Kraje sjednotí své propagační kampaně

Transkript

1 Na prvním místě je ale stále internet, tvrdí o komunikaci krajů s občany předseda Komise Rady AKČR pro vztahy s veřejností Ivan Hudeček KOMENTÁŘ, STRANA 2 Kraj by měl mít na komunikaci aspoň deset milionů ročně, říká ředitel reklamní agentury Young & Rubicam Petr Havlíček ROZHOVOR, STRANA 7 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR číslo 08 / srpen 2009 ročník 8 cena 15 Kč Oslavy dobrého vína Vláda schválila náhrady povodňových škod KOMENTÁŘ Prezentace strana 13 Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje KOMENTÁŘ INZERCE Rána a večery už bývají chladnější, což je neklamnou známkou toho, že se s námi léto už brzy rozloučí. Letos příliš horké nebylo, o to žhavější ale bude podzim. Politické strany a hnutí, vědouc, že v době dovolených nemá větší aktivita smysl, se tu a tam poškorpily nějakým mediálním štulcem, s nástupem dětí do školy se do nás pustí s o to větším zápalem. Na kampaň budou mít jen měsíc, tak nás čeká asi pěkná předvolební masáž. Vzhledem k prognózám volebních výsledků se zase budou mydlit dvě největší partaje, magickým číslem bude opět 101. Nejstarší potomek nastupuje do první třídy, září tedy očekávám s jakýmsi rozechvěním, a tak doufám, že vyjdou předpoklady reklamních odborníků, že tentokrát je negativní kampaň cestou do pekel. Důležité pro mne je, jak dcera vstoupí do života školáka a pokud některé z Bratrstev kočičí pracky začne do kampaně cpát politickou špínu a hnus, rád mu zamávám na cestě do propadliště dějin. Nám všem přeji hezký konec prázdnin. Miloš Spáčil, editor Na svém srpnovém zasedání schválila česká vláda vyčlenění 3,6 miliardy korun na obnovu obecního a krajského majetku poškozeného povodněmi. Další téměř půlmiliarda schválená vládou půjde na podporu bydlení a v neposlední řadě ministři odsouhlasili i prostředky na obnovení funkčnosti domácností. Vláda zároveň schválila změny v rozpočtu státního fondu rozvoje bydlení, především v oblasti poskytování forem pomoci lidem postiženým povodněmi. ilustrační foto: archiv vlády Kraje sjednotí své propagační kampaně V současnosti je jedním z krajských zaklínadel cestovní ruch. Není se čemu divit. Turisté mohou představovat významný finanční zdroj a kraje se proto snaží zahraniční návštěvníky nalákat na své tradiční kulturní nebo historické krásy. Nezapomínají však na své občany? Protože ti tvoří také významnou turistickou sílu. A nejen to. Celková komunikace a vztahy s veřejností jsou důležitým prvkem v budování pozitivního a moderního image krajů. A jak to kraje zvládají? Některé lépe a některé hůře. Propagace kraje navenek a komunikace kraje s vlastními občany se přitom velmi často zaměňují či spojují. Podle odborníka na reklamu Petra Havlíčka z agentury Young & Rubicam je přitom nutné tyto dvě cesty odlišovat. Nelze zaměňovat lákání turistů s komunikací s veřejností. Obě problematiky potřebují odlišný přístup. Zásadní rozdíl mezi nimi je například v komunikační platformě, kterou lze využít pro konkrétní sdělení. Důležité je také zadání. Kraj, který si chce najmout reklamní agenturu na nějakou komunikační kampaň, musí přijít s jasným zadáním čeho chce docílit a jakým směrem se chce vydat. Teprve potom se může přemýšlet dál, říká Havlíček. Jaké komunikační kanály jsou přitom dnes univerzálně nejvhodnější? HLAVNÍM KANÁLEM JE INTERNET Médiem tisíciletí je bezpochyby internet. Všechny kraje mají samozřejmě svoje weby, kde zveřejňují aktuality, poskytují důležité odkazy a kontakty a informují občany. Za devět let fungování krajů se webové prezentace posunuly citelně vpřed. Přesto však weby některých samospráv vypadají nepřehledně nebo téměř amatérsky. Důležitým aspektem webů je přitom především grafická kvalita, Vznikl nový plán územního rozvoje Politika územního rozvoje Tak se jmenuje nový nástroj územního plánování, který na celostátní úrovni koordinuje územně plánovací činnost krajů a obcí, a který v druhé půli července schválila vláda. A je to dokument nenápadný, ale o to důležitější, protože může naznačovat, kam poputují stovky miliard z našich kapes v příštích několika letech. A čím je dokument tak významný? Tak především je to zveřejnění strategie výstavby důležitých staveb, které pomůže skutečné realizaci. Neměly by totiž již vznikat problémy s pozdním řešením vlastnických práv k pozemkům, jako tomu bylo například u kauzy Ruzyně. Tam stát přišel o čtyři miliardy korun, když nejprve rozprodal pozemky kolem letiště, aby je o několik let později musel kvůli plánované výstavbě nové rozjezdové plochy odkoupit zpět za nevýhodnou cenu. Právě takovým problémům se snaží vláda vyhnout dokumentem, který zveřejňuje a zablokuje místa, kde se bude v budoucnu s velkou pravděpodobností stavět. DÁLNICE, ŽELEZNICE, ELEKTRÁRNY přehlednost, stručnost a přitom bohatost informací. Takové weby mají podle odborníků například Královéhradecký, Moravskoslezský nebo Středočeský kraj. Průměrné weby pak mají mnohé další kraje. Například internetové stránky Karlovarského nebo Pardubického kraje jsou graficky v pořádku, nicméně přehlednost není ideální. Zřejmě nejhůře by pak dopadly jižní kraje. Poměrně špatné webové stránky mají kraje Jihočeský a Jihomoravský. Ty by měly své prezentace co možná nejdříve změnit, řekl Krajským novinám Tomáš Zdechovský z PR agentury Commservis. (pokračování na straně 2) Dokument vymezuje podmínky pro vznik celé řady důležitých staveb. Z těch silničních jde například o výstavbu dálnice D11 z Hradce Králové ve směru na Jaroměř nebo dálnice D3 mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Dále v něm lze najít plán na výstavbu několika elektráren včetně rozšíření výroby elektřiny v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Dokument také zahrnuje právě záměr výstavby paralelní vzletové a přistávací dráhy na letišti Praha-Ruzyně. (pokračování na straně 19) Když jsem před lety stál u zrodu nového krajského uspořádání, již tehdy jsem hovořil o naléhavé potřebě společné mediální a marketingové prezentace vznikajících krajů. Důvod byl prostý - prezentovat podobu a potřebu nového územně správního členění obsahově zajímavě, moderně, ale současně efektivně. Bohužel v minulých osmi letech si kraje pod vedením hejtmanů ODS zjevně nedělaly s podobnými aktivitami žádné starosti. Spíše šlo o nahodilé projekty, neúměrně zatěžující krajské rozpočty, často bez dlouhodobějšího významu a reálného dopadu na širokou veřejnost. Současná Asociace krajů České republiky se to rozhodla radikálně změnit a hodlá v následujících třech a půl letech vyčlenit až sto osmdesát milionů korun na společnou mediální a marketingovou podporu krajů, aby tak aktivně naplnila hlavní smysl své existence. Tedy společně vytvářet pocit sounáležitosti a dobrého sousedství, koordinovat, nikoliv řídit, vzájemné aktivity při prezentaci jednotlivých krajů i jejich dílčích regionů. Smyslem mediální a marketingové podpory územních celků v žádném případě není zviditelnit konkrétní politickou stranu, jak nám podsouvají někteří dřívější hejtmani a jejich sympatizanti, ale naopak prezentace takových aktivit krajů, jako je cestovní ruch a venkovský turismus, prezentace památek všeho druhu, osobností regionů, kulturně společenských a sportovních podniků, ale rovněž možnost informovat například o aktuálních krizových opatřeních pro občany. Zamýšlený tendr umožní společný nákup relativně širokého mediálního prostoru, v blízké budoucnosti včetně regionálního digitálního TV vysílání, což v praxi znamená úsporu veřejných financí, ale také zajímavou mediální stylizaci mezilidské komunikace a regionálního sousedství. K tomuto projektu se Pardubický kraj aktivně hlásí. INZERCE Věcně o Evropě

2 2 KN srpen 2009 Kraje sjednotí své propagační kampaně (pokračování ze strany 1) Přes rozdílnou kvalitu v přehledu a grafice jsou dnes webové prezentace krajů poměrně sladěny a na všech lze najít téměř stejný obsah. Přehled aktualit, dokumentů, seznam zaměstnanců úřadu a členů samosprávy. Velmi důležité je především poskytnout občanům servis v podobě přehledných odkazů na všechny potřebné portály. Mezi nimi by neměl chybět například portál, který má snížit byrokratickou zátěž občanů, Czechpoint. PODOBNÉ STRATEGIE NA PODOBNÉ PROBLÉMY Dosud měly všechny kraje podobné marketingové a propagační strategie. Výjimkou byla oblast cestovního ruchu, kde v některých oblastech vznikly organizace na podporu cestovního ruchu, které se o problematiku staraly a zaštiťovaly i několik sousedících krajů. Některé kraje se pak o cestovní ruch staraly samy a vytvořily si vlastní strategie jak dosahovat konkrétních výsledků. Například Královéhradecký kraj již několik let postupuje podle dokumentu s názvem Cílená prezentace a propagace Královéhradeckého kraje jako celku. Ten je však spíše než na propagaci kraje jako takového zaměřen na sjednocení a ucelení prezentace a propagace jednotlivých turisticky významných území kraje. Dokumenty, které by se zaměřily na komunikaci krajů, zatím chybí. Jednotlivé samosprávy mají sice různé problémy a měly by uplatňovat různé strategie, nicméně v praxi jde o stále stejné postupy propagační letáky a brožury, informace na internetu a objíždění veletrhů cestovního ruchu, které jsou však opět cíleny spíše na lákání turistů. Že je ovšem výměna informací stejně důležitá jako vábení cizinců, přiznává i hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová. Lidé mají právo vědět, co kraj dělá, za jaké peníze a hlavně v čem to lidem pomáhá ke kvalitnějšímu životu. A kraj musí znát požadavky lidí, vědět o všem, co je trápí a snažit se jim pomáhat. Vím, je to možná až idealistické, ale pokud tomu vždycky tak nebylo a není, my to chceme v nejbližších letech dokázat. Snažíme se trpělivě například v této době ekonomické recese vysvětlovat lidem, že i kraj musí šetřit, že nebude během nejbližších let tolik peněz na některé nákladné akce. Stejně jako Ústecký kraj i ostatní kraje přitom kromě zmíněného internetu, který je vhodný především pro komunikaci s mladší generací, využívají například své noviny, ve kterých zveřejňují důležité události a informace. Kraje lze prezentovat i v neformální atmosféře na tématických akcích. Jednou z nich byly například i Krajské dny Libereckého kraje. Občanům se na nich představila mimo jiné i Rada kraje. foto: archiv Libereckého kraje Je ale vůbec možné přijít dnes s něčím novým? Krajům se to daří jen velmi obtížně a mnohdy tak komunikace uvízne na mrtvém bodě. V tu chvíli je naprosto nejlepší začít od píky, říká Petr Havlíček. Najmout si odborníky, nechat si vypracovat analýzu a teprve potom ji přizpůsobit finančním možnostem. SPOLEČNÁ PROPAGACE? Sjednocení propagačních kampaní. S takovou strategií přišlo třináct sociálnědemokratických krajů. A je to naprostá novinka. Propagaci a komunikaci s veřejností si totiž až dosud zajišťoval každý kraj sám. Je to svého druhu také způsob, jak pomáháme našim krajům v době hospodářské krize, protože přece podpora cestovního ruchu znamená, že mohou přijet turisté, řekl předseda Rady Asociace krajů a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Asociace krajů nyní vybírá společnost, která bude mít reklamu na starosti. Na společnou propagaci má jít během příštích tří let 180 milionů korun. Do tendru se nakonec přihlásily pouze dvě firmy. Tou první je agentura Comunica. Tou druhou pak společnost Médea, kterou vlastní reklamní magnát Jaromír Soukup. O smysluplnosti celé této strategie ovšem pochybují někteří politici a odborníci. Chápu, že je hezké přijít na nějakou společnou myšlenku, která ukáže něco dobrého, co sdílí všechny kraje, ale to už jde spíš o propagaci České republiky a ne krajů. Skutečně nevím, jak chce někdo řídit z Prahy propagaci a komunikaci třinácti rozdílných regionů klientů. Trochu se bojím, aby to nebyl jeden z těch tendrů, kde se na někoho ukáže a tomu spadne do klína výhodný obchod, odmítl celou myšlenku Petr Havlíček. A ze stejného důvodu se bouří i primátor Prahy Pavel Bém. Ten označil projekt za naprosto absurdní. To rozpoutalo slovní přestřelku. Záměr byl projednáván několik měsíců za aktivní účasti zástupců všech krajů ČR, včetně Hlavního města Prahy a byl písemně odsouhlasen i panem primátorem Pavlem Bémem, který se společně s místopředsedou ODS Petrem Bendlem mediálně stylizoval do role odpůrce celého projektu, prohlásil Michal Hašek na stránkách Rady Asociace krajů. Pavel Bém následně prohlásil, že se žádného hlasování nezúčastnil a zopakoval, že s projektem nesouhlasí. Jde o zbytečné mrhání peněz daňových poplatníků, které by nepochybně nalezly efektivnější uplatnění formou konkrétních krajských projektů kupř. v sociální oblasti, resp. v oblasti podpory zaměstnanosti. Veškeré pochybnosti a spekulace o významu a transparentnosti tendru nakonec rázně odmítl předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek. Smyslem mediální a marketingové podpory krajů není podpora konkrétní politické strany, ale naopak propagace takových aktivit krajů jako je cestovní ruch, prezentace památek, informace o aktuálních krizových opatřeních pro občany a podnikatele apod. Ale to zjevně není argument, který by brali do úvahy jak pánové z ODS, tak veřejnoprávní televize, zkritizoval reportáž, kterou odvysílala ČT. BUDOUCNOST PATŘÍ MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI S rostoucí světovou globalizací rostou i možnosti krajů. Ač se to na první pohled nemusí zdát, spolupráce s partnerskými regiony tradičně přináší nejen mnoho zkušeností, ale také konkrétní výsledky. Spolupracuje se především v oblasti kultury, školství, cestovního ruchu či regionálního rozvoje. Důležité jsou například i různé semináře, kde si jednotlivé regiony vyměňují informace a zkušenosti například i v oblasti komunikace. V oblasti cestovního ruchu a komunikace slouží partnerství především k zvýraznění kraje doma i v zahraničí. Kraje si totiž touto spoluprací vytváří image moderních a Evropě otevřených regionů, kam je dobré přijet, protože je tu k vidění mnoho atraktivit. A děje se to především prostřednictvím různých kulturních akcí, konferencí, výstav atd. Za všechny jmenujme alespoň Open Days v Bruselu, kde se mohou prezentovat všechny kraje, nebo například místní Dolnourakouskou zemskou výstavu, kterou spoluorganizuje kraj Vysočina s regionem Dolní Rakousko. Se zahraničím spolupracují všechny regiony. Středočeský kraj například poslední smlouvy uzavřel v roce 2005, kdy začal spolupracovat s čínskou provincií Sichuan, významnou Moskevskou oblastí a Mazowieckým vojvodstvím v Polsku. Také s čínskou provincií Anhui uzavřel spolupráci teprve nedávno Ústecký kraj. A nebudeme spolupracovat pouze v oblasti cestovního ruchu, ale třeba také při výměně zboží a rozvoji podnikatelských a investorských aktivit, dodala hejtmanka Jana Vaňhová. Filip Appl KOMENTÁŘE Jakkoli lze následující slova vnímat jako otřepané klišé, nejlepším způsobem prezentace krajských samospráv na veřejnosti je jejich samotná činnost ve prospěch obyvatel, a to všech věkových skupin. Otevřenost krajských samospráv a jejich korektní vztahy se zástupci sdělovacích prostředků jsou potom předpokladem k tomu, aby se důležité a přesně interpretované informace dostaly rychle k občanům. Více než slovo sebepropagace sluší se na tomto místě připomenout mnohem kouzelnější slůvko sebereflexe. Přiznávám, že od krajských samospráv vyžaduje ještě více odvahy, ale pokud tento princip přijmou za svůj, přináší mnohem větší efekt. K vyjádření vlastních, často kritických názorů slouží občanům moderní nástroje komunikace. Je to především internet. Místo povrchního tweetování (štěbetání) či zakládání adres na Facebooku zvolil náš kraj poněkud více tradiční formu, a to nepřetržitou možnost chatování ve zvláštní rubrice Ptejte se hejtmana. S velmi kladným ohlasem se u veřejnosti setkaly rovněž pravidelné cesty hejtmana po kraji, jejichž obvyklými výstupy jsou reakce na konkrétní problémy a následně i úkoly pro jednotlivé gesční radní a odbory krajského úřadu. Ať chceme či nechceme, není nad osobní setkání, při kterém nechybí pohled z očí do očí, Angličan by řekl face to face. Zajímavou formou prezentace činnosti samosprávy i myšlenek jejích volených zástupců jsou také videorozhovory umístěné na webových stránkách kraje, pravidelné tiskové zprávy i tisk vlastních periodik, jejichž prezentace na webu je už také samozřejmostí. V našem kraji vychází v tomto roce čtvrtletník Pardubický kraj doručovaný do každé domácnosti zdarma, měsíčník Teď a tady v Pardubickém kraji, který je sobotní přílohou regionálních mutací Deníku, a Zpravodaj, s jehož obsahem a grafickou podobou se lze seznámit na portálu Pardubického kraje. Každý kraj volí vlastní cestu své prezentace, nicméně způsoby, jakými se tak děje, jsou obdobné. Důraz přitom kladou na srozumitelnost a přesnost sdělení, což je v dnešním světě přesyceném informacemi různého druhu velmi důležité. Stále více se preferuje přenos obrazového zpravodajství, ať již prostřednictvím plošného vysílání stanic s příslušnou licencí či internetové televize, a samozřejmě i spolupráce s rozhlasovými stanicemi. Na prvním místě je ale stále internet. O to více je třeba dbát na kvalitu webových stránek krajů a jejich multifunkční propojování s dalšími médii. V tom vidím velký úkol. Uvědomuje si to také Rada Asociace krajů České republiky, jejíž nové vedení připravuje v této oblasti jistě vítané změny. Ptáte-li se na přístup krajské vlády pod vedením sociální demokracie k veřejnosti, pak musím za Pardubický kraj konstatovat, že má opravdu velkou snahu o otevřenost. Ta je při pohledu na uskutečňované kroky, myslím, patrná. Ivan Hudeček, vedoucí oddělení komunikace kanceláře hejtmana Pardubického kraje a předseda Komise Rady AKČR pro vztahy s veřejností Po devíti letech existence krajů v České republice většina z nich pochopila, že by měly umět kvalitně komunikovat s médii. V mnohých krajích se začali mediální prezentaci věnovat profesionálové, a kraje jsou konečně vidět i celorepublikově. Mezi kraji jsou však obrovské rozdíly. Jsou kraje, kde bych se nebál dát tiskovým mluvčím označení němí sluhové. Tiskové zprávy odcházející z jejich úřadů jsou nezajímavé, stylisticky špatně napsané a mnohdy připomínají spíše úřední spis nebo odbornou stať než tiskovou zprávu. Přitom kraje by se měly soustavně věnovat public relations především z důvodu, že v současné době mají v kompetenci pro občana důležité oblasti zdravotnictví, školství nebo krizové řízení v době mimořádných situací. A to jsou oblasti, které média, respektive občany, skutečně zajímají. Je třeba si uvědomit, že mediální výstupy nejsou vizitkou pouze tiskových mluvčí, ale ředitelů krajských úřadů a krajského vedení, které by mělo umět svůj tiskový odbor dobře řídit. Někde mají povedená loga a internetové prezentace. Jedním z krajů, který má velmi dobře zvládnutou otázku výrazné korporátní image a propagace, je Středočeský kraj s naprosto jednoduchým a snadně zapamatovatelným logem a výraznými barvami červenou a modrou. Dobře zvolené odlišující barvy pro kraj mají i v Pardubickém kraji (žluto-modrou) nebo kraj Vysočina (zeleno-modrou). Královéhradecký kraj nebo Moravskoslezský kraj mají přehledné internetové prezentace, což nelze v žádném případě říci o kraji Jihomoravském a Jihočeském. Ty by měly své prezentace co možná nejdříve změnit. Jedna vše propagující agentura. Kraje by se měly více zamyslet nad efektivitou vynakládaných prostředků na svou prezentaci. Myslím, že především vyhazování peněz za nic neříkající billboardy s přihlouplými slogany a universální krajinou, je nejlepší ukázka naprostého amatérismu, který v mnohých krajích v oblasti propagace panuje. Každý kraj by měl umět nabídnout zajímavosti a své speciality, nikoliv notoricky známá místa, kde už většina lidí několikrát byla. Proto nápad s jednou agenturou na propagaci všech krajů vypadá na první pohled velmi dobře, protože to může ušetřit finanční prostředky, které kraje na propagaci ročně vydávají. Na druhé straně se obávám, že v této velké zakázce zaniknou specifika krajů. Chápu jako rozumnou věc spojit propagaci krajů směrem ven z České republiky, ale v rámci Česka mi to přijde zbytečné. Tomáš Zdechovský, jednatel agentury Commservis.com

3 PARDUBICKÝ KRAJ KN srpen Kraj chystá nové DVD a chce se dostat i do televize V loňském roce se v kraji vyměnila samospráva a tisková mluvčí. Strategie komunikace a sebepropagace kraje však zůstala navenek téměř stejná. Právě v této oblasti kraj totiž navazuje na práci minulého vedení a snaží se především mluvit s občany, jezdit na veletrhy cestovního ruchu a spolupracovat s vybranými zahraničními regiony. Propagační a komunikační strategie Pardubického kraje se příliš neliší od ostatních krajů. Základem komunikace jsou v současnosti webové stránky. Internetová prezentace Pardubického kraje je na dobré úrovni. Kraj si vytvořil jasné a vkusné logo a používá jednotné barvy: modrou a žlutou. Kromě internetu však existují i další využitelné komunikační kanály. Kraj využívá k propagaci dostupná tištěná média, regionální periodika, rozhlas, televizi a internet. Vydává tiskoviny jako čtvrtletník a měsíčník Pardubického kraje, kalendář a snaží se o prezentaci formou nápaditých propagačních předmětů, řekla Krajským novinám tisková mluvčí kraje Magdalena Navrátilová. Nejdůležitějším kanálem je zřejmě tištěný měsíčník Teď a tady v Pardubickém kraji, který dostávají občané do poštovních schránek. Měsíčník si klade za cíl informovat obyvatele o plánech a koncepcích kraje či poskytovat přehled o nejvýznamnějších událostech a aktivitách. Novinkou jsou komentáře a zamyšlení hejtmana Pardubického kraje zveřejňované v regionálním tisku a videorozhovory s radními Pardubického kraje, které si lidé přehrají také na webu Pardubického kraje, dodala tisková mluvčí. Samozřejmostí v komunikaci s médii jsou pravidelné tiskové konference a rozesílání tiskových informací. PŘILÁKÁ TURISTY PROPAGAČNÍ DVD? Velký problém má kraj v oblasti cestovního ruchu. Zahraniční turisté do kraje totiž jezdí skoro nejméně z celé České republiky. Podle oficiálních čísel Českého statistického úřadu na tom je hůře už jen kraj Vysočina. Do Pardubického kraje přijelo v roce 2008 pouze něco přes 55 tisíc zahraničních návštěvníků. Kraj se tak na cestovním ruchu v ČR nepodílí ani jedním procentem. Pomoci by mohl například nový film na DVD, který má prezentovat kraj v tom nejlepším možném světle. Nové DVD by mělo oslovit zahraniční i tuzemské turisty a vybídnout je k návštěvě Pardubického kraje (přesná lokalizace v rámci světa, evropského kontinentu a České republiky), přiblížila nový projekt tisková mluvčí. Ale film má sloužit i ke komunikaci s lidmi v kraji. Kraj se snaží přilákat návštěvníky i v zahraničí. Výstavu fotografií o architektuře kraje zahájila v berlínském Českém centru v lednu radní Jana Pernicová. foto: archiv kraje Podle tiskové mluvčí přiblíží zajímavou formou činnost krajské samosprávy a význam krajského úřadu pro občany. ZMĚNY K LEPŠÍMU Pokud se něco změnilo v přístupu ke komunikaci, je to určitě otevřenost. Na tom se shodují zřejmě všichni představitelé kraje. Založili jsme například chat na webu Pardubického kraje. Přináší to určitá úskalí, protože anonymní prostředí mnohdy svádí chatující k vulgarizmům. Na druhou stranu se mohou zeptat hejtmana Radko Martínka na vše, co je zajímá nebo je trápí, chválí projekt Magdalena Navrátilová. Podle ní se navíc v současnosti jedná o prosazení představitelů kraje do publicistických pořadů celoplošných televizních a rozhlasových stanic. Zajímavým nástrojem v komunikaci a v přilákání návštěvníků do kraje může být i spolupráce se zahraničními regiony. Spolupráce s nimi však není samozřejmě zacílená pouze na propagaci kraje, ale snaží se o maximální využití potenciálu takového partnerství. Tedy například i k výměně zkušeností v celé řadě oblastí, komunikaci nevyjímaje. Pardubický kraj se tak prezentuje jako moderní kraj, který chce patřit do Evropy a chce s Evropou spolupracovat. Kraj uzavřel dohody s celou řadou regionů. Jedná se mimo jiné o Dolnoslezské vojvodství v Polsku, Region Centre Francie, Prešovský samosprávný kraj na Slovensku a další. I tato spolupráce však stojí peníze. Rozvoj spolupráce jednotlivých subjektů kraje s partnerskými regiony pro rok 2008 byl podpořen grantovým programem kanceláře hejtmana částkou 800 tisíc korun. Letos je částka o 200 tisíc korun nižší. Filip Appl Vicehejtman kraje Roman Línek se angažoval v otázce značení na dálnici D11, která vede z Prahy do východních Čech. Kraji vadilo, že Pardubice nejsou na velkoplošných dopravních značkách dálnice značeny jako dálkový cíl. Línek kvůli tomu jednal s generálním ředitelem ŘSD Alfrédem Brunclíkem, výsledkem jednání je, že krajské město bude na tzv. zelené dálniční cestě vyznačeno už na začátku dálnice v Praze. Od poloviny srpna má Letohrad nové autobusové nádraží. To bylo postaveno v rámci investice do celého přednádražního prostoru, která získala dotaci necelých třiadvacet milionů korun z regionálního operačního programu. Město Letohrad se na celkové investici podílelo přibližně třemi miliony korun. Už srpna se v Králíkách uskuteční 12. ročník vojensko-historické akce Den Sil podpory Armády ČR Cihelna Tématem letošního ročníku je Západní val 1944 Průlom. Hlavním ukázkovým dnem je sobota, kdy se představí mimo jiné tanky T-38 a Centurion, armáda slíbila průlet stíhaček Gripen, objevit by se měl například i těžký tank Sherman. Akce významně přispívá k povědomí o pohraničním obranném systému, který podporuje turistický ruch. Doprava v Pardubičkách se na osm měsíců zastaví S ohledem na stavebně technický stav mostu přes jižní nákladovou kolej u Foxconnu bude stávající mostní objekt zdemolován a na jeho místě postaven most nový. Rekonstrukce mostu je nultou etapou Jihovýchodního obchvatu města Pardubic a výstavby železniční Medlešické spojky. Odhadovaná cena projektanta stavebních nákladů je 48 mil. Kč. Ve výběrovém řízení zvítězila společnost Skanska DS, a.s., Brno. Stavba je financována z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který pro státní zájem Pardubickému kraji finanční prostředky poskytl. Stávající třípólový most slouží k převedení silnice II/322 přes jižní nákladovou kolej. Výstavbou nového třípólového mostu o délce přemostění 38 metrů, s rozměry polí 11,1-15,8 m střední pole - 11,1 m vznikne objekt, který bude schopen bezpečně převést dopravu pěších, cyklistů a motorových vozidel. Přípravné práce budou zahájeny 1. září 2009 při zachování stávajícího provozu. Hlavní stavební práce začnou 1.října 2009 a ukončeny budou 30. května Po celou dobu stavby bude přerušena veškerá automobilová doprava, tj. místní i dálková. Doprava pěších a cyklistů bude převedena na provizorní lávku zbudovanou v souběhu se stávajícím mostem. Převedení autobusové dopravy je vyřešeno v součinnosti s Dopravním podnikem města Pardubice a.s. Ve směru do Černé za Bory budou autobusové linky č. 12, 28 a výpomocné spoje vedeny ulicí Dašickou přes přejezd na Slovanech a ulicí K Silu na ulici Průmyslovou. Ve směru z Černé za Bory budou autobusové linky č. 12, 28 a výpomocné spoje vedeny přes nadjezd na silnici II/322 a ulicí Dašickou. V prostoru ulice Průmyslová od točny trolejbusů u záchranky po uzávěru před budovaným mostním objektem bude dopravu zajišťovat speciální samostatná linka přepravující cestující, kteří přejdou po provizorním přemostění ve směru k a od nemocnice. Linka bude bezplatná. Ještě před zahájením stavebních prací budou provedeny dílčí opravy objízdných tras tak, aby mohly převzít dopravní zátěž z uzavřené silnice. To se stane již v měsíci srpnu, nejpozději začátkem září. Vlastní stavba spočívá v kompletní demolici nosné konstrukce, pilířů a úpravě opěr mostu. Součástí jsou přeložky a ochrana stávajících inženýrských sítí a zbudování provizorní lávky pro chodce a cyklisty. Tyto práce budou provedeny do konce roku Na počátku roku 2010 po provedení základů budou vystavěny pilíře nového mostu, zabetonovány úložné prahy opěr. V měsíci březnu a dubnu budou probíhat práce na nové mostovce, tak aby do 30. května 2010 byl most dokončen a v pondělí 31. května 2010 doprava v plném rozsahu obnovena. III. ročník soutěže MLS Pardubického kraje Motto: Podporujeme potravinářské výrobky a výrobce z Pardubického kraje Oznamujeme tímto všem výrobcům, ale i občanům Pardubického kraje, že AGROVENKOV,o.p.s.vyhlašuje na 5. září 2009 již III. ročník potravinářské soutěže pod názvem MLS Pardubického kraje, který se uskuteční u příležitosti 11. mezinárodní výstavy Koně v akci v areálu Pardubického závodiště s bohatým programem. Soutěž je vyhlášena v těchto kategoriích: Mlýnské a pekárenské a cukrářské výrobky Mléko a mléčné výrobky Maso a masné výrobky Výrobky z medu Alkoholické nápoje Pořadatelé tímto zvou na tuto akci i občany, kteří mohou výrobky nejen shlédnout, ochutnat, ale i se zapojit do veřejného hlasování o věcné ceny. Vítězné výrobky obdrží certifikát, kterým Vás, spotřebitele, upozorní na kvalitní výrobek. Propagaci regionálních potravinářských výrobků podporuje Ministerstvo zemědělství ČR a Pardubický kraj. Hlavním sponzorem je ČSOB pojišťovna. Ing. Josef Bartoš insolvenční správce dlužníků manž. Marcely a Jiřího Kupsových nabízí k úplatnému zpeněžení následujících věcí: INZERCE A/ bytovou jednotku č. 552/1 o vel. 3+1, 2.NP ul. M. Mikuláše 552, LV č v obci Jevíčko a k.ú. Jevíčko předměstí, okres Svitavy (nejnižší podání ,- Kč) B/ rekreační chaty s pozemkem st.p.č. 951 vým. 40 m² a p.č vým m² - zahrada, LV č. 430 v obci Jevíčko a k.ú. Jevíčko předměstí, okres Svitavy (nejnižší podání ,- Kč) C/ id. 1/6 pozemků p.č. 428/1 vým. 963 m² - zahrada, p.č. 428/2 vým m² - orná půda a ZE p.č. 430(PK) vým m², LV č. 250 v obci a k.ú. Lobodice, okres Přerov (nejnižší podání ,- Kč) D/ movité věci, tj. komoda na prádlo, dvoudílná lednice, skříňka na boty, čtyřdílná skříň šatní, elektrický sporák (nejnižší podání 2.000,- Kč) Písemné nabídky v zalepené obálce zájemce doručí nejpozději do t.r. na adresu: Ing. Josef Bartoš, IS dlužníků Kupsových, Janov 311, Janov u Litomyšle, Podmínky prodeje a bližší popis věcí obratem sdělím na základě žádosti, mobil: , bartos@lit.cz Vyhlašovatel si vyhrazuje právo neuzavřít kupní smlouvu se žádnou z učiněných nabídek. Výslovně upozorňuje na skutečnost, že se jedná o zpeněžení, při kterém je povinné respektování ust. zák. č. 182/2006 Sb., v pl. znění.

4 4 KN srpen 2009 PRAHA První prázdninový měsíc se projevila okurková sezóna naplno v podobě podrobného zpravodajství o pobytu olašských Romů, kteří v Praze čekali na vývoj zdravotního stavu svého prince. Sdělovací prostředky věnovaly celé situaci tak rozsáhlý prostor, že jsme se pomalu mohli dočíst i co měla která rodina k večeři Primátor Pavel Bém se setkal s významnými ženami českého původu. Přijal laureátky ocenění Významná česká žena ve světě S Bémem se setkala básnířka a podporovatelka česko-australských vztahů Hana Gerzanicová, česko-německá historička Eva Hahnová, vědkyně zabývající se v USA krystalografií organických látek Jarmila Jančaříková, charitativní pracovnice Mathilde Nostitz a někdejší tenistka Hana Sládková Koželuhová. Praha dala sama sobě pokutu. Stalo se tak v souvislosti s rekonstrukcí Karlova mostu. Původní výtky ministerstva kultury odmítlo hlavní město jako neodůvodněné, nicméně za to, že Praha neoznámila Akademii věd zahájení architektonických průzkumů, udělilo město samo sobě pokutu 54 tisíce korun. Od října do prosince se uskuteční mimořádná imageová reklamní kampaň hlavního města Prahy zaměřená na příjezdovou turistiku. Finanční náklady na kampaň dosáhnou zhruba padesáti milionů korun. Reklama by se měla objevit na televizi CNN, v magazínech leteckých společností a její součástí je i bannerová propagace na globálních internetových serverech. Praha reprezentuje celou ČR Hlavní město Praha provádí svou propagaci celou řadou způsobů. Oproti jiným formám propagace, jako jsou tisk nebo další média, zde existuje mnohem širší prostor, na který se Praha zaměřuje. Poukazuje přitom na specifickou složitost tohoto úkolu. Potíže s vysvětlením a obsáhnutím celého souboru prvků, skrze něž komunikuje hlavní město Praha se svým okolím, vychází z českého právního řádu. Postavení hlavního města Prahy je tedy z legislativních a čistě praktických důvodů v mnoha ohledech oproti ostatním krajům odlišné. Zaprvé Praha v sobě dle zákona o hlavním městě spojuje instituci města i kraje se všemi výhodami i nevýhodami, zároveň nikdy nepropaguje pouze sebe, ale ve velkém počtu případů celou zemi včetně ostatních krajů, uvedl Marek Hanč, poradce primátora pro domácí a zahraniční politiku. Praha je vstupní branou většiny turistů, kteří se vydali do Čech. Praha je ta, která utváří první dojem většiny zahraničních návštěvníků a pomáhá jim v orientaci na našem území. O to víc to platí v reklamě mimo hranice této země. Z tohoto důvodu se jedná o velmi složitý proces komunikace. Existují dva základní způsoby, jak se dá rozdělit komunikace na úrovni hlavního města Prahy. Na komunikaci vnitřní a vnější. Vnitřní komunikace se výlučně zaměřuje na občany metropole. Druhý způsob už není zacílen pouze na jednu skupinu, ale primárně má oslovit zahraniční návštěvníky Prahy a prezentovat metropoli a Českou republiku v co nelepším světle. Praha komunikuje a upozorňuje své obyvatele prostřednictvím několika cest. První cestou je portál jenž podává informace o všech podstatných událostech týkajících se života ve městě. Druhá cesta probíhá skrze Listy hlavního města Prahy s nákladem kusů, které dostávají občané Prahy přímo do svých domácností, a jedná se o takzvanou metodu přímého marketingu. Ve spojitosti s vnitřní komunikací souvisí i práce odboru public relation, který ve struktuře Magistrátu hlavního města Prahy zajišťuje veškeré možné způsoby komunikace. Kupříkladu denně vydá v průměru čtyři tiskové zprávy, které jsou přejímány různými typy médií a občané hlavního města Prahy, tak dostávají informaci i prostřednictvím denního tisku či televizního vysílání. Úřad tak využívá opravdu několik různých způsobů, jak informovat občany o podstatných událostech a věcech spojených s životem ve městě. PROPAGACE PRAHY SAHÁ DALEKO ZA HRANICE Vnější komunikace probíhá jednak prostřednictvím událostí na území České republiky, ale také propagace v zahraničí. Vrcholnou akcí, jež pravděpodobně největší mírou přispěla ke zviditelnění Prahy a České republiky byl Evropský summit měst a regionů a s tím spojena streetparty Ochutnejte Evropu. Mimoto se v Praze koná velké množství tradičních akcí zaštítěných primátorem potažmo samotným hlavním městem. Pro příklad můžeme uvést: Primátorky, Pražské jaro, Struny podzimu, Dvořákova Praha, Speedway grand prix na Markétě, United islands of Prague, Jazz Fest, Oslav Prahy, Mezi ploty, Prague international marathón, uvádí Hanč. V Praze se uskutečnilo také značné množství mezinárodně významných sportovních událostí, namátkou jmenujme Světový pohár v softballu dívek, Mistrovství Evropy v triatlonu a Mistrovství světa v lacrossu. Na všech těchto událostech dochází k propagaci jednak hlavního města Prahy a také samozřejmě celé České republiky. Mimo území České republiky se Praha prezentuje například prostřednictvím Pražského domu v Bruselu, či Velkou reklamou pro Prahu byl Evropský summit měst a regionů. foto: archiv hl. m. Prahy jako organizátor Dnů Prahy v různých světových metropolích. Přičemž v žádném případě nelze v takovémto způsobu komunikace oddělit Prahu od zbytku České republiky. V konečném důsledku tedy Praha nešíří pouze své dobré jméno, ale zároveň hájí dobré jméno celé České republiky včetně ostatních krajů. Martin Ťopek STŘEDOČESKÝ KRAJ Vedení kraje vyzvalo všechny poutníky, kteří se chtějí 28. září vydat do Staré Boleslavi na bohoslužbu s papežem Benediktem XVI., aby raději využili autobusovou dopravu a auta nechali doma. Kraj se dohodl s dopravci na kyvadlové dopravě od některé z konečných stanic metra. Pokud by se do Boleslavi vydalo 30 až 40 tisíc poutníků vlastními vozy, doprava by pravděpodobně zkolabovala. Od začátku nového školního roku budou žáci a studenti v kraji jezdit do školy a zpět domů zadarmo. Opatření kraje se týká dětí a mládeže od 6 do 19 let, a to nositelů Středočeského žákovského a studentského průkazu. Dopravu budou mít zdarma po celém regionu. V polovině září by se mělo rozjet fungování call centra středočeských záchranářů. Centrum je určeno pro všechny volající na linku tísňového volání 155, jejich telefonát ale nespadá do urgentní péče záchranky. Předpokládaná praxe je taková, že pokud operátor linky tísňového volání vyhodnotí telefonát jako neurgentní a jeho obsahem budou otázky zdravotnického nebo psychosociálního charakteru, přepojí volající do call centra, kde se mu budou věnovat operátoři. Novinové přílohy nahradila inzerce Středočeský kraj má v rámci sebepropagace složitou situaci. Rozprostírá se totiž kolem nejnavštěvovanějšího českého turistického cíle Prahy. To je na jednu stranu nevýhoda, na stranu druhou turisté to sem mají z hlavního města nejblíž. V rámci informování - o sobě a svých krocích - cíleného na vlastní občany kraj využívá internetu a inzerce v celoplošných novinových titulech. K nejviditelnějším krajům v rámci země pak Středočeský kraj patří bezesporu i kvůli svému kontroverznímu hejtmanovi. Základní komunikace kraje s lidmi probíhá prostřednictvím internetových stránek. Tam může návštěvník například nalézt i ovou adresu přímo na hejtmana, Krajské noviny však mají vyzkoušeno, že odpovědi se nedočká. Pravý účel stránek s kontakty tak zůstává utajený. Více se návštěvník stránek může dozvědět v Informačním středisku Středočeského kraje. Středisko podává veřejnosti informace o Středočeském kraji, samosprávě a Krajském úřadu Středočeského kraje. Zejména zajišťuje poskytování poradenství v takzvaných životních situacích, poskytování poradenství ve věci návštěv úředníků a sjednávání schůzek s úředníky, poskytování příslušných formulářů včetně jejich vyplňování, poskytování informací turistického charakteru v případě zájmu návštěvníka o poznání kraje a v minulosti také zajištění distribuce prezentačních materiálů kraje a Středočeských listů. Svou činnost zahájilo středisko v lednu roku STŘEDOČESKÉ LISTY NAHRADILA VLASTNÍ INZERCE Středočeské listy vycházely od května 2004 jako měsíční příloha celostátních deníků. Hejtman Rath je nakonec nahradil inzercí v celoplošných novinových titulech, za což sklidil těžkou kritiku. Mluvčí kraje Berill Mascheková tak musela médiím vysvětlovat, proč hejtman utrácí čtvrt milionu nejen za propagaci kraje, ale také své osoby. Celostránková inzerce totiž obsahovala nejen informace o krajském dění, ale také kritiku bývalého vedení kraje a zprávy o osobních aktivitách Ratha. Jde o informační servis pro občany o aktuálním dění v kraji. Bývalé vedení vydávalo za několik milionů Středočeské listy, my zprostředkováváme informace formou placené inzerce, uvedla tehdy Mascheková. Největší kritika tehdy přicházela od ODS. To je strašně aktuální téma, že hejtman vyrazil se syny na kole. To je opravdu tak důležité, že je potřeba za to dát 230 tisíc korun, řekl v rozhovoru pro televizi Rathův předchůdce a šéf středočeských občanských demokratů Petr Bendl. PROPAGACE KRAJE NEBO HEJTMANA? Rath čelil kritice i za další kroky, ve kterých spojil komunikaci směrem z kraje s propagací vlastní osoby. Starosta obce Zvole Marcel Pudlich v květnu požádal krajský úřad o dotaci u příležitosti založení sboru dobrovolných hasičů. Z kraje se ozval telefonát, který předběžně přislíbil starostovi deset tisíc korun. Starosta kvitoval alespoň malou částku, ale vzápětí obdržel dopis, ve kterém mu úředníci přikazovali, co všechno za desetitisícovou poukázku očekávají. Na všechny pozvánky a plakáty zvoucí na hasičskou oslavu měla obec Zvole natisknout text, který oznamoval veřejnosti, jak dokáže být hejtman štědrý. Pořádáno s přispěním hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha, zněl požadavek kraje. Nad pódiem pak během celé slavnosti měla viset plachta s podobným textem. To však nebylo to, co hasičům přišlo nejabsurdnější. Dech jim vyrazil požadavek, aby hasiči nechali na své uniformy připravit zvláštní výšivky. S přispěním hejtmana Středočeského Ke zviditelnění krajů přispívají i významné akce, které se na jejich území konají. Do podvědomí lidí se už dostal například každoroční královský průvod. foto: karlstejnsko.info kraje, měli nosit hasiči na svých uniformách. Nikomu z úředníků, a pravděpodobně ani hejtmanovi, přitom nevadilo, že pořizovací cena výšivek hravě spolkne právě onu desetitisícovou dotaci. Kdybychom nechali vyrobit jen nášivky, zaplatili bychom to z těch deseti tisíc, které by nám kraj dal. Takže bychom z krajských peněz platili reklamu panu hejtmanovi, řekl v květnu o absurdní podmínce starosta Zvole. Martin Ťopek

5 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA KN srpen Modernizace části hlavního nádraží v Praze dokončena Kompletně dokončena je další významná stavba železniční infrastruktury České republiky, modernizace nástupišť I. IV. západní části hlavního pražského nádraží. Nástupiště slouží cestující veřejnosti už od podzimu loňského roku, letos ještě pokračovaly dokončovací práce na pomocných objektech a terénní úpravy okolí nástupišť. Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), státní organizace. červnu Byla tak zprovozněna nová nástupiště č. III a IV. Bezprostředně navazovala 2. etapa, která se týkala I. a II. nástupiště a dokončení středního a jižního nového podchodu. PRŮBĚH STAVBY Generální ředitel SŽDC Ing. Jan Komárek u příležitosti dokončení stavby uvedl: Modernizovaná západní část nástupišť železniční stanice Praha hlavní nádraží výraznou měrou zvyšuje komfort i bezpečnost cestujících. Všechna nástupiště mají nové zastřešení prodloužených částí, nový informační systém, kvalitní ozvučení a vedou na ně, kromě schodišť, také eskalátory a osobní výtahy. Pražské hlavní nádraží je nyní moderní stanicí evropských parametrů. CO PŘEDCHÁZELO MODERNIZACI Napojení nových tratí od východu, tj. z nových tunelů, a zrušení staré hrabovské spojky a vítkovské trati si vyžádalo kompletně přestavět severní zhlaví hlavního nádraží. K tomu se přidala nutnost od základu změnit technický stav nástupišť a podchodů do podoby odpovídající moderní osobní dopravě 21. století. Nevyhovující byly i koleje mezi nástupišti, systém odvodnění a celé trakční vedení spolu se sdělovacím a zabezpečovacím zařízením. Stavba byla zahájena v lednu Průběh modernizace byl rozdělen na dvě etapy. Přes složité podchycování patek sloupů historického ocelového dvoulodního zastřešení kolejiště se podařilo 1. etapu dokončit včas již v Průběh stavby popsal vedoucí skupiny zhotovitelů Sdružení MSS Praha hl. n., obchodní ředitel společnosti Metrostav, a.s., Jiří Procházka: Tato stavba znovu prověřila naši schopnost realizovat technologicky a organizačně složité dílo v centru Prahy. Skutečnost, že se v těchto dnech doprava na pražském hlavním nádraží vrací do těch správných kolejí potvrzuje, že jsme úkol zvládli. Náklady na modernizaci hlavního nádraží v rámci této stavby dosáhnou 1,6 miliardy Kč. Investorem modernizace hlavního nádraží je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC). Hlavním inženýrem První nástupiště pražského hlavního nádraží po modernizaci. stavby za SŽDC je Ing. Jiří Ambrož. Na spolufinancování se bude podílet Evropská unie prostřednictvím Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava (OPD). Podíl příspěvků Evropské unie může u tohoto projektu pokrýt až 85 % stavebních nákladů. Zbývající náklady jsou hrazeny Státním fondem dopravní infrastruktury. Zhotovitelem foto: SŽDC stavby je Sdružení MSS Praha hl. n., jehož členy jsou Metrostav, a.s., (vedoucí sdružení) a členy Skanska DS, a.s. a Eurovia CS, a.s. Projekt vypracoval SUDOP PRAHA, a.s. OP Doprava představuje projekty v regionech Ministerstvo dopravy jako Řídící orgán Operačního programu Doprava (OPD) realizuje v průběhu srpna regionální informační kampaně, které mají za cíl seznámit veřejnost s konkrétními úspěšnými projekty realizovanými díky OPD. První regionální kampaně OPD běží paralelně na Písecku a na Nymbursku. Ústředním motivem komunikace je opět slogan OPD Lépe se vám pojede. Rekonstruovaný železniční most v Nymburku. Regionální informační kampaně navazují na červnovou úvodní celostátní kampaň, která měla za cíl především seznámit nejširší veřejnost se skutečností, že fondy Evropské unie se v České republice velmi významně podílejí na financování dopravní infrastruktury. Regionální kampaně představují kromě obecných informací o OPD konkrétní úspěšné projekty. Občané dotčených regionů obvykle konkrétní dopravní stavby znají, nicméně často nevědí, že na danou stavbu přispívá podstatnou mírou i Evropská unie. Rozšíření tohoto obecného povědomí o podpoře EU je vůbec hlavním smyslem veškerých aktivit zaměřených na publicitu OPD. Realizace odpovídající publicity je zároveň i jednou z nezbytných podmínek čerpání prostředků EU. Regionální kampaně prezentující úspěšné projekty budou v následujícím období pokračovat i v dalších regionech. Regionální kampaň Nymbursko Na Nymbursku kampaň představí čtyři projekty: Silnice I/38 Nymburk, přeložka II. a III. stavba, VD Nymburk rekonstrukce zdí plavební komory, Rekonstrukce železničního mostu Nymburk, VD Kostomlátky rekonstrukce zdí plavební komory. Nejvýznamnějším projektem v tomto regionu je dokončení obchvatu Nymburka, který bude součástí důležité silnice l/38 a vyřeší potíže s těžkou nákladní přepravou vedenou v současnosti středem města. Dalším důležitým projektem byla rekonstrukce železničního mostu přes Labe, která měla za cíl především zvýšit podjezdnou výšku mostu pro plavidla. Dále jsou na Labi rekonstruovány zdi plavebních komor, které umožní zvýšení spolehlivosti provozu vodní dopravy. Tato vodní díla (VD) budou mít díky rekonstrukcím také prodlouženou životnost, a to nejméně o dalších 30 let. Na Nymbursku se marketingová komunikace soustředí na regionální tiskovou inzerci, radiové spoty a venkovní reklamu, která se týká city-light vitrín, reklamy na telefonních budkách, rámečků ve vlacích, billboardů a bigboardů. Po několik dní je v prostorách MěÚ Nymburk umístěn prezentační board s in- foto: MD ČR Rychlostní silnice R4 křižovatka I/20 Nová Hospoda. formačními materiály o OPD a projektech. Regionální kampaň Písecko Na Písecku kampaň představí následující projekty: Rychlostní silnice R4 křižovatka I/20 Nová Hospoda, Rychlostní silnice R4 Mirotice Třebkov. Jak již nově vybudovaná křižovatka, tak i právě stavěný nový úsek R4 společně přispějí ke zrychlení spojení mezi Prahou, Pískem a Českými Budějovicemi. Současně dojde k oddělení dálkové dopravy od dopravy obslužné, což zvýší bezpečnost a plynulost místního provozu. Marketingová komunikace na Písecku zahrne v průběhu srpna lokální tiskovou inzerci, radiové spoty a venkovní reklamu, která je zajišťována prostřednictvím city-light vitrín, bigboardů a billboardů. Po několik dní je také v prostorách MěÚ Písek umístěn prezentační board s informačními materiály o OPD a projektech. Finanční podpora z fondů Evropské unie pro sektor dopravy v České republice je pro období realizována zejména prostřednictvím Operačního programu Doprava. Ministerstvo dopravy vykonává prostřednictvím Odboru fondů EU pro tento operační program roli Řídícího orgánu. OP Doprava je největší operační program v České republice připadá na něj 5,774 miliardy eur, tj. zhruba 22 % ze všech prostředků pro ČR z fondů EU foto: MD ČR pro období Operačním programem Doprava jsou realizovány zejména dopravní aspekty hlavních strategických cílů Národního rozvojového plánu. OP Doprava je zaměřen na sledování priorit evropského a nadregionálního významu, přičemž je v jejich plnění komplementární s dopravními intervencemi v rámci regionálních operačních programů. OP Doprava je zároveň zaměřen na realizaci priorit a cílů daných Dopravní politikou České republiky na léta a dalšími strategickými dokumenty. Naplňování všech zmíněných priorit a cílů bude samozřejmě provázeno i respektováním cílů udržitelného rozvoje. Více informaci o Operačním programu Doprava na

6 6 KN srpen 2009 JIHOČESKÝ KRAJ Prvotní náklady dvaačtyřiceti jihočeských obcí, které si vyžádaly červencové povodně, se vyšplhaly na 9,5 milionu korun. Informoval o tom Jihočeský kraj s tím, že obce částku použily na bezprostřední provedení záchranných a likvidačních prací. Výše celkových nákladů na obnovu majetku pro území 115 jihočeských obcí činí více než miliardu korun. Po více než roce je opět průjezdný most přes Malši v Roudné blízko Českých Budějovic. Jeho přestavba, která začala loni v květnu, přišla na více než 93 miliony korun, přes devadesát procent nákladů bylo financováno z fondů EU. Původní stav mostu neumožňoval jeho opravu a byla nutná jeho kompletní rekonstrukce. Nejstarší kamenná rozhledna v Čechách, která se nachází na jihočeské Kleti, byla opět otevřena. Její oprava vyšla na přibližně deset milionů korun, z toho osmi miliony přispěla Evropská unie. Rozhledna, jejíž znovuotevření si nenechal ujít ani hejtman Jiří Zimola, je od roku 1958 nemovitou kulturní památkou. Jihočeský kraj zastoupí Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, která od ledna letošního roku neproplácí příspěvek na cyklistické helmy pro děti. Z krajských prostředků nakoupí dva tisíce přileb. Kraj přitom použije prostředky, které mu poskytl ČEZ v rámci smlouvy o podpoře dostavby jaderné elektrárny Temelín. Jihočeský kraj o své noviny přišel Až do nedávné minulosti Jihočeský kraj vydával ve spolupráci s Vltava Labe Press měsíčník Jihočeské noviny. Ten vycházel jako příloha Deníku v jihočeském regionu, tedy v Denících Jindřichohradecka, Strakonicka, Prachaticka, Písecka, Táborska, Českokrumlovska a Českobudějovicka. Od ledna kraj noviny vydávat přestal, smlouva byla ze strany Vltava Labe Press vypovězena. Kraj tak o tuto možnost prezentace přišel a v současné době hledá ekvivalentní náhradu regionálního časopisu, kterým by občany informoval o krajském dění. Kraj se proto propaguje také mimo média. Zejména to je na nejrůznějších kulturních, sportovních a společenských akcích. Buď je kraj sám pořádá, nebo se konají za jeho přispění. Kromě toho vydává také tématické brožury o kraji, jako jsou tipy na dovolenou v jihočeském regionu a podobně. Brožury však nejsou plnohodnotnou náhradou zaniklého měsíčníku. Jsou navíc distribuovány pouze prostřednictvím společností, které se angažují v cestovním ruchu, například informačních center. Kraj se také účastní veletrhů zaměřených na cestovní ruch, nabídek investičních příležitostí v regionu a dalších podobných akcí. VÝZNAMNÝ PODÍL WEBU Z širokého spektra možností celoplošných, respektive plošně oslovujících způsobů komunikace tak kraj využívá hlavně internet. Velké množství informací o dění v Jihočeském kraji a o práci samosprávy najdou občané na jeho webu. Úvodní stránka webu na adrese cz obsahuje složku určenou právě pro komunikaci s občany, kterou najdou návštěvníci stránek pod názvem Aktuality. Tady jsou umístěny informace o nejnovějších událostech a rozhodnutích samosprávy. Stejně tak jsou tady zveřejňovány informace z programu hejtmana a radních nebo výsledky jednání. Většina materiálů je doplněna o fotografie a audiozáznam. MÉDIA DOSTÁVAJÍ TAKÉ AUDIOZÁZNAMY Jihočeský kraj se snaží o komunikaci s občany hlavně prostřednictvím regionálních médií. Klademe větší důraz na komunikaci s médii. Tiskové oddělení se jim snaží nabídnout široký servis. Nedostávají od nás informace jen formou tiskových zpráv, ale rádiím poskytujeme Podle hejtmana Jiřího Zimoly se kraj snaží médiím poskytovat maximální servis. také audiomateriál ve vysoké kvalitě a samozřejmostí je připojování fotografií k tiskovým zprávám, uvedl jihočeský hejtman Jiří Zimola. Kraj se tak stará i o vlastní výstupy právě v regionálních rádiích, které kvitují, že z kraje obdrží už hotový audiozáznam. Ten mohou použít ve svém vysílání. Kraj také podrobně informuje o celkových nákladech na propagaci a komunikaci. Do nich jsou však zahrnuty také takové položky, jako je pohoštění nebo učební pomůcky. I tak foto: archiv kraje dělají všechny položky dohromady přes jeden a půl milionu korun. Největší částku tvoří právě služby, firmy poskytující kraji možnost komunikace a prezentace odčerpaly z krajského rozpočtu přes 1,1 milionu. Martin Ťopek PLZEŇSKÝ KRAJ Významnou zakázku získala společnost ŠKODA ELECTRIC, a. s. Zásadním způsobem se bude podílet na realizaci dodávky 45 trolejbusů pro město Řím. To je prima, že se i na Apeninském poloostrově projedme v českých trolejbusech Plzeňský Prazdroj obdržel od renomované společnosti Det Norske Veritas CZ certifikát dle mezinárodního standardu ISO Ten stvrzuje, že Prazdroj dodržuje vysoké standardy pro zajištění bezpečnosti potravin. Členové Rady Plzeňského kraje souhlasí s použitím finančních prostředků z investičního fondu Střední školy v Boru ve výši Kč na dofinancování akce Přístavba a vestavba 1. patra SOUz Bor. Zároveň vyjádřili svůj souhlas s použitím finančních prostředků Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Plzni ve výši Kč na financování akce Strukturovaná kabeláž. Na svou funkci radního Plzně rezignoval Karel Paleček. Politik, v jehož gesci byla oblast bezpečnosti a byl také pověřen řízením Městské policie Plzeň, zaplatil svou politickou kariérou za konflikt právě se strážníky v jednom z nočních klubů. On sám ale tvrdí, že jeho causa byla zkreslena a zmedializována a důvodem rezignace byla nepodpora jeho reformních kroků. Zastupitelstvo bude volit nového radního. Noviny, weby, knihy ale i ples Obyvatelé Plzeňského kraje se o aktuálním dění v kraji dozvídají prostřednictvím měsíčního periodika, které kraj vydává a distribuuje skrze Českou poštu zdarma do schránek občanům žijícím na území Plzeňského kraje. Periodikum vychází od roku 2003, od letošního dubna jsme zavedli podobu časopisu, kterou si občané velice chválí, říká o aktuální podobě krajských novin hejtmanka Milada Emmerová. Všechny aktuální informace z kraje lze najít na portálu plzensky-kraj.cz. Tento portál se snažíme stále vylepšovat a do budoucna se počítá s jeho novým vytvořením. Vedle toho provozujeme turistický portál turisturaj.cz, který se bude v rámci projektu Zkvalitnění turistického portálu PK měnit a rozšiřovat, a to jak cizojazyčné mutace, tak nashromážděná data. Novinkou letošního léta je televizní magazín Plzeňského kraje, který je denně vysílán na TV Public. Samozřejmostí je poskytování aktuálních informací prostřednictvím všech médií, přibližuje další zdroje informací o Plzeňském kraji Milada Emmerová. Kraj nezanedbává ani inzerci. Vždy podle aktuálních činností KÚPK se objevuje inzerce v různých periodikách, časopisech či elektronických médiích, říká k tomuto problému hejtmanka. KNIHY VYDÁVÁ KRAJ I HEJTMANKA Život a dění v kraji však přibližuje i celá řada publikací. Patří mezi ně multimediální průvodce Plzeňským krajem na CD, ale i celá řada propagačních materiálů v jedenácti jazykových mutacích. Vydáváme publikace týkající se krajského úřadu, života v kraji, turistiky, rozvoje obcí nebo živ otního prostředí. Pravidelně spolupracujeme s regionálním studiem Českého rozhlasu v Plzni, máme pravidelný magazín na Public TV a podílíme se na Euromagazínu s televizí R1 ZAK. Já sama jsem vydala několik knih, jako třeba knihu Historky hejtmanice z nemocnice, Pivo a zdraví či Zdravotní poradce. Přála bych si, aby se i ony podílely na naší propagaci, vyjmenovává hejtmanka. POŘÁDÁNÍ AKCÍ A PARTNERSTVÍ Vedle takovéto prezentace kraj pořádá i celou řadu akcí, kterými se přibližuje veřejnosti. Pravidelná je spolupráce s některými evropskými regiony, dále prezentace českých krajů v Bruselu v rámci akce Open Days, která se vloni konala v Lucemburku, komise přeshraniční spolupráce s Bavorskem - projekt Cíl 3 atd. Mezi pravidelné akce, které kraj samostatně pořádá nebo se jich pravidelně účastní, je veletrh cestovního Mezi způsoby jak propagovat kraje má internet jednu z předních příček. Plzeňský kraj kromě webu svého úřadu provozuje i web, jehož cílem je přitáhnout do regionu turisty. ruchu ITEP, Regiontour v Brně, Holiday World či Veletrh řemesel. Každoročně se koná Ples Plzeňského kraje a setkání radních se starosty jednotlivých okresů Plzeňského kraje, přibližuje činnost kraje v této oblasti Milada Emmerová. Nemělo by však zůstat jen u toho. Kraj nyní připravuje ještě projekty, kde chce oceňovat významné osobnosti, které se narodily nebo žily v Plzeňském kraji, dále pak ty, kteří si zaslouží ocenit za mimořádný čin. Plzeňský kraj je také partnerem celé řady dalších akcí, které přispívají k jeho zviditelnění a budování dobrého jména u nás i ve světě. ÚČINNOST AKTIVIT KRAJ VYHODNOCUJE A jak se kraj prezentuje případným zájemcům z řad podnikatelů? Kraj se snaží podporovat všechny investice a možnosti ekonomické spolupráce nejen mezi kraji, ale i ve vztahu k zahraničí. Společně s některými městy prezentujeme možnosti investovat v Plzeňském kraji. Náš úřad má zpracovány podklady pro všechny zájemce, říká Milada Emmerová. Do každé propagace se však musejí investovat také finanční prostředky. Podle slov Milady Emmerové se je kraj snaží využívat co nejefektivněji, především jako příspěvek na pořádání zajímavých akcí či na obnovu a výstavbu turisticky zajímavých míst v Plzeňském kraji. Kraj u jednotlivých propagačních aktivit vyhodnocuje jejich účinnost, ale i přínos pro občany. To nám pak umožňuje vyvarovat se v budoucnosti případných chyb, uzavírá problematiku hejtmanka Emmerová. Jana Bartošová

7 ROZHOVOR KN srpen Kraj by měl mít na komunikaci aspoň deset milionů ročně, říká ředitel reklamní agentury Young & Rubicam Petr Havlíček České a moravské kraje se rozhodly komplexně řešit otázku své mediální strategie a propagace. O reklamních kampaních, možnostech komunikace, nutných financích, dalších aspektech moderní reklamy a vzahu s veřejností jsme si v příjemně klimatizované kanceláři s výhledem na Vyšehrad povídali s ředitelem české pobočky prestižní reklamní agentury Young &Rubicam Petrem Havlíčkem. ku jsou, dle mého názoru, spíš vyhozené peníze, protože na to lidé okamžitě zapomenou. Osobně bych na to šel asi nějakou chytřejší formou. Například nějaký sponzorský vztah k nějakého pořadu, nějaká soutěž či jiná podobná cesta. Komunikace, vztahy s veřejností, propagace. Dnes jsou tyto pojmy velmi živé a je důležité s nimi umět pracovat. Co tato slova znamenají pro kraje? Jak by kraj vůbec měl využívat reklamu? Pokud mluvíme o komunikaci a reklamě jako takové, mluvíme zároveň o byznysu. Avšak je nutné odlišovat dva základní komunikační směry. Když chci přilákat turisty, kteří přijedou do kraje a budou v něm utrácet, tak je to o byznysu. Když chci říct lidem v kraji, že je ten kraj dobrý, že na něj mohou být hrdí, je to opět o byznysu. Ale přesto to jsou dvě rozdílné věci. Zásadní rozdíl mezi nimi je například v komunikační platformě, která se využije. Kraj, který chce dělat nějakou komunikační kampaň a chce si například najmout reklamní agenturu, musí přijít s jasným a konkrétním zadáním čeho chce docílit. Co je smyslem té kampaně. To je základní moment, kterého se agentura chytne, a může s daným konceptem začít pracovat a vytvářet strategie, které pomohou k realizaci cíle. Pokud bude cílem například aby se do kraje nastěhovalo co nejvíc lidí, nebo aby se naopak nestěhovali pryč, je to úplně jiné zadání, než když je potřeba dostat do kraje co nejvíc turistů. Máme tedy tyto dva cíle: Přilákat turisty a zlepšit povědomí a mínění o krajích u našich občanů. Bavme se teď o tom druhém. Jak se dnes podle vás kraje prezentují? Všiml jste si nějaké jejich reklamy? Vlastně ani ne. V současné době, kdy je těch reklamních vzkazů kolem nás nepřeberné množství a každý den na nás útočí, je velmi těžké zaujmout. Domnívám se, že takové ty velké reklamní masové kampaně na různé značky lehce překřičí všechno ostatní. Kraje jistě nemají takové prostředky na komunikaci a tedy se nemohou rovnat kampaním velkých firem. Já si dokonce ani neuvědomuji, že by Praha něco dělala, a to by přece mělo být to, co mě jako Pražáka utvrdí v pocitu, jak báječné je tady žít. Co dělají ostatní kraje netuším už vůbec. Jediné co já vnímám jako krajskou komunikaci, jsou spíše ty hrůzné kauzy a problémy kolem nemocnic, Davida Ratha apod. Kde je tedy chyba? Domnívám se, že jde o kombinací několika problémů. Jednak jde o to, že kraje zřejmě nemají dostatek prostředků. Druhá věc je, že pokud už ty prostředky nějaké jsou, a to ne moc velké, o to kreativněji se k celé věci musí přistupovat. A mám na mysli kreativitu v celkovém myšlení a přístupu. Musím najít něco, co lidi přitáhne. Něco trochu inovativního, trochu šokujícího. Pokud je dnes těch vzkazů tisíc, které si musím každý den poslechnout, tak z toho tisíce jich naprostou většinu okamžitě pustím z hlavy. Ale těch pár si zapamatuji, protože budou něčím zajímavé, originální a odlišné. A je to také o tom vybrat si správného komunikačního partnera. Ať už to je PR partner nebo reklamní agentura. Může to být krajská agentura, ale musí být především dobrá a profesionální. Třetí problém se může týkat zacílení. Musím najít správnou cestu, jak s cílovou skupinou mluvit. Otázkou je, zda bilboard, který někde vylepím a na kterém bude slátanina informací a lidé kolem něho budou bez zájmu jezdit, bude mít smysl... Když už mluvíme o tom jak na to. Co je podle vás v roce 2009 ideální komunikační strategie? Dejme tomu, že do funkce přijde hejtman a musí řešit problém s komunikací a propagací, co má dělat? Lepší otázka je: Jak zjistí co má dělat? Vždycky je naprosto správné začít od nuly. Pokud mám problém s komunikací, musím nejprve zjistit, co a jakou formou to ti lidé chtějí slyšet. Problém spousty firem je ten, že svůj produkt příliš hulákají do lidí. Něco tu mám a vy to chtějte! Tyhle firmy se vůbec nezajímají o to, co vlastně ten klient chce, jaké má názory a očekávání. Navíc, ač jsem říkal, že inovace a originalita je důležitá, tak ta diferenciace samotná je k ničemu, pokud není relevantní. Já mohu říkat, že je báječné, že v tom či onom kraji je největší počet sebevražd, což je věc, kterou jistě všichni zaregistrují, ale zřejmě to není úplně dobrý důvod pro to, abych v tom kraji zůstával. Takže základem je sdělení. Co chci sdělit. Pokud sdělení mám, potom musím vědět, který distribuční kanál je nejvhodnější použít. Tam už záleží na konkrétním případu, zda zkusím internet, noviny, meetingy apod. Takže strategie mohou být různé. Nejspíš půjde o kombinaci všeho, ale konkrétní správný koktejl jednotlivých kanálů je případ od případu jiný. Jedním z těch komunikačních kanálů, který by se dal označit za médium tohoto tisíciletí je internet. Jak by mohly a měly kraje využívat právě internet? Internet a mobil jsou kanály, které přišly s velkým rozvojem technologií po poměrně dlouhé době, kdy zde byla pouze televize, rádio, nějaká outdoorová a indoorová reklama a noviny, a velmi rychle se prodraly do popředí využitelnosti. Mají však své překážky. Například je nutné vzít v úvahu věkovou hranici, na kterou chci propagaci cílit. Pokud chci například sdělit, že připravujeme nový domov s pečovatelskou službou pro lidi v důchodovém věku, tak internet není zřejmě vhodná volba. Pokud bude ovšem sdělení, že jsem vybudoval nová hřiště a byty pro mladé rodiče s dětmi, tak ten internet je určitě potřeba. Takže obecně ano, internet je jistě velmi vhodná volba, především kvůli své interaktivní a rychlé povaze. Na internetu mohu dostat nejrychlejší možný feedback. Například na facebooku se mi k danému problému všichni vyjádří během chvíle, a pak už je to jen otázka dobrého zpracování těch reakcí. A co televize? Dnes je především u mladé generace značně na ústupu, ale přesto, měly by se kraje pokusit využít i televizi? Klidně populárně například formou nějaké soutěže typu souboj měst apod.? Televize má pořád nejvyšší sledovanost a má obrovský zásah a dopad na lidi. Navíc na rozdíl od internetu dokáže vytvářet image a v rámci reklamy v ní lze vytvořit vlastně takový malý film. Opět je to samozřejmě o nápadu. Třicetivteřinový spot v desetiminutovém reklamním blo- Na začátku jste zmínil, že vám z krajů v mysli vytanou především ty aféry. Má otázka se týká osobností. Jak může osobnost, která je v čele kraje, ovlivnit vnímání lidí a názor lidí na ten kraj? Strašně moc. Je mnoho zvolených lidí ať už v parlamentu, nebo v krajích, kteří jako osobnosti vyčnívají, protože v sobě mají nějaké pozitivní nebo negativní charisma. Tihle lidé tím svým charismatem provokují a dělají to z velké části naprosto cíleně a populisticky. A to je vždycky problém. Pokud je to pozitivní provokace člověka, který má nějaký realizovatelný záměr, tak to může kraji do jisté míry pomoci. Ale pokud je to člověk, který jenom chce být viděn, tak to může kraji obrovsky ublížit. Že na tom něco je, to vědí i oni. Všimněme si, že teď před volbami je Rath téměř pryč ze scény a mlčí. Kdoví, jestli mu nedal pan Paroubek roubík... Právě Rath je hejtman, o kterém se mluví naprosto nejvíc. Pokud jsem na začátku říkal, že je nutné najít něco zapamatovatelného, tak to se rozhodně panu Rathovi daří. Zda je to ovšem pro něj a pro kraj dobře nebo špatně, se ještě uvidí. Jak jsem říkal, je nutné zkusit přemýšlet jako občan toho kraje. Co z toho já mám, že vytahuje tyhle aféry a že říká tyhle věci? A je to možné i naopak? Je možné být na svůj kraj hrdý, protože vím, že ho vede tahle osobnost? Určitě ano. Problém je, že těch kvalitních a reprezentativních osobností je hrozně málo. Moc příkladů by mě nejspíš nenapadlo, snad možná pan Tošenovský. Nicméně vždycky je to o osobnosti. Podnik, který má dobrého lídra, funguje. U krajů to bude stejné. V současné době se chystá změna stylu propagace všech krajů kromě hlavního města Prahy. Až dosud si svou propagaci a komunikaci každý kraj organizoval sám. Teď byl Radou Asociace krajů vyhlášen tendr na 180 milionů korun pro agenturu, která bude propagaci všech třinácti krajů zajišťovat. Myslíte si, že je vůbec možné, aby jedna PR agentura spravovala propagaci třinácti odlišných regionů? Absolutně ne. Já opravdu nevím, jak může jedna společnost najít témata tolika různých oblastí. Jestli to je způsobeno tím, že se těch třináct krajů zbarvilo na oranžovo, a tak se domnívají, že mohou začít používat jednu společnost, která to všechno pokryje... To je taková výhra třinácti zákazníků. Zakázka je to pro tu firmu jistě zajímavá, ale skutečně si neumím představit, jak bych například já z Prahy řešil třeba Jihomoravský kraj. Každý den. Všechny ty problémy. Myslím si, že to nakonec bude příliš obecné. Chápu, že je asi fajn najít nějakou společnou myšlenku, která řekne, že všechny kraje mají něco hezkého, ale to už jde o propagaci České republiky a ne krajů. Obávám se, že je to skutečně špatné řešení, a osobně bych se do něj rozhodně nepouštěl. Trochu se bojím, aby to nebyl zase jeden z těch tendrů, kde se na někoho ukáže a ten dostane dobrý byznys... A co říkáte na těch 180 milionů? Je to hodně nebo málo? Bude to stačit pro třináct krajů na tři roky? Na první pohled je to pěkná suma. Pokud se podíváme blíž, je to cca 4,5 milionu pro jeden kraj na rok. To nezní jako velká částka a rozhodně ne jako částka, která by měla pokrýt celkovou komunikaci kraje na jeden rok. V tu chvíli mi to přijde jako ideální suma na propagaci Česka: 60 milionů na rok. Za ty peníze by bylo možné nakoupit dobré propagační spoty například v zahraničních televizích. A existuje tedy nějaká metoda, nějaký systém jak určit kolik peněz by ten který kraj měl na propagaci dát? Je to o tom nechat si profesionálem udělat koncepci. Na základě té koncepce a odhadu ceny pak můžu rozhodnout o dalším postupu. Vždy jde ovšem o rozpor přístupů. Buďto to chci dělat dobře a ty peníze na to vždycky někde najdu, nebo mám tolik peněz a udělejte mi za to co půjde. 4-5 milionů na kraj na rok opravdu není moc. Podle mne by to mělo být alespoň kolem deseti milionů korun. S tím už se dá dobře pracovat. Pojďme na chvíli ještě k té vnější propagaci. Tedy k té, která je určená k přilákání turistů... Opět. Ten základ je podobný. Prvně musím mít sdělení - téma. Někde to může být sportovní vyžití, někde to mohou být hrady, někde to jsou lázně. Rozhodně musí být ale jasné, na co chci ty lidi přilákat Druhá věc jsou komunikační kanály. Komunikace se zahraničím je velice drahá. V tomto ohledu je nejlepší a nejlevnější volbou zřejmě internet. Musím zajistit to, že když ten člověk googluje Česko, tak že jeden z prvních odkazů bude můj kraj s tou svou atraktivitou. A co mají dělat kraje s tím, že je Praha takovým způsobem zastiňuje? Zahraniční turista jede do České republiky kvůli Praze, málokdy kvůli něčemu jinému. Podle mého názoru se to bude postupně zlepšovat. Praha také dříve nebyla na tom seznamu nejnavštěvovanějších míst Evropy a změnilo se to. Kraje tomu mohou pomoci vhodnými, nejlépe velmi úzce cílenými nabídkami, ideálně v kancelářích, které toto zprostředkovávají. Reklama ve větších zahraničních médiích je příliš drahá, proto bych jistě maximálně využíval internet. Poslední otázka je teoretická. Řekněme, že jste se po volbách stal hejtmanem a přišel do kraje, kde je nějaký problém s komunikací a například se tam příliš mnoho lidí stěhuje z kraje pryč. Jaké by byly vaše první kroky pro nápravu? Začal bych tím, že bych si najal profesionály, kteří by mi udělali analýzu celého problému. Zjistil bych, co ty lidi trápí, provedl bych vyhodnocení výsledků analýzy a věci, se kterými lze něco dělat, bych se pokusil změnit. Především bych se však také snažil s těmi lidmi komunikovat a hledal bych pozitivní informace, které bych se jim maximálně snažil sdělovat. Prostě bych šel po těch nosných tématech, špatných i dobrých, postavil bych z nich koncepci a tu koncepci bych lidem prezentoval. A to nejdůležitější: Myslím, že je nutné říkat lidem vždycky pravdu. Klidně říct, že něco nedokážu, ale především nevytvářet aféry a říkat to na rovinu. S Petrem Havlíčkem hovořil Filip Appl

8 8 KN srpen 2009 ČESKÁ REPUBLIKA Strukturální fondy EU pomáhají uskutečnit české projekty Aktuální analýza Národního orgánu pro koordinaci (NOK) Žadatelé o podporu z českých operačních programů předložili od počátku programového období již žádostí v celkové výši cca 516 miliard korun. V meziměsíčním srovnání byl evidován nárůst o podaných projektových žádostí, tj. o 7,6 procenta. Z toho bylo schváleno projektů za celkem 137,4 miliardy korun. NADNÁRODNÍ SESKUPENÍ PŘINÁŠÍ SVÉ VÝHODY Mezi jednotlivými regiony Evropské unie stále existují nápadné rozdíly v hospodářské a sociální oblasti. Proto je zde regionální politika EU, jejímž základním cílem je snaha zamezit vzniku a zvětšování těchto nepoměrů. Regionální politika EU prosazuje principy solidarity a soudržnosti, a to jak ke svým stávajícím, tak k přistupujícím členům. Reálná pomoc se děje prostřednictvím strukturálních fondů, jež jsou čerpány danou členskou zemí v určitém programovém období, pro něž byly stanoveny priority a opatření, kterých by měla členská země dosáhnout. Česká republika nyní spadá do programového období , ve kterém se celá EU zaměřuje na posílení konkurenceschopnosti, zlepšování kvality vzdělávání a míry zaměstnanosti, snižování sociálních nerovností, podporu enviromentálního povědomí apod. AKTUÁLNÍ SITUACE ZA ČERVEN 2009 Národní orgán pro koordinaci (NOK) působící v rámci Ministerstva pro místní rozvoj ČR a zastřešující všechny operační programy, v nichž jsou popsány záměry pro konkrétní oblast tématickou (např. zaměstnanost, doprava, životní prostředí) nebo zeměpisnou (např. Střední Morava, Moravskoslezsko atd.), pravidelně hodnotí stav realizace politiky soudržnosti z hlediska dosahovaných cílů. Klíčové pro uskutečnění projektu je jeho schválení řídícím orgánem. V meziměsíčním srovnání Národní orgán pro koordinaci eviduje nárůst o schválených projektů, tj. o 17,8 procenta. Schválené projekty za všechny operační programy dosahují 59,4 procenta alokace roků 2007 a Nejvyšší objem finančních prostředků ve schválených projektech vzhledem k počtu přidělených financí neboli alokace vykazují Regionální operační programy (ROP) Jihovýchod, ROP Jihozápad a ROP Severovýchod. Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti. PROPLACENO JIŽ TÉMĚŘ 20 MILIARD KORUN Na základě údajů monitorovacího systému bylo konečným příjemcům proplaceno již téměř 20 miliard korun (tedy přibližně 10 procent alokace let 2007 až 2008). Vzhledem k poměru alokace na roky a objemu proplacených finančních prostředků příjemcům si nejlépe vedou Operační programy Podnikání a inovace, ROP Severovýchod a ROP Střední Morava. České operační programy činí i řadu kroků usnadňujících přístup k finanční pomoci v době ekonomického útlumu, kterou právě procházíme. Nejčastěji se jedná o zkrácení procesu Úspěšným příkladem projektu financovaného také z evropských fondů byla rekonstrukce Velké Fürstenberské zahrady pod Pražským hradem. administrace nebo vyhlášení více výzev pro podávání projektů, jako je tomu v případě OP Životní prostředí. Regionální operační program Střední Morava v rámci zkrácení administrace požaduje finančně náročné odborné studie, jež doprovází žádost o projekt, až při postupu z prvního kola do užšího výběru. Informace o nových strategiích zefektivnění využití dotací lze nalézt na webových stránkách řídících orgánů. jektu nejprve z vlastních nebo jiných prostředků a dotace se vyplácí až zpětně. Tento postup má také za následek konečné číslo proplacených dotací příjemcům, které se může zdát nízké vzhledem k celkovému objemu poskytované finanční pomoci. Navíc platí pravidlo n+3 znamenající, že se poskytované dotace za rok 2007 budou proplácet do roku 2010 a dále pravidlo n+2 pro období , kdy se očekává čerpání fondů až do konce roku mů vyhlašují pravidelně časově vymezené výzvy k předkládání projektů v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Sledovat výzvy je nejsnazší na internetových stránkách operačních programů nebo v sekci webových stránek strukturálních fondů. Pracovníci řídících orgánů jsou připraveni konzultovat záměry žadatelů a radit jim při vytváření projektu. KDE HLEDAT INFORMACE Přestože se proces přípravy žádosti Podrobné informace nejen o PROJEKT V PRAXI a získání dotace může zdát dotačních programech, průbě- komplikovaný, existuje snadná hu čerpání evropských financí, Ať se jedná o projekt, podnikatele, školy nebo neziskové orga- mají zvolený dotační program dosti jsou široké veřejnosti k pomoc v podobě institucí, jež ale i formách zpracování žá- nizace, zvolené řešení by mělo na starosti. Je zde možnost využít regionální agenturu nebo ni-fondy.cz. Je ovšem zřízena i dispozici na být vždy optimální z hlediska ekonomického, technického i poradenskou společnost, která bezplatná informační telefonní provozního, je nutné aby bylo umí zhotovit projekt tzv. na klíč. linka Eurofon dlouhodobě udržitelné a mělo Například agentura CzechInvest Osobnímu kontaktu ve věci minimální negativní dopad na spravuje databázi podnikových evropských dotací slouží v každém životní prostředí. Podstatné je, poradců zaměřených na sektor krajském městě Eurocent- že u většiny dotačních nástrojů malých a středních podniků. ra, jejichž adresy naleznete na Frýdek Místek Investice do high tech centra pro ortotiku a protetiku, příspěvek EU 3,9 milionu korun. je nutné zaplatit náklady pro- Řídící orgány operačních progra- EK schválila průběžné financování dalších 10 programů Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje dalších 10 operačních programů (OP), které získaly v Evropské komisi schválení řídících které by bez problémů pokryly nejméně letošní rok. Z těchto administrativní záležitostí. Ze 434 programů, které se v obdo- z technické podpory na realizaci konkrétních dopravních ušetřit náklady žadatelů tím, (ROP) Střední Morava hodlá systémů a mohou tak podávat průběžné žádosti o platbu. zdrojů se bezproblémově zajisbí realizují v člen- projektů. Tyto prostředky bu- že finančně náročné odborné Již dříve došlo k přijetí systémů tří OP. tí i fungování projektů zbylých ských státech EU, jím zatím dou k dispozici standardním studie požadované jako příloha pěti OP až do potvrzení způsobilosti jejich systémů. získání mohou podat projekty předkládat až projekty postou- prošla jen část. postupem žadatelé na jejich žádosti o financování, budou Nově byly schváleny systémy schopnost a Praha Adaptabilita. Obdržený souhlas EK také zna- OPERAČNÍ PROGRAMY v postupně vyhlašovaných výpivší z prvního kola do užší- OP Doprava, Podnikání pro inovace, Životní prostředí, Praha Potvrdilo se, že ČR je schopná mená, že monitorovací systém PRUŽNĚ REAGUJÍ NA KRIZI zvách OPD. ho výběru. Tento dvoukolový Konkurenceschopnost a dále vhodně nastavit procesy čerpání evropských fondů, provozovaný Ministerstvem pro místní České operační programy, které chce usnadnit žadatelům pří- krok vůči žádajícím firmám, OP Životní prostředí (OPŽP) systém představuje vstřícný regionálních operačních programů Severozápad, Severovýchod, soudržnosti pro období 2007 rozvoj ČR, nebrání úspěšnému jsou zodpovědné za rozdělování stup k finanční pomoci. Zkrátí orgánům samosprávy i státem ze strukturálních fondů a Fondu Moravskoslezsko, Jihozápad, 2013, uvedl ministr pro místní využití prostředků ze strukturálních zdrojů z fondů EU, průběžně proces administrace a vyhlásí zřizovaným institucím, který v Střední Čechy a Jihovýchod. rozvoj Rostislav Vondruška. fondů a Fondu soudržnosti. úřední postupy tak, aby bylo vyzev, mění svou vnitřní strukturu a pro letošní rok větší počet vý- obtížné ekonomické situaci jistě uvítají. Před třemi týdny Evropská komise přijala popisy řídících, mí ČR je v současnosti již opráv- Přechod od zálohových plaužití dotací v době ekonomické- se do konce roku zároveň více Některé OP nově zveřejnily na Třináct z 18 OP řízených na úze- než bylo plánováno. OPŽP kontrolních a monitorovacích něno podávat přes ministerstvo teb k průběžným je podmíněn ho útlumu snazší a efektivnější. zaměří na venkov. Na podzim svých webových stránkách také systémů tří operačních programů, financovaných z Evropplácení svých úspěšných projek- témů ve všech členských zemích gánem pro koordinaci (NOK) za- podporu projektů, které snižují mohou vést až k odnětí dotace. In- financí průběžné žádosti o pro- schválením popisů řídících sys- Jen v červnu byly Národním or je plánována výzva na soupisy častých pochybení, která ského sociálního fondu (ESF): tů. Ani dosud však financování EU. Tento schvalovací proces znamenány následující změny. znečištění komunálních zdrojů formace má sloužit jako prevence Lidské zdroje a zaměstnanost, projektů nevázlo, protože Unie ověřuje kvalitu, ale zároveň Operační program Doprava v menších obcích. zbytečných chyb a pomoci žadatelům, Vzdělávání pro konkurence- poskytla ČR zálohové platby, je do značné míry zdlouhavou (OPD) přesunul 15 milionů eur Regionální operační program aby se jich vyvarovali.

9 KARLOVARSKÝ KRAJ KN srpen Na propagaci klade kraj velký důraz Karlovarský kraj je jako vyšší územněsprávní celek povinen ze zákona informovat své obyvatele o vlastní činnosti a záměrech kraje do budoucna. Nejúčinnějšími nástroji prostřednictvím kterých informace podává, jsou Krajské listy distribuované každý měsíc zdarma do 132 tisíc domácností v regionu a krajský internetový portál, který má 44 webů v 6 jazykových mutacích a rozsáhlý turistický portál. Veřejnost i média tradičně čerpají informace z internetových Krajských listů, k dispozici jsou také tématické weby Životní prostředí, Mapové služby GIS, Rozvoj regionu, Vzdělávání, mládež, sport, Občan a úřad, Kalendář kultura, sport a Cykloportál. Kromě toho kraj organizuje pravidelné tiskové konference k zasedáním krajské rady či k důležitým akcím a událostem, vydává tiskové zprávy a od nástupu nového krajského vedení je každé zasedání krajského zastupitelstva přenášeno online, aby jej v reálném čase mohli sledovat návštěvníci krajských internetových stránek, přibližuje činnost kraje na tomto poli hejtman Josef Novotný. Kraj se však na veřejnosti neprezentuje jen skrze tištěná a internetová média, ale pořádá i řadu akcí, které jeho činnost přibližují zábavnější formou. K již tradičním akcím patří například Den otevřených dveří, který kraj a krajský úřad organizují s součinnosti s Hasičským záchranným sborem Karlovarského kraje, záchrankou a krajskou knihovnou, kdy prostory krajského úřadu navštěvuje veřejnost a skupiny žáků středních škol. Kromě prohlídky prostor mají lidé příležitost setkat se i se zástupci vedení kraje a úřadu. V posledních letech je velmi oblíbenou akcí dětský den pořádaný v areálu krajských institucí, jehož se v hojném počtu účastní rodiče a děti, v rámci akce jsou pro děti organizovány soutěže o ceny, mohou využít pouťové atrakce, shlédnout ukázky z práce policistů a záchranářů. Společně s krajským muzeem se kraj také v uplynulých letech zapojil do Dne krajů pořádaného napříč regiony, přičemž vstup do kulturních institucí spravovaných krajem (např. muzea, galerie apod.) měli v ten den obyvatelé kraje zdarma, říká o další z akcí hejtman Novotný. Kraj využívá podle svých finančních možností a vlastních potřeb k prezentaci také inzerci. Tato inzerce je podle slov hejtmana Novotného vždy zaměřena na propagaci sloužící rozvoji cestovního ruchu a lázeňství, představení klíčových projektů kraje nebo podpoře podnikání a přílivu investic do regionu. Jedná se o inzerci v business magazínech nebo časopisech a přílohách zaměřených na cestovní ruch, případně v tématických přílohách Hospodářských novin apod. Vzhledem k současné hospodářské recesi a propadu příjmů kraje v oblasti daňových výnosů ovšem kraj přistoupil k nutným úsporným opatřením, čili je možné, že rozsah inzerce dočasně omezí, dodává hejtman. KNIHY I SPOLUPRÁCE S RÁDIEM Pro zájemce o Karlovarský kraj je ale připravena i celá řada reprezentativních publikací. Patří mezi ně Lázeňství v Karlovarském kraji, Památky Karlovarského kraje - koncepce památkové péče v Karlovarském kraji, Západočeský lázeňský trojúhelník, Památkově chráněná území Karlovarského kraje, Krásy lázeňského kraje, Kroky slavných v regionu Karlovarském. Mimo tyto publikace vydal Karlovarský kraj rovněž velké množství brožur a letáků věnovaných propagaci regionu. Co se týče spolupráce s Českým rozhlasem a regionálními rádii dlouhodobě spolupracujeme s rádiem Egrensis, kde má kraj pravidelně jednou týdně pořad Střípky, což jsou aktuality z dění v regionu, po dohodě také v tomto rádiu probíhají půlhodinové či hodinové pořady s členy Rady Karlovarského kraje. Navázali jsme spolupráci s karlovarským studiem Českého rozhlasu, kde probíhají pravidelné besedy na téma projekty Karlovarského kraje, dění v oblasti školství, sociálních věcí, dopravy apod. Prezentujeme se i v pravidelných regionálních televizních pořadech, vyjmenovává další aktivity hejtman Novotný. A jak se kraj prezentuje podnikatelům? Karlovarský kraj uzavřel dohody o spolupráci a partnerství s Bavorskem, Saskem, ruskou metropolí Moskvou a pekingským distriktem Changping. Součástí partnerství je pochopitelně spolupráce hospodářských komor, firem a dalších subjektů. Pokud kraj organizuje návštěvu jiné země, která je zaměřena např. na oblast hospodářské a obchodní kooperace, většinou jsou členy delegace zástupci podnikatelů či hospodářských komor. Stejně tak je tomu v případě návštěv velvyslanců působících v ČR, během nichž se setkávají i podnikatelé našeho regionu a konkrétní země. V nedávné době jsem například přijal delegaci velvyslanectví Portugalska v ČR, v rámci této návštěvy se zde prezentovala česko-portugalská společnost, která má zájem rozvíjet své aktivity i v našem regionu, uvádí k tomuto problému hejtman. PROPAGACE JE DRAHÁ Úspěšná propagace však také něco stojí. Tak například v Akčním plánu Programu rozvoje Karlovarského kraje , financovaném z fondů EU bylo vydáno na projekty cestovního ruchu 35,7 milionu Kč a na projekty ovlivňující rozvoj cestovního ruchu 241,82 milionu Kč. Zatím schválený rozpočet k letošnímu prvnímu lednu - rozpočet Odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu oddělení cestovního ruchu na rok 2009 je 6,685 milionu Kč. Příspěvky z rozpočtu Karlovarského kraje na podporu ÚSTECKÝ KRAJ Kraj chce spolupracovat i s Čínou Nutnost dobré komunikace a účinné sebepropagace cítí dlouhodobě i Ústecký kraj. A že je nutné se touto problematikou zabývat, ví i hejtmanka kraje Jana Vaňhová. Musíme se vztahy s veřejností zabývat, to je jednoznačné. Veřejnost tu není kvůli Ústeckém kraji, ale on i jeho krajský úřad je tady pro občany. Proto musí existovat i zpětná vazba, řekla hejtmanka. A jakým způsobem tedy komunikace a propagace v kraji probíhá? Máme zpracovanou strategii komunikace s veřejností, která se zabývá nejen prezentací krajských politiků, tedy radních nebo zastupitelů v jejich kraji, v jednotlivých okresech, ale také v míře co největší zveřejňováním toho, co Ústecký Hejtmanka Jana Vaňhová v Číně po podpisu dohody o budoucí spolupráci s guvernérem čínské provincie Anchuej (Anhui) Wangem Sanyunem. foto: archiv kraje kraj zajišťuje v oblasti krajské samosprávy nebo úřad v přenesené působnosti, řekl Krajským novinám tiskový mluvčí kraje Zbyněk Šebesta. Zpětnou vazbu kraji poskytuje hned několik komunikačních kanálů. Tak především je to internet a webové stránky kraje, kde lze nalézt veškeré důležité informace. Zbyněk Šebesta poukazuje především na dva portály. Rád bych vyzvedl krizový portál s radami pro občany při možných živelných katastrofách nebo průmyslových haváriích a také cykloportál pro všechny, kteří vyznávají pohyb na dvou kolech. Přehlednost webových stránek kraje přesto není úplně ideální. V porovnání s webovými prezentacemi ostatních krajů se řadí do průměru. Tedy nepropadají, ale také nevynikají. KRAJ POUŽÍVÁ VKLÁDANÉ NOVINY Ale existují i další cesty jak sdělovat občanům důležité události. Například vlastní noviny, které kraj vydává už řadu let, a jejichž archiv lze nalézt také na webu. Odezva je dobrá, ale přece jen celostátní deníky s našimi krajskými novinami vkládanými do výtisků prodávaných v našem regionu nemají tak vysoký náklad. Proto jsme si už jednou vyzkoušeli samostatný tisk a distribuci do 230 tisíc domácností po kraji. Takhle rozhodně oslovíme více lidí, více našich občanů se dozví, v čem jim Ústecký kraj může pomoci a proč se na něj obracet, řekla hejtmanka kraje Jana Vaňhová a jako příklad uvedla anketu Dopravce roku, kde se kraj snaží zjistit názory občanů na všechny smluvní dopravce kraje. ÚSTECKÝ KRAJ JE TAKÉ ZAJÍMAVÝ! Takové heslo razí současné vedení kraje a hodlá pro jeho rozšíření udělat maximum. Bohužel jim v tom podle mluvčího Šebesty média příliš nepomáhají. Je pravdou, že ve snaze propagovat náš kraj, nám některá média často házejí klacky pod nohy. Vytrvale totiž tvrdí, že je náš kraj nezajímavý a ponurý. Ale to rozhodně není! A tak má kraj co zlepšovat. Jeho image totiž není nejlepší a zlepšuje se jen pomalu. Vždyť kraj se na celkovém počtu ubytovaných turistů v České republice za loňský rok podílel pouze necelými dvěma procenty. Cestu vidí hejtmanka například v prezentacích na veletrzích. Možná by se zdálo, že třeba účast na veletrhu v Pekingu nebo v Dubaji je zbytečná. Je to ale naopak, kromě vyspělých evropských zemí se potřebujeme propagovat a prodávat i v Číně nebo Spojených arabských emirátech. aktivit v cestovním ruchu činí 2,1 milionu Kč. Za prvních sedm měsíců roku 2009 bylo na sebepropagaci Karlovarského kraje z krajských zdrojů vydáno na články, inzeráty, reklamu v odborných časopisech přibližně 600 tisíc Kč, na provoz webu zhruba 21 tisíc Kč. Nepřímo lze započítat na propagaci kraje také náklady na samostatné prezentace kraje v zahraničí a účast na veletrzích, říká Novotný. Na tyto aktivity bylo doposud čerpáno cca 372 tisíce Kč. Propagace je ve skutečnosti vyšší, jelikož další část nákladů byla hrazena nebo spolufinancována ze zdrojů EU, doplňuje hejtman. Ve srovnání například s minulým rokem se jedná o přibližně stejnou výši výdajů a předpokládáme, že i celkové výdaje za rok budou na srovnatelné úrovni. Měli jsme v plánu o trochu vyšší rozpočet, ale s ohledem na šetření nákladů se snažíme některé záležitosti zlevnit, ovšem ne tak nižším počtem propagací, ale spíše jejich rozsahem, protože propagaci a reklamu považujeme za důležitou pro získávání nových klientů pro region a udržení a šíření povědomí o našem regionu u odborné i laické veřejnosti, to je zůstat trvale na očích při nižších nákladech, uzavírá problematiku financování hejtman Novotný. Hejtman považuje dosavadní propagaci za účinnou. Myslím si, že o účinnosti propagace našeho kraje svědčí fakt, že jsme stále po Praze nejnavštěvovanějším regionem v naší republice díky bohaté historii a nabídce lázeňství a služeb v cestovním ruchu, říká hejtman. Jana Bartošová Hejtmanka navíc dodává, že se chystá užší spolupráce s čínskou provincií Anhui. A nepůjde jen o cestovní ruch. Jde třeba i o výměnu zboží a rozvoj podnikatelských a investorských aktivit. A čínská provincie není jediným zahraničním regionem, se kterým kraj uzavírá partnerství. SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČÍM NABÍRÁ OBRÁTKY Nějakou dobu již trvá například spolupráce se Svobodným státem Sasko, s nímž kraj úzce spolupracuje především v rámci přeshraničních činností (integrovaná železniční doprava, složky integrovaného záchranného systému, pro které byly vydány jazykové slovníky, revitalizace Krušnohoří atd.). Z dalších regionů jde například o spolupráci s městem Calgary v kanadské provincii Alberta. Kontakty a podepsané memorandum máme i s provincií Palermo v Itálii. Zájem o navázání spolupráce má Ústecký kraj pro nejbližší období také s některými regiony Ruska (oblast Vladimir), Slovenska nebo se státy z Balkánu. Například nedávno náš kraj navštívila na pozvání hejtmanky Jany Vaňhové místopředsedkyně Vlády Republiky Srbské paní Jasna Brkić, doplnil mluvčí Šebesta. Filip Appl Dětem ze Stráže nad Ohří a Boče, které navštěvují Základní školu v Perštejně, pomůže Karlovarský kraj od září zajistit školní autobusy. Dva týdny před koncem školního roku totiž zrušil soukromý dopravce z Ústeckého kraje školní spoje. Karlovarský kraj nebude realizovat projekt CTV Ostrov v původním rozsahu. Vzhledem k pokračujícímu úbytku uchazečů o studium na středních školách by bylo obtížné novou školu naplnit dostatečným počtem žáků. V Karlovarském kraji v současné době funguje již sedmdesát Czech POINTů. Karlovarský kraj podal žalobu na obecně prospěšnou společnost Carlsbader Gate Karlovy Vary. Důvodem je údajné neoprávněné čerpání dotace z EU v roce Společnost tehdy získala 174 tisíce korun na projekt Šance, v rámci něhož učila matky, kterým zajistila hlídání dětí, zacházet s počítačem. Neoprávněnost čerpání zdůvodňuje kraj střetem zájmů, který vznikl mezi společností a subdodavatelskou firmou. V hromadných ubytovacích zařízeních na území kraje se ve druhém čtvrtletí letošního roku ubytovalo o 4,7 % méně hostů než ve stejném období roku loňského. Meziroční pokles představuje propad o téměř devět tisíc hostů. Důvodem poklesu je hospodářská krize a menší počet zájmu zahraničních turistů, které nenahradil ani vyšší zájem tuzemců. Ministerstvo vnitra v srpnu pravomocně rozhodlo, že postup Ústeckého kraje ve sporu s Dopravním podnikem Ústeckého kraje v roce 2006 byl správný. Podle ministerstva byla opatření kraje vůči dopravci oprávněná a v souladu se zákonem. Rozhodnutí ministerstva potvrzuje naše stanovisko, že kraj není povinen akceptovat nepřiměřené finanční nároky dopravců, komentovala rozhodnutí hejtmanka kraje Jana Vaňhová. Ústecký kraj zná krajského vítěze soutěže Vesnice roku Tím se stala obec Hrušovany z Chomutovska, která tak postoupila do celostátního finále. Hrušovany za vítězství v krajském kole získaly od kraje půl milionu korun. Modrou stuhu za společenský život získala obec Libotenice, bílou stuhu za činnost mládeže obec Březno, zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí obec Smolnice a oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu obec Ploskovice. Hejtmanka Jana Vaňhová předala ocenění profesionálním a dobrovolným hasičům, kteří se významným způsobem podíleli na ochraně zdraví a majetku občanů, obcí a měst kraje při povodních. Jednotlivé oceněné nominovali velitelé složek Integrovaného záchranného systému.

10 10 KN srpen 2009 EKOLOGIE Víte, jak dobře třídit odpad? Podívejte se s námi na několik nejčastějších mýtů s tříděním odpadu spojených Patříme mezi rekordmany Přesto máme v třídění odpadů ohromné rezervy Třídění odpadů je v dnešní době naprostou samozřejmostí. Města i obce v celé republice se dlouhodobě této problematice věnují, v ulicích můžeme stále častěji spatřit barevné kontejnery a v evropském měřítku jsou Češi na jednom z prvních míst v množství vytříděných odpadků na jednoho obyvatele. Češi skutečně patří mezi špičku v třídění odpadů, vysvětluje Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKOKOM a dodává: Dodnes však mezi obyvateli koluje spousta mýtů a omylů, které lidem zbytečně ztěžují práci a mnohé možná od třídění odpadu odrazují. Nabízíme proto jednoduchý a stručný přehled nejčastějších omylů. Pojďme si je objasnit a společně tak zjednodušit zacházení s odpady. Před vhozením do kontejneru je třeba odstranit z PET lahve víčko a etiketu. PET láhve samozřejmě můžeme do kontejneru vhazovat s etiketou i víčkem. Obojí bude při dalším zpracování odstraněno. Co je však důležité - PET láhve je potřeba před vyhozením sešlápnout. Nesešlápnuté láhve jsou objemné a tím zdražují přepravu, komplikují manipulaci a recyklace se tak stává nákladnější. Před vhozením do kontejneru musím kelímky od jogurtů a jiných potravin důkladně vymýt. Není nezbytné obaly před jejich vyhozením do kontejneru vymývat. Drobné znečištění obalů jejich zpracování totiž nevadí. Stačí, když potravinu důkladně dojíme, případně z kelímku vyškrábeme. Výjimkou jsou mastné obaly, ty je třeba pečlivě vymýt teplou vodou s přípravkem na mytí nádobí. Před vhozením do kontejneru musím z časopisů a dokumentů odstranit kancelářské svorky. Svorky není třeba odstraňovat. Při dalším zpracování, takzvaným rozvlákněním, se z papíru se stane hladká kaše a těžší části jako svorky a sponky z papíru jednoduše vypadnou a klesnou ke dnu. PVC je také plast a můžeme ho vyhodit do žlutého kontejneru. PVC do kontejneru na tříděný odpad nepatří. Chlor obsažený v PVC, komplikuje následné zpracování směsných plastů, nebo jejich energetické využití. Při spalování PVC totiž vznikají nebezpečné zplodiny. Tento druh plastu poznáte podle značky 3. Jedná se například o novodurové trubky či linoleum. Před vhozením do kontejneru musím plastové obaly od kosmetiky důkladně vymýt. Obaly od kosmetiky není třeba vymývat. Stačí, když obaly vyprázdníme tak, že zbytky kosmetických přípravků, jako jsou mýdla, šampony, krémy, vylijeme. Obaly budou vyčištěny při dalším zpracování. Před vhozením do kontejneru musím z dopisních obálek vytrhnout fóliové okénko. Do kontejneru na papír můžete vhazovat obálky celé. Zpracovatelé mají zařízení, která si s fóliovými okénky poradí za vás. Do kontejneru nesmím vhazovat skartovaný papír. Do kontejneru na tříděný odpad můžeme skartovaný papír vhodit stejně jako každý jiný papír, který není mokrý, mastný nebo jinak znečištěný. Znečištěním rozumíme mastnotu, zbytky potravin nebo chemikálií. Před vytříděním nápojového kartonu musím odtrhnout umělohmotný uzávěr. Pokud ve vaší obci probíhá sběr nápojových kartonů, prázdný karton pouze vypláchněte vodou, stlačte a i s víčkem odhoďte do kontejneru, který je ve vaší obci pro tento odpad určen, nebo do oranžového pytle. Více informací o správném třídění odpadu naleznete na internetových stránkách Češi patří mezi evropskou špičku v třídění odpadů. Alespoň to dokládá řada studií Evropské unie, které Českou republiku v tomto směru již několik let stabilně zařazují mezi vzorové země. Podrobnější pohled do statistik však napovídá, že i ti nejlepší se mohou stále zlepšovat. I přesto, že třídění odpadu má u nás velikou tradici a Pardubický kraj se z pohledu třídění odpadů řadí mezi nejlepší v republice, se na skládkách v Pardubickém kraji každoročně uloží velké množství odpadu, který by bylo možné dále využít. Pro představu. Kdyby všechen papír odvezený na skládky byl přepočítán na listy formátu A4 a ty byly seřazeny za sebou, pokryly by beze zbytku všechny silnice na území Pardubického kraje. Výpočty vycházející ze statistik nejsou sice nikdy zcela přesné, nicméně nutí k zamyšlení. Pokrytí území Pardubického kraje kontejnery na tříděný odpad se stále zlepšuje. Kraj, město či obec mohou třídění odpadu podporovat, ale proces třídění začíná tam, kde komunální odpad vzniká, tedy v našich domácnostech. Je na každém z nás, aby přijal odpovědnost za prostředí, ve kterém žije a ve kterém budou žít jeho děti, uvedl Václav Kroutil, člen Rady Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí. Zjištění, že zhruba polovinu komunálního odpadu tvoří právě ten odpad, který se po vytřídění stává surovinou, mě vůbec netěší. Možná to máme k barevným kontejnerům o něco dál než do šedé popelnice, ale když těch pár kroků dál urazíme, udělali jsme něco pro místo, na kterém žijeme. Člověk je člověkem, protože přemýšlí. A kdo přemýšlí, ten většinou třídí, dokončil Václav Kroutil. Více o třídění odpadů v Pardubickém kraji se dozvíte na Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s. INZERCE EKO_KN_EN_200_278_CMYK.indd 1 7/20/09 2:58 PM

11 Sedm priorit pro rozvoj cestovního ruchu Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška představil na tiskové konferenci sedm priorit pro rozvoj cestovního ruchu, které bude v září předkládat poslancům ekonomických výborů a podvýborů. Definování jednotlivých priorit vzniklo po jednání ministra a představitelů většiny asociací, působících v cestovním ruchu. Ti se sešli ke společnému jednání na ministerstvu pro místní rozvoj. Seznam priorit: snížení sazby DPH pro služby cestovního ruchu průvodcovská činnost neoprávněné podnikání vízová politika vyjmutí turistických vozidel (souprav) nad 3,5 tuny z Realizace projektu je naplánovaná od září 2008 do února Do projektu je zapojeno celkem 20 partnerů z českých, německých a maďarských institucí složených z dotčených regionů povodí Labe, orgánů státní správy, samosprávy a odborných institucí. Hlavním partnerem projektu je Saské ministerstvo vnitra, z českých příslušné poplatkové skupiny dálničních známek sociální cestovní ruch Cestovní ruch pro všechny zřízení Podvýboru PSP pro cestovní ruch Těchto sedm priorit považuji pro rozvoj cestovního ruchu za velmi důležité. Budu se proto snažit přesvědčit poslance, aby v souvislosti s nimi začali pracovat na možných legislativních změnách, uvedl ministr Vondruška. Poslancům těchto sedm priorit představí ministr 2. září přímo ČESKÁ REPUBLIKA KN srpen Povodňová rizika na Labi zkoumá mezinárodní projekt LABEL Projekt LABEL, nebo-li přizpůsobení lidské činnosti v povodí řeky Labe nebezpečí záplav, je mezinárodní projekt, který je financován z Operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa z Evropského fondu pro regionální rozvoj. v Poslanecké sněmovně. Jednotlivé priority budou prezentovat představitelé oborů cestovního ruchu. (mmr) ilustrační foto: MMR První informační online brožura pro starosty Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vydává první číslo informativní brožury, která bude pravidelně online distribuována všem starostům měst a obcí ČR. V brožuře se starostové dozví potřebné informace z MMR, stejně jako novinky, které tento resort připravuje. První číslo najdete v sekci Pro média na webu MMR ČR. Tato informační publikace vychází pro usnadnění komunikace mezi ministerstvem a místní samosprávou. Jejím cílem je pomocí tohoto newslettru přinášet důležité informace, které jsou pro rozvoj našich obcí, měst a krajů potřebné. (mmr) Navýšení správních poplatků může pomoci obcím Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje v souvislosti s velkou novelou stavebního zákona i změnu zákona č. 634/ 2004 Sb. o správních poplatcích. Ty by měly být nově navýšeny. Sazby správních poplatků se totiž pro oblast územního rozhodování a povolování staveb téměř nezměnily od roku 1992 a až na malé výjimky se vztahují k úkonům, které vykonávaly stavební úřady podle předchozího stavebního zákona, který byl zrušen zákonem č. 183/ 2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinným od 1. ledna Platný stavební zákon umožnil, aby řada staveb, které dříve vyžadovaly stavební povolení, byla realizována pouze na základě územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Také pro odstranění stavby nebo pro povolení změny v užívání stavby není potřeba vydání správního rozhodnutí. V praxi to nyní znamená, že stavební úřady provádějí řadu úkonů, které nahradily vydávání zpoplatněných povolení, aniž za ně mohou vybírat správní poplatek. Náročnost posuzování je přitom srovnatelná se zpoplatňovanými úkony. S ohledem na rostoucí náklady v souvislosti se zvýšením náročnosti územního a stavebního řízení je nutné provést valorizaci správních poplatků. Současný stav se ukázal jako dlouhodobě neúnosný. Nově navrhovaná výše poplatků a vybraná varianta řešení byla analyzována ve spolupráci s ministerstvem financí, krajskými úřady, Svazem měst a obcí České republiky a dalšími profesními organizacemi. Dosavadní výše poplatků se pohybovala v rozmezí korun. Vzhledem k nárůstu agendy pro stavení úřady ale tyto sazby dnešním nákladům neodpovídají. Pro další bezproblémové fungování stavebních úřadů a řešení jejich finanční situace připravilo ministerstvo několik variant. Forma zpoplatnění správních řízení a úkonů stanovených pevnou částkou z nich byla vybrána jako nejvhodnější. Některé z navrhovaných změn: - vydání rozhodnutí o umístění stavby a o změně vlivu stavby na území u ostatních staveb, sazba Kč, - uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující rozhodnutí o umístění stavby a o změně vlivu stavby na území u ostatních staveb, sazba Kč, - vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí, sazba Kč, - vydání písemného souhlasu s ohlášením staveb uvedených v 104 odst. 2 písm. a) c) stavebního zákona, sazba Kč, - vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu, sazba Kč, - nově byl navržen jednotný postup při výběru poplatků za vydání společného rozhodnutí podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Konečně znění novely zákona o správních poplatcích by mohlo být známo v průběhu října. Poté bude novelu projednávat vláda. (mmr) Úvodní slovo Ministr pro místní rozvoj Ing. Rostislav Vondruška Vážení ètenáøi a kolegové, ministerstvo pro místní rozvoj Vám pøináší tuto elektronickou informaèní publikaci, jejiž cílem je pøedevším usnadnit a maximálnì zefektivnit komunikaci mezi ministerstvem a místní samosprávou. Naším cílem je pomocí tohoto newslettru pøinášet dùležité informace, které jsou pro rozvoj našich obcí, mìst a krajù potøebné. V prvním èísle najdete informace z velké èásti o povodních, o roli ministerstva pro místní rozvoj v této vìci a možnostech pomoci, které nabízíme. Najdete zde také dùležité informace o èerpání z evropských fondù a zpenìžení majetku. Vìøím, že Vám tento nový zdroj komunikace s ministerstvem pomùže pøi rozvíjení Vašich obcí, mìst a krajù a bude Vám pomocnou podanou rukou, kterou ministerstvo nabízí. S pozdravem Rostislav Vondruška, ministr pro místní rozvoj Povodnì 2009 Mimoøádné události letošního léta v podobì nevyzpytatelných povodní bohužel napáchaly nemalé škody na životech a majetku v mnoha obcích Èeské republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj proto zasaženým poskytuje finanèní pomoc, která má následky tìchto pohrom zmírnit. :02 Zemì živitelka 2009 Ve dnech až probìhne 36. roèník tradièní výstavy Zemì živitelka v Èeských Budìjovicích. Již tradiènì se této události aktivnì zúèastní i Ministerstvo pro místní rozvoj ÈR. Úèast na letošním roèníku bude zamìøena na prezentaci soutìže Vesnice roku 2009, programù podpory regionálního rozvoje (program Podpora obnovy venkova apod.), programù financovaných ze Strukturálních fondù EU a rovnìž budou prezentovány aktivity Centra pro regionální rozvoj ÈR. V pátek probìhne za spolupráce Ministerstva pro místní rozvoj ÈR, Spolku pro obnovu venkova ÈR a Ministerstva zemìdìlství ÈR odborný semináø Podpora rozvoje venkova v Èeské republice. Na semináø, který zahájí ministr pro místní rozvoj Ing. Rostislav Vondruška a je urèen pøedevším pro pøedstavitele obcí, venkovských mikroregionù a další zájemce o tématiku rozvoje venkova jste srdeènì zváni. :04b Obsah INFOLINKA Tel.: Povodnì a Vesnice roku b Veøejné dražby TISKOVÉ ODDÌLENÍ 04a Evropská územní spolupráce Tel.: b Zemì živitelka tiskove@mmr.cz Anketa Panel SCAN Dražba jako zpùsob zpenìžení státního a obecního majetku Evropská seskupení pro územní spolupráci Pondìlí 10. srpen 2009 I I 01 Cíl 3 Evropská územní spolupráce Cíl 3 Evropská územní spolupráce zahrnuje operaèní programy (OP) pøeshranièní spolupráce (OP pøeshranièní spolupráce se Slovenskou republikou, Rakouskem, Polskem, Bavorskem a Saskem), OP Meziregionální spolupráce, OP Nadnárodní spolupráce, ESPON 2013 a INTERACT II Oproti Iniciativì Spoleèenství INTERREG IIIA je v rámci navazujících OP Cíle 3 aplikován princip vedoucího partnera (tzv. Lead partner princip). Na základì tohoto principu jsou podporovány projekty, u kterých je zajištìna úzká spolupráce partnerù a to zejména v oblastech pøípravy, realizace, financování a personálního zajištìní projektu. :04a ilustrační náhled: Cílem tìchto informací je poskytnout Zpenìžení majetku veøejnou dražbou se øídí orgánùm státní správy a územním zákonem è. 26/2000 Sb., o veøejných dražbách, Státní samosprávným fond celkùm, které rozvoje jsou v postaveníbydlení Možnosti zpenìžení majetku znìní pozdìjších (SFRB) pøedpisù, tedy pøesnými odstartoval unikátní průzkum, který má za cíl získat přehled o potřebách oprav tuzem- dražebníka èi navrhovatele dražby, souhrn a jednoznaènými pravidly, což pøispívá základních informací o možnosti zpenìžit k bezpeènosti a jistotì jak pro navrhovatele, pøímý prodej vlastní majetek veøejnou dražbou. tak vydražitele. výbìrové øízení ského Pøipravujeme bytového pro Vás i rozšíøenou tištìnou fondu, Dražba a to je považována jak v za nejtransparentnìjší panelových, tak nepanelových formu tìchto užiteèných informací, které Vám zpùsob zpenìžení majetku, kdy na vydražitele obálková metoda usnadní plánované zpenìžení státního, nebo pøechází vlastnictví k okamžiku udìlení (veøejná obchodní soutìž) bytových obecního majetku. domech. Anketa pøíklepu za pøedem v takovém stanovených podmínek. rozsahu a s takovým zá- veøejná dražba :03b měrem startuje v ČR poprvé. Průzkum zahrnuje obecní, družstevní i soukromé byty. Panel SCAN 2009 pomáhá popsat bytový fond z pohledu revitalizací již částečně provedených, ale i teprve zamýšlených. Zapojit by se měl každý, kdo může napomoci plánování dotací a investic pro další období. SFRB předpokládá, že se takto dozví o potřebách jednotlivých regionů a měst ČR a bude s nimi pracovat. Dotace plánujeme zodpovědně a proto mapujeme míru zanedbanosti bytů a bytových domů v jednotlivých regionech, uvedl ředitel Státního fondu rozvoje bydlení Jan Wagner. Anketa je určena správcům, právoplatným zástupcům a majitelům bytových domů. Průzkum tedy není zaměřen na jednotlivé nájemníky nebo členy družstev. A netýká se novostaveb, kde revitalizace není nutná. Do celostátní ankety lze přispět prostřednictvím internetového dotazníku umístěného na internetové adrese Přenos dat je kódovaný, přístup je chráněný heslem. Anketa končí 7. září. Hned poté SFRB vyhodnotí a zveřejní výsledky tohoto exkluzivního průzkumu. (mmr) partnerů se do projektu zapojily kraje dotčené povodím Labe, Ministerstvo životního prostředí a státní podniky Povodí Labe a Vltavy. Celkový rozpočet projektu je eur. Na část projektu, kterou zajišťuje Královéhradecký kraj připadá eur. Výše dotace je eur, z toho je dotace pro Královéhradecký kraj eur, to odpovídá 85 % procentům rozpočtu kraje na projekt. Cílem projektu je odpovědné a trvale udržitelné využívání povodí řeky Labe. Projekt se soustředí především na prevenci povodňových rizik, ochranu povodí a přizpůsobení změnám klimatu, perspektivu Labe jako vodní cesty, na rozvoj hospodářství a turismu a výměnu informací s ostatními evropskými institucemi, uvedl Jan Tippner, radní Královéhradeckého kraje s gescí životní prostředí a zemědělství. Královéhradecký kraj jako jeden z partnerů má za cíl získat dostupné, případně snadno odvoditelné informace pro předběžné vyhodnocení povodňových rizik. Kraj zpracuje na konkrétním vytypovaném území povodí Orlice tzv. Pilotní projekt, který vyhodnotí možné nepříznivé účinky budoucích povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Budou zmapovány a popsány objekty nacházející se v jednotlivých úrovních n-letých vod, říká radní Jan Tippner. V rámci projektu budou také z veškerých dostupných zdrojů popsány historické povodně. Naším záměrem je zpracovat podklady pro tvorbu map ohrožení a map rizik na základě požadavků evropské směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, doplnil Tippner. Výsledky Pilotního projektu tak budou sloužit pro zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňových rizik a dalších plánů v oblasti povodňových rizik. Budou významným podkladem pro územní plánování na úrovni obcí a kraje. V rámci projektu LABEL budou organizovány mezinárodní workshopy zaměřené na předání informací a zkušeností. Výsledky Pilotního projektu budou představeny na semináři pro odbornou veřejnost a zpracovány do brožur, informačních a propagačních materiálů pro laickou i odbornou veřejnost. (kp)

12 12 KN srpen 2009 LIBERECKÝ KRAJ Liberecký kraj už zná svého vítěze soutěže Vesnice roku Tentokrát se jím stala obec Zahrádky u České Lípy. Ta také postupuje do celostátního finále. Modrou stuhu za společnenský život získala obec Kravaře, bílou za činnost mládeže obec Kobyly, zelenou za péči o zeleň a životní prostředí obec Studenec. Hejtman Stanislav Eichler se svým náměstkem Vítem Příkaským a starostou Zahrádek Ladislavem Chvojkou pokřtili publikaci Vesnice roku 2009, která je průvodcem po obcích, které se zúčastnily letošního ročníku soutěže. Už i v Libereckém kraji je prasečí chřipka. V polovině srpna byla potvrzena u šestadvacetileté ženy z Českolipska, která se virem nakazila v Saudské Arábii. Pro případ, že by se nákaza v kraji rozšířila, má vedení Libereckého kraje připravený plán, který počítá s hospitalizací pacientů na infekčním oddělení liberecké nemocnice a na lůžkách s izolovaným režimem v dalších krajských zařízeních. 25. srpna se od 14 hodin uskuteční v zasedací místnosti krajského úřadu sedmé zasedání krajského zastupitelstva. To mimo jiné bude schvalovat zásady pro zpracování návrhu rozpočtu kraje na příští rok, mělo by schválit udělení ocenění Výrobek Libereckého kraje z odvětví potravinářství zemědělství roku 2009 a řešit bude také otázky smluv o závazku veřejné služby k zabezpečení dopravní obslužnosti kraje. Liberecký kraj se opírá o hrdost občanů na svůj region Liberecký kraj seznamuje se svou činnosti a prezentuje ji prostřednictvím odboru kancelář hejtmana, respektive oddělení tiskového a vnějších vztahů. Vynaložené náklady se přitom pohybují v řádech několika miliónů korun ročně. Další propagace regionu vychází z náplně práce jednotlivých resortů Libereckého krajského úřadu. Hlavním úkolem kraje je informovat občany o práci a rozhodnutích samosprávy a krajského úřadu, říká liberecký hejtman Stanislav Eichler. Kraj se zaměřuje zejména na zveřejňování zpráv a informací, které se bezprostředně dotýkají obyvatel libereckého regionu, a to například prostřednictvím webové stránky kraje, vlastního měsíčníku Liberecký kraj, který úřad zdarma dodává do všech schránek. Využívá také speciálních zpravodajských pořadů v regionální televizi a rozhlasu. Druhou oblastí činnosti je prezentace a propagace Libereckého kraje jak v cizině, tak doma. Funguje oficiální zastoupení Libereckého kraje v Bruselu, odbor kancelář hejtmana pořádá během kalendářního roku několik prezentací kraje v zahraničí. Resort cestovního ruchu se soustřeďuje na prezentaci turistických možností v regionu na nejrůznějších veletrzích a přehlídkách. Součástí práce oddělení tiskového a vnějších vztahů je také prezentace příspěvkových organizací, například středních škol, domovů důchodců, dětských domovů a podobně. Pro širokou veřejnost a občany kraje pořádá úřad například krajské dny, den otevřených dveří nebo dětský den. Na nich se představují žáci, mladí umělci nebo členové různých spolků a zájmových sdružení působcích v kraji. Pořádají se také vánoční a velikonoční trhy výrobků klientů zařízení sociálních služeb a další nízkonákladové akce. Na druhé straně se kraj prezentuje na různých kulturních, sportovních a společenských akcích, které pořádají města, obce, hasiči, neziskové organizace a další instituce. Nad nimi přebírá hejtman záštitu, nebo se taková akce koná pod záštitou člena rady kraje podle zaměření jeho resortu. DŮLEŽITÁ JE I SPOLUPRÁCE OBČANŮ S OBCEMI Liberecký kraj v rámci sebepropagace bere v potaz také lokálpatriotismus svých občanů. Kraj si pochvaluje rovněž dobrou práci měst, obcí a občanů. Například prostřednictvím akce Den učitelů, Stavba roku, Výrobek roku, Vesnice roku, Zlatá popelnice (soutěž v třídění komunálních odpadů), Zlatý erb (soutěž obecních a městských webových stránek) a podobně. Udělují se také Pocty hejtmana u příležitosti státního svátku 28. října, v nichž oceňuje hejtman mimořádné zásluhy občanů, kterými se zasadili o Liberecký kraj a přispěli k jeho prestiži a propagaci dobrého jména. V neposlední řadě propaguje úřad krásy Libereckého kraje prostřednictvím krajského kalendáře, podporou vydávání knih s regionální tematikou, výrobou propagačních předmětů s motivy LK a podobně. Domnívám, se, že náklady na prezentaci a propagaci Libereckého kraje jsou vynakládány efektivně a účelně tak, aby Liberecký kraj vstoupil do povědomí lidí žijících na jeho území jako samosprávný celek, který se foto: LBK zajímá a stará o své občany, poskytuje jim dostatečné a pravdivé informace, aby se mohli s Libereckým krajem ztotožnit jako s krajem, kde žijí a mohli na něj být hrdí, dodává hejtman. K celkovému výčtu propagačních aktivit Libereckého kraje patří také hejtmanský ples, televizní pořad Týden v Libereckém kraji na R1 Genus a rozhlasový pořad Horká linka na rádiu RCL. Martin Ťopek KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Po šesti letech se do krajského města vrací z Brna mezinárodní letecká přehlídka CIAF. Ta se uskuteční 5. a 6. září na letišti v Hradci Králové. Už nyní mají organizátoři této významné letecké přehlídky potvrzené vystoupení strojů letectev čtrnácti různých států. Očekává se účast zhruba 30 tisíc diváků denně, rozpočet CIAFu je 16 milionů korun. Královéhradecký kraj řeší stávkovou pohotovost, kterou vyhlásily nedávno zdravotní sestry. K letošnímu 1. srpnu zvýšil kraj sestrám mzdu v průměru o 15 procent, což jsou přibližně tři tisíce korun a slibuje také růst mezd od počátku příštího roku a srovnání platů sester v kraji s celorepublikovým průměrem do poloviny roku Pokud odboráři návrh přijmou, očekává kraj zrušení stávkové pohotovosti. Z krajského úřadu bude muset odejít vedoucí odboru dopravy. Před téměř rokem mu policejní hlídka při silniční kontrole naměřila 1,82 promile alkoholu v krvi. Úředník za jízdu v opilosti u soudu dostal pokutu 25 tisíc korun a roční zákaz řízení motorového vozidla. Proti rozsudku se ale odvolal a pravomocný rozsudek padl až nyní u krajského soudu. Pravomocným odsouzením ztratil úředník bezúhonnost a bude odvolán z funkce. Kraj maximálně využívá svou webovou prezentaci Také v Královéhradeckém kraji lze rozdělit propagaci na dvě oblasti. Na tu zaměřenou na podporu cestovního ruchu, a to především s cílem oslovit zahraničního návštěvníka České republiky, a na tu zaměřenou spíše na celkovou image kraje a komunikaci s veřejností. Jak kraj postupuje u obou? Cestovní ruch dnes není zásadním problémem kraje. Zdá se, že se kraji podařilo najít vhodný mix komunikačních kanálů, kterými informuje potencionální návštěvníky o zajímavých destinacích kraje. Svědčí tom i čísla, která nejsou špatná. V Královéhradeckém kraji se v loňském roce ubytovalo více než 284 tisíce turistů. Díky tomu je kraj pátým nejnavštěvovanějším v ČR. Podpora cestovního ruchu se v kraji děje především přes marketingový projekt s názvem Cílená prezentace a propagace Královéhradeckého kraje jako celku. Cílem projektu, jehož celkový rozpočet je 33,6 milionu korun (a je financován především z EU) je především ucelení a sjednocení propagace jednotlivých turisticky atraktivních oblastí regionu. Jde o Krkonoše a Podkrkonoší, Český ráj, Kladské pomezí, Orlické hory a Podorlicko, Hradecko. A co se z těchto peněz financuje? Jde především o vydávání propagačních brožur a jiných materiálů nebo přípravu nového turistického informačního systému. Projekt má přilákat nejen zahraniční, ale i tuzemské turisty. Informacím v oblasti cestovního ruchu a turistice se věnuje krajský portál KRAJ SE VĚNUJE I PR Vztahy s veřejností, komunikace s médii a občany je věc, která je dnes stejně důležitá jako snaha o přilákání turistů do regionu. A uvědomují si to i na kraji. Klademe důraz samozřejmě především na dobrou komunikaci s médii. Hlavně přes ně se snažíme informovat o dění v kraji, řekl Krajským novinám mluvčí Petr Vinklář. Konáme tedy pravidelné tiskové konference a pravidelně rozesíláme tiskové zprávy, avíza a jiné zajímavé informace. Královéhradecký kraj se může pyšnit také zdařilou webovou prezentací. Alespoň si to myslí Tomáš Zdechovský z agentury Commservis. Webová prezentace Královéhradeckého kraje je především přehledná, což se o stránkách některých jiných krajů říci nedá, poznamenal Zdechovský. A nejde jen o přehlednost. Na stránkách najde každý vše potřebné. Je zde seznam členů samosprávy a úřadu, informace o jednotlivých krajských tématech, celá řada odkazů na důležité instituce a služby a také kontakty důležité především pro občany kraje, ale i pro starosty a zástupce firem. Dalším kanálem je tištěné krajské periodikum, které vychází čtyřikrát do roka a je distribuováno do všech domácností Královéhradeckého kraje, což je asi 230 tisíc výtisků, dodal mluvčí Petr Vinklář. Finance na komunikaci má přitom kraj zařazeny ve svém rozpočtu. Podle Petra Vinkláře je nejdražším prvkem komunikační strategie kraje vydávání krajského periodika. Mnoho nárazových akcí, jako jsou návštěvy partnerských regionů, setkání a veletrhy, je hrazeno z rezervy. DŮLEŽITÁ JE SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČÍM Zástupci Královéhradeckého kraje se účastní celé řady různých akcí na podporu cestovního ruchu a vylepšení image kraje. Kromě různých veletrhů cestovního ruchu jde především o partnerské návštěvy. Zřejmě nejvýznamnějším partnerstvím je spolupráce s regionem Polsko - Dolnoslezské vojvodství nebo se Slovensko - Banskobystrickým samosprávným krajem. Veškerá spolupráce se však odehrává spíše na kulturně- -společenské úrovni, řekl Vinklář. Velmi zajímavou akcí byly například Dny slovenské kultury Banskobystrického samosprávného kraje v Královéhradeckém kraji. Šlo o řadu divadelních představení, vernisáží a výstav, filmových projekcí, tanečních vystoupení a dalších aktivit, které se v kraji konaly v říjnu 2007 a sloužily především k poznání tohoto regionu. Dalšími partnerskými regiony kraje jsou například rumunský region Sibiu či francouzský Departement Seine et Marne. Filip Appl K vytváření dobrého image kraje přispívá i tradiční Svatovavřinecká pouť na Sněžku. Letos se na vrcholu setkal hejtman Lubomír Franc s prezidentem Václavem Klausem. foto: archiv kraje

13 NUTS II SEVEROVÝCHOD KN srpen Žamberk bude čerpat evropskou dotaci Jednadvacet milionů korun přesáhne dotace, kterou má město Žamberk přislíbenu z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Významná část této sumy plyne z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Město tak ve svém centru oživí veřejná prostranství včetně zeleně a parkovacích ploch. Smlouvu o čerpání dotace podepsali 3. srpna žamberský starosta Jiří Dytrt s předsedou Regionální rady a hejtmanem Pardubického kraje Radko Martínkem. Cestu na autobus, k nákupnímu středisku či panelovému sídlišti komplikuje obyvatelům Žamberka již řadu let rušná komunikace I. třídy na Masarykově náměstí, která je zejména pro chodce, nemluvě o lidech se sníženou možností pohybu, riziková. Odklon dopravy na obchvat je zatím pouhým přáním vedení města, a tak je třeba ulevit chodcům jinak. Pěší zóna, zakreslená v projektu podpořeném z ROP Severovýchod, má chodce přivést do centra města jakýmsi zadním traktem, a snížit tak na minimum možný střet s automobilem či jen pouhé nedání přednosti. Tento krok uvítal předseda Regionální rady Radko Martínek, který smlouvu o čerpání dotace podepsal přímo na tamější radnici. Žamberk patří k navštěvovaným městům pod Orlickými horami. I dnes je náměstí plné turistů, kteří komplikovaně přecházejí přes rušnou silnici. Projekt podpořený evropskou dotací významně uleví městu, jeho obyvatelům i návštěvníkům, řekl pardubický hejtman. Projekt podpořený dotací z ROP Severovýchod se zaměřil na odstranění rizikového průchodu pěších v části Kostelní ulice podél průtahu silnice I/11 a zlepšení veřejných prostor v centru města. Nově zbudovaná pěší zóna se zámkovou dlažbou a klidovými ostrůvky tak odvede chodce od rušné komunikace. Kromě stavebních úprav dojde k obnově zeleně a parkovacích ploch. Město počítá také se zrušením dnes nevyužívané tržnice, dodal starosta Jiří Dytrt. Celé centrum Žamberka bude navíc bezbariérové, takže se město otevře i handicapovaným občanům. (ej) První miliarda z ROP Severovýchod vyčerpána Už druhý rok čerpají obce, města, kraje a další subjekty dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Evropa tak dává podporu projektům realizovaným na území Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje, které sledují pět prioritních oblastí: dopravní infrastrukturu, města a obce, také cestovní ruch, podnikatelské prostředí a technickou pomoc. První miliarda z Regionálního operačního programu byla vyčerpána na konci července. V ROP Severovýchod je do roku 2013 vyčleněno k čerpání necelých 19 miliard korun. Ty připadnou na výstavbu nových silnic a dopravních terminálů, sportovišť, dětských hřišť, multifunkčních občanských zařízení, na vybavení muzeí a nemocnic, obnovu center měst a obcí, zanedbaných výrobních areálů a řadu dalších investičních aktivit v regionu, říká Radko Martínek, předseda Regionální rady NUTS II Severovýchod. Na tom, že evropské dotace podporují rozvoj regionu, se shodují také starostové. Vždyť v jejich obcích a městech vznikají nové stavby nebo se rekonstruují staré a zanedbané budovy. Dotace, na níž se značnou měrou podílí evropské fondy, je zcela výjimečná. Naše obec by hřiště, které jsme nedaleko školy postavili, nikdy nemohla financovat z vlastního rozpočtu, potvrzuje Věra Mužíčková, starostka obce Plavy na Jablonecku. (ej) ČESKÁ REPUBLIKA Oslavy dobrého vína Víno z České republiky je čím dál lepší. Svědčí o tom nejen jeho úspěchy v mezinárodních soutěžích, ale především vzrůstající obliba mezi spotřebiteli. Krajina vinohradů, slunce a památek je navíc jako stvořená k poznávání pěšky i na kole. Pokud sem přijedete na podzimní vinobraní, budete mít možnost poznat to nejlepší z kulturní, folklorní a gastronomické tradice regionu. Dvě nejslavnější vinařská města, Znojmo a Mikulov, budou poprvé v historii oslavovat společně. Pro milovníky vína je to bezesporu skvělá příležitost, jak během jednoho víkendu od 11. do 13. září navštívit za zvýhodněné vstupné hned dvě akce, vzdálené od sebe necelou hodinu jízdy. Ve Znojmě opět chystají velký noční a odpolední historický průvod, rytířské turnaje a historické tržiště. Dobovou atmosféru ještě umocní to, že všichni účinkující, prodejci i řemeslníci budou výhradě v historických kostýmech. Na pódiích vystoupí hvězdy současné české pop-music stejně jako regionální skupiny. Největší vinobraní v Česku loni navštívilo 80 tisíc lidí. Víno a burčák se bude po tři dny ochutnávat také v Mikulově. Toto půvabné jihomoravské město nedaleko rakouských hranic pozve návštěvníky na bohatý hudební a folklorní program. Slavit se bude hlavně na náměstí a v amfiteátru, řemeslníci budou prodávat své výrobky v parku mikulovského zámku. Kulinářské speciality budou připravovat jak v místních restauracích, tak ve více než stovce stánků na náměstí. Královské město Uherské Hradiště otevře své brány folkloru, lidovým tradicím, vínu a historickým památkám o víkendu 12. a 13. září. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek představí kulturní, vinařské i kulinářské dědictví tohoto východomoravského regionu. Letošní ročník bude mimo jiné zasvěcen kráse a rozmanitosti krojů. Letos poprvé se v průvodu představí vždy alespoň jeden vzorový krojový pár reprezentující mikroregion, obec nebo město Slovácka. A bude se na co dívat: vždyť loni městem prošlo více než 4 tisíce krojovaných! Kromě ochutnávky vína vás čekají kulturní pořady nejen ve zpřístupněných historických památkách nebo plavba na muzikantských lodích po Baťově kanále. Přímo na nejnavštěvovanějším českém hradě Karlštejn, vzdáleném pouhých 35 km od Prahy, se 26. a 27. září uskuteční oblíbené Karlštejnské vinobraní. Po oba dny budete moci ochutnávat místní vína, která tu začal pěstovat římský císař a český král Karel IV. (+1378). Ten se ostatně spolu se svým doprovodem slavností bude osobně účastnit. Na jeho počest zazní skladby z období středověku, vystoupí kejklíři, žongléři, fakíři a tanečníci, večer karlštejnské podhradí ozáří loučový průvod. Třídenní slavnosti vína plné hudby a zajímavých atrakcí pořádají v Mělníku ve dnech září. Do města zavítá císař Karel IV. a diváci budou moci obdivovat barevnou nádheru jeho družiny. Příležitostí ochutnat víno z mělnické oblasti bude během vinobraní opravdu hodně, jednou z nich je i degustace v historických vinných sklepích ze 14. století, které jsou celoročně přístupné na mělnickém zámku. Pozvánka na další slavnosti vína Strážnické vinobraní: Trojské vinobraní v Pražské botanické zahradě: Bzenecké krojované vinobraní: Svatováclavské vinobraní v Kadani: Vinobraní v Litoměřicích: Vinobraní ve Velkých Pavlovicích: Valtické vinobraní: Vinobraní na hradě Loket: Vyčerpávající informace o českých a moravských vínech najdete na stránkách Markéta Chaloupková, CzechTourism Karlovarský týden 2009 Agentura CzechTourism si vás dovoluje pozvat na již 4. ročník Karlovarského týdne, který proběhne pod záštitou ministra pro místní rozvoj Rostislava Vondrušky v Karlových Varech v termínu Karlovarský týden (Tourfilm, Lázeňský festival a Lázeňská konference) je určen nejen odborníkům z oblasti cestovního ruchu, ale i široké veřejnosti. Informace o tom, komu jsou jednotlivé akce určeny, ale i mnoho dalších, vč. programu, naleznete na nových webových stránkách projektu cz. Věříme, že se tyto nové webové stránky stanou základním informačním kanálem pro veškeré akce Karlovarského týdne. Hlavní novinkou letošního Tourfilmu je přesun programu pro veřejnost blíže do centra Karlových Varů, konkrétně do hotelu Thermal. Zde se budou promítat cestopisné filmy a návštěvníci mohou také besedovat s cestovateli. Shlédnout můžete i výstavy s tematikou cestování. Lázeňský festival již pošesté nabídne zahraničním cestovním kancelářím a médiím možnost poznat krásy České republiky s důrazem na lázeňství, ale navázat i obchodní kontakty se zástupci lázeňských společností ČR. České lázeňské společnosti se mohou prezentovat nejen zahraničním účastníkům, ale i potenciální domácí klientele zdarma během workshopu dne a také během prezentace v obchodním centru dne Tradiční součástí bude i udělení titulu Lázeňská společnosti roku Lázeňská konference, která proběhne , se bude letos zabývat otázkou dopadů hospodářské krize na cestovní ruch a lázeňství. Členové Sdružení lázeňských míst pak ještě následující den budou řešit problematiku lázeňských statutů. Pro lékaře ze SRN bude připraveno setkání s jejich českými kolegy z lázní. V případě vašeho zájmu o účast na jakýchkoliv akcích Karlovarského týdne se prosím zaregistrujte na cz/index.php/cs/odborni-navtvnici/akreditace. Guestservice Karlovarského týdne se pak s vámi spojí a domluví detaily vaší účasti. Ing. Jitka Štěpánková, CzechTourism

14 14 KN srpen 2009 EKONOMIKA BYZNYS Integrovaný systém veřejné dopravy Královéhradeckého kraje bude spuštěn nejdříve v polovině prosince. Kraj původně počítal se začátkem září, ale má problémy s některými soukromými autobusovými dopravci. Ze strany soukromých dopravců nemáme dosud jasné záruky či závazný postoj, že by se v případě zavedení integrace autobusy v září skutečně rozjely, řekl hejtman Lubomír Franc. Integrovaný systém dopravy již úspěšně funguje ve třetině kraje. Náklady na dopravní obslužnost se každým rokem neúměrně navyšují. Integrovaný dopravní systém kraje má přinést úspory. Ministerstvo financí rozeslalo krajům zpřesněné údaje o propadu letošních daňových příjmů. Jihomoravský kraj bude muset vyjít s částkou nikoli o původně uvažovaných 500, ale o 900 milionů nižší. Je to vážné. My jsme reagovali už v červnu, kdy jsme rozpočet zredukovali o půl miliardy jako jedni z prvních. Jsem rád, že jsme takovou redukci udělali. Nyní budeme v úpravách pokračovat, ale bude to méně bolestivé, řekl na tiskové konferenci hejtman kraje Michal Hašek. Podle něj kraj v žádném případě nepůjde do deficitu. Také na příští rok budou radní připravovat návrh vyrovnaného rozpočtu. Jednáme samozřejmě dále s Evropskou investiční bankou o úvěru na strategické investice, jehož rámec, schválený zastupitelstvem, se pohybuje do dvou miliard korun, řekl hejtman. Zlínský kraj se připojí ke spolupráci čtyř moravských krajů v oblasti cestovního ruchu. V rámci projektu Morava a Slezsko průvodce pěšího turisty bude vytvořen propagační a mapový materiál pro společnou propagaci cestovního ruchu na území Moravy a Slezska. Materiál bude propagovat vybrané TOP pěší trasy Klubu českých turistů a stane se tak praktickou pomůckou při plánování výletů i při vlastním pobytu na Moravě a ve Slezsku. Jednotlivé kraje se budou podílet na úhradě nákladů rovným dílem. Karlovarský kraj poskytuje dar na úhradu regulačních poplatků ve svých zdravotnických zařízeních od února letošního roku. Za prvních pět měsíců zaplatil za pacienty více než 7,8 milionu korun. V Karlovarské krajské nemocnici v červnu tuto možnost využilo 63 procent občanů oproti 56 procentům v únoru. Podle chystaného systému bude kraj proplácet poplatky ve všech lékárnách na svém území. Občané budou muset vyplnit formulář, ke kterému připojí paragon o zaplacení a vše pošlou na krajský úřad. Na vracení poplatků má Karlovarský kraj letos vyčleněno 30 milionů korun. Jeho úředníci zřejmě nemají lepší věci na práci. V Plzeňském kraji zahájilo provoz Centrum na podporu integrace cizinců. Centrum poskytuje zdarma služby všem cizincům, kteří mají na území ČR platný trvalý nebo dlouhodobý pobyt a nepocházejí z EU. Nabízí právní poradenství a informace, kurzy českého jazyka nebo internetové pracoviště s knihovnou. Centrum také spolupracuje s Koordinační skupinou pro integraci cizinců na úrovni Plzeňského kraje, která vznikla na krajském úřadě na počátku letošního roku. Asociace hodnotila předcházející rok Asociace krajů vznikla v roce Právě vydala svou čtvrtou výroční zprávu za rok 2008, který byl proti předchozím nabitý změnami. Pojďme se podívat, jaké problémy v něm Asociaci potkaly. RUŠNÝ ROK V roce 2008 odstartoval naplno celosvětový hospodářský pokles. Prognózy o vývoji české ekonomiky byly ještě v polovině roku hodně optimistické, ale očekávalo se jejich přehodnocení. Na podzim takzvaná krize dorazila i k nám a do krajů. Ty musely začít počítat s výpadkem daňových příjmů a dalšími problémy, které tím vzniknou. Místo plánů na rozvoj v podmínkách ekonomického růstu přicházejí úsporná opatření. Loňský rok byl také výjimečný kompletní podzimní obměnou krajských politických reprezentací, kdy mezi hejtmany poprvé patří dvě ženy. POPLATKY VOLEBNÍ S podzimními krajskými volbami došlo i na hlavní téma předvolební kampaně vítězných sociálních demokratů, a to zdravotnické poplatky. Od té doby se kraje snaží dostát svým slibům a umožnit občanům, aby tyto poplatky neplatili. Celá causa se nese spíše ve znamení promrhané energie a peněz, než aby z ní měl kdokoliv užitek. Pokusným králíkem a hlavním provokatérem se pasoval Středočeský kraj, jehož hejtman David Rath neváhá například zveřejňovat telefonní číslo soudkyně, aby se jí mohli občané zeptat, proč musí poplatky platit. Kraj se totiž dostal do sporů kvůli hrazení poplatků za občany ve svých lékárnách. Karlovarský kraj si bere ze Středočeského příklad a chystá se poplatky platit pro jistotu ve všech lékárnách, jak soukromých, tak krajských. Začátkem září má Poslanecká sněmovna znovu projednat návrhy zákonů, z nichž jeden úplně poplatky ruší a druhý řeší jejich podstatnou redukci. JAK FINANCOVAT VLAKY? Dalším podstatným problémem, který kraje řeší tentokrát dlouhodobě, je financování základní dopravní obslužnosti. Na jednání s Českými drahami se s nimi hejtmani dohodli, že by rádi viděli v úhradách dopravy systém, aby nemuseli každý rok řešit jen chybějící peníze a možnosti, jak je získat. Tento problém se dostal na světlo znovu na začátku letošního roku, kdy České dráhy požádaly kraje o uhrazení ztráty z regionální osobní dopravy ve výši přes tři miliardy korun. Předseda Asociace krajů a Jihomoravský hejtman Jiří Hašek k tomu později v rozhovoru pro Krajské noviny řekl: Nenasmlouvali jsme nové železniční linky, nedošlo k takovému nárůstu nákladů. Chceme se s vládou jasně dohodnout, jak se na této ztrátě budou kraje podílet. Kraje si celkově od podzimních V loňském roce se kompletně vyměnily krajské reprezentace. V novém složení se Rada Asociace krajů ČR sešla poprvé počátkem prosince v pražském hotelu Hoffmeister. foto: archiv KN voleb stěžovaly na přístup vlády, který byl jednoduše řečeno poněkud nekomunikativní. Ministři současné vlády jsou podle předsedy Haška přístupnější, podstatný ale bude výsledek blížících se předčasných voleb. PROBLÉMŮ BYLO DOST Kraje nejsou také spokojeny s prostředky, které dostávají z vybíraných daní. Na úrovni obcí na to upozornila jarní akce, kdy mohli řidiči v některých spatřit jejich názvy obohacené o nápis daňově diskriminovaná obec. V této souvislosti kraje nejvíce trápí peníze na regionální školství a sociální služby. Kromě zvýšení podílu z daní chtějí kraje dostávat svůj podíl také z daní spotřebních. Medializována byla také problematika traumacenter. U nich Asociace krajů kritizovala postup ministerstva zdravotnictví, které bez konzultace s novým vedením krajů nově definovalo síť traumacenter v České republice. Od prosince, kdy téma v médiích vrcholilo, vydalo ministerstvo ve věstníku strukturu traumacenter. Některá traumacentra jsou zařazena na nižší úroveň, protože nesplnila podmínky a mají například daleko heliport. Dostávají proto méně peněz. Celá causa ale jinak utichla. Vedle těchto mediálně výrazných témat se Asociace krajů zabývala řadou dalších, například výkupem pozemků pod krajskými silnicemi, které jsou dědictvím krajů již od jejich vzniku. Některé je třeba vykoupit a nedostávají se na to peníze. Problém se tak přesune do dalšího desetiletí. Tomáš Fridrich Zlínský kraj se na průměr EU dotáhne za 10 let Podařit by se mu to mělo s pomocí nové Strategie rozvoje Zlínského kraje pro roky 2009 až Dokument s tímto názvem schválila rada kraje začátkem srpna. OD BATI A SLUŠOVIC DO SUTERÉNU Dvousetstránkový dokument předpovídá, jak se bude kraj vyvíjet. Neohlíží se příliš na současný hospodářský pokles, jeho doporučení jsou dlouhodobá. Protože se zabývá dlouhým obdobím deseti let, stanovuje hlavní a zásadní priority. Od pádu komunistického režimu a rozdělení republiky se pro Zlínský kraj mnohé změnilo. Už není regionem ve středu státu, nýbrž oblastí na hranici se Slovenskem. Přišel také o dvě klíčová průmyslová odvětví: obuvnictví a letecký průmysl, které se nedokázaly prosadit na nových západních trzích. V kraji chybí opravdu silný investor s mezinárodním zázemím, který by využíval místní školství a výzkum. Není zde žádný zaměstnavatel poskytující více než pět tisíc pracovních míst a ani se v budoucnu jeho příchod neočekává. Drtivou většinu podnikatelských subjektů tvoří mikrofirmy do pěti zaměstnanců. TROCHA ČÍSEL Strategie sleduje hlavní cíl, kterým je HDP na obyvatele na úrovni průměru EU. V současnosti je tento ukazatel na 64 procentech Společenství. To znamená, že by ekonomika Zlínského kraje měla každoročně růst zhruba o tři procenta rychleji než EU. Za posledních deset let se ekonomika kraje přiblížila k EU o deset procentních bodů. V HDP České republiky je mezi čtrnácti kraji ten Zlínský na jedenáctém místě. V České republice se začínají objevovat případy, kdy společnosti ruší výrobu a přesouvají ji do míst s levnější pracovní silou. Proto je důležité, aby kraje dokázaly nabídnout přidanou hodnotu ve formě vzdělání a výzkumu. V této oblasti by se měl Zlínský kraj více zlepšit. Výdaje na výzkum rostou, ale nestačí to. Mezi uchazeči o práci je velmi málo vysokoškolsky vzdělaných osob, pouhá čtyři procenta. Nejvíce je vyučených bez maturity, kolem pětačtyřiceti procent. V budoucnu jim budou dělat větší problémy zvyšující se nároky na znalosti. Zemědělství je ve Zlínském kraji v útlumu, potenciál je skryt v regionálních aktivitách a produktech. Je zde například třetina švestek republiky, z celkových sklizených však pouze kolem sedmi procent. Přitom typickým místním nápojem je slivovice. V oblasti dopravy se blíží napojení kraje na celostátní dálniční síť, které přispěje k oživení regionu. Jsou zde i dvě letiště, jež v budoucnu mohou sloužit civilní dopravě. DOTAHOVAT SE NEBUDE VĚČNĚ Významnou pomocí budou pro kraj i nadále peníze z evropských fondů. V současnosti je více aktuální debata o finančním rámci EU po roce 2013, do něhož bude spadat i kohezní politika. Podle toho, jaké budou její priority, se může Česká republika a kraje těšit na peníze. Postupem času budou stále méně potřeba projekty zaměřené na dotahování, jako je budování silnic a podobně. Stále důležitější pak bude podpora udržitelného rozvoje ve městech na úkor zemědělství. NĚCO NAVÍC MÍSTO MONTOVEN Pro podporu ekonomiky navrhuje dokument řadu opatření. Podniky a výzkum by se měly více propojovat. Lze podpořit budování výzkumných center, například Evropské centrum polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati. V kraji také vzniká nová průmyslová zóna Holešov, kde budou firmy s vysokou přidanou hodnotou vítány. Aby nedošlo k závislosti na velkých podnicích, je potřeba mít v kraji silnou skupinu těch malých a středních. Pro stávající důležité firmy je navrhováno založení organizace, která by pomáhala hledat příležitosti v zahraničí podobně jako CzechTrade. Ve vzdělání je potřeba snažit se o zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných. Měla by se rozšířit jak kapacita škol, tak lákat do kraje odborníky a pedagogy. Podobně se o to snaží například v Jihomoravském kraji programem SoMoPro. Přitom nejde jen o klasické studijní programy, ale také celoživotní vzdělávání. Kromě ekonomiky a vzdělání chtějí mít obyvatelé kraje dobré podmínky k životu. Budou se například dále budovat čističky odpadních vod nebo zvyšovat důraz na recyklaci a využívání odpadů. Strategie rozvoje Zlínského kraje je dokument, který jasně pojmenovává, jaké má kraj problémy a co by měl udělat pro to, aby se z něj stal rozvinutý region EU. Některé z popisovaných problémů platí i pro zbytek republiky a zde je ukázka, jak se k nim přistupuje na krajské úrovni. Mnohá z navrhovaných opatření jsou logická a k jejich provedení vybízí zdravý rozum. Je ovšem důležité, aby kraje měly stanovené priority. Výsledek bude záviset na tom, jak se podaří cíle splnit a kterými cestami jich kraje budou chtít dosáhnout. Tomáš Fridrich PERSONA V srpnu převzal pozici CEO u Mobilkomu po Peteru Hallovi Tomáš Budník (39), který přechází do pozice strategického poradce majoritního vlastníka U:fona, Penta Investments. U: fon má přes zákazníků, kteří využívají jeho datových i hlasových služeb, a je nejrychleji rostoucím poskytovatelem mobilního širokopásmového připojení k internetu v ČR. Vystudoval Fakultu strojní Vysoké školy báňské v Ostravě, obor automatizované systémy řízení. V telekomunikacích se pohybuje více než 15 let, pracoval na manažerských pozicích ve společnostech INEC, Český Telecom a GTS. Novým generálním ředitelem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje se stal Martin Cmíral, dosavadní manažer útvaru environmentální agendy ČEZ, a. s. se stane i jedním z jednatelů společnosti. Nahrazuje předchozího generálního ředitele Josefa Sedláka, který od května přešel do centrály ČEZ. Martin Cmíral má vzdělání v oblasti přírodních věd a financí. Doktorát získal na Australské národní univerzitě, kde studoval v letech Ve Skupině ČEZ začal působit v roce 2006 na strategii obchodování s emisemi CO2. Ministr zahraničních věcí Jan Kohout jmenoval svým náměstkem pro věci právní a konzulární a aktuální politické otázky Hynka Kmoníčka. Kmoníček v minulosti působil jako český velvyslanec v OSN, následně pak jako velvyslanec ČR v Indii, Bangladéši, Nepálu a Srí Lance. V těchto teritoriích úspěšně řešil v minulých letech některé náročné konzulární záležitosti (kauza českých entomologů v Indii apod.). Kmoníček studoval na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity, na Karlově univerzitě (angličtina, arabština) a na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Je specialistou na diplomacii zejména neevropských zemí. Generálním ředitelem společnosti Xerox pro Českou republiku a Slovensko byl od srpna jmenován Libor Holík (37). V nové pozici nahradil Petra Sichrovského, který se stal generálním ředitelem společnosti pro Rumunsko a Moldávii. Před svým příchodem do Xeroxu působil Holík ve společnostech Alfa Laval jako finanční a administrativní ředitel a v auditorské firmě Arthur Andersen na pozici senior konsultant v oddělení auditu. Ve svém volném čase se věnuje lyžování, squashi a potápění. Je ženatý a má dvě děti. Dočasného vedení společnosti Logica v regionu střední a východní Evropy (CEE) se po tragickém úmrtí generálního ředitele Radima Hradílka ujal Steve Burnett (53). V této pozici setrvá do nástupu nového ředitele regionu CEE, který bude vybrán na základě řádného výběrového řízení. V Praze chce svou činností navázat na transformační projekt započatý v průběhu působení Radima Hradílka. Burnett se ve volném čase věnuje rodině, cestování a fotografování.

15 ČESKÁ REPUBLIKA KN srpen Námi poskytovaná voda je na vyšší míře standardu, tvrdí Josef Fedák, ředitel akciové společnosti Vodovody a kanalizace Pardubice Jak dlouho jste na postu ředitele VaK? Můžete zmínit, co považujete za svůj největší úspěch za dobu svého působení? Na pozici ředitele společnosti působím již 2 roky. V minulosti jsem zde pracoval na různých pozicích, naposledy jako výrobně technický náměstek. Mohu tak říci, že jsem mohl poznat veškerou činnost všech oddělení, která tu máme. Post ředitele na mne klade ovšem mnohem větší nároky v podobě zodpovědnosti za správný chod i dobrý rozvoj naší společnosti. Úspěch by za mne měli hodnotit spíše jiní. V současné době je naším hlavním cílem využít možnosti čerpání finančních dotací z Evropské unie, které chceme použít na realizaci některých staveb. Pokud se nám vše podaří, tak právě toto budu považovat za velký úspěch. VaK zásobují vodu mnoho domácností v Pardubickém kraji. Jaká je kvalita vody, která se do domácností dostane? Jaké kroky podnikáte pro její zlepšení? Pokud bych měl okomentovat samotnou kvalitu pitné vody, tak mohu říci, že kvalita námi poskytované vody se oproti dřívějším obdobím značně zlepšila a neustále se zlepšuje. Je to především díky tomu, že se neustále snažíme o obnovu stávající sítě a zdrojů. Z hlediska evropského průměru je námi poskytovaná voda na vyšší míře standardu. Samozřejmě, že ale čas od času evidujeme stížnosti především na zabarvení vody. To je ovšem způsobeno obvykle starou sítí nebo instalacemi v domech. Pitnou vodou zásobujeme celý bývalý okres Pardubice, což je cca 158 tis.obyvatel. Na odběr pitné vody je z celkového počtu napojeno zhruba 96 % obyvatel, a to je ve srovnání s republikovým průměrem velmi vysoké číslo. V současné době nám tedy chybí na odběr vody napojit jen malé procento obcí, které stále čerpají vodu z vlastních zdrojů. V minulých letech se nám také podařilo v rámci Vodárenské soustavy východních Čech zajistit zdroje pitné vody pro Skupinový vodovod Pardubice. Došlo k propojení vodovodních sítí bývalých okresů Chrudim, Pardubice, Hradec Králové a Náchod. Díky tomuto jsme tak výhledově zajistili dodávku kvalitní pitné vody pro Pardubicko. Cena vodného i stočného každoročně roste. Mezi rokem 2008 a 2009 se například cena stočného zvedla o téměř 3 Kč, což se jistě výrazně promítne do rozpočtu domácností. Čím se je takový nárůst způsoben? Je nutné uvědomit si obzvláště okolnosti, které zvýšení způsobují. Z historického vývoje je zřejmé, že cena vodného a stočného stoupla zhruba od roku 1989 téměř 80 krát. Obrovský nárůst plyne z toho, že v minulosti byly ceny dvě. Jedna cena vodného a stočného byla pro obyvatelstvo a druhá pro průmysl. Cena pro obyvatelstvo byla symbolická a byla dotována státem, což již v současné době není. V minulosti také došlo k poklesu spotřeby vody více než o polovinu. Tento trend zaznamenaly všechny společnosti a je logické, že se i tato skutečnost musela promítnou do ceny vodného a stočného. Výše ceny vodného a stočného má totiž kolem 90% nákladů, které jsou stabilní. To znamená, že vodovodní sítě jsou vybudovány, zdroje jsou také dané a odpisy v nich jsou stále stejné. Do ceny se také promítají náklady, které my neovlivníme jsou to náklady na odběr podzemních vod, kdy za každý odebraný kubík platíme dvě koruny. Dnes tedy máme pouze jednu cenu, a to je podle mého názoru dobře. I tato cena je věcně usměrňovaná, její výpočet je kontrolován státem. Někomu se může zdát, že výše vodného i stočného je kalkulována pouze na základě našich interních propočtů. To je ovšem velký omyl. Jako akciová společnost pouze nabízíme několik variant cen vodného a stočného, o jejich konečné výši pak rozhodnou města a obce jako naši akcionáři. Z vodného i stočného nám samozřejmě plyne také zisk, ovšem tyto peníze jsou zpětně určeny na rozvoj vodovodů a kanalizací. Společnost Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. realizuje v letech souhrn staveb v rámci Skupinového projektu Labe-Loučná. Můžete tento projekt, který je spolufinancován Evropskou unií, představit? Tento projekt je zaměřen na dobudování kanalizací v aglomeraci Pardubice a čištění odpadních vod, které jsou vypouštěny do řek Labe a Loučná, a je prozatím naším největším projektem. Celkové náklady se předpokládají ve výši cca 850 milionů Kč. Projekt jsme připravili společně s Pardubickým krajem a naším cílem bylo využít dotaci z EU. Do projektu je zahrnuto celkem 21 vodohospodářských staveb a jeho hlavním účelem je dokončení kanalizací např. v obci Živanice, Lázně Bohdaneč, Ostřešany Pardubice, Dašice, Holice a součástí je také intenzifikace čistíren Holice a Opatovice nad Labem. Finance jsou také určeny na zkapacitnění stok, řešíme i čerpací stanice a protipovodňová opatření v městě Pardubice. Rozhodnutí o poskytnutí dotace jsme dostali již v prosinci Následně v roce 2007 jsme podepsali smlouvu se zhotovitelem na realizaci. Tedy celé dva roky trvala příprava, což nám způsobilo jisté problémy, protože termín dokončení je již v prosinci letošního roku. Maximální výše dotace, kterou na tento projekt můžeme obdržet po jeho vyhodnocení je 12,5 mil. eur. Nyní však již víme, že tato dotace, která činila 62 % z původních nákladů bude nižší, cca ve výši 43 % skutečných nákladů. Zbývající náklady na tento projekt jsme pokryli úvěrem, který budeme splácet celých 15 let. Musím říci, že všechny vodohospodářské stavby, které se realizují v této akci, jsou technicky náročné, ale počítáme s tím, že v průběhu měsíce září budou všechny stavby dokončeny. Dalším projektem, na kterém se VaK podílí, je modernizace Biologické čistírny odpadních vod, která likviduje splašky z Pardubic i odpadní vody z chemičky Synthesia. V jaké fázi je tento projekt? Biologická čistírna odpadních vod je v současné době v našem vlastnictví. Ihned po jejím zakoupení jsme začali připravovat projektovou dokumentaci na její modernizaci tak, aby splňovala požadavky na vypouštěné odpadní vody. Vodoprávním rozhodnutím je tento termín stanoven na rok Na tento projekt chceme využít možnosti čerpání dotace z evropských fondů, náklady na celkovou modernizaci BČOV se totiž pohybují kolem 650 mil. Kč. V současné době zpracováváme projektovou dokumentaci a připravujeme vyhlášení soutěží, tak jak je dáno v metodice pro projekty z EU. Naše žádost o dotaci bude posuzována vzhledem k výši nákladů v Bruselu. V požadovaném termínu, tj. do 10. srpna předáme zpracované připomínky, které k tomuto projektu zaslali experti z Bruselu. Projekt se ubírá dobrou cestou, obdrželi jsme již registrační list, který je pro nás příslibem o poskytnutí dotace. Takže mohu říci, že zahájení modernizace BČOV již není tak daleko. Magdalena Hándlová Kraje se zapojí do jednání o kohezní politice V Praze proběhlo začátkem srpna první ustavující jednání Meziregionální poradní skupiny ministerstva pro místní rozvoj (MMR) pro budoucnost kohezní politiky. Tato nová Poradní skupina je složena se zástupců krajů a zástupců ministerstva. Skupina by měla být trvalou platformou pro vzájemnou výměnu informací a zkušeností i pro hledání a formulování koncepčních návrhů pro budoucí programovací období Ministerstvo pro místní rozvoj ČR každoročně předkládá vládě ČR aktualizovanou Rámcovou pozici ČR k budoucnosti kohezní politiky EU. Současně byla v minulém roce zahájena debata o budoucí podobě kohezní politiky po roce 2013, o jejím zaměření a také o mechanismech jejího fungování. Důvodem založení této poradní skupiny je větší zapojení krajů ČR do těchto debat, jejichž zintenzivnění se předpokládá zejména v letech MMR (které je resortem pro místní rozvoj) chce tímto způsobem s kraji konzultovat stanoviska ČR k této problematice, stejně tak jako dílčí pozice, které zástupci MMR obhajují v Bruselu při vyjednávání na Radě EU. Cílem má být také větší vypovídací hodnota těchto pozic a tím i silnější mandát. Role MMR bude spočívat ve vedení debaty, shrnutí závěrů, vypracování společných stanovisek k dílčím problémům a jejich prezentace na dalších fórech v rámci Řídícího a koordinačního výboru. Cílem založení Poradní skupiny je mimo jiné i sladění pozic krajů s pozicemi MMR při vyjednávání na Radě EU, vzájemná výměna informací z evropské, celostátní a regionální úrovně, společná formulace pozice ČR k zásadním otázkám v rámci celoevropské debaty o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013 a pravidelná aktualizace Rámcové pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky. (mmr) Čtyři miliardy korun na následky povodní Vláda schválila Strategii obnovy území částí Jihočeského, Ústeckého, Olomouckého a Moravskoslezského kraje postižených záplavami a povodněmi v červnu a červenci. Na obnovu obecního a krajského majetku vyčlenila 3,6 miliardy korun. Zároveň na posílení programu Podpory bydlení vyčlenila dalších 477 milionů korun. Celkové náklady na obnovu majetku vyčíslené zmíněnými kraji dosahují cca mil. Kč. Strategie obnovy území se zaměřuje především na zabezpečení státní pomoci na obnovu obecního a krajského majetku prostřednictvím programu Obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou spravovaného ministerstvem pro místní rozvoj. Vláda na jeho realizaci vyčlenila částku 3,6 miliardy korun. Tyto prostředky jsou určeny zejména na obnovu silnic 2. a 3.třídy, místních komunikací, mostů, chodníků, technické infrastruktury, kulturních zařízení apod. Zároveň vláda vyčlenila finanční prostředky na podpůrné nástroje v oblasti bydlení spravovaných ministerstvem v celkové výši 477,5 milionu korun. Dalších 420 milionů korun na povodňové škody se použije ze Státního fondu rozvoje bydlení. Podrobnosti o státní pomoci poskytované prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj jsou k dispozici na jeho webových stránkách a na stránkách Státního fondu rozvoje bydlení. Obce a kraje mohou o peníze na odstraňování povodňových škod na obecním majetku žádat už od středy, kdy budou připraveny na ministerstvu výzvy, zdůraznil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Vzhledem k rozsahu a závažnosti účinků letošních záplav a povodní bude pomoc určená obcím, krajům a občanům směřovat nejen do území, na nichž byly vyhlášeny krizové stavy, ale zčásti také do dalších zasažených míst České republiky. Informace určené pro žadatele o státní pomoc lze již nyní nalézt na webu ministerstva (mmr) Povodňové škody v zemědělství za 200 milionů korun České zemědělství utrpělo letošními bleskovými povodněmi ztrátu téměř 200 milionů korun. Nejvíce zasaženým krajem jsou jižní Čechy, kde se škody vyšplhaly na 111,5 milionu korun. U polních plodin ztráty dosáhnou v rámci celé ČR 107,5 milionu korun. Ministr zemědělství Jakub Šebesta bude usilovat o získání kompenzací povodňových škod pro postižené zemědělce. O jejich případné výši musí rozhodnout vláda. Jako ministr zemědělství soucítím s poškozenými hospodáři, kteří byli zasaženi letošními bleskovými povodněmi, a budu v co možná nejkratší době usilovat o to, aby vláda vyčlenila adekvátní finanční prostředky na kompenzaci povodňových škod, zdůraznil ministr Šebesta. V rámci povodňových škod na polních plodinách utrpěly nejvíce obilniny a olejniny, kde výše škod činí 45,9 milionu korun, resp. 40,6 milionu korun. Nejpostiženějším regionem u obilnin je zmiňovaný Jihočeský a Ústecký kraj, u olejnin pak Jihočeský a Olomoucký kraj. Povodně celkem zničily ha a poškodily ha zemědělské půdy. Poměrně rozsáhlé ztráty povodně přinesly rybářům, škoda se vyšplhala na 66,4 milionu korun, rybáři přišli o 24,5 milionu kusů ryb, došlo k poškození 95 rybníků. Zemědělci utrpěli také újmu na svých zásobách především krmiva, škoda dosáhla 12,2 milionu korun. V lesním hospodářství došlo ke ztrátám zejména na sazenicích stromů, a to ve výši 7,3 milionu korun. Přes pět milionů bude stát zemědělce obnova strojů a staveb. Povodně vzaly život zvířatům a ztráta byla vyčíslena na 588 tisíc korun. Mapování povodňových škod realizovaly pro ministerstvo zemědělství agentury pro zemědělství a venkov, které tyto informace získávaly od evidovaných zemědělců. (mze)

16 16 KN srpen 2009 KRAJ VYSOČINA Vesnicí roku 2009 se na Vysočině stala obec Hluboké z okresu Třebíč. Ta bude zároveň kraj reprezentovat v celostátním finále. Modrou stuhu za společnenský život dostala obec Vír, bílou za činnost mládeže si odnesla obec Domamil, zelenou za péči o zeleň a životní prostředí udělila komise obci Horní Krupá a oranžovou stuhou za spolupráci obce a zemědělského subjektu se může chlubit obec Slavíkov. Novinku pro turisty připravuje na příští rok kraj Vysočina. Lákadlem by měly být koňské stezky, které budou propojovat koňské stanice, kterých je v kraji 180. Terénní pracovnice prozkoumaly stovky kilometrů a v současné době se již dolaďují detaily. Prozatím jsou připravené dvě páteřní trasy, stezky by měly být hotové a odsouhlasené na podzim. Milionem korun podpoří kraj archeologický průzkum na Pelhřimovsku, kde se při stavebních pracech objevilo naleziště svědčící o středověké kolonizaci regionu. Nedaleko Černova u Horní Cerekve byly zjištěny archeologické objekty s nálezy, jako jsou ohniště s uhlíky, komponenty keramiky ze 13. století, hutnické strusky a další. Komunikovat se daří, přilákat cizince však ne Modrá a zelená jsou barvy, které si kraj zvolil pro svou prezentaci před veřejností. Do těchto barev obléká své webové stránky i propagační materiály. Kraj má poměrně dobré jméno i slibnou polohu. Na jeho území se rozkládá celá řada kulturních i přírodních památek. Přesto je turisticky jedním z nejméně navštěvovaných regionů. Kde je chyba? S tím si lámou hlavu i na krajském úřadě. Podle slov tiskové mluvčí Jitky Svatošové se kraj snaží využívat maximálně veškeré možné propagační prostředky. Kraj Vysočina využívá pro propagaci a informování veřejnosti veškeré komunikační Dolnorakouskou zemskou výstavu navštívili také bratři Ebenové. nástroje, které jsou v současné době dostupné. Aktuálně čerpáme také prostředky z regionálního operačního programu, a to na propagaci krajských aktivit souvisejících s podporou cestovního ruchu. Využíváme nástrojů nadlinkových i podlinkových komunikací. Pokud jde o vztahy s veřejností budujeme cíleně dobrou pověst kraje i úřadu. A jaké jsou možnosti? Kraj může prostřednictvím organizace Vysočina Tourism, která má cestovní ruch na starosti, využívat tradiční propagační metody. Mezi ty nejpreferovanější patří distribuce propagačních materiálů a lákadel na zajímavá místa, účast na veletrzích cestovního ruchu a různé propagační akce, kterých se zástupci kraje účastní pravidelně. Přesto všechno se však příliš nedaří přilákat zahraniční turisty. Nebo to tak alespoň vypadá podle oficiálních statistik. V loňském roce se podle údajů ČSÚ na území Vysočiny ubytovalo pouze něco málo přes 55 tisíc turistů. To je dokonce pokles oproti roku 2007, kdy to bylo přes 63 tisíce návštěvníků. Na celkovém počtu ubytovaných turistů foto: archiv kraje v České republice se tak Vysočina nepodílí ani jedním procentem, a to není příliš lichotivý výsledek. KOMUNIKACE NA KRAJSKÉ ÚROVNI FUNGUJE To vše je ovšem zaměřeno na převážně zahraniční návštěvníky. Nicméně daří se kraji komunikovat se svými občany? Zásadním komunikačním kanálem mezi krajem a občany je zřejmě Kontaktní centrum. Tedy komunikační systém (zahrnující telefon, web, či fax), s jehož pomocí mohou občané, zástupci obcí nebo organizací zjišťovat informace o krajských tématech a činnosti krajské samosprávy. Zřejmě nejzásadnějším médiem tisíciletí je pak internet. Přes internetové stránky kraje se lze dostat na celou řadu komunikačních a informačních portálů. Jedním z nich je například Czech Point. Portál, který se snaží o minimalizování byrokratické zátěže ve vztahu občan-úřad a sehrává tak funkci komunikačního prostředníka mezi úřadem a občanem. Přes ono internetové šílenství však kraj nerezignoval i na tradiční marketingové prostředky. Pokud jde o vývoj komunikačních aktivit kraje Vysočina, pak jsme prošli v minulých letech redesignem loga a úspěšně v praxi aplikujeme jednotný vizuální styl. Ten zásadně utváří podobu výstupů kraje i úřadu. Kromě webové prezentace je to například i inzerce, outdoorová reklama nebo noviny Kraj Vysočina, dodala Jitka Svatošová. Jasnou strategii kraj zatím nemá ve financování propagačních aktivit. Mluvčí kraje přiznává, že tuto položku bychom v rozpočtu hledali marně. Rozpočet kraje Vysočina nemá vyčleněnu speciální kapitolu na propagaci, řekla mluvčí. PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE NESE VÝSLEDKY Kraj Vysočina nezaostává za ostatními kraji a intenzivně spolupracuje s několika zahraničními regiony. Úspěšná je především spolupráce se Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Velice zdařilý je také projekt Dolnorakouské zemské výstavy. První společné výstavy Dolního Rakouska a Vysočiny, kterou od dubna letošního roku navštívilo již téměř 200 tisíc návštěvníků, řekla tisková mluvčí kraje. Dolnourakouská zemská výstava 2009 probíhá v Hornu, Raabsu a Telči od 18. dubna do 1. listopadu a klade si za cíl ukázat podobnosti i rozdíly obou sousedních zemí na pozadí dějinných událostí. Součástí jsou i diskuse a semináře. Výstava samotná se i na Vysočině stala nástrojem pro místní rozvoj - umožnila výstavbu nové expozice muzea na zámku v Telči a nastartovala další aktivity. Odstartovala také další projekt v oblasti cestovního ruchu, kde se projektovým partnerem stala příspěvková organizace Vysočina Tourism, prohlásil Tomáš Škaryd, radní pro cestovní ruch a kulturu kraje Vysočina. Filip Appl OLOMOUCKÝ KRAJ Rekonstrukci silnice, kterou mezi obcemi Skorošice a Kobylá nad Vidnávkou na Jesenicku poškodila nedávná povodeň, zahájil Olomoucký kraj. Ze svého rozpočtu zaplatí za obnovu úseku dlouhého necelé čtyři kilometry 17,5 milionu korun. Silnice byla před třemi lety rekonstruována za pomoci evropských dotací, povodně ale poškodily zejména původní části staveb. Devětašedesát studijních stipendií na zahraniční studijní pobyt žáků denního studia středních škol, studentů vyšších odborných škol z kraje nebo studentů všech typů studijních programů vysokých škol na celém území ČR schválila rada kraje. Rada už žádosti schvalovala v únoru, celkově tak letos podpoří pětadevadesát žadatelů, mezi které kraj rozdělí téměř dva miliony korun. Krajské a obecní prostředky ve spojení s evropskou dotací znamenají zrekonstruovaný silniční průtah obcí Tršice, obnovené chodníky, autobuosové zastávky a veřejné osvětlení. To vše přišlo na více než 37 milionů korun a slavnostního zprovoznění se obec dočkala po více než roce od zahájení prací v první polovině srpna. Komunikace s občany je na prvním místě, říká hejtman Olomoucký kraj považuje komunikaci se svými občany za prioritu. Víme, že obyvatelům našeho kraje musíme část informací předávat prostřednictvím médií, uvedl olomoucký hejtman Martin Tesařík. Vsázíme přitom na osvědčené sdělovací prostředky v podobě tištěných médií, rozhlasových stanic a televizního vysílání, ale nezapomínáme ani na moderní formy komunikace prostřednictvím internetu. Olomoucký kraj přitom ročně investuje do klasických médií deset milionů korun. Ty slouží jak k vydávání tradičního měsíčníku informujícího o dění v krajské samosprávě i samotném regionu, tak i k podpoře regionálního televizního vysílání. Uvidíme, jak se na regionálním vysílání projeví digitalizace, která v našem kraji proběhne jako v jednom z posledních regionů naší země, dodal hejtman Tesařík. Kraj má také vlastní pravidelný pořad Náš kraj v regionálním vysílání R1 Morava na televizi Prima. Videosekvence, ale i přepisy aktuálních zpráv, jsou rovněž umisťovány na krajský web. Tam se může návštěvník stránek podívat nejen na poslední vysílání, ale pohybovat se i v archivu jednotlivých vydání. NEJVÍCE INFORMACÍ JE NA WEBU Tištěná média, rozhlas, televize, internet, to jsou podle hejtmana Martina Tesaříka hlavní pilíře komunikace Olomouckého kraje. foto: archiv kraje Další náklady kraje jsou spojeny s chodem webových stánek na adrese cz. Současný web slouží krajské samosprávě již čtyři roky a kraj před sebe staví úkol v podobě jeho obnovy. Víme, že trendy v oblasti webdesignu za dobu fungování našich stránek urazily poměrně velkou vzdálenost. Pokud však posuzujeme aktuálnost informací, které současný krajský web obsahuje, patříme stále k nejlepším institucím veřejné správy v České republice, zhodnotil krajský web Tesařík. Titulní strana webu je pravidelně aktualizována o nové zprávy a informace, často i vícekrát denně. Vystoupení hejtmana a dalších představitelů kraje v médiích jsou také archivovány na internetových stránkách. Protože počet návštěvníků webu Olomouckého kraje stále roste, předpokládá kraj, že tato forma komunikace bude mít každým rokem stále větší význam. Na svých stránkách proto kraj soustředil poměrně rozsáhlý servis pro ty, kdo se zajímají o možnosti cestovního ruchu. Image katalogy Jeseníků s Střední Moravy, katalog se sto důvody, proč navštívit Olomoucký kraj nebo průvodce po nejkrásnějších místech kraje jsou elektronické materiály, které nejenže usnadní cestování po kraji turistům, ale bezpochyby také přitáhnou nové návštěvníky. Kraj také, jako většina ostatních, vydává vlastní noviny Olomoucký kraj. Noviny vycházejí každý měsíc kromě prázdnin, kdy vychází jediné dvojčíslo. Barevný osmistránkový časopis vychází ve více než čtvrtmilionovém nákladu, na vydávání kraj spolupracuje se soukromou společností. Martin Ťopek

17 ZLÍNSKÝ KRAJ KN srpen Vlastní časopis se na Zlínsku osvědčil Komunikace s občany je pro zlínského hejtmana důležitá. Vedení Zlínského kraje přikládá komunikaci s občany velkou váhu, říká Stanislav Mišák. V komunikaci s občany se kraj opírá nejen o vlastní tiskoviny, ale také o regionální média. Ke komunikaci s občany využívá kraj především magazín Okno do kraje. Měsíční periodikum vydává kraj v nákladu přes čtvrt milionu výtisků. Ty jdou zdarma do všech domácností v kraji, dále pak do informačních center a společností. Magazín vydává kraj ve spolupráci s externí agenturou již pět let a je zjevné, i podle ankety provedené mezi čtenáři ve druhém čtvrtletí letošního roku, že o tento způsob komunikace je mezi obyvateli zájem. V celobarevném šestnácti stránkovém periodiku je největší prostor věnován informacím z dění v kraji. Nejde přitom jen o prohlášení radních a dalších představitelů kraje. Časopis obsahuje také zprávy ze sportu, kultury, společenského dění, pozvánky na nejrůznější akce a samozřejmě informace z krajského úřadu. SPOLUPRÁCE I S TELEVIZEMI Kraj úzce spolupracuje s RTA televizí a také kabelovou televizí, která vysílá na území kraje. S RTA je podepsaná smlouva na pravidelné týdenní vysílání. Informace z kraje vysílá televize každý den. Smlouvu o spolupráci Hejtman Stanislav Mišák tvrdí, že vedení kraje přikládá komunikaci úřadu s občany velkou váhu. foto: archiv kraje má kraj podepsanou i s regionální kabelovou televizí, která vysílá na území kraje v pravidelných týdenních intervalech. Spolupracujeme také s krajskou redakcí České televize studia Brno. Na jednotlivých výstupech pak přímo spolupracuje tiskové oddělení Zlínského kraje. Celkové náklady na tyto formy komunikace však kraj nezveřejňuje. Spolupracujeme s externí firmou, takže neuvádíme ani takové údaje, kolik nás stojí tvorba a údržba webových stránek, uvedla asistentka hejtmana Jana Bubeníková. TISKOVKY A WEB Pravidelně každých čtrnáct dní, po jednání krajské rady, pořádá hejtman tiskovou konferenci, na kterou jsou zvána všechna média, která působí na území zlínského kraje. Jde celkem o padesát redakcí, jak regionálních, tak celostátních. V počtu jsou zahrnuti i volní novináři. Jedná se především o krajské mutace Mladé fronty Dnes, Práva, Zlínského deníku se svými okresními mutacemi, Týdeníku Kroměřížska, ČTK, agentury Mediafax nebo Českého rozhlasu. Ten je na konferencích reprezentován studiem Brno, dále se z rádií účastní také Rádio Zlín, Rádio Čas a další regionální média. Tiskových konferencí se zúčastňují i volní novináři, kteří informace předávají např. do celostátních rádií Impuls, Frekvence a dalších. Novináři předávají informace také informačním serverům.v případě potřeby kraj organizuje tiskové konference i mimo stanovený termín jednou za čtrnáct dní. Veškeré tiskové zprávy, informace z krajského úřadu a další z dění v kraji jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách kraje. PROPAGACE KRAJE CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU O propagaci oblasti cestovního ruchu, které vedení Zlínského kraje dává velký důraz, se stará Centrála cestovního ruchu Východní Moravy založená krajem. Vydává svoje noviny a zásobuje informacemi regionální novináře a informační centra prostřednictvím tiskového oddělení kraje. Ke komunikaci s občany využívá hejtman Mišák a členové Rady Zlínského kraje také společenské, kulturní a sportovní akce, kterých se ve Zlínském kraji pořádají desítky měsíčně. Hejtman považuje komunikaci s občany za velmi důležitou součást práce samosprávy, a proto ve Zlínském kraji využíváme všechny dostupné mediální formy pro informovanost svých obyvatel, uzavírá výčet možností komunikace Bubeníková. Martin Ťopek Dobrovolní hasiči v regionu se mohou těšit na deset milionů korun. Ty získají z rozpočtu Zlínského kraje a ministerstva vnitra. Peníze jsou určeny na odbornou přípravu velitelů a strojníků a na specializační kurzy. Finance půjdou také na výdaje za zásahy jednotek, na vybavení, opravy a technické prohlídky. Pomoci obcím hledat využití pro takzvané brownfieldy chce Zlínský kraj. Ten se rozhodl, že majitelům opustěných výrobních areálů pomůže s propagací nebo získáním dotací na revitalizaci. Krajští radní schváili strategii využití brownfieldů, do níž bylo vybráno více než 170 areálů. Podle loňských údajů agentury CzechInvest je na území kraje přibližně 900 nevyužitých průmyslových areálů. Újezd, to je obec, která vyhrála krajské kolo soutěže Vesnice roku 2009 a bude reprezentovat Zlínský kraj v celostátním finále. Na druhém místě za Újezdem skončila Valašská Polanka, třetí pak Kyselovice. Pro oceněné obce je umístění zajímavé i z finančního hlediska od kraje dostanou za prvenství milion, za druhé místo tři čtvrtě milionu a za bronz půl milionu korun. Vítěz navíc dostane od ministerstva pro místní rozvoj milion, obce na druhém až pátém místě získají po šesti stech tisících korun. JIHOMORAVSKÝ KRAJ Kraj zviditelňují především velké akce Propagace a komunikace je v Jihomoravském kraji aktuální téma. Byl to totiž hejtman a předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek, který přišel s návrhem na společnou propagaci všech krajů. Jak na tom je ale kraj v současnosti? Jihomoravský kraj patří mezi naše nejnavštěvovanější regiony vůbec. V roce 2008 se v něm ubytovalo téměř 450 tisíc turistů a díky tomu patří kraj do trojice nejoblíbenějších krajů. Dalším ze směrů, který se kraj snaží podporovat je prezentace regionu jako centra kongresové a incentivní turistiky. Má tomu pomoci i dotovaný projekt Propagace jižní Moravy jako kongresové a incentivní destinace budoucnosti aneb Připraveni na 100 %! Ten má probíhat do března příštího roku a zahrnuje propagační aktivity, které mají zvýšit povědomí o Moravě u podnikatelů a veřejnosti jak v České republice, tak i v dalších evropských státech na Slovensku, v Rakousku, v Polsku, v Německu, Rusku a Velké Británii. Celkové náklady projektu jsou téměř 11 milionů korun. Evropská unie je vůbec vynikajícím společníkem při financování propagačních aktivit. Kraj se o tom už několikrát přesvědčil. V rámci programu SROP jsme v minulosti čerpali prostředky na projekty Propagační a informační materiály Jihomoravského kraje a Zvýšení informovanosti o možnostech cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Tyto dva projekty již doběhly a byla z nich financována celá řada akcí, které sloužily k propagaci kraje, řekl krajský radní pro cestovní ruch Václav Božek. ŠPATNÝ WEB, DOBRÉ NOVINY A PAPEŽ Webová prezentace Jihomoravského kraje nepatří rozhodně k těm nejvydařenějším. A myslí si to i odborníci. Domnívám se, že Jihomoravský a Jihočeský kraj by měly své prezentace co nejdříve změnit, řekl Krajským novinám Tomáš Zdechovský z PR agentury Commservis. A důvod? Velmi špatná přehlednost a grafická úprava. Kraj nemá jasné barvy a jeho stránky tvoří především změť různých odkazů. A co další kanály kterými může kraj komunikovat s občany? Tím nejzásadnějším jsou jistě noviny, které kraj vydává. Listy jižní Moravy přicházejí jednou měsíčně do všech schránek a informují občany o všech důležitých akcích, koncepcích a záměrech kraje. Navíc jsou přístupné i na internetu, a to na Další komunikace s veřejností přichází přes média. Kraj pořádá pravidelné tiskové Kraj se prezentuje na celé řadě akcí. Jednou z nich byly i květnové Dny Evropy. Jihomoravský kraj na nich propagoval svůj výzkum, kreativitu a inovace. foto: archiv kraje konference a rozesílá nejdůležitější informace o blížících se akcích a setkáních. Při komunikaci s lidmi sází kraj velkou měrou na konkrétní jednorázové akce, které tradičně zvyšují image a prestiž kraje. U těch největších akcí se kraji přitom daří oslovovat obě skupiny lidí: obyvatele kraje i turisty. Jednou z takových akcí je například i motocyklová Velká cena, na kterou přijely desítky tisíc fanoušků. Ta nejočekávanější akce se ovšem chystá koncem září. Do Brna přijede papež, a to je velká šance pro kraj, jeho zviditelnění a vylepšení jeho image. Na letiště do Brna, kde bude sloužit mši, se totiž sjede možná až 200 tisíc poutníků. Kraj se chce pro začátek zapojit alespoň finančně. O udělení desetimilionové dotace určené na pokrytí nákladů spojených s návštěvou papeže v Jihomoravském kraji rozhodlo schválení zastupitelstva, když ano řeklo 45 ze 48 přítomných zastupitelů, sdělil mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček. NEJVÍCE SPOLUPRÁCE S RUSKEM Také co do partnerství se zahraničními kraji Jihomoravský kraj nijak nezaostává za ostatními. V současnosti kraj více či méně spolupracuje s patnácti zahraničními regiony. A najdou se mezi nimi oblasti z Litvy, Francie, Itálie nebo Ruska. Spolupráce s Ruskem je dlouhodobě velmi intenzivní, protože kraj má uzavřeno partnerství hned se třemi regiony Leningradskou oblastí, Nižnonovgorodskou oblastí a Chanty-Mansijským okruhem. V rámci těchto partnerství proběhly v roce 2008 desítky kulturních akcí, výstav, konferencí, výměnných pobytů a setkání, které pomáhaly zlepšit povědomí o obou krajích. Za všechny akce lze jmenovat například propagační akci Den Moravy, která se konala v Sankt Petěrburku. Kraj na ní prezentoval své tradiční prvky, jako je například víno, cimbálová muzika či lázeňství. Filip Appl Barokní jízdárna, která je součástí areálu lednického zámku, se snad dočká rekonstrukce. Generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková podepsala v Brně smlouvu o výpůjčce objektu jízdárny od státu za účelem oprav. Investice do oprav má činit až půl miliardy korun a podpis smlouvy otevírá možnost čerpat prostředky z integrovaného operačního programu. Na rychlé spojení s Vídní si obyvatelé Moravy a její metropole budou muset asi počkat. Podle ministerstva dopravy nemá rezort finance na výstavbu rychlostní silnice R52. Stavět se přitom mělo příští rok, to ale měla být zahájena nejdražší část stavby, na kterou nyní chybí peníze. Jihomoravský kraj chce ještě v této věci jednat s ministrem dopravy, dálniční spojení s Vídní považuje za klíčovou dopravní stavbu. Na začátku srpna se sešla na mimořádném zasedání rada kraje, která řešila otázku výpadku příjmů. Už v červnu musel kraj o půl miliardy zredukovat letošní rozpočet, nyní z prognózy ministerstva financí vyplynulo, že krajský rozpočet se bude muset obejít letos bez 900 milionů. Radní mají navrhout odpovídající opatření, která na situaci budou reagovat. Koncem srpna se rada sejde znovu a bude jednotlivé návrhy posuzovat. Podle hejtmana Haška kraj nehodlá jít do rozpočtového deficitu.

18 18 KN srpen 2009 ČESKÁ REPUBLIKA Ochrana před povodněmi na Labi MKOL předkládá druhou zprávu Změny v programu Zelená úsporám Největší přírodní katastrofy ve střední Evropě v posledních desetiletích představují povodně. Také letos jsme byli svědky, jak překvapivé a ničivé mohou povodně být. Zatímco v červenci 2009 byly postiženy zejména přítoky v horní části povodí Labe, na vlastním toku Labe zůstala v paměti především katastrofální povodeň v srpnu 2002 a následující povodně v zimě 2003 a na jaře Postižení občané si při každé povodni kladou následující otázky: Je možné se před povodněmi lépe chránit? Jaká protipovodňová opatření byla realizována a jaká se plánují do budoucna? V tak rozsáhlém povodí, jako je povodí Labe, je v zájmu účinné ochrany před povodněmi mezinárodní spolupráce nezbytností. V roce 2003 byl schválen Akční plán povodňové ochrany Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL). Tento plán je základem intenzivní česko-německé spolupráce v oblasti protipovodňové prevence a při realizaci protipovodňových opatření v povodí Labe, vysvětluje prezident MKOL, Fritz Holzwarth. MKOL představila v Drážďanech veřejnosti Druhou zprávu o plnění Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe v letech Významného pokroku bylo dosaženo především v oblasti analýzy povodňových rizik, hlásných a předpovědních povodňových systémů, při realizaci opatření vedoucích ke zlepšení schopnosti krajiny a údolních niv zadržovat vodu a technických protipovodňových opatření. Ve sledovaném období bylo mimo jiné obnoveno 420 ha lužní krajiny v důsledku oddálení ochranné hráze od toku Labe u obce Lenzen, bylo sanováno nebo nově vystavěno cca 180 km ochranných hrází a v údolních nádržích byl zvýšen ovladatelný 3 objem o více než 50 mil. m. Průběh povodně na jaře 2006 a způsob, jakým se ji podařilo zvládnout, dokládá, že realizovaná opatření Akčního plánu významnou měrou přispěla ke zvýšení ochrany obyvatel a jejich majetku před povodněmi na Labi, podotýká Heide Jekel, vedoucí německé delegace v MKOL. Díky manipulacím na Vltavské kaskádě a vodních nádržích na Ohři se dala povodňová situace v České republice a v Německu až po hranice mezi Saskem a Saskem-Anhaltskem dobře zvládnout, dodává Veronika Jáglová, vedoucí české delegace. Je důležité, že byla vymezena záplavová území v zastavěných oblastech podél vodních toků, kde lze očekávat významná povodňová rizika a povodňové škody, pokračuje prezident MKOL Fritz Holzwarth. To je základním předpokladem pro snižování potenciálu škod v ohrožených oblastech. Zpráva, kterou nyní předkládáme veřejnosti, shrnuje již realizovaná a plánovaná opatření, která jsou velmi dobrým základem, pro úspěšnou implementaci evropské Směrnice o zvládání a vyhodnocování povodňových rizik v povodí Labe. Všichni přítomní odborníci se shodli na tom, že zvládání povodňových rizik není jen úkolem generačním, ale i úkolem všech aktérů společnosti, přičemž jeho úspěšnost je zaručena jen v případě společné realizace v rámci celého, tedy mezinárodního povodí. Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP MKOL byla založena 8. října 1990 v Magdeburku. K zakládajícím a smluvním stranám patří vedle České republiky a Spolkové republiky Německo i Evropská unie, která byla smluvní stranou MKOL do , tedy do doby vstupu ČR do EU dne MKOL vypracovává doporučení pro smluvní strany. Delegace a pracovní skupiny v MKOL jsou složeny ze zástupců státních a vědeckých institucí z České republiky, Německa, Polska a Rakouska a EU (Polsko, Rakousko a EU mají v MKOL statut pozorovatelů). Vedle toho se na práci v pracovních skupinách podílejí i zástupci nevládních organizací. Sídlem sekretariátu MKOL je Magdeburk. Osm pracovníků sekretariátu podporuje práci Komise a jejích pracovních skupin po odborné, jazykové a technicko-organizační stránce. Pracovními jazyky jsou čeština a němčina. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo hlavní změny v programu Zelená úsporám, které zpřístupní získání dotace širšímu okruhu žadatelů, oproti období krátce po spuštění programu. Hospodářská komora České republiky velmi vítá podstatné změny v programu, které jsou výsledkem dílčích jednání s ministerstvem i Státním fondem životního prostředí, jichž byla přímým účastníkem a zároveň iniciátorem několika hlavních podnětů na provedené změny. V mnoha bodech programu Zelená úsporám dochází k jeho zpřístupnění, zjednodušení a dokonce navýšení možného získání finanční podpory. To je z našeho pohledu velmi důležitý krok, který pomůže maximálně využít alokované finanční prostředky, uvedl prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Zároveň je ale třeba upozornit na další možné změny, které by v následujících fázích úprav programu Zelená úsporám mohly být provedeny, doplňuje viceprezident Hospodářské komory České republiky František Holec a dodává: Jedná se zejména o podporu výstavby v nízkoenergetickém standardu, která není v aktuálním znění programu řešena. Další podstatnou změnou, kterou by Hospodářská komora České republiky uvítala, je umožnění přesunu části finančních prostředků z prodeje emisních povolenek do jiné oblasti než je bydlení, a to například do energetických úspor v průmyslu. Jednou z velmi vítaných změn v programu je zrušení rozlišení mezi uznatelnými a neuznatelnými náklady projektu. Po této provedené změně není třeba v jednotlivých projektech rozlišovat, jaký náklad je uznatelný a jaký nikoliv. Ostatní podmínky pro udělení dotace z Programu Zelená úsporám zůstávají ovšem nezměněny. Jedná se například o kvalifikaci dodavatelských firem, splnění technických podmínek pro použité výrobky či naplnění jiných programem uváděných limitů a hodnot pro úspory energie. Dalším velkým přínosem pro žadatele je úplně nová dotace na projektovou dokumentaci a energetické hodnocení. K usnadnění čerpání finanční podpory bude poskytována tato dotace do 31. března 2010 nebo do vyčerpání 50 milionů Kč. Výše dotace pro rodinné domy pro oblast A bude činit Kč na energetické hodnocení a Kč také na projektovou dokumentaci. Třetí velkou změnou v programu je v oblasti dílčího zateplení odstranění požadavku na provedení alespoň tří opatření zároveň. Od 17. srpna je možné žádat o dotaci na pouze jedno realizované opatření, avšak požadavek na snížení spotřeby o 20 %, respektive 30 % nadále trvá. Výsledkem proběhlých jednání je i dohoda dvou resortů ministerstva životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj, o rozšíření programu na celkové zateplení panelových domů. Nově bude umožněno dotovat celkové zateplení v limitech a hodnotách dle programu Zelená úsporám. Hospodářská komora České republiky u tohoto bodu doporučila, aby se v případě zateplování panelových domů provedla i rekonstrukce otopných soustav, např. instalace inteligentních čerpadel nebo zřízení domovních výměníkových stanic, což vede k výrazným úsporám energie. (kom) INZERCE

19 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KN srpen Moravskoslezský kraj komunikuje hlavně přes internet Moravskoslezský kraj informuje občany hlavně prostřednictvím svých vlastních internetových stránek. Ty jsou od loňského roku nové, byly modernizovány a rozčleněny do pěti sekcí - O kraji, Návštěvník, Student, Podnikatel a Veřejná správa. Nejnavštěvovanější jsou stránky veřejné správy - za posledních 30 dnů kraj eviduje přibližně 68 tisíc návštěv, z toho 26 tisíc jsou unikátní adresy. Největší zájem přitom je o informace o nabízených volných místech, ty si otevřelo přes 27 tisíc návštěvníků. V těsném závěsu za nimi jsou informace o obcích a samotném krajském úřadě. Obě sekce navštívilo po 11 tisících lidí. Velký zájem návštěvníků zaznamenaly také stránky s takzvanými virtuálními prohlídkami, které zaznamenaly přibližně 10 tisíc shlédnutí, pátou nejnavštěvovanější stránkou jsou pak informace o usnesení rady kraje a zastupitelstva kraje. Prezentace však mají do virtuálních prohlídek daleko. Technické a grafické možnosti internetu jsou dnes mnohem lepší, než jaké najde návštěvník na krajských stránkách. Ve skutečnosti se jedná spíše o panoramatické fotografie, po kterých se může návštěvník pohybovat pomocí šipek. Může využívat i přiblížení objektů na fotografii, velmi brzy však narazí na nízké rozlišení fotografií. Do února letošního roku také vycházel krajský měsíčník s názvem Moravskoslezský kraj. Mimo jiné i vzhledem k nákladům na jeho vydávání, které s pohybovaly v řádech milionů korun, bylo jeho vydávání ukončeno a v současné době kraj hledá jinou variantu komunikace s občany kraje. Momentálně se nabízí spojení s některými regionálními médii, které by mělo přinést nejen snížení ceny na distribuci krajských tiskovin, ale také rozšířit počet čtenářů. Od září má proto kraj v plánu pravidelně měsíčně vydávat čtyřstranu s informacemi o dění v kraji jako přílohu některých regionálních deníků. BILLBOARDY V KRAJI VYNECHALI Jednotlivé kraje s také liší svým přístupem k takovým typům prezentací, jako jsou billboardové kampaně nebo reklamní spoty v rozhlasu či televizi. Moravskoslezský kraj nemá v současnosti svůj rozhlasový ani televizní pořad, nepoužívá ani billboardy, uvedla Jolana Filipová, vedoucí oddělní vztahů k veřejnosti. Moravskoslezský hejtman Hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas při rozhovoru pro televizi. je však známý tím, že se rozhodně nevyhýbá vystoupením v celoplošných sdělovacích prostředcích. V nedávné době například vystoupil v pořadu České televize nebo ho mohli občané vidět při slavnostním otevření pomníku v Hrabyni. Je však málo krajů, které by neměly různá propagační CD nebo DVD s propagací regionu, zejména přírodních krás a turisticky atraktivních míst. V roce 2007 byly i v Moravskoslezském kraji natočeny multimediální spoty určené pro cestovní ruch, v loňském roce běžela televizní kampaň v ČR. V letošním roce jsme na našem webu spustili již výše zmíněné virtuální procházky, které mají velkou odezvu, dodala Filipová. foto: archiv kraje Investice do současných forem propagace se pohybují v řádech milionů korun. Konkrétně jenom za letošní rok je to něco přes jeden a půl milionu korun za krajský měsíčník, necelý milion korun stála výroba virtuálních prezentací na webových stránkách Moravskoslezského kraje. Martin Ťopek Magistrát Opavy bude proplácet poničené hroby. Tak takový vzkaz zazněl od mluvčího magistrátu Jana Šindlera. Hroby na hřbitově v Opavě-Kateřinkách poškodili v březnu vandalové. Město později poškozené vyzvalo dopisem, ve kterém lidem nabídlo možnost požádat o finanční příspěvek. O ten si skutečně nakonec zažádalo na padesát lidí. Suma, kterou jim magistrát s největší pravděpodobností poskytne, se blíží půl milionu korun. Udělat na hřbitově škodu za půl milionu, to se jen tak nevidí... V zajímavé lákadlo na turisty se promění známý renesanční rohový dům na Masarykově náměstí v Novém. Stavba z počátku 17. století, která je známá tím, že v ní v roce 1790 zemřel slavný rakouský vojevůdce Ernst Gideon von Laudon, se totiž zhruba do jednoho roku promění v moderní návštěvnické centrum města s expozicí klobouků i s ukázkami jejich tvorby. Částku 11,2 milionu korun, tedy více než 90 procent nákladů, proplatí Evropská unie. Novou naučnou stezku s názvem Člověče, zastav se připravují ve Fulneku na Moravskoslezsku. Město, které se logicky snaží přilákat zahraniční i tuzemské turisty připravuje trasu, s jejíž přípravou a budováním mají pomáhat i dobrovolníci z Turecka, Španělska, Polska, Litvy, Korey a Japonska. PUBLICISTIKA Vláda představila nový plán územního rozvoje (pokračování ze strany 1) Stavět se mají také železniční rychlodráhy. Jedna má vést z Prahy tunelem do Berouna a dál přes Plzeň na německou hranici, druhá z Prahy směrem na Drážďany. Další povede přes Brno do Ostravy a na Polsko. Poslední má vést z Brna na Vídeň či Bratislavu. Navíc se dokument zabývá i preventivní ochranou území a obyvatelstva před povodněmi. Nově jsou v plánu zařazeny také rozvojové záměry dopravní a technické infrastruktury, např. nové podzemní zásobníky plynu nebo nové plynovody. KRITIKA EXISTUJE Zdá se, že by nový plán mohl projít bez větší mediální bouře. Na přípravě dokumentu se totiž podílela široká veřejnost a i kraje s ním bez větších výhrad souhlasí. Je tam řada naznačených projektů a pakliže se začnou realizovat, budou mít jako veřejné investice výrazný protikrizový charakter, pomohou udržet regionální zaměstnanost, řekl Jihomoravský hejtman a předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek. Přesto se však objevila i kritika. A zaznívá od ekologických organizací a obcí. Podle nich návrh znamená souhlas s výstavbou velmi kontroverzních staveb, a to bez možnosti dalších změn. Jedním z kritiků je i Ekologický právní servis. Ten vyčítá vládě přílišnou konkrétnost při určování lokalit. To však vláda odmítá. Premiér Jan Fischer řekl, že návrh rozhodně nepředjímá žádná zásadní a fatální rozhodnutí, protože nestanovuje přesně co a kde postavit, ale pouze naznačuje strategii a poskytuje ochranu daného území před další zástavbou a prodejem pozemků. Podle něj má o většině důležitých staveb rozhodnout až další vláda. Po složité diskusi vláda z dokumentu dokonce odstranila některé problematické položky, týkající se například problematických úložišť jaderných odpadů. Vládou schválený dokument navazuje na předchozí z roku 2006 a aktualizován má být nejpozději do konce roku 2012, a to na základě nových poznatků a finančního výhledu. Filip Appl Škodovka získala důležitou zakázku Plzeňská ŠKODA JS si připsala na svůj účet další mimořádný úspěch. Pro čínskou elektrárnu Taishan 1 a 2 dodá vnitřní části největšího jaderného reaktoru na světě. Uzavření významného kontraktu na výrobu vnitřních částí jaderného reaktoru typu EPR předcházelo několikaměsíční náročné výběrové řízení a následné složité jednání s francouzskou společností AREVA NP, která je spolu s China Nuclear Power Engineering Company a China Nuclear Power Design Company součástí konsorcia, které novou elektrárnu v provincii Guangdong na jihovýchodě Číny v blízkosti Hong Kongu buduje. Elektrárna Taishan 1 a 2 je vedle finského Olkiluoto 3 a francouzského Flamanville 3 v pořadí teprve třetím projektem EPR ve světě. Reaktor typu EPR je novým typem tlakovodního reaktoru tak zvané generace III+. Mezi jeho přednosti oproti starším typům jaderných reaktorů patří zvýšená bezpečnost provozu, životnost prodloužená na šedesát let, ale také větší šetrnost k životnímu prostředí. Ta je dána snížením spotřeby paliva o 15 % a menším množstvím produkovaného jaderného odpadu. Reaktor typu EPR je zároveň reaktorem s největším výkonem na světě (1 600 MWe). Odpovídají tomu i jeho rozměry, které však zároveň kladou mimořádně extrémní požadavky na proces výroby, pohybující se na samé hranici současných technologických možností. Spolupráce ŠKODA JS s francouzskou firmou AREVA NP není první. Na projektech EPR spolu obě firmy spolupracují již od roku Tehdy ŠKODA JS získala kontrakty na výrobu vnitřních částí a opěrného rámu tlakové nádoby reaktoru pro nový blok jaderné elektrárny Olkiluoto ve Finsku. Tehdy se jednalo o vůbec první realizovaný reaktor EPR. V roce 2007 pak byla spolupráce ŠKODY JS a s firmou AREVA NP rozšířena i o kontrakt na výrobu speciálního zvedacího zařízení pro bezpečnou manipulaci s vnitřními částmi reaktoru během výstavby a při pravidelných odstávkách. Opěrný rám reaktoru byl na staveniště Olkiluoto dodán v prosinci 2008, na vnitřní části a manipulátor bude elektrárna čekat do konce tohoto roku. První blok čínské elektrárny by se měl začít stavět v září, do provozu má být uveden v prosinci ŠKODA JS by měla zařízení dodat v únoru Spolupráce obou firem je zcela mimořádná a dokládá skutečnost, že francouzský výrobce chce s českým partnerem spolupracovat dlouhodobě i na projektech mimo Českou republiku. Plzeňská Škoda JS měla loni před zdaněním zisk 173 miliony korun, o rok dříve to bylo 160 milionů Kč. Tržby Škody JS se meziročně zvýšily z 2,74 miliardy na loňské více než tři miliardy korun, 35 procent produkce šlo na export. Jana Bartošová KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: Centrální GSM: news@ev.cz. Web: Vydavatel: Jan Doležal (IČ: ). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Filip Appl, Martin Ťopek, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené (kp). Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism. Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: emh@emh.cz. IČ: Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, Brno. Příjem objednávek: telefon: , fax: , zakaznickecentrum@mediaservis.cz, příjem reklamací: Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: Ročník: 8. Číslo: 08. Vychází: 21. srpna 2009 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

20 20 KN srpen 2009 DOPRAVA Příspěvky na průzkumné a projektové práce Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) poskytuje na základě Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schváleného rozpočtu v souladu se zákonem č. 104/2000 Sb., v platném znění finanční příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah. Při přípravě a realizaci financování projektů spolupracuje SFDI s dalšími institucemi, zejména s Ministerstvem dopravy ČR, Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, Správou železniční dopravní cesty, s.o., Svazem měst a obcí ČR, ČVÚT Praha atd. Tyto příspěvky jsou poskytovány příjemcům na základě Pravidel, která každý rok schvaluje Výbor SFDI a jsou vyvěšena na internetových stránkách SFDI. Do znění textu jsou postupně promítány zkušenosti získané během celého procesu poskytování příspěvků z předchozích let a byly do nich zakomponovány také náměty žadatelů a potřeby měst a obcí týkající se především bezpečnosti provozu na silniční a železniční infrastruktuře. Z tohoto pohledu jsou významné dva projekty: 1. Hydrotechnické posouzení mostních objektů na vodních tocích. 2. Dopravně inženýrská opatření BESIP v obcích. Projekt Hydrotechnické posouzení mostních objektů na vodních tocích slouží k minimalizaci škod na dopravní infrastruktuře z hlediska povodní a mohou jej využívat projektanti dodavatelé a investoři jako Ministerstvem dopravy schválený TP 204. Pravidla jsou pro žadatele základním dokumentem pro přípravu žádostí. Jasné vymezení podmínek pro financování umožňuje celkové zkvalitnění nejen přípravné fáze, ale především účelné vynakládání finančních prostředků z rozpočtu SFDI, které je průběžně sledováno samostatným oddělením kontroly SFDI. Pravidla vycházejí z technických požadavků na řešení úkolů technických předpisů a norem. Zaslanými žádostmi se zabývá hodnotitelská komise a na základě jejího stanoviska schvaluje poskytnutí příspěvku Výbor SFDI. Žadatelům o příspěvek je ze strany SFDI průběžně poskytována také konzultační a poradenská činnost týkající se přípravy akcí, samotných žádostí atd. Nejinak tomu bylo v tomto roce a s poradenskou a konzultační činností se počítá i v dalších letech. Pravidla jsou také mj. rozesílána krajským úřadům, primátorům statutárních měst a žadatelé o příspěvek se s nimi mohli seznámit již od poloviny prosince minulého roku po schválení Výborem SFDI na internetových stránkách SFDI ( Příjemcem příspěvku může být stát, resp. jeho organizační složka, která hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu, kraj, resp. jeho organizační složka, která vykonává správu majetku ve vlastnictví kraje, obec, příp. jiná právnická osoba, která realizuje projekt, jehož financování je v souladu s Pravidly. S možnostmi poskytování příspěvků z rozpočtu SFDI jsou seznamováni žadatelé také na konferencích a odborných seminářích, které se zabývají touto problematikou. Celkem za období přispěl Fond dopravy na 132 projekty ve výši 196,822 milionu korun. V letošním roce Výbor SFDI schválil poskytnutí příspěvku na 27 projektů v limitní výši 29,650 milionu korun. Informace o škodách způsobených povodněmi V červnu a červenci 2009 na dopravní infrastruktuře v majetku státu Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) vypracoval ve spolupráci s Ministerstvem dopravy ČR, Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR) a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) souhrnný přehled nákladů škod, které vznikly při letošních povodních. Informace o těchto škodách tedy navazuje na materiál připravený ministerstvem pro místní rozvoj o škodách na majetku ve vlastnictví krajů. Správa České Budějovice silnice I/4 Vimperk - Čkyně, výjezd z Vimperka směr Strakonice došlo k odplavení krajnice s částí vozovky v délce 50 m, u lomu Buškovice došlo k utržení svahu, krajnice a podemletí části vozovky v délce cca 50 m, za odbočkou na Výškovice došlo k odplavení opěrné zdi a následné odplavení celé konstrukce vozovky v jednom jízdním pruhu v délce cca 120 m, odbočka na nádraží Bohumilice - došlo k narušení opěrné zdi v délce 100 m a vyplavení krajnice, porušené svodidlo, narušené asfaltové vrstvy v prostoru křižovatky. Náklad dle položkového rozpočtu tis. Kč. Správa Plzeň silnice I/27 Čachrov, sesuv svahu a části krajnice. Aproximativní odhad nákladů tis. Kč. Správa Ústí nad Labem dálnice D8 Knínice (km 80,0), sesuv svahu na nájezdovou větev křižovatky. Aproximativní odhad nákladů tis. Kč. Správa Liberec silnice I/14 Harrachov Horní Sytová, zanesené příkopy, erozní rýhy na násypových svazích. Aproximativní odhad nákladů 500 tis. Kč. Správa Hradec Králové silnice I/14 Rudník Javorník, podemletí a poničení opěrné zdi a narušení vozovky (km 70,75) v délce cca 50 m.aproximativní odhad nákladů tis. Kč. Správa Olomouc silnice I/60 Jeseník Bílý potok poškozené krajnice, nová konstrukce vozovky, zdevastované příkopy, narušena konstrukce mostů , a , opěrné zdi. Náklady dle SOD tis. Kč. Správa Zlín silnice I/35 hranice okresu Přerov - Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm a silnice I/57 hranice okresu Nový Jičín - Valašské Meziříčí, oprava silničních propustků, obnova silničních příkopů a krajnic. Aproximativní odhad nákladů tis.kč. Správa Ostrava silnice I/57 Hodslavice - Hladké Živoříce, most bude stržen, celková oprava mostů , , oprava podemletého břehu, opravy a čistění propustků a příkopů, sanace ujíždějících svahů a opěrné a zárubní zdi, vozovka cca m, opravy podemleté vozovky, čistění silničních příkopů, opravy svodidel. Aproximativní odhad nákladů tis. Kč. Ostatní drobné škody neidentifikovatelné s krajským rozdělením tis. Kč. Výše škod na majetku státu - infrastruktuře drah, silnic I. třídy, dálnic a rychlostních komunikací dosahuje výše 1,95 miliardy korun (podrobné členění je uvedeno níže). Nebyly identifikovány žádné škody, které by měly být finančně kryty z rozpočtu Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR). Rozpis výše škod na majetku SŽDC dle jednotlivých SDC (krajů): SDC Č. Budějovice (Jihočeský kraj) tis. Kč (nahlášeno na kraj) SDC Ústí nad Labem (Ústecký kraj) tis. Kč (nahlášeno na kraj) SDC Olomouc (Olomoucký kraj) tis. Kč (nahlášeno na kraj) SDC Ostrava (Moravskoslezský kraj) tis. Kč (nahlášeno na kraj) SDC Brno (Jihomoravský kraj) cca tis. Kč SDC Jihlava (kraj Vysočina) cca tis. Kč SDC Hradec Králové (Královéhradecký kraj) cca tis. Kč SDC Liberec (Liberecký kraj) cca tis. Kč SDC Pardubice (Pardubický kraj) cca tis. Kč SDC Plzeň (Plzeňský kraj) cca tis. Kč SDC Praha (Středočeský kraj + Praha hl.m.) cca tis. Kč SDC Zlín (Zlínský kraj) cca tis. Kč. Prostřednictvím krajů nebyly nahlášeny škody SŽDC vzniklé po povodních ve výši ( ) tis. Kč, a proto jsou uplatněny cestou MD a SFDI. Celková výše škod SŽDC vzniklých po povodních v roce 2009 činí tis. Kč, z čehož je tis. Kč nahlášeno cestou krajských úřadů na MMR a tis. Kč je uplatněno cestou MD a SFDI. Výběr nejvýraznějších škod na majetku ŘSD ČR (dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy): Správa Praha silnice R 10 pravá strana (km 26,0) devastace odvodnění. Náklady dle kontrolního rozpočtu 2 589,5 tis. Kč. Středočeský kraj silnice I/9 v úseku Mělník - hranice kraje (cca km 30,0 44,0), vyvrácené stromy, vyvrácené nebo poškozené SDZ včetně velkoplošného SDZ. Aproximativní odhad nákladů tis. Kč. SOUHRNNÝ PŘEHLED v tis. Kč Odhad nákladů škod na dopravní infrastruktuře v majetku státu ŘSD ČR SŽDC Ústecký kraj Středočeský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Vysočina Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Liberecký kraj Ostatní drobné škody neidentifikovatelné s krajským rozdělením Celkem silnice + železnice Celkem