EUROBAROMETR 65 JARO 2006 NÁRODNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA. Standard Eurobarometer. Standard Eurobarometer VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE

Transkript

1 Standard Eurobarometer European Commission EUROBAROMETR 65 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE JARO 006 Standard Eurobarometer 65 / Spring 006 TNS Opinion & Social NÁRODNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA Tento výzkum byl zadán a koordinován Generálním ředitelstvím pro komunikaci. Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice. Standard Eurobarometer Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v něm obsažené reprezentují výhradně pohled autora.

2 Obsah OBSAH... SHRNUTÍ...3 ÚVOD NÁZOROVÉ KLIMA V ČESKÉ REPUBLICE Spokojenost s životní situací a očekávání do budoucnosti Vývoj osobní situace za posledních 5 let a očekávání na dalších 5 let Identifikace s obcí, regionem, státem, Evropou a EU OBČANÉ VE SVÉ ZEMI Profil české populace Problémy, kterým čelí Česká republika Důvěra v instituce Situace České republiky ve srovnání s Evropskou unií EVROPANÉ A EVROPSKÁ UNIE Pohled občanů na EU Znalosti o Evropské unii Role EU v každodenním životě Obavy z budování EU Hlavní priority Evropské unie NÁZORY NA ENERGII A JEJÍ CENY Cesty ke snižování spotřeby energie Ochota přizpůsobit své chování a platit za energie OBČANÉ A MEDIA Zdroje informací o Evropské unii Jak často občané media sledují? Frekvence tématiky EU v mediích Vyváženost informací o EU v mediích...5 ZÁVĚR...54 TECHNICKÉ SPECIFIKACE...56 DOTAZNÍK...58

3 Shrnutí Názory na život v České republice Česká veřejnost je se svojí životní situací převážně spokojena, i když intenzita tohoto pocitu mírně zaostává za průměrem Evropské unie. Těsně po vstupu do EU podíl velmi spokojených Čechů vzrostl z 8 % na 13 % a na této úrovni se víceméně udržel hodnota naměřená na jaře 006 je 1 %. Vývoj své osobní situace za posledních 5 let hodnotí česká veřejnost spíše pozitivně. Názor, že současná situace je lepší než před 5 lety, je téměř dvakrát častější než pocit, že situace je naopak horší. Oproti podzimu 006 se názorové klima v České republice ještě zlepšilo a je o poznání lepší než průměr v EU 5, kde zlepšení pocítilo 36 % občanů shodou okolností stejně jako v průměru za 10 nových členských zemích. Vaše současná situace ve srovnání se situací před 5 lety jaro % 34% 5% podzim % 35% 7% 0% 10% 0% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% zlepšila se nezměnila se zhoršila se Ve výhledu na následujících 1 měsíců je Česká populace celkově mírně pesimističtější, než odpovídá průměru Evropské unie. Jedinou oblastí, kde jsou Češi optimističtější, je očekávání vývoje ekonomické situace ve vlastní zemi. Zlepšení v tomto směru očekává 6 % Čechů průměr EU 5 je pouze 1 %. Český optimismus tak předstihl očekávání, jaká ukazuje průměr za deset nových členských zemí EU ten činí 4 %. Ve výhledu na následujících 5 let očekává další zlepšení stejně jako před půl rokem třetina české populace (34 %), téměř polovina neočekává žádné změny (44 %), jeden ze sedmi občanů předpokládá zhoršení (15 %). V tomto směru patří česká veřejnost v Evropské unii mezi skeptiky. Analogicky jako v ostatních zemích Evropské unie patří i v České republice dlouhodobě k nejožehavějším tématům nezaměstnanost. Procento občanů, kteří ji řadí mezi dva nejvýznamnější problémy, však pokleslo v průměru EU 5 v roce 005 z jarních 50 % na 44 % a v České republice dokonce o osm procentních bodů na úroveň 40 %, na které se udržela. V souvislosti se vzrušenou politickou diskusí o českém zdravotnictví, v jejímž rámci se projevují spory o způsoby financování zdravotní péče i o vlastnické vztahy vůči jejím poskytovatelům (zejména nemocnicím), je v České republice považován za nejčastější problém právě zdravotnictví. V současné době ho vnímá jako jeden z nejdůležitějších problémů 45 % Čechů, což je více než dvojnásobek úrovně z podzimu roku 004. Rozdíly mezi tím, jak problémy zdravotnictví vnímá průměrný Čech a průměrný Evropan, se blíží hranici 30 procentních bodů. 3

4 Několik let se česká populace lišila od průměru Evropské unie tím, že přikládala větší závažnost problematice kriminality a o poznání menší otázkám ekonomické situace. První z uvedených rozdílů se zcela setřel, ekonomické problémy však stále řadí mezi nejdůležitější méně Čechů než odpovídá průměru EU 5. Může to odrážet rychlý růst české ekonomiky. Důvěra v Evropské instituce Nejdůvěryhodnější institucí Evropské unie se na jaře 006 stal Evropský soudní dvůr po nárůstu o 1 procentních bodů mu nyní důvěřuje 58 % Čechů, o 6 procentních bodů více než odpovídá průměru EU 5. Evropský parlament je podle českých občanů již delší dobu důvěryhodnější než Evropská komise, i když český parlament je ve srovnání s národní vládou pro veřejnost méně důvěryhodný. Všem těmto institucím, stejně jako Radě Evropské unie a Evropské centrální bance, důvěřují Češi více než odpovídá průměru EU 5. Podpora členství v EU Zastoupení názorů, že členství v Evropské unii je dobrá věc, po určitou dobu pozvolna klesalo jak v průměru celé EU 5, tak v České republice. Tento negativní trend se však zastavil: v celé Evropské unii názor, že členství jejich země v EU je dobrá věc, zastává 55 % občanů, v České republice 5 % o osm procentních bodů více než na podzim 005. Na špici žebříčku pozitivního hodnocení členství své země v Evropské unii stojí dlouhodobě Irové, Nizozemci, Španělé a Lucemburčané. Posílení pocitu, že členství v EU je dobrá věc, zjevně souvisí s nárůstem zastoupení názoru, že Česká republika má ze vstupu do Evropské unie prospěch a výhody zastánců tohoto názoru o sedm procentních bodů přibylo (nárůst z 55 % na podzim 005 na 6 % na jaře 006). Opačný názor zastává necelá třetina české veřejnosti (30 %). Ve srovnání s průměrem EU 5 jsou názory české veřejnosti o plných osm procentních bodů optimističtější, ve srovnání s průměrem deseti nových členských zemí EU je rozdíl dokonce 13 procentních bodů tam je celkem 51 % přesvědčeno, že členství jejich země v Evropské unii přináší prospěch a výhody, což znamená nezanedbatelný pokles. Nejčastějšími zastánci názoru, že z členství v EU má jejich země prospěch a výhody, jsou Irové a Lucemburčané, z nových členských zemí pak občané Litvy. Skeptičtí jsou především obyvatelé Velké Británie a Rakouska, na Kypru a ve Švédsku se dokonce absolutní většina občanů domnívá, že jejich země z členství v EU prospěch a výhody nemá. Vnímání Evropské unie Při souhrnném hodnocení se ukazuje, že vnímání Evropské unie se v České republice výrazně zlepšilo. Zatímco na podzim 005 se k názoru, že představa, kterou v nich vzbuzuje Evropská unie, je pozitivní, hlásilo 40 % Čechů, v současné době je to již 50 %. Zastoupení názoru, že vnímání Evropské unie je neutrální, pokleslo ze 40 % na 33 %. Jen v 16 % Čechů vzbuzuje Evropská unie negativní pocity (v loňském roce to bylo 0 %). Česká republika se ovšem přes tyto změny i nadále řadí mezi státy, kde jsou pozitivní představy spojené s Evropskou unií zastoupené nanejvýš průměrně. Pozitivní dojem totiž v EU 5 vzbuzuje Evropská unie u 50 % občanů. Nejméně pozitivních představ Evropská unie vzbuzuje mezi Finy, Rakušany a Brity, z nových členských zemí pak mezi Litevci a Estonci. Na opačném pólu názorové škály můžeme najít zejména Irsko, kde pozitivní pocity sdílí dokonce 73 % občanů, ale také Itálii, Španělsko, Slovinsko, Kypr a Polsko. Z přistupujících a kandidátských zemí budí EU převážně pozitivní představy jen v Rumunsku, Bulharsku a Turecku. Chorvatská veřejnost se v tomto směru řadí spíše mezi kritické. 4

5 45% 40% 35% 30% 5% 0% 15% 10% 5% 0% 9% 9% 8% 41% 41% 41% Vnímání EU ČR EU 5 NČZ 10 33% 3% 3% 13% 1% 13% velmi pozitivní spíše pozitivní neutrální spíše negativní velmi negativní neví, bez odpovědi 4% 4% 4% 1% % % Co symbolizuje Evropská unie Pro dvě třetiny Čechů znamená Evropská unie svobodu pohybu - cestování, studia i práce kdekoli v Evropské unii. Tato dominantní asociace se posiluje navzdory tomu, že trh práce zatím není Čechům zcela otevřený. Svoboda pohybu je nejčastější asociací s Evropskou unií i v průměru EU 5 (50 %) a také v průměru 10 nových členských zemích (49 %). Podobně jako v průměru EU 5 se v České republice více než třetině občanů Evropská unie asociuje s eurem, necelé třetina pak obecně s mírem. Na druhé straně si jen jeden z jedenácti Čechů spojuje Evropskou unii se ztrátou kulturní identity, ale navzdory dlouhotrvající diskusi o evropském sociálním modelu i se sociální ochranou. Zatímco v průměru EU 5 si více než třetina občanů spojuje Evropskou unii s nezaměstnaností, v České republice podíl takových názorů poklesl z 1 % na podzim 005 na pouhých 14 % na jaře 006. Česká veřejnost si zase daleko častěji než odpovídá průměru EU 5 spojuje Evropskou unii s ekonomickou prosperitou. Lze se domnívat, že tento vývoj souvisí s urychlením tempa zahraničních investic po vstupu České republiky do EU a s dopadem této skutečnosti na českou ekonomiku včetně trhu práce. Informovanost o Evropské unii Jen o málo více než třetina občanů (39 %) podle vlastního názoru rozumí tomu, jak Evropská unie funguje, a pozitivní vývoj, který Eurobarometr zaznamenal, je tedy pomalý (na podzim 005 tento názor zastávalo 34 % Čechů). Průměr EU 5 činí 46 % (o 5 procentních bodů více než před půl rokem) stejně jako průměr za deset nových členských zemí. Česká republika tak společně se Slovenskem, Maltou, Španělskem, Itálií a Portugalskem patří k členským zemím, kde je lidí, kteří mají pocit, že fungování EU rozumějí, vůbec nejméně. O svých znalostech jsou přesvědčeni zejména Poláci, a Slovinci, ze starých členských zemí pak Lucemburčané, Nizozemci a Belgičané. V jiné otázce Eurobarometru respondenti hodnotili na desetibodové škále, kolik toho o Evropské unii, její politice a institucích vědí. Sebehodnocení Čechů se i v tomto směru zlepšilo. Zatímco na jaře i na podzim 005 se většina české populace (54 %) zařazovala 5

6 v sebehodnocení na desetibodové škále (1 = vůbec nic o EU nevím, 10 = vím toho o EU hodně) do skupiny lidí, kteří o EU vědí málo (stupeň 1 4), v současné době jde již jen o 47 %. Průměr za Českou republiku narostl ze 4,4 na 4,7 to je znatelně lepší výsledek než průměr EU 5 (4,5) i průměr za deset nových evropských zemí (4,6). V testu znalostí o Evropské unii se Češi opakovaně projevili jako nadprůměrně informovaní, a to i díky tomu, že v průměru za celou EU je informovanost poměrně nízká. Největší procento českých občanů správně odpovědělo, že EU se neskládá z 15 členských zemí. Po určitém znejistění, které Eurobarometr zaznamenal v loňském roce v souvislosti s debatou kolem odmítnutí Evropské ústavy ve francouzském a nizozemském referendu podíl, správných odpovědí v České republice narostl o 10 procentních bodů Poněkud jiná je situace v otázce přímé volby členů Evropského parlamentu. Česká veřejnost svými 46 % správných odpovědí za průměrem EU 5 mírně zaostává, a to je dvaapadesátiprocentní podíl správných odpovědí v průměru EU 5 nutno považovat za poměrně nízký. Ačkoli administrativní náklady se podílejí na celkových výdajích Evropské unie pouhými 4,5 % a téměř 90 % výdajů je alokováno pro účely hospodářských, sociálních, kulturních a regionálních programů v členských i nečlenských zemích Unie, je v České republice poměrně častý názor, že hlavním příjemcem finančních prostředků je sama evropská administrativa, její personální náklady a výdaje na budovy zastává ho téměř třetina Čechů (31 %). V průměru EU 5 jsou v současné době občané informováni ještě hůře: 41 % z nich se domnívá, že hlavním příjemcem finančních prostředků je sama evropská administrativa, její personální náklady a výdaje na budovy. Stejně jako všichni občané Evropské unie, znají také Češi z klíčových evropských institucí nejvíce Evropský parlament. S velkým odstupem následují Evropská komise, Evropská centrální banka a Rada Evropské unie. Relativně nejméně Čechů zná Soudní dvůr Evropských společenství, ale i v tomto případě jde o téměř dvě třetiny veřejnosti. Při posuzování toho, zda jednotlivé evropské instituce hrají v životě Evropské unie důležitou úlohu, se projevuje systematický rozdíl mezi veřejným mínění v České republice a průměrem EU 5. Češi hodnotí úlohu všech zkoumaných institucí jako významnější. Největší rozdíly byly zjištěny u Rady Evropy (1 procentních bodů), která je ovšem i v České republice považována za instituci s důležitou úlohou méně často než jiné instituce. V případě Evropského parlamentu a Evropské centrální banky je rozdíl 10 procentních bodů. Role Evropské unie v následujících 5 letech Většina české veřejnosti si přeje, aby Evropská unie hrála za 5 let v jejich životě důležitější úlohu než dnes. Jen o něco více než třetina však očekává, že se to skutečně stane. Ve srovnání s průměrem EU 5 je tak patrný daleko větší rozdíl mezi přáním Čechů a jejich očekáváním než odpovídá průměru EU 5. Lidí, kteří si přejí, aby Evropská unie hrála v jejich životě menší roli, je poměrně málo jak v České republice (jeden z jedenácti), tak v celé Evropské unii (jeden ze sedmi). 6

7 Role Evropské unie za 5 let přání ČR 51% 33% 9% 7% přání EU 5 46% 31% 15% 8% očekávání ČR 37% 51% 6% 6% očekávání EU 5 41% 4% 9% 8% 0% 0% 40% 60% 80% 100% Důležitější Stejnou Méně důležitou Neví, bez odpovědi Obavy z budování Evropské unie Obavy české veřejnosti z dalšího budování Evropské unie se proti loňskému roku v mnohém zmenšily, přesto však zůstávají nezanedbatelné. Týkají se velmi rozmanitého spektra oblastí, především ovšem rizika těžkostí pro české zemědělce (71 %) a růstu obchodu s drogami a mezinárodního organizovaného zločinu (68 %) v obou případech více než odpovídá průměru EU 5. V dalších dvou oblastech jsou obavy v České republice rozšířeny méně než odpovídá průměru EU 5. Jedná se o přesun pracovních míst do zemí s nižšími výrobními náklady (63 %) a o to, že naše země bude stále více přispívat do rozpočtu Evropské unie (60 %). Pokud jde o možný konec české koruny a riziko ztráty vlivu menších států, jsou tábory Čechů, kteří se jich obávají a kteří se jich v současné době neobávají, přibližně stejně velké. Priority Evropské unie Mezi hlavní priority Evropské unie řadí česká veřejnost opakovaně především úkoly v sociální oblasti: boj proti nezaměstnanosti (4 %) a boj proti bídě a sociálnímu vyloučení (40 %). Následuje skupina priorit bezpečnostního typu, do níž patří i bezpečnost ekologická: boj proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami (9 %), udržování míru a bezpečnosti v Evropě (8 %), ochrana životního prostředí (7 %) a boj proti terorizmu (18 %). Je příznačné, že důraz na poslední z těchto položek za poslední půlrok opět klesl jak v České republice, tak v průměru EU 5 po vzestupu na podzim

8 Názory na energii a její ceny Procento občanů, kteří nejsou ochotni platit více za energii z obnovitelných zdrojů, narostlo v České republice od podzimu 005 o plných 16 procentních bodů a blíží se třem čtvrtinám. Pravděpodobně to souvisí s tím, že ceny energií v České republice poměrně rychle rostou, přestože energetické společnosti vykazují historicky nejvyšší zisky. I v mnoha dalších zemích neochota podpořit energii z obnovitelných zdrojů vyššími platbami převažuje. Týká se to v prvé řadě Portugalska (78 %), Lotyšska (78 %), Slovenska (74 %), Litvy (71 %), Maďarska (70 %), Malty (70 %), Polska (70 %) a Německa (66 %, v nových spolkových zemích dokonce (75 %). Současně poklesla připravenost české veřejnosti snížit svoji spotřebu energie. V průměru EU 5 je lidí plánujících změny své spotřeby energie více než u nás. Zdroje informací o Evropské unii Jen 1 % občanů Evropské unie a jen 13 % Čechů nikdy nevyhledává informace o Evropské unii. Ostatní se v tomto směru obracejí především na nejběžnější média: více než dvě třetiny na televizi, polovina Čechů a jen o málo menší procento všech občanů Evropské unie na denní tisk, třetina na rozhlas a čtvrtina na internet. Pro čtvrtinu občanů jsou informačním zdrojem diskuse s příbuznými, přáteli, kolegy a pro pětinu časopisy a jiné noviny než deníky. Naproti tomu knihy, brožury, informační letáky, a především konference, přednášky, debaty a informační telefonní linky využívá jako zdroj informací o Evropské unii jen malá část občanů. Pozornost věnovaná hlavními zpravodajskými médii problematice Evropské unie se většině českých občanů, kteří se k tomuto tématu dokázali vyjádřit, jevila jako přiměřená. Necelá čtvrtina Čechů pociťuje množství informací o Evropské unii nabízené českým denním tiskem jako nedostatečné. Pokud jde o české televizní a rozhlasové stanice, sdílí stejný názor zhruba třetina Čechů. Jen velmi málo občanů si myslí, že informací o Evropské unii je v těchto médiích příliš mnoho. Všechny zjištěné hodnoty jsou obdobné jako v průměru EU 5. Většina českých občanů a také největší část občanů celé EU 5 hodnotí informace svých národních médií o Evropské unii jako objektivní. Nelze však přehlédnout, že z těch občanů, kteří si myslí, že informace jednotlivých médií objektivní nejsou, je větší část považuje za příliš pozitivní. Zvláště patrné je to v případě českých televizních stanic, kde je poměr odpovědí příliš pozitivně a příliš negativně 6 % : 3 %. 8

9 Úvod Eurobarometr průběžně shromažďuje názory o evropských záležitostech v členských a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních zpráv. Tato zpráva předkládá výsledky průzkumu Eurobarometru, který proběhl téměř roky po rozšíření Evropské unie o deset nových členských států včetně České republiky. Téma tohoto rozšíření už v této době nepoutalo zdaleka takovou pozornost jako dříve ani v České republice, ani v ostatních členských zemích. Pozornost Evropské unie pod předsednictvím Rakouska se soustřeďovala na problémy spojené s obdobím reflexe, s otázkami dalšího osudu návrhu Evropské ústavy a s úsilím o převedení obecných idejí Plánu D do podoby praktických, pro veřejnost atraktivních komunikačních projektů. S tím se pojila opatrná debata o termínu vstupu Bulharska a Rumunska do EU a o rozšíření Eurozóny o Slovinsko a Litvu. V České republice se navíc schylovalo k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu a objevovaly se první náznaky později mimořádně vyhrocené volební kampaně. Problematika budoucnosti Evropské unie a role České republiky v ní však z českého politického prostoru poněkud vymizela, strany se chystaly založit své volební kampaně především na vnitropolitických a sociálních tématech. V této situaci se paradoxně zastavil pokles zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc. Eurobarometr ukázal, že jak v průměru celé EU 5, tak v České republice lidí oceňujících členství v EU jako dobrou věc přibylo. Potvrdilo se, že Češi členství v Evropské unii nezpochybňují, ale její přínos v těch oblastech, které jsou v České republice považovány za nejproblémovější, hodnotí velmi zdrženlivě. Sběr dat pro průzkum Eurobarometru 64 probíhal v období od 7. března do 1. května 006 v 5 členských zemích Evropské unie, přistupujících zemích (Bulharsku a Rumunsku), kandidátských zemích (Chorvatsku a Turecku) a v oblastech Kyperské republiky, které nejsou pod vládní kontrolou. Průzkum prováděl TNS Opinion & Social, konsorcium složené z Taylor Nelson Sofres a EOS Gallup Europe. V České republice průzkum probíhal od 9. března do 14. dubna 006 mezi 1068 respondenty. Názory české veřejnosti jsou v této zprávě porovnávány nejčastěji s průměrem v 5 členských zemích Evropské unie (EU 5), v některých případech ale i s průměrnou hodnotou v nových členských zemích (NČZ 10), průměrnou hodnotou starých členských zemí Evropské unie (EU 15) a také s míněním v jednotlivých členských, přistupujících a kandidátských zemích. 9

10 1. Názorové klima v České republice 1.1 Spokojenost s životní situací a očekávání do budoucnosti Z průzkumu Eurobarometr opakovaně vyplývá, že česká veřejnost je se svojí životní situací převážně spokojena. Součet odpovědí velmi spokojen a spíše spokojen se v České republice pohybuje kolem 80 % stejně jako v průměru za celou Evropskou unii. Ke spokojenější části obyvatel České republiky dlouhodobě patří mladší a vzdělanější lidé, podnikatelé a lidé s kladným přístupem k Evropské unii. 10

11 Intenzita pocitu spokojenosti s vlastní životní situací však za průměrem EU 5 poněkud zaostává. Těsně po vstupu do EU podíl velmi spokojených Čechů vzrostl z 8 % na 13 % a na této úrovni se víceméně udržel hodnota naměřená na jaře 006 je 1 %. Průměr Evropské unie je ovšem dlouhodobě 1 %. Jste celkově se svou životní situací spokojen? velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen ČR Podzim 005 Jaro 006 EU5 Podzim 005 Jaro 006 zcela nespokojen neví, bez odpovědi 13 % 68 % 16 % 3 % 0 % 1 % 69 % 16 % % 0 % 1 % 59 % 16 % 4 % 0 % 1 % 60 % 15 % 4 % 0 % Ve výhledu na následujících 1 měsíců je Česká populace mírně pesimističtější než odpovídá průměru Evropské unie. Jedinou oblastí, kde jsou Češi optimističtější než odpovídá průměru Evropské unie, je vývoj ekonomické situace ve vlastní zemi, očekávání české veřejnosti v této oblasti je nyní optimističtější než v loňském roce. Zlepšení v tomto směru očekává 6 % Čechů (na jaře 005 to bylo 4 % a na podzim 005 %), průměr EU 5 je pouze 1 %. Český optimismus tak předstihl očekávání, jaká ukazuje průměr za deset nových členských zemí EU ten činí 4 %. Obecné hodnocení vyhlídek české ekonomiky se ale málo promítá do názorů na finanční perspektivu vlastní domácnosti. Podíl lidí, kteří předpokládají v tomto směru zlepšení, od jara do podzimu loňského roku poklesl z 3 % na 1 % a na této úrovni se udržuje i v současnosti. Česká republika tak za průměrem Evropské unie, který opakovaně představuje 5 % očekávaného zlepšení, znatelně zaostává. V oblasti zaměstnanosti Češi hodnotí vyhlídky na dalších 1 měsíců rozporuplně. Zlepšení možností zaměstnání v ČR očekává 1 % občanů Evropské unie, což představuje nárůst o další procentní bod proti podzimu 005 a celkem už tři procentní body proti jaru 005. V České republice optimistický názor zastává 0 %, což je o procentní body více než na podzim 005, stále však méně než na jaře 005. Výrazně ovšem poklesl podíl Čechů, kteří očekávají v této oblasti zhoršení (ze 36 % na %). Pokud však jde o jejich vlastní situaci týkající se zaměstnání, převažují v České republice lidé očekávající zlepšení nad těmi, kteří se obávají zhoršení, v poměru 15 % : 8 %, který je příznivější než loňská situace (na podzim 005 činil 14 % : 10 %). Průměr Evropské unie vyjadřuje ještě daleko více optimismu, poměr pozitivních a negativních očekávání je zde stejně jako vloni % : 9 %. Většina si ovšem i v této oblasti myslí, že se nic nezmění (v ČR stejně jako v průměru EU 5 jde o 61 %). Ve zlepšení podmínek svého života obecně věří 9 % Čechů (na jaře 005 to bylo 3 %, na podzim loňského roku 7 %). Průměr v EU 5 je i zde znatelně vyšší (stabilně 35 %). Optimističtější jsou v průměru i obyvatelé deseti nových členských zemí (35 %). Více než polovina Čechů (54 %) si myslí, že se jejich životní podmínky nezmění, 13 % čeká zhoršení, 4 % nevědí. 11

12 1. Vývoj osobní situace za posledních 5 let a očekávání na dalších 5 let Vývoj své osobní situace za posledních 5 let hodnotí česká veřejnost spíše pozitivně. Názor, že současná situace je lepší než před 5 lety, je téměř dvakrát častější než pocit, že situace je naopak horší. Oproti podzimu 006 se názorové klima v České republice ještě zlepšilo a je o poznání lepší než v průměru EU 5, kde zlepšení pocítilo 36 % občanů shodou okolností stejně jako v průměru za 10 nových členských zemí. Vaše současná situace ve srovnání se situací před 5 lety jaro % 34% 5% podzim % 35% 7% 0% 10% 0% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% zlepšila se nezměnila se zhoršila se Výsledky Eurobarometru potvrdily očekávané rozdíly v názorech na tuto otázku dané věkem občanů. Zatímco ve věkové skupině do 4 let pocítilo za posledních 5 let zlepšení 63 % Čechů, ve věku 5 39 let to bylo 55 %, ve skupině let jen 34 % a mezi lidmi ve věku od 55 let výše dokonce pouze 18 %. Podobné rozdíly byly zaznamenány v celé EU. Názorové diference však nejsou dány jen demografickými rozdíly. Daleko pozitivněji hodnotí vývoj své osobní situace za posledních 5 let lidé, kteří si myslí, že Česká republika má z členství v EU především výhody (39 %) než ti, kteří si myslí, že převažují nevýhody (6 %). V rámci celé evropské pětadvacítky patří česká veřejnost při hodnocení vývoje své osobní situace za posledních 5 let k průměru. Nemůže se srovnávat s pocity panujícími v Irsku, Estonsku, Švédsku nebo Dánsku, kde zlepšení pocítilo zhruba 60 % veřejnosti, na druhé straně však má daleko lepší náladu než německá, řecká a zejména portugalská veřejnost, z nichž zlepšení v tomto horizontu pocítila méně než čtvrtina. 1

13 Ve výhledu na následujících 5 let očekává další zlepšení stejně jako před půl rokem třetina české populace (34 %), téměř polovina neočekává žádné změny (44 %), jeden ze sedmi občanů předpokládá zhoršení (15 %) a malá část neví (7 %). Patrně nepřekvapí, že i v očekávání budoucího vývoje se projevují podobné rozdíly jako v hodnocení dosavadních změn. Z nejmladší věkové skupiny do 4 let očekává zlepšení 64 % a tato hodnota s přibývajícím věkem rychle klesá až na 11 % mezi lidmi ve věku 55 a více let. Z lidí, kteří důvěřují EU, očekává zlepšení 4 %, z těch, kteří EU nedůvěřují, pouhých 3 %. V názorech na vývoj osobní situace v následujících 5 letech se Česká republika propadá mezi skeptiky, ačkoli česká očekávání nejsou tak kritická jako v Německu nebo v Rakousku. Čelo pomyslného žebříčku reprezentované Irskem, Estonskem, Švédskem, Portugalskem, Velkou Británii a Lotyšskem je české realitě velmi vzdálené zlepšení v horizontu 5 let v těchto zemích očekává přes 50 % občanů. Průměr EU 5 je ovšem nižší: 39 % občanů EU 5 předpokládá další zlepšení, průměr za 10 nových členských zemí činí 36 %, a je tedy blíže názorové situaci v ČR. 13

14 1.4 Identifikace s obcí, regionem, státem, Evropou a EU Po roční přestávce se Eurobarometr znovu věnoval otázce identifikace veřejnosti s domovskou obcí, městem, regionem, státem, Evropou a nově také s Evropskou unií. Pro měření bylo použito pojmu oddanosti dané entitě. Výsledky ukazují, že stejně jako v celé EU 5 je i v ČR nejrozšířenější oddanost státu v našem případě dosahuje 90 %. O poznání méně občanů je oddaných svému městu nebo obci (83 %) a regionu (81 %). V oddanosti svému státu patří Češi k evropskému průměru, mírně zaostávají za špičkou tvořenou především Řeckem, Finskem, Dánskem, Portugalskem a Kyprem. I v nejvlažnějších zemích Holandsku a Belgii je ovšem oddaných příslušné zemi přes 80 %. 14

15 Mezi názorovou situací v České republice a v průměru EU 5 byly zjištěny také rozdíly v intenzitě vztahu občanů k jejich státům, regionům, městům a obcím. Zatímco v údajích za EU 5 vždy převažuje frekvence odpovědí velmi oddán nad frekvencí docela oddán (například ve vztahu k vlastnímu státu v poměru 5 % : 38 %), u České veřejnosti je tomu naopak (ve vztahu k České republice je tento poměr 41 % : 49 % a v případě regionu dokonce 30 % : 5 %). Pokud však jde o vztah k Evropě nebo Evropské unii, rozdíly se stírají a zdrženlivý postoj vyjádřený odpovědí docela oddán výrazně převažuje (vůči Evropské unii v průměru EU 5 je poměr odpovědí velmi oddán a docela oddán v ČR 7 % : 39 %, v celé EU 5 potom 1 % : 38 %). 15

16 Pomocí speciálního testu Eurobarometr zkoumal, zda na pocit oddanosti v celoevropském měřítku má vliv to, zda se hovoří o Evropě jako takové nebo o Evropské unii. Ukázalo se, že dotázaní, kteří odpovídali na otázku obsahující pojem Evropa, vyjádřili oddanost podstatně častěji (71 %) než ti, kteří odpovídali na otázku o oddanosti Evropské unii (46 %). Uvedené zjištění lze považovat za indikátor toho, že pro přibližně čtvrtinu Čechů pojmy Evropa a Evropská unie nesplývají. Výsledky za celou EU 5 ovšem ukazují daleko menší rozdíl. Podle nich se s Evropou identifikuje 63 % občanů EU 5, tedy méně než v ČR, a s Evropskou unií 50 %, což je naopak více než v ČR. Oddanost obci, rergionu, ČR, Evropě a EU České republice 39% 50% 9% 1% 1% % městu, obci 34% 49% 14% 1% regionu 30% 5% 15% % 1% Evropě 16% 55% 19% 5% 5% Evropské unii 7% 39% 35% 13% 6% 0% 10% 0% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% velmi oddán docela oddán ne moc oddán vůbec ne oddán neví, neodpověděl V oddanosti vůči Evropské unii patří Češi spíše mezi zdrženlivé. Ve srovnání s Itálií, Lucemburskem a nově přijatým Maďarskem je výsledek téměř o 0 procentních bodů horší. Na druhé straně ovšem existují státy, v nichž je podle vlastního vyjádření Evropské unii oddána jen čtvrtina až třetina občanů: Kypr, Estonsko, Finsko, Nizozemsko a Litva. 16

17 17

18 . Občané ve své zemi.1 Profil české populace Česká republika patří v Evropě k urbanizovaným zemím. Na českém venkově žije jen asi čtvrtina populace, zatímco v celé EU 5 je to třetina. Podíl obyvatelstva velkých měst ovšem v České republice odpovídá evropskému průměru. Struktura populace podle typu sídel Na venkově, na vesnici V malém nebo středně velkém městě Ve velkém městě ČR 8 % 49 % 3 % EU 5 34 % 4 % 4 % Vybavenost Českých domácností zaostává za průměrem EU 5 jen nepatrně, zásadnější rozdíl se týká pouze DVD přehrávačů. Také rozdíl ve vybavenosti domácností internetovou přípojkou ukazuje, že v technologické oblasti má vývoj v ČR za evropským průměrem mírné zpoždění. Na druhé straně je patrné poměrně vysoké zastoupení soukromého bydlení. Vybavenost domácností ČR EU 5 Televizi 98 % 98 % Automobil 68 % 73 % Hudební CD přehrávač 67 % 69 % Byt nebo dům, který již byl splacen 64 % 41 % Počítač 55 % 60 % DVD přehrávač 49 % 67 % Připojení internetu v domácnosti 40 % 46 % Byt nebo dům, který si pronajímáte nebo který splácíte % 6 % Česká společnost zatím není vystavena tak intenzívní konfrontaci s imigrací jako státy západní Evropy. Poměrně vysoké procento české populace s jedním z rodičů narozených v jiném státě EU je snadno vysvětlitelné pětasedmdesátiletou společnou historií Čechů a Slováků ve společném státě Československu. Původ českých občanů ČR EU 5 Oba rodiče se narodili v České republice (v této zemi) 91 % 89 % Jeden z rodičů se narodil v České republice (v této zemi), 7 % 3 % druhý se narodil v jiném členském státě Evropské unie Oba rodiče se narodili v jiném státě Evropské unie % % Jeden z rodičů se narodil v České republice (v této zemi), 0 % % druhý se narodil mimo území Evropské unie Oba rodiče se narodili mimo území Evropské unie 0 % 4 % Je známo, že česká veřejnost je na evropské poměry velmi sekulární. Většina Čechů se hlásí k tomu, že jsou nevěřící, agnostici nebo ateisté. Nejsilnější skupinu věřících představuje třetina české populace hlásící se ke katolicismu, celkem 7 % Čechů se hlásí 18

19 k jiným křesťanským církvím. Nekřesťanská vyznání jsou v České republice zastoupena tak vzácně, že je Eurobarometr prakticky nezachytil. Deklarované vyznání ČR EU 5 Katolíci 3 % 54 % Pravoslavní 1 % 3 % Protestanti % 14 % Vyznavači jiné křesťanské církve 4 % 5 % Židé 0 % 0 % Muslimové 0 % 1 % Sikhové 0 % 0 % Buddhisté 0 % 0 % Hinduisté 0 % 0 % Ateisté 13 % 5 % Nevěřící, agnostici 44 % 14 % Vyznavači jiného náboženství 1 % 1 % Neví, bez odpovědi 3 % %. Problémy, kterým čelí Česká republika Pro zjišťování názorů na to, kterým problémům čelí jednotlivé země, bylo v této vlně Eurobarometru použito dvou způsobů dotazování. Přibližně polovině respondentů (v ČR 514 osob) byla předložena karta se seznamem, z nějž měli vybrat hlavní problémy. Druhá část respondentů (v ČR 554 osob) odpovídala spontánně a jejich odpovědi přiřazovali podle shodného seznamu tazatelé. Ukázalo se, že obě metody přinesly téměř shodné výsledky. Podobně jako v ostatních zemích Evropské unie patří dlouhodobě i v České republice k nejožehavějším tématům nezaměstnanost. Procento občanů, kteří ji řadí mezi dva nejvýznamnější problémy, pokleslo v průměru EU 5 v roce 005 z jarních 50 % na 44 %, ale na jaře 006 opět narostlo na téměř 50 %. V České republice znamenal rok 005 pokles těchto obav dokonce o osm procentních bodů na úroveň 40 % a od té doby zůstal beze změny. Pozitivním zjištěním Eurobarometru je fakt, že nezaměstnanost vnímá jako problém i nadále o čtrnáct procentních bodů méně Čechů než tomu bylo na podzim 004. V souvislosti se vzrušenou politickou diskusí o českém zdravotnictví, v jejímž rámci se projevují spory o způsoby financování zdravotní péče i o vlastnické vztahy vůči jejím poskytovatelům (zejména nemocnicím), se na první příčku českého žebříčku už v loňském roce vyhouply problémy zdravotnictví. V současné době ho vnímá jako jeden z nejdůležitějších problémů 45 % Čechů, což je více než dvojnásobek úrovně z podzimu roku 004. Rozdíly mezi tím, jak problémy zdravotnictví vnímá průměrný Čech a průměrný Evropan, se blíží hranici 30 procentních bodů. Několik let se česká populace lišila od průměru Evropské unie také tím, že přikládala větší závažnost problematice kriminality a o poznání menší otázkám ekonomické situace. První z uvedených rozdílů se zcela setřel, ekonomické problémy však stále řadí mezi nejdůležitější méně Čechů než odpovídá průměru EU 5. 19

20 Největší problémy v ČR - časový vývoj 60% 54% 50% 40% 49% 43% 48% 4% 45% 40% 40% 31% 31% 33% 3% 33% 30% 0% 0% 6% 17% 6% % 4% 19% 10% 0% jaro 004 podzim 004 jaro 005 podzim 005 jaro 006 Zdravotnictví Nezaměstnanost Kriminalita Ekonomická situace Poznámka: V grafu jsou použity hodnoty zjištěné ve formě spontánních odpovědí. V některých dalších oblastech zůstávají rozdíly mezi názory v České republice a v evropském průměru dosti patrné. V ČR se stabilizovalo mínění o naléhavosti problematiky penzí, které zůstávají medializovaným problémem a jsou vnímány častěji jako klíčový problém než inflace, která je naopak v průměru EU 5 významnějším tématem než důchody. Poměrně významný je i rozdíl ve vnímání imigrace a terorizmu: zatímco v EU je mezi dva hlavní problémy řadí jeden ze sedmi, respektive deseti občanů, v České republice je to daleko méně. Jaké jsou dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelí Česká republika (vaše země)? ČR Výběr z karty Spontánní odpovědi EU5 Výběr z karty Spontánní odpovědi Zdravotnictví 45 % 45 % 18 % 17 % Nezaměstnanost 40 % 40 % 49 % 48 % Kriminalita 3 % 4 % 4 % 1 % Důchody, penze 19 % 16 % 10 % 10 % Ekonomická situace 18 % 19 % 3 % 4 % Rostoucí ceny, inflace 13 % 11 % 13 % 13 % Bydlení 8 % 6 % 6 % 6 % Daně 6 % 6 % 7 % 6 % Veřejná doprava 4 % 3 % 3 % % Ochrana životního prostředí 4 % 3 % 3 % 3 % Přistěhovalectví 3 % 4 % 14 % 13 % Vzdělávací systém 3 % 3 % 7 % 6 % Terorizmus 1 % % 10 % 10 % Obrana, zahraniční vztahy 1 % 1 % 1 % 1 % Jiné 4 % 7 % % 8 % Neví 1 % 1 % 1 % % 0

21 .3 Důvěra v instituce Podobně jako řada jiných výzkumů potvrzuje Eurobarometr opakovaně nízkou důvěru Čechů v ústavní instituce, ve srovnání s průměrem Evropské unie. Zatímco v průměru EU 5 důvěřuje soudům a právnímu systému téměř polovina a národním vládám i parlamentům více než třetina občanů, v České republice důvěřuje soudům i vládě jen třetina a Poslanecké sněmovně Parlamentu jen asi pětina veřejnosti. Ještě hůře jsou na tom politické strany, kterým důvěřuje pouhých 15 % Čechů i v mnoha jiných zemích je ovšem důvěra vůči politickým stranám velmi nízká. U všech národních institucí ovšem důvěra proti podzimu roku 006 poněkud vzrostla. Nejvíce se to projevilo u vlády ČR (postupný nárůst z 3 % na jaře 005 přes 6 % z podzimu 005 na současných 34 %) a u Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (z 16 % na %). Důvěřujete následujícím institucím? Spíše důvěřuje Spíše nedůvěřuje Neví, bez odpovědi Organizaci spojených národů ČR 65 % 1 % 13 % EU 5 54 % 3 % 14 % Evropské unii ČR 60 % 9 % 10 % EU 5 48 % 39 % 13 % Soudům, právnímu systému v zemi ČR 35 % 61 % 4 % EU 5 48 % 47 % 6 % Vládě ČR (příslušné země) ČR 34 % 63 % 3 % EU 5 35 % 59 % 7 % Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ČR % 75 % 3 % EU 5 38 % 54 % 8 % Politickým stranám ČR 15 % 8 % 3 % EU 5 % 7 % 6 % V Česká republice se během posledního roku zvýšila důvěra v národní vládu. Národní vládě nyní důvěřuje více českých občanů než je tomu v zemích s nejkritičtější situací, zejména ve Francii, na Slovensku, v Litvě a v Polsku. O takové úrovni důvěry, jaké se těší lucemburská, finská nebo dánská vláda a z nových členských zemí pak vláda kyperská a estonská, může česká politická reprezentace stále ještě jenom snít. V průměru EU 5 se důvěra v národní vlády zvýšila z 31 % na podzim 005 na 35 % na jaře 006. Je ovšem třeba upozornit, že zatímco ještě na podzim 006 měly národní ústavní instituce v 10 nových členských zemích EU v průměru jistě menší důvěru než tomu bylo v ČR, v současné době se situace obrátila. Politickým stranám nyní v 10 nových členských zemích důvěřuje % občanů, národním vládám 34 %, národním parlamentům dokonce 40 %. 1

22 Zkoumaným nadnárodním institucím důvěřuje česká veřejnost daleko více než svým národním. Navíc je tato důvěra podstatně vyšší než v průměru EU 5 i průměru 10 nových členských zemí. Pokud jde o Evropskou unii, vůbec nejvyšší důvěře se těší v Maďarsku, za nímž následuje skupina zemí s bezmála dvoutřetinovou důvěrou Česká republika patří do této skupiny po boku Řecka, Slovinska, Belgie, Kypru a Slovenska. Na opačném pólu pomyslného žebříčku stojí Velká Británie s pouhými 31 % důvěry vůči Evropské unii.

23 .4 Situace České republiky ve srovnání s Evropskou unií. Češi hodnotí kvalitu vlastního života, svoji finanční situaci a životní prostředí v České republice převážně pozitivně, kvalitu života dokonce lépe než odpovídá průměru EU 5. V hodnocení ekonomické situace v České republice zaznamenal Eurobarometr oproti loňskému jaru výrazné zlepšení. Jen nepatrně menší zlepšení bylo zaznamenáno také v hodnocení evropské ekonomiky českou veřejností, kondice evropské ekonomiky je proto i nadále v České republice hodnocena výrazně lépe než kondice ekonomiky národní. 3

24 Hodnocení situace České (v EU 5: národní) ekonomiky ČR EU5 Jaro 005 Jaro 006 Jaro 005 Jaro 006 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, bez odpovědi % 35 % 50 % 13 % 1 % % 48 % 4 % 6 % % 3 % 33 % 45 % 16 % 3 % 4 % 37 % 43 % 13 % % Stejně jako v celé Evropské unii je i v ČR vzácné považovat situaci národní ekonomiky za velmi dobrou. V současné době však plná polovina Čechů považuje situaci české ekonomiky za velmi nebo spíše dobrou, což patrně odráží rychlý ekonomický růst, který země zažívá. Podíl lidí, kteří situaci považují za špatnou nebo velmi špatnou, ovšem není o mnoho nižší. V průměru EU 5 hodnocení národní ekonomiky jako velmi nebo spíše špatné jasně převažuje. Hodnocení situace evropské ekonomiky ČR EU5 Jaro 005 Jaro 006 Jaro 005 Jaro 006 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, bez odpovědi 5 % 57 % 5 % % 11 % 6 % 65 % 0 % 1 % 9 % 4 % 46 % 3 % 4 % 14 % 4 % 49 % 7 % 4 % 15 % Také hodnocení evropské ekonomiky je v České republice daleko příznivější než odpovídá průměru EU 5. Součet zastoupení odpovědí velmi dobrá a spíše dobrá se mezi Čechy blíží dokonce třem čtvrtinám. Hodnocení zaměstnanosti v České republice (v EU 5: ve vlastní zemi) ČR EU5 Jaro 005 Jaro 006 Jaro 005 Jaro 006 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, bez odpovědi 1 % 13 % 51 % 34 % 0 % 1 % 19 % 54 % 35 % 1 % % 18 % 4 % 35 % % 3 % 1 % 43 % 31 % % Pozitivní hodnocení celkové ekonomické situace se jen velmi málo odráží v názorech na zaměstnanost v České republice. Jen pětina Čechů ji považuje za velmi dobrou nebo spíše dobrou, a to navzdory tomu, že v době dotazování poprvé po mnoha letech klesla míra nezaměstnanosti v České republice pod úroveň 8 %. V průměru EU 5 hodnotí zaměstnanost ve své zemi jako velmi nebo spíše dobrou čtvrtina populace. 4

25 Hodnocení životního prostředí v České republice (v EU 5: ve vlastní zemi) ČR EU5 Jaro 005 Jaro 006 Jaro 005 Jaro 006 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, bez odpovědi 5 % 54 % 35 % 5 % 1 % 3 % 51 % 38 % 8 % 1 % 4 % 47 % 36 % 8 % 4 % 5 % 47 % 35 % 9 % 4 % Většina Čechů hodnotí životní prostředí v České republice jako velmi dobré nebo spíše dobré, zastoupení kategorie odpovědí velmi dobré je ovšem malé. Ačkoli objektivní poznatky ukazují, že životní prostředí se v České republice postupně zlepšuje, veřejné mínění se stává kritičtějším. Lze vyslovit hypotézu, že to souvisí s rostoucí citlivostí občanů vůči ekologické problematice. Hodnocení situace sociálního zabezpečení v České republice (v EU 5: ve vlastní zemi) ČR EU5 Jaro 005 Jaro 006 Jaro 005 Jaro 006 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, bez odpovědi 3 % 3 % 45 % 18 % % 5 % 38 % 41 % 14 % % 6 % 4 % 35 % 14 % 4 % 5 % 43 % 35 % 1 % 4 % Situaci sociálního zabezpečení v České republice hodnotí většina Čechů jako špatnou nebo velmi špatnou, i když zastoupení tohoto názoru za posledních 1 měsíců o 8 procentních bodů pokleslo. České názorové klima se tak od průměru EU 5 liší, neboť ten vykazuje prakticky shodné zastoupení pozitivních a negativních názorů (48 % : 47 %). Hodnocení kvality vlastního života ČR EU5 Jaro 005 Jaro 006 Jaro 005 Jaro 006 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, bez odpovědi 9 % 71 % 17 % % 1 % 10 % 70 % 16 % 3 % 1 % 1 % 65 % 17 % 4 % % 1 % 65 % 18 % 4 % % Jak v celé Evropské unii, tak i v České republice je hodnocení kvality vlastního života daleko příznivější než hodnocení kterékoli charakteristiky národního prostředí. Osm z deseti Čechů a celkem tři čtvrtiny občanů Evropské unie hodnotí kvalitu svého života jako velmi dobrou nebo spíše dobrou. Zřetelně se v tom projevuje skutečnost, že vnímání kvality vlastního života je dáno nejen objektivními vnějšími vlivy, ale také zdravím a rodinným zázemím. 5

26 Hodnocení vlastní finanční situace ČR EU5 Jaro 005 Jaro 006 Jaro 005 Jaro 006 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, bez odpovědi 3 % 58 % 30 % 7 % 1 % 4 % 54 % 33 % 8 % % 6 % 58 % 7 % 7 % 3 % 7 % 58 % 6 % 6 % % Většina občanů České republiky hodnotí svoji vlastní finanční situaci jako velmi nebo spíše dobrou. Je to o osm procentních bodů více než kolik Čechů hodnotí jako velmi nebo spíše dobrou situaci české ekonomiky. V průměru EU 5 je pozitivní hodnocení vlastní finanční situace ještě častější dosahuje úrovně dvou třetin populace. 6

27 . Evropané a Evropská unie.1 Pohled občanů na EU.1.1 Důvěra v instituce Evropské unie Zatímco své vládě důvěřuje česká veřejnost více než svému parlamentu, ve vztahu k evropským institucím je tomu naopak: důvěryhodnější institucí Evropské unie je podle českých občanů již delší dobu Evropský parlament, Evropská komise však za ním v důvěryhodnosti zaostává jen nepatrně. Evropskému parlamentu důvěřuje 57 % Čechů třiapůlkrát více než národnímu parlamentu. Výkonným evropským institucím důvěřují Češi o poznání méně: Evropské komisi 53 %, Radě EU 51 % stejně jako Evropské centrální bance. Na první místo důvěryhodnosti evropských institucí se ovšem posunem o plných 1 procentních bodů dostal Soudní dvůr Evropských společenství. Může to souviset se skutečností, že stále větší počet českých občanů se k této soudní instanci obrací, nejsou-li spokojeni s rozhodnutími tuzemských soudů, a česká média o takových případech často informují. Ve všech těchto případech je v ČR důvěra vůči evropským institucím vyšší než odpovídá průměru EU 5. Důvěřujete nebo nedůvěřujete následujícím institucím? Spíše důvěřuje Spíše nedůvěřuje Neví, bez odpovědi Jaro 005 Podz. 005 Jaro 006 Jaro 005 Podz. 005 Jaro 006 Jaro 005 Podz. 005 Jaro 006 Soudní dvůr ES ČR 53 % 46 % 58 % % 6 % 1 % 5 % 8 % 1 % EU 5 5% 48 % 5 % 3 % 5 % 3 % 5 % 7 % 5 % Evropský parlament ČR 51 % 56 % 57 % 33 % 31 % 8 % 16 % 13 % 15 % EU 5 5 % 51 % 5 % 31 % 43 % 30 % 17 % 16 % 19 % Evropská komise ČR 46 % 53 % 53 % 33 % 9 % 7 % 1 % 18 % 0 % EU 5 46 % 46 % 47 % 31 % 33 % 9 % 3 % 1 % 4 % Rada Evropské unie ČR 46 % 50 % 51 % 30 % 9 % 7 % 4 % % % EU 5 4 % 40 % 43 % 9 % 30 % 7 % 5 % 9 % 30 % Evropská centr. banka ČR 53 % 49 % 51 % 5 % 7 % 1 % % 4 % 0 % EU 5 47 % 44 % 49 % 7 % 8 % 5 % 6 % 8 % 6 % Evropskému parlamentu (ostatně jako většině evropských institucí) důvěřují v České republice především mladí lidé ve věku 0 4 let, v rámci toho také studenti, dále pravicově orientovaní občané, obyvatelé velkých měst zejména Prahy, lidé pracující v manažerských pozicích. V souvislosti s referendy o Evropské ústavě ve Francii a Holandsku důvěra v Evropskou komisi na jaře 005 jak v České republice, tak v celé EU 5 poklesla. Letošní jarní vlna Eurobarometru potvrdila, že tato důvěra se obnovila. V řadě zemí ovšem důvěra vůči Evropské komisi dále narostla a Česká republika se proto už důvěrou své veřejnosti vůči Evropské komisi neřadí na špici Evropské unie, kterou tvoří Slovinsko, Belgie, Maďarsko a Řecko. Přesto Evropské komisi důvěřuje zhruba o polovinu více Čechů než své národní vládě. 7

28 Nositeli důvěry vůči Evropské komisi jsou v České republice rovněž především mladí lidé od 0 do 4 let, zejména studenti, a občané, kteří se hlásí k pravici. Důvěra vůči Evropské komisi je v České republice rozšířenější ve velkých městech. Na venkově je sice nižší, i tam však nadále výrazně převažuje nad nedůvěrou vůči této instituci Evropské unie. 8

29 .1. Podpora členství v EU Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, po určitou dobu pozvolna klesalo jak v průměru celé EU 5, tak v České republice. Tento negativní trend se však zastavil: v celé Evropské unii názor, že členství jejich země v EU je dobrá věc, zastává 55 % občanů, v České republice 5 % o osm procentních bodů více než na podzim 005. Na špici žebříčku pozitivního hodnocení členství své země v Evropské unii stojí dlouhodobě Irové, Nizozemci, Španělé a Lucemburčané. Názor, že členství jejich země v Evropské unii je špatná věc, zastává v průměru EU 5 celkem 13 % (výrazně více je to ovšem ve Finsku, Velké Británii a Rakousku), v České republice pak stejně jako před půl rokem jen 9 %. Souvisí to s tím, že jak na evropské, tak na české národní úrovni je stále velmi mnoho lidí, kteří zastávají neutrální názor, že členství v EU není ani dobrá, ani špatná věc. Tento názor se rozšířil především v nových členských zemích, zejména v Lotyšsku. V průměru EU 5 zastoupení názoru, že členství dané země v EU není ani dobrá, ani špatná věc, pokleslo jen mírně z 30 % na 8 %, v České republice se po výkyvu z 39 % na jaře 005 na 44 % na podzim 005 prakticky vrátilo na původní úroveň a činí 38 %. Názor, že členství jejich země v Evropské unii by byla dobrá věc, jasně převažuje v Bulharsku (53 % : 9 % odpovědí špatná věc ), Rumunsku (6 % : 7 %) a v oblastech Kypru, které nejsou pod vládní kontrolou (64 % : 13 %). V Turecku došlo k negativnímu posunu, poměr se změnil z 55 % : 15 % na podzim 005 na současných 44 % : 5 %, což může souviset s rozpačitou diskusí Evropské unie o podmínkách zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem. V Chorvatsku je i nadále nejčastější odpověď, že členství v EU by 9

30 nebylo ani dobré, ani špatné (36 %), zatímco odpověď dobrá věc tam uvedlo stejně jako na podzim 005 jen 34 % Chorvatů. V České republice považují členství v EU častěji za dobrou věc muži (57 %) než ženy (48 %), ženy častěji volí neutrální odpověď ani dobré, ani špatné (43 % proti 33 % mužů). Jasnými příznivci členství České republiky v EU jsou mladí ve věku 15 4 let, za dobrou věc ho považuje 63 % z nich. I v této otázce se jasně projevuje proevropská orientace pravicově orientovaných Čechů, z nichž naše členství v EU považuje za dobrou věc 58 % (mezi středově orientovanými je to 50 % a mezi lidmi, kteří se hlásí k levici, 47 % - to je ovšem v této názorové skupině daleko více než před půl rokem, tehdy šlo o pouhých 30 %)..1.3 Výhody členství v EU Posílení pocitu, že členství v EU je dobrá věc, zjevně souvisí s nárůstem zastoupení názoru, že Česká republika má ze vstupu do Evropské unie prospěch a výhody. I v minulosti byla většina českých občanů přesvědčena, že tomu tak je, a zastánců tohoto názoru ještě o sedm procentních bodů přibylo (nárůst z 55 % na podzim 005 na 6 % na jaře 006). Opačný názor zastává necelá třetina české veřejnosti (30 %), 8 % neví. Názory české veřejnosti jsou ve srovnání s průměrem EU 5 o plných osm procentních bodů optimističtější a ve srovnání s průměrem deseti nových členských zemí EU je rozdíl dokonce 13 procentních bodů tam je celkem 51 % přesvědčeno, že členství jejich země v Evropské unii přináší prospěch a výhody, což znamená nezanedbatelný pokles. Nejčastějšími nositeli názoru, že z členství v EU má jejich země prospěch a výhody, jsou Irové a Lucemburčané, z nových členských zemí pak občané Litvy. Skeptičtí jsou především obyvatelé Velké Británie a Rakouska, na Kypru a ve Švédsku se dokonce absolutní většina občanů domnívá, že jejich země z členství v EU prospěch a výhody nemá. 30

31 Názor, že jejich země by měla z členství v EU prospěch a výhody, výrazně převažuje v Bulharsku (54 %), Rumunsku (69 %) i v oblastech Kypru, které nejsou pod vládní kontrolou (69 %). V Chorvatsku ho sdílí 45 % občanů, ovšem 4 % Chorvatů si myslí, že by tomu tak nebylo a rozdíl v zastoupení obou názorových táborů se zde zmenšil. K podstatnému názorovému posunu došlo v Turecku, kde zastoupení názorů, že jejich země by měla z členství v EU prospěch a výhody, pokleslo o 13 procentních bodů z 68 % na podzim 005 na 51 % na jaře

32 .1.4 Vnímání Evropské unie Při souhrnném hodnocení se ukazuje, že vnímání Evropské unie se v České republice výrazně zlepšilo. Zatímco na podzim 005 se k názoru, že představa, kterou v nich vzbuzuje Evropská unie, je pozitivní, hlásilo 40 % Čechů, v současné době je to již 50 %. Zastoupení názoru, že vnímání Evropské unie je neutrální, pokleslo ze 40 % na 33 %. Jen v 16 % Čechů vzbuzuje Evropská unie negativní pocity (v loňském roce to bylo 0 %). Česká republika se ovšem přes tyto změny i nadále řadí mezi státy, kde jsou pozitivní představy spojené s Evropskou unií zastoupené nanejvýš průměrně. Pozitivní dojem totiž v EU 5 vzbuzuje Evropská unie u 50 %, zatímco ještě na podzim 005 to bylo 44 %. Nejméně pozitivních představ Evropská unie vzbuzuje mezi Finy, Rakušany a Brity, z nových členských zemí pak mezi Litevci a Estonci. Na opačném pólu názorové škály můžeme najít zejména Irsko, kde pozitivní pocity sdílí dokonce 73 % občanů, ale také například Itálii či Španělsko, z nových členských států pak Slovinsko, Kypr a Polsko. Z přistupujících a kandidátských zemí budí EU převážně pozitivní představy jen v Rumunsku, Bulharsku a Turecku. Chorvatská veřejnost se v tomto směru řadí spíše mezi kritické. Pozitivní představy vzbuzuje Evropská unie poněkud častěji u mladých Čechů (ve skupině 15 4 let 58 %), u českých studentů (6 %) a manažerů (59 %). Změnil se ovšem obraz u tradičně proevropsky orientovaných, českých příznivců pravice mezi nimi budí Evropská unie pozitivní představy dnes jen v 51 % (na podzim 005 to bylo 55 %), u středově orientovaných je to nyní 49 % (vloni 37 %) a u levicově orientovaných Čechů dokonce dvojnásobně často než na podzim 005 (tehdy šlo o 8 %, nyní 55 %). 3

33 Srovnáme-li názorové klima v České republice s průměrnými hodnotami za EU 5 a za deset nových členských zemí, ukazuje se, že názorová hladina se vyrovnala. 45% 40% 35% 30% 5% 0% 15% 10% 5% 0% 9% 9% 8% 41% 41% 41% Vnímání EU ČR EU 5 NČZ 10 33% 3% 3% 13% 1% 13% velmi pozitivní spíše pozitivní neutrální spíše negativní velmi negativní neví, bez odpovědi 4% 4% 4% 1% % %.1.5 Co symbolizuje EU? Pro dvě třetiny Čechů znamená Evropská unie svobodu pohybu - cestování, studia i práce kdekoli v Evropské unii. Tato dominantní asociace se posiluje navzdory tomu, že trh práce zatím není Čechům zcela otevřený. Svoboda pohybu je nejčastější asociací s Evropskou unií i v průměru EU 5 (50 %) a také v průměru 10 nových členských zemích (49 %), Co znamená Evropská unie pro své občany? ČR EU5 Podzim 005 Jaro 006 Podzim 005 Jaro 006 Svoboda cestování, studia i 64 % 67 % 50 % 50 % práce kdekoli v Evropské unii Euro 9 % 35 % 38 % 39 % Mír 7 % 30 % 3 % 33 % Ekonomická prosperita 6 % 9 % 18 % 18 % Silnější slovo ve světě 3 % 7 % 8 % 6 % Byrokracie 9 % 7 % 3 % 1 % Demokracie 6 % 6 % % 4 % Větší kriminalita 6 % 1 % 18 % 16 % Nedostatečná kontrola na 17 % 0 % 3 % 19 % vnějších hranicích Plýtvání peněz 4 % 18 % 4 % % Kulturní rozmanitost % 17 % 8 % 6 % Nezaměstnanost 1 % 14 % 38 % 39 % Sociální ochrana 10 % 9 % 10 % 10 % Ztráta kulturní identity 1 % 9 % 14 % 13 % Jiné odpovědi % 1 % % % Neví, neodpověděl % % 4 % 4 % 33

34 Podobně jako v průměru EU 5 se v České republice více než třetině občanů Evropská unie asociuje s eurem, necelé třetina pak obecně s mírem. Na druhé straně si jen jeden z jedenácti Čechů spojuje Evropskou unii se ztrátou kulturní identity, ale navzdory dlouhotrvající diskusi o evropském sociálním modelu i se sociální ochranou. Značný rozdíl mezi názory v evropském a v českém měřítku signalizuje Eurobarometr v otázce nezaměstnanosti. Zatímco v průměru EU 5 si více než třetina občanů spojuje Evropskou unii s nezaměstnaností, v České republice podíl takových názorů poklesl z 1 % na podzim 005 na pouhých 14 % na jaře 006. Na druhé straně si česká veřejnost daleko častěji než odpovídá průměru EU 5 spojuje Evropskou unii s ekonomickou prosperitou. Lze se domnívat, že tento vývoj souvisí s urychlením tempa zahraničních investic po vstupu České republiky do EU a s dopadem této skutečnosti na českou ekonomiku včetně trhu práce..1.6 Porozumění tomu, jak EU funguje Při posuzování své informovanosti o Evropské unii se Češi stále spíše podceňují. Jen o málo více než třetina občanů (39 %) podle vlastního názoru rozumí tomu, jak Evropská unie funguje, a pozitivní vývoj, který Eurobarometr zaznamenal, je tedy pomalý (na podzim 005 tento názor zastávalo 34 % Čechů). Průměr EU 5 činí 46 % (o 5 procentních bodů více než před půl rokem) stejně jako průměr za deset nových členských zemí. Česká republika tak společně se Slovenskem, Maltou, Španělskem, Itálií a Portugalskem patří k členským zemím, kde je lidí, kteří mají pocit, že fungování EU rozumějí, vůbec nejméně. O svých znalostech jsou přesvědčeni zejména Poláci, a Slovinci, ze starých členských zemí pak Lucemburčané, Nizozemci a Belgičané. 34

35 . Znalosti o Evropské unii..1 Povědomí o Evropských institucích Češi stejně jako všichni občané Evropské unie z klíčových evropských institucí nejvíce znají Evropský parlament. S velkým odstupem následují Evropská komise, Evropská centrální banka a Rada Evropské unie. Relativně nejméně Čechů zná Soudní dvůr Evropských společenství, ale i v tomto případě jde o téměř dvě třetiny veřejnosti. Za překvapivé je ovšem nutno označit zjištění, že některé instituce nyní zná méně občanů než v loňském roce. Týká se to především Evropské komise, kde pokles činí 8 procentních bodů. Nárůst znalosti zaznamenal především Soudní dvůr Evropských společenství (o 6 procentních bodů). Povědomí o Evropských institucích Podzim 005 Jaro 006 Evropský parlament ČR 9 % 90 % EU 5 89 % 89 % Evropská komise ČR 84 % 76 % EU 5 79 % 81 % Evropská centrální banka ČR 70 % 74 % EU 5 68 % 73 % Rada Evropské unie ČR 77 % 74 % EU 5 6 % 64 % Soudní dvůr Evropských společenství ČR 54 % 60 % EU 5 65 % 69 % 35

36 V informovanosti o Soudním dvoru Evropských společenství se Češi spolu s Litevci, Maďary, Italy, Estonci, Francouzi a Lotyši řadí mezi podprůměrně informované. V Dánsku a ve Švédsku je o Soudním dvoru Evropských společenství informováno více než 90 % občanů... Subjektivní hodnocení znalostí o EU V jiné otázce Eurobarometru respondenti hodnotili na desetibodové škále, kolik toho o Evropské unii, její politice a institucích vědí. Sebehodnocení Čechů se znatelně zlepšilo. Zatímco na jaře i na podzim 005 se většina české populace (54 %) zařazovala v sebehodnocení na desetibodové škále (1 = vůbec nic o EU nevím, 10 = vím toho o EU hodně) do skupiny lidí, kteří o EU vědí málo (stupeň 1 4), v současné době jde již jen o 47 %. Průměr za Českou republiku narostl ze 4,4 na 4,7 to je znatelně lepší výsledek než průměr EU 5 (4,5) i průměr za deset nových evropských zemí (4,6). Překvapující je, že mezi mladými lidmi ve věku 0 4 let se hodnocení vlastních znalostí o Evropské unii značně zhoršilo (z 5,1 na podzim 005 na současnou hodnotu 4,4). I nadále své znalosti vysoko hodnotí manažeři (5,5), jako nejmenší naopak lidé, kteří v 15 letech ukončili své vzdělání (3,8) a ženy v domácnosti (3,6)...3 EU kviz Test znalostí o Evropské unii ukazuje, že se Češi při posuzování své informovanosti o Evropské unii (viz kapitoly.1.6 a..) poněkud podceňují. Češi se totiž v tomto testu opakovaně projevili jako nadprůměrně informovaní. Je to však především díky tomu, že v průměru za celou EU je informovanost poměrně nízká. Největší procento českých občanů správně odpovědělo, že EU se neskládá z 15 členských zemí. Po určitém znejistění, které Eurobarometr zaznamenal v loňském roce v souvislosti s debatou kolem odmítnutí Evropské ústavy ve francouzském a nizozemském referendu podíl správných odpovědí v České republice narostl o 10 procentních bodů a v průměru EU 5 o 6 procentních bodů. Ze všech členských zemí EU nejméně správných odpovědí bylo ve Velké Británii (36 %) a Itálii (40 %), velmi málo informováni jsou také Rumuni (35 %) Bulhaři (7 %) i Turci (4 %). Poněkud jiná je situace v otázce přímé volby členů Evropského parlamentu. Česká veřejnost svými 46 % správných odpovědí za průměrem EU 5 mírně zaostává, a to je dvaapadesátiprocentní podíl správných odpovědí v průměru EU 5 nutno považovat za poměrně nízký. Ještě méně než Češi jsou v tomto směru informováni Lotyši a Maďaři (v obou případech 38 %) a občané obou přistupujících i obou kandidátských zemí. Velmi vysokou znalost vykazují občané Malty a Řecka více než 80 %. Ačkoli administrativní náklady se podílejí na celkových výdajích Evropské unie pouhými 4,5 % a téměř 90 % výdajů je alokováno pro účely hospodářských, sociálních, kulturních a regionálních programů v členských i nečlenských zemích Unie, je v České republice stále ještě poměrně častý názor, že hlavním příjemcem finančních prostředků je sama evropská administrativa, její personální náklady a výdaje na budovy zastává ho téměř třetina Čechů (31 %). V průměru EU 5 jsou v současné době občané informováni ještě hůře: 41 % z nich se domnívá, že hlavním příjemcem finančních prostředků je sama evropská administrativa, její personální náklady a výdaje na budovy. 36

37 Kviz znalostí o Evropské unii Správně Špatně Neví, bez odpovědi Jaro Podz. Jaro Jaro Podz. Jaro Jaro Podz. Jaro Evropská unie se skládá z patnácti členských zemí (neplatí) Členové Evr. parlamentu jsou voleni přímo občany EU (platí) Většina rozpočtu EU je spotřebována na admin. a mzd. náklady (neplatí) ČR 5 % 47 % 57 % 6 % 9 % 33 % 17 % 13 % 10 % EU 5 49 % 44 % 50 % 31 % 35 % 3 % 0 % 1 % 18 % ČR 41 % 46 % 46 % 41 % 39 % 40 % 17 % 15 % 15 % EU 5 50 % 50 % 5 % 30 % 30 % 9 % 0 % 0 % 19 % ČR 53 % 31 % 16 % EU 5 33 % 41 % 16 % Češi podle výsledků kvizu patří mezi obstojně informované občany, rozdíly mezi jednotlivými zeměmi ale nejsou zásadního charakteru. 37

38 ..4 Úloha institucí EU Při posuzování toho, zda jednotlivé evropské instituce hrají v životě Evropské unie důležitou úlohu, se projevuje systematický rozdíl mezi veřejným mínění v České republice a průměrem EU 5. Češi hodnotí úlohu všech zkoumaných institucí jako významnější. Největší rozdíly byly zjištěny u Rady EU (1 procentních bodů), která je ovšem i v České republice považována za instituci s důležitou úlohou méně často než jiné instituce. V případě Evropského parlamentu a Evropské centrální banky je rozdíl 10 procentních bodů. Důležitost institucí pro život Evropské unie Hraje důležitou úlohu Nehraje důležitou úlohu Neví, bez odpovědi Podzim 005 Jaro 006 Podzim 005 Jaro 006 Podzim 005 Jaro 006 Evropský parlament ČR 8 % 86 % 7 % 6 % 11 % 9 % EU 5 77 % 76 % 10 % 10 % 13 % 13 % Evropská centrální banka ČR 79 % 81 % 6 % 6 % 15 % 13 % EU 5 71 % 71 % 9 % 9 % 1 % 0 % Evropská komise ČR 75 % 73 % 10 % 10 % 16 % 17 % EU 5 7 % 70 % 10 % 10 % 19 % 0 % Soudní dvůr ES ČR 70 % 73 % 8 % 9 % % 18 % EU 5 67 % 68 % 11 % 11 % 1 % 1 % Rada Evropské unie ČR 71 % 7 % 10 % 9 % 19 % 19 % EU 5 61 % 60 % 13 % 1 % 6 % 8 % Při posuzování role Evropského parlamentu se české veřejné mínění blíží lucemburskému a slovinskému. Méně často této instituci připisují důležitou úlohu hlavně Rakušané a Britové. 38

39 .3 Role EU v každodenním životě.3.1 Role EU v následujících 5 letech Většina české veřejnosti si přeje, aby Evropská unie hrála za 5 let v jejich životě důležitější úlohu než dnes. Jen o něco více než třetina však očekává, že se to skutečně stane. Ve srovnání s průměrem EU 5 je tak patrný daleko větší rozdíl mezi přáním Čechů a jejich očekáváním než odpovídá průměru EU 5. Lidí, kteří si přejí, aby Evropská unie hrála v jejich životě menší roli, je poměrně málo jak v České republice (jeden z jedenácti), tak v celé Evropské unii (jeden ze sedmi). Role Evropské unie za 5 let přání ČR 51% 33% 9% 7% přání EU 5 46% 31% 15% 8% očekávání ČR 37% 51% 6% 6% očekávání EU 5 41% 4% 9% 8% 0% 0% 40% 60% 80% 100% Důležitější Stejnou Méně důležitou Neví, bez odpovědi Větší vliv Evropské unie ve svém životě si v České republice přejí zejména mladí lidé ve věku 15 4 let (60 %), studenti (6 %), manažeři (65 %), lidé podporující rozšíření Evropské unie (63 %) a přijetí Euro (6 %). V názorovém spektru členských zemí Evropské unie se Češi, pokud jde o žádoucí úlohu EU v jejich životě, řadí spíše mezi eurooptimisty. Zvýšení úlohy Evropské unie ve vlastním životě si ovšem ještě daleko častěji přejí Kypřané snad to souvisí s jejich nadějí na úsilí Evropské unie o vyřešení vztahů mezi oběma dosud oddělenými částmi Kypru. Češi se řadí do skupiny států vedené Polskem občané těchto států si ve velké většině přejí větší úlohu Evropské unie ve svém životě. V mnoha zemích ovšem největší část občanů chce, aby za pět let hrála Evropská unie v jejich životě stejnou úlohu jako dnes (zejména ve Finsku a Dánsku). Ve Velké Británii se jako v jediné zemi Evropské unie blíží procento občanů, kteří si přejí méně důležitou roli Evropské unie ve svém životě, procentu těch, kteří si přejí úlohu důležitější. 39

40 .3. Role Evropské unie v České republice Podle názorů české veřejnosti hraje Evropská unie pozitivní roli v České republice především v oblastech obrany a zahraničních vztahů, boje proti terorizmu. S odstupem následují oblasti ochrany životního prostředí, vzdělávacího systému a boje proti zločinu. Srovnáme-li tyto poznatky s informacemi o tom, které problémové oblasti shledává česká veřejnost nejdůležitějšími (viz kapitola.), musíme konstatovat, že kompetence Evropské unie jsou vnímány především v těch oblastech, které nejsou ani zdaleka považovány za klíčové problémy České republiky. Výjimku v tomto směru tvoří boj proti zločinu kriminalita totiž patří v České republice k nejkontroverznějším problémům. 40

41 Role Evropské unie v České republice Kladná role Ani kladná, ani záporná Záporná role Neví, bez odpovědi Obrana a zahraniční vztahy ČR 73 % 18 % 4 % 5 % EU 5 5 % 4 % 13 % 11 % Boj proti terorizmu ČR 7 % 18 % 6 % 3 % EU 5 58 % 1 % 14 % 8 % Ochrana životního prostředí ČR 61 % 4 % 1 % 3 % EU 5 51 % 5 % 16 % 9 % Vzdělávací systém ČR 57 % 3 % 7 % 4 % EU 5 31 % 41 % 19 % 9 % Boj proti zločinu ČR 54 % 35 % 7 % 3 % EU 5 4 % 36 % 15 % 7 % Ekonomická situace ČR 48 % 7 % 19 % 5 % EU 5 37 % 5 % 9 % 9 % Boj proti nezaměstnanosti ČR 35 % 37 % 4 % 5 % EU 5 5 % 3 % 35 % 8 % Veřejná doprava ČR 5 % 5 % 17 % 6 % EU 5 7 % 48 % 14 % 11 % Rostoucí ceny, inflace ČR 1 % 3 % 41 % 6 % EU 5 1 % 7 % 44 % 9 % Bydlení ČR 19 % 57 % 18 % 5 % EU 5 17 % 5 % 0 % 1 % Zdravotnictví ČR 18 % 55 % 1 % 6 % EU 5 % 44 % 4 % 9 % Daně ČR 16 % 46 % 9 % 9 % EU 5 17 % 39 % 34 % 11 % Přistěhovalectví ČR 15 % 31 % 48 % 5 % EU 5 8 % 6 % 36 % 10 % Důchody, penze ČR 13 % 60 % 19 % 7 % EU 5 14 % 48 % 7 % 11 % V očích české veřejnosti hraje Evropská unie důležitou roli především v těch oblastech, které nejsou vnímány jako zvláště problémové: v obraně a zahraničních vztazích, v boji proti terorizmu a v ochraně životního prostředí. Češi považují za nejdůležitější problémy své země zdravotnictví a nezaměstnanost (viz kapitola.), které jsou v žebříčku sestaveném podle vnímání role Evropské unie v naší zemi až ve střední části. Pokud jde o české zdravotnictví, role Evropské unie je častěji vnímána jako negativní než jako pozitivní, výrazně ale převažují neutrální názory. Na českou nezaměstnanost má Evropská unie spíše pozitivní vliv. V boji proti zločinu, třetímu nejdůležitějšímu problému v České republice, má podle názorů většiny Čechů Evropská unie kladnou roli. Jen málo Čechů pak pociťuje kladnou roli Evropské unie při řešení problému důchodů a penzí (dokonce méně než pociťuje vliv záporný), ačkoli na ekonomickou situaci České republiky má Evropská unie podle téměř poloviny Čechů kladný vliv. 41

42 .4 Obavy z budování EU Obavy české veřejnosti z dalšího budování Evropské unie se proti loňskému roku v mnohém zmenšily, přesto však zůstávají nezanedbatelné. Týkají se velmi rozmanitého spektra oblastí, především však rizika těžkostí pro české zemědělce a růstu obchodu s drogami a mezinárodního organizovaného zločinu. V těchto případech v současné době obavy sdílí přes dvě třetiny Čechů více než odpovídá průměru EU 5. V dalších dvou oblastech jsou obavy v České republice rozšířeny méně než odpovídá průměru EU 5, stále však jen málo pod hladinou dvou třetin občanů. Jedná se o přesun pracovních míst do zemí s nižšími výrobními náklady a o to, že naše země bude stále více přispívat do rozpočtu Evropské unie. Obavy z budování Evropské unie Více těžkostí pro české zemědělce Růst obchodu s drogami a mezinárodního organizovaného zločinu Přesun pracovních míst do zemí s nižšími výrobními náklady Naše země bude přispívat stále více do rozpočtu EU V současnosti se obává Podzim Jaro V současnosti se neobává Podzim Jaro Neví, bez odpovědi Podzim 005 Jaro 006 ČR 81 % 71 % 15 % 4 % 3 % 5 % EU 5 65 % 61 % 7 % 0 % 8 % 10 % ČR 76 % 68 % 3 % 30 % 1 % 1 % EU 5 65 % 60 % 31 % 35 % 4 % 5 % ČR 68 % 63 % 8 % 3 % 4 % 5 % EU 5 73 % 73 % % 3 % 5 % 5 % ČR 60 % 60 % 33 % 33 % 7 % 7 % EU 5 65 % 63 % 8 % 9 % 5 % 8 % Konec české koruny ČR 46 % 49 % 51 % 48 % 3 % % EU % 54 % 4 % 41 % 4 % 5 % Ztráta vlivu menších členských států ČR 56 % 48 % 41 % 47 % 3 % 5 % EU 5 43 % 40 % 49 % 51 % 7 % 9 % Ekonomická krize ČR 47 % 35 % 49 % 60 % 5 % 5 % EU 5 5 % 47 % 41 % 45 % 7 % 8 % Ztráta sociálních dávek ČR 38 % 3 % 56 % 6 % 5 % 6 % EU 5 53 % 50 % 40 % 43 % 7 % 8 % Ztráta národní identity a kultury ČR 37 % 30 % 61 % 68 % % % EU 5 41 % 39 % 55 % 56 % 4 % 5 % V dalších dvou oblastech jsou tábory Čechů, kteří se jich obávají a kteří se jich v současné době neobávají, přibližně stejně velké. Jedná se o možný konec české koruny a riziko ztráty vlivu menších států. V ostatních oblastech v České republice převažují občané, kteří se daného problému neobávají. 1 Pouze země, které nejsou v Eurozóně. 4

43 Některé oblasti budící obavy veřejnosti si zaslouží podrobnější rozbor v mezinárodním srovnání. Týká se to především problematiky ohrožení zemědělců. Výsledky Eurobarometru jsou v tomto směru někdy překvapivé. Nepřekvapuje, že více než Češi sdílí tyto obavy Finové, Belgičané, Řekové, Maďaři, Francouzi a Lotyši, poněkud neočekávané je to u Nizozemců. Nejasné však je, proč jsou opakovaně tak málo četné obavy z možných potíží polských a litevských zemědělců, jejichž odvětví trpí velmi nízkou produktivitou práce a roztříštěností zemědělské výroby. Ve všech zemích, které nepatří do eurozóny, zkoumal Eurobarometr také obavy ze zániku jejich národních měn. Ukazuje se, že vedle Velké Británie, kde má přechod na euro dlouhodobě velmi mnoho odpůrců, panují velké obavy také na Kypru a v Litvě, která nedávno o přijetí do eurozóny oficiálně (a zatím neúspěšně) požádala. To ve Slovinsku, jehož žádost o přijetí do eurozóny byla úspěšná, jsou obavy ze zániku národní měny (Tolaru) ze všech členských zemí EU vůbec nejméně časté sdílí je tam pouze třetina občanů. Podobná je ovšem názorová situace také ve dvou přistupujících zemích, Bulharsku a Rumunsku. 43

44 Politicky významné rozdíly potvrdil Eurobarometr také v otázce obav ze ztráty vlivu menších členských států. Daleko nejrozšířenější jsou ve Finsku a dále v řadě menších států EU, zatímco občané velkých států, především Německa, Španělska, Itálie a Polska se ho obávají málo. Existují však i dvě malé členské země, kde se ztráty vlivu menších členských států obává jen něco přes třetina občanů: Litva a Kypr. 44

45 .5 Hlavní priority Evropské unie Respondenti Eurobarometru posuzovali vedle problémů a priorit České republiky, které jsme analyzovali v kapitole., také priority Evropské unie jako celku. Je možno konstatovat, že názory občanů České republiky se od průměru celé EU 5 liší jen málo a vývojové trendy, které Eurobarometr zaznamenal, se víceméně shodují. Na prvních příčkách se opakovaně s velkým náskokem umísťují úkoly v sociální oblasti: boj proti nezaměstnanosti, boj proti bídě a sociálnímu vyloučení. Následuje skupina priorit bezpečnostního typu, do níž patří i bezpečnost ekologická: boj proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami, udržování míru a bezpečnosti v Evropě, ochrana životního prostředí a boj proti terorizmu. Je příznačné, že důraz na poslední z těchto položek jak v České republice, tak v průměru EU 5 po vzestupu na podzim 005 za poslední půlrok opět poklesl. V České republice zaznamenal Eurobarometr na jaře 006 vzestup zastoupení názorů, že k významným úkolům Evropské unie patří úspěšné zavedení eura. Souvisí to pravděpodobně se skutečností, že v předvolebním období se v rámci ekonomických témat začalo znovu více hovořit o termínu zavedení eura v České republice. Necelá pětina evropské veřejnosti vybrala jako jednu ze tří priorit Evropské unie její přibližování se evropským občanům a větší informování o EU, její politice a institucích. Toto zjištění potvrzuje, že Plán D (Demokracie, dialog a diskuse), vyhlášený předsedou Evropské komise panem Barrosou při jeho návštěvě v Praze na sklonku listopadu 005, není ani nadále evropskou veřejností očekáván s nějakou velkou netrpělivostí. V České republice je 45

46 tato úloha vnímána jako významná priorita Evropské unie ještě méně často. To potvrzuje i opakované umístění takových úkolů, jako je reforma institucí EU a způsobu jejich fungování, přijetí nových členských zemí nebo prosazování politického a diplomatického významu EU ve světě, na samém závěru českého i evropského žebříčku. Jaké jsou tři nejdůležitější priority Evropské unie? ČR EU 5 Jaro 005 Podzim 005 Jaro 006 Jaro 005 Podzim 005 Jaro 006 Boj proti nezaměstnanosti 47 % 45 % 4 % 47 % 43 % 43 % Boj proti bídě a sociálnímu vyloučení 47 % 43 % 40 % 44 % 44 % 43 % Boj proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami 30 % 9 % 9 % 5 % 5 % 3 % Udržování míru a bezpečnosti v Evropě 9 % 8 % 8 % 31 % 8 % 7 % Ochrana životního prostředí 5 % 6 % 7 % 19 % 0 % 19 % Boj proti terorizmu 15 % 4 % 18 % 19 % 3 % 18 % Úspěšné zavedení jednotné evropské měny eura 16 % 1 % 17 % 10 % 8 % 10 % Přibližování se evropským občanům a větší informování 19 % 18 % 15 % 19 % 17 % 19 % o EU, její politice a institucích Záruka práv jednotlivce a respektování demokratických 16 % 13 % 13 % 14 % 1 % 1 % principů v Evropě Boj proti ilegálnímu přistěhovalectví 7 % 7 % 10 % 15 % 15 % 15 % Zajištění kvality potravinářských výrobků 7 % 1 % 8 % 8 % 11 % 9 % Ochrana spotřebitele a zajištění kvality ostatních výrobků 8 % 10 % 8 % 8 % 8 % 7 % Reforma institucí EU a způsobu jejich fungování 5 % 6 % 7 % 5 % 5 % 6 % Přijetí nových členských zemí 7 % 5 % 6 % 4 % 4 % 5 % Prosazování politického a diplomatického významu EU 6 % 3 % 6 % 5 % 4 % 6 % ve světě Jiné 0 % 0 % 1 % 1 % 1 % 1 % Žádná z těchto možností 0 % 0 % 1 % 1 % 1 % 1 % Neví, bez odpovědi 1 % 1 % % % 3 % 3 % Pozornost zaslouží skupina priorit, která zahrnuje ochranu rozmanitých práv. Záruky práv jednotlivce a respektování demokratických principů v Evropě, ochranu spotřebitele a zajištění kvality potravinářských i nepotravinářských výrobků řadí k prioritám Evropské unie přibližně jeden z deseti evropských i českých občanů. Jedinou oblastí, v níž se názorová situace v České republice od průměru Evropské unie podstatně liší, je boj proti ilegálnímu přistěhovalectví. Česká veřejnost, která má s tímto problémem zatím daleko méně zkušeností než občané západoevropských zemí, řadí tento úkol mezi priority Evropské unie sice o 3 procentní body častěji než na podzim 005, stále však s menší frekvencí než by odpovídalo průměru EU 5. V průměru deseti nových členských zemí narostlo zastoupení názoru, že k prioritám Evropské unie patří boj proti ilegálnímu přistěhovalectví, z loňských 4 % na 17 % na jaře

47 3. Názory na energii a její ceny 3.1 Cesty ke snižování spotřeby energie Zatímco v průměru EU 5 směřují nejčastější doporučení do oblasti informovanosti, v České republice většina veřejnosti doporučuje zavést daňové úlevy podporující efektivní využívání energie. Zastoupení názoru, že vhodné by bylo poskytovat více informací o efektivním využívání energie, ovšem od podzimu 005 v České republice o 8 procentních bodů narostlo a rozdíl mezi českou a evropskou veřejností se v tomto směru snížil. Co by měly úřady udělat, aby lidem pomohly snížit spotřebu energie? ČR EU5 Podzim 005 Jaro 006 Podzim 005 Jaro 006 Zavést daňové úlevy podporující efektivní využívání energie 59 % 56 % 40 % 40 % Poskytovat více informací o efektivním využívání energie 36 % 44 % 43 % 49 % Přijmout normy pro vyšší účinnost energetických 7 % 6 % 3 % 30 % spotřebičů Přísněji kontrolovat dodržování norem pro efektivní využívání 3 % 17 % 1 % 0 % energie Jiné 0 % % % % Neví, bez odpovědi. 7 % 8 % 11 % 10 % 3. Ochota přizpůsobit své chování a platit za energie Již podruhé byly v Eurobarometru položeny otázky zjišťující ochotu občanů změnit své chování, omezit spotřebu energie a platit více za energie z obnovitelných zdrojů dvěma různými způsoby. Přibližně polovina respondentů odpovídala na otázku, která směřovala jak ke změnám chování, tak ke zvýšení cen energií. Druhá část odpovídala na otázku zaměřenou pouze na ceny energie z obnovitelných zdrojů. Ochota platit více za energie z obnovitelných zdrojů Podzim 005 ČR Jaro 006 Podzim 005 EU5 Jaro 006 Nejsem ochotný(a) platit více 55 % 71 % 54 % 59 % Ano, platil(a) bych až o 5 % více 7 % 0 % 7 % 4 % Ano, platil(a) bych až o 6-10 % více 11 % 6 % 11 % 8 % Ano, platil(a) bych až o 11-5 % více 1 % 0 % % % Ano, platil(a) bych o více než o 5 % více 0 % 0 % 0 % 1 % Neví, bez odpovědi 5 % 3 % 6 % 7 % Procento občanů, kteří nejsou ochotni platit více za energii z obnovitelných zdrojů, narostlo v České republice od podzimu 005 o plných 16 procentních bodů a blíží se třem čtvrtinám. Pravděpodobně to souvisí s tím, že ceny energií v České republice poměrně rychle rostou, přestože energetické společnosti vykazují historicky nejvyšší zisky. Je ovšem patrné, že i 47

48 v mnoha dalších zemích neochota podpořit energii z obnovitelných zdrojů vyššími platbami převažuje. Týká se to v prvé řadě Portugalska (78 %), Lotyšska (78 %), Slovenska (74 %), Litvy (71 %), Maďarska (70 %), Malty (70 %), Polska (70 %) a Německa (66 %, v nových spolkových zemích dokonce 75 %). Ochota změnit spotřebu energie a platit za energii více ČR EU5 Podzim 005 Jaro 006 Podzim 005 Jaro 006 Protože neplánuji změnit svou spotřebu energie, jsem ochotný(a) platit za energie více 16 % 14 % 1 % 14 % Protože plánuji změnit svou spotřebu energie, nejsem ochotný(a) platit za energie více 48 % 39 % 50 % 49 % Žádná z těchto možností 10 % 11 % 8 % 9 % Neplánuji změnit svou spotřebu energie a nejsem ochotný(a) platit za energie více 19 % 7 % 15 % 16 % Plánuji změnit svou spotřebu energie a jsem ochotný(a) platit za energie více 1 % 0 % 5 % 4 % Jiné 1 % 1 % 1 % 1 % Neví, bez odpovědi 5 % 7 % 10 % 7 % I druhá z položených otázek ukázala, že ochota platit více za energie v České republice rozhodně nenarůstá. Současně poklesla připravenost české veřejnosti změnit svoji spotřebu energie. V průměru EU 5 je lidí plánujících změny své spotřeby energie více než u nás. 48

49 4. Občané a media 4.1 Zdroje informací o Evropské unii Jen 1 % občanů Evropské unie a jen 13 % Čechů nikdy nevyhledává informace o Evropské unii. Ostatní se v tomto směru obracejí především na nejběžnější média: více než dvě třetiny na televizi, polovina Čechů a jen o málo menší procento všech občanů Evropské unie na denní tisk, třetina na rozhlas a čtvrtina na internet. Pro čtvrtinu občanů jsou informačním zdrojem diskuse s příbuznými, přáteli, kolegy a pro pětinu časopisy a jiné noviny než deníky. Naproti tomu knihy, brožury, informační letáky, a především konference, přednášky, debaty a informační telefonní linky jsou zdrojem informací o EU jen pro malou část občanů. Využívání zdrojů informací o Evropské unii Podzim 005 ČR Jaro 006 Podzim 005 EU5 Jaro 006 Televize 71 % 7 % 66 % 70 % Denní tisk 53 % 50 % 4 % 41 % Rádio 3 % 3 % 30 % 31 % Internet 5 % 6 % % 3 % Diskuse s příbuznými, přáteli, kolegy 8 % 3 % 4 % % Další noviny, časopisy 3 % 0 % 19 % 15 % Knihy, brožury, informační letáky 13 % 1 % 14 % 11 % Konference, přednášky, debaty 3 % 4 % 4 % 3 % Telefon informační linky, Europe Direct apod. 1 % 1 % 1 % 1 % Nikdy nevyhledávám tyto informace, 10 % 13 % 11 % 1 % nezajímají mne Jiné 0 % 1 % 1 % 1 % Neví, bez odpovědi 0 % 0 % % 1 % 4. Jak často občané media sledují? I další otázka potvrdila, že nejsledovanějším zpravodajským médiem je televize, následovaná s odstupem rozhlasem a denním tiskem. Frekvence sledování je u všech médií v České republice menší než odpovídá průměru EU 5. Ačkoli Eurobarometr příčiny tohoto rozdílu nezkoumal, lze vyslovit hypotézu, že souvisí s vysokým rozšířením víkendového bydlení v Čechách. Podle některých průzkumů věnují lidé na chatách a chalupách zejména politice menší pozornost než o pracovním týdnu. Frekvence sledování zpravodajství v médiích každý den několikrát týdně 1-x týdně méně často nikdy Neví, bez odp. Dívá se na televizní zprávy ČR 5 % 30 % 9 % 7 % 1 % 0 % EU 5 66 % 1 % 7 % 4 % % 0 % Poslouchá zprávy v rozhlase ČR 33 % 0 % 10 % 5 % 13 % 0 % EU 5 40 % 16 % 9 % 14 % 0 % 0 % Čte zprávy v denním tisku ČR 7 % 3 % % 1 % 7 % 0 % EU 5 35 % 17 % 15 % 15 % 18 % 0 % 49

50 Mediální chování je jak v České republice, tak v průměru EU 5 stabilní. Změny, k nimž došlo od podzimu 005, jsou jen nepodstatné. Nejteleviznějšími zeměmi Evropské unie jsou Finsko a Nizozemsko, kde televizní zpravodajství sledují denně více než tři čtvrtiny občanů. Česká republika patří spolu se Slovinskem a Rakouskem do středoevropského prostoru s menší frekvencí sledování televizního zpravodajství. Podobně málo sledují televizní zpravodajství také obyvatelé Kyperské republiky. 50

51 4.3 Frekvence tématiky EU v mediích Pozornost věnovaná hlavními zpravodajskými médii problematice Evropské unie se většině českých občanů, kteří se k tomuto tématu dokázali vyjádřit, jevila jako přiměřená. Názory v jednotlivých zemích se ovšem velmi liší nejvíce se to týká denního tisku. Nejspokojenější jsou s množstvím informací o Evropské unii ve svém národním denním tisku Finové následovaní Slovinci. Na opačném konci žebříčku se umístil Kypr, kde si jen čtvrtina občanů myslí, že v denním tisku je informací o EU přiměřeně. Je to ovšem především tím, že více než třetina Kypřanů se k otázce nevyjádřila. 51

52 Necelá čtvrtina Čechů pociťuje množství informací o Evropské unii nabízené českým denním tiskem jako nedostatečné. Pokud jde o české televizní a rozhlasové stanice, sdílí stejný názor zhruba třetina Čechů. Jen velmi málo občanů si myslí, že informací o Evropské unii je v těchto médiích příliš mnoho. Všechny zjištěné hodnoty jsou obdobné jako v průměru EU 5. Přiměřenost množství informací o EU v médiích příliš mnoho akorát příliš málo neví, bez odpovědi České (národní) televizní stanice ČR 7 % 55 % 34 % 4 % EU 5 7 % 50 % 35 % 8 % České (národní) rozhlasové stanice ČR 3 % 47 % 3 % 17 % EU 5 4 % 4 % 30 % 4 % Český (národní) tisk ČR 7 % 57 % 4 % 13 % EU 5 6 % 51 % 3 % 1 % Ve srovnání s podzimem 006 pokleslo o 6 procentních bodů zastoupení Čechů, podle nichž je na českých televizních stanicích nedostatek informací o EU. V průměru EU 5 došlo k podobnému vývoji, pokles činil 5 procentních bodů. Také v případě rozhlasu a denního tisku došlo k mírnému poklesu zastoupení názorů, že informací o Evropské unii je nedostatek. 4.4 Vyváženost informací o EU v mediích Většina českých občanů a také největší část občanů celé EU 5 hodnotí informace svých národních médií o Evropské unii jako objektivní. Nelze však přehlédnout, že z těch občanů, kteří si myslí, že informace jednotlivých médií objektivní nejsou, je větší část považuje za příliš pozitivní. Zvláště patrné je to v případě českých televizních stanic, kde je poměr odpovědí příliš pozitivně a příliš negativně 6 % : 3 %. Vyváženost informací o EU v médiích příliš pozitivně objektivně příliš negativně neví, bez odpovědi České (národní) televizní stanice ČR 6 % 61 % 3 % 9 % EU 5 0 % 53 % 11 % 16 % České (národní) rozhlasové stanice ČR 18 % 57 % % 3 % EU 5 13 % 48 % 8 % 3 % Český (národní) tisk ČR 0 % 60 % 4 % 17 % EU 5 13 % 49 % 10 % 9 % Od podzimu 005 se názory na vyváženost informací národních médií o Evropské unii změnily jen málo. Poměrně zajímavé rozdíly však byly zjištěny mezi jednotlivými státy největší se při tom týkají rozhlasu. V Belgii a na Slovensku si přibližně dvě třetiny občanů myslí, že jejich národní rozhlasové stanice informují o Evropské unii objektivně. Ve Španělsku a na Maltě si to myslí jen třetina občanů. 5

53 V případě televizních stanic a denního tisku se názory mezi jednotlivými zeměmi liší v poněkud menší míře, ale lze konstatovat, že působení všech tří typů médií se v jednotlivých zemích jeví zhruba stejně. 53