Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN

Transkript

1 Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN Roztoky - prosinec 2012 Tento projekt podporuje 1/119

2 Tento Implementační akční plán (IAP) byl zpracován týmem ve složení: Vedoucí týmu: Členové týmu: Ing. Jan Čermák, Prof. Ing. Josef Říha, DrSc. Ing. Jarmila Čechmánková, Ing. Jan Čermák, DrSc., Ing. Jiří Hladík, PhD., Prof. Dr. Ing. Miroslav Kyncl, Ing. Ivo Křipský, Ing. Petr Mamula, CSc., Ing. Martin Neruda, PhD., RNDr. Pavel Novák, RNDr. Jitka Novotná, Ing. Ivan Novotný, Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., Doc. Ing. Tomáš Randák, PhD., Ing. Jan Vopravil, PhD. 2/119

3 OBSAH Implementační akční plán (IAP) Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje (TP UVZ) STRANA 1. Identifikace TP UVZ TP UVZ Členové TP UVZ Orgány TP UVZ 6 2. Poslání a cíle TP UVZ 9 3. Východiska IAP Současný stav ochrany vody v oblasti její jakosti a množství (ČR, EU) Úvod Ochrana vody Legislativa EU Legislativa ČR Monitoring CL v povrchových vodách Odborné subjekty, zabývající se ochranou vod Jakost povrchových a podzemních vod Ochranná pásma vodních zdrojů Plány oblastí povodí Hlavní směry protipovodňové ochrany Akumulace a retence vody v krajině Krajinné prvky Komplexní pozemkové úpravy Aktivity TP UVZ Aktivity, zaměřené na identifikaci a iniciaci výzkumných, vývojových a 40 inovačních projektů a na zakládání kooperací. 5.2 Aktivity, které jsou zaměřeny na zakládání a rozvoj spolupráce 41 s relevantními subjekty dlouhodobě působícími na poli VaV a inovací 5.3 Témata výzkumu, vývoje a inovací Připravované aktivity pro období do roku Semináře Časový harmonogram hlavních aktivit v letech Návrhy úpravy legislativy Vzdělávání a osvěta Mezinárodní kooperace Souhrn 65 3/119

4 Přílohy k Implementačnímu akčnímu plánu Příloha 1. Charakteristiky expertů páteřového týmu 67 Příloha 2. European Innovation Partnership on Water 75 Příloha 3. Návrh polí intervence pro program HORIZON Příloha 4 Cíle SVA definované v SVA 85 Příloha 5. Incidenční matice program. Okruhů SVA a WssTP 88 Příloha 6. Návrh problémových okruhů IAP a porovnání s prioritami WssTP 92 Příloha 7 Aktivity EU a WssTP se vztahem k problematice 94 Vláhové poměry krajin, možnosti účasti našich pracovišť Příloha 8 Konference Water Innovation Europe Příloha 9. Závěry z 1.zasedání Řídící skupiny Evropského inovačního partnerství 117 Voda 4/119

5 1.. Identifikace TP UVZ 1.1 Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje (TP UVZ) je projektem realizovaným v rámci programu Spolupráce, který realizuje Prioritní osu 5 Prostředí pro podnikání a inovace Operačního programu Podnikání a inovace , číslo projektu: 5.1 SPTP02/016. Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), zprostředkujícím subjektem pro tento program je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Projekt byl zahájen 1. ledna 2010, ukončen bude 31. prosince TP UVZ byla založena v souladu s iniciativou Evropské komise ze dne 16. června 2004 týkající se vytvoření technologických platforem, publikované v COM(2004) 353 final (Science and technology, the key to Europe's future - Guidelines for future European Union policy to support research). TP UVZ je sdružením, založeným podle 829 a následujících Občanského zákoníku. Sdružení vzniklo dnem podpisu smlouvy, tj. 30. listopadu TP UVZ je zastupována vedoucím účastníkem sdružení, kterým je Asociace pro vodu v krajině ČR (IČ: ). Vedoucí účastník sdružení: zastupuje sdružení a je jeho jménem oprávněn jednat v ústním i písemném styku, zastupuje účastníky sdružení ve všech věcech týkajících se schvalování, proplácení a vykazování výdajů sdružení, vyhotovuje finanční plán a pravidelně informuje členy o hospodaření, zodpovídá za řízení, koordinaci a administraci projektu TP UVZ. K výše uvedenému dali účastníci sdružení vedoucímu účastníkovi výslovné zplnomocnění. Sídlo TP UVZ: Tiché Údolí 113, Roztoky. Zakládajícími jednadvaceti členy TP UVZ jsou jak zástupci univerzit, veřejných i soukromých výzkumných pracovišť, tak i státních podniků a podnikatelských subjektů: 1.2 Členové TP UVZ k : Podnikatelské subjekty 1. GEOtest, a.s. 2. ABOvalve, s.r.o. 3. AQUA INDUSTRIAL, společnost s ručením omezeným. 4. CityPlan, spol. s r.o. 5. DEKONTA, a.s. 6. Hydro-X, s.r.o. 7. Software Solutions, s.r.o. 8. CHEMIESTAR, spol. s r. o 9. MEBIS, spol. s r. o 10. OSC, a.s. 11. Student Science, společnost s ručením omezeným 12. PLOSAB, s.r.o., 13. ProGeo, společnost s r.o. 14. W.P.E. a.s. Státní podniky 1. Povodí Labe, státní podnik. 2. Povodí Vltavy, státní podnik. 5/119

6 Univerzity Univerzity 1. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU) Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech (dále VÚRH JU) instituce terciárního vzdělávání. 2. Mendelova univerzita v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie. 3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí. 4. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Vyšší odborné školy: 1. VOŠ a SOŠ Roudnice nad Labem. 2. Gymnázium, SOŠ, SOU a VOŠ Hořice. 3. VOŠ zahradnická a SŠ zahrad. Mělník. Výzkumné instituce 1. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. 2. Chmelařský Institut s.r.o. 3. Centrum hydraulického výzkumu, spol. s r. o 4. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. 5. Výzkumný ústav rostlinné výroby. Občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti 1. Asociace pro vodu v krajině české republiky. 2. Česká bioklimatologická společnost. 3. Petr Dolejš, CSc. nezávislý expert, soudní znalec. 4. ENKI, o.p.s. Partneři TP UVZ: 1. Asociace inovačního podnikání. 2. Zdravotní ústav. 1.3 Orgány TP UVZ jsou: - Projektová rada TP UVZ - Správní rada TP UVZ Projektová rada TP UVZ Ing. Jan Čermák Předseda PR, manažer projektu Prezident Asociace pro vodu v krajině ČR Ing. Václav Jirásek Člen PR Ředitel pro správu povodí Povodí Labe, státní podnik Doc. RNDr. Jan Pokorný, Člen PR Ředitel CSc. ENKI, o.p.s. Mgr. Mark Rieder Člen PR Ředitel VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. RNDr. Lubomír Procházka Člen PR Generální ředitel GEOtest Brno, a.s. Ing. Jiří Šoukal, CSc. Člen PR Ředitel společnosti Centrum hydraulického výzkumu spol. s r.o. Doc. Ing. Dr. Milada Šťastná Člen PR Zástupce vedoucího ústavu MENDELU Ústav aplikované a krajinné ekologie 6/119

7 Správní rada TP UVZ Ing. Petr Mamula, CSc. předseda SR Předseda DR Asociace pro vodu v krajině ČR RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský místopředseda SR předseda Česká bioklimatologická společnost Ing. Jiří Hladík, PhD. Člen SR Ředitel VUMOP, v.v.i. Práva a povinnosti orgánů TP: Projektová rada I. Harmonizuje obsah, rozsah a termíny aktivit, plynoucích z dvoustranných dohod, uzavíraných odděleně mezi jednotlivými členy TP UVZ a vedoucím členem TP UVZ, kterým je Asociace pro vodu v krajině ČR. II. Schvaluje organizační a pracovní řád TP UVZ a jeho případné novelizace. III. Podle potřeby zřizuje dočasné orgány potřebné k zajištění činnosti TP UVZ, zejména zájmové sekce a odborné týmy. IV. Funkční období členů Projektové rady a Správní rady je šestileté. Po uplynutí této lhůty končí i funkční období těch členů orgánů, kteří byli zvoleni v mimořádném termínu nebo do orgánů kooptováni. Opětovné zvolení člena orgánu je možné, bude-li činnost TP UVZ pokračovat i po V. Členové Projektové rady se volí z pověřených zástupců členů TP UVZ. Volby Projektové rady TP UVZ zajistí vedoucí účastník sdružení. Volby Projektové rady TP UVZ se může zúčastnit za každého člena sdružení pouze jediný pověřený zástupce. Projektová rada TP UVZ má 7 členů. Předsedou Projektové rady TP UVZ je zástupce vedoucího účastníka sdružení. Volba dalších 6 členů Projektové rady TP UVZ proběhne na prvním společném zasedání pověřených zástupců členů TP UVZ, které bude svoláno vedoucím účastníkem sdružení do 14 dnů po podání plné žádosti do Agentury pro podporu podnikání a investic. Každý člen TP UVZ má při volbě jeden hlas. Do Projektové rady TP UVZ je zvoleno šest členů v pořadí dle počtu obdržených hlasů. V případě rovnosti hlasů na rozhraní zvolení a nezvolení do Projektové rady TP UVZ proběhne mezi těmito účastníky druhé, eventuálně další kolo volby. Členové Projektové rady ze svého středu dále volí místopředsedu, který předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy nemůže funkci vykonávat. VI. Zasedání Projektové rady TP UVZ svolává předseda Projektové rady TP UVZ. Rozhodnutí rady je právoplatné nadpolovičním počtem hlasů zúčastněných členů Projektové rady TP UVZ. V případě rovnosti bodů rozhoduje hlas Předsedy Projektové rady TP UVZ. Rozhodnutí Projektové rady TP UVZ bude předmětem příslušného zápisu ze zasedání, který pořídí zapisovatel zvolený pro příslušné zasedání a ověří jej podpisem Předseda Projektové rady TP UVZ. VII. Uvolní-li se místo člena Projektové rady v průběhu funkčního období, může být obsazeno členem, který je Projektovou radou kooptován. Kooptaci schvaluje Projektová rada nadpolovičním počtem hlasů. Funkční období kooptovaných členů končí společně s funkčním obdobím ostatních členů Projektové rady. VIII. Pokud se člen Projektové rady se některého jednání Projektové rady nemůže z vážných důvodů zúčastnit, může delegovat pověřeného zástupce. 7/119

8 IX. Projektová rada se schází ke svým jednáním dle potřeby, nejméně však jednou ročně. X. Jednání Projektové rady mohou být realizována via per rollam. XI. Projektová rada dále: schvaluje plány činnosti TP UVZ, schvaluje roční rozpočty TP UVZ, schvaluje na základě písemné žádosti vstup/výstup nových členů do/ze sdružení, schvaluje soubor opatření pro udržitelnost projektu, schvaluje komplexní program povinné publicity projektu, schvaluje komplexní program tvorby a aktualizace webových stránek TP UVZ, předkládá členům TP UVZ výroční zprávu o činnosti projektové rady, o průběhu věcného plnění a finančního zabezpečení projektu TP UVZ, schvaluje návrhy na zřízení odborných týmů a zájmových sekcí v rámci TP UVZ, schvaluje organizační a pracovní řád, případně další organizační a technické normy, vymezující způsob fungování TP UVZ. Správní rada I. Správní rada je kontrolním a revizním orgánem TP UVZ. II. Správní rada je tříčlenná. III. Členové Správní rady jsou voleni ze zástupců řádných členů TP UVZ na období šesti let. Volby Správní rady TP UVZ zajistí vedoucí účastník sdružení. Volby Správní rady TP UVZ se může zúčastnit za každého člena sdružení pouze jediný pověřený zástupce. Do Správní rady TP UVZ jsou zvoleni první tři členové a to v pořadí dle počtu dosažených hlasů. V případě rovnosti hlasů na rozhraní zvolení a nezvolení do Správní rady TP UVZ proběhne mezi těmito účastníky druhé, eventuálně další kolo volby. Uvolní-li se místo člena Správní rady během funkčního období, lze je obsadit členem, kooptovaným na společném zasedání zástupců řádných členů TP UVZ, nebo systémem per rollam, jako rovnocennou metodou. Funkční období kooptovaného člena končí společně s funkčním obdobím ostatních členů Správní rady. IV. Členové Správní rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí její zasedání a dále místopředsedu, který předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy nemůže funkci vykonávat. Zasedání Správní rady TP UVZ svolává předseda Správní rady TP UVZ. V. Správní rada zasedá nejméně jednou ročně. VI. Správní rada dále: kontroluje dodržování této Smlouvy o sdružení, vyjadřuje se k návrhům na zřízení odborných týmů a zájmových sekcí v rámci TP UVZ, se vyjadřuje k výroční zprávě o činnosti TP UVZ a účetní závěrce, se vyjadřuje k členským otázkám předkládaným Projektové radě, kontroluje plnění usnesení přijatých Projektovou radou TP UVZ, dohlíží na finanční hospodaření TP UVZ. Rozhodovací pravomoci: Účastníci sdružení zmocňují ke všem dalším úkonům zástupce vedoucího účastníka sdružení (Asociace pro vodu v krajině České republiky) Ing. Jana Čermáka ve funkci Předsedy Projektové rady TP UVZ. Schvalovací mechanismy: veškeré schvalovací pravomoci má Projektová rada 8/119

9 2. Poslání a cíle TP UVZ Plánované cíle TP Průmysl a doprava jsou spolu s dalšími odvětvími národního hospodářství velmi významnými účastníky vodního cyklu, na rozdíl od zemědělství, které spotřebovává pouhá cca 2% zdrojů. Konkurenceschopnost většiny průmyslových odvětví je výrazně závislá na disponibilitě vodních zdrojů pro produkci výrobků a výkonů, a naopak technická úroveň průmyslových technologií podnikání významně ovlivňuje kvalitu odpadních vod přímo i nepřímo cestou znečišťování životního prostředí. Cílem Technologické platformy pro trvale udržitelné vodní zdroje (TP UVZ) je přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti českého průmyslu a podnikatelských subjektů aniž by bylo nutné omezovat přístup k vodě ostatním spotřebitelským skupinám. Prakticky pro všechna odvětví průmyslové výroby a také pro vodní energetiku a dopravu je kvantitativně, kvalitativně i časově přiměřená dostupnost vodních zdrojů limitujícím faktorem jejich fungování. Doposud většinou nebyly v disponibilitě vodních zdrojů zaznamenávány dlouhodobé a významné problémy, tato situace se ale může v řádu let výrazně změnit jak vlivem klimatické změny, tak i v důsledku narůstající spotřeby. Klimatická změna bude podle současných poznatků významně ovlivňovat vodní režim na území České republiky. Základním důsledkem klimatické změny je pokles průměrné dlouhodobé odtokové výšky ve všech povodích. Celkový odtok klesne podle VÚV Praha do roku 2050 v případě optimistického scénáře na úroveň % a v případě pesimistického scénáře na úroveň % vůči nezměněnému klimatu. (Rozpětí uvedených hodnot reprezentuje výsledky z 50 povodí.) Klimatickou změnou je ovlivněn také sezónní chod celkového odtoku, v průběhu jarních, letních a podzimních měsíců bude celkový odtok v roce 2050 ve většině povodí o %, resp. o % menší než ve 20. století. V zimních měsících bude naopak odtok větší, což je způsobeno zejména zvýšením teploty, které povede k častějšímu tání sněhu už v průběhu zimy a k většímu podílu dešťových srážek na úkor sněhových. Např. pro povodí Labe celkový projektovaný zásobní objem plánovaných nádrží řádově odpovídá předpokládanému poklesu odtoku, ale jde o poloviční hodnotu objemu. Pouze nádrže by tedy úbytek odtoku nebyly schopny kompenzovat. Jednou z možností jak eliminovat budoucí možný deficit je budování dalších vodních nádrží. Budování nádrží je mimořádně investičně náročné, realizace staveb má negativní dopad na životní podmínky mnoha obyvatel zatopených vesnic a sídel i likvidaci podnikání mnoha subjektů, dochází tak k ekonomickým ztrátám i nenahraditelnými škodám z hlediska estetiky krajiny. A navíc objem plánovaných nádrží je 3540 mil. m 3, objem potřebný pro kompenzaci poklesu odtoku by musel být 6584 mil. m 3. Je proto zapotřebí systémově a systematicky hledat další cesty jak čelit výše komentovaným potenciálním dopadům klimatické změny, což je základní posláním Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje. K potřebným novým poznatkům lze dospět také hlubším, cíleně stimulovaným propojováním aktivit podnikatelské sféry a výzkumných organizací ke společnému nalézání a realizaci inovací v široké škály různých opatření v oblasti hospodaření s vodou v krajině, v průmyslových a vodárenských technologiích atd. 9/119

10 Odvětvové zaměření TP UVZ je velmi obtížně definovatelné protože voda má rozsáhlé množství funkcí, ovlivňuje většinu lidských aktivit a naopak její dostupnost a kvalita je těmito činnostmi často ohrožována anebo limitována. Významnou zvláštností rozvoje a využívání vodních zdrojů je jeho komplexní charakter, jenž vyplývá z mnohostranné souvislosti s většinou ostatních odvětví národního hospodářství. Proto také zaměření TP UVZ je multioborové, základním cílem je dosažení holistického přístupu k řešení jakýchkoliv problémových okruhů, souvisejících se spotřebou a/nebo s produkcí vody a s péčí o zdroje vody jak o srážky, tak i podzemní a povrchové vody. TP UVZ v současné době soustřeďuje výraznou většinu relevantních univerzitních i výzkumných pracovišť (která se zabývají jak přírodními tak technickými a technologickými aspekty, souvisejícími s problematikou vodního cyklu), ale také reprezentanty progresivních producentů výrobků a služeb, kteří jsou zároveň výraznými aplikátory pernamentních inovací. Očekávané přínosy se promítnou do podniků členů TP UVZ ale i dalších: vypracování strategických materiálů, které umožní předložit komplexní a celostně pojednanou analýzu současného stavu složitého multidisciplinárního problému, jímž téma dlouhodobé udržitelnosti vodních zdrojů v ČR bezesporu je (state-of-the-start), aktivity zaměřené na diseminaci poznatků z projektů a programů uskutečněných TP UVZ, rozvoj interinstitucionálních týmů pro identifikaci, iniciaci a realizaci projektů VaV, prohlubování spolupráce s WssTP a dalšími zahraničními potenciálními partnery, uplatňování zájmů ČR při tvorbě nových legislativně právních dokumentech EU, snížení rizika nedostatku vody pro průmysl a podnikatele v krizových oblastech jako základního předpokladu investičního rozvoje, snížení rizika ztráty konkurenceschopnosti průmyslových subjektů vyrábějících zařízení pro vodohospodářské účely, která vzhledem k účinnějšímu provázání jejich technického rozvoje s výzkumnými institucemi budou inovována anebo budou vyráběna nově a budou mít vlastnosti nejlepších dostupných technologií (BAT), zlepšení eventuální schopnosti exportu výše uvedených výrobců, přičemž při využívání inovativních technologií dojde k zefektivnění využití vody pro jejich provoz, zlepšení kvalitativních charakteristik odpadních vod cestou využití inovovaných technologií a dosažení s tím souvisejících finančních benefitů, zkvalitnění činnosti privátních a veřejných výzkumných složek účastníků TP UVZ provázáním jejich aktivit, komplexní a racionální přístup k informacím o rozvoji relevantních oborů, účinnější provázání na evropská pracoviště, platformy, asociace apod. Základním, horizontálně aplikovaným metodickým přístupem TP UVZ je jak využívání nových světových poznatků, tak nejnovějších disponibilních nástrojů pro realizaci VaV. Významným je v této souvislosti nově budované superpočítačové pracoviště Centra excelence IT4Innovation na VŠB-TUO Ostrava, s nímž je TP UVZ v úzkém pracovním kontaktu od roku Superpočítačové technologie představují klíčovou součást projektu Centra excelence IT4Innovations, ve kterém se mají tyto vysoce výkonné výpočetní prostředky (HPC High Performance Computing) stát účinným nástrojem pro simulace, modelování a výpočty v nejrůznějších oblastech výzkumu, TP UVZ preferuje simulace klimatu včetně krizových situací (extrémní teploty, extrémní nadbytek nebo nedostatek srážek) a provázání stávajících, 10/119

11 nejrůznějších v současné době odděleně a zcela nezávisle pojednaných a provozovaných databází na podkladě GIS ve správě různých subjektů. TP UVZ ověřuje také možnosti využití komparativní výhody, plynoucí z umístění ředitelství GS Galileo do Prahy. Základními plánovanými cíli jsou: Posílení (zdrojové) bezpečnosti vodních zdrojů (akumulace vody, záložní zdroje). Prohloubení spolupráce s VaV a školami a profesními průmyslovými svazy. Rozvoj spolupráce s evropskou TP WssTP a dalšími relevantními pracovišti v EU. Aktivní účast na tvorbě koncepčních materiálů evropské TP (WssTP). Zapojování členů TP UVZ i dalších českých subjektů do mezinárodních kooperací v oblasti výzkumu, vývoje a podnikání. Vyhledávání a prosazování inovací souvisejících se snižováním relativní potřeby vody pro technologické procesy. Iniciování a realizace spolupráce mezi školami (VOŠ,VŠ) a mezi univerzitami, které jsou členy TP UVZ navzájem a která umožní jednak optimalizovat specializaci jednotlivých univerzit v souladu s potřebami praxe a také modernizovat studijní texty tak, aby reflektovaly úroveň současného poznání a požadované odborné zaměření. Zvýšení povědomí veřejnosti o nezbytném celostním přístupu k účasti na veřejných projednáváních investic apod. Posláním TP UVZ je zakládání a rozvoj nových přístupů, potřebných pro dosažení trvalé udržitelnosti vodních zdrojů v ČR cestou - sdílení vizí a systematické spolupráce klíčových hráčů v oboru - uplatňování celostního (holistického) přístupu - identifikace a plné akceptování nových problémů v oboru i nových metod jejich řešení - účast na návrzích evropských dokumentů strategického vývoje a rámcových programů Posláním TP UVZ je zakládání a rozvoj nových přístupů, potřebných pro dosažení trvalé udržitelnosti vodních zdrojů v ČR cestou; sdílení vizí a systematické spolupráce klíčových hráčů v oboru; uplatňování celostního (holistického) přístupu je jen jedna voda ; identifikace a plné akceptování nových problémů v oboru i nových metod jejich řešení; účast na návrzích evropských dokumentů strategického vývoje a rámcových programů. Základní cíle TP UVZ v období byly zejména: zahájení harmonizace aktivit výzkumu a vývoje, VŠ, státních podniků a podnikatelské sféry, rozvoj členské základny, iniciování nových zadání pro oblast vědy a výzkumu, získání podpory pro některý z navrhovaných projektů, zapojení do Evropské technologické platformy, zpracování Strategické výzkumné agendy a Implementačního akčního plánu. 11/119

12 3. Východiska IAP Hlavním podkladem pro zpracování IAP byla Strategická výzkumná agenda (SVA), která je základním dokumentem TP-UVZ (Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje), mapujícím vybrané aspekty rozvoje udržitelných vodních zdrojů, nakládání s vodními zdroji a management vodního hospodářství z pohledu dalšího vývoje, a z něj plynoucích nových požadavků na oblast výzkumu a inovací. V SVA je akcentováno zejména zvyšování úrovně bezpečnosti vodních zdrojů na území ČR na principu integrované ochrany a využití vodních zdrojů (IWRM). Návrh Strategické výzkumné agendy byl připraven v souladu s SVA Evropské technologické platformy WssTP (The European Technology Platform for Water) WssTP, a common vision for water innovation. SVA je základem k následnému zpracování Implementačního akčního plánu (IAP). Odborné zaměření SVA pokrývá oblast vybraných aspektů bezpečnosti a udržitelnosti vodních zdrojů se zvláštním zřetelem na: Zpracování vize rozvoje sektoru vodního hospodářství a vypracování programu strategického výzkumu (Implementačního akčního plánu). Identifikaci vzájemné provázanosti vodohospodářských objektů (služeb) kritické infrastruktury, projevující se synergetickými účinky a domino efekty Posílení vazeb mezi vědou, výzkumem, vzděláváním a udržitelným nakládáním s vodními zdroji. Rozvoj spolupráce se zahraničními subjekty zejména v oblasti inovací, VTR a terciárního vzdělávání Propagaci inovačních aktivit a vědecko-technického rozvoje ve prospěch vodního hospodářství. Odborné zaměření SVA je členěno na dílčí vybrané problémové okruhy: 1. Systém půda voda v krajině. 2. Funkce lesa interakce lesního a vodního hospodářství. 3. Management podzemních vod (včetně modelů). 4. Revitalizace vodotečí. 5. Podpora inovací v oboru zásobování pitnou vodou (Přenos nových vědeckých poznatků do praxe). 6. Extrémní situace v hydrologickém a spotřebním cyklu vody. 7. Metody hodnocení a řízení rizik ve vodním hospodářství (vč. starých ekologických zátěží). 8. Klimatická změna a strategie adaptace. 9. Vzdělávání a osvěta veřejnosti. Druhým okruhem podkladů jsou strategické materiály EK a evropské TP WssTP, které lze získat: a) na portálech orgánů Evropské Komise: - Internetový tematický registr EK - Generální ředitelství pro výzkum a inovace,dg Research and Innovation 12/119

13 - Generální ředitelství klima,dg Clima - Generální ředitelství životní prostředí,dg Environment Hlavní aktivity související s problematikou komplexu voda-půda-klima jsou rozvíjeny ve spolupráci - - DG Research and Innovation a DG Environment. Na portálu DG Environment je možno nalézt základní i aktuální informace členěné do tematických celků a dále dílčích témat: - Půda Voda souhrnně - Aplikace rámcové směrnice EU o vodách (WFD) - Podzemní voda - Nedostatek vody a sucho Adaptace na změny klimatu - Rizika záplav b) na portálu Evropské inovační partnerství pro vodu (EIP Water) Strategickým záměrem EIP je prosadit Evropu jako světového leadera v oblasti technologií vody a zásobování vodou podporou inovací, tvorbou nových tržních příležitostí a přispěním k zajištění udržitelného a efektivního využívání vody. c) Nejnovější aktivity EU orientované na vodní zdroje jsou rozvíjeny v úzké spolupráci DG Research and Innovation a DG Environment, a protože představují příležitost pro zapojení českých pracovišť, potvrzenou i pozváním k účasti na jejich podrobné přípravě v průběhu roku 2012, jsou dále pojednána podrobněji: Blueprint to Safeguard Europe's Waters. d) Strategická výzkumná agenda (SRA 2010) evropské TP - Water supply and sanitation Technology Platform, která byla založena z iniciativy EK k rozvíjení koordinace a spolupráce ve výzkumu a vývoji v oblasti vod. Od roku 2011 je členem WssTP také Asociace pro vodu v krajině ČR (a tím také TP UVZ). Díky tomu bylo možné se aktivně účastnit některých odborných akcí. 4. Současný stav ochrany vod v oblasti její jakosti a množství (ČR, EU) 4.1 Úvod Ochrana vod je komplexní činností spočívající v ochraně množství a jakosti povrchových i podzemních vod, a to v souladu s požadavky českého práva i práva EU. Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES z 23. října Ochranu vod, jejich využívání a práva k nim upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Některá jeho paragrafová ustanovení jsou upřesněna či rozvedena tzv. podzákonnými předpisy (nařízení vlády, vyhlášky). Ministerstvo životního 13/119

14 prostředí společně s Ministerstvem zemědělství každoročně předkládá vládě Zprávu o stavu vodního hospodářství v České republice, která popisuje a hodnotí stav jakosti a množství povrchových a podzemních vod i související legislativní, ekonomické, výzkumné a integrační aktivity Dne byl schválen Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Sb., který poskytuje podrobné informace o tom, jak postupovat při stanovování emisních limitů a podává výklad k ustanovením, které se týkají se vypouštění odpadních vod, kategorizace domovních čistíren odpadních vod a norem environmentální kvality. Monitoring slouží ke sledování stavu povrchových a podzemních vod. Na základě zjištěných výsledků a po jejich vyhodnocení jsou v případě potřeby navrhována opatření s cílem dosáhnout dobrého stavu vod, popř. dobrého ekologického potenciálu viz plánování v oblasti vod. V dalším kroku slouží monitoring jako kontrola účinnosti provedených opatření. Většina vod je monitorována v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen Rámcová směrnice), existují však některé výjimky (např. pitná voda na kohoutku spotřebitele). V případě povrchových vod se sleduje chemický stav (tzv. prioritní látky) a stav ekologický (biologické složky, hydromorfologie a některé fyzikálně chemické a chemické parametry). U podzemních vod se sleduje stav kvantitativní a chemický. V souladu se zněním 21 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) a Metodického pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod (dále jen Metodický pokyn) se ustanovuje tento Rámcový program monitoringu (dále jen Rámcový program). Rámcový program stanovuje zásady a metodické postupy provádění programu monitoringu; náležitosti programu situačního monitoringu, provozního monitoringu, průzkumného monitoringu, monitoringu referenčních podmínek a programu monitoringu kvantitativního stavu povrchových a podzemních vod; výčet ukazatelů sloužící k výběru sledovaných ukazatelů v rámci jednotlivých programu monitoringu, včetně doporučených analytických metod; požadavky na monitorování vod pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce; technické a administrativní náležitosti předávání, ukládání a sdílení výsledku programu monitoringu pro potřeby výkonu veřejné správy a správy povodí, orgánu Evropské unie a mezinárodních organizací. Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES z 23. října Ochranu vod, jejich využívání a práva k nim, upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Některá jeho paragrafová ustanovení jsou upřesněna či rozvedena tzv. podzákonnými předpisy (nařízení vlády, vyhlášky). 4.2 Ochrana vody Ochrana vod je komplexní činností spočívající v ochraně množství a jakosti povrchových i podzemních vod, a to v souladu s požadavky českého práva i práva EU. Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES (Vodní rámcová 14/119

15 směrnice). Ochranu vod, jejich využívání a práva k nim upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Některá jeho paragrafová ustanovení jsou upřesněna či rozvedena pomocí nařízení či vyhlášek. Ochranou vody se dále zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (tzv. rámcová směrnice pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů), která je v souladu s citovanou směrnicí 2000/60 ES a nařízením (ES) 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. V článku 11 ukládá tato směrnice zajištění vhodného opatření na ochranu vodního prostředí a zdrojů pitné vody před vlivem pesticidů a připravuje se její transpozice do české legislativy (novela zákona č. 326/2004 Sb. o ochraně rostlin a dalších, zejména do zákona o vodách). Ministerstvo zemědělství jako garant připravuje spolu s Ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem životního prostředí Národní akční plán (NAP), který bude pojednávat i o krocích vedoucích k naplnění uvedených předpisů. Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství každoročně předkládá vládě Zprávu o stavu vodního hospodářství v České republice, která popisuje a hodnotí stav jakosti a množství povrchových a podzemních vod i související legislativní, ekonomické, výzkumné a integrační aktivity. 4.3 Legislativa EU Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Směrnice 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění určitých nebezpečných látek. Směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky. Směrnice 88/347/EHS, kterou se mění příloha II směrnice 86/280/EHS. Směrnice 2006/113/ES o požadované jakosti vod pro měkkýše. Směrnice 80/68/EHS o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami. Směrnice 84/156/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti jinými odvětvími Směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu. Směrnice 83/513/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění kadmia. Směrnice 84/491/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění hexachlorcyklohexanu. Směrnice 76/464/EHS o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního prostředí. Rozhodnutí č. 2455/2001/ES ustavující seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky. Směrnice 76/160/EHS o jakosti vod pro koupání. Směrnice 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Směrnice 75/440/EHS o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech. Směrnice 2006/44/ES o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb. Směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů. 15/119

16 Směrnice 79/869/EHS o metodách měření, četnosti odběrů a rozborů povrchových vod. Směrnice 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí. Směrnice 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. (Poznámka) Legislativní normy, uvedené v úvodu 4. kapitoly a v kapitole 4.3. (22 Směrnic a 1 Rozhodnutí Rady), tvoří 47 % legislativních norem EU různé právní síly (32 Směrnic a 17 Rozhodnutí Rady z let ), uvedených v Souhrnném přehledu platné legislativy EU pro oblast vody Příloze V. Strategické výzkumné agendy, zpracované týmem specialistů Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje v roce Legislativa EU související se sledováním cizorodých látek ve vodách Směrnice č. 78/659/EHS o jakosti vod pro podporu života ryb. Směrnice č. 79/869/EHS o metodách měření, četnosti odběrů a rozborů povrchových vod určených k odběru pitné vody. Směrnice č. 80/778/EHS o kvalitě vody určené pro lidskou spotřebu. Směrnice č. 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělské výroby. Vodní rámcová směrnice 2000/60/ES Rámcová směrnice vodní politiky (2000/60/ES) Evropské unie, ze dne 23. října 2000, představuje nejvýznamnější a prozatím nejucelenější právní úpravu pro oblast vody. Důvodem jejího vzniku je sjednocení různých způsoby stávající ochrany vod uvnitř Společenství a prosazování integrované péče o životní prostředí. Vývoj Rámcové směrnice vodní politiky trval více než 10 let, přičemž dodnes vyvolává uvnitř Společenství intenzívní vědeckou a politickou debatu. V současnosti je Rámcová směrnice vodní politiky doplněna několika dceřinými směrnicemi a provázána se Směrnicí o zvládání povodňových rizik (2007/60/ES). Rámcová směrnice vodní politiky nahlíží na vodní hospodářství z celkového hlediska a jeho hlavním cílem je zabránit jakémukoli zhoršení stavu vodních útvarů a chránit a zlepšit stav vodních ekosystémů a přilehlých mokřadů. Zaměřuje se na podporu udržitelného užívání vod a bude přispívat ke zmírnění následků záplav a suchých období. Rámcová směrnice vodní politiky se vztahuje na veškeré vodstvo vnitrozemské povrchové vody, podzemní vody, brakické a pobřežní vody. Celoevropsky zavádí princip integrovaného přístupu pro záležitosti spojené s kvalitou a kvantitou vody a s problematikou povrchových a podzemních vod a pro vodní hospodářství zavádí Směrnice princip správy založený na jednotce povodí v České republice je tento princip zaveden již od 60. let minulého století. Voda je tudíž považována za souvislý celek. Prvořadým cílem této politiky je dosažení dobrého stavu všech vod do roku To je Rámcovou směrnicí vodní politiky přesně stanoveno. Tento cíl je předmětem několika přesně definovaných výjimek vztahujících se na určité okolnosti umožňující odklad dosažení dobrého stavu po dvě plánovací období tj. až do Implementace Rámcové směrnice vodní politiky neznamená pouhou aplikaci nových technických norem, ale potřebu zavést zcela nový komplexní režim správy vod a vodních zdrojů založený na jednotce povodí, bez ohledu na stávající administrativní či (v případě mezinárodních vodních toků) národní hranice. To vyžaduje úzkou mezinárodní spolupráci v mezinárodních povodích, která byla pro území České republiky zahájena již v závěru minulého století v rámci mezinárodních komisí na ochranu Labe, Dunaje a Odry, jež principy 16/119

17 a úkoly stanovené Rámcovou směrnicí vodní politiky konzistentně začlenily do náplně své práce. Rámcová směrnice vodní politiky představuje jednu z nejsložitějších směrnic vytvořenou Evropskou komisí, která pokrývá celou oblast životního prostředí. Naplňování úkolů a cílů Rámcové směrnice vodní politiky tak není jen záležitostí vodohospodářů a ochránců přírody, ale zásadní roli při naplňování Rámcové směrnice vodní politiky má též zemědělství, průmysl, lesnictví, územní plánování a další obory. Rámcová směrnice o udržitelném používání pesticidů Tato směrnice upravuje podmínky pro používání přípravků na ochranu rostlin (pesticidů). V budoucnu bude její působnost rozšířena i na další biocidní přípravky. Řada požadavků se v České republice uplatňuje již nyní (např. testování zařízení strojů pro aplikaci pesticidů nebo zkoušky odborné způsobilosti). Nitrátová směrnice Nitrátová směrnice je předpis Evropské unie (Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů) vytvořený pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělství. Plnění nitrátové směrnice je povinné ve zranitelných oblastech, které jsou vymezeny v hranicích katastrálních území. Zranitelné oblasti jsou oblasti, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů. Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech dále upravuje akční program nitrátové směrnice. Jak se má hospodařit ve zranitelných oblastech? -zemědělské hospodaření upravuje akční program nitrátové směrnice, -akční program podléhá přezkoumání a případným úpravám nejdéle ve čtyřletých intervalech, -požadované způsoby hospodaření závisí na půdních a klimatických podmínkách, -k tomu je využito údajů o bonitaci půdy (bonitované půdně ekologické jednotky, BPEJ), -zemědělci zařazení v registru půdy (LPIS) mají možnost získat v LPIS informace o přikázaných způsobech hospodaření na jednotlivých půdních blocích nebo jejich dílech. Dodržování souhrnu podmínek této směrnice se od promítá také do Kontrol podmíněnosti (Cross-compliance), konkrétně do SMR 4 "Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů". V České republice je Směrnice Rady 91/676/EHS implementována do následujících národních předpisů: zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech ve znění pozdějších předpisů, zákon o hnojivech č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Směrnice o ochraně podzemních vod Tato směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu stanovuje specifická opatření s cílem zajistit předcházení a kontrolu znečišťování podzemních vod. 17/119

18 Podzemní vody představují největší objem sladké vody na světě a tvoří více než 97 % z celkového objemu sladkých vod (mimo ledovce a ledové kry). Zbylá 3 % tvoří vody povrchové (jezera, řeky, bažiny) a půdní vlhkost. Dosud se na podzemní vody pohlíželo především jako na zdroje pitné vody (zásobování cca 75 % obyvatel Evropské unie je z podzemních vod), je však zřejmé, že podzemní vody jsou také důležitým zdrojem pro průmysl (např. chladící vody) a zemědělství (zavlažování). Je stále jasnější, že na podzemní vody nelze pohlížet jen jako na zásoby vody, ale také jako na důležitou složku životního prostředí, kterou je potřeba chránit. Podzemní vody hrají významnou roli v hydrologickém cyklu, jsou rozhodujícím faktorem existence mokřadů a vodních toků a působí jako kompenzátor během suchých období. Jinak řečeno, tvoří základní odtok, který dotuje po celý rok systémy povrchových vod (vodní toky), užívaných v mnoha případech pro rekreaci či zásobování. Směrnice o ochraně podzemních vod před znečišťováním (2006/118/ES) byla oficiálně přijata v prosinci Doplnila tak Rámcovou směrnici o vodě (dále jen WFD ) o jasně stanovené environmentální cíle v oblasti podzemních vod a to z hlediska chemického stavu. Směrnice o podzemních vodách (dále jen GWD ) zavádí postupy při určování norem jakosti podzemních vod a opatření k omezení a zamezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod. Směrnice stanovuje kritéria kvality, která zohledňují místní podmínky a umožňuje na základě dat z monitoringu a nových vědeckých znalostí jejich další zlepšení. Směrnice tak představuje přiměřenou a vědecky platnou odpověď na požadavky WFD, jakými jsou hodnocení chemického stavu podzemních vod, identifikace a zvrat významných vzestupných trendů znečištění. Dodržování podmínek této směrnice se od 1. ledna 2009 promítá také do Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance), konkrétně SMR 2 Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami. Kvalita vody je ohrožena znečištěním a fyzickými změnami vodních toků, jako jsou nové přehrady. Škody způsobují domácnosti, průmysl a zemědělství, a to v důsledku rozvoje měst, budování protipovodňových zábran, výroby elektrické energie, používání hnojiv a pesticidů, plavby, rekreačních aktivit, vypouštění odpadních vod, ochrany pobřeží, sladkovodního rybolovu, těžby nerostů a lesnictví. Členské státy měly vypracovat plány povodí k zajištění ochrany každé ze 110 oblastí povodí. Základním principem je účast veřejnosti, a proto evropští občané mají velký vliv na plánování a provádění opatření vyplývajících z rámcové směrnice o vodě. Podle rámcové směrnice o vodě je ekologický stav povrchových vod klasifikován do pěti kategorií: velmi dobrý, dobrý, střední, poškozený a zničený. Velmi dobrým stavem se rozumí žádný nebo velmi malý vliv lidské činnosti. Dobrým stavem se rozumí malé odlišení od tohoto stavu, středním stavem se rozumí střední odlišení atd. Členské státy musely také do roku 2009 vypracovat plány povodí a programy opatření ke splnění cílů rámcové směrnice o vodě. Všechny evropské vody musí do roku 2015 dosáhnout dobrého ekologického a chemického stavu. To neznamená jen nízké úrovně chemického znečištění, ale také udržení zdravých akvatických ekosystémů S cílem definovat dobrý chemický stav byly v celé EU stanoveny normy kvality životního prostředí pro 33 nových a osm dříve regulovaných chemických znečišťujících látek vzbuzujících velmi vysoké obavy. Rámcovou směrnici o vodě doplňují další právní předpisy EU, jako je nařízení REACH o chemických látkách a směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) pro průmyslová zařízení. /rámc.směr.o vodě 2010/ Mezi 33 látkami popř. skupinami látek se nacházejí: 4 těžké kovy; 14 látek na ochranu rostlin; 15 organických sloučenin z chemického průmyslu. 18/119

19 Prioritní nebezpečné látky: kadmium, rtuť, hexachlorcyklohexan, nonylfenol, cín a jeho sloučeniny, chlorované alkany C10 13, hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), pentachlorbenzen, bromované bifenylové étery (pouze pentabromdifenyleter) Relevantní prioritní látky: olovo, antracen, atrazin, chlorpyrifos, diuron, endosulfan, isoproturon, naftalen, simazin, trifluralin, di(2-etyldrexyl)flatát(dehp), oktylfenoly, pentachlorfenol, trichlorbenzen Prioritní látky, které nebyly zařazeny k prioritním nebezpečným látkám: nikl a jeho sloučeniny, alachlor, chlorfenvipos, benzen, dichlormetan, 1,2-dichlormetan, fluoranthen, trichlometan. Zdroj: Rozhodnutí 2455/2001/ES Evropské Rady a Parlamentu z Na základě důvodu k obavám a stupně nebezpečnosti je část prioritních látek klasifikována jako prioritní nebezpečné látky : to jsou látky, které jsou toxické, persistentí a bioakumulační. Cílem je dosáhnout zastavení nebo postupně odstranit vypouštění těchto látek během 20 let poté, co budou stanovena příslušná opatření. Rámcová směrnice o vodě je rámcem pro vodní politiku EU. Doplňují ji další právní předpisy, které upravují konkrétní aspekty využívání vody: směrnice o podzemních vodách (2006), směrnice o normách environmentální kvality (2008), dvě rozhodnutí Komise (2005 a 2008) o ekologickém stavu, na základě kterých se zřídil rejstřík téměř míst zahrnutých do mezikalibračního porovnání, které umožňuje srovnání norem různých zemí, a zveřejnily se jeho výsledky. Mezi předchozí a související právní předpisy patří: směrnice o čištění městských odpadních vod (1991), směrnice o dusičnanech (1991), nová směrnice o jakosti vod ke koupání (2006), směrnice o pitné vodě (1998). Novější související právní předpisy, které rozšiřují rozsah integrovaného hospodaření s vodou, jsou: směrnice o povodních (2007), rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí (2008). /rámc.směr.o vodě 2010/ Každoroční monitoring cizorodých látek zahrnuje sledování možné kontaminace potravin, krmiv a surovin určených k jejich výrobě, včetně biomonitoringu, tj. sledování kontaminace volně žijících organismů, které doplňují spotřební koš člověka. Zároveň jsou sledovány i složky prostředí, které tuto kontaminaci mohou způsobit nebo ovlivnit. Patří mezi ně půda, povrchová voda a vstupy do těchto složek prostředí. V roce 2010 se na monitoringu vod v České republice podílely tyto organizace: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Státní veterinární správa České republiky (SVS ČR), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. (VÚMOP), Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. (VÚRV), Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v.v.i. (VÚLHM), Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický (VÚRH), Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a.s. (VÚPS), Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS). 19/119

20 Pro posouzení zátěže vodního prostředí (říčních ekosystémů) České republiky jsou od roku 1997 sledovány hladiny polychlorovaných bifenylů (PCB) a organochlorových pesticidů (OCP) v rybách (jelec tloušť, okoun říční, cejn velký, parma obecná a v pstruhových vodách i pstruh obecný) a sedimentech odebíraných v několika lokalitách na třech vodních tocích Vltavě, Labi a Tiché Orlici. Ryby jsou často využívaným bioindikátorem zatížení vodního ekosystému těmito xenobiotiky díky relativně nízké úrovni metabolické aktivity a vysokému bioakumulačnímu potenciálu, vyššímu než u ostatních živočichů. Od roku 2001 bylo do této části projektu začleněno sledování kontaminace vodního prostředí i tzv. novými organickými kontaminanty - polybromovanými difenyletery (PBDE), syntetickými analogy pižma ( musk sloučeninami) a alkylfenoly. Polybromované difenylethery (PBDE) nalezly v praxi široké uplatnění jako tzv. retardanty hoření ( flame retardants ). Jejich rozsáhlé použití vedlo k postupné kontaminaci prakticky všech složek životního prostředí. S ohledem na lipofilní charakter PBDE a relativně značnou stabilitu, dochází k jejich kumulaci v potravním řetězci. Základním principem mechanismu účinku těchto látek jako retardantů hoření je skutečnost, že při zahřátí dochází k jejich rozkladu dříve než u vlastní polymerní matrice a vznikající zplodiny zabraňují hoření. Z mnoha použití PBDE lze uvést například jejich přídavek do plastů, textilií, izolací elektrického vedení, těsnění u automobilů či do materiálů, ze kterých jsou vyráběny elektronické konektory k počítačům, televizorům a mnoha dalším domácím spotřebičům za účelem prevence či zpomalení hoření. Syntetické analogy pižma musk sloučeniny jsou používány jak při výrobě luxusních parfémů a jemných vonných substancí, tak pro výrobu toaletních mýdel, pracích prášků a dalších detergenčních prostředků. Přírodní musk sloučeniny jsou aromatickou složkou pižma, zvláštního výměšku žláz převážně samců některých živočichů. Současnou spotřebu musk sloučenin není možné pokrýt z přírodních zdrojů, přírodní musk sloučeniny se dnes používají jen do nejdražších parfémů. Z tohoto důvodu byly hledány alternativní možnosti, tj. syntetické analogy pižma s charakteristikami podobnými přírodním; tyto látky se však vyznačují odlišnou chemickou strukturou. Po aplikaci dochází k přestupu těchto látek prostřednictvím průmyslového a komunálního odpadu do čistíren odpadních vod, kde částečně podléhají mikrobiální degradaci. Spolu s degradačními produkty pak mohou přecházet do vodních toků, a dále do potravního řetězce. Alkylfenoly (AP) patří mezi sloučeniny, které vznikají degradací alkylfenol polyethoxylátů (APEO). APEO patří do skupiny celosvětově hojně používaných neionogenních tenzidů. Již přes 50 let jsou používány v mnoha průmyslových odvětvích, nejen při výrobě čisticích prostředků, ale také při zpracování vlny, při výrobě kůže, papírů, latexových barev a pesticidů. Dále mohou být používány jako aditiva do zvlhčujících, změkčujících a flotačních prostředků. APEO přítomné v odpadních vodách jsou po vstupu do čistíren odpadních vod biodegradovány na několik skupin látek, z nichž právě alkylfenoly představují mnohem lipofilnější a toxičtější látky než jejich mateřské sloučeniny. 4.4 Legislativa ČR Legislativní pravidla vlády Vyhláška č.159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob. Vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu. 20/119

21 Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Výklady odboru ochrany vod k zákonu č. 254/2001Sb. o vodách. Vyhláška č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání. Vyhláška 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích. Vyhláška č. 110/2005 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů. Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb. Výklad k vymezování ochranných pásem vodních zdrojů opatřením obecné povahy. Nařízení vlády č. 416/2010 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Legislativa ČR související se sledováním cizorodých látek ve vodách Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody. Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Nařízení vlády č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. Norma ČSN Klasifikace jakosti povrchových vod. Legislativní normy, uvedené v úvodu 4. kapitoly a v kapitole 4.1. (jeden zákon o vodách, šest nařízení vlády a osm vyhlášek), tvoří 27 % legislativních norem ČR různé právní síly (tři zákony o vodách, o ochraně zdraví a o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a jejich šest novelizací, sedm nařízení vlády a 39 vyhlášek z let ), uvedených v Souhrnném přehledu platné legislativy ČR pro oblast vody Příloze IV. Strategické výzkumné agendy, zpracované týmem specialistů Technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje v roce Vodní zákon a prováděcí předpisy V roce 2010 byly dokončeny tříleté práce na velké novele vodního zákona, která byla posléze schválena Parlamentem České republiky a podepsána panem prezidentem. Ve Sbírce zákonů byla novela vyhlášena dne 21. května a účinnosti nabyla dne 1. srpna Kromě uvedené velké novely vodního zákona nabyla dne 1. července 2010 účinnosti novela vodního zákona č. 227/2009 Sb. připravená v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. Velká 21/119