ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E. okr. Brno-venkov. 3. úplná aktualizace - r.

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E okr. Brno-venkov 3. úplná aktualizace - r PRO ORP POHOŘELICE Pořizovatel: Objednatel: Zpracovatel: Městský úřad Pohořelice, Odbor územního plánování a stavební úřad Město Pohořelice AR projekt s.r.o., Tel/Fax: , Tel Web: Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Vypracovali: Ing. Veronika Křížová Ing. Zita Strejčková Číslo zakázky: 833 Datum zpracování: 10/2014 Subdodavatel (evidenční modul a datový sklad): GEPRO s.r.o., Štefánikova 77/52, Praha 5

2 OBSAH DOKUMENTACE (TEXT) 01 Výkres hodnot území 1 : Výkres limitů využití území A. Přírodní limity 1 : B. Technické limity 1 : Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : Výkres problémů k řešení 1 : B. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST) C. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (DOPLŇUJÍCÍ SCHEMATA A KARTOGRAMY) TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST 1 Úvod Stručná charakteristika řešeného území Podklady pro RURÚ údaje o území Rozbor udržitelného rozvoje území tématické rozbory Horninové prostředí a geologie Geologie, morfologie Hydrogeologie Nerostné suroviny a jejich těžba Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže SWOT analýza Vodní režim Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Ochrana před povodněmi Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu SWOT analýza Hygiena životního prostředí Ovzduší Odpadové hospodářství Hluk Další hygienické závady území SWOT analýza Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody Koeficient ekologické stability krajiny Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice SWOT analýza Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Strana: 2

3 2.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa SWOT analýza Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura SWOT analýza Sociodemografické podmínky Úvod Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice Demografický potenciál Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby Vybavenost obcí SWOT analýza Bydlení Domovní a bytový fond Bytová výstavba SWOT analýza Rekreace Každodenní rekreace Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace Cyklotrasy Turistické stezky SWOT analýza Hospodářské podmínky Základní charakteristika Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice Podnikatelská struktura Struktura zaměstnanosti Uzavřenost a otevřenost ORP SWOT analýza INDIKÁTORY ROZVOJE A BILANCE SLEDOVANÝCH JEVŮ Nově sledované jevy (JMK) Bilance počtu obyvatel - vývoj Kvantifikovatelné indikátory udržitelného rozvoje území použité pro hodnocení území a sledování jeho vývoje v čase Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby Podíl rezidenčním ploch na celkovém využití zastavěného území obce Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území obce Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území obce Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce Míra zasažení území záplavami Míra zasažení území nadměrným hlukem Míra zasažení území znečištěným ovzduším (OZKO) Míra obsluhy obyvatel ČOV Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území Změna výměry orné půdy Daňová výtěžnost na obyvatele VÝROKOVÁ ČÁST (vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území) Karty jednotlivých obcí Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Strana: 3

4 4.1.5 Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice Problémy k řešení v ÚPD obcí Náměty pro řešení v ÚPD kraje Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje v SO ORP pohořelice Interpretace vyváženosti vztahu územních podmínek pro jednotlivé pilíře Použitá literatura a jiné zdroje Strana: 4

5 SEZNAM ZKRATEK: BPEJ CENIA ČHMÚ ČOV ČR ČS ČSN ČSÚ DP ENV EU EVL FVE GIS HEIS CHKO CHOPAV JMK JÚ KES KPÚ KÚ MěÚ MPSV MÚK MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NRBK OP ORP Os PO PP PUPFL R RBK REZZO RURÚ SLDB SOC SO ORP SV SWOT TOB TTP TÚ ÚAP ÚHÚL ÚPD UNESCO Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Česká informační agentura pro životní prostředí Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Čerpací stanice Česká státní norma Český statistický úřad Dobývací prostor Environmentální (pilíř) Evropská unie Evropsky významná lokalita Fotovoltaická elektrárna Geografické informační systémy Hydroekologický informační systém Chráněná krajinná oblast Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jihomoravský kraj Jímací území (podzemních vod) Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy Krajský úřad Městský úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí Mimoúrovňová křižovatka Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo Obec s rozšířenou působností Osobní vlak Ptačí oblast Přírodní park Pozemky určené k plnění funkcí lesa Rychlík Regionální biokoridor Registr zdrojů znečišťování ovzduší Rozbor udržitelného rozvoje území Sčítání lidu, domů a bytů Sociodemografický (pilíř) Správní obvod obce s rozšířenou působností Skupinové vodovody strengths, weaknesses, opportunities, threats silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Trvale obydlené byty Trvalé travní porosty Traťový úsek Územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Územní plánovací dokumentace United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Strana: 5

6 ÚSES ÚV VDJ VKP VRT VÚC VÚV TGM ZABAGED ZCHÚ ZPF ŽP ZUR Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Územní systém ekologické stability Úpravna vody Vodojem Významný krajinný prvek Vysokorychlostní trať Velký územní celek Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Základní báze geografických dat Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Životní prostředí Zásady územního rozvoje Vysvětlivky pojmů: v tomto dokumentu se následujícími pojmy rozumí: Povodeň Záplava výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku nebo občasné vodoteče (např. v důsledku dešťových srážek a/nebo tání sněhu, zvláštní povodeň v případě selhání vodního díla) vylití vody z koryta v důsledku povodně. Jednotky: ha hektar kg kilogram km kilometr t tuna g/m -3 mikrogram na metr krychlový Značky chemických prvků, chemické vzorce, uzanční názvy analýz: B(a)P benzo(a)pyren BSK biologická spotřeba kyslíku CHSK chemická spotřeba kyslíku N dusík NO oxid dusnatý NO 2 oxid dusičitý NO x oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) NH 3 amoniak P fosfor PM pevné prachové částice suspendované v ovzduší PM 10 pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 m SO 2 oxid siřičitý VOC těkavé organické látky Strana: 6

7 1 ÚVOD Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území správního území ORP Pohořelice byla vypracována na základě předchozího RURÚ z roku 2008 a následných aktualizací vždy ve dvouletých cyklech firmou AR projekt s.r.o., Brno pro objednatele MěÚ Pohořelice. Úkolem této práce je provést třetí úplnou aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice (dále i RURÚ ORP Pohořelice) podle 28 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., v platném znění. Jedná se o aktualizaci SWOT analýzy, v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., v platném znění, vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje, aktualizaci určení problémů k řešení v ÚPD. 1.1 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Oblast ORP Pohořelice je jednou z 21 ORP Jihomoravského kraje. Nachází se severně od soustavy nádrží Nové Mlýny. Na jihu sousedí s ORP Mikulov a okrajově s ORP Znojmo, na západě tvoří hranici ORP Moravský Krumlov, ze severu ORP Ivančice a Židlochovice, z východu ORP Hustopeče. ORP Pohořelice leží od , kdy došlo k přizpůsobení hranic okresů hranicím ORP, celá v okrese Brno-venkov. Zdroj: ČSÚ - Brno Strana: 7

8 Celková plocha obcí je nově sledovaným jevem A215 v Jihomoravském kraji. Obec ÚAP 2008 akt akt akt k k k k Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky (2672) (4304) Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Jihomoravský kraj Pozn.: v závorce rozdílný údaj dle Katastru Nemovitostí Terén oblasti je rovinatý až mírně zvlněný, rozdělený řekami Svratka a Jihlava. Na jihu přiléhá území ORP Pohořelice k soustavě Novomlýnských nádrží, vybudované na řece Dyji. Historie příslušnosti k okresům správního obvodu SO ORP Pohořelice Při zavedení statutu Obce s rozšířenou působností (ORP) zasahovalo území SO ORP Pohořelice do tří okresů Břeclav, Brno-venkov a Znojmo. Z tohoto důvodu jsou údaje o obcích ORP před rokem 2007 k dohledání i pod okresy Břeclav a Znojmo. Od 1. ledna 2007 nabyla účinnosti vyhláška č. 513/2006 Sb., ze dne 3. listopadu 2006, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem nové vyhlášky je sladění území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Jedná se o případy, kdy správní obvody ORP byly vytvořeny přes hranice okresů. Nyní tedy celý SO ORP Pohořelice spadá do okresu Brno-venkov. Strana: 8

9 Zdroj: ČSÚ - Brno Z hlediska typu sídelních krajin náleží celé správní území ORP Pohořelice do starého sídelního typu Pannonika. Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). ORP Pohořelice patří do subprovincií Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) a Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov), geomorfologických celků Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) a Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov). Geomorfologické podcelky: - Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň) Geomorfologické okrsky: - Olbramovická pahorkatina (západní část území ORP Pohořelice západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina Z hlediska krajinného reliéfu se jedná o krajinu širokých říčních niv (údolní nivy Dyje, Svratky a Jihlavy) a krajiny rovin (celé území mimo říční nivy). Okrajově pak zasahuje do k.ú. Pasohlávky, Vlasatice a Troskotovice i reliéf krajin plošin a pahorkatin. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 13 obcí je pouze 1 město Pohořelice, ale ani v něm nedosahuje počet obyvatel (4 711 obyvatel k zdroj ČSÚ). Podle údajů z roku 2006 je ORP Pohořelice se svými 195 km² rozlohy v Jihomoravském kraji až na 13. místě, v počtu obyvatel je s obyvateli vůbec nejmenší ORP v kraji. Z toho vyplývá také velmi nízká hustota osídlení pouze 64,65 obyvatel na km² (po Moravském Krumlovu nejnižší v JMK), jež je v porovnání s nadprůměrnými krajskými údaji (157 obyvatel na km²) méně než poloviční. Počet obyvatel ve sledovaném území v posledních letech mírně, ale konstantně stoupá. Na území sledované oblasti se nachází několik chráněných oblastí s různými stupni ochrany. Nejvýznamějšími jsou tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky, EVL Mušovský luh a EVL Vranovický a Plačkův les. Významným krajinotvorným prvkem na území ORP Pohořelice je protékající řeka Dyje se soustavou tří přehradních nádrží Nové Mlýny, jež vznikly Strana: 9

10 zaplavením nivy Dyje v 70. letech 20. století. Součásti systému NATURA 2000 jsou taktéž ptačí oblasti. V řešeném území se nachází Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, vázaná na Novomlýnskou nádrž. Hojné množství ostrůvků této nádrže a část břehů se stala hnízdištěm a zimovištěm několika významných druhů ptáků. Polohou na Jižní Moravě je území ORP předurčeno k zemědělství jako tradičnímu odvětví hospodářství. To je však poněkud potíráno blízkostí krajského města, díky čemuž se intenzivně prosazují obory průmyslu a logistiky. Částečně do území zasahují i vinařské oblasti Jižní Moravy. V současné době je zřetelná tendence k orientaci na poskytování služeb a rozvoj cestovního ruchu, ve kterém je ještě velký nevyužitý potenciál. 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam pořizovaný v rámci ÚAP je dán vyhláškou. Krajský úřad Jihomoravského kraje dále dle svého Datového modelu, Aktualizace územně analytických podkladů 2010 z května 2010, požaduje zařadit do sledovaných jevů další jevy značené A201 až A216. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Jihomoravském kraji a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity ÚAP Jihomoravského kraje z roku 2012 a podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu (tj. data - sledované jevy ÚAP) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury. 2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daná vyhláškou č. 500/2006 Sb., v platném znění, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP) i nižších jednotek uvnitř ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Strana: 10

11 Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro ORP Pohořelice, průměrný údaj za vlastní ORP Pohořelice pro porovnání rozdílů za jednotlivé obce okres Brno-venkov, případně okresy Znojmo a Břeclav v dřívějších hranicích okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit. Pro hodnocení časových vývojů jsou užívány různá časová srovnání, mimo jiné: intercensální období pro data pocházející ze Sčítání lidu, domů a bytů vývoj mezi lety (srovnání mezi prvním pořízením ÚAP a jejich aktualizací) jiné vhodné periody Strana: 11

12 2.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologie, morfologie Flyšové území tvoří pruh vrchovin a pahorkatin budovaný relativně odolnějšími, slabě zpevněnými psamity a pelity (převažující horninou jsou hustopečské slíny a ždánické pískovce). Morfologicky se uplatňují vložky slepenců. Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjskosvratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou buď akumulační (Ivaňská plošina), nebo smíšeného typu erozně-denudačně-akumulační (olbramovická pahorkatina). Olbramovická pahorkatina je nížinnou pahorkatinou tvořenou neogenními a čtvrtohorními sedimenty. JV okraj lemují akumulační říční terasy Jihlavy a Dyje. Ve srovnání s oblastí flyše je reliéf mladší, neboť vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Menší rozšíření mají spraše. Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje, Jihlavy a na východním okraji řešeného území i Svratky. Geologická mapa ČR (Zdroj: portal.gov.cz, 2008) Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). Subprovincie: - Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) - Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov) Strana: 12

13 Ivaňská plošina Olbramovická pahorkatina Geomorfologické celky: - Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) - Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov) Geomorfologické podcelky: - Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň) Geomorfologické okrsky: - Olbramovická pahorkatina (západní část ORP Pohořelice západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina Zdroj: portal.gov.cz, 2008 Zdroj: portal.gov.cz, 2008 Strana: 13

14 Typologie české krajiny (Zdroj: portal.gov.cz) Hydrogeologie Hydrogeologicky lze území zařadit do oblasti významné, možnost znečištění podzemních vod je významná a ochrana podzemních vod značná. Pro celé správní území ORP Pohořelice, s výjimkou k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov platí tzv. Nitrátová směrnice, tj. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Směrnice se týká především opatření ve vztahu k hnojení dusíkatými hnojivy, což přesahuje problematiku řešenou územním plánem. Ve vztahu k územnímu plánu je důležité ustanovení 12 odst (1), podle kterého je třeba na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo jiným vodním útvarům zachovat břehové porosty a tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný nezorněný pás o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů. V k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov se nacházejí dva zdroje přírodní minerální vody, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G Nerostné suroviny a jejich těžba Správní území ORP je z pohledu nerostných surovin a jejich těžby úzce spjato s geologickou stavbou. Nevyskytují se zde žádné rudné nerostné suroviny ani vápence. Na severovýchodním okraji ORP Pohořelice se nacházejí dvě výhradní ložiska surovin Smolín-Žabčice a Žabčice Smolín, dalším ložiskem je Hrušovany u Brna. Strana: 14

15 Prognózní zdroje surovin: KLIC KLIC_LOZ CISLO_GF SUBREGISTR CIS_LOZ NAZEV_LOZ TEZBA ICO ORGANIZACE P - schválené prognózy (vyhrazené) R - schválené prognózy (nevyhrazené) R - schválené prognózy (nevyhrazené) Medlov- Smolín Vranovice Branišovice 6 - dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo MŽP, Praha MŽP, Praha MŽP, Praha Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže Aktivní sesuvy se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv Mušov, klíč (zdroj Česká geologická služba GEOFOND). Poddolovaná území se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Staré zátěže území a kontaminované plochy Tab.: Staré zátěže území a kontaminované plochy Obec název lokality číslo k.ú. název katastrálního území Branišovice Skládka Branišovice Branišovice Loděnice U sadu Loděnice u Moravského Krumlova Malešovice skládka Malešovice Malešovice Pasohlávky skládka Pasohlávky Pasohlávky Pasohlávky skládka Pasohlávky Pasohlávky Pohořelice 58 Pohořelice - Smolín Smolín Přibice 54 Přibice - Pávišova jáma Přibice Šumice skládka Šumice Šumice Troskotovice skládka Troskotovice Troskotovice Vlasatice 72 Vlasatice - Stará cihelna Vlasatice Vranovice 74 Vranovice - Hlinek Vranovice nad Svratkou Vranovice skládka Vranovice Vranovice nad Svratkou Zdroj: MŽP ČR 2010, Pozn.: poskytnutý seznam není zcela v souladu s poskytnutým mapovým zákresem. Strana: 15

16 Obr.: Staré zátěže území a kontaminované plochy Zdroj: MŽP ČR 2010 Pozn.: poskytnutý seznam není zcela v souladu s poskytnutým mapovým zákresem SWOT analýza H O R N I N O V É P R O S T Ř E D Í A G E O L O G I E SILNÉ STRÁNKY Územní rozvoj není limitován ochranou ložisek nerostných surovin. Území ORP není ohroženo sesuvy. PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY Větší množství starých zátěží a kontaminovaných ploch - především skládky. HROZBY Rizika kontaminace v důsledku existence starých zátěží Strana: 16

17 2.2 VODNÍ REŽIM Vodní režim v krajině Celkově poměrně suchá a srážkově podprůměrná Jižní Morava je v oblasti Pohořelicka dotována značným množstvím vodních toků a uměle zřízených nádrží. Nejvýznamnějšími vodními plochami oblasti je soustava tří uměle zbudovaných nádrží Nové Mlýny na dolním toku Dyje na ploše celkem ha. Do území ORP Pohořelice zasahuje střední nádrž, zvaná Věstonická a dolní nádrž, zvaná Novomlýnská. V sedmdesátých letech došlo v nivní oblasti (tehdy nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě) k významným vodohospodářským úpravám (výstavba nádrží, regulace toků), což mělo za následek podstatnou změnu vodohospodářských poměrů v této oblasti, tj. snížení rozsahu a četnosti a v některých oblastech zamezení každoročních záplav, změna a stabilizace hladin podzemních vod, zvýšení minimálních průtoků v řece Dyji a zabezpečení dostatku vody pro provoz závlah zemědělských pozemků v této aridní oblasti. Provedenými úpravami vodních toků hlavně Moravy a Dyje a výstavbou vodního díla Nové Mlýny v letech 1968 až 1989 došlo tedy k významné změně vytvořením diferencované ochrany území jižní Moravy před povodněmi do průtoku stoletých vod. Na druhé straně provedením vodohospodářských zásahů byl tisíciletý vodní režim lužních ekosystémů s dřívějšími každoročními přirozenými záplavami přeměněn na režim výparný, kdy atmosférické srážky jsou nižší než výpar. Na vodu je vázán celý biorytmus lužních lesů, tedy chemické a biologické procesy toku látek i energie v tomto přírodním ekosystému. Jakékoliv negativní zásahy do hydrického procesu zde způsobují plošné vysušování lužních lesů s následným narušením jejich biorytmu a bezprostředním ohrožením jejich existence. Negativní důsledky umělého zásahu jsou dnes postupně zmírňovány finančně náročnou revitalizací Vodního díla Nové Mlýny a jeho okolí. Střední nádrž v současné době plní především úlohu ochrany přírody. Obě krajní nádrže dnes kromě protipovodňové ochrany slouží především k rekreaci, rybolovu a provozování vodních sportů. Komplex nádrží se stal významným zimovištěm severských druhů ptactva. Vážnost problematiky lze pochopit, dáme-li do souvislosti rozdíl poklesu mezi ročními srážkovými úhrny a ročním poklesem odtoku. Zvyšuje se trendový odtok srážkové vody. Krajina není schopná delší dobu zadržet vodu (snížila se její retenční schopnost) a proto po spadnutí vydatnějších srážek dochází k jejich rychlému odtoku do toků. Zároveň přibyla právě četnost přívalových srážek. Z krajiny se postupně vypařuje méně vody, protože zásoby vody v krajině jsou menší, než tomu bylo v minulosti. Nerovnoměrnost výparů vodních par z krajiny a vodních ploch do ovzduší ovlivňuje tvorbu srážek a jejich rozdělení v krajině. Celoplošný nedostatek vody v krajině způsobuje její rychlejší přehřívání se všemi následky dochází k vysušování krajiny. Monitoring sucha je předmětem projektu Intersucho, dostupné z: Je třeba tedy srážkovou vodu v krajině zachytit, umožnit infiltraci do podzemních vod a zabránit zrychlenému odtoku do vodních koryt přiblížit se co nejvíce k původnímu přirozenému vodnímu režimu v krajině. Zrychlený odtok hrozí především z území s velkou sklonitostí a nevhodným hospodařením orná sklonitá půda. Základem je tedy potřeba snížit plochy těchto území. Pro srovnání jednotlivých obcí v rámci ORP Pohořelice byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o orientační určení pozemků ohrožených vodní erozí - plochy orné půdy na sklonitých svazích. Strana: 17

18 Obr.: Orientační vymezení ploch ohrožených erozí Sklonitý terén obdělávaný zemědělskou činností se nachází především v západní částí SO ORP na území obcí Troskotovice, Branišovice a Šumice. Zbytek území není vodní erozí ohrožen. V místech, kde se projevuje nepříznivý vliv sklonitosti je vhodné se zaměřit na užívání protierozních agrotechnologií, pěstování vhodných plodin a v horších případech i technické zabezpečení pozemků. Vzhledem k poloze intravilánů obcí pod těmito ohroženými oblastmi je třeba upozornit také na hrozbu zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Celkově je v této oblasti situace poměrně příznivá. Poznámka k realizaci protipovodňových opatření a zlepšení vodního režimu v krajině: V krajině se nachází upravené (napřímené, opevněné, zatrubněné) drobné vodní toky, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Strana: 18

19 Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale je třeba podotknout, že jejich účinnost se liší především v závislosti na rozsahu povodňových situací. Při dlouhotrvajících regionálních deštích (na velkém území), se tato opatření projeví na snížení průtoků řádově v procentech, ovšem při (v poslední době častějších) přívalových srážkách na malém ohraničeném území, je záchytná schopnost těchto drobných prvků v krajině vysoká. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Vhodným nástrojem pro jejich realizaci jsou mimo jiné komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. V České republice má jakost vody stoupající tendenci Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí vodních toků, které byly z hlediska obou ukazatelů (ekologický stav/potenciál a chemický stav) hodnoceny takto: Strana: 19

20 Obr.: Chemický stav povrchových vod Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009 Obr.: Ekologický stav povrchových vod Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009 Pozn.: Vodní útvary stojaté se hodnotí zvlášť. V tomto případě nádrže Nové Mlýny (modře) jsou klasifikovány stupněm "střední ekologický potenciál". Strana: 20

21 Podle Plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení ekologického a chemického stavu všechny vodní toky v řešeném území hodnoceny jako rizikové. Pro dokreslení aktuální situace je uvedena tabulka jakosti vody ve vybraných tocích/profilech ve státní síti sledování jakosti vod (ČHMÚ) s klasifikací podle ČSN Tab.: Jakost vody ve vybraných tocích a profilech a zatřídění podle ČSN (ČHMÚ) Tok, vybrané profily Dyje - VDNM Dolní Věstonice Jihlava Ivaň Svratka - Vranovice Rok Jednotka Biochemic ká spotřeba kyslíku Chemická spotřeba kyslíku dichromanem Amoniakální dusík Dusičnanový dusík Celkový fosfor třída (BSK5) (CHSK-Cr) (N-NH4+) (N-NO3-) (TP) 2004 mg/l 6,3 32 0,1 2,88 0,26 třída IV IV II III IV 2005 mg/l 4,8 30 0,05 2,96 0,22 třída IV III I II III 2006 mg/l 5,2 27 0,09 2,96 0,18 třída IV III II II III 2004 mg/l 3,4 24 0,13 5,41 0,25 třída IV IV II III IV 2005 mg/l 2,8 23 0,08 5,64 0,22 třída IV III II III III 2006 mg/l 3,1 24 0,11 5,9 0,22 třída IV III II III III mg/l 3,7 27,3 0,13 6,0 0,26 třída III. III. I. III. III mg/l 4,7 24 0,59 4,24 0,33 třída IV III IV II IV 2005 mg/l 3,5 24 0,26 4,15 0,3 třída IV III III III IV 2006 mg/l 3,4 23 0,3 3,98 0, třída III III III III IV mg/l 3,2 21,2 0,28 4,7 0,27 třída III III II III III Popis: I-neznečištěná, II-mírně znečištěná, III-znečištěná, IV-silně znečištěná, V-velmi silně znečištěná voda. Zdroj: ČHMÚ, Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Strana: 21

22 Obr.:Kvantitativní stav útvarů podzemních vod Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009 Obr.: Chemický stav útvarů podzemních vod Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009 Podle Plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení kvantitativního a chemického stavu všechny útvary podzemních vod na území ORP Pohořelice hodnoceny jako rizikové. Strana: 22

23 Na území ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán vysoký výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území ORP nejsou identifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací nerizikový. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu podobně jako na většině území České republiky. Dle dostupných údajů z hlediska kvantitativního stavu podzemních vod je území hodnoceno stupněm nerizikový. Jakost vod v tocích se dle dostupných měření od roku 2004 mírně zlepšuje Ochrana před povodněmi Díky soustavě nádrží Nové Mlýny je jižní část správní oblasti ORP Pohořelice poměrně dobře chráněná před velkou vodou i přesto, že leží na soutoku několika větších řek v rovinaté oblasti. Povodněmi tak hrozí především řeka Jihlava, ve východní části ORP Svratka (k.ú. Vranovice, Ivaň) a některé menší toky. Obr. Vyhlášená záplavová území (Q 100, r. 2014): Ochranu území města Pohořelice řeší územně technická dokumentace Protipovodňová opatření ve městě Pohořelice, která byla zapracována do změny č. 8 ÚPN SÚ Pohořelice. Strana: 23

24 Obec Rozloha obce (ha) Zaplavované území při Q100 Podíl zaplaveného území (%) Branišovice Cvrčovice ,05 Ivaň ,3 Loděnice Malešovice ,54 Odrovice ,54 Pasohlávky * 12,27 * Pohořelice ,82 Přibice ,92 Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ,26 ORP Pohořelice ,01 Zdroj: ČSÚ, podklady ÚAP, dopočet vlastní * bez plochy nádrží Nové Mlýny Pozn.: v kapitole je vyčíslen podíl zastavěných a zastavitelných ploch postižených záplavou Q Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Strana: 24

25 2.2.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nerizikový kvantitativní stav útvarů podzemních vod. V O D N Í R E Ž I M V K R A J I N Ě V řešeném území leží významné zdroje podzemních vod, zdroje přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov. Málo sklonitých obdělávaných pozemků v území území není významněji ohroženo vodní erozí. Ochranu před povodněmi na řece Dyji do Q100 plní vodní nádrže Nové Mlýny. PŘÍLEŽITOSTI Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. Ochrana zastavěných území před povodněmi dořešení problematických úseků vodotečí. Přírodě blízká protipovodňová opatření v krajině, revitalizace drobných vodních toků. Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoj napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV Další rozvoj lázeňství využití zdrojů přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov. SLABÉ STRÁNKY Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického. V obcích Branišovice, Loděnice, Šumice, Troskotovice a Vlasatice stále není zaveden systém čištění odpadních vod. Nízká ekologická stabilita zemědělských oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost - všechny obce, v nižší míře pouze Pasohlávky a Ivaň. HROZBY Předpokládaný silný rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v oblasti Pasohlávky-Mušov naráží na prahovou situaci v oblasti zásobování pitnou vodou. Nárůst přívalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, chybějící extenzivní zemědělská výroba. Zánik lužních lesů. Strana: 25

26 2.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Čistota ovzduší a jeho znečišťování je problematika, kterou je nutno se zabývat jak v lokálních, tak v globálních měřítcích. Škodliviny, které se dostávají do ovzduší převážně následkem lidské činnosti (průmysl, doprava, energetika) mají negativní dopad jak na kvalitu životního prostředí, tak přímo na živé organismy včetně člověka. Znečišťující látky mají schopnost se akumulovat v prostředí v půdě, vodě i v organismech a jako součást potravinového řetězce se dostávat v produktech zemědělské a živočišné výroby do organismů a dále napadat zdraví populace. Vysoce toxické látky projevují svůj škodlivý účinek bezprostředně po vystavení se jim, jiné látky se akumulují v organismu a jejich účinky se dostaví až po různě dlouhé časové prodlevě (dny, týdny, roky). Původ znečišťujících látek může být jak místní, tak i z velkých vzdáleností. Schopnost migrace škodlivin v ovzduší je dána především jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, morfologií území a aktuálními klimatickými podmínkami. Důsledkem toho je skutečnost, že na množství škodlivin v ovzduší nelze usuzovat pouze z množství v daném místě emitovaných částic. Dochází k prostorovým disproporcím, kdy opatření provedená v jednom místě se mohou projevit jen částečně nebo vůbec a projevují se v místě jiném. Proto je nutné se při řešení této problematiky neomezovat správními hranicemi území, ale postupovat podle přirozených přírodních hranic a pochodů v krajině. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek v ovzduší se vyskytují v zimním období (topná sezona) při nepříznivých rozptylových podmínkách (velmi slabé proudění, teplotní inverze...). Koncentrace oxidů dusíku (NO + NO 2 ) jsou zvýšené, zvláště ve městech v těsné blízkosti dopravních tepen, prakticky v průběhu celého roku. Ozon dosahuje maximálních hodnot v jarních a hlavně v letních měsících při dlouhodobějším trvání slunných a tedy bezoblačných dní, kdy nejvyšší hodnoty jsou dosahovány odpoledne a k večeru opět dochází k jejich poklesu. Imisní limity Nařízení vlády č.350/2002 Sb., v platném znění (novela 429/2005 Sb.) stanovuje nové limitní imisní hodnoty a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Limity jsou stanoveny zvlášť pro ochranu zdraví obyvatelstva a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Imisní limity (LV) pro ochranu zdraví: Znečišťující látka SO 2 PM 10 NO 2 Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Horní UAT Dolní LAT 1 hodina 24 hodin 24 hodin 50 max. 3x za rok 20 max. 7x za rok 75 max. 3x za rok 30 max. 7x za rok Hodnota imisního limitu [µg.m -3 ] LV 350 max. 24x za rok 125 max. 3x za rok 50 max. 35x za rok Mez tolerance (pro 2006) [µg.m -3 ] MT Termín dosažení LV kalendářní rok hodina 100 max. 18x za rok 140 max. 18x za rok 200 max. 18x za rok kalendářní rok Pb kalendářní rok Strana: 26

27 CO maximální denní 8h klouzavý průměr Benzen kalendářní rok Pozn.: Pro částice PM 2,5 je v nově navrhované směrnici EU navržen limit pro roční průměr 25 µg.m -3. zdroj: ČHMI Cílové imisní limity (TV) a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu zdraví: Znečišťující látka O 3 Doba průměrování maximální denní 8h klouzavý průměr Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Horní UAT Dolní LAT 120 Hodnota cílového imisního limitu [µg.m -3 ] TV 120, 25x v průměru za 3 roky Termín dosažení TV Dlouhodobý imisní cíl Cd kalendářní rok As kalendářní rok Ni kalendářní rok Benzo(a)pyren kalendářní rok zdroj: ČHMI Limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Území na kterém musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu vegetace a ekosystémů jsou: a) území národních parků a chráněných krajinných oblastí b) území s nadmořskou výškou 800 m n.m. a vyšší c) ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP Imisní limity (LV) pro ochranu ekosystémů a vegetace: Znečišťující látka zdroj: ČHMI Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Horní UAT Dolní LAT Hodnota imisního limitu [µg.m -3 ] LV Termín dosažení LV SO 2 rok a zimní období ( ) NO x kalendářní rok Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu ekosystémů: Znečišťující látka O 3 Časový interval AOT40, vypočten z 1h hodnot v období květen červenec Dlouhodobý imisní cíl [µg.m -3.h] Hodnota cílového imisního limitu k [µg.m -3.h] průměr za 5 let Pozn.: AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m -3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m -3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ zdroj: ČHMI Sleduje se překročení imisních limitů pro koncentrace prachových částic velikosti PM 10. Koncentrace prachových částic PM 10 sleduje ČHMÚ v podrobnosti čtvercové sítě o velikosti čtverce 1x1 km. V roce 2010 nebyly na území ORP Pohořelice imisní limity pro průměrné roční ani čtyřiadvacetihodinové koncentrace prachových částic překročeny. Strana: 27

28 Kvalita venkovského ovzduší Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Značný podíl na snížení emisní zátěže ovzduší má tedy plynofikace obcí, která zabraňuje znečišťování ovzduší z plošných malých zdrojů (vytápění domácností apod.). Růst cen plynu se však v posledních letech projevil nárůstem znečištění v důsledku přechodu řady domácností k vytápění jinými druhy paliv nebo případným spoluspalováním komunálního odpadu. Značnou zátěž životního prostředí představují emise produkované z mobilních zdrojů, především emise oxidů dusíku, VOC a TZL z automobilové dopravy. Nejzatíženější silniční komunikací je silnice I/52 (Brno Pohořelice Mikulov Dolní Rakousko) s průměrnou denní intenzitou přibližně v jednotlivých úsecích okol 9-15 tis. vozidel. Na silnici I/52 nechybí žádné obchvaty. Klíčovou úlohu v oblasti hraje zemědělství, které je dominantním zdrojem emisí amoniaku. Na celém území ORP Pohořelice je překračován imisní limit koncentrace ozonu pro ochranu lidského zdraví. Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Subjektivně nepříjemným zařízením vzhledem k obtěžováním pachy je kafilerie v medlově (za hranicí ORP poblíž Smolína Odpadové hospodářství Evidovaná zařízení pro využívání a odstraňování odpadů (2006): ATRAX METAL MORAVA s.r.o., Vranovice, sběrna druhotných surovin, kapacita t V ORP nejsou žádné evidované skládky odpadů. Produkce odpadů Největší množství odpadu pochází ze stavební a demoliční činnosti jedná se z převážné části o zeminu a kamení. Tato složka tvoří dvě třetiny celkového množství vyprodukovaného odpadu. Jsou zřejmé velké meziroční výkyvy v některých druzích odpadu, které ukazují spíše na nedostatky v evidenci. Množství komunálního odpadu je významně ovlivněno existencí společnosti zabývající se sběrem kovového odpadu (kovošrotu) v Pohořelicích. Z celkového množství komunálního odpadu tun v roce 2006 tvoří kovy tun. Produkce komunálního odpadu bez sběru kovů tedy činí téměř 6027 tun ročně. Dle databáze ISOH bylo v roce 2012 vyprodukováno na území ORP t odpadu a zlikvidováno t odpadu. (všechny kategorie odpadů) V jednotlivých obcích existují systémy separovaného sběru, jedná se zejména o papír, plasty, tetrapakové obaly, železo apod. Svoz odpadu zajišťují oprávněné firmy. Odpady jsou nyní odváženy mimo území ORP na skládku provozovanou firmou A.S.A. Žabčice, spol. s r.o. (pobočka Žabčice). Z hlediska problematiky odpadů je třeba ještě uvést stálé riziko vzniku černých skládek (viz kapitolu 2.1) Hluk Území je v dosahu liniových zdrojů emisí (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy), železnice Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Strana: 28

29 Strategická hluková mapa silnic sleduje hluk v okolí části silničního spojení R52 Brno - Vídeň. Z mapy je zřejmá hluková zátěž jihovýchodní části města Pohořelice od silnice I/52. Obr.: Strategická hluková mapa silnic Zdroj: Cenia 2010 Hluk z R52 noc (hluková izofona 50 db (A) noc je na rozhraní světle a tmavě zelené plochy): Zdroj: MZ ČR (2010) Strana: 29

30 Zdroj: MZ ČR (2010) V zastavěném území je nutno respektovat požadavky Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jež stanovuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,T. V denní době (06-22 hod) se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době (22-06 hod) pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou L dvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou L n. Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny L dvn a L n se číselně rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku L Aeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem: základní hladiny hluku L Aeq,T = 50 db a korekcí pro denní nebo noční dobu a místo Pro účely aktualizace RURU byly zpracovatelem ÚAP s využitím dat Sčítání dopravy v roce 2010 vyčísleny hlukové zátěže u nejvíce zatížených silničních komunikací, a to jen v úsecích procházejících v kontaktu se zastavěnými územími obcí. Posuzována přitom nebyla silnice R52, kde byly využity data (hlukové mapy) MZ ČR a I/52, protože lze předpokládat na této silnici konstantní zátěž jako v jižní části R52 izofony byly proto převzaty i na tento navazující úsek. Výpočty jsou provedeny podle přílohy Zpravodaje Ministerstva životního prostředí ČR číslo 3/1996, tj. podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko). Pro prognózu nárůstu dopravy na silnicích byl použit postup dle Technických podmínek TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy. Podle TP 225 se výhledová intenzita dopravy se vypočte jako násobek výchozí intenzity dopravy v tomto případě v roce 2010 a koeficientu prognózy intenzit dopravy. Koeficient prognózy intenzit dopravy Strana: 30

31 zohledňuje předpokládaný vývoj intenzit dopravy jednotlivých skupin vozidel na jednotlivých typech komunikací. Pro zadání intenzit dopravy v roce 2030, jež je výpočtovým rokem, byly použity tyto koeficienty prognózy dopravy: Silnice I. třídy Lehká vozidla 1,41 Těžká vozidla 1,08 Silnice II. třídy Lehká vozidla 1,37 Těžká vozidla 1,05 Poznámka: v době zpracování aktualizace ÚAP ORP Pohořelice nebyly k dispozici nové koeficienty pro výpočet nárůstu intenzit dopravy stanovené na základě Celostátního sčítání dopravy 2010, byly proto použity koeficienty původní. Viz následující tabulky: Strana: 31

32 Branišovice: Číslo státní silnice: I/53 Sčítací stanoviště: od zaús. 396 od Olbramovic po hranice okr. Zn-Bv. Stav r návrh k r těžká vozidla T= osobní automobily O= motocykly M= CELKEM vozidel S = Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 10918,60 - průměrná denní hodinová intenzita nd 682,41 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 22,22 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0, průměrná denní intenzita osobních automobilů 8884 Hodinová intenzita (noad)= 555,236 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 2035 Hodinová intenzita (nnad)= 127,176 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 80 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0, funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0, hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = ,27 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nnad x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F ,34 y = 10log x -10,1 = 68,04 db (A) Izofona 60 db(a) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 db(a): U= 8,04 10 umocněno U/8,78 8,23 pro výšku H = 9 m Vzdálenost izofony 60 db(a) d = 40,77 m a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 821,83 - průměrná noční hodinová intenzita nn 102,73 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 745,25 Hodinová intenzita (noan)= 93,156 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 76,58 Hodinová intenzita (nnan)= 9,572 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0, funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0, faktory (dle grafu) F1 = ,311 F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F ,77 y = 10log x -10,1 = 56,85 db (A) Izofona 50 db(a) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 db(a): 6,85 10 umocněno U/8,78 6,02 Vzdálenost izofony 50 db(a) d = 34,80 m Rezidenční plocha přímo sousedí s daným silničním tahem, vlastní obytné objekty jsou odsazeny 35 m od silnice. Strana: 32

33 Malešovice, Odrovice, Cvrčovice, Pohořelice: Číslo státní silnice: II/395 Sčítací stanoviště: od hranice okresu Brno-venkov - Břeclav po zaústění do 416 Stav r návrh k r těžká vozidla T= osobní automobily O= motocykly M= CELKEM vozidel S = Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 2442,78 - průměrná denní hodinová intenzita nd 152,67 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 17,36 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0, průměrná denní intenzita osobních automobilů 2091 Hodinová intenzita (noad)= 130,665 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 352 Hodinová intenzita (nnad)= 22,009 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 50 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0, funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0, hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = ,908 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nnad x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F ,13 y = 10log x -10,1 = 59,56 db (A) Izofona 60 db(a) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 db(a): U= -0,44 10 umocněno U/8,78 0,89 pro výšku H = 9 m Vzdálenost izofony 60 db(a) d = 0,00 m a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 183,87 - průměrná noční hodinová intenzita nn 22,98 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 170,61 Hodinová intenzita (noan)= 21,327 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 13,25 Hodinová intenzita (nnan)= 1,657 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0, funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0, faktory (dle grafu) F1 = ,5541 F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F ,06 y = 10log x -10,1 = 49,86 db (A) Izofona 50 db(a) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 db(a): -0,14 10 umocněno U/8,78 0,96 Vzdálenost izofony 50 db(a) d = 0,00 m Podle sčítání dopravy z roku 2010 klesla na silnici II/395 dopravní zátěž z 2240 vozidel na 2005 vozidel, výrazně klesl i podíl těžkých vozidel (z 531 na 348). V důsledku toho nyní hluková zátěž z dopravy vyhovuje hygienickým předpisům. Komunikace prochází středem obce Malešovice, okrajovou částí obce Odrovice (v kontaktu s obytnou zástavbou), středem obce Cvrčovice a ústí do centra města Pohořelice. Strana: 33

34 Pohořelice: Číslo státní silnice: II/416 Sčítací stanoviště: od MÚK s 52 po zaústění 395 Stav r návrh k r těžká vozidla T= osobní automobily O= motocykly M= CELKEM vozidel S = Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 5786,93 - průměrná denní hodinová intenzita nd 361,68 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 12,58 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0, průměrná denní intenzita osobních automobilů 5180 Hodinová intenzita (noad)= 323,755 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 607 Hodinová intenzita (nnad)= 37,928 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 50 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0, funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0, hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = ,5 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nnad x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F ,26 y = 10log x -10,1 = 62,56 db (A) Izofona 60 db(a) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 db(a): U= 2,56 10 umocněno U/8,78 1,96 pro výšku H = 9 m Vzdálenost izofony 60 db(a) d = 19,53 m a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 435,58 - průměrná noční hodinová intenzita nn 54,45 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 421,87 Hodinová intenzita (noan)= 52,734 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 13,70 Hodinová intenzita (nnan)= 1,713 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0, funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0, faktory (dle grafu) F1 = ,497 F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F ,58 y = 10log x -10,1 = 52,47 db (A) Izofona 50 db(a) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 db(a): 2,47 10 umocněno U/8,78 1,91 Vzdálenost izofony 50 db(a) d = 19,28 m Komunikace prochází zastavěným územím Pohořelic (ulice Znojemská). Vzdálenost obytné zástavby od silnice je nedostatečná. Strana: 34

35 Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú. Mušov Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Pohořelice Strana: 35

36 Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Nová Ves Strana: 36

37 Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Branišovice Obr.: území zasažené nadměrným hlukem od železnice v k.ú Vranovice Strana: 37

38 Vyhodnocení počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem je uvedeno v kapitole Další hygienické závady území Výskyt radonu s nízkým až středním rizikem nedokončená výstavba veřejných kanalizací a jejich napojení na ČOV (viz. téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Obr.: Mapa radonového rizika (statisticky převažující kategorie v dané geologické jednotce) Zdroj: ČGS Radioaktivní přeměnou uranu 238 U v podloží vzniká radium 226 Ra a z něj radon 222 Rn. Z radonu potom vznikají tzv. dceřinné produkty, což jsou izotopy polonia a vizmutu. Ty jsou na rozdíl od plynného radonu kovové povahy, vážou se na částice aerosolu a s nimi vnikají do plic, kde přispívají k vnitřnímu ozáření organismu. Z toho je patrné, že radon, který vzniká v přírodě radioaktivní přeměnou z uranu, se v přírodních podmínkách neustále vytváří a že uran je z hlediska délky lidského života v podstatě stabilním zdrojem radonu. Přírodní radionuklidy, zejména radon, přispívají k ozáření lidského organismu přibližně z 55 %. Strana: 38

39 2.3.5 SWOT analýza H Y G I E N A Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í SILNÉ STRÁNKY Na území ORP Pohořelice není zastoupen těžký průmysl a technologie produkující významnější množství emisí látek znečišťujících ovzduší. Sledovaná koncentrace prachových částic PM 10 nepřekročila v roce 2010 limity. Vysoká míra plynofikace obcí. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. V důsledku poklesu intenzity došlo k významnému snížení hlučnosti z dopravy. Tah II/395 již neohrožuje přilehlou zástavbu nadměrným hlukem z dopravy. PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí za účelem snížení prašnosti. Realizace dalších opatření vycházejících z programů snižování emisí. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků. Odklon významných silničních tahů od obytné zástavby, obchvaty na nových a rekonstruovaných tazích. Případně protihluková opatření. SLABÉ STRÁNKY Plynofikovány nejsou obce Pasohlávky, Ivaň. Vysoká produkce komunálního odpadu. Nadměrná hluková zátěž od dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnicích II/416 (Pohořelice), R52 (Pohořelice) a I/52 (Nová Ves, Pasohlávky-Mušov) Kvalitu ovzduší místně a sezónně negativně ovlivňují emise z dopravy, emise z vytápění domácností a emise ze zemědělských zdrojů, především z živočišné výroby. HROZBY Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. Překročení kapacity skládek TKO, nepřipravenost vhodných ploch pro založení nových skládek. Neřešení problematiky odkanalizování obcí a čištění odpadních vod. Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávně navržené či provozované technologie. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Strana: 39

40 2.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Ochrana přírody Množství volně žijících rostlin a živočichů je přímo závislé na existenci vhodných ekosystémů. Ochrana biocenologických společenstev je nutností k zachování jejich existence. Platná česká legislativa obecně chrání veškerou volnou krajinu (zákon č. 114/1992 Sb.), do této ochrany spadají např. prvky ÚSES, VKP, nebo přírodní parky (jevy 21, 22,23). Mezi zvláště chráněná území velkoplošného charakteru se řadí národní parky a chráněné krajinné oblasti, tyto se v řešeném území nevyskytují. Dále soustava chráněných území NATURA 2000, vytvořená na základě sjednocených podmínek na územích států Evropské unie. Sem spadají ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V řešeném území je vymezena Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny (kód lokality CZ ), zasahující do KÚ Horní a Dolní Věstonice, Ivaň a Mušov. V oblasti původních lužních lesů vznikla lidskou zásluhou soustava tří umělých nádrží, která se postupem času stala velmi cennou z hlediska útočiště stěhovavých ptáků. Nádrž leží na soutoku řek Dyje, Svratky a Jihlavy. Přibližné rozměry jsou délka 4km, šířka 3km. Hladina v nádrži bývá silně rozkolísaná a vzhledem k místy velmi malé hloubce se často vynořují velké plochy ostrůvků. Při nadmořské výšce hladiny 170,35 m činí plocha ostrůvků cca 20 ha. Lokalita je významná jako hnízdiště, i jako zimoviště a tahová zastávka ptáků v období migrace. Oblast byla vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného, na tři zimující druhy - orel mořský, husa polní a husa běločelá a na podzimní shromaždiště husy velké. Střední nádrž je kromě rybáka obecného také nejvýznamnějším hnízdištěm, zrzohlávky rudozobé a racka chechtavého v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého a racka bouřního a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého v ČR. Ještě donedávna představovala i největší hnízdiště husy velké. V první polovině 80. let minulého století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého v ČR, která sídlí nyní v NPR Křivé jezero. Na nádrži se každoročně shromažďuje více než kusů vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého, v zimě bezkonkurenčně převládají severské husy. Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého v ČR. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců. V řešeném území jsou vyhlášeny tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky (CZ ), EVL Mušovský luh (CZ ) a EVL Vranovický a Plačkův les (CZ ). EVL Šumické rybníky se sestávají ze soustavy rybníků na Šumickém potoce, mezi obcemi Šumice a Pohořelice, ve střední části Dyjsko-svrateckého úvalu. Jedná se o vodní ekosystém mělkých průtočných rybníků s částečně zachovalou litorální zónou a poměrně rozsáhlými rákosinami. Rybníky jsou významným hnízdištěm a tahovou zastávkou ptáků, vyskytuje se zde řada významných druhů - bukač velký, zrzohlávka rudozobá, lžičák pestrý, potápka černokrká, aj. Významná je početnost populace kuňky ohnivé. EVL Mušovský luh je komplex lužního lesa podél dolního toku řeky Jihlavy mezi obcí Přibice a střední nádrží vodního díla Nové Mlýny. Lokalita představuje jeden z posledních dochovaných zbytků lužního lesa po vybudování střední novomlýnské nádrže. Kvalitnější porosty tvrdého luhu se nachází především v jižní části území - Mušovském luhu, kde se vyskytují i významnější druhy rostlin. Vyskytují se zde minimálně dva druhy významné z hlediska Natury roháč velký (Lucanus cervus) a vydra říční (Lutra lutra). EVL Vranovický a Plačkův les je území ležící v Dyjsko-svratecké nivě, jižně od obce Vranovice, v prostoru mezi řekami Svratkou a Šatavou. Dominantu porostu tvoří tvrdé luhy nížinných řek. V okolí přirozeného toku říčky Šatavy se fragmentálně vyvíjejí měkké luhy, na místech s dlouhodobě stagnující vodou mokřadní olšiny a ve fragmentech porosty rákosin a vysokých ostřic. V tůních výskyt vodních makrofyt. V území se rozmnožuje řada obojživelníků včetně bohaté populace skokana ostronosého, která vykazuje řadu odlišností od ostatních populací tohoto druhu. Vyskytuje se Strana: 40

41 zde řada chráněných druhů ptáků, hnízdí zde orel mořský, luňák hnědý, čáp černý, nocují volavka popelavá a kvakoš noční. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Pro účely výpočtu indikátoru % pokrytí území ORP chráněnými plochami byla započítána pouze ta MZCHÚ, která neleží již v ptačí oblasti a EVL. Několik z výše jmenovaných oblastí je chráněno současně jako přírodní rezervace. Jedná se o PR Věstonická nádrž o rozloze asi 480 ha, s ochranným pásmem v KÚ Ivaň. Rezervace je chráněna jako hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků. Dále jde o PR Plačkův les a říčka Šatava, která zasahuje do KÚ Ivaň rozlohou 113 ha. Předmětem ochrany je zaplavovaný zbytek lužního lesa s bohatou avifaunou. Poslední přírodní rezervací je PR Šumický rybník o rozloze 24 ha. Jde o rybník s vlhkými loukami s významným refugiem živočichů. Dalším chráněným prvkem území je Přírodní park Niva Jihlavy o celkové rozloze 11 km 2 zasahuje do katastrů obcí Malešovice a Odrovice. Posláním přírodního parkuje ochrana krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika oblasti, při umožnění únosného turistického využití a rekreace. Charakteristická údolní niva řeky Jihlavy, která je unikátní ukázkou toku větší nížinné řeky volně meandruje říčními nánosy. Na okrese Brno-venkov jde o jediné dochované území takového charakteru, v rámci jihomoravského regionu jde o jeden ze tří delších úseků dosud zachovalých toků nížinných řek. Typickým krajinotvorným prvkem tohoto území jsou fragmenty lužního lesa, rozsáhlé břehové porosty a dva systémy poříčních jezer (starých ramen řeky Jihlavy), které jsou v místech s dostatečným zavodněním kvalitním stanovištěm s bohatým výskytem vodních a mokřadních organismů a patří vedle vlastního, většinou neupraveného, toku Jihlavy k nejcennějším částem přírodního parku. Mezi vyhlášené přírodní památky patří lužní porost na soutoku řek Jihlavy a Svratky s bohatou avifaunou Dolní Mušovský luh, bažina s bohatým výskytem obojživelníků Betlém a rybník s rákosinami a břehovými porosty, který je významnou ornitologickou lokalitou, Troskotovický dolní rybník. V České republice tvoří zvláště chráněná území 20,37 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky ). Strana: 41

42 Tab.: Rozloha ZCHÚ v ORP Pohořelice (v ha) a jejich % podíl na celkové ploše území Obec Ptačí oblasti EVL (vně PO) Maloplošná ZCHÚ (vně PO a EVL) Chráněná území celkem Rozloha obce (ha) Podíl plochy chr. území (%) Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Celková plocha ZCHÚ v působnosti ORP Pohořelice činí 2067 ha, což představuje 11 % plochy území celého ORP. Ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o podprůměrný stav. Jednu třináctinu rozlohy ORP pokrývají velkoplošná chráněná území ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V rámci rozdělení ORP Pohořelice na jednotlivé obce se pochopitelně projevují obrovské disproporce. Je třeba zdůraznit význam obce Ivaň, která je témeř z poloviny součástí několika chráněných území. Podobně významné jsou i obce Pasohlávky, Odrovice a Malešovice. Naproti tomu v obcích Branišovice, Cvrčovice, Loděnice, Vlasatice, Přibice, Troskotovice, Pohořelice a Šumice se chráněná území vůbec nebo téměř nevyskytují. Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech a také v souvislosti se vznikem nového Přírodního parku Niva Jihlavy. Do budoucna by bylo vhodné se soustředit na kvalitní reprezentaci chráněných oblastí a zajistit v nich odpovídající ochranu a péči. Strana: 42

43 Obr.: Chráněná území přírody ORP Pohořelice Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny dané obce a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Na základě vypočtené hodnoty KES dělíme území do tří skupin: Strana: 43

44 Krajinný typ A krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Tab.: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Pohořelice (k ) OBEC KES Krajinný typ Branišovice 0,08 A - nestabilní Cvrčovice 0,06 A - nestabilní Ivaň 1,47 B - mírně stabilní Loděnice 0,02 A - nestabilní Malešovice 0,05 A - nestabilní Odrovice 0,03 A - nestabilní Pasohlávky 1,00 B - mírně stabilní Pohořelice 0,38 A - málo stabilní Přibice 0,07 A - nestabilní Šumice 0,07 A - nestabilní Troskotovice 0,12 A - nestabilní Vlasatice 0,23 A - nestabilní Vranovice 0,29 A - nestabilní ORP Pohořelice 0,30 A - nestabilní Zdroj: Převzato z Veřejné databáze ČSÚ, údaje k ; územně analytické podklady 1b v obcích ORP Pohořelice V rámci ORP Pohořelice se pohybuje Koeficient ekologické stability ve 11 ze 13 obcí pod stanoveným limitem udržitelnosti KES = 0,9. Velmi nízký je i celkový KES v ORP Pohořelice, který má hodnotu 0,30. Celkově lze z tohoto hlediska považovat rozvoj ORP za neudržitelný. Strana: 44

45 Obr.: Hodnocení koeficientu ekologické stability (2011) Strana: 45

46 2.4.3 Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice Potenciální přirozená vegetace (Zdroj: portal.gov.cz, r. 2008) Legenda: 5 (tm.modrá) Jilmová doubrava 6 (modrý podklad s modrou šrafou) Jilmová jasenina 9 (zelený podklad s modrou šrafou) Prvosenková dubohabřina 31 (růžová) Sprašová doubrava s Qvercus petrasa, U. pubescent a Q. robur Strana: 46

47 2.4.4 SWOT analýza O C H R A N A P Ř Í R O D Y A K R A J I N Y SILNÉ STRÁNKY Především jihovýchod území ORP (Vranovice, Ivaň, Pasohlávky-Mušov) je tvořen z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. Několik vyhlášených evropsky významných lokalit. Unikátní systém lužních lesů poznamenaný uměle zbudovanou soustavou vodních nádrží a vázaný na přilehlé vodní toky, s typickou avifaunou a flórou. PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Diferenciace krajiny, např. formou realizace ÚSES, zatravnění či zalesnění neplodných půd nebo pozemků nevhodných k zemědělské činnosti. Doprovodná zeleň vodních toků a silnic. Extenzivní formy zemědělství SLABÉ STRÁNKY Z hlediska KES je ORP Pohořelice pod hranicí udržitelnosti ekologické stability krajiny (hodně orné půdy v ORP). Nízký koeficient ekologické stability v území obcí Loděnice, Malešovice, Odrovice, Šumice, Cvrčovice, Branišovice, Pohořelice, Troskotovice, Vlastanice, Přibice, Vranovice. Vysoký podíl zorněné zemědělské půdy (podíl orné půdy ze zemědělské půdy je pro ORP Pohořelice 94%). HROZBY Přetrvávající trend velkoplošného zemědělského hospodaření. Rozšiřování výstavby na úkor přírodních a zemědělských ploch. Strana: 47

48 2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Zemědělský půdní fond Zemědělství jako tradiční hospodářské odvětví Pohořelicka má velký vliv na charakter a utváření krajiny. Z celkové rozlohy ha se zemědělská půda nachází na 72%. Naprostou většinu 94% zemědělských ploch zabírá orná půda, dále jsou zastoupeny vinice, zahrady, sady a trvalý travní porost. Tab.: Výměra zemědělské půdy (ha) k Název obce Výměra obce Orná půda Vinice Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělská půda Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Zdroj: ČSÚ Plocha orné půdy (ha) je nově sledovaný jev A213 v Jihomoravském kraji. ÚAP 2008 akt přírůstek Obec k % Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Zdroj: ČSÚ, dopočet vlastní Strana: 48

49 Plocha zemědělské půdy (ha) je nově sledovaný jev A214 v Jihomoravském kraji. Obec ÚAP 2008 akt přírůstek k k % Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Strana: 49

50 Obr.: Bonitně nejcennější půdy v ORP Pohořelice (třídy ochrany ZPF) Pozemky určené k plnění funkcí lesa Necelých 10 % rozlohy Pohořelicka tvoří lesy. Rozložení lesů je v ORP Pohořelice nerovnoměrné. Většina lesních porostů v ORP je vázána na lužní ekosystémy ve východní části ORP, zatímco v západní, severní a jižní části je lesnatost velmi nízká, takže rozsáhlé úseky krajiny jsou prakticky bezlesé. V těchto oblastech je velký potenciál pro zalesňování neproduktivních zemědělských půd a zvýšení podílu nejen lesa, ale i celkové rozptýlené zeleně v území. Příčiny lze spatřovat především v dřívějším intenzivním zemědělském využití krajiny. Významnou měrou zmenšily plochy lesů i vodohospodářské úpravy na řece Dyji. V souvislosti s výstavbou Vodního díla Nové Mlýny došlo k vykácení lesních porostů na ha plochy. Provedené vodohospodářské úpravy a protipovodňová opatření snížily riziko záplav a povodní, avšak napřímení vodních toků, vybudování nádrží, chybějící břehová vegetace a úbytek lužních lesů způsobují problémy. Nejhodnotnějšími porosty oblasti jsou unikátní lužní lesy chráněné v několika chráněných územních celcích (Přírodní park Niva Jihlavy, EVL Mušovský luh, EVL Vranovický a Plačkův les). Na území ostatních obcí lze nalézt převážně malé lesíky a doprovodnou vegetace vodních toků či cest. Nízká lesnatost je jednou z příčin ekologické nestability Dyjsko-Moravské nivy. Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: lesy hospodářské lesy ochranné lesy zvláštního určení Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále rozdělují do jednotlivých subkategorií. Strana: 50

51 Lesy ochranné se v ORP Pohořelice dle dostupných údajů nevyskytují. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním SWOT analýza Z E M Ě D Ě L S K Ý P Ů D N Í F O N D A P O Z E M K Y U R Č E N É K P L N Ě N Í F U N K C Í L E S A SILNÉ STRÁNKY Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - v západní polovině území převaha bonity I. Ekologizace zemědělství. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa, změny druhové skladby lesů, s ohledem na jejich mimořádný význam při ochraně vody a půdy. Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny. SLABÉ STRÁNKY Výskyt suchých období, nadměrná výsušnost krajiny. Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí. Malá lesnatost převážné části území ORP a nedostatek rozptýlené zeleně. HROZBY Neuvážený zábor zemědělských půd, především vyšších tříd ochrany. Vyčerpání kvality půdy v důsledku jednostranného hospodaření nebo působení vodní a větrné eroze. Strana: 51

52 2.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura Pro hodnocení tohoto jevu na správním území obce s rozšířenou působností Pohořelice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, zejména územní plány jednotlivých obcí, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (pro roky ), Politika územního rozvoje ČR 2008, Sčítání dopravy 2010, Usnesení vlády ČR č. 713/2010 Sb., o změně usnesení vlády č. 735/2008 Sb., k přípravě a výstavbě kapacitní pozemní komunikace v úseku Pohořelice státní hranice s Rakouskem, o Územně analytické podklady Jihomoravského kraje (aktualizace 2013), územní studie, oborové (rezortní) podklady, například: Dopravní sektorová strategie, 2. fáze (MD ČR, 2013) Vyhledávací studie Rychlostní silnice R52 Pohořelice Mikulov ( Drasenhofen) (HBH Projekt, 2000) Hodnocení vlivů na životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb. EIA (Ing. Šikula, HBH Projekt, 2003) + Stanovisko MŽP k posouzení vlivů provedení záměru na ŽP (2005) Komparativní studie R52 Pohořelice Mikulov hranice ČR/Rakousko a R55 Břeclav (D2) hranice ČR/Rakousko (DHV ČR, 2008) Rychlostní silnice R52 stavba 5204 Pohořelice Ivaň (HBH Projekt) Rychlostní silnice R52 stavba 5204 Ivaň Perná (HBH Projekt) Rychlostní silnice R52 stavba 5205 Perná státní hranice ČR/Rakousko (SUDOP Praha) Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území ORP Pohořelice jsou relativně dobré, místy je problém v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Proto jsou nezbytné rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Pohořelice. Na území ORP Pohořelice se v současnosti nenachází žádná dálnice, pouze rychlostní silnice R 52 Brno - - Rajhrad Pohořelice (dále pokračuje ve směru na státní hranice jako I/52). V úseku Rajhrad Pohořelice je postavena v kategorii R 26,5/120, čtyřpruhová, směrově rozdělená komunikace dálničního typu. Nadále zůstává výhledovým záměrem protažení rychlostního tahu v úseku Pohořelice státní hranice ve formě 4 - pruhové, směrově rozdělené komunikace. Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Obr.: Silniční síť Součástí základní silniční sítě Jihomoravského kraje jsou i dvě stávající silnice I. třídy, které procházejí územím ORP Pohořelice. Jedná se o silnice I/52 Brno (VMO silnice I/42 po R 52 ) Pohořelice Mikulov státní hranice, a I/53 Pohořelice - Znojmo. Jejich trasa je znázorněna v následujícím obrázku. Strana: 52

53 Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (z r. 2006) Silnice II. a III. třídy Přehled silnic II.třídy v řešeném území: II/395 prochází přes Malešovice Odrovice Cvrčovice Pohořelice přechod přes II/416 zaústění do I/52 u Velkého Dvoru II/416 zaústění do R52 Pohořelice zaústění do I/53 II/381 zaústění do I/52 velký Dvůr Přibice Vranovice II/396 z Branišovic přes I/53 Vlasatice Nová ves zaústění do I/52 II/415 zaústění do I/53 jihozápadní okraj k.ú. Branišovice sčítání nebylo provedeno Přehled silnic III.třídy v řešeném území: III/39610 Branišovice spojka III/3969 Kubšice - Šumice III/3967 Olbramovice Šumice Loděnice III/40014 severozápadní okraj katastrální hranice obce Loděnice III/4133 Jezeřany Maršovice Loděnice - Pohořelice III/39526 Loděnice spojka III/39525 Loděnice Malešovice III/39527 Cvrčovice spojka III/41622 Pohořelice Velký Dvůr III/39521 Smolín III/39522 Smolín III/42510 Smolín souběh s R52 III/41621 Vranovice Ivaň III/39614 I/52 Pasohlávky III/39615 Pasohlávky Brod nad Dyjí III/39613 Drnholec Nová Ves III/39616 Nová Ves III/39611 Vlasatice I/52 III/39612 Vlasatice - Troskotovice Strana: 53

54 Intenzity dopravy Tab.: Intenzita dopravy na vybraných dopravně zatížených silničních úsecích na území ORP Pohořelice silnice I.třídy č úsek T O M S začátek úseku konec úseku hr.okr. Brno-venkov - Břeclav MÚK se MÚK se 416 MÚK se MÚK se 53 zaús zaús. 395 zaús zaús. 396 x se a x se a zaús zaús. 396 od Olbramovic hr.okr. Znojmo - Břeclav hr.okr. ZN - BV zaús zaús. 416 MÚK se MÚK se 395 MÚK se 52 silnice II. a III. třídy č úsek T O M S začátek úseku konec úseku x se a hr.okr. Brno-venkov - Břeclav hr.okr. Brno-venkov - Břeclav zaús. do vyús. ze 416 MÚK se MÚK se 53 zaús. do hr.okr. Brno-venkov - Břeclav MÚK se MÚK se 52 zaús zaús. 395 zaús. do vyús. ze 52 zaús zaús x se ve Vranovicích x se ve Vranovicích x se vyús zaús. do 53 v Branišovicích vyús. ze 53 v Branišovicích hr.okr. Znojmo - Břeclav hr.okr. ZN - BV Vlasatice Vlasatice zaús. do 52 Zdroj: Sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR Vysvětlivky: celoroční průměrná intenzita (počet vozidel za 24 hodin): T - těžkých vozidel, O - osobních vozidel, M - motocyklů, S - všech vozidel Strana: 54

55 Obr.: Intenzita dopravy v Jihomoravském kraji (tisíc vozů / 24 hod) Zdroj. Sčítání dopravy 2010 Rozvoj silniční sítě na území ORP Pohořelice: Dálniční spojení s Vídní V rámci Programu rozvoje Jihomoravského kraje (pro období 2014 až 2017, z roku 2013) byla jako priorita 4 (Rozvoj dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje), týkající se silniční sítě na území ORP Pohořelice, vymezena v oblasti dopravy: část 4.a.1 Podpora přípravy dostavby dálničního spojení s Vídní Následně v rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 bylo vymezeno Opatření 3.1: Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a páteřních cyklostezek, mimo jiné Příprava a realizace dokončení R52 Pohořelice Mikulov st. hr. a Opatření 3.3.: Zlepšení napojení Brna na globální centra, mimo jiné Přeshraniční spolupráce integrovaných dopravních systémů Jihomoravského kraje, DolníhoRakouska, Vídně Na základě výše uvedených podkladů byl do ÚAP Pohořelice 2014 zapracován koridor územní rezervy pro dopravní stavbu. Vyhledávací studie z roku 2001 počítala s pěti navrženými variantami, Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pracovalo se třemi možnostmi vedení rychlostní silnice R52. Z nich vyšla jako nejvhodnější tzv. varianta 1x, která na většině úseku kopíruje stopu stávající silnice 1. třídy a rozšiřuje ji na čtyřproudovou rychlostní komunikaci. Strana: 55

56 Občanské iniciativy a ekologické organizace požadovaly posouzení dopravního spojení Brna a Vídně výstavbou rychlostní silnice R52 vedoucí směrem na Mikulov s možností využití dálnice D2 a její napojení na rakouskou dálniční síť. Tato varianta počítá s prodloužením rychlostní silnice R55 (proto se označuje i jako varianta R55 ) k rakouským hranicím. Porovnávací studii obou variant Ředitelství silnic a dálnic ČR zadalo společnosti DHV. Studie byla zveřejněna v srpnu roku 2008 a jednoznačně doporučila výstavbu R52 jako výhodnější. Rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov je potvrzena Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR). 20. července 2009 česká vláda zařadila rychlostní silnici R52 ve směru na Mikulov mezi tzv. strategické stavby. Důvod vymezení: zkvalitnění silničního spojení Brno Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť. Součást TEN-T. PÚR ČR 2008 dále uvádí: "Výše uvedené usnesení vlády ukládá pro každý rozvojový záměr prověření a vyhodnocení variantních řešení, která mohou znamenat změny v PÚR ČR Avšak až do výsledků vyhodnocení variant, vyplývajících z tohoto usnesení vlády, je nutno v PÚR ČR 2008 zachovat ta řešení, která jsou stanovena v jiných platných dokumentech." Politika územního rozvoje ČR 2008 ukládá příslušným krajům a obcím jako úkol pro územní plánování zajistit územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou. Obr.: Česká republika ve vazbě na transevropskou síť TEN,multimodální koridory Zdroj: ŘSD, Prezentace R-52, Ing. Pavel Kremitovský, únor 2010 (dostupné z: Usnesení Vlády ČR ze dne č. 713 vyjádřilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 52 na území České republiky a dálnice A 5 na území Rakouské republiky na česko - rakouské státní hranici mezi městy Mikulov a Drasenhofen. Současně toto usnesení Vlády zrušilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 55 na území ČR a dálniční a silniční sítě na území Rakouské r. mezi městem Břeclav a obcí Reinthal (pozn.: tzv. varianta R55) Strana: 56

57 Silnice I/53 Trasa silnice na území ORP je stabilizována, stav silnice však vyžaduje homogenizaci a řešení křižovatek. Tento záměr je již zapracován do územních plánů některých obcí, takto: - ÚP Branišovice, vydán: plocha dopravy - ÚP Šumice, v rozpracovanosti: plocha dopravy - ÚPN SÚ Pohořelice, zm. 8, v projednání: plocha dopravy Koridor územní rezervy pro nové silniční propojení Pohořelice-Cvrčovice-Odrovice-Malešovice- (Dolní Kounice), vedoucí mimo zastavěná území sídel. Koridor navazuje na silnici I/53 západně od Pohořelic, míjí Pohořelice za areálem bývalé cihelny a lokalitou Polní, umožní zpřístupnění ploch pro výrobu a skladování na severním okraji města (dosud jsou tyto plochy obsluhovány za cenu průjezdu těžké dopravy zastavěným územím). Dále vede koridor severním směrem do ORP Ivančice. Silnice zkvalitní silniční propojení (Znojmo)-Pohořelice-Ivančice, sníží dopravní zátěž na silnicích vedoucích zastavěným územím dotčených obcí a zvýší bezpečnost a plynulost provozu. Tato trasa dosud není podrobněji řešena v žádném z územních plánů dotčených obcí. Koridor územní rezervy pro nové silniční propojení Pohořelice (R52) Přibice-Vranovice-ORP Židlochovice (D2), vedoucí mimo zastavěná území sídel. Koridor začíná u Rybníkářství Pohořelice a vede východním směrem přes k.ú. Přibice a Vranovice (obě obce míjí severně) do k.ú. Velké Němčice. Cílem umístění této silnice je zkvalitnit silniční propojení mezi R52 a D2, zlepšit spojení mezi Pohořelicemi, Židlochovicemi a Hustopečemi. Současně snížit dopravní zátěž na silnicích vedoucích zastavěným územím dotčených obcí a zvýšit bezpečnost a plynulost provozu. Tento záměr je již zapracován do územních plánů některých obcí, takto: - ÚP Přibice, vydán: plocha dopravy - ÚP Vranovice, v rozpracovanosti: koridor územní rezervy Autobusová doprava Pro zajištění dopravní obslužnosti území je základním předpokladem dostatečná hustota silniční sítě. Vývoj silniční sítě je ovlivněn osídlením a charakterem využívání území v této oblasti. Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území ORP Pohořelice od v rámci Integrovaného dopravního systému JMK. Zemědělská doprava Zemědělská doprava využívá stávající síť polích cest a státních silnic II. a III. třídy. Ve stávajících urbanistických studiích a existujících územních plánech některých obcí jsou ponechány všechny stávající zemědělské účelové komunikace (polní cesty). Dle konkrétních podmínek se uvažuje o zřízení nebo obnově dalších polních cest. Podél některých polních cest se doporučuje vysázet stromořadí. Zachování, případně rozvoj polních cest přispívá ke zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení jejích obytných a rekreačních funkcí. Tuto problematiku je nejvhodnější řešit v rámci komplexních pozemkových úprav a zajistit tak spolupůsobení všech přírodních i technických prvků v krajině. Doprava v klidu Vzhledem k pokračujícímu rozvoji individuální automobilové dopravy se již jeví zejména ve městě Pohořelice a ve větších obcích či obcích zatížených cestovním ruchem (Vranovce, Pasohlávky, atd.) potřeba vybudovat nebo rozšířit kapacity garáží a odstavných stání. Tato potřeba dále poroste i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu, zejména v Pasohlávkách. Strana: 57

58 Železniční doprava V území ORP Pohořelice se nachází celostátní železniční dráha, katastrálním územím Vranovice nad Svratkou prochází železniční trať č.250 Česká Třebová - Brno Břeclav, traťový úsek 2001 Šakvice- Hrušovany. Přes katastrální území Vranovice nad Svratkou a severní část k.ú. Přibice prochází koridor pro vysokorychlostní železniční trať (směr Německo Děčín Praha Brno Rakousko/Slovensko). Koridor vysokorychlostní železnice je 300 m od osy železnice. Při projednání návrhu změny č.3 ÚPNSÚ Vranovice bylo s MD ČR dohodnuto, že ve směru k obci Vranovice bude uplatňována šířka koridoru VRT pouze 40 m, v západním směru pak 300 m. Odstup VRT více než 40 m od návrhových ploch umožní případný zářez, protihlukový val či jiná opatření. Katastrálními územími Vranovice nad Svratkou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou vede vlečka Vranovice-Pohořelice. Slouží především nákladní dopravě. Na území ORP se neuvažuje s dalším rozvojem v oblasti železničních drah. Důvodem je nízká poptávka po přepravě osob i věcí (zboží), vyplývající z nízké hustoty osídlení a typu ekonomických aktivit v území, při současném rozvoji automobilové dopravy (včetně silniční sítě). Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Tab.: Rozsah dopravy a ukazatele propustnosti Omezující Směr Pravidelná doprava Ukazatelé propustnosti Volná úsek N O N Lv pra T T t obs t výl+st mez S o n m kapacita v Trať č.250 Lanžhot Břeclav Brno Tišnov (- Havlíčkův Brod): Lanžhot ,48 4, , Břeclav ,15 5, , Šakvice ,98 3, , Vranovice ,69 3, , Horní kol.2 Heršpice ,89 4, , Brno hl. n. kol ,47 5, , kol.3 31/ ,42 6, , Zdroj: Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006) Osobní doprava na železniční trati Vranovice Pohořelice byla ukončena k ál Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Letecká doprava V ÚPN SÚ Pohořelice ve změně č. 2 je navrženo sportovní letiště pro lehká letadla. Letiště je navrženo v k.ú Pohořelice v lokalitě Zadní hory, jižně od města. Součástí návrhu je návrh dopravní infrastruktury a Strana: 58

59 technické vybavení. Letiště bude využíváno k zájmovým, sportovním, rekreačním účelům, k chemické činnosti a k záchranné službě města a regionu. Pro vzletové a přistávací dráhy je stanoveno ochranné pásmo letiště 150 (200) m. Do řešeného území zasahuje OP mezinárodního veřejného letiště Brno se zákazem laserových zařízení (Letiště Brno, a.s.). OP zasahuje do k.ú.: Malešovice, Odrovice, Smolín, Cvrčovice u Pohořelic, Přibice a Vranovice nad Svratkou Technická infrastruktura Pro hodnocení stavu a možností rozvoje technické infrastruktury na území správního obvodu Pohořelice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi i Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, Statistické ročenky Jihomoravského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, Politika územního rozvoje ČR 2008, Územní plány jednotlivých obcí připadajících do správního obvodu Pohořelice. Zásobování vodou a stav vodovodních sítí Správní obvod Pohořelice má na svém území dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. Všechny obce ve správním obvodu mají připojení na vodovod. Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod v celém správním obvodu činí vysokých 99 %. Vodovodní síť na území správního obvodu tvoří tři hlavní skupinové vodovody: SV Pohořelice (pro obce Cvrčovice, Malešovice, Odrovice, Pohořelice, Smolín a Medlov (mimo ORP)), SV Hustopeče (pro obce Ivaň, Pasohlávky, Přibice, Vlasatice, Vranovice) a SV Loděnice (pro obce Loděnice, Branišovice, Šumice). Pouze obec Troskotovice je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Damnice (okr. Znojmo), jehož je součástí. Kromě skupinových vodovodů existují na území ORP i samostatné vodovody, které převážně zásobují obce ze skupinových vodovodů. Jedná se o SaV Branišovice, SaV Loděnice, SaV Šumice, SaV Troskotovice. Objekty zásobování vodou v jednotlivých obcích správního obvodu shrnuje následující tabulka. Na území obce Ivaň je v současné době vzhledem ke špatné kvalitě vody uzavřeno jímací území. Tab.: Technologické objekty zásobování vodou v obcích SO Pohořelice Obec Objekty zásobování vodou Branišovice není Cvrčovice JÚ Cvrčovice 3 vrtané studny, 400m 3 (185,0/ 182,0) Ivaň JÚ Ivaň (vydatnost 15,0 l/s), VDJ 2x1000m3 (176,1) Mimo provoz (špatná kvalita vody) Loděnice Prameniště Loděnice 3 studny, ÚV Malešovice není Odrovice není Vodojem Pasohlávky 2 x 900m 3 (219/ 213,5), 2x vrt Pasohlávky minerální voda JÚ Nová Ves (vydatnost 35 l/s - 4 studny, z toho 1 Pohořelice mimo provoz), ÚV, VDJ Smolín VDJ 2x 1 000m 3 Pohořelice VDJ 100m3 (212,4,mimo provoz) Přibice není Šumice není Troskotovice není Vlasatice není Vranovice JÚ Vranovice I (vydatnost 17,0 l/s) Strana: 59

60 Prameniště Vranovice II (vydatnost 28,0 l/s) VDJ 400m3, ÚV 45 l/s Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje,-aktualizace 03/2010, vlastní úpravy Vodovodní síť v rámci celého správního obvodu je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní rozvodné sítě se do budoucna uvažuje v několika případech o rekonstrukcích vedení. Navrhované úseky pro rekonstrukci je možné vysledovat ze záměru Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako velmi dobré, vyskytují se však dílčí lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací. Situaci mohou pomoci řešit projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Řešené území, resp. jeho jižní část, se však dostala na prahovou situaci z hlediska kapacity vodních zdrojů. Nedostatek vody limituje územní rozvoj Pasohlávek, v případě dynamického rozvoje lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov bude nutné kapacitní problémy v zásobování vodou řešit i dotací ze zdrojů ležících mimo území ORP Pohořelice. Možnosti zajištění zásobování vodou jižní oblasti ORP Pohořelice prověřila studie Thermal Pasohlávky, zajištění zásobování lázeňské a rekreační zóny pitnou vodou (AQUA PROCON, s.r.o., Brno, 09/2012). Vzhledem k předpokládanému nárůstu spotřeby vody zvýšeným využitím území v důsledku rozvoje lázeňské a rekreační zóny uvažuje tato studie s postupným navyšováním kapacit vodních zdrojů v etapách. Etapa dle studie Etapa dle úz.plánu Období (předpoklad) Zdroj a hlavní opatření na vodovodech Intenzifikace zdrojů Nová Ves (nový vrt, zvýšení stávající kapacity 24 l/s o 1 l/s). 2 I Zapojení nového zdroje o kapacitě cca 8 l/s (realizace I.etapy zdroje a ÚV Ivaň, nebo přivedení vody z VOV) - Změny v distribuci vody z jednotlivých zdrojů a akumulací ke spotřebištím 3 II Realizace II.etapy zdroje Ivaň, včetně úpravny vody; nebo přivedení vody z VOV; nebo kombinace těchto variant; vše o vydatnosti cca 17 l/s - Nový úsek řadu od I/52 do VDJ Pasohlávky, DN200; - Zvětšení akumulace VDJ Pouzdřany; 4 III Plné využití zdroje Ivaň, nebo zvýšení odběru z VOV, nebo kombinace těchto variant. Orientační potřeba (l/s) ,968-20,0 Využití Aquapark Aquapark + lázně Aquapark, lázně, rekreační zóna Aquapark, lázně, rekreační zóna Strana: 60

61 Studie prokazuje, že zásobování vodou zastavitelných ploch vymezených v rozpracovaném ÚP Pasohlávky je z hlediska kapacit zdrojů vody technicky řešitelné, hodnotí jednotlivé alternativy využití zdrojů z hlediska ekonomického a časového a navrhuje optimální řešení, které bylo zapracováno do územního plánu Pasohlávky. Za účelem připojení zdroje v Ivani je v ÚP Pasohlávky navržen výtlačný vodovod, který bude přivádět vodu ze zdroje Ivaň do VDJ Pasohlávky. Vodovod je obsažen i v ÚP Ivaň, jedná se tedy o koordinovaný záměr obou obcí. Případná nedostatečná kapacita vodních zdrojů v reálném čase, pokud by se je kupř. nepodařilo investičně zajistit, by mohla být důvodem pro nutnou redukci zastavitelných ploch. V ÚP Pasohlávky je vymezena plocha Z73 pro případné budoucí rozšíření vodojemu Pasohlávky. Kanalizace a čištění odpadních vod Při statistickém sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 činil podíl obyvatel ORP napojených na kanalizaci 70,4%. Na základě výše zmíněného platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měl růst, což znamená budování kanalizací také v obcích s malým počtem obyvatel a rozvoj víceúrovňového čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor). Plánování rozvoje systému vodovodů ve správním obvodě tak počítá jak s budováním, tak rekonstrukcí systému zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících. Tab.: Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod na území SO ORP Pohořelice obec Síť kanalizačních stok Branišovice Není systematicky řešeno odkanalizování odpadních vod, v některých částech obce vybudována dešťová kanalizace k odvedení dešťových vod. Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Splaškové odpadní vody jsou jímány v jímkách na vyvážení a následně vyváženy (převážně na zemědělsky využívané pozemky). Platný ÚP Branišovice tuto problematiku řeší návrhem umístění čistírny odpadních vod a oddílné kanalizační sítě v obci. V současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele Kanalizace a ČOV Branišovice, Bohutice a Olbramovice V obci je vybudována splašková kanalizace DN 300 mm. Všechny splaškové odpadní vody jsou svedeny do čerpací stanice, ze které se výtlačným řadem DN 100 mm v dl. 690 m čerpá do kanalizační sítě města Pohořelice. Odpadní vody jsou dále přiváděny na městskou čistírnu Pohořelice. V obci je vybudován oddílný systém kanalizace, splašková kanalizace je vybudována v délce 5117 m. V obci jsou vybudovány dvě čerpací stanice s výtlaky DN 80 mm v délce 112 m a DN 100 mm v délce 260 m. Veškeré splaškové vody jsou dále přiváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1000 EO umístěnou na břehu řeky Jihlavy, která je zároveň recipientem. Stav je stabilizovaný. Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. V obci je vybudovaná splašková tlaková kanalizace DN v celkové délce 3,11 km. Kanalizace odvádí splaškové odpadní vody na nově vybudovanou čistírnu odpadních vod. ČOV je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 600 EO. Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Obec byla napojena na skupinovou ČOV Malešovice s kapacitou 600 EO, připojeno je 170 EO. Obec je odkanalizována kombinací jednotné a oddílné kanalizace. V obci je nově vybudována splašková kanalizace z trub DN v celkové délce 5,68 km. Touto kanalizací Strana: 61

62 Pohořelice město Pohořelice Nová Ves Přibice Šumice jsou splaškové odpadní vody za pomoci 5-ti čerpacích stanic s výtlaky DN 80 dl. 0,15 km a DN 100 dl. 0,09 km odvedeny a zaústěny do stávající stoky vedoucí rekreační oblastí na ČOV Pasohlávky. Čistírna odpadních vod byla v roce 2003 zrekonstruována, je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 4000 EO. Na ČOV je napojena i rekreační oblast Pasohlávky, která leží jihovýchodně od obce na břehu vodní nádrže Nové Mlýny I. Kanalizační síť oddílná s dešťovou kanalizací vyústěnou do řeky Jihlavy a částečně jako jednotná. Dešťová kanalizace odvádí dešťové vody z různých částí města do vodotečí (Jihlava, Mlýnský náhon, Smolínský potok, Šumický potok ). Odpadní vody jsou odváděny splaškovou kanalizací a částečně jednotnou kanalizací na městskou čistírnu odpadních vod. Odkanalizovaná oblast se nachází v rovinatém území, které vyžaduje odvedení splaškových odpadních vod na ČOV kombinací gravitačních stok s přečerpáváním. Stávající kanalizace je vybudována z trub DN mm v délce m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v současné době v provozu 6 čerpacích stanic s výtlačnými řady DN mm v celkové délce 1280 m. Kanalizační síť je rozdělena do čtyř povodí: Povodí A Cvrčovice a severozápadní část Pohořelic Povodí B východní část Pohořelic okolo ulice Brněnské Povodí C střední část Pohořelic Povodí D Smolín Splaškové odpadní vody jsou z povodí A, B a D přečerpávány do povodí C, ze kterého sou odpadní vody gravitačně odváděny na ČOV. Všechny čerpací stanice jsou monitorovány a řízeny rádiem s přenosem dat a ovládáním z počítače, který je umístěn v kanalizačním dispečinku ve velínu ČOV. V místní části Smolín je položena oddílná kanalizace, dešťová kanalizace je tvořena stokami DAA, DAB,a DAC, které jsou vyústěny do místní vodoteče. Splašková kanalizace je rozdělena do dvou povodí, odpadní vody z povodí stoky B jsou odváděny do čerpací stanice ČS 06 Smolín 2, z ní jsou přečerpávány do stoky A. Tato stoka odvádí odpadní vody z celého Smolína do čerpací stanice ČS 05 Smolín 1, která je čerpá do Pohořelic do povodí B do Brněnské ulice. Recipientem pro vypouštění vyčištěných odpadních vod je řeka Jihlava a Šumický potok. Čistírna odpadních vod Pohořelice byla intenzifikována na 6000 EO. V obci Nová Ves je vybudována splašková kanalizace z trub DN 300 v dl. 3,16 km, která odvádí odpadní vody k likvidaci na mechanicko-biologickou ČOV pro 500 EO s přepadem do náhonu. Stoky jsou situovány podél zástavby se spádem do obecní čistírny odpadních vod, spádově odkloněná část obce je svedena do čerpací stanice a odtud výtlakem DN 100 délky 130 m odvedena a zaústěna do kanalizační stoky, vedené podél komunikace na Pohořelice. V obci je vybudována jednotná kanalizace z trub DN mm v dl m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v obci vybudována čerpací stanice s výtlačným řadem DN 800 mm v délce 380 m. Veškeré odpadní vody jsou gravitačně odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1092 EO, která je situována na jižním okraji obce. Obec nemá v současnosti vybudovanou kanalizaci, povrchové vody jsou odváděny otevřenými příkopy do Šumického potoka ve spodní části obce. Ve spodní části obce je vybudováno cca 100 m dešťové kanalizace, zaústěné rovněž do Šumického potoka. Troskotovice Obec má asi ze 70-ti % vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Vlasatice V obci je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí srážkové vody z areálu obce do místní vodoteče v několika nejvýhodnějších místech. Kanalizační síť je ve správě obecního úřadu. Splaškové odpadní vody jsou z většiny objektů akumulovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy na zemědělské pozemky. Vranovice Jednotná kanalizační síť z trub DN v celkové délce 5,45 km. Na kanalizační síti je 1 čerpací stanice s výtlakem DN 150 délky 270 m pro odkanalizování odkloněné části zástavby v severovýchodní části obce. Odpadní vody jsou gravitačně svedeny k jižnímu okraji obce a, po odlehčení dešťových vod v odlehčovací komoře, zaústěny na nově vybudovanou obecní čistírnu odpadních vod. ČOV Vranovice je mechanicko-biologická s projektovanou kapacitou 2500 EO. Strana: 62

63 V rámci zlepšení systému odpadních vod se předpokládá v následujícím období výstavba a rekonstrukce celé řady kanalizací. Následující tabulka vyjmenovává navrhované projekty: Obec Navrhované projekty obcí Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice splaškové kanalizační sítě z trub DN mm v délce 4,4 km splašková kanalizace z trub DN 300 m v délce 2,1 km tlaková splašková kanalizace z trub DN 50 mm v délce 1,43 km splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 2,7 km splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 5,35 km splaškové kanalizace z trub DN 300 mm v celkové délce 5,45 km Vranovice dobudování kanalizační sítě v obci splaškovou kanalizací DN 300 mm v celkové délce 2,89 km Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje (2008), vlastní úpravy Ze třinácti obcí ORP chybí v současné době napojení na ČOV v pěti z nich (Branišovice, Loděnice, Šumice, Troskotovice, Vlasatice). V rámci zlepšení systému čištění odpadních vod byla v nedávné době realizována výstavba a rekonstrukce kanalizace Pohořelice - Břeclavsko. V obci Branišovice se připravuje výstavba a odvedení odpadních vod na společnou mechanicko biologickou ČOV Branišovice, Bohutice a Olbramovice pro 2400 EO. Obec Šumice předpokládá odvedení odpadních vod na mechanicko biologickou ČOV. V Troskotovicích se odkanalizování na ČOV teprve plánuje. V obci Vlasatice není dosud ČOV vybudována, avšak předpokládá se likvidování odpadních vod na mechanicko-biologické ČOV Novosedly. Tab.: Kapacita ČOV je nově sledovaný jev A 212 v Jihomoravském kraji. kapacita ČOV stávající navrhovaná Branišovice 0 0 Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Zásobování plynem Strana: 63

64 Převážná část ORP je plynofikována. Od posledního sčítání lidu (2011) došlo k významnému navýšení podílu obyvatel v plynofikovaných domácnostech. Většina obyvatel (57,3 %) žije v trvale obydlených bytech zásobovaných plynem. Další rozvoj plynofikace obcí je z důvodů jak technicko - ekonomické náročnosti výstavby plynovodů, tak i zmenšujícího se zájmu obyvatel o připojení na plyn v souvislosti s růstem cen zemního plynu omezen. Trendem jsou stavební úpravy budov vedoucí k minimalizaci energetické náročnosti a příklon k vytápění tuhými palivy, a to buď ze spektra obnovitelných zdrojů energie (biomasa), nebo hůře spalováním fosilních plaiv či odpadků. Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynech v rámci jednotlivých obcí přes 80 % vykazují Přibice, Branišovice, Malešovice a Troskotovice. Nově byla plynofikována obec Pasohlávky. Obce jsou zásobeny většinou středotlakým plynovým potrubím. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL / STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území regionu. Tab.: Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (SLDB 2011) Obec Plynofikace Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (%) Branišovice ano 83,0 Cvrčovice ano 77,0 Ivaň ne 2,1 Loděnice ano 78,1 Malešovice ano 86,4 Odrovice ano 66,5 Pasohlávky ano 6,0 Pohořelice ano 52,5 Přibice ano 87,9 Šumice ano 70,1 Troskotovice ano 87,2 Vlasatice ano 56,1 Vranovice ano 51,8 ORP Pohořelice 12 57,3 Zdroj: ČSÚ 2014 Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb. vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře jsou uvedeny v daném zákoně. Zásobování teplem a elektrickou energií Obce nacházející se na území správního obvodu Pohořelice jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry a omezují tak kvalitu života obyvatel. Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie ve správním obvodu se jeví jako perspektivní využití energie biomasy. Nároky na území by si v případě zvýšeného využívání biomasy kladlo především pěstování rychlerostoucích travin a dřevin. Z hlediska intenzit slunečního svitu je území ORP Pohořelice vhodné pro rozvoj fotovoltaických systémů. Vzhledem k převládající vysoké kvalitě zemědělské půdy by ale FVE měly být umisťovány výhradně na střechách budov, k zakrytí parkovišť a na nezemědělských půdách. Strana: 64

65 V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie. Jsou to například: zkapalněné topné plyny (propan a propan-butan), topný olej (extra lehký, nízkosirný) a bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména v těch částech správních obvodů, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unii. Ochranná pásma platná pro elektrostanice a pro nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy zrealizovaná do upravuje vládní nařízení č. 80/1957. Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od do jsou upravena dle zákona 222/1994 Sb., a ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od upravuje zákon č. 458/2000 Sb. Informační a komunikační technologie Přes řešené území vedou 3 radioreleové paprsky ve správě Českých radiokomunikací a.s. a Armády ČR.: RS Děvín RS Manuli, RS Děvín TVP Dobřínsko a RS Děvín RS Klučovská hora. Dále vede nad řešeným územím RR paprsek RS Děvín Dolní Věstonice AZ Klima. Všechny RR paprsky, kromě prvního uvedeného, prochází nad řešeným územím v relativně velké výšce, nebudou proto omezovat běžnou stavební činnost. V rámci územního plánování je nutné respektovat stávající i navrhované trasy telekomunikačních kabelů (optických i metalických) včetně jejich ochranných pásem a dále respektovat ochranná pásma radiokomunikačních objektů, TV a R vysílačů a RR trasy. Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy). Hospodaření s odpady Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady ve správním obvodě zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Stále vysoká produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevenci) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaných odpadů ve správním obvodě zvyšují, mají stále systémy recyklace velké rezervy. Strana: 65

66 2.6.3 SWOT analýza Část A: Dopravní infrastruktura D O P R A V N Í I N F R A S T R U K T U R A SILNÉ STRÁNKY Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení (nízká hustota obyvatelstva) a ve srovnání se standardem zemí EU. V území ORP Pohořelice se nachází celostátní železniční dráhy Česká Třebová - Brno Břeclav Územím prochází významné silniční tahy R52, I/52, I/53 Vyhovující obslužnost obcí veřejnou dopravou. Blízkost sídla ORP Pohořelic (pro 11 obcí autem do 15 minut), tj. dostupná občanská vybavenost, pracovní příležitosti, úřady. Dopravní dostupnost krajského města Brna (rychlostní silnice R52). PŘÍLEŽITOSTI Podpora železniční dopravy (osobní i nákladní) s pozitivními dopady na životní prostředí. Podpora využívání a dalšího rozvoje hromadné dopravy, zaměření se na řešení potřeb obyvatelstva v této oblasti. Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Plánovaná rekonstrukce silnice I/53. Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy. SLABÉ STRÁNKY Špatný stav silnic III. třídy mezi jednotlivými obcemi Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu nedostatku finančních prostředků. Problematika chybějících parkovacích míst. Dosažení prahové situace z hlediska kapacity vodních zdrojů. Nedostatek vody limituje územní rozvoj Pasohlávek Zrušení železniční trati Vranovice Pohořelice pro osobní přepravu. HROZBY Neřešení kapacitních problémů v zásobování vodou může omezit rozvoj lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov. Nedostatečné tempo údržby a rozvoje silniční sítě. Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Oddalování homogenizace silnice I/53 a oddalování pokračování výstavby rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov. Neřešení potřeb rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s negativními důsledky na fungování dopravy ve městě/obcích. Modernizace a rekonstrukce silnic nižších tříd. Pokles úrovně stávající veřejné dopravy s návazným růstem individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším rozvojem automobilismu, snižování znečištění ovzduší a hluku. Strana: 66

67 Část B: Technická infrastruktura T E C H N I C K Á I N F R A S T R U K T U R A SILNÉ STRÁNKY Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné vodovody s kvalitní pitnou vodou správního obvodu jako celku. Vysoká úroveň plynofikace celého správního obvodu. Kvalitní pokrytí celého regionu telekomunikačními sítěmi. SLABÉ STRÁNKY Zastarávání některých úseků vodovodní rozvodné sítě. Zcela chybějící nebo nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Málo obcí správního obvodu má napojenou kanalizaci na ČOV, vypouštění zcela nepředčištěných splaškových vod do dešťových stok. Nízký podíl obyvatel žijících v trvale obydlených bytech zásobených plynem v některých obcích správního obvodu. Vysoká produkce odpadů a rezervy v jeho opětovném využití. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zlepšení technického stavu vodohospodářské Nedořešení kapacity vodních zdrojů v souvislosti infrastruktury, splnění plánu rozvoje. s dynamickým rozvojem rekreační a lázeňské oblasti Pasohlávky-Mušov. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury. vody. Nová výstavba kanalizačních sítí a čistíren Možné překročení hranice životnosti některých odpadních vod v obcích bez příslušné zařízení v oblasti vodohospodářské infrastruktury. infrastruktury. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Zkvalitnění přístupu obyvatel k vysokorychlostnímu Internetu. Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj využití odpadů a zavádění třídění odpadů včetně jejich separovaného sběru a konečného využití. Osvěta občanů v oblasti třídění odpadů. Podpora úsporných systémů využívání elektrické energie. Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí. Podpora využívání ekologických způsobů vytápění. Neřešená situace v napojení domácností na kanalizaci s koncovkou na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na fosilní paliva. Neřešená situace v lokálních případech zastarávání a částečně nevyhovujícího stavu vedení nízkého a vysokého napětí. Strana: 67

68 2.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Úvod Pro hodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů sociodemografických podmínek a bydlení v čase je v Rozboru udržitelného rozvoje území stanoveno orientační časové období, ve kterém jsou indikátory srovnávány a sledovány: u sociodemografických podmínek se nejčastěji zkoumají buď vývoje ukazatelů v čase, nebo podíly jednotlivých složek na celku. je důležité zvolit vhodnou časovou periodu k hodnocení ukazatele tak, aby měl vypovídací schopnost velmi důležité je i intercensální období let , či (výsledky sčítání lidu v obou uvedených rocích jsou považovány za velmi důvěryhodné a desetiletá perioda je poměrně reprezentativní pro stanovení aktuálních vývojových tendencí a trendů), některé údaje za ORP jsou přehledně zpracovány v Demografických ročenkách SO ORP kromě dat ze sčítání lidu jsou významnými zdroji informací také data z průběžné statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu a z Krajské reprezentace ČSÚ v Brně Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice Základní urbanizační kostra Jihomoravského kraje ORP Pohořelice leží na hlavní rozvojové ose Vídeňské (Pohořelice-Mikulov-Vídeň) a na vedlejší urbanizační ose Vranovické (Rajhrad Židlochovice Vranovice Hustopeče) a ose Znojemské (Pohořelice Miroslav Znojmo). Administrativně se území ORP Pohořelice člení na 13 obcí a 15 částí obcí (Pohořelice se skládají ze tří administrativních částí). Z těchto obcí mají pouze Pohořelice statut města. Od posledního sčítání v roce 2001 počet obyvatel v SO ORP vzrostl o 234, tj. o 2%. Z hlediska velikostních skupin obcí jsou v ORP Pohořelice 3 obce s počtem obyvatel menším než 499, 7 obcí má 500 až 999 obyvatel, 1 obec spadá do skupiny až obyvatel, 2 obce (Pohořelice a Vranovice) mají až obyvatel. (údaje k ) SO ORP Pohořelice je co do rozlohy šestou nejmenší SO ORP v Jihomoravském kraji, ale má nejméně obyvatel ze všech jihomoravských správních obvodů. Společně s Moravským Krumlovem má také nejmenší hustotu obyvatelstva. Strana: 68

69 Tab.: Základní geografické charakteristiky obcí ORP Pohořelice (ke dni ) Obec Počet obyvatel Rozloha v km 2 Hustota zalidnění (obyv./km 2 ) Počet částí obcí Vzdálenost od sídla SO ORP v min. Vzdálenost od krajského města Brna v min. Vzdálenost od krajského města Brna v km Branišovice , Cvrčovice 623 9, Ivaň , Loděnice 492 8, Malešovice 540 9, Odrovice 229 4, Pasohlávky , Pohořelice , x Přibice , Šumice 239 8, Troskotovice , Vlasatice , Vranovice , ORP Pohořelice , Jihomoravský kraj , Zdroj: ČSÚ, vlastní zjištění zpracovatele, SLBD2011 Tab.: Vybrané údaje o SO ORP Jihomoravského kraje v územním členění roku 2006 Podíl Počet správ. hustota obyva- obvodu Rozloha částí tel na v ha obcí Kat.úz obyvatelstva obcí obyvat. kraje (%) Podíl správního obvodu na celkové rozloze kraje (%) Kraj celkem , , ,0 v tom ORP: Blansko , , ,9 Boskovice , , ,1 Brno , , ,2 Břeclav , , ,1 Bučovice , , ,4 Hodonín , , ,0 Hustopeče , , ,9 Ivančice , , ,4 Kuřim , , ,1 Kyjov , , ,5 Mikulov , , ,4 Moravský Krumlov , , ,8 Pohořelice , , ,7 Rosice , , ,4 Slavkov u Brna , , ,2 Šlapanice , , ,8 Tišnov , , ,8 Veselí nad Moravou , , ,8 Vyškov , , ,6 Znojmo , , ,3 Židlochovice , , ,7 Zdroj: ČSÚ Strana: 69

70 Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje (k ) Graf: Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje (k ) Židlochovice; 2,5; 2% Znojmo; 8,0; 8% Blansko; 4,8; 5% Boskovice; 4,4; 4% Vyškov; 4,5; 4% Veselí nad Moravou; 3,5; 3% Tišnov; 2,4; 2% Šlapanice; 5,0; 5% Slavkov u Brna; 1,8; 2% Rosice; 2,1; 2% Pohořelice; 1,1; 1% Moravský Krumlov; 2,0; 2% Mikulov; 1,7; 2% Brno; 32,4; 32% Kyjov; 4,9; 5% Kuřim; 1,8; 2% Ivančice; 2,1; 2% Hustopeče; 3,1; 3% Hodonín; 5,4; 5% Břeclav; 5,2; 5% Bučovice; 1,4; 1% Zdroj: ČSÚ Ve správním obvodu ORP je pouze jedno město, Pohořelice, které má 4678 obyvatel, tvoří tedy 35,4 % všech obyvatel území. Správní území ORP je venkovským regionem s méně než 50% podílem městského obyvatelstva. Nízká hodnota počtu obyvatel v území má jak pozitivní, tak negativní dopady - z hlediska ekonomického jde o území s menším potenciálem, z hlediska rozvoje turistického ruchu nebo kvality životního prostředí je tento jev pozitivní. Základní geografické charakteristiky ORP Pohořelice srovnání s jinými ORP Jihomoravského kraje: SO ORP Pohořelice je obvod s nejmenším podílem správního obvodu na obyvatelstvu kraje hustota obyvatel 65 obyv./km² je dvoupětinová ve srovnání s krajem počet obcí je 13 ORP je nejmenší z hlediska počtu obyvatel z ORP Jihomoravského kraje průměrná velikost obce 981 obyvatel (r.2009) Strana: 70

71 Obr.: Počet obyvatel na km2 v obcích správního území ORP Pohořelice Legenda Zdroj: ČSÚ, Demografický potenciál Obec s rozšířenou působností Pohořelice je počtem obyvatel nejmenším správním obvodem ORP v Jihomoravském kraji a podíl na celkovém počtu obyvatel činí 1,1 %. Demografický vývoj v ORP odpovídá tendencím vývoje v rámci celého kraje. Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel je jednou z nejdůležitějších charakteristik území. Z Historického lexikonu obcí (ČSÚ, Praha 2006) máme k dispozici údaje o počtu obyvatel od roku Od tohoto roku je patrný plynulý růst počtu obyvatelstva až do třicátých let minulého století. Velmi drastický pokles nastává po II. světové válce (r. 1950), po odsunu většiny německého a chorvatského obyvatelstva. Po roce 1950 následuje mírný nárůst počtu obyvatel regionu s kulminací v druhé polovině minulého století, poté došlo k mírnému poklesu, což odpovídá vývoji v celé ČR, kde se přibližně od pol. 90. let do r počet obyvatel snižoval a poté následoval mírný nárůst. Tab. Vývoj počtu obyvatel SLBD 1869, SLBD 2001, SLBD 2011, k rok Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Strana: 71

72 Počet obyvatel v posledních 10 letech ve všech obcích mírně roste nebo stagnuje, pouze u Vlasatic a překvapivě i Pasohlávek počet obyvatel klesá. Naopak pozoruhodný je nárůst počtu obyvatel Malešovic, z 365 na 514 (za 10 let o 41%!). Graf.: Vývoj počtu obyvatel ORP Pohořelice od roku 2001 do roku 2012 Zdroj: ČSÚ, prezentace dat vlastní Přirozený přírůstek a saldo migrace Udržitelnost vývoje z hlediska počtu obyvatel je ovlivněna také poměrem přírůstku obyvatel přirozeným způsobem a přistěhovalectvím. Souhrnné údaje za rok 2013 pro jednotlivé obce SO ORP znázorňuje následující tabulka. obec Přirozený Saldo migrace přírůstek Branišovice 1 18 Cvrčovice 2-2 Ivaň -1-1 Loděnice 0 11 Malešovice 9 10 Odrovice -3 1 Pasohlávky 2 3 Pohořelice 3 30 Přibice -3 1 Šumice -3 4 Troskotovice -7 0 Vlasatice 10 9 Vranovice 2 54 ORP Pohořelice Zdroj: ČSÚ 2014 Struktura obyvatelstva Zastoupení předproduktivní složky obyvatelstva (0-14 let) na celkové populaci dokresluje regionální diferenciaci struktury obyvatelstva. Nejvyšší zastoupení této věkové skupiny, tj. nejmladší obyvatelstvo je registrováno v obci Malešovice ( rok ,2%) a dále v obci Branišovice (nad 17 %) Nejnižší podíl Strana: 72

73 této věkové skupiny (a tudíž i nejstarší obyvatelstvo) vykazuje v roce 2012 obec Ivaň, Pasohlávky a Vlasatice (pod 14 %). Celkově byla v roce 2012 tato věková kategorie zastoupena v ORP Pohořelice 15%. Z hlediska postproduktivní skupiny obyvatelstva se řadí ORP Pohořelice za krajský i republikový průměr, podíl obyvatel ve věku nad 65 let je zde o několik procent větší než ve vyšších správních jednotkách. Tab.: Struktura obyvatelstva podle věku v obcích ORP Pohořelice k a index stáří obec podíl obyvatel 0-14 roků 65 a více let index stáří Branišovice 18,1 14,1 78 Cvrčovice 14,7 11,8 80 Ivaň 13,9 18,2 131 Loděnice 14,6 14,2 97 Malešovice 19,2 9,1 47 Odrovice 15,3 11,8 77 Pasohlávky 13,9 10,8 78 Pohořelice 14,2 15,9 112 Přibice 15,0 16,1 107 Šumice 15,5 17,6 114 Troskotovice 15,7 18,3 117 Vlasatice 13,7 15,5 113 Vranovice 16,0 15,8 99 ORP Pohořelice Zdroj: ČSÚ 2013 Obr.: Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let v obcích ORP Pohořelice (průměr ) Strana: 73

74 Obr.: Podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let v obcích ORP Pohořelice (průměr ) Rozvoj oblasti je podmíněn také lidským potenciálem, o kterém mimo jiné svědčí vzdělanostní struktura obyvatelstva - průběžné zvyšování vzdělanosti a kvalifikace obyvatelstva má vliv i na zlepšování konkurenceschopnosti občanů na trhu práce. Vývoj v oblasti vzdělání obyvatelstva vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. Počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním se mezi SLDB 2001 a 2011 zvýšil v rámci ORP z 420 na 755 obyvatel Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby Zdraví obyvatelstva Jedním z předpokladů udržitelného rozvoje je zachování a zlepšování kvality života. Vhodným indikátorem pro komplexní stanovení zdravotního stavu populace je střední délka života. Ukazatel udává předpokládaný průměrný počet let, kterých se mohou osoby daného věku dožít, jestliže budou zachovány stávající úmrtnostní poměry po zbytek jejich života. Vzhledem k významným rozdílům mezi muži a ženami je indikátor hodnocen zvlášť pro každé pohlaví. K dispozici jsou údaje pouze do podrobnosti okresů, okresy sahající do ORP Pohořelice jsou zvýrazněny (Brno-venkov, Břeclav, Znojmo). Hodnota střední délky života se ve sledovaném období postupně zvyšovala ve všech okresech Jihomoravského kraje, největší nárůst vykazují okresy Brno-město a Znojmo. V okresech Brno-venkov a Břeclav je dlouhodobě hodnota střední délky života u mužů nižší než v kraji, u žen jsou hodnoty po celou dobu podobné krajským. V okrese Znojmo je situace u obou sledovaných pohlaví lepší než celkově v kraji. Tab.: Vývoj a změna střední délky života v okresech Jihomoravského kraje v letech Strana: 74