Dodržování mezinárodního humanitárního práva v izraelsko-palestinském konfliktu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dodržování mezinárodního humanitárního práva v izraelsko-palestinském konfliktu"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ROZVOJOVÝCH STUDIÍ Gabriela PAŠKOVÁ Dodržování mezinárodního humanitárního práva v izraelsko-palestinském konfliktu Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Lenka Dušková Olomouc 2010

2

3

4 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a ţe jsem uvedla veškeré pouţité zdroje. V Olomouci, dne 29. dubna 2010 Gabriela Pašková

5 Ráda bych poděkovala Mgr. Lence Duškové za cenné rady a čas, který mi při vedení práce věnovala.

6 Abstrakt Práce uvede čtenáře do problematiky současného mezinárodního humanitárního práva, přiblíţí jeho vývoj a seznámí se základními normami tohoto právního odvětví. Dodrţování norem mezinárodního humanitárního práva je analyzováno na případu válečné operace Cast Lead mezi izraelskou armádou a palestinským hnutím Hamás. Pro pochopení důvodů zahájení této válečné operace je v práci věnována značná pozornost vývoji celého izraelsko-palestinského konfliktu a aktérům, jeţ tento konflikt ovlivňují. Klíčová slova: mezinárodní humanitární právo, válečný zločin, Izrael, Palestinská národní správa, Hamás Abstrakt The paper introduces the reader to contemporary international humanitarian law problematic, explains its development, and familiarizes the reader with the basic norms of this branch of law. The observance of the international humanitarian law standards is analyzed on the case of the Operation Cast Lead between the Israeli Army and the Palestinian movement Hamas. To understand the reasons for launching the military operation the paper devotes considerable attention to the whole Israeli-Palestinian conflict development and to the actors that influence this conflict. Keywords: international humanitarian law, war crime, Israel, Palestinian National Authority, Hamas

7 Obsah Seznam zkratek...8 Seznam tabulek...9 Seznam obrázků...9 Úvod Diskuse literatury Mezinárodní humanitární právo Definice a význam mezinárodního humanitárního práva Vývoj a prameny mezinárodního humanitárního práva Působnost mezinárodního humanitárního práva Zásady mezinárodního humanitárního práva Zásada lidskosti Zásada rozlišování Zásada vojenské nezbytnosti Zásada proporcionality Zakázané metody boje Napadení civilního obyvatelstva jako takového nebo jednotlivých civilních osob Napadení civilního objektu Nerozlišující útoky Uţití lidských štítů Analýza izraelsko-palestinského konfliktu Historie izraelsko-palestinského konfliktu Izrael a Palestinská národní správa Stát Izrael Palestinská národní správa Klíčový aktéři izraelsko-palestinského konfliktu Palestinští extremisté Izraelští osadníci Palestinští uprchlíci Izraelské obranné síly Israel Defense Forces Válečná operace Cast Lead Dodrţování mezinárodního humanitárního práva během válečné operace Cast Lead Izraelská armáda Uţití lidských štítů Napadení civilního obyvatelstva nebo jednotlivých civilních osob Napadení civilního objektu Nerozlišující útoky a princip proporcionality Hamás Nerozlišující útoky a útoky na civilní obyvatelstvo Uţití lidských štítů a vyuţívání civilních objektů k vojenským účelům Závěr Pouţité zdroje... 54

8 Seznam zkratek AI ČČK DFOP HRW IDF LFOP MHP MVČK OOP OSN Amnesty International Český červený kříţ Demokratická fronta pro osvobození Palestiny Human Rights Watch Israel Defense Forces / Izraelské obranné síly Lidová fronta pro osvobození Palestiny Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní výbor červeného kříţe Organizace pro osvobození Palestiny Organizace spojených národů 8

9 Seznam obrázků: Obr. 1: Ztráty palestinského území ve prospěch Izraele v období Obr. 2: Palestinská území rozdělená do bezpečnostních zón Obr. 3: Počet raket odpálených z pásma Gazy na území Izraele v roce Obr. 4: Počet minometných střel odpálených z pásma Gazy na území Izraele v roce Obr. 5: Izraelská města v dosahu palestinských raketových útoků z pásma Gazy Seznam tabulek: Tab. 1: Počet zabitých Palestinců během válečné operace Cast Lead dle jednotlivých organizací Tab. 2: Počet zabitých Palestinců během válečné operace Cast Lead dle IDF

10 Úvod Mezinárodní humanitární právo je mezi českou veřejností poměrně neznámým právním odvětvím. Největší vliv na to má fakt, ţe se na našem území od doby druhé světové neodehrával ţádný ozbrojený konflikt. Mezinárodní humanitární právo, ač to z jeho názvu není patrné, upravuje vedení ozbrojeného konfliktu. V porovnání s významnými historickými válkami, jako byla jiţ zmíněná druhá světová válka či válka třicetiletá, se dnešní ozbrojené konflikty odehrávají na mnohem menším území. Často jde o konflikty vnitrostátního charakteru. To ovšem nemění nic na jejich krutosti a důsledcích dopadajících především na civilní obyvatelstvo. Důvodem vzniku mezinárodního humanitárního práva bylo ochránění osob, jeţ se bojů přímo neúčastní. Práce uvede čtenáře do problematiky mezinárodního humanitárního práva, přiblíţí jeho vývoj a seznámí se základními normami tohoto právního odvětví. Dodrţování mezinárodního humanitárního práva bude analyzováno na případu válečné operace Cast Lead mezi izraelskou armádou a palestinským hnutím Hamás, která proběhla mezi 27. prosincem 2008 a 18. lednem Jiţ v průběhu této válečné operace a především po jejím skončení se objevily spekulace o tom, ţe obě strany konfliktu porušovaly závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva. Zaměřím se proto na tato tvrzení a na základě dostupných informací se pokusím objektivně určit, zda byly jednotlivé normy mezinárodního humanitárního práva porušeny či nikoliv. Toto kritické zhodnocení způsobů, jimiţ obě strany konfliktu vedly válečnou operaci Cast Lead, bude hlavním cílem této práce. Pro pochopení důvodů zahájení válečné operace Cast Lead bude v práci věnována značná pozornost vývoji celého izraelsko-palestinského konfliktu. Izraelskopalestinský konflikt je velmi komplikovaný. Přestoţe si mnozí lidé myslí, ţe Izraelci a Palestinci jsou spolu v konfliktu odnepaměti, není tomu tak. Počátek izraelskopalestinského konfliktu se datuje přibliţně do první poloviny 20. století. Jeho kořeny však sahají hluboko do minulosti. Kromě toho je tento konflikt ovlivňován mnoha aktéry a v cestě za úspěšným mírovým jednáním mezi oběmi znesvářenými etniky stojí řada překáţek. Dílčím cílem práce proto bude najít hlubší souvislosti vedoucí k válečné operaci Cast Lead a determinovat nejvýznamnější aktéry konfliktu a klíčové překáţky mírového procesu. 10

11 Diskuse literatury Mezinárodnímu humanitárnímu právu se z českých autorů nejvíce věnuje Jiří Fuchs. Jeho nejvýznamnější knihou o této problematice je kniha Mezinárodní humanitární právo z roku Kromě knih, které se zabývají konkrétně mezinárodním humanitárním právem, lze nalézt řadu informací také v právnických publikacích zabývajících se obecně mezinárodním právem veřejným, pod které mezinárodní humanitární právo spadá. Propagace znalosti mezinárodního humanitárního práva patří mezi činnosti Českého červeného kříţe, který o něm proto vydal několik, spíše stručnějších, publikací. Nepostradatelným zdrojem informací pro tuto práci byly také úmluvy upravující vedení ozbrojených konfliktů, především Ženevské úmluvy a jejich Dodatkové protokoly. O vývoji izraelsko-palestinského konfliktu publikuje mnoho českých i zahraničních autorů. Z českých autorů uvedu předního českého odborníka na izraelskopalestinskou problematiku Marka Čejku, který o izraelsko-palestinských vztazích vydal dvě knihy: Judaismus, politika a stát Izrael v roce 2003 a Izrael a Palestina Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu v roce Kromě toho je autorem řady článků v odborných časopisech, které byly při tvorbě této práce taktéţ vyuţity jako zdroje informací. Mezi zahraniční autory patří například Chaim Herzog, mimo jiné šestý prezident státu Izrael. K analýze válečné operace Cast Lead z hlediska dodrţování mezinárodního humanitárního práva byly vyuţity oficiální zprávy mezinárodních organizací. Delegace OSN vedená bývalým jihoafrickým soudcem Richardem Goldstonem vyšetřovala dodrţování mezinárodního humanitárního práva během této válečné operace a v září roku 2009 vydala rozsáhlou zprávu, v níţ obě strany konfliktu obviňuje ze spáchání válečných zločinů. Výsledky svých šetření zveřejnily také organizace zabývající se ochranou lidských práv, například Amnesty International, Human Rights Watch a další. Jejich závěry byly konfrontovány s postoji a prohlášeními obou stran konfliktu. Prohlášení palestinské strany byla převzata ze sekundárních zdrojů z důvodu mé neznalosti arabského jazyka, ve kterém je většina prohlášení Palestinců zveřejňována. Ve všech uvedených případech byly informace získány v elektronické podobě. Při psaní práce byla vyuţita rešeršně-kompilační metoda, tedy sběr a kompletace informací relevantních k tématu práce, jejich analýza a následná interpretace. Citace jsou uváděny přímo v textu v závorkách. Kompletní seznam pouţitých zdrojů je zařazen 11

12 na konci práce. Doplňující informace jsou z důvodu zachování plynulosti textu umístěny do poznámek pod čarou. 12

13 1. Mezinárodní humanitární právo Kaţdá válka je vţdy bezpochyby spojena s obrovským utrpením lidí, jeţ válku mnohdy nezavinili ani se jí přímo neúčastní. Ostatně Jean-Jacques Rousseau trefně shrnul svůj názor na vedení války v knize O společenské smlouvě (Rousseau, 20 21, 1949), v níţ píše: Válka není vztahem člověka k člověku, nýbrţ vztahem jednoho státu k druhému, přičemţ jednotlivci jsou nepřáteli jen náhodně, nikterak jako lidé, ani jako občané, nýbrţ jako vojáci; nikterak jako členové vlasti, nýbrţ jako její obránci. [...] Jelikoţ je cílem války zničiti nepřátelský stát, má člověk právo zabíti obhájce nepřátelského státu, pokud jsou ve zbrani; ale jakmile je sloţí a vzdají se a přestávají tak býti nepřáteli nebo nástroji nepřítele, stávají se opět jen lidmi, a člověk nemá jiţ práva nad jejich ţivotem. Jean-Jacques Rousseau tím v podstatě vyjádřil základní myšlenky mezinárodního humanitárního práva. 1.1 Definice a význam mezinárodního humanitárního práva Mezinárodní humanitární právo je odvětvím mezinárodního práva veřejného a tvoří soubor norem upravujících vedení ozbrojených konfliktů za účelem ochránění základních práv a svobod občanů (Gasser, 1994, 255). Mencer (1983, 61) předpokládá, ţe válčící strany povedou válku jedině za účelem zlomit ozbrojený odpor protivníka, coţ v praxi znamená vyřadit z boje co největší počet bojovníků druhé strany. Od doby studené války se však charakter konfliktů změnil. V současnosti se můţeme setkat spíše s vnitrostátními separačními konflikty, popřípadě s humanitárními intervencemi. Proto je třeba Mencerovu interpretaci doplnit o snahy aktérů dosáhnout ozbrojeným bojem osamostatnění, svrţení diktátorského reţimu či zastavení násilí páchaného představiteli státu na vlastním obyvatelstvu. To však neznamená, ţe strany konfliktu mohou těchto cílů dosáhnout jakýmikoliv prostředky. Mezinárodní humanitární právo reguluje moţnosti vedení všech typů ozbrojených konfliktů s cílem zhumanizovat tyto konflikty a zmírnit tím utrpení lidí. Zabraňuje tomu, co není nezbytné pro dosaţení válečných cílů, a pomáhá tak omezovat fatální následky ozbrojených konfliktů. A jak ve své knize píše Jiří Fuchs (2007, 9): Nejedná se přitom jen o řečnické fráze bez reálného obsahu. Omezení ničivých důsledků války znamená zachráněné ţivoty, a to jak civilních osob, tak vojáků, ochráněné kulturní dědictví a zachované majetkové hodnoty, coţ je důleţité pro poválečnou obnovu postiţených regionů. 13

14 Mnohdy je velmi těţké zjistit, kdo konflikt vyvolal. Z pohledu mezinárodního humanitárního práva to však není důleţité. Normami mezinárodního humanitárního práva jsou vázány všechny strany konfliktu bez ohledu na to, kdo je agresorem. Stejně tak mezinárodní humanitární právo nijak neřeší legalitu pouţití ozbrojené síly. (Fuchs, 2007, 10) Kromě pojmu mezinárodní humanitární právo se můţeme setkat s označením válečné právo nebo právo ozbrojených konfliktů. V období před první světovou válkou se válečným právem v širším slova smyslu rozuměla pravidla týkající se války, tedy právo na válku ius ad bellum a právo platné za války ius in bello (Potočný/Ondřej, 2006, 428). Právo na válku aţ do první světové války opravňovalo státy řešit spory s jinými státy, prosazovat své nároky či vést zahraniční politiku prostřednictvím války. Toto právo států sáhnout kdykoli ke zbrani bylo po první světové válce postupně omezováno. Úplně zrušit se ho poprvé pokusil Briand-Kelloggovův pakt z roku Ten však nebyl úspěšný, neboť se jednalo pouze o prohlášení států, ţe odsuzují válku, nikoli o právně závazný zákon. Zakázat útočnou válku se nakonec podařilo aţ v čl. 2 odst. 4 Charty OSN z roku 1945, v němţ stoji: Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo pouţití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů. Právo platné za války se uplatňuje v průběhu ozbrojeného konfliktu. Upravuje a omezuje způsoby vedení války za účelem zhumanizování konfliktu a zmírnění utrpení lidí. Právo platné za války svůj význam nikdy neztratilo, neboť existují výjimky 1, kdy je pouţití síly povaţováno za legitimní. Právě v těchto případech hrají pravidla, upravující vedení válečných konfliktů, i nadále velmi důleţitou roli. Více neţ o válečném právu se však po zákazu útočné války začalo mluvit o právu ozbrojených konfliktů (Potočný/Ondřej, 2006, 428). V současnosti je nejčastěji pouţíván pojem mezinárodní humanitární právo, jeţ je podle Českého červeného kříţe (2009, 5) stále více upřednostňován mezinárodními organizacemi či státy, kdeţto první dvě označení pouţívají spíše ozbrojené síly. Často se setkáváme s rozdělením mezinárodního humanitárního práva na tzv. ţenevské a haagské právo. Ţenevské právo je zaměřeno na ochranu obětí ozbrojených konfliktů, haagské právo tvoří pravidla upravující vlastní vedení bojových operací 1 Charta OSN povoluje pouţití síly v případech sebeobrany a kolektivní obrany. Valné shromáţdění OSN v roce 1965 přijalo rezoluci č. 2105, v níţ uznává oprávněnost pouţití boje i při snaze národů o národní sebeurčení (plné znění této rezoluce dostupné na 14

15 (Fuchs, 2007, 17). V posledních desetiletích dochází k postupnému sbliţování těchto dvou oblastí mezinárodního humanitárního práva a ke stírání rozdílů mezi nimi. Mezinárodní humanitární právo má velmi blízko k mezinárodnímu právu lidských práv. Obě tato odvětví mezinárodního práva sledují stejný cíl ochranu základních práv a svobod člověka. I přes tuto podobnost však mezi nimi nalezneme rozdíly. Mezinárodní právo lidských práv chrání člověka za kaţdé situace a jeho normy se musí dodrţovat za kaţdých okolností. Mezinárodní humanitární právo je platné pouze během ozbrojeného konfliktu (Fuchs, 2007, 11). U mezinárodního práva lidských práv existuje moţnost, aby vláda v situacích veřejného ohroţení omezila určitá lidská práva (s výjimkou základních lidských práv jako právo na ţivot, zákaz mučení, zákaz otroctví a nucené práce atd., jeţ nelze omezit v ţádném případě). Naproti tomu omezování norem mezinárodního humanitárního práva je nepřípustné. (ČČK, 2009, 36 37) 1.2 Vývoj a prameny mezinárodního humanitárního práva S válkami se lidé střetávali jiţ od samotných počátků dějin. A stejně jako se vyvíjela lidská civilizace, měnily se i způsoby vedení války a prostředky pouţívané k poraţení nepřítele. Na počátku byli lidé beze zbraní, bojující jen vlastním tělem. V době husitské se uţ střílelo z praků, kuší či houfnic. V první světové válce bylo hojně vyuţíváno tanků, letadel a dokonce bojových plynů. Druhá světová válka se nesla ve znamení koncentračních táborů a rasisticky zaměřeného vyhlazování Ţidů, Romů a dalších etnických skupin obyvatelstva. Nehumánní praktiky konané během druhé světové války vedly k obrovskému počtu mrtvých, především na straně civilního obyvatelstva. Zatímco během první světové války byl poměr civilních a vojenských ztrát 1:10, za druhé světové války to jiţ bylo 1:1 (ČČK, 2009, 11). Tyto a další změny ve způsobech vedení války přirozeně přispěly ke změnám v mezinárodním humanitárním právu. Vraťme se ale na začátek k samotným počátkům tohoto práva. V podobě obyčejů existovala pravidla upravující vedení válečných konfliktů jiţ ve starověku a většina těchto obyčejů se později stala součástí nově vznikajících úmluv (Gasser, 1994, 255). U zrodu dnešní podoby mezinárodního humanitárního práva stál především Henri Dunant, který pobouřen událostmi bitvy u italského Solferina vyjádřil své myšlenky 15

16 v knize Vzpomínky na Solferino (Dunant, 1862, 51 52): Neměli bychom si přát, aby podobných mimořádných příleţitostí, [ ] pouţili oni muţové ke stanovení mezinárodních, smluvních a posvátných zásad [ ] Jest tím důleţitější dorozumět se jiţ předem o příslušných nařízeních, protoţe při vypuknutí nepřátelství se válčící strany jiţ těţko dorozumívají a řeší podobné otázky jen z vlastního hlediska. Henri Dunant se později stal jedním ze zakladatelů Mezinárodního výboru Červeného kříţe, jeţ v roce 1864 přijal Ţenevskou úmluvu o zlepšení osudu raněných v poli, která poloţila základy současného mezinárodního humanitárního práva. V průběhu času byla tato první Ţenevská úmluva rozšířena a upravena tak, aby lépe vystihovala měnící se způsoby vedení války. Postupně byly přijaty další tři Ţenevské úmluvy, v nichţ byly zohledněny další oběti války jako trosečníci na moři, váleční zajatci či civilní obyvatelstvo. Všechny zmíněné dohody byly po druhé světové válce přepracovány a v roce 1949 znovu podepsány. Tyto úmluvy z roku 1949: Ţenevská úmluva o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil (dále jen I. Ţenevská úmluva ), Ţenevská úmluva o zlepšení osudu nemocných, raněných a trosečníků ozbrojených sil na moři (dále je II. Ţenevská úmluva ), Ţenevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci (dále jen III. Ţenevská úmluva ), Ţenevská úmluva o ochraně civilních osob za války (dále jen IV. Ţenevská úmluva ) a dva jejich dodatkové protokoly z roku 1977: Dodatkový protokol o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (dále jen Protokol I ) a Dodatkový protokol o ochraně obětí vnitrostátních konfliktů (dále jen Protokol II ) tvoří základní prameny ţenevského mezinárodního humanitárního práva. Kromě ţenevských úmluv existují i úmluvy práva haagského. Jejich hlavním úkolem je omezit určité metody vedení boje a zakázat pouţívání některých bojových prostředků. Patří mezi ně např. Deklarace Petrohradská o zákazu pouţívání výbušných nábojů ve válce z roku 1968 nebo Úmluva o zákazu vojenského nebo jakéhokoliv jiného nepřátelského pouţití prostředků měnících ţivotní prostředí z roku Povaţuji za důleţité zmínit se také o Římském statutu Mezinárodního trestního soudu z roku 1998 (dále jen Římský statut ). Je to mezinárodní smlouva, která kromě toho, ţe zakotvuje pravomoci Mezinárodního trestního soudu, vymezuje trestné činy, které spadají pod jeho jurisdikci. Pro tuto práci je Římský statut podstatný proto, ţe mezi trestné činy, jeţ spadají pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu patří i válečné zločiny. Válečným zločinem se totiţ rozumí váţné porušení mezinárodního humanitárního práva (ČČK, 2009, 35). Výčet a definice jednotlivých válečných zločinů nalezneme v čl. 8 Římského statutu. 16

17 Dalším pramenem mezinárodního humanitárního práva je mezinárodní obyčej. Přestoţe se mezinárodní obyčej a mezinárodní úmluvy v mnoha případech obsahově překrývají, jsou obyčejová pravidla minimálně stejně tak důleţitá jako ustanovení mezinárodních smluv. Ve své knize nás o tom přesvědčuje i Jiří Fuchs (2007, 21 22): Některé vojensky významné státy v čele s USA odmítají ratifikovat některé důleţité smlouvy mezinárodního humanitárního práva. Mezinárodní obyčej tak v mnoha případech zaceluje právní mezery. Obyčejová pravidla jsou totiţ právně závazná i pro státy, které nejsou smluvními stranami jednotlivých úmluv (Gasser, 1994, 269). Důvod tak silného postavení obyčejového práva v systému práva mezinárodního vysvětluje ve své knize Jaromír Harvánek (Harvánek a kol., 2008, 264) následovně: Právní řád mezinárodního společenství je řádem suverénních států. Není zde tedy unikátní autorita, která by, jako je tomu ve vnitrostátním právu, legitimovala obecně závazné prameny práva. Proto obecně závazné prameny mezinárodního práva tvoří právě obyčeje. 1.3 Působnost mezinárodního humanitárního práva Přestoţe existují závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva, jeţ jsou státy povinny plnit jiţ v době míru nebo naopak aţ po skončení ozbrojeného konfliktu, většina norem mezinárodního humanitárního práva je aplikovatelná za ozbrojeného konfliktu (Fuchs, 2007, 26). Aplikace těchto norem však není nijak vázána na formální vyhlášení války. Mezinárodní humanitární právo se začíná uplatňovat, jakmile vypukne ozbrojený konflikt, tedy od chvíle, kdy padne první výstřel (Fuchs, 2007, 39 40). Vymezují se dva typy ozbrojených konfliktů, na něţ se mezinárodní humanitární právo vztahuje, a to mezinárodní ozbrojené konflikty a ozbrojené konflikty nemající mezinárodní charakter. Způsoby vedení ozbrojených konfliktů, jeţ nemají mezinárodní charakter, jsou upraveny v omezenější míře. Vztahuje se na ně Protokol II a čl. 3, který je společný všem Ţenevským úmluvám. V této práci je dodrţování mezinárodního humanitárního práva analyzováno na ozbrojeném konfliktu mezi izraelskou armádou a palestinským hnutím Hamás, který proběhl na přelomu prosince 2008 a ledna Tento konflikt řadíme do první skupiny, tedy mezi mezinárodní ozbrojené konflikty. Vyplývá to ze společného čl. 2 všech čtyř Ţenevských úmluv, které upravují vedení mezinárodních ozbrojených konfliktů. V tomto článku je stanoveno: úmluva se bude 17

18 rovněţ vtahovat na všechny případy částečné nebo úplné okupace. Izrael v roce 1967 přistoupil k vojenské okupaci pásma Gazy a Západního břehu Jordánu. Tato území měla dle rezoluce OSN z roku 1947 připadnout Palestincům. Okupace Západního břehu Jordánu trvá dodnes. Z pásma Gazy se izraelské vojenské jednotky stáhly v roce 2005, nicméně faktickou správu nad tímto územím nadále vykonává Izrael a pásmo Gazy je tedy stále povaţováno za okupované. Tento názor zastávají i organizace Human Rights Watch a Amnesty International (HRW, ; AI, 2009, 80). Izraelskopalestinský konflikt tedy bude v této práci posuzován jako mezinárodní ozbrojený konflikt. 1.4 Zásady mezinárodního humanitárního práva Ruský právník a diplomat F. Martens na Haagské konferenci v roce 1899 prosadil myšlenku (tzv. Martensovu doloţku), která se po té stala součástí preambule Úmluvy o zákonech a obyčejích války pozemní z roku 1907, podle níţ i v případech, které nejsou upraveny ţádnou mezinárodní smlouvou, zůstává obyvatelstvo i válčící strany pod ochranou zásad mezinárodního práva, vycházejících ze zvyklostí mezi civilizovanými národy, ze zákonů lidskosti a poţadavků veřejného svědomí (Potočný a Ondřej, 2006, 436). To znamená, ţe i v právně neupravených situacích ozbrojených konfliktů by se měli všichni účastníci konfliktu řídit obecně uznávanými zásadami mezinárodního humanitárního práva. Současná kodifikace mezinárodního humanitárního práva je jiţ na takové úrovni, ţe jsou pokryty téměř všechny problematiky ozbrojených konfliktů. Martensova doloţka však i dnes poukazuje na univerzálnost zásad mezinárodního humanitárního práva a na jejich aplikovatelnost na jakýkoliv ozbrojený konflikt. Výčet obecných zásad, jimiţ by se měli účastníci ozbrojeného konfliktu řídit, se v jednotlivých publikacích o mezinárodním humanitárním právu různí. Vybrala jsem z nich ty, dle mého názoru, nejdůleţitější: Zásada lidskosti Tato zásada hovoří o nutnosti předcházet či alespoň zmírňovat utrpení osob, které se konfliktu přímo neúčastní, i těch, kteří z něj byli vyřazeni z důvodu nemoci, zranění, zadrţení, vzdání se nebo jakékoliv jiné příčiny. Se všemi těmito osobami musí 18

19 být zacházeno humánně bez jakéhokoliv nepříznivého rozlišovaní, i kdyţ patří ke straně protivníka. (čl. 3 odst. 1 IV. Ţenevské úmluvy) Zásada rozlišování Zásada rozlišování ukládá všem stranám v konfliktu za všech okolností rozlišovat mezi bojovníky a civilisty, jakoţ i mezi objekty vojenskými a civilními. Z čl. 48 Protokolu I vyplývá, ţe vojenské operace lze vést jen proti vojenským cílům Zásada vojenské nezbytnosti Jiří Fuchs (2007, 19) vysvětluje tuto zásadu jako: povinnost uţívat pouze takový druh a takové mnoţství síly, jeţ je nezbytné pro vojenskou poráţku nepřítele v nejkratším moţném čase a s nejmenšími moţnými ztrátami a náklady. To jinými slovy znamená, ţe bojovníci nesmí pouţívat takové způsoby a prostředky vedení války, které by mohly zapříčinit zbytečné ztráty na ţivotech či zranění a které nejsou nezbytné k zlomení odporu nepřítele Zásada proporcionality Zásada proporcionality nařizuje bojovníkům poměřovat předpokládanou konkrétní a přímou vojenskou výhodu, která má být získána konkrétním útokem, s rizikem způsobení přidruţených škod (Fuchs, 2007, 60). Podle mezinárodněprávního obyčeje je zakázáno zahájit útok, u něhoţ lze očekávat, ţe můţe způsobit náhodné ztráty na ţivotech civilních osob, jejich zranění, poškození civilních objektů nebo kombinaci těchto případů, které by převyšovaly předpokládanou konkrétní a přímou vojenskou výhodu (Henckaerts, Doswald-Beck, 2005, 3). 1.5 Zakázané metody boje Zásady mezinárodního humanitárního práva se promítají do zakázaných metod vedení boje. Těch mezinárodní humanitární právo vymezuje mnoho. Pro účely této práce však povaţuji za vhodné objasnit zde jen ty, které jsou relevantní vzhledem k válečné operaci Cast Lead a k dalším částem práce. 19

20 1.5.1 Napadení civilního obyvatelstva jako takového nebo jednotlivých civilních osob Zákaz napadení civilistů jednoznačně vyplývá ze zásady rozlišování mezi civilisty a kombatanty 2. Pojem civilní osoba je v čl. 50 Protokolu I vymezen negativně, tedy ţe civilní osoba je kaţdá osoba, která nepatří do ţádné z kategorií osob uvedených v článku 4 A), 1), 2), 3), 6) Třetí ţenevské úmluvy a v čl. 43 Protokolu I. Po nahlédnutí do uvedených článků zjistíme, ţe civilní osoba je kaţdá osoba kromě příslušníků ozbrojených sil některé ze stran v konfliktu, jakoţ i příslušníků milic nebo příslušníků dobrovolnických sborů. Dále vyjma příslušníků jiných milic a jiných dobrovolnických sborů, včetně členů organizovaných hnutí odporu, kteří přísluší k jedné straně v konfliktu, přičemţ tyto milice, sbory a hnutí musí splňovat následující podmínky: mají v čele osobu, zodpovědnou za své podřízené, mají pevný rozeznávací znak viditelný na dálku, nosí otevřeně zbraně atd. Civilisty také nejsou příslušníci pravidelných ozbrojených sil, kteří se hlásí k vládě nebo k moci, kterou protivník neuznává. Právně je tento zákaz ukotven v čl. 51 Protokolu I, podle něhoţ civilní obyvatelstvo a jednotlivé civilní osoby poţívají ochrany proti nebezpečí, které plyne z ozbrojeného konfliktu, a nesmějí být předmětem útoku. Čl. 50 odst. 1 a 3 Protokolu I hovoří o skutečnosti, ţe v případě pochybností, zda je daná osoba civilní osobou, bude tato osoba povaţována za civilní, přičemţ přítomnost jednotlivců neodpovídajících definici civilní osoby, uvedené v čl. 50 odst. 1 Protokolu I, uvnitř civilního obyvatelstva nezbavuje obyvatelstvo jeho civilního charakteru. Podle čl. 8 odst. 2 písm. b (i) Římského statutu je úmyslné vedení útoku proti civilnímu obyvatelstvu jako takovému nebo proti jednotlivým civilním osobám, které se přímo neúčastní vojenských akcí válečným zločinem Napadení civilního objektu Podle čl. 52 Protokolu I objekty civilního rázu nesmějí být předmětem útoku. Útoky musí směřovat pouze na vojenské objekty. Vojenské objekty jsou podle čl. 52 odst. 2 Protokolu I takové objekty, které svou povahou, umístěním, účelem nebo 2 Pod pojmem kombatant se rozumí především příslušníci ozbrojených sil. Status kombatanta mají ale i civilisté, kteří se aktivně účastní ozbrojeného konfliktu to znamená, ţe pouţívají zbraně či jiné bojové prostředky proti nepřátelské straně konfliktu. Z důvodu ochránění civilistů, je povinností kaţdého kombatanta odlišovat se od civilních osob minimálně tím, ţe nosí viditelně zbraň v době útoky a během přípravy na něj. (Jukl, 2006) 20

21 pouţitím představují účinný příspěvek k vojenským akcím a jejichţ celkové nebo částečné zničení, obsazení nebo neutralizace poskytuje za daných okolností zjevnou vojenskou výhodu. A stejně jako u civilního obyvatelstva i zde platí zásada, ukotvená v čl. 52 odst. 3 Protokolu I, ţe v případě pochybností, zda se objekt, který je obyčejně vyuţíván pro civilní účely, uţívá k účinné podpoře vojenských akcí, předpokládá se, ţe tento objekt není vojenským objektem. Útok na civilní objekt je povaţován za válečný zločin podle čl. 8 odst. 2 písm. b (ii) Římského statutu Nerozlišující útoky Povinnost respektovat a ochraňovat civilní obyvatelstvo a objekty civilního rázu ukotvuje čl. 48 Protokolu I s názvem Základní pravidlo, v němţ stojí: strany v konfliktu budou vţdy činit rozdíl mezi civilním obyvatelstvem a kombatanty a mezi objekty civilního rázu a vojenskými objekty a v souladu s tím povedou své operace pouze proti vojenským objektům. Definici nerozlišujících útoků nám poskytuje čl. 51 odst. 4 Protokolu I. Nerozlišujícími útoky podle tohoto odstavce jsou: útoky, které nejsou zaměřeny na konkrétní vojenské objekty; útoky, při nichţ se pouţívají bojové způsoby nebo prostředky, které nemohou být zaměřeny na konkrétní vojenské objekty nebo útoky, při nichţ se pouţívají bojové způsoby nebo prostředky, jejichţ účinky nemohou být omezeny, takţe v kaţdém takovém případě zasahují vojenské objekty i civilní osoby nebo objekty civilního rázu bez rozdílu. Za válečný zločin se v této souvislosti podle čl. 8 odst. 2 písm. b (iv) Římského statutu povaţuje úmyslné zahájení útoku s vědomím, ţe v souvislosti s takovým útokem dojde ke ztrátám na ţivotech nebo zranění civilních osob či poškození civilních objektů nebo k rozsáhlým a závaţným škodám na přírodním prostředí, které budou zjevně nadměrné v poměru k očekávaným konkrétním a přímým vojenským ziskům Užití lidských štítů Uţití civilních osob jako ţivých štítů zakázala jiţ IV. Ţenevská úmluva v čl. 28: Ţádné chráněné osoby se nesmí pouţít k tomu, aby svou přítomností uchránila před vojenskými operacemi některé body nebo některé oblasti. Tuto poněkud strohou definici později upřesnil čl. 51 odst. 7 Protokolu I následovně: Přítomnosti nebo pohybu civilního obyvatelstva nebo jednotlivých civilních osob se nesmí vyuţít k ochraně určitých bodů nebo oblastí před vojenskými operacemi, především k pokusům ochránit vojenské objekty před útoky nebo k zamaskování, zvýhodňování nebo 21

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost lidské bytosti musí být respektována v každé době. Bez jakékoli diskriminace musí být učiněno vše

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS humanita a válka?? 2 humanita a válka?? Ano: mezinárodní humanitární právo Mezinárodní Červený kříž 3 Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost

Více

Současná situace na Blízkém východě

Současná situace na Blízkém východě Současná situace na Blízkém východě Přednáška pro Univerzitu třetího věku 3.5.2010 Radka Havlová (havlova@vse.cz) I. Stručná historie izraelsko-palestinských Plán vzniku Izraele a Palestiny Rezoluce OSN

Více

Izraelsko-arabský konflikt

Izraelsko-arabský konflikt Izraelsko-arabský konflikt Izraelsko arabský konflikt, jde o náboženství? Mgr. ALENA BENDOVÁ, 2012 Práce s textem za použití metod RWCT (text je rozmnožen buď pro dvojice nebo pro každého žáka) 1. Přečtete

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Vývoj na Blízkém východě VY_32_INOVACE_D0117

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Vývoj na Blízkém východě VY_32_INOVACE_D0117 Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

O pásmo Gazy V prosinci 1987 29.září 2000 V roce 2005 V lednu 2006

O pásmo Gazy V prosinci 1987 29.září 2000 V roce 2005 V lednu 2006 -Konec prosince 2008, v pásmu Gaza (součást palestinské autonomie) se schyluje k zahájení vojenské operace Izraelských obraných sil s cílem zastavit ostřelování izraelského území raketami! -Co této akci

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Zero Palestinian Evictions, Now! - Stop násilnému' vystěhovávání Palestinských rodin z jejich domovů

Zero Palestinian Evictions, Now! - Stop násilnému' vystěhovávání Palestinských rodin z jejich domovů Zero Palestinian Evictions, Now! - Stop násilnému' vystěhovávání Palestinských rodin z jejich domovů Občanske asociace, mezinárodní, dobrovolnické a nevládní organizace, veřejné agentury a obyvatelé celého

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T5a) Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních organizací Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název

Více

Arabsko-izraelské války

Arabsko-izraelské války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T8a) Ústavní základy zajišťování obrany ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Více

Návrh U S N E S E N Í S e n á t u P a r l a m e n t u České republiky

Návrh U S N E S E N Í S e n á t u P a r l a m e n t u České republiky 241 10. funkční období 241 Návrh na působení Leteckého poradního týmu rezortu Ministerstva obrany v Irácké republice v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2018 v celkovém

Více

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Konflikt v Gaze Technické parametry Výzkum: Naše společnost

Více

Koordinační výbor Amnesty International, o.s. předkládá Valné hromadě ke schválení tyto změny stanov:

Koordinační výbor Amnesty International, o.s. předkládá Valné hromadě ke schválení tyto změny stanov: Návrh změny stanov. Praha, 25.března 2013 Koordinační výbor Amnesty International, o.s. předkládá Valné hromadě ke schválení tyto změny stanov: V čl. 1 písmeno a) se věta v závorce mění na "(dále jen sdružení

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

Dokument z Montreux. (neoficiální překlad; není zahrnuta část 2 Good Practices) Předmluva

Dokument z Montreux. (neoficiální překlad; není zahrnuta část 2 Good Practices) Předmluva Dokument z Montreux (neoficiální překlad; není zahrnuta část 2 Good Practices) Předmluva Tento dokument je výsledkem iniciativy zahájené ve spolupráci vlády Švýcarska a Mezinárodního výboru Červeného kříţe,

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T- 8 ASPEKTY VÁLEČNÉHO PRÁVA A OCHRANY ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV.

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T- 8 ASPEKTY VÁLEČNÉHO PRÁVA A OCHRANY ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV. AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T- 8 ASPEKTY VÁLEČNÉHO PRÁVA A OCHRANY ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV. LEOPOLD SKORUŠA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání

Více

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ PRÁVO A JEHO RELACE K OCHRANĚ OBYVATELSTVA mjr. Ing. Jan KYSELÁK, Ph.D. jan.kyselak@unob.cz, telefon: 973 44 39 18 Operační program Vzdělávání

Více

Šestá kapitola MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ PRÁVO

Šestá kapitola MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ PRÁVO Šestá kapitola 6.0. Cíl prezentace Definovat pojem mezinárodní humanitární právo, charakterizovat základní odvětví MHP a principy, na kterých je zaloţeno. Načrtnout hlavní historické události, které vedly

Více

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura Pracovní překlad RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem

Více

Aktuální otázky MPH. Leopold Skoruša

Aktuální otázky MPH. Leopold Skoruša Aktuální otázky MPH Leopold Skoruša Dámy a pánové, do rukou se vám dostává průvodce studiem předmětu Aktuální otázky MPH. Předmět je zařazen hned do druhého semestru vašeho studia, a proto tento průvodce

Více

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení 153/1994 Sb. ZÁKON ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky Změna: 118/1995 Sb. Změna: 53/2004 Sb. Změna: 290/2005 Sb. Změna: 530/2005 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 80/2006 Sb.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

I. Základní informace. II. Útok. III. Konspirační teorie

I. Základní informace. II. Útok. III. Konspirační teorie I. Základní informace II. Útok III. Konspirační teorie I. ZÁKLADNÍ INFORMACE Co je to terorismus? je užití násilí nebo hrozby násilím s cílem zastrašit protivníka je v posledních letech celosvětový problém

Více

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu Krizové řízení Krizové řízení v oblasti obrany státu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 1. Plán krizové připravenosti je: 1) plánem krizových opatření obcí nebo právnických a podnikajících fyzických osob, kterým to uložil příslušný zpracovatel

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Subjekty mezinárodního práva: svrchované státy, mezinárodní organizace. mezinárodní obyčeje (např. zásada zákazu přivlastňování kosmického prostoru)

Subjekty mezinárodního práva: svrchované státy, mezinárodní organizace. mezinárodní obyčeje (např. zásada zákazu přivlastňování kosmického prostoru) Otázka: Mezinárodní právo Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): wanda Rozlišuje se mezinárodní právo veřejné a soukromé (odvětví vnitrostátního práva- úprava soukromoprávních vztahů v rámci vztahů

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Problémové oblasti světa

Problémové oblasti světa Problémové oblasti světa 1 Problémové oblasti Afrika (Alžírsko, Keňa, Mosambik, Súdán, Zimbabwe, Rwanda) Amerika (Kolumbie, Mexiko, Peru) Asie (Afghánistán, Čečensko, Irák, Írán, Kašmír, Timor) Evropa

Více

SPOLEČNÉ POKYNY Termín pro konzultaci pro Bulharsko a Rumunsko: 21. 7. 2006

SPOLEČNÉ POKYNY Termín pro konzultaci pro Bulharsko a Rumunsko: 21. 7. 2006 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 14. července 2006 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2003/0196 (CNS) 2003/0197 (CNS) 11384/06 CRIMORG 122 MIGR 102 OC 521 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : ROZHODNUTÍ RADY

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Zpráva o šetření. A - Obsah podnětu

Zpráva o šetření. A - Obsah podnětu V Brně dne 16. října 2008 Sp. zn.: 2528/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu Magistrátu města Pardubic a Krajského úřadu Pardubického kraje ve věci stavby pozemní komunikace umístěné mimo jiné na pozemku

Více

Studijní opora. Téma: Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních organizací

Studijní opora. Téma: Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních organizací Studijní opora Název předmětu: Mezinárodní právo humanitární Zpracoval: Mgr. Ing. Leopold Skoruša, Ph.D. Téma: Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

8. V jakém právním předpisu byste našli odpověď na otázku, jakou lhůtu má úřad na to, aby v řízení vydal rozhodnutí? a) občanský soudní řád

8. V jakém právním předpisu byste našli odpověď na otázku, jakou lhůtu má úřad na to, aby v řízení vydal rozhodnutí? a) občanský soudní řád 1. Která z následujících možností není platná pro senát ČR? a) Senátoři jsou voleni na 6 let. b) Senát se nepodílí na volbě prezidenta. c) Po uplynutí 2 let se volí nová třetina senátorů. d) Právo volit

Více

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního

Více

REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999

REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999 REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999 Rada bezpečnosti s ohledem na zásady a cíle Charty OSN, včetně primární zodpovědnosti Rady bezpečnosti za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2027/97. ze dne 9. října 1997. o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2027/97. ze dne 9. října 1997. o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2027/97 ze dne 9. října 1997 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 84

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR

PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR LEOPOLD SKORUŠA 1. Právní instituty ochrany společnosti a státu 1.1 Ústavní instituty Pro život jednotlivce má zásadní význam existence

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.19 Integrovaná střední škola

Více

REZOLUCE OSN O ROZDĚLENÍ PALESTINY (29. 11. 1947)

REZOLUCE OSN O ROZDĚLENÍ PALESTINY (29. 11. 1947) REZOLUCE OSN O ROZDĚLENÍ PALESTINY (29. 11. 1947) Valné shromáždění sešlo se na zvláštním zasedání na žádost mandátní mocnosti, aby jmenovalo zvláštní výbor a uložilo mu připravit pro druhé řádné zasedání

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014 OPAKOVÁNÍ Z 8. ROČNÍKU 1. Co je to dualismus? 2. Kdy vzniklo Rakousko Uhersko? 3. Co je Předlitavsko? 4. Co je Zalitavsko? 5. Kdo to byl Alexandr Bach? 6. Co jsou to fundamentální články? 7. Kdo to byli

Více

6.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA. Anotace : příčiny, průběh a výsledky

6.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA. Anotace : příčiny, průběh a výsledky 6.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Anotace : příčiny, průběh a výsledky Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec 6.-9. ročník, 7.června 2013 Autorem materiálu

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY I_P1-2 Číslo projektu:

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou

Více

Doprovodná prezentace k přednášce

Doprovodná prezentace k přednášce Doprovodná prezentace k přednášce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Mgr. Richard Stojar, Ph.D. Centrum

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Počátek. konfliktu. arabsko-izraelského SIONISMUS A ARABSKÝ NACIONALISMUS. původ

Počátek. konfliktu. arabsko-izraelského SIONISMUS A ARABSKÝ NACIONALISMUS. původ Počátek arabsko-izraelského konfliktu Původ arabsko-izraelského konfliktu je předmětem nesčetných debat. Za jeho prvopočátek se považují například biblické nepřátelství mezi dvěma Abrahámovými syny, Izákem

Více

UNHCR DOPORUČENÍ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY. Aplikace vylučujících klauzulí: Článek 1F Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951

UNHCR DOPORUČENÍ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY. Aplikace vylučujících klauzulí: Článek 1F Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951 Distr. BEZ OMEZENÍ HCR/GIP/03/05 4. září 2003 Originál: angličtina UNHCR DOPORUČENÍ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY Aplikace vylučujících klauzulí: Článek 1F Úmluvy o postavení uprchlíků z roku

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Podniková ekonomika NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Kupní smlouva, zejména z pohledu převodu nemovitosti TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Červen / 2012 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ

Více

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva. Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané

Více

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách

Více

Mezinárodní právo reakce na katastrofy

Mezinárodní právo reakce na katastrofy Mezinárodní právo reakce na katastrofy Marek Jukl Medicina katastrof Hradec Králové 27.-28. 11. 2008 Mezinárodní právo právo odpovědnosti právo na použití síly právo lidských práv mezinárodní humanitární

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Úvodní ustanovení II. Předmět smlouvy

Úvodní ustanovení II. Předmět smlouvy NÁVRH SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI uzavřená ve smyslu ustanovení 59 zák. č. 90/2012 Sb. a 2430 zák. č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen ZOK

Více

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 160 o statistikách práce, 1985

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 160 o statistikách práce, 1985 144/1988 Sb. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 160 o statistikách práce, 1985 Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

ARABSKO - IZRAELSKÝ KONFLIKT. Ing. Markéta Šedinová doplnil: Ing. Jan Kochan

ARABSKO - IZRAELSKÝ KONFLIKT. Ing. Markéta Šedinová doplnil: Ing. Jan Kochan ARABSKO - IZRAELSKÝ KONFLIKT Ing. Markéta Šedinová doplnil: Ing. Jan Kochan Základní pojmy Izrael heb. Jisra el jméno udělené patriarchovi Jákobovi po jeho zápasu s andělem (První kniha Mojžíšova Genesis

Více

Veřejná politika a veřejný zájem

Veřejná politika a veřejný zájem Veřejná politika a veřejný zájem Veřejné politiky VSFS 10.10.2011 1 Hájíme veřejný zájem LOGO POLITICKÉ STRANY Komunální volby 2010 10.10.2011 2 Definice veřejného zájmu Neurčitý právní pojem Zahrnuje

Více

PŘEDSTAVENÍ poslanecké iniciativy pro efektivizaci boje ČR s terorismem. Ing. Michael HRBATA místopředseda Výboru pro obranu

PŘEDSTAVENÍ poslanecké iniciativy pro efektivizaci boje ČR s terorismem. Ing. Michael HRBATA místopředseda Výboru pro obranu PŘEDSTAVENÍ poslanecké iniciativy pro efektivizaci boje ČR s terorismem Ing. Michael HRBATA místopředseda Výboru pro obranu Obecná definice Terorismus je taktika z oblasti válečných činů, vyvolávající

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

Mezinárodní právo soukromé

Mezinárodní právo soukromé Mezinárodní právo soukromé Generováno 11. 1. 2015 .1 Pojem, předmět a prameny mezinárodního práva soukromého a procesního.................... 3.3 Kolizní norma, její struktura, třídění kolizních norem,

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vybrané

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Zpráva o šetření. A. Obsah podnětu

Zpráva o šetření. A. Obsah podnětu V Brně dne 9. listopadu 2007 Sp. zn.: 4111/2007/VOP/MBČ Zpráva o šetření postupu ÚMČ Brno-Žabovřesky a Magistrátu města Brna v řízení o poskytnutí ochrany proti zásahu do pokojného stavu ( 5 občanského

Více

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 Varianta:0 1. Kolik existuje stupňů povodňové aktivity a jak se nazývají: 1) dva stupně, 1. stupeň značí voda stoupá, 2. stupeň značí voda klesá 2) čtyři stupně,

Více

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo

Více

MEZINÁRODNÍ HUMANITARNÍ PRÁVO

MEZINÁRODNÍ HUMANITARNÍ PRÁVO Odpovědi na vaše otázky MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ 2 MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE PŘEHLED OTÁZEK MVČK byl založen v roce 1863 pěti švýcarskými občany (Henry Dunant, Guillaume-Henri

Více

Právní povaha doménového jména

Právní povaha doménového jména Právní povaha doménového jména Právní povaha doménového jména Vlastnictví (?) Závazkový vztah (?) Jiná majetková hodnota (?) Praktický význam Dá se doménové jméno prodat? Pokud squattera zbavíme DJ právní

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

Mgr. Jan Dušek: STÁT IZRAEL A ARABSKO IZRAELSKÝ KONFLIKT PŘÍČINY, VZNIK A PRŮBĚH

Mgr. Jan Dušek: STÁT IZRAEL A ARABSKO IZRAELSKÝ KONFLIKT PŘÍČINY, VZNIK A PRŮBĚH Mgr. Jan Dušek: STÁT IZRAEL A ARABSKO IZRAELSKÝ KONFLIKT PŘÍČINY, VZNIK A PRŮBĚH VÝBUŠNÁ OBLAST - BLÍZKÝ VÝCHOD (angl. MIDDLE EAST) ŠESTIDENNÍ VÁLKA (5. 10. 6. 1967) vojenské střetnutí mezi Izraelem a

Více

ODPOVĚDI NA VAŠE OTÁZKY

ODPOVĚDI NA VAŠE OTÁZKY MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ PRÁVO ODPOVĚDI NA VAŠE OTÁZKY MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE ŽENEVA Mezinárodní humanitární právo Odpovědi na vaše otázky 2 PŘEHLED OTÁZEK 1 Co je mezinárodní humanitární právo?

Více

238/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I

238/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I 238/2000 Sb. ZÁKON o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA

Více

Rozkládá se podél Středozemního moře a sousedí s Libanonem, Sýrií, Jordánskem a Egyptem. Leží ve styčném bodě tří kontinentů: Evropy, Asie a Afriky.

Rozkládá se podél Středozemního moře a sousedí s Libanonem, Sýrií, Jordánskem a Egyptem. Leží ve styčném bodě tří kontinentů: Evropy, Asie a Afriky. Izrael 1 Oficiální název státu Stát Izrael Medinat Jisrael (hebrejsky) Daulat Isrá íl (arabsky) State of Israel (anglicky) 2 Rozloha 20 770 km2 v hranicích do r 1967 22 145 km2 včetně Golanských výšin

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2012 COM(2012) 120 final 2012/0056 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se členské státy žádají, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly Hongkongskou mezinárodní úmluvu

Více