzeňského. Výraznou výjimku tvoří kraj Středočeský s nárůstem produkce komunálního odpadu o více než 40%. Nepatrný nárůst vykázalo Hl. m. Praha a stagnaci kraj Karlovarský. Srovnání produkce nejen komunálních, ale také průmyslových odpadů v krajích obsahuje tabulka č Pro silniční dopravu je hlukový ukazatel den večer noc Ldvn 70 db. 32 Pro silniční dopravu je hlukový ukazatel noc Ln 60 db. 33 Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace Plzeňský kraj, Podle dat ČSÚ. 33

46 Tabulka č Produkce průmyslového a komunálního odpadu podle krajů v roce 2011 Průmyslové odpady v t Průmyslový odpad v kg na 1 obyvatele Komunální odpady [t] Komunální odpad v kg na 1 obyvatele Oddělené sbírané složky v kg na 1 obyvatele Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje byl schválen Zastupitelstvem Plzeňského kraje v únoru 2005 a každý rok probíhá jeho vyhodnocení. Naprostá většina ukazatelů je splněna, případně splněna s výhradami, problém je pouze s plněním cílů v oblasti komunálního odpadu. Z vyhodnocení z roku 2011 jsou převzata data, která jsou znázorněna v tabulce č. 20 a grafu separovaných složek komunálního odpadu (viz obrázek č. 4). V roce 2008 lze identifikovat výrazný pokles nebezpečných odpadů, jež byl způsoben zejména ukončením dlouhodobých demoličních a sanačních prací v areálu firmy Škoda a.s. prováděných firmou Geosan Group a.s.. Ačkoliv se Plzeňský kraj dlouhodobě umisťuje na předních místech v třídění odpadu v ČR, materiálové využití složek komunálního odpadu je stále nedostatečné. Dalším problémem je snižování celkové produkce komunálního odpadu a snižování množství biologicky rozložitelné složky ukládané na skládky. Hlavním způsobem odstraňování odpadů v Plzeňském kraji je skládkování. Rozložení skládek v Plzeňském kraji zobrazuje grafická příloha č /3. Jediná spalovna nebezpečných odpadů odstraňuje především nebezpečný odpad ze zdravotnictví. Z celkového množství odpadů produkovaných Plzeňským krajem v roce 2011 ( t, z toho t nebezpečných odpadů) bylo t odpadu využito, t upraveno a t odpadu bylo odstraněno. Tabulka č Nakládání s odpady Nakládání s odpady celkem Nakládání s nebezpečnými odpady Nakládání s ostatním odpadem V Plzeňském kraji je patrná poměrně stabilní produkce komunálních odpadů za hodnocené období od začátku platnosti nového zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. a prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu. Podle grafu lze zaznamenat postupné narůstání množství tříděného odpadu zejména 34

47 [ t/rok ] prostřednictvím odděleného sběru. Přes ojedinělé poklesy v jednotlivých letech, zejména pokles vytříděného papíru, lepenky a skla v roce 2006, skla v roce 2009 a papíru v roce 2010, jde o rostoucí tendenci ve všech separovaných komoditách. Pokles skla v roce 2009 oproti předchozím rokům není způsoben faktickým poklesem těchto komodit, ale chybným zařazováním výstupu z třídící linky na papír a sklo v předchozích letech jako produkce vlastní některými firmami (v následujícím grafu toto způsobuje mírně klesající linii dlouhodobého průměru u vytříděného skla). Obrázek č. 4 - Produkce separovaných složek komunálního odpadu v letech Papír a lepenka Sklo Plasty Průměr (papír) Průměr (Sklo) Průměr (plast) Jedním ze sledovaných ukazatelů je množství sběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení, cíl v tomto ukazateli (4 kg na osobu za rok z domácností) je plněn dlouhodobě od roku Prostřednictvím kolektivních systémů bylo v roce 2011 sebráno celkem 3 024,74 tun elektroodpadu, což v součtu s individuálním sběrem včetně započtení vyřazených chladniček (926,17 tun) činí zhruba 6,91 kg elektroodpadu na 1 obyvatele Plzeňského kraje. Tato hodnota řadí Plzeňský kraj nad průměr České republiky. Mezi největší odběratele patřili v roce 2011 systémy společností ELEKTROTWIN, a.s. a ASEKOL, s.r.o Oblast: Ochrana přírody a krajiny Základní charakteristiky přírodního prostředí Plzeňský kraj se vyznačuje poměrně pestrou skladbou přírodního podmínek, což je podmíněno především reliéfem a dlouhodobým utvářením krajiny. Plzeňský kraj zasahuje do kolinního (pahorkatinného) výškového geografického stupně, submontánního (podhorského, vrchovinného) a montánního (horského). Významnými prvky krajiny jsou horská pásma Šumavy a Českého lesa na jihozápadě a rozsáhlá Plzeňská kotlina vyplňující centrální část Plzeňského kraje. Přírodní prostředí je značně diverzifikováno díky intenzitě jeho ovlivnění lidskou činností. Zatímco aglomerace Plzně je charakteristická narušeným životním prostředím a vykazuje dle geoekologické typizace znaky krajiny antropogenizované, vrchovinné a horské oblasti disponují vyšším stupněm ekologické stability a z hlediska krajinného typu představují krajinu kulturní až harmonickou s přechodem k typu krajiny relativně přírodní (s převahou přírodních prvků zejména v ZCHÚ NP a CHKO Šumava, Český les, Slavkovský les, Křivoklátsko). 35

48 Vegetační stupňovitost (podle Zlatníka) Plzeňského kraje se pohybuje od 3. vegetačního stupně (dobobukový) v nejnižších polohách Plzeňské kotliny přes plošně nejrozšířenější bukový stupeň až po jedlobukový, smrkobukojedlový a v nejvyšších polohách Šumavy po 7. vegetační stupeň smrkový (klimaxové smrčiny). Vegetační stupeň klečový je zastoupen sporadicky a je podmíněn geograficky, především též mikroklimaticky (vyskytuje se okrajově na vysoko položených plošinách Šumavy, mnohdy v inverzních polohách). Převažující potenciální vegetací jsou bikové a/nebo jedlové doubravy, brusinková borová doubrava přecházející v povodí řek v černýšové dubohabřiny a střemchové jaseniny. Významné zastoupení ve vyšších polohách vrchovin Českého lesa, Slavkovského lesa či Brd mají bikové bučiny. Bučiny dominují v šumavském podhůří či Brdech. Ve vyšších polohách Šumavy je nahrazují smrkové bučiny. Vrcholové horské partie Šumavy obsazují třtinové smrčiny a na Šumavě a některých polohách Brd a Českého lesa potom podmáčené rohozcové smrčiny. Pro oblast horního až středního Pootaví jsou typické metlicové jedliny a bazifilní teplomilné doubravy na vápencích. Biogeografické členění Plzeňského kraje Území Plzeňského kraje náleží celou rozlohou do biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů. Rovněž náleží výhradně do hercynské subprovincie, jejíž biota je typická pro západní a centrální oblast střední Evropy. Vegetace je zde ovlivněna zejména geologicky starým podložím Českého masivu. Z 90 bioregionů vymezených na území Česka je celkem 12 zastoupeno v Plzeňském kraji: 1.44 Brdský, 1.19 Křivoklátský, 1.16 Rakovnicko-Žlutický, 1.60 Hornoslavkovský, 1.61 Českoleský, 1.27a,b Tachovský, 1.28 Plzeňský, 1.40 Branžovský, 1.62 Šumavský, 1.42 Sušický, 1.41 Plánický, 1.29 Blatenský. Bioregion je jednotkou potenciální bioty, přičemž je dále vnitřně heterogenní a zahrnuje mozaiku nižších jednotek biochor. Bioregiony zaujímají rozlohu mezi 100 až téměř km 2 (Plzeňský bioregion plošně nejvýznamnější v Česku). Nejzachovalejšími bioregiony Plzeňského kraje jsou Šumavský a Českoleský. Nižšími jednotkami biogeografického členění jsou biochory. Tabulka č. 21 uvádí přehled jednotlivých bioregionů zasahujících do Plzeňského kraje a jejich výměru na území kraje. Bioregiony a hranice biochor jsou zobrazeny v grafické příloze č /1. Tabulka č. 21 Bioregiony v Plzeňském kraji Označení a název bioregionu Plocha na území kraje (ha) 1.16 Rakovnicko-žlutický 28967, Křivoklátský 46332, a Tachovský 67570, b Tachovský 2201, Plzeňský , Blatenský 27147, Branžovský 28880, Plánický 56058, Sušický 34775, Brdský 26258, Hornoslavkovský 11659, Českoleský 71154, Šumavský 65258,13 Ochrana přírody Velkoplošná zvláště chráněná území Národní park NP Šumava byl zřízen nařízením vlády ČR č. 63/1991 ze dne a představuje plošně nejvýznamnější lokalitu ochrany přírody a krajiny v Česku. 36

49 NP Šumava se v Plzeňském kraji rozkládá na území ORP Klatovy a Sušice. Celková výměra NP je ha, přičemž na území Plzeňského kraje se nachází ha, tj. 4,56 % rozlohy kraje. Existence národního parku má mezinárodní význam a spolu s navazujícím Národním parkem Bavorský les (Bayerischer Wald) ve Spolkové republice Německo, spolkové zemi Bavorsko (Bayern) tvoří významný prvek ekologické stability území evropského významu. Předmětem ochrany v území jsou typické ekosystémy ve všech svých složkách a proces jejich přirozeného vývoje. Hospodaření v NP je definováno podle územní příslušnosti zón ochrany. Rozloha I. zón NP dosahuje na území kraje 4 792,87 ha, II. zón NP ,33 ha a III. zón NP potom 1 300,87 ha. Biosférické rezervace MaB UNESCO Na území Plzeňského kraje zasahují dvě z celkem šesti biosférických rezervací MaB UNESCO a IUCN v České republice. Již od roku 1978 je biosférickou rezervací Křivoklátsko a od roku 1990 je biosférickou rezervací Šumava. Chráněné krajinné oblasti Na území kraje zasahují celkem 4 CHKO: - CHKO Český les (správní obvody ORP Tachov a Domažlice); - CHKO Šumava (ORP Klatovy a Sušice); - CHKO Křivoklátsko (ORP Rokycany a Kralovice); - CHKO Slavkovský les (ORP Tachov). Celková rozloha CHKO v Plzeňském kraji představuje 11,09 % plochy jeho území. Chráněné krajinné oblasti jsou vyhlášeny nařízením vlády ČR. Jsou definovány jejich poslání a bližší ochranné podmínky. Hospodaření v CHKO je rovněž definováno podle územní příslušnosti zón ochrany. Režim využívání krajiny a hospodaření v území se odvíjí od příslušnosti do zón odstupňované ochrany přírody a krajiny. I. zóny CHKO se rozkládají na 6 280,27 ha území kraje, II. zóny CHKO na ,57 ha, III. zóny na ploše ,1 ha a IV. zóny potom na ploše 1 897,44 ha. Velkoplošná chráněná území jsou zakreslena v grafické příloze č /2. a dále ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Jejich souhrnný přehled obsahuje tabulková příloha č. 3. Maloplošná zvláště chráněná území 35 Národní přírodní rezervace Na území Plzeňského kraje je vyhlášeno 6 národních přírodních rezervací. Mezi nejznámější patří Černé a Čertovo jezero na Šumavě. Národní přírodní rezervace na území Plzeňského kraje mají celkovou výměru 782 ha, což je 0,1 % výměry Plzeňského kraje. Průměr ČR je 0,35 %. Přírodní rezervace Přírodních rezervací je v Plzeňském kraji celkem 89. Jejich výměra na území Plzeňského kraje je 3 138,22 ha. Přírodní rezervace tvoří celkem 0,42 % výměry Plzeňského kraje (průměr ČR je 0,51 %). Národní přírodní památka V Plzeňském kraji se nachází 5 národních přírodních památek. Patří mezi ně např. Americká zahrada v Chudenicích nebo Odlezelské jezero na Kralovicku. Národní přírodní památky tvoří celkem 0,03 % výměry Plzeňského kraje a jejich rozloha je 227,26 ha. Průměr ČR činí 0,05 %. Přírodní památka Maloplošných chráněných území kategorie přírodní památka je v Plzeňském kraji 94. Jejich celková výměra je 6 902,80 ha, což je 0,91 % výměry kraje. Průměr ČR činí 0,32 %. Maloplošná chráněná území jsou zakreslena v grafické příloze č /2. a dále ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Souhrnný přehled maloplošných zvláště chráněných území obsahuje tabulková příloha č Údaje o počtech chráněných území, výměrách a podílech dle AOPK k dubnu

50 Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany NATURA 2000 NATURA 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Soustava NATURA 2000 se na území Plzeňského kraje skládá ze dvou typů lokalit z ptačích oblastí a z evropsky významných lokalit (EVL). Ptačí oblasti se nacházejí na území Plzeňského kraje dvě. Jde o rozsáhlá území Šumavy a Křivoklátska, která mají na území Plzeňského kraje rozlohu ,28 ha (6,74 % z výměry kraje; průměr ČR je 8,91 %). EVL představují většinou plošně menší lokality (výjimkou např. Šumava). V Plzeňském kraji se jich nachází celkem 63. Celková výměra EVL v kraji je ha, tj. 10,37 % z výměry Plzeňského kraje (průměr ČR je 9,96 %). Lokality soustavy NATURA 2000 jsou zakresleny ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Jejich přehled je uveden v tabulkové příloze č. 3. Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Na území Plzeňského kraje jsou dle Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů - přílohy č. 2 vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. chráněny na 11 lokalitách o celkové rozloze 103,55 ha tyto kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů: modrásek černoskvrnný (Maculinea arion), hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) a plavín štítnatý (Nymphoides peltata). Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů jsou zakresleny ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Jejich přehled obsahuje tabulková příloha č. 3. Ochrana krajiny Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je zákonem č. 114/1992 Sb. definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení ÚSES zajišťuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Územní systém ekologické stability je členěn do tří hierarchických úrovní. Pro účely ÚAP Plzeňského kraje jsou sledovány úrovně regionální a nadregionální. Řešený systém je v obou úrovních tvořen skladebnými prvky: - plochami biocenter; - trasami biokoridorů. Závazné vymezení ÚSES bylo stanoveno Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje (2008). Do této územně plánovací dokumentace byl ÚSES na nadregionální úrovni převzat z Územně technického podkladu Nadregionální a regionální ÚSES (1996). Zahrnuje 13 nadregionálních biocenter a 19 nadregionálních biokoridorů tvořených třiceti pěti osami (dle stanovištního typu). Na regionální úrovni byly skladebné části převzaty zejména z Generelu RÚSES Plzeňského kraje (2005) a dále generelů pro území národního parku a CHKO. V Plzeňském kraji je vymezeno 238 biocenter a 192 biokoridorů a k vymezení je určeno 6 regionálních biocenter a 23 regionálních biokoridorů. Tento závazný ÚSES na nadregionální a regionální úrovni je zobrazen v grafické příloze č /3. a dále ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Výhledové plochy biocenter regionálního ÚSES, které Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje vymezují na některých lokalitách těžby nerostů (současně využívané dobývací prostory určené pro následnou rekultivaci) a nově navrhované vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES, jsou zobrazeny ve výkresu č. 3 Výkres záměrů na provedení změn v území. Přehled skladebných částí vymezených v platné územně plánovací dokumentaci (limit využití území) obsahuje tabulková příloha č. 3 (Regionální biocentra, která jsou součástí ochranných zón os nadregionálních biokoridorů a nebyla v zásadách územního rozvoje ani v generelu označena, jsou očíslována kódem od 4000 výše). Přírodní parky Přírodní parky jsou zřizovány k ochraně přírodních, kulturních, historických a krajinných estetických hodnot, tedy rovněž k ochraně krajinného rázu. Příslušný orgán ochrany přírody stanovuje obecně závazným právním předpisem omezení využití území vedoucí k poškození stavu a předmětu ochrany 38

51 v rámci přírodního parku. Síť přírodních parků společně s CHKO a NP představuje hlavní a jedinečné krajinné typy Plzeňského kraje. Na území Plzeňského kraje je vyhlášeno 24 přírodních parků. Navržen je nový přírodní park Branžovský hvozd. Přírodní parky zaujímají svou rozlohou ,96 ha odpovídající 16,08 % výměry kraje. Přírodní parky jsou zakresleny v grafické příloze č /2. a též ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Jejich přehled je uveden v tabulkové příloze č. 3. Ochrana krajinného rázu Člověkem vnímaný obraz krajiny je tvořen krajinnou matricí, akcenty krajinné matrice, krajinnými ohraničeními a významnými krajinnými póly. V případě Plzeňského kraje jsou výraznými krajinnými ohraničeními právě pásma pohraničních pohoří. Rovněž fyzické ohraničení území kraje na jihovýchodě dotváří dojem celistvého prostoru (v podstatě kopírujícího hydrografickou síť). Za krajinné póly jsou považovány izolované dominanty reliéfu (např. suk Radyně v Plzeňské kotlině či vrch Přimda v oblasti Českého lesa). Akcenty krajinných matric výrazně ovlivňují, narušují a dotvářejí celistvost matric, v řešeném území je představují například hluboko zaříznutá údolí vodních toků, typická například pro sever Plzeňského kraje. Pro vnímání krajiny jsou velmi důležité reliéf, využití krajiny a její osídlení. Typologie krajiny podle reliéfu umožňuje členění na plošně převažující krajiny vrchovin Hercynika v převážné části Plzeňského kraje. Jižní a jihozápadní polohy kraje pokrývají krajiny výrazných svahů a horských hřebenů s fenoménem zarovnaných etchplenů krajiny vysoko položených plošin Šumavy (Modravských a Kochánovských plání). Krajiny zaříznutých údolí jsou typické pro horní úseky horských toků Vydry, Křemelné, Otavy a Losenice v oblasti Šumavy a dále pak středního toku Mže, Berounky a Střely v severní části kraje. V Plzeňském kraji jsou rovněž zastoupeny krajiny izolovaných kuželů a kup sopečného původu především v oblasti Stříbrska a Manětínska. V omezené míře jsou zastoupeny krajinné typy širokých říčních niv v povodí Úhlavy. Nadregionálním specifikem je potom zastoupení typu krajiny ledovcových karů v horských oblastech Šumavy. Typologii krajiny podle různých charakteristik a ukazatelů uvádí obrázky č Obrázek č. 5 Obraz krajiny - základní typologie krajiny (výřez) Dle MŽP, Typologie české krajiny. 39

52 Obrázek č. 6 Typologie krajiny dle reliéfu (výřez) Obr. č. 7 Typologie krajiny podle využití (výřez) 40

53 Obrázek č. 8 Typologie krajiny dle osídlení (výřez) Oblasti a místa krajinného rázu Na území Plzeňského kraje je vymezeno celkem 38 oblastí krajinného rázu charakterizovaných určitým jednotícím prvkem z hlediska krajinného rázu. Oblasti pokrývají celé řešené území. Kromě oblastí krajinného rázu jsou vymezena místa krajinného rázu, mezi něž jsou zařazeny krajinné veduty a krajinné dominanty. Místa a oblasti krajinného rázu jsou zakresleny v grafické příloze /4. a částečně také ve výkresu č. 1 Výkres hodnot území, kde jsou zobrazeny krajinné dominanty a veduty, hodnotné oblasti rybniční krajiny, krajiny hluboce zaříznutých údolí vodních toků a krajiny zalesněných kuželů a kup, které jsou vymezeny platnými Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje. Přehled oblastí krajinného rázu je uveden v tabulkové příloze č. 3. Koeficient ekologické stability KES Pro posuzování krajiny je běžně užívaným integrovaným ukazatelem jejího stavu koeficient ekologické stability (dále též KES ), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. Dle tohoto ukazatele lze krajinu klasifikovat: 1. Tvorba (krajinný typ A) (KES do 0,399) jedná se o území nestabilní, nadprůměrně využívaná s jasným porušením přírodních struktur. Jde o krajinu zcela přeměněnou člověkem. (KES 0,4 0,899) jedná se o území málo stabilní, intenzivně využívané kulturní krajiny s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. 2. Údržba (krajinný typ B) (KES 0,9 2,99) jedná se o území mírně stabilní, běžnou kulturní krajinu, v niž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. 3. Ochrana (krajinný typ C) (KES od 3,0) jedná se o území stabilní, technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. 41

54 Maximálních hodnot ukazatele KES je dosahováno na území obcí / katastrech s významným podílem přírodních prvků na výměře katastru, tedy ekologicky stabilních struktur s nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Jsou to například území obcí Modrava a Horská Kvilda v Národním parku Šumava či například obec Pec nebo Rybník v CHKO Český les. Naopak maximální narušení přírodních struktur vykazují většinou územně malé obce např. Štítov, Vochov, Výrov, Veselá. KES nutně nevypovídá o kvalitě životního prostředí na území obce. Vykazuje přítomnost ekologických funkcí a intenzitu technických zásahů do krajinných struktur a jejich funkčnosti. Z hlediska zachování přírodních struktur je důležitým hlediskem také stále narůstající fragmentace krajiny, a to především lineárními stavbami dopravní infrastruktury, které brání volné prostupnosti krajiny. Krajinné typy dle koeficientu ekologické stability pro jednotlivé obce Plzeňského kraje jsou zakresleny v grafické příloze 1.2.4/ Oblast: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Zemědělská půda v Plzeňském kraji zaujímá plochu km 2, tj. 50,2 % jeho rozlohy. To řadí kraj pod průměr ČR (53,6 %). Nižší podíl zemědělské půdy je důsledkem vyšší lesnatosti kraje (viz dále). Podíl orné půdy v Plzeňském kraji v roce 2011 činil 34,2 % rozlohy (o 0,2 % méně než v r. 2009), což je také pod průměrem ČR (38,0 %). Stupeň zornění byl tedy 68,0 %, tj. o 2,5 procentního bodu méně než je tomu za celou ČR (70,9 %). Naopak podíl trvalých travních porostů je v Plzeňském kraji se 14,3 % nadprůměrný (průměr ČR 12,5 %) a oproti r ještě stoupl. V období let kleslo procento zornění v kraji o 0,7 procentního bodu (dále jen p.b. ), tj. jen o málo méně než byl pokles v rámci republiky (1,1 p.b.). Uvedené údaje je možno považovat za pozitivní z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí. Vnitrokrajské rozdíly ve stupni zornění dokumentuje grafická příloha č /1.. Nejkvalitnější půdy, tj. I. a II. třídy ochrany půdy, tvoří v Plzeňském kraji 6,9 %, resp. 14,1 %. Největší podíl kvalitních půd je v údolních nivách řek a dále např. na Kralovicku či Rokycansku (viz grafická příloha č /2.). Často se jedná o velmi exponovaná území z hlediska urbanizace, kde dochází ke střetu rozvojových záměrů se zájmy ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF ). ZPF tvoří kromě zemědělské půdy (pozemků zemědělsky obhospodařovaných) také pozemky dočasně neobdělávané, a některé nezemědělské pozemky, jejichž využívání je spojeno se zemědělskou výrobou. ZPF je chráněn zákonem a cílem ochrany je zajistit šetrné zacházení s pozemky v zájmu ochrany kvantity a kvality ZPF. Ztížené podmínky pro zemědělství vyjadřuje zařazení území do tzv. méně příznivých oblastí (LFA), kterých se rozlišuje 8 typů. Celková rozloha méně příznivých oblastí v Plzeňském kraji je 77,5 % jeho rozlohy, z toho horské oblasti tvoří 14,1 %, ostatní méně příznivé oblasti 77,7 % a oblasti se specifickými omezeními 8,2 % 38. Jejich přesné vymezení je znázorněno v grafické příloze kartogramu č /3. Horské oblasti se kromě příhraničí nachází též v jihovýchodní a severozápadní části Plzeňského kraje. Oblasti se specifickými omezeními jsou soustředěny na Plzeňsku. Stejný kartogram dále obsahuje rozdělení katastrů podle stupně ohrožení půd vodní erozí, která je v Plzeňském kraji poměrně velkým nebezpečím z hlediska dlouhodobé ochrany kvality zemědělské půdy. Největší podíl mají půdy mírně ohrožené 32,1 % a půdy ohrožené 28,1 % katastrálních území. Větší podíl mají půdy silně ohrožené a nejohroženější vodní erozí v jižní části Plzeňského kraje. Z hlediska potenciálního ohrožení větrnou erozí lze půdy na území Plzeňského kraje celkově hodnotit jako neohrožené. Bez ohrožení je 94,5 % katastrálních území. Pro doplnění informací o podmínkách pro zemědělství v Plzeňském kraji obsahuje grafická příloha č /3. také vymezení tzv. zranitelných oblastí (zde ještě podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., aktuální vymezení obsahuje kartogram 1.2.2/4. a tabulková příloha č. 2). V Plzeňském kraji jsou trvale vymezovány nejrozsáhlejší zranitelné oblasti na Klatovsku, Domažlicku a Horažďovicku. 37 Podle dat ČSÚ. 38 Údaje dle Koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje. 42

55 Lesy Lesy zaujímaly k v Plzeňském kraji plochu km 2, tj. 39,7 % rozlohy kraje. Plzeňský kraj je tedy 4. nejlesnatější v ČR. Nejrozsáhlejší lesní komplexy pokrývají příhraniční pás hor tvořený Šumavou a Českým lesem. Na území kraje zasahují i další velké lesní celky chráněné jako CHKO (Křivoklátsko, Slavkovský les) nebo CHOPAV (Brdy). Ve vnitrozemí jsou rozsáhlejší lesní porosty na území okresů Plzeň-sever a Rokycany. Tomu odpovídá i podíl lesů na území obcí, jak ho znázorňuje grafická příloha č /4.. Na území Plzeňského kraje se nachází 10 přírodních lesních oblastí (PLO či LHO). Největší část kraje patří do PLO 6 Západočeská pahorkatina. V kraji leží i větší část PLO 11 Český les. Ostatní PLO zasahují jen do okrajových částí Plzeňského kraje (grafická příloha č /5.). Stejný kartogram dokládá také stupeň přirozenosti lesních porostů. Hodnoceno tímto ukazatelem větší rozlohy porostů s přirozenou skladbou dřevin se nachází na Šumavě, části Českého lesa, severním Plzeňsku, ale také území západně od Plzně nebo v jižní části okresu Tachov. Naopak nejvíce pozměněné proti původní skladbě jsou lesy na velké rozloze ve východní části Plzeňského kraje nebo na severu okresu Tachov Území kraje z hlediska podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území Oblast: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Doprava V Plzeňském kraji má pro veřejnou dopravu význam jen silniční a železniční doprava. V kraji se sice nachází několik letišť, jejich význam pro přepravu osob i zboží je však zanedbatelný. Na Plzeňsku se předpokládá umístění veřejného logistického centra, a to v lokalitě rozvojové zóny u letiště Líně. Na území Plzeňského kraje se k nacházelo 710 km železničních tratí, 109,2 km dálnic, 418,8 km silnic I. třídy, 1 502,0 km silnic II. třídy a 3 095,8 km silnic III. třídy. Celkově se kraj na silniční a dálniční síti ČR podílí 9,2 %. Vyšší podíl má na dálnicích (14,5 %) a také na silnicích II. třídy (10,3 %), které jsou ve vlastnictví kraje a jsou na modernizaci a údržbu náročnější než silnice III. třídy. Stavebně technický stav relativně husté silniční sítě z velké části nevyhovuje platným normám a stav povrchu komunikací je u většiny silnic II. a III. třídy zařazen do kategorií nevyhovující a havarijní. Na území kraje není žádná rychlostní silnice. Nadřazená silniční i železniční síť v kraji má výrazné radiální uspořádání s centrem v Plzni a zajišťuje především propojení centra kraje s okrajovými částmi. Nadřazenou silniční síť spolu s dálnicí D5 tvoří silnice I/20 České Budějovice Nepomuk Plzeň Karlovy Vary, I/26 Česká Kubice Plzeň a I/27 Železná Ruda Klatovy Plzeň Kralovice Žatec. V současnosti je v nejlepším stavu z hlediska dopravních parametrů úsek I/20 na tahu Plzeň hranice kraje ve směru na Karlovy Vary. Systematické přeložky a úpravy v minulých letech proběhly i na silnici I/21 (Brod nad Tichou, Planá, Kočov 1. stavba), I/26 (Folmava, Česká Kubice, Újezd Draženov, Meclov Horšovský Týn), I/27 (obchvat Třemošná) a některé další. I tak zůstávají na území kraje nadále na silnicích I. třídy řady dopravních závad, např. průjezdů přes obce. Z tangenciálních propojení je nejvýznamnější příhraniční tangenta, kterou na silniční síti tvoří silnice I/21 a I/22, v podhůří Českého lesa však jen silnice II. třídy. Pásma rozsáhlých chráněných území Šumavy a Českého lesa pak představují do jisté míry územní bariéru pro další zlepšování dopravní prostupnosti hranic se sousední SRN a propojení na tyto tangenty. Na dopravu v Plzeňském kraji mělo značný dopad dokončení dálnice D5 a navazující dálnice A6 v SRN, které ještě zvýšilo význam území kraje pro tranzitní dopravu mezi východem a západem Evropy. Zprovoznění dálničního obchvatu kolem Plzně snížilo tranzitní dopravu v Plzni, ovlivnilo však přepravní proudy v blízkosti krajského města. Především se zvýšilo zatížení nejfrekventovanějších navazujících silnic I. třídy v okolí Plzně. Z grafické přílohy č /1. je patrné, že v roce 2010 dosahovaly stejně jako v roce 2005 nejvyšší intenzity dopravy (nad vozidel/den) jen úsek dálnice D5 z Plzně ve směru na Prahu a nejfrekventovanější úseky v Plzni. Intenzita až vozidel/den byla zjištěna na D5 v úseku Plzeň Stříbro (v r až k Boru), na přivaděči z D5 od Ejpovic do Plzně, dále na silnici I/27 mezi D5 a Přešticemi a některých komunikacích v Plzni. Intenzitu vozidel/den vykazuje 43

56 zbytek dálnice D5 a většina silniční sítě I. třídy, méně zatížené jsou jen silnice I/19, I/27 z Klatov na Železnou Rudu, některé úseky I/22 a úseky silnic I. třídy při hranicích se sousedními kraji a SRN.. Z uvedeného vyplývá, že dopravní problémy Plzně se týkají dopravní sítě kraje jako celku. Pro zlepšení situace byla zahájena výstavba západního obchvatu, která navazuje na modernizovaný úsek silnice I/27, a připravuje se také dostavba průtahu silnice I/20. Problematické je i zajištění kapacit pro dopravu v klidu, což se týká i dalších měst a případně též území při hlavních dopravních tazích. Grafická příloha č /2., která dokládá vývoj dopravního zatížení silnic v Plzeňském kraji mezi roky 2005 a 2010, ukazuje na dálnici D5 nárůst intenzity dopravy do 50 % v blízkosti Plzně, ve vzdálenějších úsecích spíš mírný pokles. V celokrajském měřítku převažovaly ze sledovaných úseků ty s nárůstem nebo poklesem 0 50 %. Delší úseky s nárůstem o více než 50 % se objevily např. na silnici I/20 od křižovatky s II/188 ke hranici s Jihočeským krajem, na silnicích II. třídy pak u II/186 Plánice - Defurovy Lažany, II/204 Úněšov - Loza, II/197 Bělá nad Radbuzou hraniční přechod Železná. Naopak pokles o více než 50 % v daném období zaznamenaly kromě silnice II/199 v úseku Tachov - hraniční přechod Pavlův Studenec většinou jen krátké úseky komunikací převážně III. třídy. Železniční doprava si uchovala funkci páteře veřejné dopravy. V souvislosti s udržením její konkurenceschopnosti se rozšiřuje regionální taktová doprava navazující na celostátní taktovou dopravu. To vyžaduje modernizaci tratí, neboť stále převažují jednokolejné trati s nedostatečným vybavením (zabezpečovací systémy, odbavení cestujících apod.). Nejvýznamnějším prvkem železniční sítě v Plzeňském kraji je vedení tzv. III. tranzitního železničního koridoru, spojujícího Německo s ČR a dále se Slovenskem a Polskem. Na území Plzeňského kraje je realizován železniční tratí č. 170 Praha Plzeň Cheb, jejíž délka na území kraje činí zhruba 115 km. V souvislosti s mezinárodním významem této tratě zde probíhá zásadní modernizace. Na území Plzeňského kraje byla dokončena modernizace trati západně od Plzně a východně od Rokycan, v součanosti probíhá optimalizace průjezdu železničním uzlem Plzeň a v přípravě je modernizace úseku Rokycany Plzeň s plánem na vybudování nejdelšího tunelu v České republice, který by výrazně zkrátil cestovní dobu mezi těmito dvěma městy. Zásadního zkrácení jízdních dob mezi Plzní a Prahou bude možno dosáhnout až po realizaci úprav v úseku Beroun Praha, který nevyhovuje především z kapacitních důvodů v souvislosti s vysokou intenzitou příměstské dopravy. Další celostátní tratě, které se sbíhají koncentricky do Plzně, jsou tratě č. 160 Plzeň Žatec, č. 180 Plzeň Domažlice Furth im Wald, č. 183 Plzeň Klatovy Železná Ruda, č. 190 Plzeň Horažďovice České Budějovice. Tangenciálním propojením v příhraničí na celostátní úrovni je jen trať č. 185 Horažďovice Klatovy Domažlice. Podobně jako v případě silnic jsou v podhůří Českého lesa zastoupeny také jen regionální tratě. Plzeňský kraj patří ke krajům s nejmenším počtem přepravených cestujících v rámci kraje veřejnou dopravou na obyvatele (35,8-11. místo mezi kraji), když v letech zaznamenal ze všech krajů největší pokles tohoto ukazatele. Svou roli v tomto vývoji hraje i vysoký stupeň automobilizace. Podle počtu osobních automobilů na 1000 obyvatel (472) v roce 2010 patřilo Plzeňskému kraji 2. místo za Prahou 39. V době rostoucího počtu automobilů je jedním ze způsobů udržení konkurenceschopnosti veřejné osobní dopravy rozvoj dopravních systémů, které integrují železniční, autobusovou i městskou hromadnou dopravu. Od roku 2002 funguje na území Plzeňského kraje Integrovaná doprava Plzeňska (IDP). V tomto systému fungoval dlouhodobě do roku 2012 princip 2 zón vnitřní (P) pro město Plzeň a okolní obce obsluhované městskou hromadou dopravou a dále zóny vnější (Z) integrující vzdálenější centra se stále silným vztahem k Plzni (Dobřany, Nýřany, Horní Bříza a další). Od dubna 2012 bylo provedeno masivní rozšíření IDP do dalších obcí a v současné době je jich integrováno celkem 194. Nově se systém IDP skládá z 25 zón, přičemž původní zóna vnitřní (P) se transformovala do zóny 001 Plzeň a bylo vymezeno 24 zón vnějších. Zóny mají vždy své vlastní centrum, nefungují tedy na principu vzdálenosti od 1 centra jako např. systém pražské integrované dopravy. Problémem zůstává neúčast určitých linek veřejné dopravy na intergrovaném systému. Při pohledu na silniční dopravní síť v Plzeňském kraji z hlediska dostupnosti center (grafická příloha č /3.) je nápadná poloha Sušice a Tachova, které mají více než obyvatel, avšak leží poměrně daleko od silnic I. třídy. To lze považovat za vážný problém jejich dostupnosti pro ně i jejich spádové území, i když Tachov se nachází poměrně blízko dálnice D5. Horší dostupnost omezuje také rozvojové možnosti těchto center. Dopravní dostupnost ostatních center odpovídá jejich významu v sídelní struktuře. 39 Strategie rozvoje Plzeňského kraje

57 Dostupnost sídel, resp. obcí, lze hodnotit ryze z dopravního hlediska jako vzdálenost od silnic vyšších tříd a železnice. Pro účely vyhodnocování podmínek rozvoje území je však také vhodné hodnotit dostupnost center z jednotlivých obcí. To kromě dopravní sítě závisí na poloze a významu center, tj. také na tom, jaké funkce je schopné centrum plnit (pracovní místa, vzdělávání, sociální služby apod.). Jedním z projevů špatné dostupnosti center je ztráta nebo ohrožení obytné funkce malých sídel, která mezi roky 1991 a 2001 postihla především předhůří Šumavy a v menší míře i Český les, vč. předhůří, severovýchodní část okresu Tachov a západní a severní část okresu Plzeň-sever 40. Ztráta či omezení obytné funkce v těchto oblastech jsou často doprovázeny posílením rekreační funkce těchto sídel. S využitím územních rozdílů dalších sociálně-ekonomických charakteristik (vyjížďka za prací, vyjížďka za vzděláním apod.) a s přihlédnutím k dopravní dostupnosti lze vymezit tyto oblasti s omezenou dostupností center: - Radnicko a obce kolem Berounky na pomezí okresů Plzeň-sever a Rokycany; - Manětínsko a Bezdružicko; - pomezí okresů Domažlice a Tachov (Sedmihoří); - pomezí okresů Domažlice, Klatovy a Plzeň-jih (Kolověčsko, Chudenicko, Merklínsko); - východní pomezí okresů Klatovy a Plzeň-jih (Plánicko, Horažďovicko, Nepomucko); - Šumava a předhůří Šumavy. Tyto oblasti se do značné míry shodují s venkovskými prostory vymezenými Generelem venkovského osídlení Plzeňského kraje (viz další podkapitola). Technická infrastruktura Zásobování obyvatel Plzeňského kraje pitnou vodou není vážnějším problémem, i když podíl obyvatel zásobených z veřejného vodovodu je v porovnání s ostatními kraji ČR dlouhodobě stále nejnižší k v Plzeňském kraji 82,6 % oproti 93,4 % v celé ČR (viz tabulka č. 22). Nedostatky v zásobování pitnou vodou mají především menší obce. K zásobování většiny obcí jsou využívány podzemní vody, největší podíl na spotřebě však mají vody povrchové, neboť tento způsob dominuje v krajském městě Plzeň. Plzeň řeší problémy s kapacitou vodojemů a sítí i s náhradním zdrojem pitné vody. Naopak v oblasti čištění odpadních vod je postavení Plzeňského kraje ve srovnání s ostatními kraji z hlediska podílu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci lepší (viz tabulka č. 22). V evropském kontextu situace však již není tak příznivá jako v kontextu ČR, a to s ohledem na povinnost splnění ustanovení vodního zákona po implementaci směrnice Rady EU o čištění městských odpadních vod. Území Tabulka č Vodohospodářská infrastruktura v roce zásobovaných vodou z vodovodu Podíl obyvatel (%) bydlících v domech napojených na kanalizaci Česká republika 93,4 82,6 Hl. město Praha 100,0 100,0 Středočeský 84,5 68,9 Jihočeský 90,5 86,2 Plzeňský 83,7 78,7 Karlovarský 99,7 93,3 Ústecký 96,3 82,5 Liberecký 88,9 68,9 Královéhradecký 92,3 75,3 Pardubický 96,6 72,1 Vysočina 94,6 85,2 40 Regionální plán Plzeňského kraje, část Doprava. 41 Dle údajů OŽP KÚPK. 45

58 Území Tabulka č Vodohospodářská infrastruktura v roce zásobovaných vodou z vodovodu Podíl obyvatel (%) bydlících v domech napojených na kanalizaci Jihomoravský 95,0 87,7 Olomoucký 89,9 78,4 Zlínský 92,1 90,0 Moravskoslezský 99,9 82,2 Ke splnění směrnice bylo realizováno několik integrovaných projektů čištění komunálních odpadních vod. V Plzeňském kraji je evidováno celkem 40 aglomerací s a více ekvivalentními obyvateli (EO). K stanovenému datu , bylo úspěšně vyřešeno celkem 28 aglomerací s cca EO, které deklarují napojení minimálně 85 % EO na kanalizaci, u 4 aglomerací je v budoucnu počítáno s rozšířením ČOV (Plzeň, Přeštice, Nepomuk, Chodová Planá). Ve stanoveném termínu nebylo vyřešeno 12 aglomerací s cca EO (patří mezi ně 3 aglomerace nad EO - Domažlice, Stříbro a Tachov) a ani k nebyla žádná z nich dořešena. Z výše uvedených a dalších dostupných informací vyplývá, že v termínu se podařilo na území kraje zajistit realizaci řešení pro 70 % všech aglomerací, ve kterých je doloženo cca 90 % všech EO žijících a působících v aglomeracích nad EO na území Plzeňského kraje. V nedořešených aglomeracích žije nebo působí jen 10 % EO 42. Regionální rozdíly ve vybavenosti vodohospodářskou infrastrukturou na základě výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 dokládá grafická příloha č /4. Podle podílu bytů napojených na kanalizaci byla lépe vybavena větší sídla a také obce na území okresů Tachov a Domažlice. Z hlediska zásobování energií nejsou na území Plzeňského kraje zásadní problémy. Hlavní kapacity výroby energií jsou soustředěny v zařízeních na tuhá paliva. Rozvody energie jsou na vyhovující úrovni. Stav a rozvojové záměry vedení elektrické energie 110 kv a vyšší vystihuje grafická příloha č /5.. Alternativní zdroje energie mají stále malý podíl na celkové produkci energetických zdrojů v kraji, i když potenciál vodních toků je již z větší části využíván a velký nárůst zaznamenaly realizace výstavby fotovoltaických elektráren (FVE) před změnou podmínek podpory v roce V současnosti jsou však perspektivní již jiné alternativní zdroje, např. biomasa. V Plzeňském kraji je nyní 48 bioplynových stanic s typickou kapacitou cca tis. tun biomasy a výkonem kw 43. Velké rezervy jsou v úsporách energií při transportu a především při spotřebě, tj. snižování energetické náročnosti objektů a technologií. Plynofikace sídel zřejmě dosáhla s ohledem na vývoj cen stabilizovaného stavu, když jsou plynofikována všechna větší sídla i většina menších obcí. Stav zásobování plynem v roce 2001 podle výsledků censů SLDB 2001 dokumentuje grafická příloha č /6.. Již v té době byl největší podíl obyvatel napojených na plyn v obcích podél hlavních dopravních tahů, kde leží větší sídla. Ve venkovských oblastech postupovala plynofikace pomaleji Oblast: Sociodemografické podmínky Populační vývoj V letech vykazoval Plzeňský kraj jako celek nepříznivý populační vývoj. Počet obyvatel kraje se snížil mezi censy v letech 1991 a 2001 o obyvatel, tedy o 1,36 %. To byl 2. největší pokles mezi kraji ČR po Praze. Hlavní příčinou tohoto neuspokojivého vývoje byl v prvé řadě pokles přirozenou měnou, tj. menší počet narozených než zemřelých, způsobený prudkým poklesem porodnosti v 90. letech. Naopak migrace představovala v 90. letech stabilní a kladnou složku pohybu obyvatel. Na úrovni obcí dokládá vnitrokrajské rozdíly v populačním vývoji mezi roky 1991 a 2001 podle výsledků SLDB grafická příloha č /1.. Přírůstek počtu obyvatel zaznamenala jen menší část obcí. 42 Strategie rozvoje Plzeňského kraje Strategie rozvoje Plzeňského kraje

59 na 1000 obyvatel [ ] Bylo to především v oblastech s příznivou věkovou strukturou, tj. území znovu osídlené po 2. světové válce, a dále některé obce kolem Plzně. V prvním případě byl příčinou příznivého populačního vývoje relativně vyšší počet narozených, a tedy přírůstek obyvatel přirozenou měnou. Ve druhém případě je pozitivní vývoj důsledkem migračního přírůstku v zázemí Plzně jako důsledek suburbanizačních procesů. Výrazněji rostl počet obyvatel také v některých menších centrech (Blovice, Kdyně, Nepomuk, Planá, Zbiroh). Období se naopak vyznačuje příznivým populačním vývojem Plzeňského kraje. Počet obyvatel kraje se podle údajů zvýšil z (k ) na obyvatel (k ), tj. o 4,0 %. Tím se Plzeňský kraj zařadil na 4. místo v ČR mezi kraji s největším přírůstkem a kompenzoval ztrátu z předchozího desetiletí. Tato radikální změna je důsledkem jednak změny trendu porodnosti, který vedl k růstu počtu narozených, a také zvyšování migračního přírůstku, především zahraniční migrace z ekonomických důvodů (viz obrázek č. 9) v letech 2007 a V roce 2009 byl však zaznamenán výrazný pokles migračního přírůstku, který se vrátil přibližně na úroveň r a tento pokles dále trvá i v roce V letech 2010 a 2011 tak byl zaznamenán pouze nepatrný celkový přírůstek obyvatelstva. Obrázek č. 9 - Vývoj pohybu obyvatel Plzeňského kraje v letech (vždy k ) Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek -5 Grafická příloha č /2. dokumentuje populační vývoj obcí Plzeňského kraje v letech (vždy k 1.1., tedy odpovídá předchozím údajům v textu). Populačně rostly zejména obce tvořící širší zázemí Plzně (25-30 km) i dalších větších měst (např. Tachov, Klatovy, Domažlice a Rokycany), některé příhraniční obce (malý počet obyv.), obce v pásu při dálnici D5 a dalších významných silničních tazích (I/26 a I/20 mezi Plzní a Nepomukem i ve směru na Karlovy Vary). Z uvedeného vyplývá, že do územní diferenciace přirozené měny a celého populačního vývoje se v uplynulém období promítala také věková struktura. Plzeňský kraj se podle indexu stáří (121,6), tj. počtu obyvatel starších 64 let na 100 obyvatel do 14 let podle výsledků SLDB v roce 2001, řadil na 2. místo (za Prahu) mezi kraji s nejvyšším indexem stáří. Podle dostupných údajů SLDB 2011 se index stáří nepatrně snížil, a to na hodnotu 116,7, což souvisí s výše popsaným příznivým populačním vývojem v kraji za poslední desetiletí (odpovídá 5. místu mezi kraji). Průměrný věk obyvatel kraje byl v roce ,2 roku, což je 3. nejvyšší průměrný věk v republice po Praze a Královéhradeckém kraji. Kraj lze podle věkové struktury poměrně zřetelně rozdělit na odlišná území (grafická příloha č /3.). Obce s vyšším indexem stáří se vyskytují spíše ve východní polovině kraje. Mladší populace dominuje v okrese Tachov a přilehlých částech okresu Domažlice a také při hranici se SRN. Nejvyšší index stáří (nad 125) mají některé obce v okrajových částech Plzeňského kraje (Sušicko, Horažďovicko, Nepomucko, Zbirožsko) i v tzv. vnitřních perifériích, tj. na pomezí okresů Plzeň-sever a Rokycany, Plzeň-jih a Klatovy. To je důsledkem malé atraktivity těchto obcí pro mladší populaci 47

60 z důvodu horší dostupnosti pracovních příležitostí i vybavenosti a služeb. Porovnáním věkové struktury v r a 2012 lze zjistit, že dochází k postupnému potírání výrazné odlišnosti severozápadní části kraje, kde v okrese Tachov přirozeným trendem postupně index stáří mírně narůstá. Markantní změnu prodělaly např. obce Kašperské Hory a Srní na Sušicku s původně mladší populací, kde nyní převažuje index stáří nad 125. Občanská vybavenost Rozmístění kapacit vybrané kulturní vybavenosti v Plzeňském kraji dokumentuje grafická příloha č / Některá ze šesti vybraných druhů vyšší kulturní vybavenosti se vyskytuje v 56 obcích. Menší hustota je v okresu Tachov a v přilehlých územích. Divadlo je ve 3 obcích. Stálé divadelní scény jsou v Plzni a v Klatovech. V současné době jsou v Plzni v provozu již dvě multikina. Stálá kina jsou v dalších 21 městech a obcích Plzeňského kraje. Také muzea a galerie různého zaměření a významu jsou evidovány ve 39 městech a obcích kraje, nejvýznamnější z nich jsou lokalizovány v Plzni. Podle dostupných údajů od roku 2006 ukončilo činnost 8 kin převážně v menších obcích. Jediná zoologická a botanická zahrada je umístěna v Plzni. Je nejnavštěvovanějším zařízením v Plzeňském kraji, které slouží k rekreaci a trávení volného času nejen obyvatelům Plzně, ale také dalším občanům Plzeňského kraje a České republiky V oblasti sociální péče byly v rámci Plzeňského kraje sledovány 4 typy zařízení (viz grafické přílohy č /5. a č /5-I.). Informace získané z evidence KÚPK za rok 2013 umožnily znázornit kapacity sociálních zařízení podle počtu lůžek s výjimkou domů s pečovatelskou službou, kde je uveden pouze počet zařízení. Některý ze sledovaných typů sociálních zařízení se nachází v 54 městech a obcích na území Plzeňského kraje. Sociální zařízení specializovaná např. na osoby se zdravotním postižením jsou početně méně zastoupena při relativně vyšší kapacitě lůžek, naopak domy s pečovatelskou službou je území kraje pokryto poměrně rovnoměrně. Nejpočetnější skupinou sociálních zařízení jsou domy s pečovatelskou službou, které se nachází v 41 obcích s celkovou kapacitou 7845 lůžek. Domovy pro seniory jsou v 15 obcích (1 812 lůžek), přičemž jejich nedostatek je zřejmý zejména v okresu Plzeň sever a na Stříbrsku. Domovy pro osoby se zdravotním postižením se nacházejí v 10 obcích (celkem 976 lůžek). Domovy se zvláštním určením se nacházejí pouze v Plzni, Tachově, Mirošově a v Letinech. Zařízení sociální péče doplňují centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, chráněná bydlení domy na půl cesty a další zařízení pro sociálně vyloučené osoby. Tato zařízení se nachází především v Plzni a okolí nebo jiných větších městech (nad obyvatel). Mezikrajské srovnání potenciální dostupnosti institucionální péče o seniory v roce 2006 uvádí tabulka č. 23. Plzeňský kraj měl po Praze druhý nejvyšší počet obyvatel ve věku 60, resp. 80, a více let na 1 místo v domovech pro seniory 45. Dostupnost péče o seniory tedy nelze v Plzeňském kraji považovat za uspokojivou a v souvislosti s předpokladem zvyšování podílu i počtu obyvatel v seniorském věku se může tlak na využití zařízení tohoto typu zvětšovat. Tabulka č Dostupnost péče v domovech pro seniory (DpS) v roce 2006 Kraj Kapacita DpS Počet obyvatel Počet osob / 1 místo v DpS Hl.m.Praha ,0 13,1 Středočeský ,3 7,1 Jihočeský ,3 6,5 Plzeňský ,7 8,4 Karlovarský ,9 4,9 Ústecký ,6 3,8 Liberecký ,6 7,9 Královehradecký ,9 6,4 Pardubický ,1 6,0 44 NIPOS Demografický portál: Dostupnost institucionální péče o seniory z regionálního pohledu. 48

61 Tabulka č Dostupnost péče v domovech pro seniory (DpS) v roce 2006 Kraj Kapacita DpS Počet obyvatel Počet osob / 1 místo v DpS Vysočina ,6 7,1 Jihomoravský ,1 7,2 Olomoucký ,2 5,6 Zlínský ,5 4,8 Moravskoslezský ,2 5,4 Česká republika ,7 6,6 Lůžková zdravotnická zařízení patří mezi vyšší občanské vybavení a tomu odpovídá také rozmístění a koncentrace jejich kapacit v kraji. Opět byla sledována lůžková zařízení podle počtu lůžek (grafická příloha č /6.). Nemocnice jsou převážně v bývalých okresních městech. Částečně byl obnoven provoz nemocnice v Plané. Bez nemocnice nebo jiného lůžkového zařízení zůstává jen okres Plzeňsever. Lůžkovou péči v kraji zajišťuje 11 nemocnic (3 545 lůžek) a dalších 6 lůžkových zařízení (2 195 lůžek). Na obyvatel připadá v přepočtu 6,2 lůžek v nemocnicích, tj. o 0,5 více než celorepublikový průměr. Dále na území kraje působí 6 odborných léčebných ústavů s lůžky a 155 lékáren 46. Kapacity léčeben dlouhodobě nemocných jsou omezené a v souvislosti s očekávaným demografickým vývojem lze předpokládat další růst potřeby tohoto typu zařízení. Psychiatrická léčebna v Dobřanech má výrazně nadregionální působnost. Úroveň obyvatel Plzeňského kraje z hlediska vzdělanosti je možno hodnotit jako mírně nadprůměrnou, přičemž vzdělanost populace se stejně jako v celé ČR postupně zvyšuje. Závažnější je však vývoj postavení Plzeňského kraje ve srovnání s ostatními kraji podle vzdělanosti v posledním desetiletí. Podle podílu vysokoškoláků klesl Plzeňský kraj (zatím podle předběžných výsledků SLDB 2011) mezi roky 2001 a 2011 ze 4. na 8. místo a o čtyři místa (z 5. na 9. místo) se propadl i podle tzv. indexu vzdělanosti, tj. trojnásobku podílu vysokoškolsky a jednonásobku středoškolsky vzdělaného (s maturitou) obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel nad 14 let. Z hlediska vnitrokrajské diferenciace vzdělanosti (grafická příloha č /7.) tvoří Plzeň jádro souvislé oblasti s vyšší hodnotou indexu vzdělanosti, která pokračuje severně podél silnice I/27 a východně na Prahu. Podobné hodnoty dosahuje také většina měst a větších obcí. Oblast s nižší úrovní vzdělanosti leží v severozápadní části kraje, tj. na Tachovsku a v přilehlých částech okresů Domažlice a Plzeňsever. Pokles počtu narozených z 90. let se v uplynulém období promítl na 1. stupni ZŠ a dotkl se především neúplných škol (jen 1. stupeň). V některých případech vedl až k zániku těchto škol, často malotřídních s malým počtem žáků, které jsou obvykle ve venkovských oblastech. V současné době se pokles počtu žáků přesunul na 2. stupeň. Také zde vedl až k zániku ZŠ, tentokrát však úplných s podobnými parametry. Následný nárůst počtu narozených v posledním desetiletí s sebou aktuálně přináší zvýšenou poptávku především po předškolních zařízeních. V letech zaniklo 8 ZŠ a v období dalších 12 neúplných a 8 úplných škol. Nejvíce z těchto 32 zaniklých ZŠ bylo v územním obvodu POÚ s rozšířenou působností Sušice (4), Horažďovice a Stod (po 3). V roce 2007 zanikly ZŠ v Chudenicích a v Pňovanech, které byly ještě v roce 2004 úplné 47. Mezi roky 2007 a 2009 zanikly celkem čtyři základní školy, z čehož dvě byly v ORP Tachov, jedna se nacházela v ORP Klatovy a další v ORP Kralovice. V roce 2011 došlo ke zrušení 1 základní školy v obci Hlohová v ORP Domažlice 48. Na základních školách se v posledních letech přesunul pokles počtu žáků způsobený snížením počtu narozených v 90. letech z 1. na 2. stupeň. Nebyly již tedy bezprostředně ohroženy malé neúplné školy, které přečkaly období poklesu žáků, ale problémy měly úplné školy s malým počtem žáků, které na venkově převažují. 46 Strategie rozvoje Plzeňského kraje Stabilita sítě základních škol v Plzeňském kraji. 48 Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Plzeňském kraji ve školním roce

62 Zánik základní školy může mít značný dopad na takto postiženou obec a její perspektivy, neboť podstatně snižuje její atraktivitu pro mladé stávající i potenciální obyvatele. Síť úplných ZŠ v Plzeňském kraji i s jejich spádovým územím dokumentuje grafická příloha 1.3.2/8. (rok 2008), počty žáků pro školní rok 2010/2011 pak příloha č /8-I.. Síť středních škol podle počtu studentů a oborové struktury dokládá grafická příloha 1.3.2/9. (rok 2008). Střední školy se nachází v 21 obcích Plzeňského kraje. Většinou se jedná o větší obce (nad 2000 obyvatel) s dobrou dostupností. Naprosto dominantní postavení má město Plzeň, kde studuje více než polovina (57 %) studentů. Plzeň vyniká také šíří oborové nabídky, proto sem směřuje zájem i ze širšího okolí. Omezená nabídka středních škol, ale i menší zájem o ně, se projevuje především v okresech Tachov, Plzeň-jih a především Plzeň-sever. Také na středních školách se již začal projevovat pokles počtu potenciálních uchazečů o studium z důvodu změn věkové struktury populace. V období se snížil počet osob, které nastoupily do 1. ročníků SŠ v Plzeňském kraji, o 24 %. Zároveň roste nabídka, neboť střední školy se snaží na rostoucí konkurenci reagovat nabídkou nových, atraktivních oborů. To vede k úbytku zájmu o obory s výučním listem a ve svém důsledku může ohrozit existenci škol více orientovaných právě na obory s výučním listem. Počet subjektů poskytujících střední vzdělání se tak v Plzeňském kraji snížil z 61 ve školním roce 2010/2011 na 55 ve školním roce 2012/2013. V oblasti terciárního vzdělávání je na území Plzeňského kraje hlavním subjektem Západočeská univerzita v Plzni, kde na osmi fakultách studuje přibližně 18 tisíc studentů. Většina z nich pochází z Plzeňského kraje. Dále se zde nachází Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, Česká zemědělská univerzita v Praze se střediskem vzdělávání v Klatovech a čtyři vyšší odborné školy. Dvě z nich jsou v Plzni a po jedné v Domažlicích a v Klatovech. V souvislosti s vyššími stupni vzdělání je důležitý pohyb za vzděláním ve věkové skupině let (dle SLDB 2001), jak ho ilustruje grafická příloha 1.3.2/10.. Velikost vzdělávacích kapacit středních škol je tentokrát reprezentována počtem žáků podle stupně dosaženého vzdělání. Vyšší podíl vyjížďky do škol v této věkové kategorii vykazují obce v blízkém okolí sídel středních škol. Z porovnání nabídky a poptávky (grafická příloha č /10.) vyplývá, že omezená nabídka v některých sídlech středních škol zaměřených na obory s výučním listem nebo nástavby, vede k vyšší vyjížďce i z těchto sídel, např. Horažďovice, Oselce, Planá, Starý Plzenec. To potvrzuje tezi o klesajícím zájmu o obory s výučním listem. Nutno ovšem připomenout, že výsledky zahrnují také vyjížďku na VŠ a jsou ovlivněny územními rozdíly v zájmu o studium. Osídlení Základní charakteristikou osídlení je jeho hustota vyjádřená jako počet obyvatel na km 2. Plzeňský kraj patří v ČR ke krajům s nejnižší hustotou osídlení. Díky nárůstu počtu obyvatel v posledním desetiletí se kraj jako celek podle tohoto ukazatele posunul ze 13. na 12. místo (76,0 obyv./km 2 je jen o málo více než polovina průměru ČR, tj. 134 obyv./km 2 ). Vnitrokrajskou diferenciaci hustoty osídlení, která odráží stupeň urbanizace území, ukazuje grafická příloha č /11.. Nejvyšší hustota osídlení je typická pro centra osídlení. Větší území s vyšší hustotou osídlení jsou v okolí Plzně a v tradičních urbanizovaných osách kolem silnic I/26 a I/27. Naopak nízká hustota osídlení indikuje venkovské oblasti Plzeňského kraje (Šumava, Tachovsko a s ním sousedící část okresu Domažlice, severozápad okresu Plzeň-sever, sever a východ okresu Rokycany, Nepomucko). Venkovské oblasti pokrývají naprostou většinu území kraje. Nejčastěji používané kritérium, tj. obce do 2 tisíc obyvatel, splňovalo 458 obcí z 501 (rok 2011). V nich na 82 % území kraje žilo 33 % jeho obyvatel při průměrné hustotě osídlení 31 osob na km 2. Nízká hustota osídlení přináší v těchto územích problémy s dostupností služeb i pracovních příležitostí 49. Venkovské oblasti s velkým podílem malých sídel dobře signalizuje index rozdrobenosti sídelní struktury. Plzeňský kraj jako celek má 6. nejvyšší index rozdrobenosti sídelní struktury (38,2). Tento výsledek je silně ovlivněn městem Plzeň, kde žije téměř 30 % obyvatel kraje (index = 2,8). Index silně závisí na územním vymezení. Hodnoty podle správních území obcí s rozšířenou působností (ORP) ilustruje grafická příloha č /12.. Nejvyšší hodnoty indexu rozdrobenosti sídelní struktury (tabulka č. 24) mají čtyři ORP při vnitrozemských hranicích Plzeňského kraje Nepomuk, Horažďovice, Kralovice, Blovice. Na opačném konci stojí ORP Plzeň a dále ORP se silnými bývalými okresními městy a většinou drobnými dalšími sídly Tachov a Klatovy. 49 Strategie rozvoje Plzeňského kraje

63 Tabulka č Index rozdrobenosti sídelní struktury k Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Index rozdrobenosti sídelní struktury Nepomuk 98,09 Horažďovice 74,52 Kralovice 74,28 Blovice 71,27 Stříbro 69,17 Domažlice 64,61 Přeštice 60,44 Sušice 55,3 Rokycany 53,23 Horšovský Týn 49,80 Nýřany 44,89 Stod 44,48 medián ČR 40,5 Klatovy 38,63 Tachov 38,22 Plzeň 2,79 IR = 3 x p1 + 2 x p2 + p3, kde p1 podíl obyvatel v obcích do 199 obyvatel včetně, p2 podíl obyvatel v obcích s 200 až 499 obyvateli včetně, p3 podíl obyvatel v obcích s 500 až 999 obyvateli včetně Historický vývoj sídlení struktury Současná sídelní struktura je výsledkem historického vývoje, který byl i na území Plzeňského kraje výrazně poznamenán událostmi souvisejícími s 2. světovou válkou, respektive pohybem obyvatel v Sudetech před a během války, odsunem většiny německého obyvatelstva a novým osidlováním příhraničí. Mezi roky 1930 a 1950 poklesl podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů počet obyvatel Plzeňského kraje o 25,5 %. Tyto výrazné populační změny zasáhly nejen příhraniční okresy, ale jak je patrné z obrázku č. 10, projevily se na úrovni okresů také na jižním a severním Plzeňsku a méně i v samotné Plzni, naopak se téměř nedotkly Rokycanska. Obrázek č Vývoj počtu obyvatel v letech podle okresů 50 Vlastní výpočet, zdroj dat ČSÚ, k

64 V příhraničí se poválečné změny netýkaly jen početního stavu obyvatel, ale ovlivnily i sídelní strukturu. Z důvodu ochrany státních hranic zde zanikly desítky sídel a u řady dodnes existujících obcí došlo k vysokému až drastickému poklesu počtu obyvatel (Nemanice 12x, Rybník 24x, Prášily 47x, Hamry 16x, Lesná 12x, Milíře 24x, Obora 20x, Olbramov 11x). Lze konstatovat, že v území těsně při státní hranici došlo k rozpadu sídelní struktury, neboť zde přestala fungovat centra až o několika tisících obyvatelích (viz tabulka č. 25), která se výrazně podílela na pracovních místech, nabídce služeb (školy, obchod a další) i vztazích směrem do Německa a do českého vnitrozemí. Tabulka č Obce s více než desetinásobným poklesem počtu obyvatel v letech Nemanice Rybník Prášily Hamry Horská Kvilda Lesná Milíře Obora Olbramov Jak dokládá grafická příloha č /13., k výraznějšímu poklesu počtu obyvatel (více než 4x) došlo na úrovni obcí i při vnitrozemské hranici kraje, a to zřejmě z důvodu ekonomických změn (koncentrace pracovních příležitostí) a horší dostupnosti center z těchto území (kapitola ). Zvláště patrné je to na severním Rokycansku a v přilehlé části okresu Plzeň-sever, na Manětínsku, Sušicku, Nepomucku a Blovicku. Pokles počtu obyvatel dokládá i porušení vývoje sídelní struktury v oblasti Podbrdska v souvislosti se zřízením Vojenského újezdu Brdy. Grafická příloha také dokumentuje dlouhodobý růst některých center, popř. jiných větších obcí, z důvodu rozvoje průmyslu. Někde tyto změny začaly na konci 19. století, jinde až po 2. světové válce. Nejmarkantnějším příkladem je z hlediska absolutních počtů samozřejmě Plzeň (31 tisíc v r. 1869, 174 tisíc v r. 1991), relativně nejvíce rostla Horní Bříza (328 v r. 1869, v r. 2001). Centra osídlení Určení jednotlivých dílčích a následných komplexních center sídelní struktury vychází z Metodického sdělení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů (březen 2013). V některých bodech musela být metodika upravena vzhledem k nedostupnosti příslušných podkladů. Centra typu I. správní obce V tomto případě došlo k vymezení centra I. kategorie s nejvyšším významem, podmínku splňuje město Plzeň. Na hierarchicky nižší úrovni (II) byly vymezeny 4 zbývající okresní města Domažlice, Klatovy, Rokycany a Tachov. Nižší význam byl přiřazen obcím s rozšířenou působností, které nesplňují podmínky pro zařazení do kategorie vyšší. Takových obcí se zde nachází 10 a dalších 20 obcí náleží do nejnižší sledované kategorie, kam spadají obce s pověřeným obecním úřadem. Z hlediska této kategorie je možné alternativně sledovat obce se stavebním úřadem, ale lepší průkaznost splňují tyto tzv. POÚ. Výpis správních center obsahuje obrázek č. 11 a jejich rozložení v Plzeňském kraji je znázorněno v grafické příloze č /14-I. 51 Historický lexikon obcí České republiky. 52

65 Obrázek č. 11 Význam jednotlivých obcí v sídelní struktuře na základě správního členění Sídelní struktura I - správní obce Sídelní struktura I - správní obce Obec Typ Význam Obec Typ Význam Plzeň KRAJ I Holýšov POÚ IV Domažlice OKRES II Kašperské Hory POÚ IV Klatovy OKRES II Kdyně POÚ IV Rokycany OKRES II Manětín POÚ IV Tachov OKRES II Město Touškov POÚ IV Blovice ORP III Nýrsko POÚ IV Horažďovice ORP III Planá POÚ IV Horšovský Týn ORP III Plánice POÚ IV Kralovice ORP III Plasy POÚ IV Nepomuk ORP III Poběžovice POÚ IV Nýřany ORP III Radnice POÚ IV Přeštice ORP III Spálené Poříčí POÚ IV Stod ORP III Staňkov POÚ IV Stříbro ORP III Starý Plzenec POÚ IV Sušice ORP III Třemošná POÚ IV Bezdružice POÚ IV Všeruby POÚ IV Bor POÚ IV Zbiroh POÚ IV Centra II. typu pracovní centra V rámci vymezování struktury pracovních center byly sledovány takové obce, kde existuje alespoň 1000 obsazených pracovních míst (SLDB 2001). Obec, která splňuje takovouto podmínku, se stává následně kandidátem pro zařazení mezi pracovní centrum, na území Plzeňského kraje splňuje podmínku počtu obsazených pracovních míst celkem 34 obcí (necelých 7% celkového počtu obcí). Na tyto kandidáty byla aplikována podmínka druhá, a to ta, že do obce musí směřovat největší podíl vyjíždějících za prací z alespoň jediné jiné obce (tzn. kandidát musí fungovat jako centrum pro alespoň část svého okolí). Na základě aplikace této podmínky došlo k redukci center na 19 obcí (necelá 4 %). K 19 nalezeným obcím byly následně hledány jejich tzv. funkční městské regiony. Tyto regiony jsou vymezovány na základě sledování podílů vyjížděk za prací do sledovaných pracovních center. Bylo využito již zpracovaných podkladů v rámci Atlasu sídelního systému České republiky, ve kterém došlo k vymezení pracovních center a jejich regionů na základě SLDB Zařazení center do jednotlivých kategorií dle významu bylo provedeno v souladu s metodikou. Jednotlivé rozsahy vymezených regionů jsou patrné z obrázku č. 12. Nejvyššího významu dosahuje pouze jediné centrum, město Plzeň, jehož funkční region zasahuje daleko za hranice okresu Plzeňměsto. Do druhé kategorie byly zařazeny Klatovy, rozsah jejich funkčního regionu až na malé výjimky kopíruje obvod jejich správního území jako obce s rozšířenou působností. Do třetí kategorie spadají zbývající bývalá okresní města Domažlice, Rokycany, Tachov a také Stříbro a Sušice. Nejmenšího významu dosáhlo dalších 11 center, jejichž význam měřený počtem a velikostí obsluhovaných obcí již značně osciluje, jak dokládají hodnoty v následující tabulce. 53

66 Obrázek č. 12 Význam jednotlivých obcí v sídelní struktuře na základě vymezení pracovních center Sídelní struktura II - pracovní centra Obec FMR 1 Podíl FMR 2 Podíl FMR 3 Podíl Význam Plzeň 79 15,8 874,6 11, ,3 I Klatovy 33 6,6 620,7 8, ,2 II Domažlice 23 4,6 232,8 3, ,5 III Rokycany 16 3,2 156,6 2, ,5 III Tachov 12 2,4 350,6 4, ,2 III Sušice 13 2,6 172,6 2, ,7 III Stříbro 20 4,0 345,8 4, ,6 III Přeštice 10 2,0 107,6 1, ,0 III Nýřany 3 0,6 44,2 0, ,5 IV Horažďovice 9 1,8 128,0 1, ,4 IV Kdyně 6 1,2 89,1 1, ,2 IV Nýrsko 3 0,6 108,8 1, ,1 IV Dobřany 1 0,2 35,3 0, ,1 IV Holýšov 6 1,2 50,2 0, ,0 IV Planá 2 0,4 72,3 1, ,0 IV Horšovský Týn 4 0,8 104,0 1, ,0 IV Bor 3 0,6 194,0 2, ,0 IV Nepomuk 10 2,0 68,5 0, ,9 IV Kralovice 8 1,6 83,5 1, ,8 IV Indexy FMR 1-3 značí rozsahy jednotlivých funkčních městských regionů dle počtu obcí, jejich celkové rozlohy v km 2 a jejich celkového počtu obyvatel. Podíly označují % podílu FMR na celkové velikosti Plzeňského kraje. Grafická příloha č /14-II. znázorňuje rozložení pracovních center v Plzeňském kraji. Centra III. typu obce s občanskou vybaveností Při vymezování obcí s přítomností sledované občanské vybavenosti došlo k částečnému odchýlení se od doporučené metodiky. Důvodem je především nedostupnost požadovaných údajů z veřejných databází a omezený prostor k jejich ověření alternativními cestami. Z těchto důvodů musely být určité ukazatele nahrazeny jinými s podobnou prokazatelnou hodnotou. Sledované ukazatele v rámci jednotlivých kategorií dle původní metodiky znázorňuje obrázek č. 13 a upravené ukazatele znázorňuje obrázek č

67 Obrázek č. 13 Metodické doporučení pro přiřazení významu centrům na základě splnění podmínky existence občanského vybavení Faktor / Význam I II III IV Školství vysoká škola, knihovna s odbornými publikacemi nejméně 3 střední školy střední škola úplná základní škola Zdravotnictví nemocnice s nejméně 5 lůžkovými odděleními nemocnice s nejméně 2 lůžkovými odděleními větší ambulantní zdravotnické zařízení vybaveno několika ordinacemi lékařů ordinace praktického lékaře a (alespoň část týdne) minimálně 2 odborných lékařů Kultura divadlo (se stálým repertoárem), koncertní sál divadlo, knihovna s odbornými publikacemi víceúčelový sál víceúčelový sál Maloobchod hypermarket s prodejní plochou nad m 2 (včetně případů, kdy je umístěn v příměstské obci) samostatný prodej cca 15 oborových druhů zboží samostatný prodej těchto oborových druhů zboží: textil, obuv, knihy, papír, drogerie, železářství, elektro, hračky samostatný prodej potravin a průmyslového zboží Obrázek č. 14 Upravená metodika pro stanovení center s občanskou vybaveností Faktor / Význam I II III IV vysoká škola, knihovna s nejméně 3 střední odbornými školy střední škola úplná základní škola Školství publikacemi Zdravotnictví Kultura Maloobchod nemocnice s nejméně 5 lůžkovými odděleními divadlo (se stálým repertoárem), koncertní sál hypermarket s prodejní plochou nad m 2 (včetně případů, kdy je umístěn v příměstské obci) nemocnice s nejméně 2 lůžkovými odděleními divadlo, knihovna s odbornými publikacemi samostatný prodej cca 15 oborových druhů zboží větší ambulantní zdravotnické zařízení vybaveno několika ordinacemi lékařů víceúčelový sál samostatný prodej těchto oborových druhů zboží: textil, obuv, knihy, papír, drogerie, železářství, elektro, hračky ordinace praktického lékaře a (alespoň část týdne) minimálně 2 odborných lékařů víceúčelový sál samostatný prodej potravin a průmyslového zboží Základním zdrojem dat je ČSÚ Místní a obecní statistika, dále výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Plzeňském kraji ve školním roce a vlastní průzkum. Důležitým faktorem, ovlivňujícím jak bude vypadat náš obraz rozmístění center v kraji, je návrh zohlednění jednotlivých faktorů (témat) pro celkové určení kategorie centra. Nejprve byli navrženi 55

68 kandidáti, což jsou obce, které splňují podmínku alespoň 2 z 3 faktorů, kterým byl přiřazen rovnocenný význam, tedy školství, zdravotnictví a kultura. Zastoupen není maloobchod, který nebyl sledován pro všechny kategorie významnosti, ale u vyšších center k němu bylo přihlédnuto (viz dále v textu). Z těchto kandidátů, kterých je na území Plzeňského kraje 89 (cca 18 %), byly vybrány ty obce, které splňují podmínku všech 3 faktorů, tím došlo k vyřazení 24 kandidátů a byl určen celkový počet center, kterých je 65 (necelých 13%). Následným krokem bylo zařazení center do kategorií. Každý faktor měl přiřazenu stejnou váhu, došlo tedy k zařazení na základě aritmetického průměru jednotlivých hodnot faktorů. Tuto odchylku od metodiky, která navrhuje pro zařazení do kategorie společnou přítomnost všech uvedených druhů a zařízení služeb lze zdůvodnit nemožností získání relevantních údajů, čímž by mohlo dojít k nepřípustné míře zkreslení. V rámci občanské vybavenosti poprvé nalézáme 2 obce splňující kritéria pro zařazení do center nejvyššího významu. Jde o krajské město Plzeň a město Klatovy, které má dostatečně kapacitní nemocnici, divadlo se stálým repertoárem a je zde pracoviště vysoké školy, z hlediska maloobchodu pak lze nalézt hypermarket i množství dalších prodejních ploch. Klatovy jsou tímto jednoznačně atraktivní pro dojížďku obyvatel jižní části Plzeňského kraje. Z grafické přílohy č /14-III. je patrné, že v okolí Klatov navíc nejsou žádná centra vyššího významu a hustota center obecně je zde nízká. Do druhé kategorie spadají 3 obce Domažlice, Sušice a Rokycany. Pro všechny tyto obce platí, že jsou zde alespoň 3 střední školy a je zde kapacitní nemocnice, horší výsledek ukazují ve faktoru kultura, přesto je možné je jednoznačně zařadit mezi II. kategorii významnosti, protože v oblasti maloobchodu splňují i podmínku pro kategorii I. Do III. kategorie spadá 20 zástupců, především se jedná o obce s rozšířenou působností nebo obce s pověřeným obecním úřadem, ale lze zde nalézt výjimky (Mirošov, Kaznějov a další), největším zástupcem je Tachov, naopak z hlediska počtu obyvatel je nejmenší obcí III. kategorie Manětín. Do nejnižší sledované kategorie center spadá ostatních 40 obcí, mezi nimiž lze nalézt výrazné rozdíly jak z hlediska velikosti, tak také v úrovni jednotlivých nabízených služeb. Největším kandidátem na centrum zůstává Železná Ruda, která nesplnila podmínku ve faktoru kultura. Centra a jejich hodnocení faktorů znázorňuje následující obrázek č. 15. Obrázek č. 15 Význam jednotlivých obcí v sídelní struktuře na základě posouzení občanské vybavenosti Sídelní struktura III - obce s občanským vybavením kategorie I - III Obec Š K Z Význam Obec Š K Z Význam Plzeň I Kdyně III Klatovy I Kralovice III Domažlice II Manětín III Rokycany II Mirošov III Sušice II Planá III Blovice III Spálené Poříčí III Bor III Starý Plzenec III Břasy III Stod III Horažďovice III Stříbro III Horní Bříza III Tachov III Horšovský Týn III Zbiroh III Hrádek III Zbůch III Kaznějov III Faktory jsou značeny následovně: Š = školství, K = kultura, Z = zdravotnictví. V tabulce jsou uvedeny pouze obce s významem I III. Z grafické přílohy č /14-III. lze vyčíst vysokou koncentraci nalezených center v Plzeňské aglomeraci a jejím nejbližším okolí. Tyto obce patrně nemají charakter pravého centra, ale spíše je zde vlivem značné suburbanizace v příměstském regionu poptávána občanská vybavenost. Naopak 56

69 nejnižší hustotu vykazují příhraniční oblasti Plzeňského kraje (Český les a Šumava) a další méně zalidněné oblasti. Výsledná centra sídelní struktury Na základě posouzení center všech sledovaných typů došlo k celkovému zařazení obcí do kategorie center sídelní struktury. Centrům byl přiřazen takový význam, kterému obec po průzkumu dílčích centralit kompletně nebo většinově odpovídá. Nejprve byla vymezena centra, u kterých lze celkovou centralitu nalézt bez problémů. Takovým případem jsou centra spadající do dvou nejvyšších kategorií. Centrum I. kategorie je na území Plzeňského kraje pouze jediné - město Plzeň, které prokázalo ve všech sledovaných centralitách nejvyšší význam. Centrum II. kategorie se vyskytuje třikrát, jde o 3 bývalá okresní města, Domažlice, Klatovy a Rokycany, jejich význam odpovídá většinově této kategorii, odlišnosti dílčích centralit lze vysledovat z obrázku č. 16. U center nižších kategorií (III a IV) byly vyjma center jednoznačně určených dle metodiky dále definováni pro každou kategorii tzv. kandidáti. Mezi kandidáty na danou kategorii patří ta obec, která by po splnění podmínky jedné dílčí centrality dosáhla této celkové kategorie. Ve všech případech se jedná o obce, které nesplňují definovanou podmínku pracovního centra. V tomto ohledu je opět nutné upozornit na možné změny v čase, které poměrně neaktuální zdroj informací (SLDB 2001) nemůže reflektovat. Tito kandidáti však nejsou ve výsledném kartogramu znázorněni. Do III. kategorie spadá 7 center, jedná se o obce s rozšířenou působností, v kategorii nebyly potvrzeny 2 obce tohoto správního významu, a to Blovice a Stod, které zůstaly pouze kandidáty a dále Nepomuk a Nýřany, které dosahují významu pouze IV. kategorie. Vyjma těchto dvou zmíněných spadá do nejnižší IV. kategorie dalších 6 obcí, z hlediska správního členění vždy obce s pověřeným obecním úřadem a nalezneme zde 14 kandidátů na tuto kategorii významnosti. Celkovou kategorizaci centrality znázorňuje grafická příloha č /14-IV. Obrázek č. 16 Celková kategorizace center sídelní struktury v Plzeňském kraji Sídelní struktura - celková kategorizace center Obec C1 C2 C3 Význam KFV Plzeň I I I I 201,24 Domažlice II III II II 16,52 Klatovy II II I II 28,19 Rokycany II III II II 16,50 Horažďovice III IV III III 5,80 Horšovský Týn III IV III III 4,90 Kralovice III IV III III 3,95 Přeštice III III IV III 6,41 Stříbro III III III III 9,68 Sušice III III II III 10,87 Tachov II III III III 13,95 Bor IV IV III IV 3,97 Dobřany IV IV IV IV 5,17 Holýšov IV IV IV IV 3,81 Kdyně IV IV III IV 4,54 Nepomuk III IV IV IV 3,58 Nýrsko IV IV IV IV 4,11 Nýřany III IV IV IV 6,50 Planá IV IV III IV 5,30 57

70 Dílčí centrality jsou značeny C 1, C 2 a C 3 pro správní obce, pracovní centra a obce s občanským vybavením. Celková kategorie je uvedena v položce význam. Hodnoty komplexní funkční velikosti obcí (KFV) vyplývají ze SLDB Při porovnání s ukazatelem komplexní funkční velikosti obcí (KFV), je možné tvrdit, že zařazení center do kategorií zhruba odpovídá jejich významu dle tohoto ukazatele. Z hlediska KFV mezi obcemi II. kategorie výrazně vyčnívají Klatovy, které i dle dílčích centralit vykazují nejlepší výsledek v této kategorii, na hranici mezi II. a III. kategorií se pohybuje Tachov. Větší rozdíly, ačkoliv stále zanedbatelné, jsou patrné v kategoriích nižšího významu, mezi námi vybraných 19 obcí by nespadal Nepomuk, naopak by zde byl Stod, lepšího umístění by dosáhly Nýřany, hůře by na tom byly Kralovice. Při porovnání výše uvedeného a dalších aspektů osídlení nezahrnutých do metodiky lze tvrdit následující: Ve srovnání s ostatními kraji ČR je Plzeňský kraj zřetelně monocentrický. Plzeň se vyvinula ve výrazně dominantní centrum (vyšší centrum významné) mezoregionálního významu. V kategorii středních a nižších center lze vždy jen jedno považovat za významné. Jsou to Klatovy jako střední centrum osídlení a Stříbro jako nižší centrum osídlení. Ostatní centra v těchto kategoriích mají výrazně nižší potenciál než obdobná centra v jiných krajích. Týká se to zejména bývalých okresních měst Domažlice a Tachov. Rokycany vzhledem k blízkosti k Plzni mají poměrně nízký regionální význam. Východní část Rokycanska již spáduje k Berounu, respektive již přímo k Praze. Rozložení center v území Plzeňského kraje je značně nevyrovnané. Významnější centrum chybí v severní části kraje. Poměrně dobré je rozložení center v příhraničním území (Planá, Tachov, Domažlice, Kdyně, Nýrsko, Železná Ruda, Sušice). Chybí zde Bělá nad Radbuzou, která před 2. světovou válkou měla téměř 7 tisíc obyvatel (dnes jen 1,8 tisíce). Dvě z těchto center - Tachov a Sušice však leží mimo hlavní dopravní trasy. Klatovy dominují jižní části kraje, středním centrem (ostatním) v tomto území je Sušice. Regionální význam center Nýřany a Dobřany je oslabován blízkostí Plzně. Ze středních center osídlení svému zařazení nejvíce odpovídají města Stříbro a Přeštice. Nejvýznamnější soustředění center je v koridoru Plzeň Domažlice. S výjimkou Domažlic se však jedná o centra lokální úrovně, jedině Horšovský Týn je možné považovat za nižší centrum ostatní. Toto město s významným historickým potenciálem již také leží ve větší vzdálenosti od Plzně. V koridorech směrem jihovýchodním (směr Nepomuk) a severním (směr Kralovice) nejsou střední centra zastoupena. Následující tabulka č. 26 uvádí hierarchii center Plzeňského kraje. Tabulka č Centra osídlení Plzeňského kraje Kategorie Obec Administrativní funkce B1 vyšší centrum významné Plzeň ORP C1 střední centrum významné Klatovy ORP Rokycany ORP C2 střední centrum ostatní Domažlice ORP Tachov ORP Sušice ORP D1 nižší centrum významné Stříbro ORP Nýřany ORP Přeštice ORP Horažďovice ORP D2 nižší centrum ostatní Planá POÚ Horšovský Týn ORP Dobřany POÚ Kdyně POÚ Nýrsko POÚ 58

71 Tabulka č Centra osídlení Plzeňského kraje Kategorie Obec Administrativní funkce E1 E2 lokální centrum významné lokální centrum ostatní Holýšov POÚ Třemošná POÚ Bor POÚ Starý Plzenec POÚ Kralovice ORP Stod ORP Blovice ORP Nepomuk ORP Horní Bříza - Hrádek u Rokycan - Železná Ruda - Staňkov POÚ Plasy POÚ Kaznějov - Zbiroh POÚ Rozvojové osy Plzeň leží na nadnárodních osách osídlení, které ji spojují přes Beroun s Prahou, přes Amberg s Norimberkem a přes Regensburg s Mnichovem. Nadnárodní osy by měly propojovat metropolitní regiony, nadregionální osy významné aglomerace, jejichž jádry jsou vyšší centra (orientačně nad 50 tis. obyv.). Ostatní osy propojují střední centra osídlení, resp. jsou jejich prostřednictvím realizovány přeshraniční vazby. Západovýchodní osa Norimberk Plzeň Praha (dálnice A6 D5) prochází na území Plzeňského kraje s výjimkou úseku Stříbro Plzeň Rokycany řídce osídleným územím bez významnějších center. V úseku Stříbro Amberg není tato osa podporována železnicí. Velice významná je osa Praha Plzeň Regensburg Mnichov, kde je sledován projekt Donau Moldau Bahn umožňující napojení Prahy na vysokorychlostní železniční koridor (ICE) Frankfurt/Strasbourg Stuttgart Mnichov Vídeň. V Regensburgu je též možná vazba na spojení ICE Norimberk Linec Pasov. Problémem tohoto koridoru je oddalovaná přestavba silnice I/26 na území ČR. Nadregionální význam má i osa Plzeň Klatovy Železná Ruda/B. Eisenstein Deggendorf umožňující další spojení na Dunajský koridor osídlení. Nadregionální význam mají osy umožňující propojení Plzně na Ústecký kraj (Chomutov Most) a na kraj Jihočeský (Písek České Budějovice). Další osou této kategorie, navazující v Boru, je osa Plzeň Bor Planá Mariánské Lázně Cheb s pokračováním na Hof a Plauen. Nadregionální význam může mít dále osa Domažlice Klatovy Horažďovice Strakonice ( České Budějovice). Přes Horažďovice a Strakonice je vedena hlavní železniční trať Plzeň České Budějovice. Tato osa je však na území Plzeňského kraje výrazně slabší, nesměřuje na vyšší centrum osídlení. Systém je doplněn osami ostatními s regionálním významem. Jedná se o spojení center osídlení mimo hlavní koridory, tj. Tachova s Planou a Borem a Sušice s Klatovy a Horažďovicemi. Dále lze do této kategorie zařadit regionální přeshraniční vazby Bělá n. Radbuzou Elein, Klenčí pod Čerchovem Waldmünchen, Kdyně Eschlkan a Nýrsko Neunkirchen b. Hl. Blut. Ve stejné kategorii je i spojení Sušice Kašperské Hory Vimperk. Rozvojové osy jsou stabilizované, potenciál sídel v jejich koridorech je však podprůměrný. Vzhledem k omezeným populačním zdrojům Plzeňského kraje i celé ČR nelze předpokládat významnější nárůsty počtu obyvatel. Žádoucí by byla výraznější hierarchizace center, která by umožnila v některých případech jejich posílení. Určitým řešením však může být i posílení spolupráce některých blízkých malých měst. Týká 59

72 se to např. dvojic Kralovice Kožlany, Plasy Kaznějov, Stod Chotěšov, Holýšov Staňkov, Blovice Spálené Poříčí, Radnice Břasy, Holoubkov Mýto. Spádová území center osídlení a některých dalších významných center podle pracovních vztahů ilustruje grafická příloha č /15. Zdrojem je studie Vyjížďka a dojížďka za prací na území Plzeňského kraje. Spádová území byla vymezena také s přihlédnutím ke spádu veřejného občanského vybavení (především škol) a administrativnímu členění, neboť odráží historické vztahy v území. Vztahy center a jejich území byly definovány na základě intenzity pracovních vztahů, které jsou v kartogramu též vyznačeny. Pracovní sílu velikostně vyšších center dokládají i tzv. funkční urbanizovaná území (FUA) 52. Každé FUA se vyznačuje existencí zvláště silných vazeb obyvatel na pracoviště v místním centru, na území kraje bylo vymezeno 7 těchto území. Jednotlivá funkční urbanizovaná území jsou zachycena v grafické příloze č /16. a vzhledem k jejich významu zejména pro ekonomický pilíř se jimi dále zabývá kapitola Oblast: Bydlení Struktura bytového fondu podle druhu domů v Plzeňském kraji se blíží průměru ČR. Při SLDB v roce 2001 byl podíl bytů v rodinných domech 46,1 %, což byl 6. nejnižší podíl v ČR (podle výsledků SLDB 2011 je tento podíl 46,6%). Na tento mírně nižší podíl rodinných domů na bytovém fondu měla vliv především Plzeň (viz tabulka č. 27). Také okres Tachov měl podíl bytů v rodinných domech mírně pod průměrem kraje. Na ostatním území byl výrazně vyšší. Tento ukazatel indikuje venkovský charakter zástavby, respektive naopak podíl větších sídel se zástavbou bytových domů. Tabulka č Trvale obydlené byty podle druhu domů v roce Okres Rodinné domy Bytové domy Ostatní objekty Celkem Podíl rodinných domů (%) Domažlice ,5 Klatovy ,7 Plzeň-město ,8 Plzeň-jih ,5 Plzeň-sever ,0 Rokycany ,3 Tachov ,7 Na úrovni obcí znázorňuje územní rozdíly grafická příloha č /1. Vysoký podíl bytů v rodinných domech (nad 90 %) mají POÚ převážně na Rokycansku a jižním Plzeňsku. Na Klatovsku a části Domažlicka je relativně více obcí s podílem rodinných domů nad 80 %. Komfort nového bydlení v rodinných domech měřený průměrnou kubaturou, zastavěnou nebo užitnou plochou se v posledním desetiletí v Plzeňském kraji i v ČR snižoval. Obytná plocha stagnovala a pokojovost bytů rostla. Tato snaha o větší efektivitu výstavby je zřejmě důsledkem rozvoje developerských projektů v segmentu výstavby rodinných domů. Parametry bytových domů se podstatně neměnily 54. Struktura bytového fondu v Plzeňském kraji z hlediska stáří také odpovídá průměru ČR. V roce 2001 bylo průměrné stáří trvale obydlených bytů v Plzeňském kraji 41,5 roku (Ø ČR 41,2 roku). Vnitrokrajské rozdíly na úrovni okresů dokládá obrázek č. 17. Nejstarší bytový fond mají okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever (oba 43,5 roku), nejmladší okres Tachov (38,2 roku). Kromě okresu Tachov byla většina bytového fondu v roce 2001 postavena do roku Plzeň (okres Plzeň-město) vyniká vysokým podílem bytů postavených v letech , kdy ve městě vrcholila panelová výstavba. 52 MMR Podle ČSÚ - Vybrané charakteristiky bydlení obyvatel za rok Kód: Strategie rozvoje Plzeňského kraje

73 Obrázek č Struktura bytového fondu podle období výstavby v roce 2001 Na úrovni obcí je z grafické přílohy č /2. patrné, že po 2. světové válce byla zahájena intenzivní bytová výstavba ve vybraných centrech a v některých obcích v příhraničí. V období pokračovala intenzivnější výstavba zejména v příhraničí (viz grafická příloha č /3.). Trendy bytové výstavby dokládají data ČSÚ o bytové výstavbě v letech Ve sledovaném období byl i přes značné výkyvy, tzv. intenzity bytové výstavby, v jednotlivých krajích patrný rostoucí trend. V rámci ČR stoupl v tomto období počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu z 1,63 na 4,03. V Plzeňském kraji to bylo z 1,39 na 3,42 s vrcholem v letech (3,70, 3,59 a 3,74). Podle průměrné hodnoty měl Plzeňský kraj v tomto období s intenzitou 3,00 čtvrtou nejintenzivnější bytovou výstavbu v ČR (Ø ČR 2,70). Následující rok 2008 byl z hlediska rozsahu dokončované bytové výstavby výjimečný (4,7). Okresy Plzeňského kraje se však podílely na tomto výsledku velmi různě (viz tabulka č. 28). Ve sledovaném období vykazují nadprůměrnou úroveň bytové výstavby okresy Domažlice, Plzeň-jih a Plzeň-sever, zatímco v Plzni byla průměrná intenzita bytové výstavby poloviční. V krajském městě je také nejzřetelnější rozvoj bytové výstavby v posledních letech, když do roku 2003 se stavělo výrazně méně než 2 byty na 1000 obyvatel. Následoval prudký růst na více než 4 v roce 2006, tj. hodnota, která je obecně považována za mezní pro obnovu bytového fondu. V posledních 2 letech dosahoval index nejvyšších hodnot u okresů Plzeň - město a Plzeň sever, meziročně došlo k poklesu zejména na Tachovsku a Plzni jihu, což může odrážet jednak naplněnost poptávky v předchozím období a také částečně dopady hospodářského útlumu. Tabulka č Intenzita bytové výstavby v letech Počet dokončených bytů na obyvatel středního stavu ročně Okres Domažlice 5,78 3,69 4,08 4,02 5,93 4,58 2,33 5,43 3,28 3,28 4,24 Klatovy 3,12 3,15 3,14 3,74 4,45 2,59 3,85 1,83 3,77 2,82 3,246 Plzeň-město 1,25 1,27 1,62 1,25 2,16 3,46 4,12 3,31 5,89 4,21 2,854 Plzeň-jih 5,21 5,16 5,06 5,90 4,62 4,45 4,69 3,49 4,11 2,71 4,54 Plzeň-sever 3,07 4,64 4,96 4,37 5,04 4,10 4,54 4,21 5,32 4,61 4,486 Rokycany 1,88 2,75 3,13 2,11 2,81 4,07 3,11 4,20 3,00 3,25 3,031 Tachov 3,95 3,41 4,12 2,53 2,39 2,25 2,07 2,30 5,09 2,97 3, ČSÚ a ČSÚ Analýza bytové výstavby v územích České republiky Kód:

74 Na úrovni obcí dokumentuje územní rozdíly v bytové výstavbě v Plzeňském kraji grafická příloha č /4 (aktuálně pro samotný rok 2011 pak č /4-I.). Vysokou průměrnou intenzitu bytové výstavby v letech dosahovaly obce tvořící prstenec kolem Plzně, vč. měst a větších obcí (Dobřany, Starý Plzenec, Vejprnice, Tlučná, Líně, Zbůch) s přerušením severním směrem (při silnici I/27). Porovnáním s údaji za poslední 2 roky lze zjistit další mírné rozšíření popsaného prstence, tj. do navazujících obcí dále od Plzně (i v uvedené oblasti při I/27), ale také obecně pokles intenzity výstavby při porovnání roků 2009 a 2011 (např. město Plzeň, při dálnici D5 v okresu Tachov, obce na Šumavě). V pohraničí zůstává poměrně vyšší intenzita v menších obcích na Domažlicku nebo Rokycansku, poklesá na Kdyňsku a také u většiny obcí na Šumavě, které vykazovaly v předchozím období vůbec největší průměrnou intenzitu bytové výstavby v Plzeňském kraji. Intenzivní bytová výstavba s sebou do nových území obvykle přináší požadavky na zajištění související občanské vybavenosti, ale také nárůst dopravního zatížení a nároky na technickou a další veřejnou infrastrukturu. Naopak v 36 obcích kraje nebyl v období dokončen ani jeden byt. Jedná se o malé obce do 500 obyvatel, některé z nich spolu sousedí. Porovnáním roků 2009 a 2011 je nyní zřejmý nárůst počtu těchto obcí. V oblasti bydlení má význam jako ukazatel i místně obvyklé nájemné, které je sestaveno na základě následujících faktorů: technický stav domu a bytu, technologie výstavby, poloha bytového domu a velikost bytu. Dle těchto šetřených faktorů bude sestavena mapa nájemného pro celou Českou republiku, která je v současnosti v rozpracování. Tabulka č. 29 uvádí výši místně obvyklého nájemného ve vybraných obcích Plzeňského kraje, u nichž jsou již MMR zveřejněny údaje. Podle této tabulky sice nelze komplexně hodnotit diferenciaci nájemného v celém Plzeňském kraji, přesto lze na základě uvedených dat definovat určité pravidelnosti. Nejvyšší míru místně obvykle nájemného vykazují větší města a obce, které leží na přímých dopravních tazích ve směru na krajské město Plzeň např. Přeštice, Klatovy, Nýřany, naopak např. Nýrsko a Kdyně vykazují nižší místně obvykle nájemné. Kromě charakteristik bytového fondu ukazuje výše místně obvyklého nájemného také nepřímo na určitou exkluzivitu jednotlivých sídel a koupěschopnost obyvatel. Tabulka č. 29: Místně obvyklé nájemné vybraných obcí k Obec obvyklé nájemné (Kč/m²) nájemné - standardní byt 57 (Kč/byt/měsíc) Plzeň (k.ú.) 94,10 100, Přeštice 78,30 90, Klatovy 75,60 83, Rokycany 69,10 76, Tachov 68,10 75, Nýřany 65,90 75, Planá 65,80 75, Dobřany 64,30 74, Domažlice 63,30 70, Horšovský Týn 60,30 73, Holýšov 60,00 73, Horažďovice 58,90 67, Blovice 58,50 71, Kdyně 52,30 60, Kralovice 52,10 63, Nýrsko 50,60 58, Dle MMR (zpracováno IRI) Mapa nájemného, Standardní byt o velikosti 65 m² (dle MMR, zpracováno IRI). 62

75 1.4. Území kraje z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj Oblast: Rekreace Potenciál kraje pro rekreaci a cestovní ruch Historické a kulturní památky spolu s relativně kvalitním životním prostředím vytvářejí hlavní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji. Silný lokalizační potenciál je koncentrovaný zejména v příhraničních oblastech regionu národní park a chráněné krajinné oblasti a dále potom zejména v jádru mezoregionu městě Plzni. Plzeňský kraj má dlouhodobě charakter nejen cílového, nýbrž i tranzitního území zejména díky přítomnosti dálnice D5 a III. železničního tranzitního koridoru Praha-Plzeň-SRN. Nevyužitý potenciál tedy spočívá ve významném množství tranzitující klientely. Cestovní ruch představuje v rámci sektorů ekonomiky důležité odvětví služeb. Váže celou řadu dalších ekonomických aktivit a napomáhá nejen ke stabilizaci populace regionu v jeho periferních oblastech, nýbrž i umožňuje zvyšování prestiže a zlepšovaní image regionu, důležité zejména při lokalizaci nejrůznějších průmyslových a obchodních aktivit, ale také v souvislosti s přímými zahraničními investicemi. Z pohledu členění území podle funkčně-prostorového využití a potenciálu pro cestovní ruch je pro Plzeňský kraj typická venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro rozvoj CR (40 % rozlohy kraje) a dále venkovská krajina s příznivými předpoklady (34 % rozlohy území kraje). Hodnotná je horská krajina, která tvoří 20 % rozlohy kraje (obrázek č. 18). Ve srovnání v rámci Česka se Plzeňský kraj řadí mezi průměr. Obrázek č. 18 Potenciál cestovního ruchu Plzeňského kraje Z Atlasu cestovního ruchu. 63

76 Mezi středisky cestovního ruchu (viz grafická příloha č /1.) dominuje město Plzeň, které je dle typologie středisek hodnoceno jako historické město národního významu. Na úrovni nadregionálního významu jsou to potom Klatovy a Sušice. Podobně pouze Konstantinovy Lázně představují jediné lázeňské středisko na území Plzeňského kraje. Významnými středisky horské zimní a letní rekreace jsou Železná Ruda, Kašperské Hory a Srní v oblasti Šumavy. Významnými středisky letní rekreace u vody jsou Hracholusky, Žihle, Volduchy, Babylon a Dlouhá Ves, pro vlastní město Plzeň takto slouží zejména Bolevecké rybníky. Regionalizace cestovního ruchu Pro účely statistických analýz a pro účely stanovování strategií dělí agentura Czech Tourism území Česka na 17 marketingových turistických regionů a 40 marketingových turistických oblastí. Na území Plzeňského kraje zasahují dva marketingové turistické regiony 1. Plzeňsko a Český les a 2. Šumava (viz grafická příloha č /2.), které se člení do těchto tří marketingových turistických oblastí (viz grafická příloha č /3.): 1. Plzeňsko - zahrnující Plzeňskou aglomeraci s okresy Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany. 2. Šumava - zahrnující v Plzeňském kraji okres Klatovy a dále území jihočeských okresů Prachatice a Český Krumlov. 3. Český les - zahrnující okresy Domažlice a Tachov. Obdobné vymezení regionalizace obsahuje Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje aktualizovaný k , kde je též zmíněna oblast Konstantinolázeňsko navazující na oblast Západočeské lázně v Karlovarském kraji. Atraktivity cestovního ruchu Stupeň přírodní atraktivity území je vysoký zejména v oblastech s výrazným zastoupení zvláště chráněných území obecně při hranicích kraje (Šumava včetně podhůří, Český les, povodí horní Berounky a Střely či Křivoklátsko) a dále pak na území vymezených přírodních parků (viz také kap ) a krajinných památkových zón, které byly vymezeny v roce 1996 na Chudenicku a Plasku. Kulturně historické atraktivity jsou výrazněji koncentrovány v oblasti Plzně a okolí. Ve zbývajícím území kraje jsou rozptýleny rovnoměrně s přirozenými lokalitami vyšší koncentrace. Ze 40 městských památkových rezervací v Česku se nacházejí 3 v Plzeňském kraji v Plzni, Domažlicích a Horšovském Týně. Vesnické památkové rezervace jsou vymezeny v Dobršíně, Ostrovci, Plzni-Koterově, Plzni-Černicích a Plzni-Božkově. Městských památkových zón je 21 a vesnických památkových zón je celkem 44. Kromě památkově chráněných území jsou významnými atraktivitami cestovního ruchu Plzeňského kraje cenné památkově chráněné objekty, zejména národní kulturní památky (dále jen NKP ). Na území kraje je vymezeno 20 nemovitých NKP a 2 movité NKP (soubor gotických soch krásného slohu v Plzni a obraz Petra Brandla Křest Kristův v kostele sv. Jana Křtitele v Manětíně). V roce 2010 byly vyhlášeny tyto národní kulturní památky: Zámek Červené Poříčí, Klášter premonstrátek v Chotěšově, Vodní hamr Dobřív a Jízdárna ve Světcích. Koncentrace NKP na km 2 je v případě Plzeňského kraje v poměru k Česku průměrná a srovnatelná např. s Jihočeským krajem, průměr je ovšem ovlivněn výraznou koncentrací NKP na území hl. m. Prahy, v porovnání s ostatními kraji se na území Plzeňského kraje koncentruje výrazně více NKP než v jiných krajích. Na základě návrhu koncepce památkové péče na léta je výhledově možné očekávat prohlášení dalších národních kulturních památek a památkově chráněných území. Důležitý je také objem financí, které jsou určeny na záchranu a ochranu památkového fondu. Plzeňský kraj je například v počtu nejohroženějších památek evidovaných Národním památkovým ústavem v jednotlivých krajích na 5. místě mezi ostatními kraji. Z celkového počtu 859 nejohroženějších nemovitých památek v ČR je 73 evidováno v Plzeňském kraji, z toho je například 17 zámků, 11 kostelů, 4 tvrze a 2 hrady 59. Přehled památkově chráněných území a národních kulturních památek obsahuje tabulková příloha č. 4 a zobrazeny jsou též ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2. Výkres limitů využití území Kulturně historickou atraktivitou Plzeňského kraje jsou dále zachované objekty lidové architektury. Mnohé z nich jsou chráněny v rámci vesnických památkových zón a rezervací. Typologie regionů 59 Strategie rozvoje Plzeňského kraje

77 lidové architektury a obce, v nichž jsou objekty zachovány nebo doloženy jsou znázorněny v grafické příloze č /4. Významnou atraktivitou jsou střediska zimní rekreace na Šumavě, zejména areály v Železné Rudě, v Prášilech, v Srní a na Modravě. Největším lyžařským areálem je Špičák. V Českém lese se rozvíjí areál lyžování na Přimdě. Pro cykloturistiku mají z pohledu kraje význam zejména dálkové cyklotrasy mezinárodního významu (viz grafická příloha č /5.): - Trasa č. 3 Mnichov Regensburg Plzeň Praha - Trasa č. 37 (po území kraje Železná Stříbro Plzeň) je součástí mezinárodní Panevropské cyklotrasy, která je značena z Paříže přes Plzeň do Prahy - Trasa č. 38 (po území kraje Alžbětín Železná Ruda Klatovy Dobřany, zde se napojuje na RT3) je součástí trasy Vídeň Plzeň Praha Významné jsou též cyklotrasy nadregionálního významu 31 (Plzeň Nepomuk Blatná), č. 33 (příhraniční cyklotrasa na Šumavě), č. 35 (Plzeň Manětín Karlovarský kraj) a č. 36 (příhraniční cyklotrasa v Českém lese). Mezi vodácky významné toky Plzeňského kraje patří především horní tok Otavy. Na území kraje nejčastěji splavný v úseku Sušice Horažďovice. Splavnost z výše položených míst je umožněna při dostačující předepsané výšce hladiny v korytě řeky a respektování nařízení návštěvního řádu NP a CHKO Šumava. Oblíbeným vodácky využívaným tokem je Berounka, která je splavná od svého počátku v Plzni. Další toky Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava, Střela a Klabava jsou vodácky využívány pouze při dostačujícím průtoku a vodním stavu. Pro rekreaci u vody jsou nejvyužívanější areály na Hracholuské přehradě a pro obyvatele Plzně Velký Bolevecký rybník, dále pak výše uvedená střediska Žihle, Volduchy, Babylon a Dlouhá Ves. Ke koupání slouží též např. Ejpovické jezero, zatopený kamenouhelný lom u Radnic, pro rekreaci a vodní sporty rybníky Hnačov na Klatovsku, Dlouhý (Sycherák) na Tachovsku a Nový na jižním Plzeňsku. Na území kraje jsou čtyři golfové kluby s kvalitními golfovými hřišti. Jde o kluby Alfrédov, Darovanský Dvůr, Plzeň Dýšina a Hořehledy. Kraj poskytuje možnosti i pro řadu dalších forem rekreace a turistiky např. pro agroturistiku, hipoturistiku, rybaření, ale též pro kongresovou turistiku a incentivní cestovní ruch. Z hlediska rozvoje lázeňství nabízí území Plzeňského kraje ve srovnání s některými jinými kraji Česka omezené podmínky. Je zde pouze jedno lázeňské centrum regionálního až národního významu zaměřené na léčbu kardiovaskulárních chorob Konstantinovy Lázně s léčebnými hydrouhličitanovými sodno-hořečnatými minerálními prameny. Ovšem vzhledem k příznivým charakteristikám kvality životního prostředí zde existuje významný potenciál pro vznik lázeňských center klimatického typu a nejrůznějších regeneračních a wellness center. Specifickou atraktivitou v Plzeňském kraji jsou pivovary nabízející možnosti pro poznávací turistiku spojenou s gastronomickými zážitky (Plzeňský Prazdroj) a pro wellness a relaxaci (Chodovar). Mezi nejnavštěvovanější atraktivity cestovního ruchu v Česku patří z turistických cílů Plzeňského kraje pouze Zoologická a botanická zahrada města Plzně s více než 460 tisíci návštěvníků v roce Představuje jeden z několika mimopražských cílů, které se umisťují v TOP 20 nejnavštěvovanějších cílů v České republice. Zoologická zahrada v Plzni dosáhla v roce místa z hlediska návštěvnosti mezi ZOO v Česku. V návštěvnosti technických památek v Česku jasně dominuje již uvedený Plzeňský Prazdroj s 226 tisíci návštěvníky v roce Téměř nadregionálního významu dosahuje i návštěvnost Dinoparku Plzeň v areálu Zoologické a botanické zahrady v Plzni, jehož návštěvnost v roce 2010 převýšila 210 tisíc. Všechny výše uvedené turistické cíle Plzeňského kraje jsou zároveň nejnavštěvovanějšími cíli v rámci regionu a obsazují první tři místa ve statistice návštěvnosti turistických cílů Plzeňského kraje. Návštěvnost přírodních atraktivit Plzeňského kraje a především pak Národního parku a CHKO Šumava je významně plošně rozptýlena. Úhrnná návštěvnost NP Šumava dosahovala v roce 2009 téměř 2 milionů návštěvníků. 61 Průměrný denní počet návštěvníků v letní sezoně je odhadován na cca 60 Údaje o návštěvnosti dle podkladů odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu KÚPK. 61 Údaj ČSÚ. 65

78 80 tis. osob. Spolu s průvodními negativními dopady koncentrovaného a masového turismu představuje cestovní ruch v oblasti Šumavy motor regionálního rozvoje nejen v oblasti zaměstnanosti, ale též veřejných příjmů a výdajů. Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení Vedle existence atraktivit cestovního ruchu (dále jen CR ) a turistických cílů je předpokladem úspěšnosti kraje v oblasti CR existence dostatečné a kvalitní infrastruktury CR. Nejvýznamnější jsou v této oblasti ubytovací kapacity. V roce 2009 se Plzeňský kraj umístil na 7. místě mezi kraji České republiky z hlediska kapacit ubytovacích zařízení. To znamená posun až za Jihomoravský kraj, který byl v roce 2007 na 7. místě. V kraji bylo 488 ubytovacích zařízení z celkového počtu ubytovacích zařízení v Česku, tj. 6,45%. K roku 2010 je uváděno 460 těchto zařízení s celkem lůžky. V letech 2001 až 2006 docházelo k postupnému snižování kapacit ubytovacích zařízení, v období došlo k jejich navýšení a posléze nastal opět trend postupného snižování. Tento jev názorně dokládá obrázek č. 19. Jistým trendem je také postupně se zvyšující průměrná cena ubytování za jednu noc, která byla v roce Kč. Lze předpokládat, že průměrná cena za ubytování se i nadále zvyšovala a v současnosti je vyšší než v posledním sledovaném roce. Průměrná cena za přenocování se pohybuje kolem průměru ceny za ubytování v celém Česku (zmíněný sledovaný jev byl evidován až od roku 2004). Opačně je tomu u průměrné doby pobytu, ta ve sledovaném období klesá, ze 4,5 dne v roce 2001 na 4 celé v roce Tento trend tak odpovídá současnému dění v CR v celém Česku. Stejně tomu tak je i v případě průměrného počtu přenocování, i zde došlo ke snižování počtu přenocování z 3,5 přenocování v roce 2001 na 3,1 v roce 2007 a o další desetinu k roku 2009 (v roce 2012 již celorepublikový údaj poklesl na 2,9 dne). Co se týká absolutního počtu přenocování, došlo v průběhu roku 2012 i ve srovnání s rokem 2011 k nárůstu o cca 5%, což odpovídá trendu celé ČR. V Plzeňském kraji se pak v roce 2012 nejvíce ze všech krajů ČR zvýšil počet ubytovaných hostů (o 9,8 %). Obrázek č. 19 Vývoj počtu ubytovacích zařízení v letech v Plzeňském kraji Dle typu ubytovacích zařízení v roce 2009, stejně jako v roce 2007, převládaly hotely a penziony, jednalo se o 62%. Naopak kempy, chatové osady a turistické ubytovny zaujímaly menší část z celkového počtu hromadných ubytovacích zařízení (viz tabulka č. 30). 66

79 Rok Tabulka č. 30 Vývoj ubytovacích zařízení v Plzeňském kraji v letech Hromadná ubytovací zařízení celkem v tom: Hotely a podobná zařízení celkem hotely **** ostatní hotely a penziony v tom: kempy Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem chatové osady a turistické ubytovny ostatní zařízení jinde nespecifikovaná ČSÚ sleduje kapacity ubytovacích zařízení dle vymezených marketingových turistických oblastí (ČSÚ pro své údaje nadále užívá starší vymezení oblastí z r. 2007). Nejvíce ubytovacích zařízení bylo v roce 2007 i 2009 v turistické oblasti Šumava východ, dále na Plzeňsku a zbývající dvě oblasti měly obdobný počet těchto zařízení. Obdobně tomu bylo i v případě hotelů se čtyřmi a více hvězdičkami, kde jich bylo nejvíce v oblasti Šumava východ a v oblasti Plzeňsko. V těchto dvou oblastech se nacházelo shodně 16 zařízení. Další zařízení vyšší kvality nebyla zaznamenána (viz tabulka č. 31). Lze tak říci, že nabídka hotelů s vyšší kvalitou ubytovacích služeb není pokryta v méně preferovaných regionech. Oproti roku 2007 se počet hotelů se čtyřmi hvězdičkami zdvojnásobil a byl zprovozněn i jeden petihvezdičkový hotel. Je možné tedy konstatovat, že kvalita hotelnictví v Plzeňském kraji roste relativně rychle. Tabulka č. 31 Kapacita ubytovacích zařízení dle turistických oblastí v Plzeňském kraji v letech 2007 a 2009 Turistické oblasti v kraji Hromadná ubytovací zařízení Pokoje Lůžka Chodsko Plzeňsko Šumava východ Tachovsko Stříbrsko Rámcový přehled o kapacitách ubytovacích zařízení v jednotlivých městech podává obrázek č

80 Obrázek č. 20 Kapacity ubytovacích zařízení v Plzeňském kraji 62 V tabulce č je uveden přehled hotelů se třemi a více hvězdičkami k roku 2007, dále je specifikováno jejich územní rozložení, sezónnost a zařazení do zóny CR. Novější dostupné údaje ČSÚ jsou v obdobném členění neúplné, proto zde nejsou uvedeny. Z hlediska sezónnosti byly evidovány 3 hotely, které mají provoz pouze v létě a v zimě, ostatní hotely disponovaly celoročním provozem. Dle zařazení do zóny CR se na území kraje vyskytovaly v roce 2007 jen jedny lázně - Konstantinovy Lázně. Nejvíce hotelů bylo zařazeno do zóny městské a kulturní a do zóny horské, dále 3 hotely nacházející se v okolí vodních ploch či vodních toků a ostatní hotely, které nebyly blíže specifikovány. Tabulka č. 32 Kapacity v hotelích od 3 *** a více v roce 2007 Název Obec (městská část) Zóna Sezóna KAT POCPOK POCLUZ HOTEL PRAHA Babylon HOTEL BOHMANN Babylon HOTEL SOKOLSKÝ DŮM Domažlice HOTEL ŠUMAVA Horšovský Týn HOTEL GAME Klenčí pod Čerchovem HOTEL HALTRAVA Klenčí pod Čerchovem HOTEL RUAL Bezděkov HOTEL STAVBAŘ Čachrov HOTEL KOLLERHOF Hamry HOTEL ZLATÝ JELEN Horažďovice PARKHOTEL TOSCH Kašperské Hory HOTEL ŠUMAVA Kašperské Hory Atlas cestovního ruchu ČR. 63 Podle dat ČSÚ k roku

81 Tabulka č. 32 Kapacity v hotelích od 3 *** a více v roce 2007 Název Obec (městská část) Zóna Sezóna KAT POCPOK POCLUZ HOTEL ENNIUS Klatovy HOTEL ROZVOJ Klatovy HOTEL CENTRÁL Klatovy H.D. HOTEL MODRAVA Modrava PENSION HÁJENKA Modrava HOTEL KLOSTERMANNOVA CHATA Modrava HOTEL JANA Nýrsko ZÁMEK KNĚŽICE Petrovice u Sušice HOTEL ATAWA RABÍ Rabí HOTEL SRNÍ Srní HOTEL VYDRA Srní HOTEL ŠUMAVA Srní SPORT HOTEL PEKÁRNA Sušice HOTEL U DALIBORKY Sušice HOTEL GABRETA Sušice OREA HOTEL ŠPIČÁK Železná Ruda OREA WELLNESS HOTEL HORIZONT HOTEL ČERTOVA CHATA Železná Ruda Železná Ruda HOTEL BOHEMIA Železná Ruda HOTEL KARL Železná Ruda HOTEL TERASY Železná Ruda HOTEL OSTRÝ Železná Ruda HOTEL JAVOR Železná Ruda HOTEL GRÁDL Železná Ruda HOTEL ENZIÁN Železná Ruda HOTEL ASTORY Plzeň BEST WESTERN HOTEL PANORAMA Plzeň HOTEL IRIDA Plzeň HOTEL ROUDNÁ Plzeň HOTEL CD Plzeň PRIMAVERA HOTEL Plzeň 2 - Slovany HOTEL SLOVAN Plzeň 2 - Slovany PARKHOTEL CONGRESS CENTER PLZEŇ Plzeň HOTEL CENTRAL Plzeň COURTYARD BY MARRIOTT Plzeň HOTEL GONDOLA Plzeň HOTEL U ZVONU Plzeň HOTEL VICTORIA Plzeň

82 Tabulka č. 32 Kapacity v hotelích od 3 *** a více v roce 2007 Název Obec (městská část) Zóna Sezóna KAT POCPOK POCLUZ HOTEL CONTINENTAL Plzeň HOTEL-RESTAURANT RANGO Plzeň HOTEL YORK Plzeň HOTEL PURKMISTR Plzeň 8 - Černice AREÁL HÁJEK Šťáhlavy PIVOVAR- RESTAURANT HOTEL MODRÁ HVĚZDA HOTEL U ZELENÉHO STROMU HOTEL SPOLKOVÝ DŮM HOTEL GARNI NA STATKU Dobřany Nepomuk Přeštice Spálené Poříčí HOTEL BÍLÝ BERÁNEK Kralovice DAROVANSKÝ DVŮR RESORT Břasy HOTEL BEROUNKA Liblín MOTEL K Rokycany HOTEL BÍLÝ LEV Rokycany HOTEL U SLÁDKA Chodová Planá HOTEL JITŘENKA Konstantinovy Lázně HOTEL RUSTICA Stráž HOTEL U BRANKY Stříbro PARK HOTEL Tachov Vysvětlivky: ZONA zařazení do zóny cestovního ruchu 1 - městská a kulturně poznávací 2 lázeňská 3 - v okolí vodních ploch 4 horská 5 ostatní POCPOK - počet pokojů celkem POCLUZ - počet stálých lůžek SEZONA sezónnost 1 - s celoročním provozem 2 - sezónní (pouze léto) 3 - sezónní (pouze zima) 4 - sezónní (léto i zima) KAT kategorie hromadných ubytovacích zařízení 1 - hotel ***** 2 - hotel, motel, botel **** 3 - hotel, motel, botel *** Dle výkonů hromadných ubytovacích zařízení se umístil Plzeňský kraj v roce 2009 na 9. místě ze všech krajů v Česku. To znamená, že oproti roku 2007 vylepšil kraj své postavení o jedno místo. Výkony odpovídají 4 % z celkového počtu v rámci Česka (přesněji pro Plzeňský kraj z za rok 2009, z celkových za rok 2011). Vybavenost infrastrukturou pro cestovní ruch v Plzeňském kraji lze celkově označit jako průměrnou, v oblasti Šumavy, v Plzni a Konstantinových Lázních jsou podmínky optimální, ve zbytku území méně vyhovující až nedostatečné, např. Plasko, Kralovicko. Individuální rekreace Dominantní pobytovou formou cestovního ruchu s významnými dopady do území a vlivem na ekonomiku obcí je individuální rekreace, tedy chataření a chalupaření. Počet objektů individuální rekreace (dále jen OIR ) je v některých oblastech Plzeňského kraje silně koncentrovaným jevem. V některých oblastech představuje individuální rekreace nejen sezónní ekonomický profit pro lokální maloobchod a služby, ale rovněž zátěž v podobě zvýšených nároků na čerpání místních zdrojů. Významně ovlivňuje také funkce sídel, bydlení a bytový fond. 70

83 v Kč na 1 obyvatele Počet OIR dosahoval v roce 1991 úhrnem objektů, přičemž chat a rekreačních domků bylo a chalup vyčleněných z bytového fondu bylo Srovnání vývoje počtu objektů individuální rekreace mezi censy v letech 1991 a 2001 lze učinit pouze u těch obcí, ve kterých jsou OIR evidovány v množství 4. Ve zbývajících případech není reálné odhadnout přesný počet OIR vzhledem k bezpečnostním prvkům censu v podobě individuálních dat. Podíl těchto případů na sumě v jednotlivých kategorií OIR a celkové sumě OIR je v řádech desítek a tedy v intervalu 0 2 %. Dalším faktorem znemožňujícím srovnání je struktura zjišťovaných údajů v censu v roce V rámci SLDB 2011 nebyly údaje o OIR podrobně sledovány. Počet OIR bylo možné vysledovat také dle údajů SLDB 2001 Bytového fondu dle struktury: byty úhrnem/v tom/z toho podle důvodu/sloužící k rekreaci. Tento ukazatel za jednotlivé POÚ v Plzeňském kraji dosahoval v roce 2001 úhrnem jednotek, podle SLDB 2011 je to Oblasti s nejvyšší koncentrací rekreačních objektů (podle evidence objektů dle čísel popisných) lze vymezit především v rámci některých šumavských obcí (konkrétně oblasti Srní a Modravy, Čachrova a Železné Rudy). Druhou významnou oblastí s výraznou koncentrací rekreačních objektů jsou Hracholusky a obecně zázemí Plzně (ORP Kralovice, Nýřany, Stříbro, Blovice, Nepomuk, Rokycany a rovněž území ORP Plzeň). Podíl rekreačních objektů v mnoha obcích zde dosahuje více než 20 %, a často i více než 30 % z celkového počtu objektů Oblast: Hospodářské podmínky V rámci ČR patřil Plzeňský kraj dlouhodobě mezi kraje s nejvyšší ekonomickou výkonností na základě tvorby HDP/obyv., v posledních letech byl ale zaznamenán relativní pokles (v roce pozice po Praze, v roce po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji, v roce 2010 již 6. místo). Totéž platí i o dalších ekonomických ukazatelích jako je výše průměrných mezd (3. nejvyšší průměrné mzdy mezi kraji bez Prahy) nebo hodnota tvorby hrubého fixního kapitálu na obyvatele (v roce 2009 druhá nejvyšší hodnota po Praze, v roce 2010 na 5. pozici). I když postavení Plzeňského kraje z hlediska ekonomické výkonnosti na obyvatele nelze hodnotit zcela negativně (zachovává si relativní naprůměrné hodnoty), rizikem je pokračující pokles i v období , kdy již většina krajů zaznamenala obrat k růstu. Obrázek č. 21 Hrubý domácí produkt podle krajů ČR v běžných cenách, v přepočtu na 1 obyvatele ČR Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj 64 Strategie rozvoje Plzeňského kraje 2020, dle dat ČSÚ. 71

84 Kraj má průmyslový charakter, což platí především o jeho centru. Jeho vysoká hospodářská výkonnost spojená se silnou exportní orientací souvisí s výhodnou dopravní polohou vůči hospodářským centrům v SRN a Praze. Zájem o umisťování přímých zahraničních investic se koncentruje na město Plzeň a jeho bezprostřední okolí včetně dobře dopravně dostupných území podél dálnice D5 a silnic I. tříd v centru kraje. Zhruba 70 % přímých zahraničních investic plynoucích do Plzeňského kraje, mezi kterými dominuje zpracovatelský průmysl, je umisťováno ve vlastním městě Plzni. Do roku 2008 rostoucí ekonomika a dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti byla doprovázena růstem podílu zahraničních pracovníků. Roky 2009 a 2010 ale poznamenal ekonomický útlum, který se v Plzeňském kraji projevil především růstem nezaměstnanosti (zejména v okrese Tachov a v jeho přilehlých oblastech a v oblasti Sušicka) a také snižující se hospodářskou produktivitou. Typickým jevem hospodářství v kraji zůstává bipolarita ekonomicky výkonného centra a periferních hospodářsky slabších venkovských území. Stupeň ekonomické aktivity (grafická příloha 1.4.2/1.) odráží hlavní charakteristiky věkové struktury obyvatelstva v kraji, zejména pro ekonomiku věkově příznivější situaci v západní a nejsevernější části kraje a naopak méně příznivou v jihovýchodní a východní části kraje. Podíl jednotlivých sektorů hospodářství na zaměstnanosti v kraji podle SLDB 2001 (údaje SLDB 2011 nejsou za obce k dispozici) naznačují grafické přílohy č /2. až 1.4.2/4. Podíl primárního sektoru patří mezi ostatními kraji ČR k nadprůměrným (co do zaměstnanosti v priméru zaujímá kraj 4. pozici). Plzeňský kraj vyniká významem lesnictví, kdy jsou za kraj zaznamenávány jedny z nejvyšších objemů těžby dřeva (druhá pozice za Jihočeským krajem). Je však skutečností, že značná část lesních porostů se nachází v chráněných územích se zvláštním režimem hospodaření s dřevní hmotou. Sekundér zastoupený především průmyslovými odvětvími vykazuje stejně jako primér v porovnání s ostatními kraji nadprůměrné hodnoty. Tento sektor nabízí pracovní uplatnění především v centru kraje, podél nejvýznamnějších nadregionálních a regionálních rozvojových os a také v dalších menších centrech kraje, mezi kterými je možno zmínit např. Horažďovice. Podíl průmyslu na zaměstnanosti i hrubé přidané hodnotě vykazuje od roku 2005 klesající tendenci (roste význam služeb). Plzeňský kraj se v mezikrajském srovnání podle podílu průmyslu na zaměstnanosti posunul ze 3. místa v roce 2005 na 7. místo v roce Exportně zaměřený průmysl v období ekonomického oslabení zaznamenal výrazný pokles, avšak údaje z let 2010 a 2011 naznačují, že se podíl zaměstnanosti v průmyslu pomalu oživuje, zatímco podíl služeb opět klesá 65. V terciéru tedy vykazuje kraj v rámci ČR podprůměrný podíl na zaměstnanosti. Jeho vysoký relativní význam je dle grafické přílohy č /4. možno sledovat ve městě Plzni a v oblastech s nejvhodnějšími podmínkami pro rozvoj služeb cestovního ruchu. Zde jsou však vysoké relativní hodnoty odvozovány od poměrně nízkých celkových počtů pracovních míst. Vyšší podíl terciéru na zaměstnanosti potvrzuje strukturu nejvýznamnějších sídel, ale je možno upozornit i na výjimky, jakou je např. nižší podíl odvětví služeb v Nýřanech (sídelně významné centrum), nebo naopak jejich vyšší podíl na velké části okresu Plzeň-sever (území bez bývalého okresního města). Ze srovnání s ostatními kraji vyplývá, že zaměstnanost v odvětví tzv. znalostních služeb, jejíž součástí je věda a výzkum, je v Plzeňském kraji nízká a neodpovídá jeho vysoké ekonomické výkonnosti. Za pozitivní lze považovat index růstu počtu pracovních míst ve vědě a výzkumu, který naopak patří v rámci ČR k nejvyšším (posun z 9. na 6. místo mezi kraji v letech ). Výzkumně vývojová základna kraje je soustředěná v Plzni, především v rámci vysokých škol a regionálně významných firem. Vzhledem k výstavbě vědecko-technologického parku, se do budoucna předpokládá další navýšení pracovních příležitostí v tomto odvětví. Na vývoji míry nezaměstnanosti se významným způsobem projevila krize v roce Přesto lze vývoj nezaměstnanosti v kraji v rámci ČR hodnotit jako v mezikrajském srovnání příznivý, kraj se v republikovém srovnání na počátku roku 2011 dostal na 3. pozici mezi kraji s nejnižší mírou nezaměstnanosti a v průběhu roku 2012 se posunul na druhou nejnižší hodnotu míry nezaměstnanosti v ČR (6,3% k ). Plzeňský kraj si tak oproti roku 2008 polepšil o 2 místa a od roku 2010 se nezaměstnanost již snižuje. Nejnižší hodnoty lze standardně sledovat v okresech Rokycany, Plzeň-město a Plzeň-jih. Pozornost dlouhodobě vyvolává příhraniční okres Tachov, který se v prosinci 2008 dostal až na 11. pozici mezi okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR, a to s registrovanou hodnotou 9,3%, v únoru 2011 byl s údajem 12,6% (představujícím další 3,3% nárůst) ale již na celkové 19. pozici a v průběhu roku 2012 dosáhl nejnižší míry nezaměstnanosti od projevů krize v r Na úrovni jednotlivých obcí, jak lze doložit grafickou přílohou č /5., se vyšší mírou 65 Strategie rozvoje Plzeňského kraje

85 Míra registrované nezaměstnanosti (%) nezaměstnanosti projevují nedostatky zhoršené dopravní dostupnosti a případně absence nižších center v příhraničním prostoru, v jihovýchodní a okrajové severovýchodní části kraje. Obrázek č. 22 Vývoj míry nezaměstnanosti podle okresů Plzeňského kraje Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj Nedostatek pracovních příležitostí v místě bydliště ve venkovských oblastech a vyšší atraktivita pracovních příležitostí ve větších centrech způsobuje vyjížďku za prací. Dle grafické přílohy č /6. je možno sledovat význam center s nejnižšími hodnotami vyjížďky za prací mimo obec (zdroj SLDB 2001). I na základě tohoto kartogramu lze doložit, že severozápadní části kraje subregionální centrum schází. Oproti očekávání se s využitím tohoto kartogramu prokázal nižší pracovištní význam některých sídel podél silnice I/26. Zejména pracovní sílu vyšších center dokládají i místní pracovištní systémy a tzv. funkční urbanizovaná území (FUA) 67. Každé FUA se vyznačuje existencí zvláště silných vazeb obyvatel na pracoviště v místním centru. Na území kraje bylo vymezeno 7 těchto území. V rámci Plzeňského kraje lze identifikovat zvýšenou vazbu na města, které mají více než obyvatel, pouze Stříbro má kolem 7 tis. obyvatel. Co se týče rozsahu FUA, plošně největší urbanizované území Plzeňského kraje má zcela přirozeně krajské město Plzeň, které zaujímá 15 % rozlohy kraje. Naopak nejmenší rozsah FUA má město Rokycany (tvoří 2% rozlohy Plzeňského kraje), jehož sílu vazeb výrazně ovlivňuje Plzeň a Praha, jak bylo uvedeno v kapitole (jednotlivá FUA jsou zobrazena v grafické příloze č /16.). Grafická příloha č /7. vyjadřuje počet pracovních míst na zaměstnaných a vyjadřuje tak soběstačnost sídel v zajištění pracovní funkce. Všechna větší města v kraji vykazují nejvyšší hodnoty, jedinou výjimkou je město Sušice. To dokládá nedostatečné dopravní napojení Sušice, ale i Tachova a částečně i Stříbra na nadřazenou dopravní síť, což je vnímáno jako překážka pro rozvoj pracovních příležitostí. Existence menších pracovištních center podél tzv. Podčeskoleské tangenty také nabízí možnost zlepšení pracovištní funkce center v okrese Domažlice v případě zlepšení dopravního propojení silnice I/22 a dálnice D5. Vnitroregionální rozdíly, respektive potvrzení faktu koncentrace ekonomické výkonnosti do centra kraje, dokládají vyhodnocení ukazatelů HDP/obyv. a hodnot daňové povinnosti ekonomických subjektů přepočtených na pracovní místo v daném ORP tak, jak je zachycují grafické přílohy 66 Strategie rozvoje Plzeňského kraje 2020 dle dat MPSV. 67 MMR

86 č /8. až 1.4.2/11 (včetně zobrazení vývoje v letech v kartogramech č /9-I., 1.4.2/10-I. a 1.4.2/11-I. a v letech jako II., které dokládá po výrazném poklesu daňové výtěžnosti u některých ORP nový růst v posledních dvou letech, zajímavý je další pokles u ORP Plzeň). Grafická příloha HDP/obyv. (vzhledem k tomu, že tuto hodnotu stanovuje ČSÚ na základě sledování hrubých mezd) naznačuje, že nižší mzdovou hladinu, než je průměr kraje lze nalézt v ORP Stříbro, Stod, Sušice a Nepomuk. V rámci ČR nadprůměrné hodnoty HDP/obyv. vykazuje město Plzeň, zatímco zbývající území kraje nedosahuje republikového průměru. Podobné tvrzení lze doložit i kartogramem, který sleduje daňovou povinnost (na základě uskutečněných zdanitelných plnění podniků) DPH/1 pracovní místo. Hodnota uskutečněných zdanitelných plnění přepočtených na jedno pracovní místo je v Plzni dvojnásobná v porovnání s územími ORP kraje s nejvyšší dosaženou hodnotou. Vývoj daně z příjmů právnických osob i daně z příjmů fyzických osob na jedno pracovní místo (zde se jedná o součet daně z příjmů ze závislé činnosti i daně ze samostatně výdělečné činnosti) zachycují dva samostatné kartogramy. Na jejich základě lze říci, že v období ekonomická výkonnost fyzických osob podle úrovně daňové výtěžnosti výrazně poklesla v ORP Stříbro a Horažďovice a výkonnost právnických osob zaznamenala nejsilnější pokles u ORP Horšovský Týn a okresu Plzeň-sever. Nové údaje o vývoji v letech naznačují obrat k růstu u daně z příjmu fyzických osob na většině území kraje (kromě ORP Plzeň, Kralovice a Tachov), u daně z příjmu právnických osob pak růst vykazují ORP Stříbro, Nýřany, Stod, Přeštice a okresy Domažlice a Rokycany. Významným nástrojem ekonomického rozvoje je podpora přípravy území pro lokalizaci investic. V Plzeňském kraji je k dispozici řada rozvojových lokalit v různém stupni technické připravenosti i míře atraktivity pro investory. Největší a polohově nejatraktivnější rozvojová území jsou v zázemí dálnice D5. Jedná se např. o tyto zóny: Komerčně industriální zóna Vysočany Mlýnec v Boru, Průmyslová zóna Sever - Tachov, Rokycany - Jih, Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň - Líně. Tyto lokality jsou většinou vhodné pro logistiku doplněnou vhodnou průmyslovou výrobou. Lokality v zázemí větších center (Líně, Rokycany-jih) jsou vhodnější pro lokalizaci investic s vyšší zaměstnaností. V následující tabulce jsou uvedeny vybrané rozvojové lokality s výměrou nad 10 ha. Tabulka č Rozvojové zóny v Plzeňském kraji 68 Obec Název zóny Výměra celková Bělá nad Radbuzou Bělá nad Radbuzou 10 ha Bor Komerčně industriální zóna Vysočany - Mlýnec 33,8 ha Dobřany Dobřany - Nad nádražím 19 ha Domažlice Domažlice - Východ 20,3 ha Holýšov Holýšov 34,66 ha Horažďovice Horažďovice - Jestřebík 10 ha Horšovský Týn Horšovský Týn 12,3 ha Hrádek Hrádek 45 ha Klatovy Klatovy - Za tratí 26 ha Klatovy Klatovy - Pod Borem 19 ha Klatovy Klatovy - Chaloupky u letiště 13,5 ha Kožlany Kožlany 15,10 ha Líně Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň - Líně 400 ha Litohlavy Exit 62 - Rokycany 43 ha Město Touškov Město Touškov - Sever 21 ha Myslinka Myslinka 20 ha Mýto Mýto 24 ha Planá Planá 10,2 ha Plzeň Plzeň - Karlovarská 30 ha 68 Podle údajů odboru regionálního rozvoje KÚPK,

87 Tabulka č Rozvojové zóny v Plzeňském kraji 68 Obec Název zóny Výměra celková Plzeň Košutka 15 ha Poběžovice Poběžovice 14,2 ha Přeštice Přeštice - Západ 40 ha Rokycany Rokycany - Jih 37,4 ha Stříbro Kasárna Stříbro 23,7 ha Tachov Průmyslová zóna Sever - Tachov 20 ha Potenciál z hlediska možnosti nového využití ploch pro různá odvětví hospodářského rozvoje představují také rozsáhlejší území vhodná pro přestavbu, příklady lokalit s výměrou nad 5 ha jsou uvedeny v tabulce č. 34. V některých případech již byla zahájena přestavba, rekultivace nebo asanace těchto ploch. Tabulka č Vybrané brownfieldy v Plzeňském kraji 69 Obec Název zóny Výměra Cebiv Zámek a zemědělský areál Cebiv 6,69 ha Kralovice Zemědělský výkup Kralovice 5,03 ha Nečtiny Zemědělský areál Nečtiny - Hrad 5,86 ha Nýrsko Kasárna Nýrsko 6,07 ha Plzeň Kasárna Plzeň - Slovany 32,53 ha Plzeň Kasárna Plzeň - Světovar 5,13 ha Plzeň Papírna Plzeň 9,23 ha Přeštice Nová cihelna Přeštice 7,58 ha Rokycany Výrobní areál Kovohutě Rokycany 17,42 ha Strašice Kasárna Strašice 27,32 ha Stříbro Kasárna Stříbro 46,79 ha Sušice Výrobní areál SOLO Sušice 29,44 ha Třemošná Výrobní areál Třemošná 10,74 ha 69 Podle údajů odboru regionálního rozvoje KÚPK,

88 2. Přehled hodnot území, limitů využití území a záměrů na provedení změn v území 2.1. Hodnoty území Za hodnoty území jsou považovány ty jevy, které významně pozitivně ovlivňují charakteristiku kraje, jeho atraktivitu a přispívají k jeho udržitelnému rozvoji. Pro účely územně analytických podkladů a navazující územně plánovací dokumentace na úrovni kraje byly vytipovány dále specifikované hodnoty území, které mají nadmístní význam, tedy zejména hodnoty, které svým rozsahem ovlivňují významné území kraje nebo mají národní či regionální význam. Hodnoty jsou zakresleny ve výkresu č. 1 Výkres hodnot území Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře Cenná přírodní území a lokality Mezi tyto hodnoty jsou zařazena velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území, biosférické rezervace UNESCO a lokality NATURA Jde o tyto lokality: 1. Biosférické rezervace UNESCO Křivoklátsko a Šumava. 2. Národní park Šumava. 3. CHKO Šumava, Český les, Křivoklátsko a Slavkovský les. 4. Národní přírodní rezervace. 5. Přírodní rezervace. 6. Národní přírodní památka. 7. Přírodní památka. 8. Evropsky významné lokality soustavy NATURA Ptačí oblasti soustavy NATURA Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Základní informace oblasti ochrany přírodních hodnot uvádí kap Přehled cenných přírodních lokalit zařazených mezi hodnoty území obsahuje tabulková příloha č. 3. Území a lokality utvářející charakter krajiny Mezi tyto hodnoty se řadí zejména: 1. Skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES a. nadregionální biocentra; b. osy nadregionálních biokoridorů vč. ochranných zón; c. regionální biocentra; d. regionální biokoridory vč. vložených lokálních biocenter. 2. Oblasti krajinného rázu zejména hodnotné části krajiny jako např. hluboce zaříznutá údolí, rybniční krajiny, krajiny zalesněných kup a kuželů apod.. 3. Místa krajinného rázu zejména krajinné dominanty a veduty. 4. Přírodní parky. 5. Národní geopark GeoLoci. Základní informace oblasti ochrany krajinných hodnot uvádí kap Přehled vybraných území a lokalit utvářejících charakter krajiny obsahuje tabulková příloha č. 3. Plochy lesů Mezi přírodní hodnoty na území Plzeňského kraje jsou zařazeny dále plochy lesů. Jedná se o plochy: 1. Lesů hospodářských. 2. Lesů ochranných. 76

89 3. Lesů zvláštního určení. Podrobnější informace o lesích na území kraje obsahuje kap Cenné plochy zemědělské půdy Do hodnot území jsou zařazeny půdy náležející do I. a II. stupně ochrany. Podrobnější informace o ZPF v Plzeňském kraji jsou uvedeny v kapitole Vodní toky a plochy a významné vodní zdroje Jako hodnoty území na nadmístní úrovni jsou vymezeny: 1. CHOPAV Šumava, Brdy a Chebská pánev a Slavkovský les. 2. Vodní toky Berounka, Úslava, Úhlava, Radbuza, Mže a Otava. 3. Vodní plochy Hracholusky, Nýrsko, Lučina, České údolí, rybník Kozčín velký, Myslívský rybník, Žinkovský rybník, rybník Hnačov, rybník Regent, Velký Bolevecký rybník a nádrž Klabava (tučným písmem zvýrazněné nádrže jsou zároveň vodními útvary stojatých povrchových vod). 4. Jezera Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Jezero Laka. 5. Rybniční soustavy na Horaždovicku, Tachovsku, jižním Zbirožsku a Bolevecká rybniční soustava v Plzni. 6. Zdroje přírodních léčivých vod. 7. Vodní útvary podzemních vod a. Kvartérní sedimenty Úhlavy mezi Nýrskem a Klatovy; b. Kvartérní sedimenty Radbuzy a Úhlavy v Plzeňské kotlině; c. Kvartérní sedimenty Mže v Plzeňské kotlině; d. Kvartérní sedimenty Úslavy v Plzeňské kotlině; e. Plzeňská pánev; f. Manětínská pánev; g. Krystalinikum a proterozoikum Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - vrcholová partie Českého lesa; h. Krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov; i. Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem - severozápadní část; j. Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem - povodí Úhlavy a dolní Radbuzy; k. Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky; l. Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy; m. Krystalinikum v povodí Střední Vltavy. Vodní útvary podzemních vod nejsou ve výkrese č. 1 zakresleny. Podrobné informace o hydrologickém režimu Plzeňského kraje, o vodních zdrojích a jejich ochraně uvádí kapitola Zdroje nerostných surovin Jako hodnoty v oblasti zdrojů nerostných surovin byly vymezeny: 1. Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů. 2. Schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů. 3. Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin. Popis situace v oblasti zdrojů nerostných surovin obsahuje kapitola Přehled hodnot v oblasti nerostných surovin obsahuje tabulková příloha č

90 2.1.2 Hodnoty území v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Centra osídlení Sídelní struktura je jedním z hlavních faktorů rozvojového potenciálu kraje. Za významnou hodnotu sídelní struktury jsou považována centra osídlení poskytující pracovní příležitosti a základní vybavenost pro jednotlivá spádová území (kap ). Centra osídlení v rámci Plzeňského kraje jsou vymezena takto: 1. Vyšší centrum Plzeň. 2. Střední centrum Klatovy, Rokycany, Domažlice, Tachov, Sušice. 3. Nižší centrum Stříbro, Nýřany, Přeštice, Horažďovice, Planá, Horšovský Týn, Dobřany, Kdyně, Nýrsko. 4. Lokální centrum Holýšov, Třemošná, Bor, Starý Plzenec, Kralovice, Stod, Blovice, Nepomuk, Horní Bříza, Hrádek u Rokycan, Železná Ruda, Staňkov, Plasy, Kaznějov, Zbiroh, Spálené Poříčí. Vybavenost center S předchozí uvedenou hodnotou v oblasti sídlení struktury souvisí vybavenost center osídlení pro školství, zdravotnictví a sociální péči, kulturu, sport a rekreaci. Vybavenost center je podrobně popsána v kap Vzhledem k měřítku výkresu č. 1 Výkres hodnot území jsou ve výkresu zobrazena pouze vybraná zdravotnická, sociální, kulturní a školská zařízení, která byla vyhodnocena jako nadmístního významu a jsou též zobrazena v grafických přílohách 1.3.2/ /10. Kulturní památky Potenciál v oblasti památek je na území Plzeňského kraje na vysoké úrovni a výrazně ovlivňuje genius loci jednotlivých oblastí. K výrazným hodnotám kraje patří církevní stavby a soubory lidové architektury v harmonii se svým přírodním prostředím. Památky jsou významnou atraktivitou cestovního ruchu. Mezi tyto hodnoty území v nadmístním kontextu patří: 1. Národní kulturní památky. 2. Městské památkové rezervace. 3. Městské památkové zóny. 4. Vesnické památkové rezervace. 5. Vesnické památkové zóny. 6. Krajinné památkové zóny. Přehled památkově chráněných území a národních kulturních památek je uveden v tabulkové příloze č. 4. Oblasti výskytu lidové architektury Kulturně historickou hodnotou kraje jsou oblasti se zachovanými objekty lidové architektury. Tyto oblasti nejsou zakresleny ve výkresu č. 1 Výkres hodnot území, ale jsou uvedeny v grafické příloze č /4. Významné rekreační areály a další infrastruktura cestovního ruchu Mezi významné rekreační areály a další infrastrukturu cestovního ruchu na území Plzeňského kraje patří: 1. Lyžařský areál Špičák 2. Lyžařský areál Přimda 3. Lyžařský areál Kašperské hory 4. Rekreační areál Hracholusky 5. Rekreační areál Velký Bolevecký rybník 6. Rekreační areál Babylon 7. Rekreační areál Sycherák 8. Golfový areál Alfrédov 9. Golfový areál Darová 10. Golfový areál Hořehledy 78

91 11. Golfový areál Dýšina 12. Zoologická a botanická zahrada města Plzně a DinoPark Plzeň 13. Lázeňský areál Konstantinovy Lázně. Dopravní infrastruktura Mezi významné dopravní stavby ovlivňující rozvojový potenciál kraje patří 1. Dálnice D5. 2. Silnice I. třídy č. 19, 20, 21, 22, 26 a Vybrané silnice II třídy. 4. Železniční trati celostátních drah č. 160, 170, 180, 183, 185 a Mezinárodní neveřejná letiště Líně a Klatovy. 6. Neveřejná vnitrostátní letiště Erpužice, Kříženec, Tachov a Rokycany. 7. Veřejná vnitrostátní letiště Letkov, Plasy, Mariánské Lázně a Staňkov. 8. Vrtulníkové přistávací a vzletové plochy Domažlice (nemocnice), Plzeň Lochotín a Plzeň Bory. Technická infrastruktura Z hlediska technické infrastruktury jsou významnými hodnotami kraje vybrané stavby nadmístního významu důležité pro zajištění obluhy širšího území: 1. Vysokotlaké plynovody. 2. Ropovod. 3. Vedení elektrické energie VVN 400 kv, 220 kv a 110 kv. 4. Rozvodny a transformovny el. energie. 5. Zásobník paliv Třemošná. Vodohospodářská infrastruktura a infrastruktura pro zásobování teplem nemá většinou nadmístní charakter (v databázi není možné nadmístní význam jednotlivých staveb jednoznačně odlišit), a proto není stejně jako např. radiokomunikační zařízení zakreslena ve Výkresu č. 1 jako hodnota na úrovni kraje Limity využití území Za limity využití území jsou pro účel územního plánování považována omezení činností a změn v území vyplývající z obecně závazných právních předpisů nebo ze správních rozhodnutí vydaných na základě obecně závazných předpisů a dále omezení vyplývající z vlastností území. Pro účely územního plánování na úrovni kraje, tedy pro zpracování zásad územního rozvoje, byly vybrány dále specifikované limity, které se vztahují k národně či regionálně významným objektům či jevům a/nebo ovlivňují významnější část území kraje. Limity, jejichž rozsah a dopad je podstatný pouze pro úroveň územních plánů měst a obcí nejsou považovány za podstatné z hlediska nadmístního významu. Limity využití území lze rozlišit z hlediska vlivu na území do několika skupin: a) limity zcela vylučující jakoukoliv činnost, b) limity omezující činnosti (např. vyloučením některých forem ekonomických aktivit), c) limity definující podmínky pro činnosti z hlediska kvantitativního a kvalitativního (např. definováním přípustné výšky staveb). Vybrané limity nadmístního významu jsou zakresleny ve výkresu č. 2 Výkres limitů využití území Limity v oblasti environmentálního pilíře Ochrana přírody a krajiny Z hlediska ochrany přírody jsou pro územní plánování na úrovni kraje a regionální rozvoj podstatné: 79

92 1. Biosférické rezervace UNESCO Křivoklátsko a Šumava. 2. Národní park Šumava. 3. CHKO Šumava, Český les, Křivoklátsko a Slavkovský les. 4. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma. 5. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma. 6. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma 7. Přírodní památka včetně ochranného pásma. 8. Evropsky významné lokality soustavy NATURA Ptačí oblasti soustavy NATURA Lokality výskytu zvláště chráněných druhů. Chráněná území přírody a podmínky jejich ochrany jsou vyhlášena dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma jsou stanovena dle 37 téhož zákona. Evropsky významné lokality a ptačí oblasti a podmínky jejich ochrany jsou vyhlášeny dle 45a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů jsou vymezovány dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Přehled lokalit představujících limity v oblasti ochrany přírody obsahuje tabulková příloha č. 3. Ochrana krajiny Mezi limity v oblasti ochrany krajiny patří: 1. Skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES a. nadregionální biocentra; b. osy nadregionálních biokoridorů vč. ochranných zón; c. regionální biocentra; d. regionální biokoridory vč. vložených lokálních biocenter. (Návrh úprav ve vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES podle pořizovaného návrhu aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje není zahrnut do limitů, ale do záměrů.) 2. Oblasti krajinného rázu zejména hodnotné části krajiny jako hluboce zaříznutá údolí, rybniční krajiny, krajiny zalesněných kup a kuželů, apod. 3. Místa krajinného rázu zejména krajinné dominanty a veduty. 4. Přírodní parky. Územní systém ekologické stability je vymezován jako podklad pro územní plánování a pro rozhodování orgánů ochrany přírody a krajiny ve smyslu 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Oblasti a místa krajinného rázu jsou vymezovány jako podklad pro rozhodování orgánů ochrany přírody a krajiny v souladu s 12 a 77 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Přírodní parky a podmínky jejich ochrany jsou vyhlášeny dle 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Přehled lokalit tvořících limity v oblasti ochrany krajiny je uveden v tabulkové příloze č. 3. Ochrana lesa Za limity jsou považovány plochy lesů včetně území ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Jedná se o: 1. Lesy hospodářské. 2. Lesy ochranné. 3. Lesy zvláštního určení. Podmínky pro ochranu lesů a hospodaření v lesích jsou vymezeny dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 80

93 Cenné plochy zemědělské půdy Limitem využití jsou plochy půd náležejících do I. a II. stupně ochrany. Pro ochranu půd jsou relevantními předpisy: Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí OOLP/1067/96 ze dne k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Ochrana vodních zdrojů Za limity v oblasti ochrany vodních zdrojů jsou považovány: 1. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Brdy, Šumava a Chebská pánev a Slavkovský les. 2. Ochranná pásma vodních zdrojů II. a III. stupně. 3. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a minerálních vod I. a II. stupně Konstantinovy Lázně a Mariánské Lázně. 4. Vodohospodářsky významné nádrže Hracholusky, Nýrsko, Lučina, České údolí. 5. LAPV vymezené Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje jako limity. 6. Zranitelné oblasti (viz tabulková příloha č. 2). Ochranná pásma vodních zdrojů a podmínky pro činnosti v nich jsou stanoveny rozhodnutím dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. Přírodní léčivé zdroje jsou chráněny dle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých zákonů. Chráněné oblasti přírodních akumulací vod a podmínky pro činnosti v nich jsou stanoveny nařízeními vlády v souladu s 28 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) a podmínky činností v nich jsou stanoveny podle 28a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Ochrana území před povodněmi Stanovená záplavová území podle zákona č. 254/2001 Sb. včetně vymezení aktivních zón: Berounka na území Plzeňského kraje (Q100 a aktivní zóna); Mže od soutoku s Radbuzou v Plzni po hráz vodního díla Lučina (Q100 a aktivní zóna); Úslava na území Plzně od Koterova po soutok s Berounkou + od hráze Žinkovského rybníka po Lukoviště (městys Kolinec) (Q100, aktivní zóna); Radbuza (Q100 a aktivní zóna) po celé délce toku; Úhlava od soutoku s Radbuzou v Plzni po hráz vodního díla Nýrsko (Q100 a aktivní zóna) ; Drnový potok od ústí do Úhlavy po soutok s Drnovým potokem (Q100, aktivní zóna); Holoubkovský potok od Rokycan do Holoubkova (Q100, aktivní zóna); Klabava od ústí do Berounky po Strašice (Q100, aktivní zóna mimo vzdutí VD Klabava po celé délce); Kralovický potok od ústí do Střely po Strážovice (Q100, aktivní zóna); Nezdický potok od ústí do Otavy po obec Pohorsko (Q100, aktivní zóna); Otava na území Plzeňského kraje (Q100, aktivní zóna); Ostružná po celé délce toku (Q100 a aktivní zóna) Střela od ústí do Berounky po jez Nučice (Q100 a aktivní zóna); 81

94 Zbirožský potok od jezu Skryje po obec Sirá (Q100 a aktivní zóna); Vejprnický potok (Q100, aktivní zóna pouze v Plzni); Manětínský potok od ústí do Střely po Bezvěrov (Q100 a aktivní zóna); Merklínka od ústí do Radbuzy po Chlumecký mlýn (Q100 a aktivní zóna); Bradava od Žákavy do Míšova (Q100 a aktivní zóna); Výrovský potok od soutoku s Úhlavkou po dálnici D5 (Q100 a aktivní zóna); Volšovka od ústí do Otavy po soutok s Pekelským potokem (Q100 a aktivní zóna); Losenice od ústí do Otavy po soutok se Zlatým potokem (Q100 a aktivní zóna); Božkovský potok (Q100 a aktivní zóna) Bolevecký potok pod hrází Velkého Boleveckého a pod hrází Seneckého rybníka (Q100 a aktivní zóna; Příchovický potok Příchovice - Skašov (Q100 a aktivní zóna); Úhlavka od ústí do Mže do Velkých Dvorců (Q100 a aktivní zóna); Vydra od ústí do Křemelné po soutok s Roklanským potokem (Q100 a aktivní zóna); Křemelná od ústí do Vydry po soutok se Slatinným potokem (Q100 a aktivní zóna); Javornice na území Plzeňského kraje (Q100 a aktivní zóna); Myslívský potok od ústí do Úslavy po Strážovice (Q100 a aktivní zóna). Stanovená záplavová území podle zákona č. 138/1973 Sb. bez vymezení aktivních zón: Třemošná (Q100) Úlický potok (Q100 ); Nekmířský potok (Q100 na části toku); Košetický potok (Q100 na části toku); Hracholuský potok (Q100 na části toku); Vlkýšský potok (Q100 na části toku); Hlubočka (Q100 na části toku); Luční potok (Q100 na části toku); Hněvnický potok (Q100 na části toku); Kbelanský potok (Q100 na části toku); Sulkovský potok (Q100 na části toku); Skořický potok (Q100 na části toku); Příkosický potok (Q100 na části toku); Tisý potok (Q100 na části toku); Veský potok (Q100 na části toku); Voldušský potok (Q100 na části toku); Radnický potok (Q100 na části toku); Hamerský potok (Q100); Úslava od Koterova po Žinkovy (Q100); Zubřina (Q100); Bělá (Q100); Úšovický potok (Q100). 82

95 Území zvláštní povodně pod vodním dílem pro vodní díla: Hracholusky, Nýrsko, Lučina, Klabava, Žlutice (nádrž v Karlovarském kraji), Borecký rybník, Velký Bolevecký rybník, Hvížďalka, Strašil a České údolí. Záplavová území jsou stanovena rozhodnutím, nově opatřením obecné povahy, dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a dle vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavového území. Území zvláštní povodně pod vodním dílem jsou stanovena ve smyslu 69 a 84 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochrana ložisek nerostných surovin 1. Chráněná ložisková území. 2. Stanovené dobývací prostory. 3. Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů. 4. Schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů. 5. Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin. Chráněná ložisková území jsou stanovena rozhodnutím dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a dle vyhlášky č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích. Relevantním předpisem je též zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Dobývací prostory jsou stanoveny rozhodnutím dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech. Relevantním předpisem je též zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Přehled lokalit tvořících limity z hlediska ochrany zdrojů nerostných surovin obsahuje tabulková příloha č. 1. Ochrana území před rizikovými geologickými jevy 1. Sesuvná území 2. Poddolovaná území 3. Geologické průzkumné území Sesuvná území, sesuvy, svahové deformace a poddolovaná území jsou vymezena dle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky pro činnosti v nich upravuje dále ČSN Navrhování objektu na poddolovaném území. Geologické průzkumné území je vymezeno pro zajištění ochrany horninového prostředí, která umožní, aby po provedení průzkumu v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, mohlo být stanoveno chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry dle 17 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře Památková péče Limity v oblasti ochrany památek na úrovni kraje jsou: 1. Národní kulturní památky 2. Městské památkové rezervace 3. Vesnické památkové rezervace 4. Městské památkové zóny 5. Vesnické památkové zóny 6. Krajinné památkové zóny Přehled národních kulturních památek a památkově chráněných území obsahuje příloha č

96 Památkově chráněná území a nemovité kulturní památky a podmínky jejich ochrany jsou stanoveny na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Činnosti na kulturních památkách, v jejich prostředí a v památkově chráněných územích včetně jejich ochranných pásem jsou omezeny z hlediska památkové péče především výše uvedeným zákonem o státní památkové péči a rozhodnutími, nařízeními nebo vyhláškami učiněnými na jeho základě příslušnými orgány. Památková ochrana nevylučuje veškeré činnosti na památkově chráněných nemovitostech, ale v určitých případech může dojít k jejich omezení nebo zákazu z důvodu ochrany dochovaných hodnot objektu nebo území. Ochrana historického dědictví na území Plzeňského kraje vyplývá dále z Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy (vyhlášena pod č. 73/2000 Sb.m.s.) a Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované - vyhlášena pod č. 99/2000 Sb.m.s.). Ochrana dopravní infrastruktury Z hlediska ochrany dopravní infrastruktury jsou pro územní plánování na úrovni kraje a regionální rozvoj podstatné: 1. Ochranné pásmo dálnice m na každou stranu od osy přilehlého jízdního pruhu (OP je stanoveno pouze mimo zastavěné území podle 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.). 2. Ochranné pásmo silnic I. třídy - 50 m od osy vozovky (OP je stanoveno pouze mimo zastavěné území podle 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.). 3. Ochranné pásmo silnic II. třídy - 15 m od osy vozovky (OP je stanoveno pouze mimo zastavěné území podle 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.). 4. Ochranné pásmo železniční trati celostátních a regionálních drah 60 m od osy krajní koleje. 5. Ochranné pásmo letiště včetně ochrany vzletového a přistávacího koridoru. Ochranná pásma dálnic a silnic jsou vymezena dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma železničních tratí a zařízení jsou vymezena dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma letišť a vzletové a přistávací dráhy jsou stanovena na základě zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Limity vyplývající z dopravní infrastruktury mají povahu technických ochranných pásem a slouží k ochraně vlastního dopravního zařízení. Podmínky pro tato ochranná pásma zamezují některým činnostem, které by mohly ohrozit zařízení, případně by byly ve střetu s provozem dopravního zařízení. Pro některé činnosti stanovují omezující podmínky. Limity vyplývající z požadavků obrany státu Jedná se o plochy vojenského zájmu a vojenské objekty, které jsou z hlediska ochrany státu důležité pro územní plánování na úrovni kraje a regionálního rozvoje nadmístního významu. Limity vyplývající z technické infrastruktury Z hlediska technické infrastruktury jsou pro územní plánování na úrovni kraje a regionálního rozvoje podstatné: 1. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu 40 m po obou stranách od vnějšího okraje potrubí. 2. Ochranné pásmo ropovodu 300 m od vnějšího okraje potrubí po obou stranách. 3. Ochranné pásmo vzdušného vedení elektrické energie VVN 400 kv - 20 m od krajního vodiče po obou stranách. 4. Ochranné pásmo vzdušného vedení elektrické energie VVN 220 kv - 15 m od krajního vodiče po obou stranách. 5. Ochranné pásmo vzdušného vedení elektrické energie VVN 110 kv - 12 m od krajního vodiče po obou stranách. 6. Ochranné pásmo transformační rozvodny 400/110 kv a 110/22 kv - 20 m od oplocení. 7. Ochranné pásmo radioreléového paprsku a vysílače (stanoveno rozhodnutím). 84

97 Ochranná a bezpečnostní pásma energetických trubních, vzdušných a kabelových vedení a zařízení jsou vymezena dle zákona č. 458/200 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pro zařízení vybudovaná před účinností zákona č. 458/2000 jsou ochranná a bezpečnostní pásma vymezena dle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o SEI, resp. dle vládního nařízení č. 80/1957. Pro ochranná pásma ropovodů a produktovodů je relevantním předpisem též vládní nařízení č. 29/1959 Sb., o oprávnění k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu. Ochranná pásma telekomunikačních kabelů jsou vymezena dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů a dle ČSN Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury. Ochranná pásma radioreléových paprsků a vysílačů jsou stanovena rozhodnutím v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů a dle ČSN Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury. Z hlediska dopadů na využití území mají ochranná a bezpečnostní pásma technické infrastruktury rozdílný charakter. Nejméně restriktivní jsou ochranná pásma radioreléových paprsků, která omezují možnost realizace výškových staveb. Ochranná a bezpečnostní pásma vedení výrazně omezují činnosti, které lze v nich realizovat, a prakticky nedovolují zástavbu Záměry na provedení změn v území Záměry na provedení změn v území přestavují známé aktivity, které zásadním způsobem ovlivní rozvoj území. Jedná se o záměry vyplývající z: a) Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR 2008); b) Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje (2008) a z návrhu jejich Aktualizace č. 1; c) oborových koncepčních dokumentů na úrovni České republiky; d) oborových a koncepčních dokumentů na úrovni kraje; e) úplných aktualizací ÚAP ORP 2012; f) údajů o území od poskytovatelů. Z hlediska časového jsou většinou záměry rozděleny na: a) návrhy, tedy záměry, které jsou již takto uvažovány v územně plánovací dokumentaci, tedy v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje nebo návrhu jejich Aktualizace č. 1; b) rezervy, tedy záměry určené k budoucímu prověření, které zatím nejsou vymezeny jako návrhové v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje nebo návrhu jejich Aktualizace č. 1 (jedná se zpravidla o územní rezervy). V případě záměrů z údajů o území od poskytovatelů (uvedeny včetně záměrů převzatých z úplných aktualizací ÚAP ORP 2012 a záměrů výhledově zvažovaných v oborových koncepčních dokumentech na úrovni kraje) nebylo vždy možné toto časové dělení jednoznačně určit, proto je v následujícím seznamu odlišení provedeno pouze způsobem značení (za číslem v kódu P ). Obdobně jsou odlišeny také záměry zahrnuté do návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje (za číslem v kódu A ). Záměry, které byly vyhodnoceny jako odpovídající nadmístnímu významu a lze je územně zobrazit, jsou zakresleny ve výkresu č. 3 Výkres záměrů na provedení změn v území. 85

98 2.3.1 Záměry v oblasti územního rozvoje Návrhy PR01 PR02 PR03 PR04 PR05 PR06 PR07A Rozvojová zóna Litice - Radobyčice (prověřit potřebu zóny) CTPark Bor Průmyslová zóna Bor - Vysočany Rozvojová zóna Rokycany - Jih Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň - Líně Průmyslová zóna Jihozápad Rozvojová zóna Chotěšov Záměry v oblasti dopravní infrastruktury Automobilová doprava Návrhy DA01 DA02 DA03 DA04 DA05 DA06 DA07 DA08 DA09 DA10 DA11 DA12 DA13 DA14 DA15 DA16 DA17 DA18 DA19 DA20 DA21 DA23 DA24 D5 / Svojkovice, dálniční křižovatka (prověřit umístění) D5 / Nová Ves, dálniční křižovatka u letiště Líně 22/02 / Kdyně, obchvat 22/01 / Havlovice - Domažlice - Kout na Šumavě, přestavba úseku s obchvaty sídel (prověřit možnost přeřazení do územní rezervy, jako návrh vybrat trasu ze severních variant obchvatu Domažlic) 26/06 / Babylon, obchvat 22/11 / Horažďovice, obchvat (prověřit trasu) 22/10 / Malý Bor, obchvat 22/09 / Hradešice, obchvat 22/06 / Mochtín - Bystré, přeložka 22/05 / Klatovy, jihozápadní obchvat 27/10 / Klatovy, východní obchvat 27/12 / Železná Ruda, jihovýchodní obchvat s tunelem 27/11 / Běšiny, východní obchvat 22/07 / Plánička - Letovy, přeložka 22/08 / Nalžovské Hory, obchvat 27/05 / Plzeň - Třemošná, zkapacitnění (aktualizace stavu realizace) 20/06 / Chválenice - Seč, přeložka 20/07 / Černice (MÚK s D5) - Losiná (MÚK s I/19), přeložka 20/02 / Chocenice, západní obchvat 26/01 / Nýřany (MÚK s D5) - Chotěšov - Stod - Staňkov - Horš. Týn, přeložka 27/01 / hranice kraje - Třemošná, přestavba úseku 27/07 / Dobřany - Dolní Lukavice, přeložka 21/01 / dálniční přivaděč Planá - Velká Hleďsebe (aktualizace obchvatu Chodové Plané) DA26 27/06 / Plzeň, průtah silnice I/27 DA27 DA28 DA29 DA30 DA31 DA32 20/03 / Klášter - Borek u Nepomuka, přeložka 20/08 / Nepomuk, obchvat 20/04 / Životice - Kasejovice - hranice kraje, přeložka 20/01 / Plzeň, průtah silnice 22/04 / Libkov - Soustov, přeložka 22/03 / Kdyně - Libkov, přestavba úseku s obchvaty sídel 86

99 DA33 DA34 DA35 DA36 DA37 DA38 DA39 DA40 DA41 DA42 DA43 DA44 DA45 DA46 DA47 DA48 DA49 DA50 27/09 / Borovy - Klatovy, přeložka 27/08 / Dolní Lukavice - Lužany, přeložka 26/03 / Meclov - Draženov, přestavba 19/01 / Losiná (MÚK s I/20) - Nezbavětice - Spálené Poříčí, přeložka (prověřit severní variantu obchvatu Nezvěstic) 200/01 / úprava průtahu Horšovem 197/01 / Smolov, směrová úprava 197/02 / Bělá nad Radbuzou, úprava průtahu 197/03 / výstavba silnice v úseku Železná - státní hranice se SRN 197/04 / Štítary, směrová úprava včetně nového mostu 184/01 / Kdyně, obchvat 188/01 / Velký Bor, prostorová úprava trasy 169/01 / Rabí, úprava průtahu 169/02 / Rejštejn, přeložka 184/02 / Malechov, úprava průtahu 185/01 / Balkovy - Dolany, prostorová úprava trasy 185/02 / Dolany - Svrčovec, prostorová úprava trasy 191/01 / Lomecká Hospoda - Janovice nad Úhlavou, prostorová úprava trasy 171/01 / Opálka - Strážov, přeložka DA51 171/02 / Běšiny, přeložka s napojením na silnici I/27 DA52 190/01 / Milence, přeložka DA53 190/03 / Gerlova Huť, přestavba křižovatky s I/27 DA54 DA55 DA56 DA57 DA58 DA59 DA60 DA61 DA62 DA63 DA64 DA65 DA66 DA67 DA68 DA69 DA70 DA71 DA72 DA73 DA74 DA75 186/01 / Plánice, severní obchvat 187/01 / Plánice, jihovýchodní obchvat 187/02 / Sušice, přeložka s napojením na novou trasu silnice II/ /03 / Sušice, přeložka s novým mostem přes Otavu 187/03 / Tedražice - Kašovice, přeložka s jižním obchvatem Tedražic a severním obchvatem Hrádku 188/02 / Defurovy Lažany, západní obchvat (prověřit rozšíření úprav směrem na Oselce) 169/04 / Bojanovice, úprava trasy 191/02 / Nýrsko, obchvat města 201/01 / Manětín, přeložka s jižním obchvatem a úpravou průtahu 204/01 / Úněšov, přeložka 204/02 / Dolní Bělá, přeložka s jižním obchvatem 203/01 / Nýřany, přeložka se severním obchvatem 233/02 / Břasy, úprava průtahu 191/03 / Nepomuk, přeložka s východním obchvatem 180/02 / Záluží, přeložka se severním obchvatem 178/01 / Blovice, přeložka 232/02 / Osek - Břasy - Újezd u Svatého Kříže, přeložka s obchvaty sídel (úprava trasy obchvatu Březiny) 180/03 / Zruč-Senec, přeložka se severním obchvatem 180/04 / Třemošná, přeložka s jižním obchvatem 605/02 / Ejpovice, přeložka s jihovýchodním obchvatem 198/01 / rekonstrukce dálničního přivaděče II/198 Tachov - Mlýnec - Přimda 199/02 / Halže - Ctiboř, napojení obce Halže (prověřit trasu) 87

100 DA76 DA77 DA78 DA80 DA81 DA82 DA83 DA84 DA85 DA86 DA87 DA88 DA89 DA94 DA95 DA96 DA97A DA98A DA99A 199/01 / rekonstrukce dálničního přivaděče II/199 včetně obchvatu Tisové a Trnové 201/02 / rekonstrukce přivaděče k hraničnímu přechodu Broumov - Mähring s obchvaty sídel (prověřit trasu) 187/04 / Kašovice - Číhaň, prostorová úprava trasy s obchvaty Kolince, Vlčkovic a Brodu 180/01 / Kyšice - Dýšina - Chrást, přeložka se západními obchvaty sídel 233/01 / přeložka Dýšina - Zábělá 605/01 / Rokycany, nová trasa 203/03 / Plzeň, napojení silnice I/20 na dálniční přivaděč 145/01 / Radešov - Kašperské Hory, rozšíření a stoupací pruh 203/02 / Rochlov, napojení na II/ /01 / Rokycany - Hrádek - Mirošov, nová trasa 201/04 / Kokašice - Nová Ves, přeložka 201/03 / Kralovice, přeložka silnice II/ /03 / východní obchvat Tachova 11721/01 / napojení Strašic na dálnici (prověřit trasu) 2045/01 / Všeruby, severní obchvat 1882/01 / Chanovice, přeložka Draženov Domažlice Kout na Šumavě, přestavba úseku s obchvaty sídel (viz DA04) Mimoúrovňová křižovatka s I/20 - Nezbavětice - Nezvěstice - Žákava, přeložka (viz DA36) Měcholupy, obchvat (viz RDA04) DA100A rekonstrukce přivaděče k hraničnímu přechodu Broumov - Mähring s obchvaty sídel (viz DA77) DA101A Osek - Břasy - Újezd u Svatého Kříže, přeložka s obchvaty sídel (viz DA70) DA102A Halže - Ctiboř, napojení obce Halže (viz DA75) DA103A napojení Strašic na dálnici (viz DA94) DA104A propojení Třemošná - Horní Bříza Rezervy RDA01 RDA02 RDA03 RDA04 RDA05 RDA06 RDA07 RDA08 RDA09 RDA10 RDA11 RDA12 RDA13 RDA14 RDA15 RDA16 RDA17 Jesení, přeložka Vrhaveč-Neznašovy, obchvat Čachrov, západní obchvat Měcholupy, obchvat (prověřit trasu) silniční tangenciála v prostoru Českého lesa - varianta A (prověřit trasu) Žákava - Spálené Poříčí, přeložka Nezbavětice, napojení křižovatky součást aglomeračního okruhu (prověřit další propojení na Kralovice) Rochlov Úlice II/193 / Stříbro obchvat (prověřit převedení do návrhu) II/605 / Stříbro - propojení II/230 s II/605 (prověřit převedení do návrhu) II/200 Horšovský Týn - propojení II/200 s I/26 (prověření trasy mimo Horšovskou oboru) II/205 / Nekmíř - východní obchvat II/180 / Chotěšov, přeložka se severovýchodním obchvatem (prověření trasy obchvatu) II/183 / Zhůř - Starý Plzenec, nová propojovací komunikace (prověření trasy) II/180 / Vodní Újezd - Zbůch, Červený Hrádek, nová propojovací komunikace (alt. II/180) II/180 / Zbůch - Úherce, přeložka s východním obchvatem (alt. II/180) RDA18A I/19 Žákava - Spálené Poříčí Borovno, přeložka - varianta A 88

101 RDA19A I/19 Žákava - Spálené Poříčí Borovno, přeložka - varianta B RDA20A I/26 / Holýšov, přeložka RDA21A II/184 / Brůdek, obchvat RDA22A II/188 / Defurovy Lažany Oselce, směrová úprava RDA23A II/230 / Černošín, severní obchvat RDA24A II/180 / Dobřany, obchvat RDA25A II/171 / Strážov, obchvat RDA26A Českoleská tangenciála (Draženov Poběžovice Bor D5) - část 1 (viz RDA05) RDA27A Českoleská tangenciála (Draženov Poběžovice Bor D5) - část 2 (viz RDA05) RDA28A II/180 / Myslinka, obchvat RDA29A II/180 / Čemíny Město Touškov RDA30A II/180 / Chotěšov, obchvat Záměry poskytovatelů DA04P-A I/22 Domažlice, přeložka (trasa A) DA04P-B I/22 Domažlice, přeložka (trasa B) DA04P-C I/22 Domažlice, přeložka (trasa C) DA17P I/20 - přeložka silnice v úseku D5 - Seč (II. etapa) DA18P I/20 - přeložka silnice v úseku D5 - Seč (I. etapa) DA19P I/20 - Seč-Nepomuk-Životice, hlavní trasa DA22P I/27 - Třemošná - hranice Plzeňského kraje, přeložka DA27P I/20 - Seč-Nepomuk-Životice, hlavní trasa (varianta 2.2) DA28P I/20 - Seč-Nepomuk-Životice, hlavní trasa (varianta 2.1 a 3.2) DA30P I/20 Plzeň, průtah DA35P-I. I/26 - Meclov - Draženov (varianta I.) DA35P-II. I/26 - Meclov - Draženov (varianta II.) DA35P-III. I/26 - Meclov - Draženov (varianta III.) DA36P-M1 I/19 - Nezvěstice Žákava, přeložka (varianta M1) DA36P-M2 I/19 - Nezvěstice Žákava, přeložka (varianta M2) DA36P-S1 I/19 - Nezvěstice Žákava, přeložka (varianta S1) DA36P-S2 I/19 - Nezvěstice Žákava, přeložka (varianta S2) DA39P I/19 - Nezbavětice, přeložka DA75P-A nové vedení trasy silnice II/199, III/ (varianta A) - Halže DA75P-A1 nové vedení trasy silnice II/199, III/ (varianta A - alternativa 1) - Halže DA75P-A2 nové vedení trasy silnice II/199, III/ (varianta A - alternativa 2) - Halže DA75P-B nové vedení trasy silnice II/199, III/ (varianta B) - Halže DA77P zpřesněná trasa silnice II/201 dle ÚP Chodová Planá DA88P 201/03 - Kralovice, přeložka silnice II/201 DA89P silnice II/199 - východní obchvat Tachova vyhledávací studie trasy, varianta C DA97P silnice II/193 - trasa A, B, C - doprovodná stavba v rámci obchvatu Domažlic DA98P silnice II/183 - Chrastavice, přeložka DA100P rekonstrukce silnice II/230 v úseku Skašov Přeštice DA101P související stavby s přeložkou silnice I/20 - Plzeň DA102P doprovodná stavba v rámci obchvatu Domažlic - spojení na Chrastavice RDA06P I/19 přeložka Spálené Poříčí (7. úsek) RDA10P přeložka silnice II/193 Stříbro sever (úsek II/193 II/230 II/605) 89

102 Železniční doprava Návrhy DZ01 DZ02 DZ03 DZ04 DZ05 DZ06 DZ07 DZ08 DZ09 DZ10 DZ11 DZ12 DZ13 DZ14A DZ15A Rezervy RDZ01 RDZ02 RDZ03 RDZ04 RDZ05 RDZ06 RDZ07 RDZ08 RDZ09 RDZ10 RDZ11 RDZ12 RDZ13 Trať č úsek Přeštice - Klatovy - zdvojkolejnění, směrové úpravy Trať č úsek Plzeň - Přeštice - zdvojkolejnění, směrové úpravy Trať č výstavba III. tranzitního koridoru - úsek Dýšina Trať č výstavba III. tranzitního koridoru - úsek Rokycany Trať č výstavba III. tranzitního koridoru - úsek Mýto Trať č výstavba III. tranzitního koridoru (prověření převedení na územní rezervu) Propojení železniční trati Bezdružice -Teplá Trať č přeložka (prověření trasy) Trať č zdvojkolejnění (prověření vybraných úseků) Trať č elektrizace, zdvoukolejnění, směrové úpravy Železniční tunel - výstavba III. tranzitního koridoru - úsek Dýšina (prověření - spojení tunelu) Železniční tunel - výstavba III. tranzitního koridoru - úsek Dýšina (prověření - spojení tunelu) Trať č železniční tunel trať č. 190 úsek Horažďovice-Předměstí hranice kraje, zdvojkolejnění a směrová rektifikace (viz DZ09) trať č. 176 Ejpovice - Chrást u Plzně Radnice, přeložka, obec Břasy včetně Kyšické spojky (část Kyšická spojka) (viz DZ08) Koridor vysokorychlostní trati vč. tunelů Trať č Plzeň - Kaznějov - zdvoukolejnění a modernizace Železniční tunel - trať č Pňovany - Konstantinovy Lázně Trať č železniční tunel Plzeň - Kaznějov Trať č výstavba III. tranzitního koridoru Pňovany Brod n. Tichou (prověření případného vypuštění územní rezervy) Trať č Pňovany Konstantinovy Lázně - směrové úpravy Trať č Kyšická spojka Trať č úpravy trati Nýřany Heřmanova Huť Trať č Šťahlavy Rokycany - směrové úpravy Trať č Postřekov, přeložka Trať č Poběžovice, přeložka Trať č Třemešné pod Přimdou, přeložka Trať č Tachov, přeložka RDZ14A trať č. 170 úsek Brod nad Tichou - hranice kraje (viz DZ06) Záměry poskytovatelů DZ07P Prodloužení trati Bezdružice - Teplá včetně optimalizace trati Pňovany - Bezdružice - společný úsek pro obě varianty RDZ06P-A Prodloužení trati Bezdružice - Teplá včetně optimalizace trati Pňovany - Bezdružice - varianta minimální RDZ06P-B Prodloužení trati Bezdružice - Teplá včetně optimalizace trati Pňovany - Bezdružice - varianta maximální 90

103 Letecká doprava Záměry poskytovatelů DL01P OP Letiště Staňkov DL02P OP Letiště Plzeň/Líně DL03P Rozšíření plochy pro vzlety a přistání - Plzeň/Líně Cyklistická doprava Návrhy DC01 DC02 DC03 Koridor cyklostezky Praha - Plzeň - Regensburg (C1) (prověřit způsob vymezení) Koridor cyklostezky Železná - Bělá nad Radbuzou - Stříbro - Plzeň (C2) (prověřit způsob vymezení) Koridor cyklostezky Plzeň - Klatovy - Železná Ruda (C3) (prověřit způsob vymezení) Záměry v oblasti technické infrastruktury Elektrická energie Návrhy TE02 TE04 TE05 TE06 TE07 TE08 TE09 TE11 TE12A TE13A TE14A TE15A TE16A TE17A TE18A TE19A TE20A Rezervy RTE01 Transformační stanice 110/22 kv Blovice Transformovna ace ČD 110/22 kv v Holýšově Vedení 110 kv: Rokycany - Blovice - Nepomuk Vedení elektrické energie 110 kv Propojovací vedení 110kV Blatná - Nepomuk Propojovací vedení 110kV Blatná - Horažďovice Propojovací vedení 110kV Vimperk - Sušice Vedení elektrické energie 400 kv Vítkov Přeštice Transformovna 110/22 kv Kdyně 2 x vedení 110 kv Chrást - Černice zdvojení vedení 400 kv Kočín Přeštice (viz RTE01) vedení 110 kv Nová Hospoda ELU III vedení 110 kv Chlumčany Úherce vedení 110 kv Kdyně Nýrsko ( - Klatovy) zdvojení vedení 110 kv Tachov Drmoul vedení 110 kv Kralovice Rakovník vedení 110 kv Horažďovice Strakonice Vedení elektrické energie 400 kv zdvojení vedení Kočín Přeštice (prověřit převedení na návrh) Záměry poskytovatelů TE12P TE13P TE14P TE15P TE16P TE19P Zdvojení VVN Přeštice - Šťáhlavice Zdvojení VVN Šťáhlavice - Rokycany Zdvojení VVN Přeštice - Rokycany Zdvojení VVN Bělá nad Radbuzou Zdvojení VVN Bělá nad Radbuzou VVN N.Hospoda Plzeň-Černice 91

104 TE24P TE25P 2xVVN Plzeň-Černice Chrást VVN Chlumčany Úherce Plyn Návrhy TP01 TP02 TP03 TP04 TP05 TP06 TP07 TP08 TP09 TP10 TP11 TP12 TP13 TP14 TP15 TP16 TP17 TP18 TP19 TP20 TP21 TP22 TP23 TP24 TP25 TP26 TP27 TP28 TP30 TP31 TP32 TP33 TP34 TP35 TP36A Regulační stanice plynu u Strážovic (obec Pačejov) Regulační stanice plynu u Budětic Regulační stanice plynu u Žďáru (obec Nalžovské Hory) Regulační stanice plynu Nečtiny Regulační stanice plynu Mladý Smolivec Regulační stanice plynu Třemešné Regulační stanice plynu Sviňomazy Regulační stanice plynu Polžice u Bezdružic VTL plynovod Plzeň - Bukovec VTL plynovod Plzeň - Zátiší VTL plynovod Plzeň Litice - Útušice VTL plynovod Plzeň Litice VTL plynovod Štěnovice VTL plynovod Štěnovice - Plzeň Černice VTL plynovod Líně VTL plynovod Vejprnice VTL plynovod Kozlovice Myslív VTL přípojka od Kasejovic do RS Mladý Smolivec VTL plynovod Osek Radnice VTL plynovod Mladotice VTL plynovod od Mladotic do RS Nečtiny VTL přípojka od Mladotic do RS Nečtiny VTL přípojka u Žďáru (obec Nalžovské Hory) VTL přípojka u Strážovic (obec Pačejov) VTL plynovod u Strážovic (obec Pačejov) VTL plynovod Stachy - Kašperské Hory STL plynovod - plynofikace Sviňomazy - Kladruby - (Horšovský Týn) (prověřit) STL plynovod - plynofikace Obory, Milířů a Lesné STL plynovod - plynofikace odpočívky Sv. Kateřina vč. osad Kateřinské Chalupy a Sv. Kateřina STL plynovod - plynofikace Třemešné STL plynovod - plynofikace Lestkova STL plynovod - plynofikace Záchlumí - Víchov STL plynovod Bor Nová Hospoda Předávací regulační stanice VTL Bezděkov (RO) STL plynovod Sviňomazy MS Trpísty Záměry poskytovatelů TP35P TP36P TP37P VTL - vedení vysokotlakého plynovodu - Rokycany VTL - vedení vysokotlakého plynovodu - Rokycany Borek VTL - vedení vysokotlakého plynovodu - Kamenný Újezd Hrádek 92

105 TP38P TP39P VTL - vedení vysokotlakého plynovodu - Hrádek Mirošov VTL - vedení vysokotlakého plynovodu - Vřeskovice Ropovod Návrhy TR01 Skladovací nádrže u PS Benešovice TR02 Přípolož ropovodu IKL DN700 Vodohospodářské stavby Návrhy V01A V02A V03A V04A Vodárenský soubor Ostrá Hůrka (viz též VH02P-A a VH02P-B) Kanalizace - Nýřany Tlučná Vejprnice Kamenný Újezd (rozšíření stávající sítě) Kanalizace - Klenčí pod Čerchovem Trhanov Chodov Pec Kanalizace - Domažlice Havlovice Chrastavice Bořice V05A Kanalizace - Klatovy Beňovy Čínov Kal Sobětice Štěpánovice Tajanov Běšiny Bezděkov Koryta Poborovice Vrhaveč Malá Víska V06A Kanalizace - Nýrsko Bystřice n.úhl. - Stará Lhota Zelená Lhota Dešenice Milence Hamry V07A Rezervy RVP01 RVP02 RVP03 RVP04 RVP05 RVP06 RVP07 RVP08 RVP09 RVP10 RVP11 RVP12 RVP13 RVP14 RVP15 RVP16 RVP17 RVP18 RVP19 RVP20 RVP21 RVP22 RVP23 Kanalizace - Plzeň Lhota Chotíkov Zruč - Senec LAPV Stodůlky (prověřit) LAPV Rejštejn (prověřit) LAPV Dlouhá Ves (prověřit) LAPV Čachrov (prověřit převedení na územní rezervu) LAPV Žďár (prověřit) LAPV Žákava (prověřit) LAPV Štítary (prověřit) LAPV Smolov (prověřit převedení na územní rezervu) LAPV Skryje (prověřit) LAPV Kočov (prověřit vymezení 2 LAPV Kočov I. a II.) LAPV Otín (prověřit) LAPV Michalovy Hory (prověřit) LAPV Kladruby LAPV Šipín LAPV Zaječí (prověřit) LAPV Strýčkovice (prověřit) LAPV Ondřejovice LAPV Všeruby LAPV Javornice LAPV Chotětín (prověřit) LAPV Strážiště LAPV Ostrovec (prověřit) LAPV Hrádek (prověřit) RVP24A Území řízené inundace 93

106 Záměry poskytovatelů VH01P Vodojem Ostrá Hůrka VH02P-A Dálkový vodovodní řad Plzeň - Mikulášská VH02P-B Zásobní řad Ostrá Hůrka VH03P Výtlačný řad ČS Plzeň - Úhlavská Starý Plzenec Záměry v oblasti ochrany přírody a krajiny Návrhy OP02 Přírodní park Branžovský hvozd OP03 Kamenolom Kladruby - po rekultivaci připojit k ÚSES OP04 Rezervní plocha pro ČOV Plzeň - při nevyužití připojit k ÚSES OP05 Kamenolom Těškov - po rekultivaci připojit k ÚSES OP06 Kamenolom Litice - po rekultivaci připojit k ÚSES OP07 Kamenolom Krušec - po rekultivaci připojit k ÚSES OP08 Kamenolom Mítov - po rekultivaci připojit k ÚSES OP09 Lom Křemešná po rekultivaci připojit k ÚSES OP10A Nadregionální ÚSES OP11A Regionální ÚSES 94

107 ČÁST II. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 95

108 96

109 3. SWOT analýza udržitelného rozvoje území 3.1. Východiska Rozbor udržitelného rozvoje území úplné aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2013 obsahuje SWOT analýzu podmínek pro udržitelný rozvoj území Plzeňského kraje v členění na 10 tematických oblastí podle 4 odst. 1 písm. b) bodu 1. vyhlášky č. 500/2006 Sb.. Úkolem SWOT analýzy je stanovit pro každou oblast: - silné stránky, tedy pozitivní vnitřní současné faktory; - slabé stránky, tedy negativní vnitřní současné faktory; - příležitosti, což jsou vnější a budoucí faktory, které mohou pozitivně ovlivnit vývoj území; - hrozby, což jsou vnější a budoucí faktory, které mohou negativně ovlivnit vývoj území. Pro tvorbu SWOT analýzy byly východiskem tyto základní principy: - jednotlivá tvrzení musí být jednoduchá a jednoznačná; - v rámci jedné oblasti se nesmí tvrzení vzájemně vylučovat; - v rámci jedné oblasti se nemohou opakovat tvrzení k jednomu problému (např. stejná charakteristika jako silná stránka a zároveň v negativním pojetí jako hrozba). SWOT analýza je zpracována na základě dat údajů o území od poskytovatelů, vlastních průzkumů podmínek v území ve vazbě na úplné aktualizace ÚAP ORP 2012, vyhodnocení aktuálního stavu a vývoje území a výkresů limitů, hodnot a záměrů v území SWOT analýza Tabulka č. 35 SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje SILNÉ STRÁNKY ložiska nerostných surovin (stavební kámen, cihlářské hlíny, kaolín, wolfram, zlato) jedinečné geologické lokality národního až mezinárodního významu např. Bezdružicko, Stříbrsko, východní Planensko nízké seismické riziko malý počet sesuvných území geomorfologicky pestré a atraktivní území pohoří při hranicích se SRN (Šumava, Český les), krajiny hluboce zaříznutých údolí řek (např. Berounka a její přítoky pod Plzní, Střela u Rabštejna), krajiny zalesněných kuželů a kup (např. Sedmihoří, Branžovský hvozd) Horninové prostředí a geologie SLABÉ STRÁNKY poměrně malá pestrost surovinové základny nedostatečné zásoby štěrkopísků vysoké zatížení radonovým rizikem v některých oblastech - zejména Horažďovicko, Tachovsko a Nepomucko poddolovaná území zejména Radnicko, Nýřansko, Zbůšsko, Kaznějovsko a Stříbrsko PŘÍLEŽITOSTI navýšení ceny vzácných kovů s příznivým dopadem na rentabilitu těžby rekultivace vytěžených oblastí zejména Zbůšsko, Kaznějovsko šetrné využívání nerostných surovin v souladu s požadavky udržitelného rozvoje HROZBY vyčerpání ložisek, zejména kaolínu Kaznějovsko, Chlumčansko nerentabilita těžby možné interakce ochrany ložisek a těžby s jinými chráněnými zájmy (ochrana přírody a krajiny, ochrana vodních zdrojů apod.) např. ložiska zlata v okolí Kašperských Hor zpřísnění limitů těžby vyplývající z úpravy legislativy 97

110 Tabulka č. 35 SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje SILNÉ STRÁNKY dostatečné vodní zdroje republikově významné chráněné oblasti přirozené akumulace vod - CHOPAV Brdy, CHOPAV Šumava a CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les významné vodní nádrže pro zásobování pitnou vodou a pro rekraci např. Nýrsko, Lučina Hracholusky, České údolí hodnotné rybniční oblasti Tachovsko, Plzeň Bolevec, jižní Zbirožsko a Horažďovicko - Nepomucko místa výskytu pramenů léčivých vod Konstantinolázeňsko, Bezdružicko zlepšující se kvalita vod Vodní režim SLABÉ STRÁNKY ohrožení sídel záplavami snížená retenční schopnost krajiny znečištění vodních toků a ploch v důsledku půdní eroze plošně významné zranitelné oblasti zejména Klatovsko, Horažďovicko, Domažlicko, Sedmihoří PŘÍLEŽITOSTI přírodě blízká opatření pro zvýšení retenční schopnosti krajiny především v nižších polohách území kraje realizace protipovodňových opatření ochrana území pro LAPV a řízené rozlivy v nezbytně nutném rozsahu, možnosti akumulace vod revize ochranných pásem vodních zdrojů HROZBY nevhodné využívání krajiny, např. zvyšování podílu zastavěných ploch, a z toho plynoucí negativní vliv na vodní režim v území nadměrné a/nebo nekontrolované čerpání zdrojů, zejména podzemní vody možné interakce ochrany vodních zdrojů s jinými chráněnými zájmy např. těžba štěrkopísků v povodí Úhlavy nedostatečná péče o vodní toky a vodní plochy narušení hydrologického režimu v důsledku klimatických změn (extrémní hydrologické jevy jako sucho, záplavy, bleskové povodně atd.) SILNÉ STRÁNKY dodržení krajských emisních stropů v roce 2010 u většiny látek v rámci kraje nejsou definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší zlepšující se kvalita povrchových vod zvyšující se podíl vytříděných složek komunálních odpadů při snížení množství komunálního odpadu na osobu a rok v posledních 2 letech na minimum v rámci ČR Hygiena ŽP SLABÉ STRÁNKY velký podíl odpadu odstraňovaného skládkováním včetně velkého podílu BRKO nízké materiálové využití odpadů vysoká hluková zátěž z dopravy zejména v Plzni, v Klatovech, v okolí dálnice D5 a v sídlech na trase silnic I/26 a I/27 ekologické zátěže hodnocené rizikem vysoké a velmi vysoké nejvíce v Plzni, na Rokycansku, Domažlicku PŘÍLEŽITOSTI rekultivace nebo sanace ekologických zátěží zintenzivnění výstavby ČOV realizace protihlukových opatření a obchvatů obcí na silnicích pro snížení hlukové zátěže z dopravy využití obnovitelných zdrojů energie a odpadů pro produkci tepla a elektrické energie HROZBY kontaminace vod a půd působením ekologických zátěží a fosforu z bodových zdrojů (jakost vody ve vodních nádržích) plošný nárůst individuální a nákladní automobilové dopravy, především pak tranzitní dopravy v obcích a s tím související zhoršování kvality životního prostředí růst emisí z nevhodných paliv užívaných pro individuální vytápění 98

111 Tabulka č. 35 SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje SILNÉ STRÁNKY hodnotná přírodní území národního až mezinárodního významu chráněná formou biosférických rezervací, NP a CHKO zejména oblast Šumavy, Českého lesa, Křivoklátska významný podíl ZCHÚ na rozloze kraje hodnotné krajiny hluboce zaříznutých údolí některých toků především v severní polovině kraje, hodnotné rybniční krajiny - Tachovsko, Plzeň Bolevec, jižní Zbirožsko a Horaždovicko, krajiny zalesněných kuželů a kup - Sedmihoří, Branžovský hvozd, Jezvinec nadprůměrná lesnatost v rámci ČR (39,6 %) relativně vysoká ekologická stabilita krajiny (vysoký podíl území mírně stabilního a stabilního (krajinný typ B a C z hlediska KES) na celkové rozloze kraje) PŘÍLEŽITOSTI další realizace ÚSES (zajištění funkčnosti jeho prvků) vznik nových velkoplošných ZCHÚ a přírodních parků např. Branžovský hvozd, Brdy zlepšování průchodnosti krajiny realizace ekoduktů zejména u liniových staveb dopravní infrastruktury komplexní péče o krajinu, její hodnoty a rozvoj jejích funkcí zlepšení legislativní ochrany krajinného rázu zamezení / regulace výstavby ve volné krajině postupná rekultivace krajiny narušené těžbou Ochrana přírody a krajiny SLABÉ STRÁNKY rozsáhlý zábor volné krajiny dříve např. realizací plošně rozsáhlých fotovoltaických elektráren, v současnosti zejména výstavbou pro bydlení v zázemí Plzně rozšiřující se suburbanizační pásmo v okolí Plzně na úkor přírodního prostředí zástavba průmyslových a logistických areálů podél dálnice D5 poškozování krajinného rázu nevhodnou výstavbou a nevhodným využíváním krajiny zejména ve venkovských oblastech narušená retenční funkce krajiny HROZBY nárůst fragmentace krajiny liniovými stavbami snížení diverzity biotopů rozsáhlým zalesňováním rozvoj výstavby ve volné krajině rozvoj výstavby výškových staveb (vč. větrných elektráren a telekomunikačních zařízení) a velkoplošných objektů s negativními důsledky na krajinný ráz výstavba v krajině a obnova zaniklých sídelních lokalit v cenných částech krajiny degradace krajiny v důsledku snižování zemědělského využití území, devastace vlivem podpory obnovitelných zdrojů energie rozmach tvrdých forem cestovního ruchu v ZCHÚ realizace vodních nádrží (LAPV) v plánovaném rozsahu a s tím související zatopení přírodně cenných území LAPV Stodůlky, Rejštejn, Dlouhá Ves, Čachrov, Žďár, Skryje, Kočov, Štítary, Otín, Michalovy Hory, Kladruby, Šipín, Strýčkovice, Ondřejovice, Javornice, Chotěnín, Ostrovec SILNÉ STRÁNKY nižší stupeň zornění zejména při hranicích se SRN (Šumava, Český les), podhůří Brd a jižní část kraje nadprůměrná lesnatost v rámci ČR (39,6 %) rozsáhlé souvislé lesní plochy bez nepříznivé fragmentace Šumava, Český les PŘÍLEŽITOSTI rozvoj ekologických forem zemědělství obnova přirozených lesních porostů realizace protierozních opatření realizace komplexních pozemkových úprav ZPF a pozemky určené k plnění funkce lesa SLABÉ STRÁNKY vysoký podíl ploch ohrožených vodní erozí zejména v jižní části kraje (extrémní ohrožení v oblasti horního toku Úhlavy) nižší podíl zemědělské půdy nižší podíl půd I. a II. třídy ochrany - zejména jihovýchod kraje a oblast Českého lesa rozsáhlé zranitelné oblasti - zejména Klatovsko, Horažďovicko, Domažlicko, Horšovskotýnsko vysoký podíl nepřirozených porostů na Tachovsku a ve východní části kraje HROZBY snižování zemědělského využití území ohrožení lesních monokultur kalamitami zábor ZPF a PUPFL výstavbou nepřiměřená těžební činnost v lesích 99

112 Tabulka č. 35 SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje SILNÉ STRÁNKY dokončená dálnice D5 Praha Plzeň SRN probíhající modernizace III. železničního koridoru funkční systém Integrované dopravy Plzeňska realizace integrovaných projektů čištění odpadních vod využívání alternativních zdrojů energie, zejména biomasy Dopravní a technická infrastruktura SLABÉ STRÁNKY dopravní problémy a závady kumulované v okolí Plzně (příčinou je koncentrické uspořádání komunikací) přerušení celostátní silniční i železniční sítě v oblasti Českého lesa a Šumavy nedostatečné přeshraniční dopravní vazby se SRN průchod silnic I. třídy zastavěnými územími sídel nedostatečné dopravní propojení Kralovicko Rokycansko Blovicko Přešticko a dalších radiálních komunikací např. II/180 problémové dopravní propojení obcí Podbrdska přes území Vojenského újezdu Brdy vyšší podíl silnic II. třídy ve špatném technickém stavu vyžadující náročnější údržbu a modernizaci nízký podíl obyvatel napojených na kanalizace zakončené ČOV, velmi malý podíl obyvatel napojených na vodovod zejména okresy Plzeňjih, Plzeň-sever závislost Plzně a obcí zásobovaných z ÚV Homolka na jediném zdroji pitné vody PŘÍLEŽITOSTI rozvoj integrovaných dopravních systémů realizace obchvatů a přeložek silnic realizace veřejného logistického centra na Plzeňsku modernizace železničního napojení na Mnichov zkapacitnění vazeb města Klatovy a Sušice na přilehlé území SRN odstranění dopravních závad zhoršujících bezpečnost silničního provozu alternativní čistírny odpadních vod pro malé obce rozvoj sítě cyklostezek regionálního a nadregionálního významu HROZBY oddalování přestavby hlavních silničních a železničních tras další růst tranzitní automobilové dopravy zejména v zastavěných územích sídel nedostatečná údržba komunikací s důsledkem zhoršení jejich technického stavu nedostatečné využívání možností veřejné dopravy, nárůst individuální automobilové dopravy nesplnění závazků v oblasti čištění odpadních vod v aglomeracích nad 2000 EO SILNÉ STRÁNKY příznivý populační vývoj v posledních 10 letech zejména centrální oblast kraje kolem Plzně rovnoměrné rozmístění kulturní vybavenosti na území kraje rozsáhlá nabídka terciérního vzdělávání na území kraje význam krajského města Plzně v rámci sídelní struktury celé ČR nadstandardní veřejná občanská vybavenost krajského města Plzeň přesahující význam Plzeňského kraje Sociodemografické podmínky SLABÉ STRÁNKY nepříznivá věková struktura populace kromě okresu Tachov, pokles migračního přírůstku a návrat k přirozenému úbytku obyvatel monocentrický, výrazně polarizovaný charakter sídelní struktury kraje s vnitřními perifériemi mezi koncentrickými osami rozvoje podél dopravních os bez dostatečných radiálních vazeb např. Radnicko, Manětínsko, Bezdružicko, Hostouňsko, a oblastmi s deficitem dopravní obslužnosti např. Podbrdsko, rozhraní ORP Kralovice a ORP Rokycany, některé části při hranici se SRN rozsáhlé oblasti s převahou malých sídel např. Nepomucko, Blovicko, Horažďovicko, Kralovicko, severní Rokycansko nerovnoměrné rozložení center a jejich nízký rozvojový potenciál především v okrajových částech kraje narušené sídelní vazby v obcích Podbrdska omezená dostupnost služeb ve venkovských oblastech 100

113 Tabulka č. 35 SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje nepříznivé sociodemografické charakteristiky kromě věkové struktury v okresu Tachov nízká celková kapacita zařízení pro seniory zejména okres Rokycany a Plzeň - sever nižší úroveň vybavenosti v severozápadní a severní části kraje, zejména školskými a lůžkovými zdravotnickými zařízeními PŘÍLEŽITOSTI posilování potenciálu nižších center osídlení zvýšení vzdělávacích příležitostí v severozápadní části kraje podpora rozvoje občanské vybavenosti ve venkovských oblastech kraje rozvoj dopravních vazeb mezi centry osídlení rozvoj kooperace venkovských sídel především v oblasti občanského vybavení využití prostředků z rozvojových programů pro podporu sociálních zařízení a sociálních aktivit HROZBY stárnutí populace a úbytek produktivní složky obyvatel prohloubení vnitrokrajských disparit mezi jednotlivými regiony ohrožení sídelní funkce některých obcí po zániku základní občanské vybavenosti další snižování počtu pracovních příležitostí ve venkovských oblastech další zvyšování administrativní náročnosti správy malých obcí neadekvátní posilování sídelní funkce obcí bez odpovídající vybavenosti zejména suburbanizované zázemí Plzně, sídla v blízkosti dalších velkých měst a v sídlech při dálnici D5 ohrožení rozvoje některých sídel ochranou LAPV a návrhy velkoplošných chráněných území přírody (např. PP Branžovský hvozd) SILNÉ STRÁNKY intenzivní bytová výstavba v suburbanizovaném zázemí Plzně zvyšující plošný standard bydlení a podíl bytů v rodinných domech nová bytová výstavba v posledních letech zejména v Plzni, vzdálenějších obcích v suburbanizovaném pásmu okolo Plzně, sídlech při dálnici D5 Bydlení SLABÉ STRÁNKY nedostatečná obnova bytového fondu nedostatek připravených pozemků pro bytovou výstavbu ve venkovských oblastech a městě Plzni dlouhodobá absence bytové výstavby v některých venkovských obcích se špatnou dopravní dostupností nedostatek menších bytů s dostupnými sociálními službami pro seniory PŘÍLEŽITOSTI zvyšování atraktivity sídel pro bydlení např. zajištěním občanské vybavenosti a další veřejné infrastruktury v nižších centrech osídlení vymezování ploch přestavby pro bydlení (včetně využití brownfields) rekonstrukce a modernizace stávajícího bytového fondu HROZBY pokles zájmu obcí a investorů o bytovou výstavbu zanedbávání péče o bytový fond sociálně-kulturní segregace sídlišť a suburbanizovaných zón bydlení v rodinných domech SILNÉ STRÁNKY přítomnost atraktivit cestovního ruchu nadregionálního až národního významu např. Šumava, Plzeň, Konstantinovy Lázně, Plasy sousedství Spolkové země Bavorsko s množstvím atraktivit cestovního ruchu dobrá dopravní dostupnost Plzeňského kraje z Prahy a ze SRN stabilizace situace z hlediska ubytovacích zařízení, především v Plzni Rekreace SLABÉ STRÁNKY nevyužitý potenciál cestovního ruchu z důvodu vysokého podílu tranzitující klientely a z důvodu nedostatečné nabídky infrastruktury cestovního ruchu (např. oblast podél Berounky, Český les) nízký podíl vícedenních návštěvníků vysoká míra sezónnosti cestovního ruchu s dopadem na ubytovací kapacity zejména horské oblasti výrazná koncentrace atraktivit cestovního ruchu v Plzni, na Šumavě 101

114 Tabulka č. 35 SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje nízká úroveň marketingu a nedostatečná spolupráce jednotlivých subjektů v rámci kraje nedostatečná doprovodná infrastruktura cestovního ruchu kromě Plzně, Konstantinových Lázní a území Šumavy velký podíl individuální rekreace, která se vyznačuje sezónností PŘÍLEŽITOSTI podchycení tranzitujících klientů a klientely z okolních regionů (Střední Čechy, Praha, SRN) zlepšení dopravních vazeb na Bavorsko vytvoření podmínek pro cestovní ruch v dosud méně turisticky využívaných oblastech např. Kralovicko, území podél Berounky, Český les zpřístupnění Vojenského újezdu Brdy rozšíření nabídky forem cestovního ruchu, zejména rozvoj wellnes turistiky, event turistiky a kongresové turistiky město Plzeň jako držitel titulu Evropské hlavní město kultury 2015 nadregionální a mezinárodní kooperace v oblasti cestovního ruchu rozvoj sítě cyklostezek SILNÉ STRÁNKY vysoká ekonomická výkonnost kraje - zejména Plzeň, Klatovy, Rokycany, Domažlice, Tachov vysoká exportní orientace relativně příznivý stav a vývoj nezaměstnanosti ve srovnání s celostátním průměrem - zejména v centrální části kraje úspěšná lokalizace zahraničních investic - zejména Plzeň a území při dálnici D5 průmyslová tradice kraje vysoká zaměstnanost v průmyslu např. Rokycansko, Nýřansko, Horažďovicko vysoké školy univerzitního typu s vazbou na průmyslové podniky Plzeň, Klatovy PŘÍLEŽITOSTI existence rozvojových ploch a technická příprava pro lokalizaci investic včetně brownfields rozvoj znalostní ekonomiky podpora místní ekonomiky zejména v oblasti služeb a cestovního ruchu podpora ekonomických aktivit s vyšší přidanou hodnotou posílení významu terciérního sektoru zvýšení mobility pracovních sil v rámci regionu řešení dopravního napojení rozvojové zóny letiště Líně Hospodářské podmínky HROZBY pokles zájmu o rekreaci v Plzeňském kraji a přetrvávající tranzitní charakter cestovního ruchu zhoršení rekreačních hodnot území např. v důsledku lesních kalamit nebo výstavby hmotově rušivých bytových domů v centrech cestovního ruchu na Šumavě střety ochrany přírody a rozvoje cestovního ruchu SLABÉ STRÁNKY vysoká koncentrace investic do Plzně a naopak nižší podíl nových investic mimo centrální část kraje periferní hospodářsky slabé území zejména ORP Stříbro a přilehlé území okresu Plzeň-sever, okolí Tachova k hranici se SRN, POÚ Poběžovice, pomezí okresů Plzeň-jih, Domažlice a Klatovy, ORP Nepomuk, ORP Horažďovice, sever ORP Sušice a sever ORP Rokycany s přesahem do ORP Kralovice nízký podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v terciéru - zejména vnitřní periferní oblast mezi dálnicí D5 a I/26 a severovýchodně od Stříbra mezi dálnicí D5 a I/20 vyšší nezaměstnanost v okrese Tachov, na Poběžovicku a v ORP Sušicenízká nabídka pracovních příležitostí v odvětví strategických služeb, výzkumu a vývoje (kromě Plzně) malá pestrost nabídky pracovních příležitostí ve venkovských sídlech nesoulad oborové nabídky a poptávky na trhu práce HROZBY ztráta zájmu investorů pokles investiční atraktivity kraje ztráta pracovních příležitostí zejména mimo hlavní centra osídlení odliv výroby s nízkou přidanou hodnotou do jiných regionů prohlubování ekonomických rozdílů uvnitř kraje nedostatek pracovní síly s odpovídající kvalifikací 102

115 Tabulka č. 35 SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje propagace investiční atraktivity regionu vznik infrastruktury pro podporu malého a středního podnikání využití prostředků z rozvojových programů pro podporu ekonomických aktivit 103

116 4. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území 4.1. Metodika výběru ukazatelů Pro hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Plzeňského kraje podle požadavků 4 odst. 1 písm. b) bodu 1. vyhlášky č. 500/2006 Sb. byla při zpracování úplné aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2013 plně respektována metodika vyhodnocení použitá před dvěma lety pro úplnou aktualizaci ÚAP PK Při obou aktualizacích tak byly v maximální možné míře respektovány metody použité pro stejný účel v roce 2009 a současně postupy podle Metodického sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, zveřejněného na internetových stránkách ÚÚR Brno od (dále jen Metodické sdělení MMR ). Především bylo pro každý pilíř vybráno 5 reprezentativních, navzájem nezávislých ukazatelů, které byly zvoleny jako zásadní i z hlediska vazby na hlavní výroky aktualizovaných SWOT analýz. Významnou odlišností proti prvním ÚAP PK pořízeným v roce 2009 byla jiná podrobnost z hlediska použitých územních jednotek. V roce 2009 byly použity ukazatele na úrovni správních území pověřených obecních úřadů (dále jen POÚ ), v roce 2011 a 2013 na základě požadavku Metodického sdělení MMR na úrovni jednotlivých obcí. Z této zdánlivé maličkosti vyplynuly ve zpracování hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Plzeňského kraje podstatné změny, a to nejen z hlediska dostupnosti dat, ale také v jejich použitelnosti, neboť na úrovni obcí dochází v případě některých analytických ukazatelů k řádově většímu rozptylu hodnot (viz dále). Podrobnost jednotlivých obcí při hodnocení podmínek za celé území Plzeňského kraje pak vedlo jednoznačně k potřebě porovnávání kvantitativních ukazatelů, nikoli zohlednění znalosti podmínek v území, čímž bylo složitější zajištění přímé provázanosti na výroky SWOT analýz. Důležitým východiskem pro výběr ukazatelů byly též indikátory navržené a používané v dalších krajích ČR, neboť snahou bylo co nejvíce se přiblížit předpokládanému budoucímu republikovému standardu. Ani zde však nebylo možné použít resp. převzít některé z již hotových řešení, neboť: - kraje se dosud nesjednotily v používání ukazatelů (výběr, počet, vyhodnocení atd.) - nejsou dosud dostatečně dlouhodobé praktické zkušenosti s použitím ukazatelů pro tento účel za obce na úrovni krajů - některé navržené ukazatele nejsou pro obce Plzeňského kraje dostupné (podrobně byla prověřena především možnost využít indikátory podle Metodické pomůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněné na internetových stránkách ÚÚR Brno od dále jen Metodická pomůcka 2009, kromě indikátoru KES využití dalších indikátorů brání i nadále nedostatky v databázích některých ÚAP ORP předaných úřady územního plánování ke konci roku 2012). Z těchto důvodů byla výchozí nabídka ukazatelů v roce 2011 podrobně prověřena na úrovni obcí v Plzeňském kraji ve spolupráci s externími odborníky firmy Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s., kteří spolupracovali i na tvorbě prvních ÚAP PK v roce Prověření bylo provedeno z následujících hledisek: 1. Jsou data dostupná? 2. Jsou data dostatečně aktuální? 3. Vystihují ukazatele požadované jevy ve vazbě na výroky SWOT analýzy? Byly použity v roce 2009 na úrovni POÚ? 4. Jaký je rozptyl ukazatelů? 5. Jsou ukazatele navzájem nezávislé? Na základě tohoto rozboru, který vedl k výběru ukazatelů, je možné shrnout použitý postup. 104

117 Ad 1) Ad 2) Ad 3) Ad 4) Pro řadu ukazatelů navržených kraji nebo Metodickou pomůckou 2009 nejsou data za obce dostupná v jednotném tvaru, kvalitě, podrobnosti apod. v rozsahu celého území Plzeňského kraje, např.: - údaje převzaté do ÚAP ORP z územních plánů - zastavitelné plochy, plochy výroby apod. - některé ekonomické údaje - místně obvyklé nájemné, HDP Některá data nejsou dostatečně aktuální: - údaje jsou naposledy např. ze SLDB (ekonomická aktivita a vzdělanost obyvatel) budou aktuální z roku 2011, ale 10letá perioda nemusí vyhovovat potřebám ÚAP kraje data ze SLDB 2011 nebyla v podrobnosti obcí kompletně dostupná ještě ani v době dokončování této úplné aktualizace ÚAP PK ČSÚ už některá data v MOS nesleduje např. Školství (naposledy 2005), Kultura (2006), Sport (2006), Cestovní ruch (2006). Pro některé z nich existují jiné informační zdroje (Školství ÚIV, OŠMS KÚPK), ale většinu už nelze ve stejném členění dohledat. - spolehlivost některých dat (i např. v MOS) je sporná. Po provedené eliminaci ukazatelů z výše uvedených důvodů byl soubor ukazatelů doplněn přibližně na 10 ukazatelů pro každý pilíř, a to s ohledem na ukazatele použité při zpracování ÚAP PK na úrovni POÚ v roce 2009 a jevy, které vystihovaly, a dále na adekvátnost k výrokům obsaženým ve SWOT analýzách. Cílem bylo především: - postihnout všechny charakteristiky území podstatné pro územní plánování v Plzeňském kraji podle 10 témat SWOT analýzy - obdržet výsledky alespoň rámcově srovnatelné s výsledky z roku 2009 (i když v jiném územním členění) Nově zařazeny do širšího výběru k prověření byly např. ukazatele: - KES, index stáří, stabilita obyvatel, intenzita bytové výstavby Naopak některé ukazatele z roku 2009 nebyly použity, neboť: 1. ukazatel nemá na úrovni obce potřebnou vypovídací schopnost např. intenzita dopravy se měří jen ve vybraných sídlech (na průjezdních úsecích dálnic, rychlostních silnic a silnic) nahrazeno komplexnějším ukazatelem hustota komunikací 2. jev na úrovni obce nelze jednoznačně posoudit např. autonomnost území z hlediska dostupnosti ZŠ (dle počtu žáků ZŠ na počet dětí ve věku 6-14 let) je na úrovni obcí možné vnímat také negativně jako vysávání dětí z dalších obcí, které školu ve svém správním území nemají 3. změnil se pohled na význam ukazatele pro daný pilíř např. index technické infrastruktury Pro vybrané ukazatele již byly připraveny hodnoty za všechny obce a provedeny další výpočty. Velmi podstatný pro výběr ukazatelů se ukázal rozptyl hodnot na úrovni obcí. S tím souvisí také způsob klasifikace ukazatelů. Klasifikace se obvykle provádí v rámci pilíře jako součet vyhodnocení použitých ukazatelů (případně s využitím vah). Bylo zvažováno vyhodnocení ukazatele pro jednotlivé obce podle: - pořadí obce podle daného ukazatele - postavení obce na stupnici od nejméně příznivé hodnoty (0 %), po nejpříznivější hodnotu (100 %) Hodnocení podle pořadí je devalvováno v případě, že ve větší části obcí se daný jev nenachází (chráněná území, plochy těžby nerostných surovin, napojení na TI, zařízení občanské vybavenosti apod.). Podobné je to i při hodnocení na stupnici. Výhodou této metody je jemnější vyhodnocení rozdílů, nevýhodou velká citlivost na extrémní odchylky (viz charakteristiky ukazatelů minimum, maximum, průměr, medián). V takových případech se hodnocení většiny obcí nakupí kolem opačné meze (minimum nebo maximum) a extrémní hodnota ovlivní i celkový výsledek. K těmto případům dochází z důvodu: - použití podílových ukazatelů o KES podíl ekologicky stabilních a nestabilních ploch (vesměs cca 1, ale Horská Kvilda 58!!!) 105

118 Ad 5) o index stáří podíl obyv. 65+ a -14 let (vesměs do 150, ale Čilá neměla žádné obyv. -14 let) Řešením je použít jen některou ze složek daného jevu (lesnatost, podíl zastavěného území, podíl obyv. -14 let) s hodnotou od 0 do 100 % s malým rozptylem hodnot. - krátkodobého extrému v daném roce na obecní úrovni se může týkat mnoha ukazatelů Řešením je nahradit roční údaje několikaletým průměrem. Ani to však nemusí vždy stačit (viz např. příjmy na obyvatele obce Modrava v letech stonásobek obvyklých hodnot!!!). Pak je možné zvážit použití druhé nejvyšší hodnoty jako 100 % a extrému přiřadit také 100 %. Závislost navržených ukazatelů byla testována pomocí výsledků korelační funkce MS Excelu CORREL zanesených do korelační matice. Finální výběr ukazatelů byl proveden tak, aby byl co největší počet korelací eliminován. Následuje popis výběru ukazatelů dle jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, který není pro úplnou aktualizaci ÚAP PK 2013 upravován, protože bylo pro hodnocení z důvodu možnosti srovnání výsledků použito zcela shodných ukazatelů jako v roce Environmentální pilíř Návrh ukazatelů Charakteristiky (témata), které je nutné sledovat pro účely územního plánování (zařazeny pod příslušný pilíř dle Metodické pomůcky 2009) a navržené ukazatele: - Horninové prostředí a geologie (není v Plzeňském kraji zásadní) - Vodní režim o podíl obyvatel napojených na kanalizaci o podíl obyvatel napojených na ČOV 70 - Hygiena životního prostředí o podíl obyvatel napojených na kanalizaci o podíl obyvatel napojených na ČOV o hustota komunikací - Ochrana přírody a krajiny o lesnatost o koeficient ekologické stability o podíl zastavěného území o podíl orné půdy o podíl chráněných území o hustota komunikací - Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa o lesnatost o podíl orné půdy Popis ukazatelů Lesnatost = plocha lesních pozemků / plocha obce * 100 Zdroje dat: ČSÚ - MOS 2009 Význam ukazatele: podíl lesních pozemků reprezentuje přírodní hodnotu, neboť lesy jsou považovány za ekologicky stabilní Možné problémy: nepříznivé hodnocení územně malých obcí bez lesů, i když jsou v blízkosti lesních celků (např. Trhanov, Skořice) Výsledek: POUŽIT 70 Kurzivou uvedené ukazatele svým významem patří zejména k tématu hygieny životního prostředí, pouze okrajově pod vodní režim. 106

119 Koeficient ekologické stability (KES) = plocha pozemků (chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + pastviny + lesní půda + vodní plochy) / (orná půda + zastavěné plochy + ostatní plochy) Zdroje dat: ČSÚ - MOS 2009 Význam ukazatele: podíl ekologicky stabilních a ekologicky nestabilních ploch komplexně reprezentuje přírodní hodnoty území Možné problémy: vysoké hodnoty v případě mimořádně cenných území s minimálním podílem ekologicky nestabilních ploch (např. Horská Kvilda) Výsledek: NEPOUŽIT nahrazen Lesnatostí z důvodu výskytu několika extrémně vysokých hodnot (viz výše) Podíl chráněných území = plocha (NP + CHKO + MZCHÚ + NATURA + PP) / plocha obce * 100 Zdroje dat: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Význam ukazatele: reprezentuje nejcennější území z hlediska ochrany přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.) Možné problémy: vyskytuje se jen v menším počtu obcí, v ostatních je nulový Výsledek: POUŽIT Podíl zastavěného území = plocha zastavěného území / plocha obce * 100 Zdroje dat: ČSÚ - MOS 2009 Význam ukazatele: vyjadřuje podíl významného typu ekologicky nestabilního území a zároveň stupeň urbanizace území Možné problémy: vysoké hodnoty v případě mimořádně malých katastrálních území i na venkově (např. Trnová) Výsledek: POUŽIT Podíl orné půdy = plocha orné půdy / plocha obce * 100 Zdroje dat: ČSÚ - MOS 2009 Význam ukazatele: podíl zpravidla plošně nejrozsáhlejšího typu ekologicky nestabilního území částečně vyjadřuje stupeň narušení přírodních hodnot Možné problémy: nezaměňovat za stupeň zornění počítaný jako podíl orné na zemědělské půdě Výsledek: NEPOUŽIT nahrazen Podílem zastavěného území z důvodu silnější záporné korelace s Podílem chráněných území Podíl obyvatel napojených na kanalizaci = počet obyvatel napojených na kanalizaci / počet obyvatel Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001) Význam ukazatele: reprezentuje vybavení technickou infrastrukturou, která je velmi významná pro ochranu vod Možné problémy: - nevyskytuje se ve všech obcích (v ostatních je nulová hodnota ukazatele) - není příliš spolehlivý, nevíme, zda kanalizace končí ČOV - není aktuální Výsledek: NEPOUŽIT z důvodu aktuálnosti nahrazen podílem obyvatel napojených na ČOV (viz dále) Podíl obyvatel napojených na ČOV = počet obyvatel napojených na ČOV / počet obyvatel Zdroje dat: podklady KÚPK OŽP Význam ukazatele: reprezentuje vybavení technickou infrastrukturou, která je velmi významná pro ochranu vod Možné problémy: - vyskytuje se jen v menším počtu obcí (v ostatních je hodnota 0) - obsahuje údaje podle ČOV i za více obcí (lze stanovit jen průměrný stupeň napojení za všechny napojené obce) - vyskytují se duplicitní záznamy (např. Plískov) Výsledek: POUŽIT 107

120 Hustota komunikací = (4 * délka dálnic + 3 * délka silnic I. tř. + 2 * délka silnic II. tř. + délka silnic III. tř. + 2 * délka celostátních železničních tratí + délka regionálních železničních tratí) / plocha obce Zdroje dat: Silniční databanka Ostrava, Krajský úřad Plzeňského kraje Význam ukazatele: syntetický ukazatel hustoty různých typů pozemních komunikací reprezentuje negativní vliv dopravy na prostupnost a fragmentaci krajiny i sídel i na ovzduší (znečištění) diferencovaně podle typu komunikace Možné problémy: z hlediska hygieny životního prostředí nezohledňuje skutečnou intenzitu dopravy a z ní plynoucí negativní vlivy dopravy na životní prostředí (hluk, emise, apod.) Výsledek: POUŽIT Shrnutí výběru ukazatelů Z navržených 8 ukazatelů bylo vybráno 5 navzájem nezávislých (nekorelujících) ukazatelů, které popisují vyváženě všechny oblasti tematických složek v environmentálním pilíři relevantní podle výroků SWOT analýz pro Plzeňský kraj. Tři z pěti ukazatelů lze použít pro charakteristiku dvou oblastí jevů. Nejvíce ukazatelů se týká tématu Ochrana přírody a krajiny: - Vodní režim o podíl obyvatel napojených na ČOV - Hygiena životního prostředí o podíl obyvatel napojených na ČOV o hustota komunikací - Ochrana přírody a krajiny o lesnatost o podíl zastavěného území o podíl chráněných území o hustota komunikací - Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa o lesnatost Eliminovány byly 3 ukazatele. Důvody eliminace jsou uvedeny v popisu ukazatelů Ekonomický pilíř Návrh ukazatelů Charakteristiky (témata), které je nutné sledovat pro účely územního plánování (zařazeny pod příslušný pilíř dle Metodické pomůcky 2009) a navržené ukazatele: - Hospodářské podmínky o míra nezaměstnanosti o počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel o podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu o počet pracovních míst na 100 ekonomicky aktivních obyvatel o podíl vyjíždějících za prací mimo obec o podíl pracovních míst v terciéru o daňové příjmy obcí na obyvatele - Veřejná dopravní a technická infrastruktura o vzdálenost obce od silnice I. tř. nebo dálnice - Bydlení (není zásadní pro ekonomiku v Plzeňském kraji, použito v sociálním pilíři) - Rekreace (není zásadní pro ekonomiku v Plzeňském kraji) Popis ukazatelů Míra nezaměstnanosti = počet dosažitelných nezaměstnaných / pracovní síla * 100 [%] Zdroje dat: MPSV portál ZAMĚSTNANOST (k předchozího roku ); pro úplnou aktualizaci ÚAP PK 2013 použita data ČSÚ

121 Význam ukazatele: hlavní indikátor situace na trhu práce a také jeden z mála přesných a reprezentativních ukazatelů hospodářství na lokální úrovni Možné problémy: - krátkodobé výkyvy nezaměstnanosti - při použití dat ČSÚ by vznikl problém neaktuálnosti - pracovní síla se na úrovni obcí stanovuje podle počtu ekonomicky aktivních při posledním censu a v případě většího jednosměrného pohybu obyvatel v malých obcích se může skutečná velikost pracovní síly lišit Výsledek: POUŽIT Podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu = počet ekonomicky aktivních obyvatel / počet obyvatel * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001) Význam ukazatele: dokládá podíl práceschopného obyvatelstva na populaci, jedná se o průmět věkové struktury obyvatel do ekonomiky Možné problémy: - neaktuálnost počtu ekonomicky aktivních podobně jako pracovní síla (viz Míra nezaměstnanosti) - vesměs se pohybuje v úzkém rozpětí kolem 50 % - větší citlivost na případné odchylky Výsledek: NEPOUŽIT z důvodu malé aktuálnosti a menší reprezentativnosti Počet pracovních míst na 100 ekonomicky aktivních obyvatel = počet pracovních míst / počet ekonomicky aktivních obyvatel * 100 Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001) Význam ukazatele: reprezentativní ukazatel pracovištní funkce obce, neboť při vyšším podílu než 100 převažuje dojížďka nad vyjížďkou Možné problémy: - velký podíl pracovních míst v několika málo populačně malých pracovištích centrech (např. Modrava, Rozvadov) vede k výrazně horšímu hodnocení ostatních obcí - neaktuálnost počtu ekonomicky aktivních podobně jako pracovní síla (viz Míra nezaměstnanosti) Výsledek: NEPOUŽIT z důvodu výskytu několika extrémních hodnot v malých obcích nahrazen Podílem vyjíždějících za prací mimo obec (viz dále) Podíl vyjíždějících za prací mimo obec = počet vyjíždějících za prací mimo obec / počet ekonomicky aktivních obyvatel * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001), Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání (SLDB 2001) Význam ukazatele: vhodný ukazatel pracovištní funkce obce, neboť při vyšším podílu lze předpokládat v obci omezené pracovní příležitosti Možné problémy: neaktuálnost obou vstupních hodnot Výsledek: POUŽIT Podíl pracovních míst v terciéru = počet pracovních míst v terciéru / počet pracovních míst * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001), Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání (SLDB 2001) Význam ukazatele: kromě struktury pracovních míst s orientací na služby také nepřímo dokládá úroveň vybavenosti obce službami Možné problémy: neaktuálnost obou vstupních hodnot Výsledek: POUŽIT Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel = počet ekonomických subjektů / počet obyvatel * 1000 Zdroje dat: ČSÚ - Registr ekonomických subjektů (RES) Význam ukazatele: reprezentativní ukazatel významu ekonomické základny v obci ve vztahu k populační velikosti Možné problémy: - neaktuálnost RES z hlediska aktivních podniků - shrnuje ekonomické subjekty bez rozdílu velikosti a oblasti činnosti Výsledek: POUŽIT 109

122 Daňové příjmy obcí na obyvatele = daňové příjmy / počet obyvatel Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001) Význam ukazatele: dokumentuje ekonomické možnosti samosprávy na místní úrovni, a do jisté míry i ekonomickou aktivitu v území Možné problémy: - meziroční výkyvy odstraněny použitím 5letého průměru - víceletý výskyt extrémně vysoké hodnoty ovlivnění výsledku hodnocení ostatních obcí Výsledek: NEPOUŽIT z důvodu výskytu jedné extrémní hodnoty (obec Modrava 100 bodů), která výrazně ovlivňuje výsledek hodnocení, neboť ostatní obce mají méně než 1 bod Vzdálenost obce od silnice I. tř. nebo dálnice = vzdálenost středu ZSJ, kde sídlí obec, ke křižovatce silnice I. třídy nebo k dálničnímu sjezdu měřená po silnicích Zdroje dat: CEDA, Krajský úřad Plzeňského kraje Význam ukazatele: jeden ze zásadních faktorů lokalizace investic Možné problémy: - nutno využít pokročilejší funkce GIS, ale jedná se o velmi stabilní ukazatel v čase, neboť tak zásadní změny v silniční síti jsou výjimečné - lze použít i jiné způsoby měření vzdálenosti, např. vůči zastavěné ploše uplatnil by se vliv plošné velikosti sídla a byly by i nulové vzdálenosti Výsledek: POUŽIT Shrnutí výběru ukazatelů Z navržených 8 ukazatelů bylo vybráno 5 navzájem nezávislých (nekorelujících) ukazatelů relevantních podle výroků SWOT analýz pro Plzeňský kraj, které ve 4 případech popisují především různé aspekty hospodářských podmínek (trh práce, sílu a strukturu ekonomické základny), poslední ukazatel postihuje nejdůležitější předpoklad lokalizace investic: - Hospodářské podmínky o míra nezaměstnanosti o počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel o podíl vyjíždějících za prací mimo obec o podíl pracovních míst v terciéru - Veřejná dopravní a technická infrastruktura o vzdálenost obce od silnice I. tř. nebo dálnice Eliminovány byly 3 ukazatele. Důvody eliminace jsou uvedeny v popisu ukazatelů Sociální pilíř Návrh ukazatelů Charakteristiky (témata), které je nutné sledovat pro účely územního plánování (zařazeny pod příslušný pilíř dle Metodické pomůcky 2009) a navržené ukazatele: - Veřejná dopravní a technická infrastruktura (není zásadní pro sociální oblast v Plzeňském kraji, použito v ekonomickém pilíři) - Socio-demografické podmínky o podíl obyvatel ve věku do 14 let o podíl obyvatel ve věku 65 a více let o index stáří o relativní migrace o relativní pohyb o stabilita obyvatel o index vzdělanosti o index občanské vybavenosti - Bydlení o intenzita bytové výstavby

123 o intenzita bytové výstavby o podíl bytů v rodinných domech - Rekreace (není zásadní pro sociální oblast v Plzeňském kraji) Popis ukazatelů Podíl obyvatel ve věku do 14 let = počet obyvatel do 14 let / počet obyvatel * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ - MOS 2009 Význam ukazatele: vhodný ukazatel podílu mladé složky v populaci vykazuje solidní korelaci s komplexnějším indexem stáří (viz dále) Možné problémy: Výsledek: POUŽIT Podíl obyvatel ve věku 65 a více let = počet obyvatel 65 a více let / počet obyvatel * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ MOS 2009 Význam ukazatele: vhodný ukazatel podílu starší složky v populaci vykazuje vysokou korelaci s komplexnějším indexem stáří (viz dále) Možné problémy: Výsledek: NEPOUŽIT, neboť podíl mladší složky byl vyhodnocen jako významnější pro hodnocení perspektivy obcí z hlediska věkové struktury Index stáří = počet obyvatel 65 a více let / počet obyvatel do 14 let * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ MOS 2009 Význam ukazatele: reprezentativní analytický ukazatel věkové struktury populace Možné problémy: - v případě malého podílu mladší složky dosahuje velmi vysokých hodnot, což jednostranně ovlivňuje celé hodnocení - pokud obyvatelé do 14 let zcela chybí (v malých obcích), nelze stanovit (obec Čilá), což znemožňuje objektivní srovnání všech obcí Výsledek: NEPOUŽIT, neboť ho není možné stanovit ve všech obcích, nahrazen Podílem obyvatel do 14 let Relativní migrace = (počet přistěhovalých počet vystěhovalých) / počet obyvatel středního stavu * 1000 [ ] Zdroje dat: ČSÚ MOS Význam ukazatele: reprezentativní indikátor atraktivity obce z hlediska migrace (bydlení), která zpravidla tvoří rozhodující složku pohybu obyvatel Možné problémy: možné meziroční výkyvy eliminováno použitím 5letého průměru Výsledek: POUŽIT Relativní pohyb obyvatel = (počet obyvatel na konci sledovaného období - počet obyvatel na začátku sledovaného období) / počet obyvatel na začátku sledovaného období / délka sledovaného období v letech * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ Počet obyvatel v obcích ( ) Význam ukazatele: celková relativní průměrná roční změna počtu obyvatel shrnuje výsledek přirozeného (narození zemřelí) i migračního pohybu a odráží tak výsledky obce z hlediska migrační atraktivity i věkové struktury Možné problémy: výskyt meziročních rozdílů eliminován 5letým průměrem Výsledek: NEPOUŽIT, neboť je lépe složky pohybu rozdělit, tj. použít Relativní migraci a perspektivy přirozeného pohybu odvozovat od věkové struktury Stabilita obyvatel = počet obyvatel narozených v obci současného bydliště / počet obyvatel * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001) Význam ukazatele: reprezentuje podíl rodáků a tedy obyvatel pravděpodobně více spjatých s bydlištěm s průmětem i do sociálních a dalších vazeb Možné problémy: malá aktuálnost dat, ale jedná se o relativně stabilní ukazatel (s výjimkou suburbánních území) Výsledek: POUŽIT 111

124 Index vzdělanosti = 3 * podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním na 15letých a starších + podíl obyvatel právě s maturitou na 15letých a starších Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001) Význam ukazatele: reprezentuje vzdělanost populace diferencovaně podle stupně dosaženého vzdělání Možné problémy: neaktuálnost dat, ale lze předpokládat, že i v době rostoucí vzdělanosti se relace mezi obcemi podle vzdělanosti zachovávají (vzdělanost roste podobným tempem) Výsledek: NEPOUŽIT, neboť jiné ukazatele byly vyhodnoceny jako vhodnější Intenzita bytové výstavby = Σ počet postavených bytů / Σ počet obyvatel středního stavu *1000 Zdroje dat: ČSÚ MOS Význam ukazatele: reprezentuje intenzitu výstavby bytů v relativním vyjádření za více než 10 let Možné problémy: - tento agregovaný údaj nelze rozložit na dílčí období, která by lépe postihovala různé vývojové fáze z hlediska intenzity bytové výstavby Výsledek: NEPOUŽIT, neboť sledované období je příliš dlouhé - zahrnuje období poklesu, růstu i stagnace Intenzita bytové výstavby = Σ počet postavených bytů / Σ počet obyvatel středního stavu * 1000 Zdroje dat: ČSÚ MOS Význam ukazatele: reprezentuje intenzitu výstavby bytů v relativním vyjádření za poslední 2 roky Možné problémy: příliš krátké období (nulové hodnoty u řady obcí) roční údaje za delší období nebyly na úrovni obcí k dispozici, neboť ČSÚ je publikuje až v posledních letech to je výhoda pro další použití Výsledek: POUŽIT Podíl bytů v rodinných domech = počet obydlených bytů v rodinných domech / počet obydlených bytů * 100 [%] Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001) Význam ukazatele: charakterizuje typ zástavby, potažmo i obce (město x venkov) s dopady do sociální oblasti i jinam Možné problémy: zastaralá data, značný podíl obcí pouze se zástavbou rodinných domů Výsledek: NEPOUŽIT především z důvodu korelace s indexem občanské vybavenosti Index občanské vybavenosti = index vzdělávací infrastruktury + index zdravotnické infrastruktury + index kulturní infrastruktury + sociální infrastruktura z toho: index vzdělávací infrastruktury 71 = index zdravotnické infrastruktury = index kulturní infrastruktury = 1 pro obce s MŠ nebo ZŠ 2 pro obce se SŠ 3 pro obce s VOŠ nebo VŠ 1 pro obce s ordinací praktického lékaře pro dorost nebo dospělé 2 pro obce s ordinací specialisty 3 pro obce s nemocnicí 1 pro obce s knihovnou 2 pro obce s kinem 3 pro obce s divadlem index sociální infrastruktury = 1 pro obce s domy s pečovatelskou službou Zdroje dat: ČSÚ MOS 2009, data KÚPK (OŠMS, OIT) Význam ukazatele: komplexní ukazatel různých složek občanské vybavenosti konstruovaný na základě dostupných dat postihuje především různou úroveň této vybavenosti Možné problémy: - neaktuální nebo nepřesná data o některých složkách občanské vybavenosti 71 Hodnoty u jednotlivých složkových indexů odpovídají nejvyššímu dosaženému stupni, nikoli součtu bodů. 112

125 - úzká škála hodnocení (0-10) pro 500 obcí Výsledek: POUŽIT Shrnutí výběru ukazatelů Z navržených 11 ukazatelů bylo vybráno 5 navzájem nezávislých (nekorelujících) ukazatelů relevantních podle výroků SWOT analýz pro území Plzeňského kraje, které především popisují 2 oblasti, které byly vybrány pro sociální pilíř jako významné. Největší počet ukazatelů (4) se týká široké oblasti socio-demografické podmínky: - Socio-demografické podmínky o podíl obyvatel ve věku do 14 let o relativní migrace o stabilita obyvatel o index občanské vybavenosti - Bydlení o intenzita bytové výstavby Eliminováno bylo 6 ukazatelů. Důvody eliminace jsou uvedeny v popisu ukazatelů Metodika vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Hodnocení obcí bylo provedeno nejprve podle pilířů jako součet hodnocení obcí podle 5 vybraných ukazatelů daného pilíře. Obce byly v rámci pilíře hodnoceny podle jednotlivých ukazatelů 2 způsoby: - podle bodového hodnocení na stupnici od 0 do 100 v rozpětí od minimální po maximální hodnotu - podle pořadí obce (1 až 501) od minimální po maximální hodnotu. V případě, že se jednalo o negativní jev (čím vyšší hodnota, tím horší, např. míra nezaměstnanosti), bylo bodové hodnocení provedeno u obou způsobů obráceně. Podle celkového počtu bodů získaných v rámci jednoho pilíře byly obce rozděleny do 2 stejně početných skupin a byly jim za daný pilíř přiřazeny hodnoty 1 (příznivý stav pilíře v obci) nebo 0 (nepříznivý stav). Zvažováno bylo také použití třístupňové škály - 1 (= příznivý stav), 0 (= neutrální stav), -1 (= nepříznivý stav) a pětistupňové škály. Následně byly pro hodnocení vyváženosti porovnány výsledky každé obce za jednotlivé pilíře, tj. byly vyhodnoceny pilíře, v nichž je stav v obci nepříznivý. Kromě toho bylo provedeno souhrnné hodnocení životních podmínek v obcích, tj. součet bodových hodnocení dané obce za všechny pilíře. Na závěr bylo provedeno porovnání výsledků obou metod hodnocení (podle stupnice a podle pořadí) navzájem i ve srovnání s hodnocením vyváženosti, které provedly jednotlivé úřady územního plánování v úplných aktualizacích ÚAP ORP Jako podklad pro textové vyhodnocení výsledků vyváženosti byla provedena vizualizace hodnot jednotlivých ukazatelů, souhrnů za pilíře, celkového hodnocení i porovnání s vyhodnocením vyváženosti v úplných aktualizacích ÚAP ORP 2012 v kartogramech (číslování kartogramů respektuje strukturu použitou v prvních ÚAP PK z roku 2009 i v úplné aktualizaci ÚAP PK 2011). Zdrojem dat pro kartogramy k vyhodnocení vyváženosti bylo komplexní analytické vyhodnocení podmínek území zpracované samostatně pořizovatelem na základě metodických postupů použitých v roce 2011 Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje, o. p. s.. Hodnoty jednotlivých použitých ukazatelů za obce Plzeňského kraje jsou zobrazeny v kartogramech 4.2/1.-5. pro environmentální pilíř, 4.3/1.-5. pro ekonomický pilíř a 4.4/1.-5. pro sociální pilíř, tyto kartogramy vyjadřují stav podmínek v území na základě kvantitativních údajů a pouze dokladují, jak byly stanoveny souhrnné hodnoty za daný pilíř, proto nejsou dále v textu podrobně komentovány. Souhrnné hodnocení územních podmínek obcí v environmentálním pilíři znázorňuje kartogram 4.2/6, souhrn v ekonomickém pilíři 4.3/6, souhrn v sociálním pilíři 4.4/6.. Celkové vyhodnocení podmínek v území a vyváženosti všech pilířů je vyjádřeno v kartogramech 4.5/ Míru souladu se souhrnným vyhodnocením vyváženosti úplných aktualizací ÚAP ORP 2012 porovnávají kartogramy 4.5/

126 4.3. Výsledky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek a jejich interpretace Výsledky získané vyhodnocením vyváženosti územních podmínek za obce Plzeňského kraje podle stupnice i podle pořadí byly velmi podobné. Jako podklad pro vyhodnocení vyváženosti a interpretaci výsledků byly i pro úplnou aktualizaci ÚAP PK 2013 použity výsledky podle pořadí obcí především z důvodu návaznosti na předchozí aktualizaci v roce 2011, kdy tyto výsledky byly ve větším souladu s hodnocením úřadů územního plánování podle úplných aktualizací ÚAP ORP 2010 (30% úplný soulad). Území vymezená metodou podle pořadí obcí byla také zpravidla kompaktnější, tj. spojitější, než v případě hodnocení podle stupnice 0 až Vyhodnocení jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje Vyhodnocení pilířů bylo provedeno na základě vizualizace výsledků vyhodnocení vyváženosti územních podmínek za obce Plzeňského kraje v kartogramech zobrazujících diferenciaci území podle podmínek jednotlivých pilířů. Zvýrazněna byla především polovina obcí s nejnižším bodovým součtem (nižším než hodnota mediánu), což odpovídá znaménku - u daného pilíře pro tyto obce. Dále byly barevně v dalších 3 stupních (po 50 bodech) vyznačeny i další obce s nižším bodovým hodnocením z důvodu vytvoření kompaktnějších území, kde se vyskytují třeba i menší nedostatky v daném pilíři. Environmentální pilíř Rozsáhlá území s nevyhovujícím stavem v environmentálním pilíři v Plzeňském kraji jsou (viz kartogram 4.2/6.): - Plzeň, její blízké okolí a území západně a severně od Plzně - západní část ORP Blovice, západní část ORP Nepomuk a téměř celé ORP Horažďovice, severní část ORP Sušice a centrální část ORP Klatovy - východní část ORP Domažlice, jižní a východní část ORP Horšovský Týn a jihozápad ORP Stod Mezi menší území s nevyhovujícím stavem v environmentálním pilíři patří: - Tachov a několik obcí v okolí - Kralovice a obce západně a východně od města - Radnicko - podhůří Brd, především v okrese Rokycany - centrální část ORP Přeštice Kompaktnost některých z těchto území byla narušena především obcemi s vysokým podílem lesů, např. na jižním Přešticku nebo městy Plánice a Nalžovské Hory. Území s největšími přírodními hodnotami tvoří příhraniční hory Šumava a Český les. Další větší území s příznivým stavem environmentálního pilíře se nachází v severní části Plzeňského kraje: - severovýchod okresu Tachov - severní část okresu Plzeň-sever - větší část okresu Rokycany (severně od dálnice a část Podbrdska) Ekonomický pilíř Obce s dobrým stavem v ekonomickém pilíři jsou v Plzeňském kraji především (viz kartogram 4.3/6.): - velké obce (města) - obce (i menší) kolem dopravních os (silnic I. třídy a dálnice, resp. dálničních sjezdů) - menší obce se specifickým ekonomickým potenciálem (např. centra rekreace na Šumavě, malé obce kolem Domažlic) Tyto typy obcí narušují někdy i dosti kompaktní a rozsáhlá území s nevyhovujícím stavem v ekonomickém pilíři. Příkladem jsou území následujících správních obvodů ORP: - severní polovina území ORP Sušice - ORP Horažďovice - ORP Nepomuk 114

127 Podobným případem jsou také nejrozsáhlejší a nejsouvislejší území s nevyhovujícím stavem v ekonomickém pilíři v Plzeňském kraji zahrnující: - ORP Stříbro se sousedící západní částí okresu Plzeň-sever - obce na pomezí okresů Tachov, Domažlice a Plzeň-jih - POÚ Poběžovice Mezi menší území s nevyhovujícím stavem v ekonomickém pilíři patří: - okolí Tachova (až ke státní hranici) - severní polovina ORP Rokycany s přesahem do jihovýchodní části ORP Kralovice - obce jižně a jihovýchodně od města Rokycany - část okresů Domažlice a Klatovy mezi silnicemi I/22, I/26 a I/27 - obce při státní hranici u Kdyně a Nýrska Sociální pilíř Stav v sociálním pilíři je na rozdíl od ekonomického pilíře, kde hrají roli polohové faktory, závislý především na velikosti obce. I ta je však do značné míry podmíněna polohou. Z toho důvodu je vazba mezi stavem v ekonomickém a sociálním pilíři těsnější, než obou těchto pilířů s pilířem environmentálním. Nevyhovující stav v sociálním pilíři je především v menších a malých obcích v hůře dostupných částech Plzeňského kraje (viz kartogram 4.4/6.). Existují však výjimky. Nejvýraznější z nich je nevyhovující stav okresního města Tachova, ale ani stav ostatních okresních měst (kromě Domažlic) není v sociálním pilíři zvlášť příznivý. Všechna ztrácejí v podílu obyvatel do 14 let a v migraci, některá také ve stabilitě populace a v intenzitě bytové výstavby. Nejrozsáhlejší a téměř kompaktní území s převahou malých obcí s horší dostupností center a především s nevyhovujícím stavem v sociálním pilíři pokrývá: - severní část okresu Rokycany s přesahem do východní části ORP Kralovice - většinu území okresu Tachov (kromě obcí při dálnici D5) s přesahem do severozápadní části okresu Plzeň-sever - obce při hranici okresu Tachov s okresy Plzeň-sever, Plzeň-jih a Domažlice - POÚ Poběžovice a sousední obce POÚ Domažlice - ORP Nepomuk s přilehlou severní částí ORP Horažďovice - většinu území ORP Sušice s přesahem do jižní části ORP Klatovy Poněkud menší a méně kompaktní území s převahou obcí s nevyhovujícím stavem v sociálním pilíři zahrnuje: - severní část ORP Kralovice - část ORP Rokycany jižně od dálnice D5 Relativně malá území s nevyhovujícím stavem v sociálním pilíři jsou: - obce při jižní hranici ORP Blovice - obce na pomezí okresů Domažlice, Klatovy a Plzeň-jih - území mezi městy Stod a Přeštice Ze všech tří pilířů zaznamenal sociální pilíř největší změny v územním průmětu oproti vyhodnocení podmínek v úplné aktualizaci ÚAP PK Souhrnné vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje Souhrnné hodnocení pilířů na úrovni obcí Plzeňského kraje bylo z důvodu návaznosti na první ÚAP PK z roku 2009 a na úplnou aktualizaci ÚAP PK 2011 provedeno ze 2 hledisek: 1) souhrnné vyhodnocení územních podmínek; 2) souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek podle pilířů udržitelného rozvoje. Souhrnné vyhodnocení územních podmínek Souhrnné vyhodnocení územních podmínek v obcích Plzeňského kraje bylo provedeno na základě součtu bodů podle pořadí za všechny 3 pilíře. Komentář se opět opírá o vizualizaci výsledků v kartogramu. Obce byly rozděleny do 4 skupin, dvou s podprůměrnými podmínkami a dvou s nadprůměrnými územními podmínkami (viz kartogram 4.5/1). 115

128 Nejrozsáhlejší a nejsouvislejší území s výrazně podprůměrnými územními podmínkami prochází při hranici okresu Tachov s okresy Plzeň-sever, Plzeň-jih a Domažlice a dále pokračuje na Poběžovicko v okresu Domažlice. Další rozsáhlé, ale už méně vyhraněné území zasahuje z ORP Horažďovice do ORP Nepomuk a ORP Sušice. Menší, ale kompaktní území s podprůměrnými podmínkami se nachází: - při hranicích ORP Domažlice a Klatovy - na severu ORP Rokycany s přesahem do východní části ORP Kralovice Naopak nadprůměrné územní podmínky podle použitých ukazatelů jsou především: - v Plzni a okolí - v obcích kolem dálnice D5 východně od Plzně - v obcích podél silnice I/27 severně od Plzně - ve větších obcích na dalších silnicích I. třídy Poněkud překvapivě byly jako nadprůměrné z hlediska souhrnného hodnocení územních podmínek vyhodnoceny také 2 rozsáhlé příhraniční oblasti: - ORP Tachov, příhraničí a centrální část ORP Domažlice - Šumava a Pošumaví a centrální část ORP Klatovy až k severní hranici ORP Opticky výrazná plocha s nadprůměrnými podmínkami v severozápadní části ORP Kralovice připadá zejména na rozsáhlé katastry města Manětín a obce Žihle, jejichž kladné výsledky pravděpodobně způsobuje absence dalších významnějších center osídlení v této oblasti nejen na území Plzeňského, ale i sousedících krajů (Karlovarský, Ústecký, Středočeský), a tedy určitá nutnost soběstačnosti obcí v této části kraje. Na základě porovnání výsledků souhrnného vyhodnocení územních podmínek v úplné aktualizaci ÚAP PK 2011 s aktuálním souhrnným vyhodnocením nebyly shledány rozdíly, které by naznačovaly zásadní změny podmínek v území při sledování širších územních celků (nikoli jednotlivých obcí). Souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek podle pilířů udržitelného rozvoje Vyhodnocení územních podmínek obcí podle stavu v jednotlivých pilířích v Plzeňském kraji shrnuje graf, který je značně symetrický (viz obrázek č. 23). Tento výsledek ovlivnilo dvoupólové hodnocení stavu v pilířích (0 = špatný stav, 1 = dobrý stav). Přibližně podobný počet obcí nemá v žádném pilíři problémy (55, tj. 11,0 %) nebo naopak má nevyhovující stav ve všech třech pilířích (62, tj. 12,4 %). Dohromady tvoří tyto dva krajní stavy necelou čtvrtinu obcí. Četnější jsou však obce pouze s problémy v environmentálním pilíři (102, tj. 20,4 %) nebo s problémy v ekonomickém a sociálním pilíři současně (94, tj. 18,8 %). To dokládá poměrně těsnou vazbu mezi problémy obcí v ekonomické a sociální oblasti a naopak protiváhu v pilíři environmentálním. Ve zbývajících 4 skupinách podle stavu v pilířích jsou počty obcí poměrně vyrovnané (od 41 do 53). Dohromady tyto skupiny tvoří více než třetinu všech obcí Plzeňského kraje (188, tj. 37,5 %). Z nich mírně převažují obce s problémem jen v jednom pilíři (50+53). V porovnání s předchozí úplnou aktualizací ÚAP PK 2011 došlo ke snížení počtu obcí s krajním hodnocením, tj. jak obcí s podmínkami ve všech třech pilířích nevyhovujícími (o 12), tak i s příznivými (dokonce o 18, odpovídá 3,6 % ze všech obcí kraje), Nejvýraznější navýšení počtu je zřejmé u obcí s nepříznivou situací z hlediska podmínek životního prostředí (o 14 obcí, což představuje 2,8 % obcí kraje) a další navýšení je pak zřejmé již jen u skupiny obcí s problémy v sociálním i ekonomickém pilíři (o 8 obcí). 116

129 počet obcí Obrázek č. 23 Zastoupení obcí v jednotlivých kategoriích vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Obce podle pilířů s nevyhovujícím stavem žádný Z H S ZH ZS HS ZHS Územní rozložení obcí podle stavu v pilířích dokládá kartogram 4.5/2 (vizualizován ve verzi A podle ÚAP PK 2009 a úplné aktualizace ÚAP PK 2011 a ve verzi B podle Metodického sdělení MMR). Nejpočetnější skupinu obcí (bez ohledu na jejich územní rozlohu), které mají vyhovující stav ve všech pilířích, tvoří téměř souvislé území v pásmu spojujícím obce severně od Rokycan s obcemi v okolí Plas (9 obcí) a dále s obcemi ve střední a severní části okresu Plzeň sever (6 obcí). Obce s problémy pouze v environmentálním pilíři, což je nejčastější případ zařazení, vytváří souvislá území především na: - Plzeňsku, Nýřansku, Stodsku, Přešticku a Blovicku - Klatovsku, Kdyňsku a Domažlicku Druhá nejčetnější varianta, tj. obce s problémy v ekonomickém i sociálním pilíři, se objevuje hlavně ve dvou početně i plošně významných územích: - ORP Stříbro a přilehlé území okresu Plzeň-sever - POÚ Poběžovice, sousedící jižní část ORP Tachov a severozápadní část ORP Horšovský Týn Méně souvislá území s vyšším výskytem obcí s nevyhovujícími podmínkami v těchto dvou pilířích se pak vyskytují v okolí Sušice, rozptýleněji v okrese Rokycanynebo při hranici okresu Klatovy s okresy Domažlice a Plzeň-jih. Obce, jejichž územní podmínky byly ve všech třech pilířích vyhodnoceny jako nevyhovující, nepředstavují v Plzeňském kraji plošně rozsáhlé a souvislé území, přesto lze vysledovat určité oblasti s vyšší koncentrací takto hodnocených obcí, a to: - na pomezí okresů Tachov a Plzeň-sever - v severovýchodní a východní části okresu Domažlice - při hranici ORP Nepomuk a ORP Horažďovice - v oblasti územně malých obcí východně od Sušice - jednotlivé obce jsou rozptýleny také v okrese Rokycany a sousedící východní části ORP Kralovice Souhrnně lze konstatovat, že uvedené oblasti vytváří obloukové pásmo kolem centrálního území Plzeňského kraje, které v zásadě odpovídá poloze při hranicích okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever oddělujících je od území okresů Tachov, Domažlice a Klatovy. Tento obloukový pás se na jihu rozšiřuje až do východní části okresu Klatovy (uvedená část Sušicka). Všechny tyto oblasti jsou charakteristické periferní polohou v rámci Plzeňského kraje (vnitřní periférie), nepříznivé podmínky ve všech třech pilířích zde vykazují v naprosté většině malé obce s charakterem čistě venkovských sídel. 72 Pilíře jsou označeny pouze zkratkami podle Metodického sdělení MMR, barvy odpovídají kartogramu 4.5/2 A. 117

130 V návaznosti na ÚAP PK pořízené v roce 2009 i úplnou aktualizaci ÚAP PK 2011 jsou i v této úplné aktualizaci zobrazena ve výkresu č. 4 Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích ta území, kde byly zjištěny nepříznivé územní podmínky ve dvou nebo třech pilířích, jako území se strukturálními problémy vyplývajícími z vyhodnocení vyváženosti územních podmínek rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje. Z důvodu hodnocení vyváženosti územních podmínek u různých územních jednotek je obtížné vysledovat vývoj déle než v uplynulém období dvou let, přesto lze uvést, že obce s uvedenými strukturálními problémy se vyskytují zejména ve správních obvodech těch POÚ, které byly vyznačeny v problémovém výkresu v minulé úplné aktualizaci i prvních ÚAP PK z roku Malé odlišnosti ve smyslu nově vyhodnocených území se strukturálními problémy byly zjištěny např. v následujících případech: - souvislejší území v ORP Stříbro nebo severní části okresu Domažlice - vyšší koncentrace obcí s problémy ve všech třech pilířích ve východní části okresu Klatovy a přilehlé části ORP Nepomuk Naopak lepší vyhodnocení vyváženosti podle pilířů než v úplné aktualizaci ÚAP PK 2011 přísluší území v severní části ORP Rokycany a sousední východní části ORP Kralovice. Pro účel sjednocování výsledků vyhodnocování územních podmínek obcí v Plzeňském kraji s hodnocením zapracovaným jednotlivými úřady územního plánování následuje stručná charakteristika podle správních obvodů jednotlivých ORP: ORP Blovice - v obcích při silnici I/20 a při hranici s ORP Plzeň nedostatky v environmentálním pilíři - pouze menší obce při hranicích ORP nevyhovující podmínky v sociálním nebo ekonomickém pilíři ORP Domažlice - nepříznivé podmínky z hlediska environmentálního pilíře zejména v centrální části ORP, v obcích při silnici I/22 a v některých obcích při severní části hranice s ORP Klatovy - nevyhovující stav v ekonomickém a sociálním pilíři v téměř celém území POÚ Poběžovice a přilehlých obcích, dále ve východní části ORP zejména v území při hranicích s ORP Klatovy a u obcí jihozápadně od města Domažlice v podhůří Českého lesa ORP Horažďovice - jen 1 obec s vyhovujícími podmínkami ve všech pilířích - většina obcí nedostatky minimálně ve 2 pilířích (kromě 5 obcí), největší podíl obcí s nedostatky ve všech pilířích v Plzeňském kraji (8 z 20 obcí ORP) - kromě obcí při hranici s ORP Klatovy celé území ORP nepříznivý stav v environmentálním pilíři - kromě měst na silnici I/22 nepříznivé podmínky v ekonomickém a sociálním pilíři ORP Horšovský Týn - kromě centra ORP žádná obec s vyhovujícími podmínkami ve všech třech pilířích, téměř 2 / 3 obcí s nedostatky minimálně ve 2 pilířích, obce s nedostatky ve všech pilířích vysoký podíl (6 z 18 obcí ORP) - soustředěny v souvislém území jižní části POÚ Staňkov - nedostatky v environmentálním pilíři v jižní polovině ORP, naopak ve zbylých dvou pilířích zejména v severní části a ve správním obvodu POÚ Staňkov (v podstatě celé území ORP kromě měst a obcí při silnici I/26) ORP Klatovy - nepříznivé podmínky z hlediska environmentálního pilíře v centrální části ORP, v obcích při silnici I/22 a v některých obcích při severní hranici ORP, naopak výborný stav v jižní polovině území ORP - nevyhovující stav v sociálním pilíři v jižní části území a v některých obcích při hranicích ORP, mimo dosah tras silnic I. třídy obdobně rozloženy také obce s nepříznivými podmínkami v pilíři ekonomickém, navíc ekonomicky slabé i některé malé obce v blízkosti města Klatovy ORP Kralovice - relativně souvislé oblasti s vyhovujícími podmínkami ve všech pilířích tvořené plošně rozsáhlými územími měst a územím některých sousedících obcí v kontrastu k ostatním obcím s nedostatky minimálně ve 2 pilířích 118

131 - obce s nepříznivými podmínkami v environmentálním pilíři kromě okolí Kralovic i na Kožlansku, Bezvěrov na silnici I/20, obce na silnici I/27 a dále v pásu malých obcí ve střední části ORP (západně od území měst Plasy a Kralovice) - nevyhovující stav v ekonomickém a sociálním pilíři zejména ve východní a naopak západní okrajové části ORP a dále v pásu malých obcí ve střední části ORP (severozápadně od území měst Plasy a Kralovice) ORP Nepomuk - jen 2 obce s příznivými podmínkami ve všech pilířích, přes polovinu obcí nedostatky minimálně ve 2 pilířích - nepříznivé podmínky v environmentálním pilíři v jihozápadní polovině území ORPnepříznivé podmínky v sociálním pilíři v téměř všech obcích ORP, v ekonomickém pilíři příznivé podmínky kromě městyse Žinkovy zejména v obcích při silnici I/20 ORP Nýřany - nízký podíl obcí s příznivými podmínkami ve všech pilířích (jen 8 obcí z 54), obce s nedostatky minimálně ve 2 pilířích převahu v západní části ORP, při hranici s ORP Stříbro a ORP Stod vyšší koncentrace obcí s nedostatky ve všech pilířích - nepříznivé podmínky v environmentálním pilíři u obcí na Nýřansku a severně od Plzně zejména při silnicích I/20 a I/27 - nevyhovující stav v ekonomickém pilíři zejména v západní okrajové části ORP a některých obcích mezi dálnicí D5 a silnicí I/20, obdobně také nedostatky v sociálním pilíři v obcích při západní hranici a u některých obcí podél hranice s ORP Kralovice ORP Plzeň - všechny obce nepříznivé podmínky maximálně v jednom pilíři, 3 obce (20%) bez zjištěných významných nedostatků - většina území nevyhovující podmínky v environmentálním pilíři kromě města Plzeň zejména obce při dálnici D5 a silnicích I/20 a I/19 - žádná obec s nedostatky v ekonomickém pilíři, pouze 1 v pilíři sociálním (Lhůta) ORP Přeštice - relativně nižší podíl obcí s nepříznivými podmínkami ve 2 a 3 pilířích (11 obcí z 30), soustředěny v jižní části ORP - nepříznivé podmínky z hlediska environmentálního pilíře většina obcí s vyšším podílem zastavěného území a orné půdy převážně ve východní polovině ORP a při silnici I/27 - nevyhovující podmínky v ekonomickém pilíři v jihovýchodní části ORP, tj. v hůře dostupném území mezi silnicemi I/27 a I/20, a obdobně západně od Přeštic mezi silnicemi I/27 a I/26 - nedostatky v sociální oblasti jen některé obce při jižní hranici ORP ORP Rokycany - souvislé území několika obcí bez zjištěných nedostatků severně od Rokycan a jižně od dálnice D5 při hranici Středočeského kraje - nevyhovující stav z hlediska environmentálního pilíře na Radnicku, v jižní části ORP u některých obcí s plošně malým územím zejména hraničících s Vojenským újezdem Brdy a okolo dálnice D5, naopak příznivé podmínky zejména v severovýchodní části ORP a podél Berounky - výrazné souvislé území s nedostatky v sociálním pilíři v severovýchodní části ORP a některých obcích jižně od dálnice D5 - z hlediska ekonomického pilíře nevyhovující podmínky kromě menších obcí v severovýchodní části ORP také v oblasti Radče a u některých hůře dostupných obcí v jižní části ORP hlavně při hranici s ORP Blovice a Vojenským újezdem Brdy ORP Stod - jen 1 obec z 24 bez zjištěných nedostatků, východní polovina území ORP příznivější souhrnné podmínky než západní (bez obcí s nedostatky ve 2 a 3 pilířích), souvislé území 3 obcí s nedostatky ve všech pilířích v západním výběžku obvodu POÚ Holýšov - podmínky environmentálního pilíře nevyhovující v souvislých územích na severu a východě ORP a dále při hranici s ORP Horšovský Týn 119

132 - nevhodné podmínky ekonomického pilíře v obcích v západní části ORP a několika obcích při hranici s ORP Přeštice v území mezi silnicemi I/26 a I/27, u sociálního pilíře v obdobném rozložení, pouze oblast severně od I/26 omezena jen na méně dostupné obce při hranici ORP ORP Stříbro - žádná obec bez zjištěných nedostatků, většina obcí nevhodné podmínky minimálně ve 2 pilířích (kromě 5 z celkových 24 obcí) - nevyhovující stav environmentálního pilíře na Stříbrsku, jinak jen jednotlivé obce při jižní hranici ORP - téměř celé území s nepříznivými ekonomickými podmínkami (včetně území při dálnici D5) se 3 výjimkami (Stříbro, Konstantinovy Lázně, Olbramov), podobně nepříznivá situace v sociálním pilíři kromě území při dálnici D5 ORP Sušice - jen 2 obce z 30 bez zjištěných nedostatků, jižní a západní část území ORP příznivější souhrnné podmínky než ostatní území (bez obcí s nedostatky ve 2 a 3 pilířích), oblast s koncentrací obcí s nedostatky ve všech třech pilířích na severovýchodě ORP (7 obcí, tj. 23,3 % z počtu všech obcí) - většina území příznivé podmínky v environmentálním pilíři, nedostatky pouze obce v severní části ORP při hranicích s ORP Horažďovice, s obvodem POÚ Plánice a východně od Sušice - nepříznivé podmínky z hlediska ekonomického pilíře v souvislé oblasti na severovýchodě ORP, při severní hranici a u jednotlivých obcí jižně od Sušice - v sociálním pilíři nedostatky ve většině obcí kromě větších sídel v severní polovině ORP a 1 výjimky na Šumavě (Modrava) ORP Tachov - žádná obec s problémy ve všech pilířích, souvislé pásmo s nepříznivými podmínkami v jednom pilíři nebo bez zjištěných nedostatků při dálnici D5 a ve východní části ORP, naopak v okolí města a západně od Tachova oblast obcí s nepříznivým stavem ve 2 pilířích - nevyhovující podmínky v environmentálním pilíři na Tachovsku a v plošně rozsáhlém území města Bor - oblast s nepříznivými podmínkami v ekonomickém pilíři tvořící prstenec kolem Tachova až ke státní hranici se SRN a dále nedostatky v ekonomice u jednotlivých obcí při jižní hranici ORP - v západní polovině ORP početnější zastoupení obcí s nepříznivými podmínkami v sociálním pilíři Porovnání výsledků vyhodnocení vyváženosti s vyhodnocením vyváženosti podle úplných aktualizací ÚAP ORP 2012 zpracovaných úřady územního plánování v Plzeňském kraji Již v průběhu zpracování vyhodnocení vyváženosti územních podmínek obcí v Plzeňském kraji při úplné aktualizaci ÚAP PK 2011 bylo přihlíženo k cíli dosažení maximální míry shody s hodnocením úřadů územního plánování v úplných aktualizacích ÚAP ORP Vyhodnocení v podrobnosti obcí bylo do úplné aktualizace ÚAP PK 2011 dopracováno na základě metodického požadavku z porady konané odborem územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj ČR dne (první ÚAP PK z roku 2009 obsahovaly vyhodnocení vyváženosti podmínek v území za správní obvody pověřených obecních úřadů). Obdobně jako v roce 2011 bylo provedeno hodnocení i porovnání s výsledky dle ÚAP ORP 2012 za jednotlivé obce také v této úplné aktualizaci. Rozdíly v hodnocení vyváženosti ÚAP ORP 2012 a ÚAP PK 2013, mají většinou logické příčiny, které jsou popsány níže, a pokud nebyly odstraněny nyní, mohou být postupně eliminovány v dalších úplných aktualizacích. Obrázek na následující stránce zobrazuje nejprve kartogram I. totožný s výše komentovaným kartogramem 4.5/2. ve verzi B, tedy upravený do grafické podoby podle vzoru Metodického sdělení MMR, a dále kartogram II. složený z jednotlivých hodnocení v úplných aktualizacích ÚAP ORP

133 Obrázek č. 24 Výsledky vyhodnocení vyváženosti podle úplné aktualizace ÚAP PK 2013 a úplných aktualizací ÚAP ORP 2012 Způsob zobrazení odpovídá vzoru Metodického sdělení MMR. 121