Provozní řád. Příloha č.4. Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod.

Transkript

1 1 Depo kolejových vozidel Brno Provozní řád Příloha č. 4 Plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod. Schválil: České dráhy,a.s.; č.j.: 1250/2011-O12 Platí od:

2 2 Číslo opravy: Název opravy: Platnost od: Schváleno O12 a č.j Podpis: 1 Aktualizace / Ducháček Seznam zkratek: STP stanice technických prohlídek HV hnací vozidlo PP provozní pracoviště KMV kolejová motorová vozidla ŽK železniční kolejová vozidla LTO lehký topný olej OV opravna vozů MTZ materiálně technické zásobování EKV elektrická kolejová vozidla PV přívěsné vozy ŘV řídící vozy MM malá prohlídka MO provozní ošetření SDC-SŽE Správa dopravní cesty správa železniční elektrotechniky OSŽ odborové sdružení železničářů JTS jednotná telefonní síť ŽST železniční stanice SŽDC správa železniční dopravní cesty MPBP místní pracovní a bezpečnostní předpisy JSS výkonový vypínač pro napájení zkušební koleje ZZ zásobovací závod

3 Seznam použitých zkratek 3 ADR BL BOZP CPS ČD, a.s. ČD M 32 DKV EMS GŘ HP HZS HZS ČD HZS SŽDC CHKO CHLP CHOPAV CHKO ILNO IZS JPO HZS KÚ MD MPO MTZ MU MÚ MŽP NEL OI ČIŽP OOPP OS-OJ PHM PHO PJ, PP POH RID RL RSM RŽP SŽDC ÚKŘaB ŽKV ŽST Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí po silnici Bezpečnostní list Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Cizí právní subjekt České dráhy, akciová společnost Interní směrnice ČD,a.s. k ochraně životního prostředí Depo kolejových vozidel Systém environmentálního managementu - ekologie Generální ředitelství Českých drah, a.s. Havarijní plán Hasičský záchranný sbor Hasičská záchranná služba Českých drah Hasičská záchranná služba SŽDC Chráněná krajinná oblast Chemické látky a přípravky Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chráněná krajinná oblast Identifikační list nebezpečného odpadu Integrovaný záchranný systém Jednotka požární ochrany hasičské záchranné služby Krajský úřad Ministerstvo dopravy Ministerstvo průmyslu a obchodu Materiálně technické zásobování Mimořádná událost Městský úřad Ministerstvo životního prostředí Nepolární extrahovatelné látky Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí Osobní ochranné pracovní pomůcky Organizační složka Organizační jednotka Výdejní sklad pohonných hmot Pásmo hygienické ochrany Provozní jednotka a provozní pracoviště Plán odpadového hospodářství kraje Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí po železnici Ropné látky Regionální správa majetku Referát životního prostředí Správa železniční dopraní cest, s.o. Útvar krizového řízení a bezpečnosti Železniční kolejové vozidlo Železniční stanice

4 4 Rozsah znalostí provozního řádu: Pracovní zařazení Znalost provozního řádu (PŘ) Zaměstnanci, kteří řídí, kontrolují nebo provádí školení zaměstnanců provozu a údržby ŽKV na PJ,PP Úplná : Základní část, část 1-3 PŘ PJ a kontrolovaných PP *), Přílohy 1-10, Vedoucí kanceláře vrchního přednosty Úplná : Základní část, část 1-3 PŘ PJ a kontrolovaných PP *), Přílohy 1-10, Strojmistr,Dozorčí přeprav Úplná : část 1-3 PŘ PJ, Přílohy 1-9 Informativní : Základní část, Provozní řád podřízených PP Strojvedoucí, provádějící výkon na PJ,PP Úplná:část 1 3 PŘ PJ,PP *),Př. 1-6, 9 Informativní : Základní část Dozorce depa, vedoucí posunu, posunovač, vozmistr, tranzitér- přípravář,četař STP Ostatní zaměstnanci provozu,údržby ŽKV,technického úseku,mtz Úplná: část 1 3 PŘ PJ,PP *), Přílohy 1-6, 9 Informativní : Základní část Úplná: část 1 3 PŘ PJ,PP*) Přílohy 1,3,4,5,6 Informativní : Základní část,přílohy 9 Zaměstnanci ubytovaní na nocležnách Úplná : Příloha č.7 THP zaměstnanci ostatní,administrativní zaměstnanci, Úplná : Přílohy 3,4,5,6 Informativní : Základní část Zaměstnanci jiných OJ a firem, pracující nebo užívající prostory PJ,PP, dopravci obsluhující vlečku Úplná : Přílohy 3,4,5,6 + seznámení s dalšími nezbytnými částmi,týkající se přímo výkonu práce na pracovišti. **) *) Některé části nejsou v PŘ PP obsazeny **) Zajistí odbor zajišťující nájemní smlouvu,objednavatel práce nebo metodicky spolupracující odbor

5 5 Souhrnný plán opatření pro případy havarijního zhoršení jakosti vod. Depo kolejových vozidel Brno, PJ Maloměřice Magistrát města Brna, odbor VLHZ, Kounicova 67, Brno Schválil:... Dne: č. j.: VLHZ / 95 - Háj s platností do: neomezena Zpracoval: vodohospodář DKV Brno Jan Ducháček

6 6 Souhrnný plán havarijních opatření pro případ ropné havárie nebo ohrožení jakosti vod ( dále jen Plán havarijních opatření ). Depo kolejových vozidel Brno ( dle hlášení mimořádných událostí) 1) Oblast střed PJ I Brno-Maloměřice PJ II Brno-Horní Heršpice PP Brno hlavní nádraží PP Tišnov PP Znojmo 2) Oblast východ PJ II Veselí nad Moravou PP Břeclav PP Hodonín 3) Oblast západ PJ II Havlíčkův Brod PP Jihlava PP Telč PP Velké Meziříčí 1. Základní ustanovení Tento Plán havarijních opatření stanovuje podmínky dané Vyhláškou MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Je zpracován i v souladu s interní směrnicí ČD M32. Tím jsou splněny podmínky dané 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Zpracované havarijní plány musí schvalovat příslušné vodohospodářské orgány, které vyžadují velmi podrobné a konkrétní údaje pro jednotlivé lokality, kde je nakládáno se závadnými látkami ( DKV Brno provozuje čerpací stanice PHM, sklady olejů a čistírny odpadních vod). Podrobně zpracované Plány havarijních opatření jsou na všech PJ a PP uloženy tam,kde je se závadnými látkami nakládáno. Postup při ohlašování je popsán v příloze č.5 ( Postup při ohlašování mimořádných událostí, nehodové prostředky, nehodové pohotovosti v DKV Brno ), ale obsahuje navíc některé požadavky za zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Plán havarijních opatření je zpracován ve vazbě na ostatní dokumenty v oblasti krizového řízení, havarijního plánování, bezpečnostního plánu ČD,a.s., povodňových plánů a provozního řádu DKV Brno a všichni pracovníci DKV Brno ( pouze kteří přijdou do styku se závadnými látkami ) jsou povinni se s ním prokazatelně seznámit. V rámci pravidelných školení musí být s Plánem havarijních opatření proškoleni všichni zainteresovaní pracovníci a to 1 x ročně. Účelem Plánu havarijního opatření je stanovit jednotná a závazná pravidla řešení havarijních situací a jejich prevence v souladu s platnou legislativou, dále zajistit účelovou koordinaci všech složek a odpovědných zaměstnanců, kteří havarijní situace řeší v rámci svých služebních povinností tak, aby zásah k havarijnímu úniku byl rychlý a dostatečně účinný. Plán havarijních opatření dále stanovuje taková opatření, která zabezpečují podmínky pro rychlou identifikaci ohlášení havarijního úniku a omezení jeho dopadu a ekologických škod na minimum.

7 Plánem havarijních opatření jsou povinni se řídit všichni zaměstnanci DKV Brno, kteří jsou účastníky havárie Základní pojmy Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu především znečišťováním a jinou lidskou činností, která je nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Takovým poškozením je i havarijní únik nebo ekologická havárie ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb., kdy dojde k úniku závadné látky do vody, půdy nebo ovzduší. Tímto únikem dochází k překročení míry únosného zatížení území. Havárie je (Zákon č. 254/2001 Sb., 40) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Toto mimořádné zhoršení je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zbarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným úhynem ryb. Za mimořádně závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení vzniklé neovladatelným vniknutím závadných látek do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou, zvláště pokud se jedná o chráněnou oblast přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Únik látky závadné vodám uvnitř skladů na zpevněnou a zaizolovanou plochu, do záchytné nebo havarijní jímky není považován za havárií ( jedná se o technickou poruchu, kterou není nutno hlásit orgánu státní správy ). Ohlašovací povinnost při způsobení či zjištění mimořádného zhoršení nebo ohrožení kvality povrchových nebo podpovrchových vod v důsledku havárie stroje či zařízení, nebo nesprávného nakládání s látkami škodlivými vodám je dána Zákonem č. 254/2001 Sb.,o vodách (vodní zákon) a je základní povinnosti každého občana a tedy i zaměstnance ČD, a.s. K odbornému prošetření havárie musí být přizvána zástupce Česká é inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát v Brně, případně, v případě potřeby správce povodí Moravy,s.p. a Magistrátu města Brna OŽP nebo MÚ odbor VLHZ / ŽP. Nebezpečná látka je název užitý v tomto Plánu havarijních opatření, který svým významem odpovídá názvům závadná látka ( zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění ), nebezpečný odpad ( zákon č. 185/2001 Sb. v platném znění ) a nebezpečná chemická látka a přípravek ( zákon č. 356/ /2011 Sb. v platném znění ). Pokud látka vykazuje aspoň jednu nebezpečnou vlastnost, která je uvedena v právních předpisech, je nutno tuto látku považovat za nebezpečnou a při nakládání s ní je nutné respektovat opatření plynoucí z právních předpisů. Ropná látka ( RL ) je souhrnný název používaný pro výrobky z ropy. Jedná se především o surovou ropu, benziny, benzen a jeho deriváty, motorovou naftu, petrolej, letecký petrolej, mazací oleje, maziva a topné oleje. V případě úniku mohou kapalné ropné látky velmi nepříznivě ovlivnit fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a vody. Při laboratorním stanovení obsahu ropné látky ve vodě nebo v zemině je tato stanovována jako skupinový ukazatel NEL ( nepolární extrahovatelné látky ). RL již v nepatrném množství znemožní použití pro pitné účely a tím podstatně sníží její užitné hodnoty. Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla vzájemně se ovlivňující spojitý systém, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Znečištění vody se někdy projeví až po delší době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní

8 8 vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě bývají sanační práce velmi obtížně proveditelné a náklady na likvidaci znečištění RL jsou velmi vysoké. Proto je velmi nutné v případě úniku RL neprodleně udělat všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy, povrchových nebo podzemních vod. Havarijní únik nebezpečné látky je to únik z technologického či technického zařízení ( stabilního i mobilního ), při kterém látka uniká z produktovodů nebo přímo z tohoto zařízení v důsledku poškození, netěsnosti, korozivních účinků, destrukce nebo jiného fyzikálního, chemického účinku či zásahu. Havarijní únik nemusí být kvalifikován jako ekologická havárie ( záleží na rozsahu úniku a zasažení složek životního prostředí ). Sanace odstraňování následků ekologických havárií. Je to vyčištění prostředí ( půdy, vody a ovzduší ) od nebezpečných látek. Cílem je uvedení složek životního prostředí na úroveň požadovanou právními předpisy, normativy nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu nebo ČIŽP. Včasným a odborným zásahem při haváriích ( kdy se unikající nebezpečná látka nedostane na hladinu podzemních vod ) můžeme velmi výrazně omezit náklady na sanační práce, které mohou probíhat po desetiletí. Další základní pojmy a názvy jsou uvedeny ve Směrnici ČD M 32 ( Směrnice k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami č.j /2004 s účinností od /2011-O12 s účinností od ), která je nedílnou součástí Plánu havarijních opatření.tento havarijní plán se Směrnicí M 32 jsou uloženy na pracovišti vedoucího směny ( strojmistra ). Tak je splněna podmínka okamžité dostupnosti. 3. SIGNALIZACE Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR vyhlásilo s platností od zavedení nového jednotného signálu Všeobecná výstraha pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události, ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Uvedený signál bude vyhlašován při bezprostředním ohrožení mimořádnou událostí nebo při jejím nenadálém vzniku, kolísavým tónem sirény po dobu 140 sekund. Může být vyhlašován třikrát za sebou v tříminutových intervalech. Po akustickém tónu sirény bude následovat tísňová informace z hromadných informačních prostředků. Tento signál nemá přímou vazbu na vznik havarijních stavů dle 39 zákona o vodách a Vyhl. Č. 450/2005 Sb., ale může být použit při úniku vysoce nebezpečné látky ( jed, žíravina, výbušná látka apod.) z cisternového či kontejnerového vozu při přepravě nebezpečných věcí dle RID. Kromě varovného signálu Všeobecná výstraha, existuje v ČR ještě signál Požární poplach, který je vyhlašován přerušovaným tónem po dobu jedné minuty. Vyhlašuje se za účelem svolání jednotek požární ochrany. V případě havarijního úniku nebezpečných látek, ekologické havárii nebo ohrožení, se řídí všichni zaměstnanci v obvodu DKV Brno Plánem havarijních opatření. Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné. Jedná se o: 1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,

9 2. organofosforové sloučeniny, 3. organocínové sloučeniny, 4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, 5. rtuť a její sloučeniny, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout. 9. kyanidy 9 4. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. Veškeré prostory ( PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. Úložiště PHM jsou vybavena hlídáním těsnosti zařízení obsahující závadné látky v DKV Brno, PJ Brno Horní Heršpice. Ostatní zařízení obsahující závadné látky není chráněno žádným speciálním technickým kontrolním systémem pro zjišťování úniku závadných látek ve smyslu 3 Vyhlášky. Závadné látky jsou skladovány v originálních obalech nádobách. Kontrola zjišťování úniku je prováděna pouze vizuálně v kombinaci se sledováním spotřeby ( množstvím závadné látky ). Identifikační údaje a vlastnosti zvlášť nebezpečných látek a CHLP jsou uvedeny v BL, který musí být vždy součástí zásilky jako příloha k Nákladnímu listu. Kompletní soubor BL všech používaných a pravidelně přepravovaných nebezpečných látek na uceleném provozním území je k dispozici na WEB stránkách DKV Brno ( část Dokumenty ) a vlistinné formě u vedoucího pracovišti ekologa DKV Brno a ve skladu MTZ.

10 10 5. Ostatní údaje uvedené v Plánu havarijních opatření - Vymezení uceleného provozního území pro které je zpracován a podrobné údaje o uživateli závadných látek vč. vlastnických práv. - Osobní údaje autora havarijního plánu včetně adres a kontaktu. - Seznam závadných látek, se kterými uživatel zachází ( průměrné a maximální množství, bezpečnostní listy ). - Uvést všechna zařízení a místa, kde se zachází se závadnými látkami a podrobný popis kanalizace ( pokud jsou kanalizace oddělené tak např. i kanalizaci dešťovou, kolektory, technologické kanály apod. ). - Geologické a hydrogeologické poměry včetně podzemních zařízení ( kolektory, technologické kanály apod. ). - Výpočet a popis stavebních, technologických a konstrukčních preventivních opatření ( havarijní jímky,zabezpečovací zařízení apod. ). - Postup při vzniku havárie ( hlášení, zneškodňování a odstraňování následků ). - Zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci. - Personální zajištění činnosti pracovníků DKV Brno vč, ostatních subjektů ČD,a.s. ( zejména mimo pracovní dobu, v době dovolených a o svátcích ). - V případě, že by nebylo možné ohlášení havárie na HZS SŽDC, je nutno mít k dispozici seznam s adresami a telefonické spojení na všechny správní úřady a subjekty účastnící se zneškodňování a šetření havárie ( HZS ČR, Policie ČR, místně příslušný vodoprávní úřad nebo ČIŽP, správce vodního toku, správce kanalizace apod. ). - Způsob a zabezpečení potřebné odborné způsobilosti zainteresovaných osob, které nakládají se závadnými látkami. - Údaje o umístění kopií Plánu havarijních opatření, případně výpisů z něho. - Popis způsobu vedení záznamů a fotodokumentace a opatřeních prováděných podle Plánu havarijních opatření, popis kontrolního systému, hlášení havárií a způsob odstraňování odpadů, které mohou při havárii vzniknout. - Situační plán uvedené lokality s vyznačením míst, kde se nakládá se závadnými látkami ( odpady ) a zakreslení důležitých inženýrských sítí. Tyto údaje jsou zpracovány pro svůj velký objem pouze pro jednotlivá pracoviště.