Kyselý Jan (1), Kakos Vilibald (1), Pokorná Lucie (1) (1) Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, ČR
|
|
- Richard Doležal
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Povodně a extrémní srážkové úhrny v ČR a jejich časová proměnlivost Floods and extreme precipitation events in the Czech Republic and their temporal variability Kyselý Jan (), Kakos Vilibald (), Pokorná Lucie () () Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, ČR Abstract Long-term variability of floods and heavy precipitation events is studied using series of peak discharges on the Vltava river in Prague and the Elbe river in Dìèín, and series of precipitation measurements at gauge stations in the Czech Republic. There are two distinct sorts of floods, the winter floods (linked to a combination of melting snow cover and a large-scale liquid precipitation, and occurring in winter hydrological half-year) and summer floods (caused by a heavy precipitation in summer hydrological halfyear and April). The trend in winter floods shows a conspicuous decline since the end of the 9th century, particularly in the Vltava river, while there is no clear trend in the frequency of summer floods over the same period. The differences between long-term variability of floods on the Vltava and Elbe rivers may reflect changes in winter precipitation and snow accumulation characteristics between northern and southern parts of Bohemia during the 2th century. A long-term decrease (increase) in the frequency of heavy 3-day precipitation events in winter (summer) hydrological half-year is observed since the first half of the 9th century in Prague. It suggests that the decline in the winter flood occurrence is not only due to a warming trend and lower snow accumulation, but the decrease in the frequency of intense rainfall which supports melting of snow and contributes to high river discharges plays a role as well. There is no clear trend in extreme precipitation events in the Czech Republic during the past 4 years. Key words: floods - extreme precipitation amounts - long-term variability - Czech Republic. Úvod Dlouhodobá proměnlivost výskytu povodní a klimatických extrémů obecně významně ovlivňuje lidskou společnost. Povodně přitom patří mezi jevy nejničivější, o čemž svědčí i obrovské materiální ztráty při rozsáhlých záplavách na území Čech v srpnu 22 (ČHMÚ, 23); větším ztrátám na lidských životech bylo zabráněno jen připraveností složek civilní ochrany a dobrou organizací evakuačních a záchranných prací. Je přitom dobře známo, že tato velká povodeň nastala po období relativního klidu trvajícího bezmála půlstoletí, kdy četnost především zimních povodní na Vltavě v Praze byla velmi malá. Tyto změny v povodňovém režimu byly někdy mylně přisuzovány jen vlivu vybudované vltavské kaskády; ta však je schopna rozsah velkých vod pouze zmírnit a s rostoucí velikostí povodně relativní snížení kulminačního průtoku klesá (Kašpárek a Bušek, 99). V souvislosti s globálním oteplováním se často připomíná pravděpodobný scénář zesílení hydrologického cyklu a zvýšení četnosti povodní, ve střední Evropě především letních. Cílem tohoto příspěvku je analyzovat dlouhodobou proměnlivost povodní na Vltavě a na Labi za období -22 ve vztahu k trendům v četnosti a intenzitě srážkových extrémů.
2 2. Data a. Extrémní průtoky v Praze na Vltavě a v Děčíně na Labi Průtoky ve vrcholech povodňových vln dosahující alespoň hodnoty 2leté vody (Q 2 =9 m 3 /s v Praze, Q 2 =83 m 3 /s v Děčíně; kol., 996) na Vltavě v Praze a na Labi v Děčíně byly k dispozici za období Základním zdrojem údajů byl Novotný (963) a Databanka kulminačních průtoků ČHMÚ. V případě nesouhlasu mezi těmito dvěma zdroji nebo existence nejistých údajů byly sporné případy dohledány v archivu ČHMÚ v Brozanech nebo i kontrolovány podle průběhu počasí předcházejícího povodni v Praze- Klementinu. Podstatná část kontroly byla provedena též srovnáním údajů o průtoku v Praze a v Děčíně, zejména pokud jde o čas kulminace (průměrná postupová doba povodňové vlny mezi Prahou a Děčínem je necelých 24 hodin) a hodnoty kulminačních průtoků (podíl Q k -Děčín / Q k -Praha se pohybuje v rozmezí až 2, s výjimkou některých letních povodní, kdy může být <). V konečném souboru dat tak byly některé případy z Novotného (963) i z Databanky ČHMÚ vypuštěny nebo opraveny (např. chybné datum), jiné přidány; vyřazeny byly rovněž všechny případy kulminačních průtoků, pokud byl časový interval mezi sousedními kulminacemi kratší než 2 dní. U případů po roce 954 včetně bylo uvažováno ovlivnění průtoků vltavskou kaskádou podle Kašpárka a Buška (99), po roce 99 byl odhad proveden ve spolupráci s pracovníky dispečinku Povodí Vltavy a ČHMÚ. Použité řady by proto neměly být vybudováním přehrad na Vltavě, které vedlo po roce 954 ke snížení pozorovaných průtoků, ovlivněny. Poloha vodočetné stanice v Praze se sice v průběhu let (v souvislosti s úpravami na toku, zejména budováním jezů) několikrát měnila, na povodňové průtoky by však tyto změny neměly mít významnější vliv. Obě vzniklé, pro území Čech zatím nejdelší řady kulminačních průtoků (-22) lze tedy pokládat za do značné míry homogenní. Přehled základních charakteristik průtokových řad je uveden v tab.. Tab. : N-leté průtoky na Vltavě v Praze a na Labi v Děčíně (podle kol., 996). Q N značí N-letý průtok. tok stanice průměr Q Q 2 Q 5 Q Q 2 Q 5 Q Vltava Praha Labe Děčín b. Srážkoměrné údaje Využity byly denní úhrny srážek v síti několika desítek stanic v ČR, dostupné za období 96-2, a měření v Praze-Klementinu od května roku 84, v nichž chybí pouze měsíce leden 86 a říjen 98; pro bližší popis dat viz Kyselý a Pokorná (23). 3. Výsledky a. Typy povodní Na obou tocích se vyskytují dva zřetelně odlišné typy povodní, zimní (Z) a letní (L) (tab. 2). Pro zimní povodně, vyvolané kombinací velkoplošných srážek ve formě deště a tání sněhu, případně ledovými jevy na tocích, jsou charakteristické výrazné kladné odchylky teploty od normálu ve dnech D-3 až D- před kulminací a převládající zonální proudění (od jihozápadu až severozápadu) se sérií postupujících cyklón s jednotlivými frontálními systémy, jejichž středy procházejí obvykle severně od území ČR (Kakos, 983; Kyselý et al., 23). Letní povodně charakterizují intenzivní dlouhotrvající srážky zasahující velké území, místy zesílené orografickými efekty, popř. i bouřkovými přívalovými dešti, a obvykle výrazné záporné odchylky teploty od normálu; typické cirkulační podmínky jsou níže nebo brázda nad střední Evropou a situace se severní nebo východní složkou, zpravidla se jedná o pomalu postupující teplotně asymetrickou
3 cyklónu z oblasti Středozemního moře převážně k severovýchodu (Kakos, 983; Kyselý et al., 23). Na dolních tocích Vltavy a Labe se prakticky nevyskytují letní povodně, jejichž hlavní příčinou by byly přívalové srážky z konvektivní oblačnosti zasahující malou část povodí; výjimku činí jen květnová povodeň z roku 872. Zatímco zimní povodně jsou omezeny na období listopad až březen, letní se vyskytují od dubna do října. Několik málo případů v březnu a první půli dubna nebylo možné podle teplotních kritérií ani povětrnostní situace jednoznačně zařadit do jednoho z typů Z nebo L a jsou proto hodnoceny ve shodě s prací Kakose (983) jako neurčité. V obou vodoměrných profilech převládají zimní povodně; v Praze tvoří 55% všech alespoň dvouletých povodní, v Děčíně 62%. S rostoucí velikostí povodně se však jejich relativní zastoupení snižuje, jak o tom svědčí poslední sloupec tab. 2 zachycující povodňových typů mezi největšími. Tab. 2: Četnosti a charakteristiky jednotlivých typů povodní v Praze na Vltavě a v Děčíně na Labi v období -2. Průměrná teplota a srážky jsou určeny podle Prahy-Klementina. a. Praha typ povodně počet případů prům. teplota ve dnech D-3 až D- - odchylka od normálu [ C] prům. úhrn srážek ve dnech D-3 až D- [mm] mezi 2 největšími mezi největšími Z L N b. Děčín typ povodně počet případů prům. teplota ve dnech D-3 až D- - odchylka od normálu [ C] prům. úhrn srážek ve dnech D-3 až D- [mm] mezi 2 největšími mezi největšími Z L N b. Časová proměnlivost výskytu povodní typu Z a L Dlouhodobé změny v četnosti povodní typu Z a L zachycuje obr.. Zejména v Praze je patrný výrazný pokles četností povodní typu Z od poloviny 9. století; v Děčíně (Kakos, 996) tento pokles není zdaleka tak nápadný. Sestupný trend nepochybně souvisí se zimním oteplováním a omezenými zásobami sněhu, který buď padá v menším množství, nebo též postupně odtává a nedochází tak často k jeho akumulaci. Rozdíl mezi Prahou a Děčínem však může upozorňovat na poněkud odlišné změny charakteru zimního období zhruba v severní části Čech ve srovnání s jižními až středními Čechami (povodí Vltavy); změny v akumulaci sněhu a četnostech výrazných oblev byly pravděpodobně méně výrazné v severních oblastech Čech (s dominantními pohořími Krkonoš, Jizerských, Orlických a Krušných hor), spadající do povodí Labe, než v jižních a středních Čechách (Šumava, Český les, Novohradské hory, část Českomoravské vrchoviny), nacházejících se v povodí Vltavy. Svou roli může hrát rovněž větší výšková pestrost povodí Vltavy, kde jsou rovnoměrněji zastoupena jednotlivá výšková patra; pokud se nevyskytují mimořádně tuhé a na sníh bohaté zimy s dlouhotrvajícími mrazy a akumulací sněhu i v nižších polohách, je v povodí Vltavy větší pravděpodobnost postupného odtávání sněhu (v závislosti na nadmořské výšce). Růst zimních teplot se
4 podle této hypotézy projevil ve vztahu k možnosti akumulace sněhu silněji v povodí Vltavy a četnost povodní na jejím dolním toku se tak snížila více ve srovnání se situací na Labi. Rovněž změny v četnostech povodní typy L vykazují (po relativně klidném období třetí čtvrtiny 9. století) v Praze i Děčíně mírně sestupnou tendenci. Výrazné maximum v četnosti letních povodní nastalo na konci 9. století; v Praze koincidovalo i s maximem v četnosti zimních povodní. V rozmezí let se zde vyskytlo celkem 22 alespoň dvouletých povodní, zatímco např. v celé druhé polovině 2. století jen 4. V průběhu 2. století však není patrný žádný trend ve výskytu letních povodní, jejich četnost byla dokonce v Praze i Děčíně kolem roku 98 ve 2. století nejvyšší. Pokles povodňové aktivity je tak dán výhradně snížením četností zimních povodní, a to zejména na Vltavě. Pokles ve výskytu povodní v Praze na Vltavě dále dokládá obr. 2, v němž je zachycena proměnlivost výskytu kulminačních průtoků Q 2 a Q bez ohledu na jejich příčinu. I v Děčíně je tento dlouhodobý trend nápadný, není však zdaleka tak výrazný. To může rovněž naznačovat změněné srážkové poměry severní části Čech ve srovnání s jižními Praha zimní povodně letní povodně Děčín Obr. : Dlouhodobé změny v četnostech alespoň 2letých zimních a letních povodní v Praze a Děčíně. Znázorněny jsou leté klouzavé průměry Praha 2leté povodně leté povodně Děčín Obr. 2: Dlouhodobé změny v četnostech alespoň 2letých a alespoň letých povodní v Praze a Děčíně. Znázorněny jsou leté klouzavé průměry. c. Časová proměnlivost vysokých srážkových úhrnů v Praze-Klementinu Dlouhodobé změny v četnosti srážkově intenzivních situací podle údajů z pražského Klementina jsou zachyceny na obr. 3. Zvlášť je uvažováno zimní a letní hydrologické pololetí; jako hranice pro extrémní
5 3denní srážkový úhrn byla zvolena hodnota 25 mm v zimě a 5 mm v létě, v dlouhodobém průměru se oba tyto případy vyskytují právě jednou v příslušném hydrologickém půlroku. Přestože je reprezentativnost srážkoměrné řady z jedné lokality omezená, jsou některé dlouhodobé změny pravděpodobně společné pro rozsáhlé území. Z dlouhodobého hlediska je velmi nápadná změna v rozložení výskytu srážkových extrémů v průběhu roku; v letním pololetí je trend od poloviny 9. století až do 8. let 2. století rostoucí, v zimním probíhaly opačné změny. Tyto protichůdné tendence vedou k tomu, že zatímco ve 3. letech 9. století připadal na 3 zimní srážkové extrémy letní, v 8. letech 2. století byl tento poměr přesně opačný. Zaměříme-li se však na posledních 4 let, je trend v zimě spíše rostoucí a v létě mírně klesající. Souvislost s dlouhodobým kolísáním výskytu povodní je nápadnější v zimním pololetí, kdy dochází od poloviny 9. století k poklesu četnosti povodní i srážkových extrémů; zimní povodně jsou sice do značné míry vyvolány táním sněhu a nemusí tak mít bezprostřední vazbu na vybrané případy vysokých srážek, intenzivní srážky v podobě deště však přispívají jak k tání sněhu, tak i k samotnému zvýšení průtoků. V létě je nápadná shoda zvýšení četnosti povodní i srážkových extrémů kolem roku zimní povodně letní povodně Z25 L Obr. 3: Dlouhodobé změny počtu 3denních období ze srážkovým úhrnem >25 mm (5 mm) v zimním (letním) hydrologickém pololetí v Praze-Klementinu. Znázorněny jsou rovněž změny ve výskytu zimních a letních povodní, zobrazené hodnoty odpovídají letým klouzavým průměrům. d. Časová proměnlivost vysokých srážkových úhrnů v ČR od roku 96 Výsledky analýzy výskytu extrémních denních až 7denních srážkových úhrnů na srážkoměrných stanicích v ČR naznačují mírný nárůst intenzit srážkových extrémů v zimě, zatímco v létě je trend blízký nule (Kyselý a Pokorná, 23). I v zimě jsou však trendy statisticky významné pouze na několika málo stanicích a ve srovnání s výraznými změnami, probíhajícími v dlouhodobém kontextu a dokumentovanými na příkladu Prahy-Klementina, zanedbatelné. 4. Závěr
6 Dlouhodobá proměnlivost četnosti povodní a extrémních několikadenních srážkových událostí byla studována s využitím dlouhých řad povodňových kulminačních průtoků v Praze na Vltavě a v Děčíně na Labi (-22) a řad ze srážkoměrných stanic v ČR, s důrazem na dlouhou řadu pozorování denních srážkových úhrnů v Praze-Klementinu (84-2). V datech se projevují dva zřetelně odlišné druhy povodní, zimní (vyvolané kombinací tání sněhové pokrývky a velkoplošných srážek ve formě deště a vyskytující se v zimním hydrologickém pololetí) a letní (způsobené intenzivními srážkami v letním hydrologickém pololetí a dubnu). V četnostech zimních povodní je pozorován zvláště nápadný pokles od konce 9. století, především na Vltavě, zatímco změny ve výskytu letních povodní jsou ve stejném období nevýrazné. Rozdíly mezi dlouhodobou proměnlivostí výskytu povodní na Vltavě a na Labi mohou odrážet změny v zimních srážkách a akumulaci sněhu mezi severními a jižními oblastmi Čech v průběhu 2. století. Dlouhodobý pokles (nárůst) četnosti intenzivních 3denních srážkových událostí v Praze v zimním (letním) hydrologickém pololetí od první poloviny 9. století naznačuje, že pokles četnosti zimních povodní nemusí odrážet pouze výrazné oteplování v zimních měsících a nižší akumulaci sněhu, ale rovněž menší výskyt extrémních srážkových úhrnů, podporujících tání sněhu a přispívajících ke zvýšeným průtokům. V posledních 4 letech jsou trendy v intenzitě srážkových extrémů nevýrazné. Klíčová slova: povodně - extrémní srážkové úhrny - dlouhodobá proměnlivost - ČR Poděkování: Autoři děkují ze podporu projektu B34233 Grantové agentuře Akademie věd ČR a projektu 25/3/Z4 Grantové agentuře ČR. Literatura: ČHMÚ, 23: Výroční zpráva 22. ČHMÚ, Praha, 67 s. Kakos V., 983: Hydrometeorologický rozbor povodní na Vltavě v Praze za období 873 až 982. Meteorol. zpr., 36, 7-8. Kakos V., 996: Klimatické změny ve vztahu k povodním na Labi v Děčíně. In: Tradice a pokrok v meteorologii. Sborník referátů z konference v Radostovicích ČHMÚ Praha, Kašpárek L., Bušek M., 99: Vliv vltavské kaskády na povodňový režim Vltavy v Praze. Vodní hospodářství, 7, kol., 996: Hydrologické charakteristiky vybraných vodoměrných stanic České republiky. ČHMÚ, Praha, 34 s. Kyselý J., Kakos V., Huth R., Buchtele J., 23: Atmosférická cirkulace a povodňové situace na Vltavě. Bioklimatologické pracovné dni, 6 s. Kyselý J., Pokorná L., 23: Proměnlivost extrémních srážkových úhrnů v ČR (v přípravě) Novotný J., 963: Dvě století hydrologické řady průtokové na českých řekách. In: Sborník prací HMÚ v Praze, sv. 2, Praha. Kontaktní adresa: RNDr. Jan Kyselý, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Boční II 4, 4 3 Praha 4, ČR; fax: ; honza@ufa.cas.cz
Institute of Atmospheric Physics AS CR, Prague, Czech Republic, Czech Hydrometeorological Institute, Hradec Králové, Czech Republic
ČASOVÁ A PROSTOROVÁ PROMĚNLIVOST POVODNÍ A EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA ÚZEMÍ ČECH TEMPORAL AND SPATIAL VARIABILITY OF FLOODS AND EXTREME PRECIPITATION IN BOHEMIA Jan Kyselý 1, Olga Halásová 2, Vilibald Kakos
VícePrůběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum
Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají
Více2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů
Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda
VíceMožné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
Více8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní
8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní 8.1 Porovnání povodně v srpnu 2002 s historickými povodněmi Výskyt velkých a ničivých povodní je u nás velmi nepravidelný. Podle historických
VíceObr. 5.3 Podíl velikosti tání sněhové pokrývky a spadlých srážek na odtoku (identifikátory viz Tab. 5.1 a Tab. 5.2) B63
Obr. 5.3 Podíl velikosti tání sněhové pokrývky a spadlých srážek na odtoku (identifikátory viz Tab. 5.1 a Tab. 5.2) B63 6. POROVNÁNÍ S OBDOBNÝMI PŘÍPADY JARNÍCH POVODNÍ V MINULOSTI 6.1 Úvod Výskyt dvou
Více5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Vyhodnocení předpovědí Obr Obr Obr. 5.38
5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Regionální předpovědní pracoviště v Českých Budějovicích zpracovává předpovědi pro povodí Vltavy po vodní dílo Orlík, tedy povodí Vltavy, Lužnice a Otavy.
VíceKlimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VícePŘEHLED A KLASIFIKACE HISTORICKÝCH POVODNÍ V POVODÍ OTAVY
PŘEHLED A KLASIFIKACE HISTORICKÝCH POVODNÍ V POVODÍ OTAVY TOMÁŠ VLASÁK* * Oddělení povrchových vod, ČHMÚ; e-mail: tomas.vlasak@chmi.cz 1. ÚVOD Katastrofální povodeň v srpnu roku 2002 zvýšila zájem o historické
VíceAtmosférická cirkulace a povodňové situace na Vltavě Atmospheric circulation and floods on the Vltava river
Atmosférická cirkulace a povodňové situace na Vltavě Atmospheric circulation and floods on the Vltava river Kyselý Jan (1), Kakos Vilibald (1), Huth Radan (1), Buchtele Josef (2) (1) Ústav fyziky atmosféry
VícePříčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.
Příčiny a průběh povodní v červnu 2013 Ing. Petr Šercl, Ph.D. Úvod Povodně v průběhu června 2013 byly způsobeny třemi epizodami významných srážek, přičemž u prvních dvou epizod byla velikost odtoku značně
VíceMETEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech
METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A 2010 na vybraných tocích na severu Čech Martin Novák, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem Proč zrovna roky 2009 a 2010? 1. Povodně v prvním týdnu července
VíceProjevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období )
Projevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období 1916 2015) RNDr. Jiří Hostýnek Ing. Karel Sklenář Vybrané klimatologické prvky, způsoby zpracování a použité metody
VíceVÝSKYT EXTRÉMNÍCH HODNOT TEPLOT VZDUCHU V PRŮBĚHU DVOU STOLETÍ V PRAŽSKÉM KLEMENTINU
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 VÝSKYT EXTRÉMNÍCH HODNOT TEPLOT VZDUCHU V PRŮBĚHU DVOU STOLETÍ V PRAŽSKÉM KLEMENTINU Jaroslav
VícePovodňová událost Srážkový úhrn v povodí Vltavy [mm] Počet dní srážkového období Q k [m 3.s -1 ]
1. Porovnání povodňových událostí ze srpna 2002 a července 1997 s historickými povodněmi v letech 1890, 1897 a 1903 z hlediska synoptických podmínek a množství srážek V této kapitole jsou porovnávány extrémní
VíceN-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002
N-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002 MARTIN STEHLÍK* * Oddělení povrchových vod, ČHMÚ; e-mail: stehlikm@chmi.cz 1. ÚVOD Povodeň v srpnu 2002 v České republice byla způsobena přechodem dvou frontálních
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
Více3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997
3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2 a červenci 1997 3.1. Hodnocení plošných srážek Analýza rozložení i množství příčinných srážek pro povodně v srpnu 2 a v červenci
VíceStatistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1
Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát
VíceInfluence of the Šance water reservoir on the Ostravice River Vliv údolní nádrže Šance na řeku Ostravici
Influence of the Šance water reservoir on the Ostravice River Vliv údolní nádrže Šance na řeku Ostravici Jana BOHDÁLKOVÁ a, Radim KONUPČÍK a, Jiřina VONTOROVÁ b a Ostravská univerzita v Ostravě, jana.bohdalkova@osu.cz,
VíceGLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální
VíceVýzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice
Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceGEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,
GEOGRAFIE ČR klimatologie a hydrologie přednáška 6 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz klima x počasí přechodný typ klimatu na pomezí oceánu a kontinentu jednotlivé měřené a sledované
VíceJak se projevuje změna klimatu v Praze?
Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů
Více88 % obyvatel. Pouze 38 % obyvatel. České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém.
88 % obyvatel Pouze 38 % obyvatel České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém. České republiky uvádí, že za posledních šest měsíců vykonali nějakou aktivitu, aby zmírnili změnu klimatu. 21
VíceZima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012
Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 Vypracoval: Mgr. Tomáš Ostrožlík ČHMÚ, pobočka Ostrava Poruba RPP Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 - teplotní poměry - sněhové
VíceVYHODNOCENÍ INTENZIT SRÁŽEK V LETNÍM A ZIMNÍM OBDOBÍ V LETECH 2008 AŽ 2010 V HODONÍNĚ A BŘECLAVI
VYHODNOCENÍ INTENZIT SRÁŽEK V LETNÍM A ZIMNÍM OBDOBÍ V LETECH 2008 AŽ 2010 V HODONÍNĚ A BŘECLAVI Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2 1 AMET, Velké Bílovice, Česká republika; e-mail: amet@email.cz
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
VíceMetody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové
Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde
VíceMěření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006
Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 6 V období zvýšených a povodňových průtoků bylo ve dnech 27. 3. 11. 4. 6 na
VíceWWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.
WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech
VíceVýskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
VíceMETEOROLOGICKÉ ZPRÁVY METEOROLOGICAL BULLETIN
METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY METEOROLOGICAL BULLETIN Radim Tolasz: Průběh počasí v Česku v roce 2007.............................. 1 Jan Kyselý Vilibald Kakos Olga Halásová: Dlouhodobé změny četnosti povodní
VícePodnebí a počasí všichni tyto pojmy známe
Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice
Více5.8 Předpovědi v působnosti RPP Ústí nad Labem Obr Obr Obr Obr Obr Obr Obr. 5.54
5.8 Předpovědi v působnosti RPP Ústí nad Labem Povodí Ohře, pro nějž jsou předpovědi zpracovávány na RPP v Ústí nad Labem, nebylo povodní na jaře 6 zasaženo tak výrazně, jako jiné oblasti ČR. Předpovědi
VíceMartin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ
Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace
VíceDopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR Jan Kubát Český hydrometeorologický ústav kubat@chmi.cz Podklady Climate Change 2001 Impacts, Adaptation and Vulnerability
Více5.5 Malé vody. kapitola 5.5.1. 5.5.1 Výskyt a důsledky
5.5 Malé vody 5.5.1 Výskyt a důsledky Příroda je neúprosná a nezměnitelná. Je jí jedno, zda jsou či nejsou srozumitelné člověku příčiny a úmysly jejího konání. (Galileo Galilei) kapitola 5.5.1 Období malých
VíceMETEOROLOGICKÉ ZPRÁVY METEOROLOGICAL BULLETIN
METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY METEOROLOGICAL BULLETIN ROČNÍK 61 2008 VOLUME 61 2008 Číslo 1 Number 1 PŘEHLED OBSAHU CONTENTS IN BRIEF HLAVNÍ ČLÁNKY MAIN PAPERS Radim Tolasz, Český hydrometeorologický ústav, Na
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
Více5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav
5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji
VícePovodně na území Česka
Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět VIZP K141 FSv ČVUT Povodně na území Česka Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. http://hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/prednasky.htm Zpracováno na
VíceObr Průběh povodňové vlny na Dyji nad a pod nádrží Vranov
Obr. 4.46 Průběh povodňové vlny na Dyji nad a pod nádrží Vranov Obr. 4.47 Vývoj povodňové vlny na středním a dolním toku Dyje B57 5 BILANČNÍ POSOUZENÍ PROTEKLÉHO OBJEMU, OBJEMU VODY ZE SRÁŽEK A TÁNÍ SNĚHOVÉ
VíceMOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)
MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
Více4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ
4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ Tato část projektu se zabývala vyhodnocením dob opakování kulminačních (maximálních) průtoků a objemů povodňových vln, které se vyskytly v průběhu srpnové povodně 2002. Dalším
VíceObr. 6.5 Výskyt a extremita zimních povodní (v období ) na Vltavě v Praze ve vztahu ke kalendářnímu období
Obr. 6.5 Výskyt a extremita zimních povodní (v období 1851 2006) na Vltavě v Praze ve vztahu ke kalendářnímu období Obr. 6.6 Vývoj zásoby vody ve sněhu v povodí Labe a Jizery v zimách 1999/2000, 2004/2005
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 11 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
VícePočasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou
VíceZpravodaj. Číslo 4 / 2010
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
VíceHistorické povodně do roku 1890
Historické povodně do roku 1890 VaV 650/6/03 DÚ 02 Vliv, analýza a možnosti využití ochranné funkce údolních nádrží, alternativní opatření pro ochranu před povodněmi v povodí Labe, Výzkumný ústav vodohospodářský
Více4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ
4 VYHODNOCENÍ MANUÁLNÍCH HYDROLOGICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ Manuální hydrologické předpovědi jsou tradičním produktem předpovědní povodňové služby ČHMÚ. Po zavedení hydrologických modelů jsou nyní vydávány pro
VíceNávrhové srážky pro potřeby hydrologického modelování
pro potřeby hydrologického modelování Petr Kavka, Luděk Strouhal, Miroslav Müller et al. Motivace - legislativa Objekty mimo tok nejsou předmětem normy ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod =>
VíceHODNOCENÍ SUCHA NA ÚZEMÍ ČR V LETECH
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 HODNOCENÍ SUCHA NA ÚZEMÍ ČR V LETECH 1891 23 Martin Možný Summary The aim of the paper is to
VíceMáme se dál obávat sucha i v roce 2016?
Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? V našich geografických podmínkách nelze spolehlivě predikovat vznik sucha v horizontu několika týdnů či měsíců. To, zda hrozí sucho i v roce 2016, bude dáno vývojem
VíceDLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE
DLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE Martin HYNČICA 1,2 a Radan HUTH 1,3 Výroční seminář ČMES, Ostrožská Nová Ves, 21.9. 23.9. 2016 1 Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF, UK 2 Český
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2010. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
VíceZměny klimatu za posledních 100 let
Příloha A Změny klimatu za posledních 100 let Níže uvedené shrnutí změn klimatu za posledních 100 let bylo vypracováno na základě zpráv IPCC (2007) a WMO (2011). Podle vyhodnocení údajů za rok 2010 předními
VíceProjevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme
Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
VíceSucho z pohledu klimatologie a hydrologie. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno
Sucho z pohledu klimatologie a hydrologie RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Klima ČR v mírném pásu - oblast přechodného středoevropského klimatu převážnou část roku u nás
Více5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006
HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 26 Jedním z nejdůležitějších vstupů pro tvorbu meteorologických předpovědí počasí jsou tzv. numerické předpovědní modely, které simulují
VíceHydrologické poměry obce Lazsko
Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.
VíceROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D.
ROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI 2002 RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D. - OBSAH PŘEDNÁŠKY - Hydrologická předpovědní povodňová služba (HPPS) v roce 2002
VíceHydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality.cz ŘÍJEN Autorství: Meteo Aktuality
Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality.cz ŘÍJEN 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu Obsah Obecné shrnutí...3 Podrobnější rozbor témat...4 Údaje...5 Obrazové doplnění...5
VíceVláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení
VíceTEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ
TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ 2002 Soil temperature and moisture on the territory of the Czech Republic in 2000-2002 Možný Martin, Kott Ivan Český hydrometeorologický ústav Praha
VíceČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 1 3 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ
VícePRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU
PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU VLTAVA RIVER CASCADE DURING THE FLOOD IN JUNE 2013 Tomáš Kendík, Karel Březina Abstrakt: Povodňová situace, kterou bylo zasaženo území povodí Vltavy na
VíceZpracování výstupů RCM pro období a pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5
Zpracování výstupů RCM pro období a pro scénáře a teplotní charakteristiky teplota průměrná, maximální, minimální počty letních a tropických dnů, tropických nocí, ledových a mrazových dnů četnost výskytu
VícePovodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 83 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 14:00 VÝSTRAHA ČHMÚ
Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 83 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 9. 6. 2013, 14:00 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/54
VíceSucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce
Tisková zpráva 21.8.2018 Ústav výzkumu globální změny AV ČR Tým Intersucho Sucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce V tomto týdnu došlo k prohloubení sucha
VíceMonitoring sucha z pohledu ČHMÚ. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno
Monitoring sucha z pohledu ČHMÚ RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno SUCHO v ČR Ve střední Evropě se sucho vyskytuje NAHODILE jako důsledek nepravidelně se vyskytujících období
VíceVyužití profilových manuálních a automatických měření sněhu pro výpočet zásob vody ve sněhové pokrývce
Využití profilových manuálních a automatických měření sněhu pro výpočet zásob vody ve sněhové pokrývce Šimon Bercha ČHMÚ Praha, bercha@chmi.cz J. Jirák, L. Ducháček, V. Vajskebr, J. Pobříslová Jablonec
VíceVliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.
Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:
VíceCO JE TO KLIMATOLOGIE
CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické
VíceKoncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách
Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách The concentration of airborne in episode without precipitation Gražyna Knozová Robert Skeřil Český hydrometeorologický ústav, Brno Zdroje
VíceCHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD
CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN 75 1400 HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD Ing. Bohuslava Kulasová seminář Novotného lávka, Praha 29. září 2015 HYDROLOGICKÉ
VícePovodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 79 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 22:00 VÝSTRAHA ČHMÚ
Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 79 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 8. 6. 2013, 22:00 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/53
VícePřípadová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,
VíceČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz
ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.
Více5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Okruhy přednášky Podnebí ČR Počasí v posledních letech Oteplování Dopady změny
VíceNázev lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41
Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných
VícePOVODEŇ V SRPNU 2002 V POVODÍ DYJE
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 POVODEŇ V SRPNU 2002 V POVODÍ DYJE Ivo Dostál, Eva Soukalová Summary: Flood in August 2002
VíceHydrologická bilance povodí
Hydrologická bilance povodí Hospodaření s vodou v krajině, respektive hospodaření krajiny s vodou z pohledu hydrologa Ing. Petr Šercl, Ph.D. Osnova: Základní složky hydrologické bilance Velký a malý hydrologický
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 7 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
VíceTepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav
Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Teplota pozdě odpoledne
VíceHydrometeorologická situace povodně v květnu 2010
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Centrální předpovědní pracoviště Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010 Datum: 18. května 2010 Synoptickou příčinou povodní byla tlaková níže, která postoupila
Více6.9. Povodeň v červenci 1997
6.9. Povodeň v červenci 1997 6.9.1Meteorologické příčiny povodně Začátek července byl ve znamení uzavřené tlakové výše se středem nad britskými ostrovy s postupným přesunem brázdy do oblasti západně od
VíceSOUČASNÉ TENDENCE VYBRANÝCH METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ VE STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPĚ
SOUČASNÉ TENDENCE VYBRANÝCH METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ VE STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPĚ Rudolf Brázdil a, Petr Dobrovolný a, János Mika b, Tadeusz Niedzwiedz c, Nicolas R. Dalezios d a katedra geografie, Masarykova
Víceství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz
12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru
VíceZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
ZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Zdeněk Žalud Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i (CzechGlobe) Konference GIS ESRI v ČR Praha, ZMĚNA
VícePovodňová služba Ministerstva životního prostředí. Informace číslo 84 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni , 18:00 VÝSTRAHA ČHMÚ
Povodňová služba Ministerstva životního prostředí Informace číslo 84 o hydrometeorologické situaci, stav ke dni 9. 6. 2013, 18:00 VÝSTRAHA ČHMÚ VÝSTRAHA PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY ČHMÚ Číslo: PVI_2013/54
VíceExtrémní teploty venkovního vzduchu v Praze a dalších vybraných městech ČR
Extrémní teploty venkovního vzduchu v Praze a dalších vybraných městech ČR Extreme temperatures of outdoor air in Prague and further selected towns Ing. Daniela PTÁKOVÁ Ve dvou tabulkách jsou uvedeny extrémní
Více