1. OBLAST OBOROVÉHO ZAMĚŘENÍ KATEDRY A VÝZKUMU

Transkript

1 RUSKÝCH A VÝCHODOEVROPSKÝCH STUDIÍ PRO OBDOBÍ doc. PhDr. Michal Kubát, Ph.D. ÚVOD Katedra ruských a východoevropských studií patří k zavedeným pracovištím Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a má v rámci institutu velmi dobrou pověst. Katedra je na rozdíl od některých jiných součástí fakulty vnímána jako pracoviště relativně personálně stabilizované, v dobrém slova smyslu náročné (vůči studentům i vlastním pracovníkůmú a nabízející kvalitní služby studentům. V neposlední řadě je třeba zmínit přívětivou vnitřní atmosféru, která není v rámci fakulty vůbec samozřejmostí. Katedra pěstuje náročné obory, které pokrývají rozsáhlou a rozmanitou oblast výzkumu a výuky. Tato skutečnost klade na její akademické pracovníky vysoké odborné a jazykové nároky. Je potěšitelné, že katedře se v zásadě daří tyto nároky naplňovat. V podmínkách čím dál větší internacionalizace soudobého vysokého školství a vědy vůbec je rovněž důležitá skutečnost, že katedra pěstuje čilé mezinárodní kontakty. Projevuje se to jednak častými badatelskými cestami pracovníků katedry do zemí jim odborně blízkých, ale i vysokou mobilitou jejích studentů. Za zmínku stojí také zapojení členů katedry do cizojazyčných studijních programů. Výše zmíněná pozitiva ovšem neznamenají, že se nenabízí možnosti dalšího rozvoje katedry. Ve výhledu začínajícího funkčního období vedoucího katedry, tedy pro léta , bychom se měli pokusit dosáhnout následujících cílů ve vymezených oblastech: 1) oblast oborového zaměření katedry a výzkumu, 2) oblast výuky, 3) oblast personální, 4) oblast vnějších vztahů a 5) oblast prezentace katedry. 1. OBLAST OBOROVÉHO ZAMĚŘENÍ KATEDRY A VÝZKUMU V oblasti oborového zaměření katedry a výzkumu bychom se měli zaměřit na problematiky regionálního dosahu oboru, interdisciplinarity výzkumu, doktorského studia a publikační činnosti. 1

2 1.1. Regionální dosah oboru V oblasti regionálního dosahu oboru je nutné především konsolidovat samotný obor jako takový. Není zcela jasné, proč byla celkem srozumitelná Ruská a východoevropská studia nahrazena nejasnými Balkánskými, euroasijskými a středoevropskými studiemi. Už samotný název tohoto programu, který se navíc odlišuje od názvu katedry, svědčí o jeho vnitřní nesoudržnosti a na vnějšího pozorovatele může působit v krajním případě až neseriozně. Mám za to, že bychom se měli do budoucna pokoušet o dosažení větší vnitřní soudržnosti námi pěstovaných studijních programů, a to v souladu s personálními možnostmi katedry. Není možné rozšiřovat výzkumný záběr v situaci, kdy pro to nemáme lidské zdroje, a současně opomíjet rozvoj již existujícího zaměření. Kupříkladu naše tradiční a důležitá oblast Ruska je nyní zkoumána jen jedním pracovníkem na plný úvazek (dr. Karel Svoboda), stejně tak Pobaltí (doc. Luboš Švec). Relativně lépe je na tom střední Evropa a euroasijský prostor, i tak se ale jedná jen o vždy dva pracovníky s plným úvazkem (doc. Michal Kubát, doc. Jiří Vykoukal; resp. dr. Slavomír Horák a dr. Jan Šír). Ukrajinu a Bělorusko nezkoumá nikdo na plný úvazek. Namísto toho, abychom konsolidovali naše tradiční oblasti výzkumu, expandujeme do Řecka jenom z toho důvodu, že o to pojevil zájem jeden nový pracovník na plný úvazek (dr. Kateřina Králová, v současnosti na mateřské dovolené), což nám ale nebrání nabízet výuku novořečtiny. Měli bychom proto konsolidovat výzkum v tradičních oblastech (Rusko a postsovětský prostor, střední Evropa) a nepouštět se nově do oblastí či zemí, pro něž nemáme dostatek akademických pracovníků (typicky Balkán se zaměřením na Řecko). Konečným cílem by pak mělo být nikoli spojování regionů do jednoho studijního programu, ale vytvoření samostatných studijních programů navázaných na konkrétní regiony program střední Evropy, program ruských a pobaltských studií, program euroasijských studií apod. Souvisí to samozřejmě s personálními otázkami, o kterých pojednám níže, ale také se spoluprací s jinými katedrami IMS. Nabízí se totiž otázka, zda by třeba středoevropská studia (včetně onoho Balkánu) neměla být více propojena s evropskými studiemi a německými a rakouskými studiemi Interdisciplinarita výzkumu Otázka interdisciplinarity našeho výzkumu je dlouhodobým palčivým problémem celého IMS. Dávný stav, kdy teritoriální studia byla v podstatě jen moderními dějinami je naštěstí již minulostí. Nicméně stále se při zkoumání 2

3 našich regionů potýkáme s nevyvážeností jednotlivých oborových perspektiv. Chybí nám zejména ekonomický, sociologický a kulturologický aspekt výzkumu. Tyto úhly pohledu na námi zkoumaní regiony bychom se měli pokoušet doplnit. Stále nás také čeká diskuse o samotné podobě teritoriálních studií, která se týká zejména našich absolventů, kteří se již stali akademickými pracovníky na plný úvazek (dr. Slavomír Horák, dr. Kateřina Králová, dr. Karel Svoboda, dr. Jan Šír). Jsou naši absolventi historiky, politology nebo ještě někým jiným? Prozatímní zkušenosti ukazují, že čistě empirický a deskriptivní přístup našich absolventů jim přináší v kontaktu s vnějším akademickým světem problémy plynoucí z jejich nejasného teoretického, metodologického a koneckonců samotného oborového zařazení. Tato komplikovaná teoretická a metodologická diskuse se ale týká celého IMS. V rámci katedry prozatím nezbývá, než se pokoušet toto řešit vhodnou personální politikou: hledat akademické pracovníky v jiných oborech (hlavně tedy ekonomie, sociologie a kultura a umění) a přimět naše doktorské studenty a absolventy, aby se snažili více oborově vymezit Doktorské studium S výše řečeným velmi úzce souvisí problematika (interního) doktorského studia. Je bezpodmínečně nutné začít přijímat do interního doktorského studia pouze takové uchazeče, kteří zapadnou do námi vymezeného pojetí studijních programů tak, jak byly nastíněny výše. Není možné do interního doktorského studia, tím spíše pak eventuálně do pracovního poměru, přijímat uchazeče jen podle jejich odborného a regionálního zájmu. Doktorandi a akademičtí pracovníci se zkrátka musí přizpůsobovat vymezenému oboru a ne obor jim. V rámci doktorského studia bychom pak měli s posluchači pracovat takovým způsobem, aby ukončovali doktoráty v rozumném čase. Jen opatrně bychom jim měli dávat úvazky, aby eventuálně neblokovali místa pro případné zájemce o práci u nás, kteří jsou kvalitní a kteří jsou vhodně oborově vymezeni. (Jakkoli je nutné poctivě říci, že je to problém spíše jiných kateder IMS.) Publikační činnost Publikační činnost naší katedry je rozsáhlá, a to i v zahraničí. To je jistě chvályhodné. Co nám ale chybí, je větší propojenost publikačních výstupů. V současnosti až na výjimky (dr. Slavomír Horák a dr. Jan Šír) v podstatě každý 3

4 publikuje zcela individuálně, co chce a kde chce. Měli bychom více spolupracovat, resp. publikovat spolu. Je nutné pokoušet se více pronikat do jak domácích, tak i zahraničních reálně recenzovaných odborných časopisů různého oborového zaměření a kolektivních knižních publikací, a to opět ve vzájemné spolupráci. Oproti tomu nemá smysl publikovat v periodicích či nakladatelstvích, která nemají distribuci a prestiž a zveřejněné práce se pročež nemohou setkat s náležitým vnějším ohlasem. Případná (a tristní) je situace kolem Studia Territorialia AUC a dříve Matfyzpress (slíbená spolupráce s kvalitním nakladatelstvím Dokořán by to měla zlepšit). Náklad totiž končí ve skladu v Jinonicích. Pro úplný začátek se nabízí spojení sil katedry pro publikování kolektivní monografie, která by z různých úhlů pohledu pokryla námi zkoumaný region a stala by se jakousi výkladní skříní naší katedry. (Koncepci takové publikace bych připravil sám, koneckonců bez ohledu na výsledek výběrového řízení.) 2. OBLAST VÝUKY V této oblasti je zejména nutné optimalizovat výuku v návaznosti na návrhy přednesené v části 1.2. Je také vhodné projít seznam vyučovaných předmětů a pokusit se o jeho optimalizaci, tj. zkontrolovat, zda se kursy tematicky nepřekrývají a provést příslušné úpravy. Tuto optimalizaci je nutné provést nejen v rámci naší katedry, ale také s ohledem na kursy vyučované jinými katedrami IMS. 3. OBLAST PERSONÁLNÍ V personální oblasti jsou dvě klíčová bolavá místa. Za prvé je to nedostatek odborníků představujících různé obory, jak o tom byla řeč v části 1.2. Je vhodné poohlédnout se po akademických pracovnících z jiných společenskovědních oborů a pokoušet se je získávat ve zcela otevřených konkursech. Za druhé je to roztříštěnost úvazků, kdy většina členů katedry má hlavní (plný) úvazek jinde a u nás jen úvazek částečný. Částečný úvazek nevytváří motivaci pro dostatečné sepjetí pracovníka s katedrou. Toto sepjetí pracovníka s katedrou je pro katedru důležité jednak v otázce dedikování publikací našemu pracovišti a ne pracovišti jinému, ale také s ohledem na pracovní vytížení zaměstnanců, kdy katedra může pracovníka na plný úvazek zaměstnat více, než pracovníka 4

5 s úvazkem částečným (výuka, zkušební komise, členství v grantových a jiných orgánech apod.). V nejbližší době je proto nutné konsolidovat úvazky. V ideálním případě by všichni interní členové katedry měli mít plný úvazek. Dále je vhodné zkontrolovat pracovní vytížení jednotlivých akademických pracovníků katedry. V případě zjištění nerovností je nutné tyto nerovnosti odstranit. Všichni pracovníci katedry by měli být přibližně stejně pracovně vytíženi, samozřejmě s ohledem na jejich vědecké hodnosti a akademické tituly. Opět se nejedná jen o výuku, ale také o další pracovní aktivity. Katedra by dále měla věnovat mnoho pozornosti profesnímu růstu jejích pracovníků. Je třeba vytvořit profesní kodex, který by tento profesní růst stanovoval. Mělo by být jasně určené, jaká má být publikační činnost pracovníků katedry a jak rychlý má být jejich postup vzhledem k vědeckým hodnostem a akademickým titulům. Nemůžeme si dovolit mít odborné asistenty v předdůchodovém či dokonce důchodovém věku. Pokud jde o akademické tituly, katedře citelně chybí profesor. Habilitovaní pracovníci katedry s plným úvazkem by měli uvažovat o relativně brzkém zahájení jmenovacího řízení (týká se především docentů Luboše Švece a Jiřího Vykoukala, výhledově také doc. Michala Kubáta). Odborní asistenti by dále měli ve střednědobé perspektivě uvažovat o zahájení habilitačního řízení. Přestože máme pracovníky na plný úvazek s tzv. velkým doktorátem relativně čerstvé, v průběhu příštích několika let by přesto mohli o zahájení habilitačního řízení uvažovat (v abecedním pořadí) doktoři Slavomír Horák, Karel Svoboda a Jan Šír. Publikačně nejvíce perspektivní je v tomto zřejmě dr. Slavomír Horák a také v zahraničí hojně publikující dr. Hana Klamková. 4. OBLAST VNĚJŠÍCH VZTAHŮ V oblasti vnějších vztahů je vhodné navázat intenzivnější spolupráci s katedrami obdobného zaměření na jiných fakultách a univerzitách (FF UK, FSS MU v Brně apod.). Zatímco máme širokou spolupráci s Akademií věd (hlavně Historický ústav a Ústav soudobých dějin), spolupráce s univerzitními nehistoriografickými pracovišti nám chybí. Tato spolupráce by mohla být především publikační, ale také grantová. Vhodným (avšak patrně enormně obtížným) cílem by mělo být angažování zahraničního profesora. 5

6 5. OBLAST PREZENTACE KATEDRY V oblasti prezentace se jako nezbytné jeví úprava webových stránek institutu a katedry, a to v souladu s grafickým designem nově vytvořených webových stránek fakulty. V současnosti jsou informace o katedře umístěny na stránkách celého institutu. Internetové stránky IMS jsou ale velmi nepřehledné a nachází se na nich zhusta neaktuální a neúplné informace (třeba neodpovídající personální složení naší katedry, které tam je hned nadvakrát, pokaždé špatně, jednou pak dokonce z akademického roku 2007/2008; u mnoha pracovníků chybí životopisy, bibliografie, fotografie apod.). SHRNUTÍ Role vedoucího katedry je omezená. Podle statutu FSV UK odpovídá za vědeckou a pedagogickou činnost katedry (čl. 15, odst. 5, písm. a) a ukládá pracovníkům katedry úkoly a kontroluje jejich plnění (čl. 15, odst. 5, písm. b). Nemá ovšem plně v rukou personální a finanční politiku, protože tyto věci spravuje ředitel institutu. Navíc didaktické záležitosti jsou do velké míry omezeny akreditačními pravidly a spravovány garanty bakalářského a magisterského studia. Vedoucí katedry by proto měl vstoupit do jednání s ředitelem institutu o financích a úvazcích. Vedoucí katedry musí být s ředitelem institutu ve stálém a intenzivním kontaktu a vytrvale hájit zájmy katedry, a to nejednou v konkurenci s katedrami dalšími. Dále by měl vstoupit do jednání s garanty bakalářského (doc. Jiří Vykoukal) a magisterského (doc. Luboš Švec) studia za účelem realizace cílů vytýčených v oblasti vědy a výuky, a to v rámci možností daných platnými akreditacemi. Ve vztahu k členům katedry by vedoucí měl stanovit jasná pravidla pravidelné a kvalitní publikační činnosti, grantových aktivit a profesního růstu každého jednotlivého pracovníka. Tato pravidla by měla být explicitní a mělo by se od členů katedry vyžadovat jejich plnění. Pro efektivní zabezpečení hladkého administrativního chodu katedry by vedoucí měl ustanovit zástupce vedoucího a plnit výše uvedené úkoly v kooperaci s ním. V Tachlovicích dne 4. února doc. PhDr. Michal Kubát, PhD.