milost & pravda květen 2006 ročník 6 číslo 5 pro vnitřní potřebu neprodejné Šest příčin nezodpovězených modliteb 2.

Transkript

1 milost & pravda z p r a v o d a j v š e c h j i h o č e s k ý c h c í r k v í S l o v o ž i v o t a Slovo úvodem Chvála. Asi před čtrnácti dny mi při shromáždění přišlo na mysl: Když člověk člověka pochvá lí, zahřeje ho to u srdce. Když ti někdo řekne: Krásně jsi to zazpíval, nazvučil, napsal, namaloval, vylepšil..., nezůstaneš chladným. Něco uvnitř tebe se tetelí radostí. Vlévá ti to do celé bytosti chuť dál pokračo vat v "oné činnosti". Máš radost, že si nežiješ jen tak pro sebe, ale že tvoje dílo dělá radost i druhým. Že to, co děláš, není zbytečné. A pak mi to seplo. Přesně tohle přece musí cítit Bůh, jsme li stvoření k Jeho po době. Víme, že chválit Pána je důležité, že se o tom píše v Bibli..., ale víme proč to máme vlastně dělat? A jak se Bůh cítí? Ten Bůh, kterého mnozí ignorují, napa dají, proklínají. Kterému přisuzují skutky, se kterými nemá co do činění... Ten Bůh, který přes tohle všechno dál miluje každého člověka, jenž kdy žil na této planetě. Jak nádherné a hřejivé pro Něho musí být, když se mezi těmi "odmítajícími" hlasy prodere tvůj a můj hlas. Když k Jeho sluchu a k Jeho srdci doléhá: Miluji Tě. Děkuji Ti za nádherný den. Dě kuji za úžasnou přírodu, kterou jsi pro nás stvořil. Díky za milujícího partnera, za miminko, za milující rodiče. Jsem Ti tolik vděčný, že jsi na sebe vzal můj trest. Těším se na ten den, kdy se pro mě vrátíš... A to je chvála. Když Mu děkujeme za Jeho úžasné dary. Za lásku k nám i ostatním. Za milost a stále otevřenou náruč. To je to, co Pána těší. Co je Mu nádhernou vůní. Po čem touží. To je ta jediná oběť, kterou Mu jsme schopni dát... To ostatní už totiž vlastní. x květen 2006 ročník 6 číslo 5 pro vnitřní potřebu neprodejné Šest příčin nezodpovězených modliteb 2. Důvod číslo čtyři: Naše modlitby mohou hned na počátku ztroskotat, jestliže je v srdci uložena skrytá zášť proti někomu jinému Kristus nebude jednat s nikým, kdo má hněvivého, zlostného a neodpouštějícího ducha. Je nám při kázáno: Proto složte všechnu zlost, a všechnu lest, a pokrytectví, a závist, i všechna utrhání, jakožto nyní zrozená nemluvňátka, bezelstného mléka, Božího slova buďte žádostivi, abyste jím rostli (1. Petr 2:1 2). Kristus nebude nikdy komunikovat s osobou, která se hádá, hašteří a neodpouští. Boží zákon modlitby je jasný z tohoto verše: Pozdvihujíce čistých rukou, bez hněvu a bez roztržitosti (1. Timo teovi 2:8). Neodpustíme li hříchy spáchané proti nám, znemožníme tím Bohu, aby nám odpustil a požehnal nám. Nařizuje nám, abychom se modlili: Odpusť nám, jako my odpouštíme druhým. Doutná ve tvém srdci zášť proti druhým? Nepohlížej na ni jako na něco, v čem máš právo si libovat. Bůh bere tyto věci velice vážně. Všechny hádky a rozepře mezi křesťanskými bratry a sestrami musí rmoutit Jeho srdce víc než všechny hříchy bezbožných. Není divu, že je našim modlitbám zabráněno stali jsme se tak posedlí našimi vlastními bolestivými pocity ze zranění a tak soustředěni na to, jak nás druzí týrají. Existuje také zhoubná nedůvěra, která povstává v náboženských kruzích. Žárlivost, hořkost, nemilosrdnost a duch odplaty, všechno v Božím jménu. Nemohli bychom se divit, kdyby před námi Bůh zavřel samotné brány nebes, dokud se nena Ježíšovo vzkříšení? J. Lillard Zdá se, že stále více lidem na této důležité události něco uniká. My všichni (křesťané) věříme tomu, že se to stalo před 2000 lety. Všichni rozumíme tomu, přinej menším z Bible, proč je to důležité. Ale skutečnou otázkou pro nás jako věřící je: Má to teď nějaký vliv na můj život? Jak se to vztahuje k mému každodennímu životu? Chybou, kterou nejspíš všichni děláme je, že si myslíme, že věřit ve vzkříšení Krista bylo něco, co nás přivedlo ke spasení, jako taková vstupenka na představení, a jakmile je vstupenka označena, můžeme si dál žít jako obvykle. Ale je to vážně všechno? Ne! Filipským 3:10 11 abych poznal jeho i moc jeho vzkříšení a účast na jeho utrpení. Beru na sebe podobu jeho smrti, abych tak snad dospěl ke vzkříšení z mrtvých. (NBK) Pavel mluvil o poznání Krista a moci Jeho vzkříšení. Proč bych to měl chtít a proč bych se měl chtít účastnit Jeho utrpení a bral na sebe podobu Jeho smrti? Dovolte mi to říci jinými slovy. Chci opravdu znát Krista, stát se jedno s Ním, abych tak až budu umírat, měl Jeho moc, která mě vzkřísí, když trpím, abych se přestal dívat jen na sebe a žil v lásce až do konce. Ze zkušenosti vím, že když procházím opravdu těžkými, vyprahlými časy, nestačí o Kristu vědět. Potřebuji Ho znát, být s ním spojený. Nestačí vědět o Jeho moci, potřebuji Jeho moc, aby mě pozvedla, když nemám sílu sám vstát. Musím zažívat, že moje utrpení není jen tak k ničemu, a že tím nemusím procházet sám. A dostat se k cíli nesobeckosti. Ježíš řekl, že nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí svůj život Ale to není všechno. Pavel říká: abych tak snad dospěl ke vzkříšení z mrtvých. Znamená to, že si musíme svoje vzkříšení zasloužit? To bych neřekl! Ježíš také řekl, že proto, abychom mohli najít svůj život, musíme ho ztratit. K čemu nás tady vyzývá, je abychom žili tak, jako bychom už byli vzkříšeni z mrtvých, svobodní od sevření a strachu ze smrti, který je živnou půdou pro sobectví. Římanům 6:5 11 Jestliže jsme s ním tedy srostlí zpodobením jeho smrti, budeme jistě takoví i ohledně vzkříšení. Víme přece, že náš starý člověk byl ukřižován s ním, aby bylo odstraněno tělo hříchu, abychom již dále nesloužili hříchu. Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu. Já se vrátím. Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít. Víme přece, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. Neboť že zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, ale že žije, žije Bo hu. Tak se i vy považujte za vskutku mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu (NBK) Takže vidíme, že vzkříšení není jednorázová záležitost, je to životní styl. S Jeho pomocí můžu žít tak, jako už bych byl vzkříšen tak, že jsem spojen (srostlý) s Kristem, zažívat Jeho moc, procházet utrpením a denně umírat s Ním. Modlitba: Nebeský Otče, Jsem tak daleko od takového života, ale vím, že to je cesta, kterou pro mě máš. Pomoz mi dělat kroky tímto směrem. Chci znát Ježíše víc a jít s ním až k tomu dennímu kříži, který mám na sebe brát a nést. Dej mi poznat moc svého vzkříšení a život svobodný od hříchu. Děkuji, že mě tak moc miluješ. AMEN. (Sheepmail Duben 2006) učíme milovat a odpouštět. Ano, dokonce těm, kdo nám nejvíc ublížili. Vyhoď tohoto Jonáše ze své lodi a bouře se utiší. Důvod číslo pět: Naše modlitby mohou být v zárodku zničeny, pokud ani moc neočekáváme, že se naplní Ten, kdo očekává málo od modlitby, nebude mít v modlitbě mnoho moci a autority. Když pochybujeme o moci modlitby, ztrácíme ji. Ďábel se nás pokouší oloupit o naději tím, že se snaží vzbudit zdání, že modlitba již nefunguje. Jak dovedný je Satan, když se nás snaží oklamat lží a neopodstatněným strachem. Když Jákobovi přinesli falešnou zprávu, že byl Josef zabit, dohnalo ho to k zoufalství, přestože to byla lež. Josef byl zdráv a prosperoval, zatímco celou tu dobu ho jeho otec oplakával uvěřil lži. Takto se nás dnes ďábel snaží oklamat lží. Pochybující, nedůvěřivé strachy okrádají věřící o radost a důvěru v Boha. Bůh neslyší každou modlitbu slyší jen modlitbu víry. Modlitba je zbraň, kterou máme proti každé temnotě nepřítele. Tato zbraň musí být používána s velkou jistotou a důvěrou, jinak nemáme žádnou obranu proti ďáblovým lžím. Boží pověst je v sázce. Náš nedostatek trpělivosti je dostatečným důkazem, že od modlitby moc nečekáme. Opouštíme tajnou modlitební komůrku připraveni pokračovat v protloukání se svým způsobem dál a byli bychom dokonce překvapeni, kdyby Bůh odpo věděl. Abraham se modlil za dítě a Bůh odpověděl. Ale kolik let uběhlo, než držel toto dítě na rukou? Každá modlitba víry je vyslyšena ve chvíli, kdy je pro Role muže 3. Otázka: Jak se mužnost muže projevuje v rodině. Zopakujme si, co říká o mužství Larry Crab v kni ze Muž a žena (Návrat domů 1997). Tento křesťanský poradce zde tvrdí, že mužství se nejplněji projevuje ve vztahu, neboť právě v něm muž dosahuje uspo kojivého pocitu úplnosti. Dále říká, že mužství lze chápat jako uspokojující vědomí podstaty, kterou Bůh vložil do mužovy bytosti, jež může znamenat trvalý přínos pro Boží cíle v tomto světě a bude hluboce ceněno druhými lidmi jako spolehlivý zdroj moudrého, citlivého, soucitného a rozhodného budování vztahů. Jaký pohled na mužství má Bible? Lze jen vyvozovat. Bůh svěřil autoritu nad sprá vou země muži i ženě, ovšem muž se uplatňuje jinak než žena. Muž cítí, že hlavní pole jeho působnosti, je ve světě, zatímco ženiným hlavním "problémem" je Adam a jejich vzájemný vztah. Neznamená to však, že vztah muže k ženě a rodině by měl být podle Božího záměru lhostejný či neanga žovaný. Naopak. V Bibli nalézáme několik textů, které chtějí muže orientovat směrem k rodině, aby i zde uplatňoval svou mužnost. Naším dnešním cílem bude tyto texty najít a pokusit se je interpretovat. Jedním ze základních textů, který se vztahem muže a ženy zabývá, je 5. kapitola listu Efezským: "Podřizujte se jeden druhému v bázni Kristově: Ženy, podřizujte se svým mužům jako Pánu, neboť muž je hlavou ženy, jako je Kristus hlavou církve; on je zachráncem těla. Ale jako církev je podřízena Kristu, tak i ženy ve všem svým mužům. Muži, milujte své ženy, jako i Kristus miloval církev a sebe samého za ni vydal, aby ji posvětil, když ji očistil obmytím vody v slovu, aby sám sobě postavil slavnou církev, která by neměla poskvrny ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá a bezúhonná. Takto jsou povinni i muži milovat své ženy jako svá těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe. Neboť nikdo nemá své tělo v nenávisti, ale živí je a pečuje o ně, jako i Kristus o církev. D. Wilkerson mluvena, ale Bůh se rozhoduje odpovědět svým způsobem a ve svém čase. Mezitím Bůh očekává, že se budeme radovat z pouhých zaslíbení a hodovat v naději během čekání na její naplnění. Také balí svá odřeknutí do něžného balíčku lásky, aby předešel tomu, že propadneme zoufalství. Důvod číslo šest: Naše modlitby jsou přerušeny, jestliže se sami pokoušíme předepsat Bohu, jak by měl odpovědět Jediná osoba, které stanovujeme podmínky, je ta, které nedůvěřujeme. Ty, kterým důvěřujeme, necháme, aby sami udělali, co je správné. To všechno se ve svých důsledcích rovná nedostatku důvěry. Věřící duše se poté, co ulehčila svému srdci vyznáním v modlitbě Pánu, podrobuje věrnosti, dobrotě a moudrosti Boží. Skutečný věřící ponechává formu odpovědi na Boží milosti. Věřící uvítá jakýkoliv způsob odpovědi, který Bůh vybere. David se pilně modlil za svou domácnost a potom vše svěřil Božímu smluvnímu zaslíbení: Tak zajisté dům můj před Bohem, nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude (2. Samuelova 23:5). Ti, kdo předepisují Bohu, jak a kdy má odpo vědět, vlastně omezují Svatého Izraelského. Poněvadž Bůh nepřinese odpověď k předním dveřím, nejsou si vědomi jeho příchodu zezadu. Věří pouze ve výsledky, ne v zaslíbení. Ale Bůh nemůže být omezen v čase, způsobu nebo prostředcích odpovědí. On stále činí mimořádně, mnohem hojněji než žádáme nebo hodláme žádat. Vždycky odpoví zdravím nebo milostí, která je lepší než zdraví. Pošle lásku nebo něco ještě nad ni. Osvobodí nebo učiní dokonce něco většího. Pokračování na str. 2 P. Vaďura Vždyť jsme údy jeho těla, z jeho masa a z jeho kostí.,proto opustí člověk otce i matku a přilne ke své ženě, a budou ti dva jedno tělo.' Toto tajemství je veliké; vztahuji je však na Krista a na církev. Ale také jeden každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a žena ať se bojí svého muže." Ef 5,21 33 Tento text vystihuje to, co je ve vztahu muže k že ně klíčové: je to potřeba oběti, kterou bychom mohli také nazvat osvobozením od sebe samého, a vědomě přijatá odpovědnost. V neposlední řadě je to projev lásky a něhy, vědomý a stálý. Jestliže je vztah muže k ženě přirovnán vztahu Krista k církvi, nevyhneme se myšlence oběti. Kristus se za církev vydal. Co to znamená? Jednoznačně smrt. Kristus zemřel samému sobě. A právě to chce Pavel ukázat mužům: pravým pro jevem vaší mužnosti ve vztahu k ženě je, že zemřete všemu svému a sobeckému. Ve vašem slovníku už nebudou mít místo slova: Já mám nárok a já mám právo. Mužnost září tehdy, jestliže sobectví a ješitnost jsou nahrazovány přemýšlením o druhém a hledáním způsobu, jak učinit toho druhého šťastným. V rámci společného uvažování, tedy v rámci celku "my", se samozřejmě nalezne i místo pro mužovy koníčky, zájmy, od počinek a dokonce i pohodlí. Ale je to v rámci onoho "my", kdy to muž přijímá jako dar, ne jako splnění nároku. Cílem Kristovy oběti je posvěcení, jehož dosáhl koupelí vody v slovu. Posvěcení je oddělení od všeho nečistého a bez božného. Nemyslím si, že onou koupelí je křest, protože žádný symbolický akt nezpůsobí vnitřní proměnu. Myslím si, že zde je skutečně řeč o pro měně prostřednictvím slova, které je zde přirovnáno k vodě. Není to poprvé Ježíš řekl učedníkům: "Vy jste čistí pro slovo, které jsem vám pověděl." (J 15,3). Očista slovem není jednorázová věc. Ani církev není posvěcena v jednom okamžiku. Proto čteme Pokračování na str. 3

2 Šest příčin... (Pokračování ze str. 1) Touží po tom, abychom prostě zanechali naše žádosti v Jeho mocných rukou, uvrhli na Něho všechny svoje starosti a šli dál v pokoji a v klidu očekávali Jeho pomoc. Je tragédie mít tak velkého Boha a tak malou víru v Něho. Už více žádné Je schopen? Pryč s takovým rouháním! Jak to musí skřípat v uších našeho všemohoucího Boha. Může odpustit? Může uzdravit? Může pro mě tohle udělat? Pryč s takovou nevírou! Přijď k Němu raději jako k věrnému Stvořiteli. Když se Anna modlila ve víře, vstala ze svých kolenou, pojedla, a tvář její nebyla více smutná. Několik dalších povzbuzení a varování ohledně modlitby: Když jsi dole a Satan ti šeptá, že na tebe Bůh zapomněl, zacpi mu takto ústa: Ďáble není to Bůh, kdo na mě zapomněl, ale jsem to já. Já jsem zapomněl na všechna minulá požehnání, protože jinak bych teď nepochyboval o jeho věrnosti. Víš, víra by měla mít dobrou paměť. Naše ukvapená a prudká slova jsou výsledkem toho, že jsme zapomněli na Jeho minulá dobrodiní. Měli bychom se modlit spolu s Davidem: Je to má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Hospodinova. Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna (Žalm 77:11 12). Odmítni to tajemné šeptání ve tvé duši, které říká: Odpověď bude tak dlouho otálet, že mě to nebude těšit, až by přišla. Můžeš se provinit duchovní vzpourou, když nebudeš věřit, že Bůh odpoví v nejvhodnějším čase. Můžeš si být jist, že až odpověď přijde, tak přijde způsobem a v čase, kdy nejvíc potěší. Jestliže to, za co ses modlil, si nezaslouží nebo není hodno čekání, nemá cenu o to žádat. Přestaň se užírat kvůli přijmutí a nauč se spoléhat Bůh nikdy nesténá ani si nestěžuje na moc svých nepřátel, ale spíše nad netrpělivostí Jeho vlastního lidu. Jak musí nevíra ničit Jeho srdce, s tolika přemýšlením, zda Ho milovat nebo Ho opustit. Bůh chce, abychom se spolehli na Jeho lásku. Láska je princip, jakým Bůh jedná, a z kterého nikdy neuhne. I když krčí své čelo, kárá svými ústy nebo zasáhne svou rukou, dokonce v tom všem Jeho srdce hoří láskou a všechny Jeho myšlenky ohledně nás jsou o pokoji a dobrotě. Každé pokrytectví lže v nedůvěře a každá duše, která se nemůže spolehnout na Boha, nemůže být k Bohu dlouho upřímná. Jestliže jednou začneme pochybovat o Jeho věrnosti, začneme žít vlastní chytrostí a starat se sami o sebe. Jako odpadlé děti Izraele, říkáme: Vstaň, udělej nám bohy nebo Mojžíšovi nevíme, co se přihodilo (Exodus 32:1). Nejsme společnost pro Boha, pokud se na Něj nespoléháme. Když jsi dole, můžeš sténat, ale ne reptat. Z krajů vzdálených... Deset let trvající silné bolesti hlavy a žaludku po modlitbě okamžitě zmizely! Po dobu deseti let jsem trpěla velmi silnými bolestmi hlavy a žaludku. Když se za mě pastor modlil cítila jsem, jakoby něco chladného proběhlo celým mým tělem a veškeré moje bolesti odešly! Ježíš mě uzdravil! 16. únor 2006 Jancy Antony Indie Uzdravení z tumoru v žaudku! Měla jsem nádor v žaludku. Když se za mě pastor pomodlil, byla jsem okamžitě uzdravena. Ihned po modlitbě jsem měla vidění. Spatřila jsem Ježíše stojícího na církevním pódiu. 16. únor 2006 Gracy Pappachan Indie Jak se v srdci, které reptá, může uchovat láska k Bohu? Slovo to nazývá protichůdný, nepřátelský k Bohu. Jak se odvažuje pošetilý člověk hledat chybu u Boha Bůh vyzývá takového člověka, aby si zakryl rukou ústa nebo bude stráven hořkostí. Duch svatý v nás sténá, nevyslovitelným nebeským lkaním se modlí podle dokonalé Boží vůle. Ale tělesné reptání, které vychází ze srdce rozčarovaného věřícího, je jed. Reptání nevpustilo celý národ do zaslíbené země, a dnes zdržuje zástupy od Hospodinova požehnání. Vzdychej, když musíš, ale Bůh zakazuje, abys reptal. Ti, kdo žádají ve víře, jdou vpřed a chválí v naději Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované (Žalm 12:7). Bůh nedovolí lháři ani tomu, kdo porušuje smlouvu, vejít do Jeho přítomnosti nebo vstoupit na Jeho svatou horu. Jak si můžeme myslet, že tak svatý Bůh by někdy porušil své slovo, které nám dal? Bůh si sám učinil jméno na zemi jméno Ustavičná věrnost. Čím více tomu budeme věřit, tím méně se budou trápit naše duše. Stejnou měrou, jakou je v srdci víra, je tam také pokoj. V utišení se a v doufání bude síla vaše (Izaiáš 30:15). Boží zaslíbení jsou jako led na zamrzlém jezeře o kterém Bůh řekl, že nás udrží. Věřící si na něj troufne se smělostí, nevěřící se strachem, aby se pod ním neprolomil a neplácal sebou ve vodě. Nikdy, nikdy nepochybuj, protože v přítomné době neslyšíš od Boha Jestliže Bůh prodlévá, jednoduše to znamená, že v Boží bance požehnání přináší tvá žádost úroky. Boží svatí si byli tolik jisti, že Bůh je věrný ve svých zaslíbeních, že se radovali ještě předtím, než viděli nějaký výsledek. Pokračovali vesele, jako by to již dostali. Bůh chce, abychom mu dávali chválu dřív, než přijmeme zaslíbení. Duch svatý nám napomáhá v modlitbě není snad vítán u trůnu? Copak Bůh odmítne Duchu? Nikdy! Sténání ve tvé duši není méně než Bůh sám a Bůh sám sebe neodmítne. Závěr Boží svatí my sami prohráváme, jestliže se nepo stavíme zpátky na stráž a nevrátíme se k modlitbě. Ochladneme, staneme se lhostejnými, tělesnými a žertovnými, pokud se vyhýbáme skryté modlitební komůrce. Jak smutné probuzení tu bude pro ty, kteří v sobě bezstarostně skrývali zášť proti Hospodinu za nevyslyšené modlitby, když byli hned od začátku leniví. Nebyli jsme efektivní a vřelí. Neuzavírali jsme se s Ním v modlitební komůrce. Neodložili jsme naše zakořeněné hříchy. Žádali jsme hlavně pro naše vlastní touhy. Byli jsme materialističtí, líní, nevěřící, pochybující a pak jsme se divili, že naše modlitby nebyly zodpovězeny. Až se Kristus vrátí, nenajde víru na zemi, pokud se nevrátíme zpět do skryté modlitební komůrky, zavřeni s Kristem a Jeho Slovem. Čas se krátí, Den Páně je na dosah. Neměli bychom být na stráži a modlit se? Copyright 2005 by World Challenge Známe se? VLADIMÍR KOCMAN, Č. Budějovice Povolání: OSVČ obchodník Manželka: Jiřina Děti: Jakub (22 ), Vojta (20), Magda (17) Oči: modré Vlasy: skoro nejsou Záliby: sport, turistika foto: Máťa Kočerová Tvoje postava je k nepřehlédnutí. Byl jsi ve třídě vždycky největší? Byli jsme ve třídě dva takto narostlí a na posledním srazu třídy před 14ti dny stále nebylo rozhodnuto, kdo je vyšší. Stvořil Bůh všechno? Pobírala jsem se poštou, četla jsem dotazy, vzkazy a začetla jsem se do rozhovoru, o kterém jsem dlouho přemýšlela. Asi není podstatné, zda se tato událost opravdu stala, ale myslím si, že dává odpověď na mnoho otázek ve světě. Univerzitní profesor na jedné známé vysoké škole položil svým studentům otázku: Stvořil Bůh opravdu všechno? Jeden student odvážně odpověděl: Ano! Stvořil Bůh opravdu všechno? zeptal se ještě jednou profesor. Ano, jistě, zopakoval student. Ale profesor namítl: Pokud Bůh stvořil všechno, co existuje, tak stvořil i zlo. A na základě toho, na co jsme doposud přišli, můžeme tvrdit, že Bůh je zlo. Student nejdříve neměl slov na tuto definici a ztichl. Profesor byl se sebou spokojený a chlubil se ostatním studentům, že mu dokázal, že jeho víra byla jen mýtus. Ale student se znovu přihlásil: Mohl bych se vás na něco zeptat, pane profesore? Samozřejmě! odvětil profesor. Student se zeptal: Existuje zima? Co je to za otázku, samozřejmě, že existuje, tobě nikdy nebyla zima? Ostatní studenti se začali smát jeho otázce. Mladý muž řekl: Ve skutečnosti, pane, zima neexistuje. Podle zákonů fyziky, když uvážíme, je zima ve skutečnosti jen nepřítomnost tepla. Každé tělo nebo předmět je citlivý na změnu prostředí nebo přenos energie. Absolutní nula je vlastně úplná nepřítomnost tepla. Tehdy se veškerá hmota stává nehybnou a neschopnou reakce v této teplotě. Zima neexistuje. Člověk vymyslel toto slovo na vyjádření toho, jak se cítí, když cítí nedostatek tepla. Student pokračoval: Existuje tma? Samozřejmě! říká profesor. Dovolte mi, prosím, rád bych Vám poděkoval za Vaši podporu a obětavost, kterou jste prokázali Domečku ve formě hlasů v anketě společnosti Tesco Stores ČR. Díky Vaší podpoře středisko Domeček obdrželo 1382 hlasů a bezkonkurenčně v anketě vyhrálo. Velice si vážíme Vašeho zájmu a přízně. Tento výsledek nás povzbudil v naší práci s handicapovanými lidmi, protože víme, že si lidé naší práce váží. Anketa byla uskutečněna v měsíci březnu 2006 ku příležitosti otevření nového hypermarketu Tesco v Českých Budějovicích. E. Plchová Ale student řekl: Tma také neexistuje, tma je ve skutečnosti nepřítomnost světla. Světlo můžeme zkoumat, ale tmu ne. Ve skutečnosti můžeme použít Newtonův pokus lámání bílého světla na mnoho barev. Nemůžeme změřit tmu. Jediný paprsek světla se může zlomit v prostředí tmy a osvítit ho. Jak můžete změřit jak tmavý je vesmír? No změříte intenzitu světla, které vydává. Není to správně? Tma je slovo, které vymyslel člověk, který chce popsat, co se děje, když někde není světlo. Nakonec se mladý člověk zeptal profesora: Pane, existuje zlo? Samozřejmě! jako vždy odvětil profesor. Vidíme ho každodenně v lidské nelidskosti k bližnímu, zlo vidíme v mase kriminálníků všude ve světě. To nemůže být nic jiného, než zlo. Ve skutečnosti zlo neexistuje, pane, alespoň ne samo o sobě. Zlo je absence Boha. Je to jako s tmou a zimou. Je to slovo, kterým chtěl člověk vyjádřit nedostatek Boží lásky. Boží láska je jeho darem v našem srdci. Je to jako zima, když tu není teplo, nebo tma, když tu není žádné světlo. Profesor si sedl. Jméno mladého muže: Albert Einstein Vážení bratři, sestry, přátelé a příznivci Domečku v Trhových Svinech E. Plchová Je to výhoda, mít takový přehled? Rozhodně to není praktické všude vyčníváš, těžko sháníš oblečení, těch ran do hlavy v autobu sech, auto vybíráš podle toho jak se do něj vejdeš, postel děláš na míru, prostě vyčníváš. Jsi první tak úspěšný sportovec, se kterým se osobně setkávám. Judo je sport, kterému jsi se nejvíce věnoval. Kdy jsi začal trénovat a jak ses k judu dostal? S judem jsem začal až v 17 letech tedy pozdě a náhodou do posilovny, kam jsem chodil, přišli judisté a pozvali mne na trénink. Judo mne chytlo a na 10 let bylo mým životem. Kam jsi se díky tomuto sportu podíval a jaké jsi měl výsledky? Projel jsem celý svět Amerika, Austrálie, Japon sko, Korea severní i jižní, Rusko, Evropa. Máš rád i jiné sporty? Rád se projedu na kole, v zimě na běžkách a občas zajdu do posilovny, rád sleduji fotbal. Jak jde dohromady judo a křesťanství? Kde je poklad váš, tam je i srdce vaše, On musí růst, já pak menšiti se Co bylo u tebe dřív judo nebo křesťanství? Obrátil jsem se jako judista. Máš chuť při sporu s druhým člověkem použít nějaký chvat a praštit s ním o zem? Kdyby to pomohlo, tak bych to udělal, ale stále Společnost Tecko se rozhodla darovat jednorázovou finanční částku , Kč a tak podpořit jednu z neziskových organizací na českobudějovicku. Tento finanční dar se zároveň stane základem trvalé spolupráce mezi ob chodem Tesco a vybranou neziskovou organizací. Ještě jednou děkuji Vám všem i společnosti Tes co Stores ČR a.s. Karel Zettl ředitel střediska Domeček tel.: Branka 588 Trhové Sviny více poznávám, že modlitba je rychlejší a účinnější prostředek. Sportuje celá rodina? Kuba s Vojtou mají pohyb rádi posilovnu, běh, kolo, Jiřka jezdí na rotopedu, Madlenka má ráda turistiku, ale sport a soutěživost s tím spojenou, nenávidí všichni shodně. Mohl bys být rodinný trenér? Vzhledem k předchozímu mohl, ale v jiné rodině. Jakým způsobem nejraději relaxuješ? Projedu se na kole, řežu dříví na chatě, ležím a přemýšlím (Jiřina si myslí, že spím). Máte doma psa. Jaká je to rasa a obměkčí tě smutné psí oči a nebo jsi neoblomný? Náš vrahounek Pegina je 11ti letá americká stafordka a občas se mi podaří ji smutnýma lidskýma očima obměkčit. Hodně jsi toho zcestoval. Je nějaký kout, kam by ses chtěl vrátit? Úžasné pro mne jako pro judistu bylo Japonsko, žít bych býval chtěl v Austrálii. Dnes jsem už přijal žít tam, kde mne chce mít Bůh. A ještě k těm sportovním výsledkům: 3. místo Olympijské hry 1980 dvakrát 2. místo mistrovství světa 1982, 1983, jednou 3. místo mistrovství světa 1981, čtyřikrát 3. místo mistrovství evropy 1977, 1980, 1983, x mistr ČSSR Mezinárodní mistr USA 1983 Meziárodní mistr Skandinávie 1982

3 >>> Akce pro teenagery výzvy k posvěcování. Cílem je církev slavná, bez poskvrny a vrásky, svatá a bezúhonná. Tato slova mají být inspirací pro muže. Slova posvěcení nejsou slovy nadávek, urážek, výčitek, není to ani mlčení. Jsou to slova plná lásky, něhy, vyznání, ale i po vzbuzení, ujištění o jedinečnosti, slova chvály a vděčnosti. Slova, jež posvěcují ženu, vyslovuje muž, který si své ženy váží, má ji v úctě a považuje ji za největší dar svého života. Jsou to slova, kterými se snaží muž vyznat ženě, jak ji miluje. Za těmito slovy je upřímný zájem muže o ženu, potřeba vědět o tom, že žena je šťastná. Muž musí být ochoten zvládat slabosti ženy, její únavu, trápení spojené s menstruací, její vyčerpa nost a pocit marnosti. Mužný muž se učí přebírat od ženy mnohé z těchto slabostí a posiluje ji, aby ty zbývající statečně nesla. Žena mužného muže není ženou nešťastnou, není nabita agresí a nenávistí vůči mužům, jak to můžeme sledovat u mnoha žen. Žena mužného muže ví, že se o svého muže může opřít, že se na něj může spo lehnout a že mu může věřit. Muži jsou povinni milovat ženu jako vlastní tělo. Vlastnímu tělu dopřávám potravu, pohyb i od počinek, vyhovuji jeho žádostem v oblasti sexu, čas od času si užiji rozkoše ze sportu či prožitku něčeho příjemného. Tělo oblékám proti zimě a v létě je chráním před sluncem. Denně je myji a v případě jakékoli poruchy navštívím ihned lékaře. Kolik péče denně spolkne moje tělo!? A kolik je to času? Kolik péče a času investuji do mého těla manželky? Dopřávám i jí vedle těch nezbytných věcí, jako je finanční zabezpečení, i trochu toho potěšení a roz koše? Jak se starám o její únavu, o její pohodlí, o to, aby si dopřála trochu pohybu? Starám se o to, zda má co na sebe? Pečuji o její zdraví? Jsem schopen jí namasírovat záda, když ji bolí? Mužnost se projevuje v tom, jak jsem schopen přejít od péče o sebe k péči o své tělo manželku. Podobně jako list Efezským by mohl být inspirující i text z 1Pt 3,7: Podobně muži, žijte s ni mi v porozumění a prokazujte ženskému pohlaví čest jakožto slabší nádobě a jako spoludědičkám milosti života, aby vaše modlitby neměly překážku. Zde je řeč o tom, že muži mají ženám projevovat úctu. O tom byla řeč. Jenže Petrovým hlavním argumentem je, že žena je spoludědičkou milosti. Žena není závislá na naší kněžské roli. Je duchovně Z. Luxová Celá akce byla započata myšlenkou Martiny Neužilové, že by bylo dobré, dát naše teenagery (pozn. Slovo života, Prachatice) trochu dohromady. Ještě týden před samotným vypuknutím to vypadalo, že vše je jen v myšlenkách, ale samotné uskutečnění většiny soutěží, které byly naplánovány, bude pěkný oříšek. V neděli, týden po Velikonocích, jsme se začali scházet kolem 14 té hodiny. Na stůl byly dány bílé ubrusy a na ně dekorace, které jsou blízké jaru. Bylo připraveno pohoštění (tedy spíš pěkná žranice ) a dá se říct, že i soutěže byly realizovatelné. Sešli jsme se v ne zrovna největším počtu, ale přišli s námi i naše ratolesti, kvůli kterým jsme vše pořádali. Ze začátku bylo vidět, že Role muže... Pokračování ze str. 1 naprosto autonomní a jedním z projevů mužnosti je uznat tuto ženinu samostatnost v oblasti duchovní. Pravdou je, že mnohdy má žena hlubší vztah k Bohu, je upřímnější, vroucnější v modlitbách a pilnější ve službě než muž. Mužný muž se nebude stydět od ženy učit a inspirovat. Jen primitiv si totiž myslí, že žena musí být za každou cenu jakýmsi přívěškem muže v životě i v duchovní oblasti. Pokud mluvíme o projevech mužnosti v rodině, nesmíme pominout vztah k dětem. V dopise Koloským čteme: "Otcové, nedrážděte své děti, aby nemalomyslněly." (Ko 3,21). Jak se stane, že děti malomyslní? Je to tehdy, když otcové nemají úctu ke svým dětem, kdy je nedokáží přijímat jako osobnosti, byť nezralé, a kdy jim neprojevují lásku. Je li otec arogantní, nelaskavý, tvrdý a bez po chopení, budou jeho děti nejspíš plné komplexů méněcennosti. Role otců je nesmírně důležité, jak pro holčičky, tak pro kluky. Mužný muž ví, že zde nejsou děti kvůli němu, ale on kvůli dětem. Proto se učí chovat laskavě, citlivě, má o děti zájem a investuje do nich čas. V dopise Efezským Pavel otcům radí: "A vy, otcové, nedrážděte své děti k hněvu, ale vychovávejte je v Pánově kázni a napomenutí." (Ef 6,4). Zde je řeč o kázni, tedy o jedné důležité výchovné složce. Důslednost ve výchově a kázeň pomohou našim dětem v oblasti vůle a sebeovládání. Nemoudrý, nemužný muž, který neumí ovládat sám sebe, však při tom může upadat do hněvu, který děti pouze dráždí a působí naprosto škodlivě. Dítě vychovávané křikem, hněvem a nezvládnutými emocemi v sobě pouze hromadí agresi, kterou potom ventiluje zcela nepři měřeným způsobem, jako je požívání drog, předčasná sexualita, gemblerství, trestná činnost, zanedbávání školy. Takové dítě ale mů že také upadnout do apatie, do pocitu, že jej nikdo nemá rád, může ztratit motivaci k životu a propadnout depresím. Mužnost v rodině se tedy projevuje sebeovlá dáním a schopností empatie. K tomu napomáhá Duch toho, který se nejen uměl vcítit do druhého, ale jediný uměl i účinně pomoci Duch Ježíše Krista. (Z textů TWR na jsou poněkud unaveni dlouhým čekáním (čekalo se do 15:00, jestli ještě někdo přijde.) Po krátké chvále a Slovu, které měl připravené Jirka Lux a Martina Neužilová byla malá přestávka na >> občerstvení a pak mohly začít samotné <<< soutěže. Vodili jsme robota, Ochutnávka aneb ochutnejte jak je Bůh dobrý a nejen to... V listopadovém čísle M+P jsme Vás informovali o akci ProChrist, kterou jsme chtěli uskutečnit v Trhových Svinech s Církví bratrskou. Jednalo se o evangelizaci přenášenou z Německa přes satelit. Pustili jsme se do příprav, někteří z nás se zúčastnili školení, předkládali jsme tuto akci na modlitbách, objednal se specialista přes satelity. Ale po novém roce jsme stáli před velkým problémem. Na budovu modlitebny nešlo nainstalovat satelitní zařízení. Nemohl se najít signál, protože budova je v,,satelitním stínu. Stáli jsme před rozhodnutím, zda máme celou akci zrušit. Chyběl nám vlastně jenom řečník a tak jsme poprosili Káju Sedláčka, zda by se tohoto úkolu nezhostil. Po nejistotách se satelitem jsme se opět pustili do práce. A jak to vše bylo dál? Začali jsme připravovat,,ochutnávku toho, co pro nás Bůh v životě má. Iva Zettlová napsala scénář ke hře: Odsouzený Bůh, kterou jsme se skupinou nacvičili. E. Plchová Kája Zettl vytiskl plakáty i pozvánky do ruky. Jirka Mikoláš vzal místo konferenciéra, Robert Jakš pozval Fandu Petráška s banjem a ujali se chval. O svědectví se podělila Helča Jakšová a Dan Vyhlídka. Kája Sedláček nás vzal strojem času nejprve do minulosti a druhý den do budoucnosti. Tečku za večerem 6. a 7. dubna 2006 udělala chválící skupinka z Církve bratrské. Pak už jen následovalo občerstvení, které připravily další sestry a osobní povídání. Zamyslela jsem se nad celou akcí a přišla mi na mysl veliká vděčnost Bohu. Díky tobě, Pane, že jsme každý jiný. Právě proto můžeme dohromady dělat věci, na které by jeden nebo dva lidi nestačili. (Římanům 12/4 5 Vždyť tak jako máme v jednom těle mnoho údů, ale všechny údy nemají stejnou práci, tak i my, ačkoli mnozí, jsme jedno tělo v Kristu a jednotlivě údy jedni druhých.) Akce z pátečního odpoledne je natočená a při pravená k půjčení na DVD v půjčovně SŽ ČB u Marušky Prüherové. 10. výročí SŽ v Č. Krumlově Lenka vyrobila >>> nástěnky, jež dobový mi fotografiemi odráže ly náladu let minulých. Po chvále našeho Pána se Petr ujal >>> <<< slova. Shrnul prů běh deseti let trvání Příjemně nás překvapilo vystoupení krumlov ské mládežnické skupiny. Jak se poté ukázalo, i sama skupina byla překvapena svým obdivuhodným výkonem. Pokud jsme měli obavy, že se TWB >>> (svým repertoárem) po houslích a autoharfě příliš nehodí, tak po tomto vystoupení byla atmosféra přímo naladěná. Máťa s Michalem ještě pohovořili o akcích, které se chystají: TeenStreet 2006 a EXIT 316 (str. 6). Měli jsme velmi dobrý pocit, že se oslava povedla. A to jsme všichni chtěli. x přetahovali se na laně, nosili vejce (samozřejmě vařená) na lžíci v puse, skládali jsme verše z Bible <<< na čas a tak podobně. Byla to super legrace a naši teenageři se po chvíli uvolnili >>> <<< a bavili se také. To ví te, blbiny si umí nejvíc <<<užít dospěláci, ale myslím, že i pro mladé to byla fajn akce. Dnes mohu říct, že to stálo za tu práci a úsilí, které jsme tomu museli věnovat. Vše můžete posoudit na fotkách, které jsme pro vás připravili. sboru a jak se z rodných Vo lar dostal přes Prachatice, Č. Budějovice až do Č. Krumlova Po něm dostalo slovo pět lidí, kteří jsou v Č. Krumlově členy. Poté vystoupilo mnoho hudeb níků: Chlapci Daškovi s Matyáškem (předvedli >>> virtuózní kousky na housle) a Fanda s opravdu originálním nástrojem: autoharfou. >>> Zazpíval i Robert s Fandovým doprovodem na banjo. Martin Q. nám představil svou novou píseň, ke které s manželkou složili text. foto: Máťa Kočerová (více na gallery)

4 OTÁZKY A ODPOVĚDI OTÁZKA: Gen. 2,4...vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž obli bovali... Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí. Kdo jsou to ti synové Boží? Andělé? Démo ni? "Předkřesťané"(viz Jan 1:12...dal jim moc syny Božími býti...)? A jak se na tyto "vztahy" dívá Bůh? Odpověď: Začátek 6. kapitoly Genesis zavdává mnohým dohadům ohledně charakteru zmíněných bytostí. Text je velmi stručný, takže musíme trochu spekulovat. Z textového hlediska je v prvním verši zajímavý hebrejský důraz na slovo dcery (na rozdíl od Gen 5:4, apod.), jako by ony hrály výzmanou roli v následujícím textu. Posléze není jasné, jsou li míněni synové Boží nebo bohů (slovo Elohim je mnohoznačné), což jistě může mít dopad na teologii celé pasáže. Zpravidla se uvádí tři různé výklady, koho "synové boží" mohly reprezentovat: 1) nadpřirozené bytosti: andělé, démoni, duchové 2) autoritativně nadřazení lidé: králové, vládcové 3) Boží mužové z požehnaného pokolení Adamo va syna Setha (kontrast s potomky Kaina) 1) nadpřirozené bytosti... První výklad je nejstarší, ale zároveň v posledních letech nabývá na popularitě. Na základě paralely Zeď mezi Židy a církví V Ježíši Kristu je náš mír, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár. Svou obětí odstranil zákon ustanovení a předpisů, aby z těch dvou, žida i pohana, stvořil jednoho nového člověka a tak nastolil mír. (Ef 2, 14 15) Když čteme toto místo napadne nás logická otáz ka: "Jestliže tohle Ježíš uskutečnil už před dvěma tisíci lety, proč dodnes onoho nového člověka spoje ného z žida i z pohana nevidíme?" Je moc smutné a přímo zahanbující, dopátrat se zjištění, že zeď kterou Ježíš zbořil, církev znovu postavila. Zeď se jmenuje antisemitismus. Již za necelých sto let po dobytí Jeruzaléma v roce 70. našeho letopočtu a rozprášení Izraelitů po celém světě, církevní otcové začínají vůči Židům projevovat stejně nenávistné tendence, jako měl vůči Židům pohanský svět před Kristem. Justinius mučedník, žijící kolem roku 160 n.l. prohlásil, že Písma nepatří Židům, ale církvi, Ireneus biskup žijící ve Francii od roku 177 napsal, že Židé jsou odděleni od dědictví v Bohu. Svatý Jiří, biskup z Kapadovce a patron Anglie, který byl v roce 290 sťat Diokleciánem, prohlásil o Židech, že jsou to hadi. K radikálnímu zhoršení vztahu církve k Židům došlo ve čtvrtém století. Svatý Jeroným, probošt z Antiochie, mluví o Židech jako o hadech s podobou Jidášovou a Jan Zlatoústý žijící v létech asi se neostýchá napsat, že synagoga je bordel, tyátr, doupě lupičů a sídlo divých šelem. Židé, kteří odmítli Ježíše jako svého Mesiáše, jistě nebyli žádní andílkové. Ale bolestné je, že církev Kristova již ve 2. století úplně zapomněla na Ježíšův příkaz i příklad ohledně vztahu k protivníkům. Ježíš na kříži řekl: "Otče, odpust jim, oni nevědí co činí." A ještě předtím vyučoval: "Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce, protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá spravedlivým i nespravedlivým. (Mt 5, 44 45) Apoštol Pavel po svém setkání s Kristem pláče nad Židy, kteří ho pronásledují, a nestydí se napsat právě do Říma: "Mluvím pravdu v Kristu nelžu a dosvědčuje mi to mé svědomí v Duchu svatém, že mám velký zármutek a neustálou bolest ve svém srdci. Přál bych si sám být proklet a odloučen od Krista Ježíše za své bratry, za lid, z něhož pocházím. Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouva s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslí bení, jejich jsou praotcové, z nich rodem pochází Kristus. (Ř 9,1 5) Jaký rozdíl mezi Ježíšovým a Pavlovým postojem k židovským nepřátelům a antisemitismem, který prostupuje církev již od 4. století. A zatímco láska k Židům, byť v slzách zrozená, v církvi ustydá, církev se dělí mezi sebou. Čím víc přibývá antisemitismu, tím přibývá i sporů uvnitř církve. Ve středověku antisemitismus prorostl téměř všechny církve a silně k němu přispěl i sám Martin Luther. A nenávist k Židům potom vrcholí ve dvacátém století, které je možné označit jako století válek, a kde holocaust dominuje vyvražděním šesti milionů Židů v koncentračních táborech. Takovýto letmý a nepopí rám, že povrchní pohled na dějiny církve signalizuje jednu zásadní věc. Tak jako Židé za prvních dva tisí ce let své existence nedokázali naplnit zákon desatera, stejně ani církev za dva tisíce let nenaplnila Ježíšův příkaz bezpodmínečné lásky. Není žádného rozdílu P. Hoffman B.A., M.A., M.Div. s 2 Pt 2:4 a Judou 6 7 se k němu klonily židovské pseudobiblické prameny a také raní církevní otcové jako Justin, Ireneus, Klement z Alexandrie, Tertulián nebo Origenes. Důvodem bylo, že synové "Boží" (v tomto výkladu spíše "bohů") jinde v Bibli pouka zují na nebeské bytosti (Ž 29:1; Job 1:6). Vystihuje to také nejlépe kontrast mezi syny božími a dcerami lidskými, pokud chceme být ve výkladu co nejdoslovnější. V kontextu počínaje veršem 1, se to dá chápat jako kontrast ras, tedy bohů a lidí. Je zajímavé, že i ugaritická literatura jiných orien tálních národů používá podobný koncept, kde synové Boží jsou součástí nebeského pantheonu. Manželství mezi lidmi a bohy tam nebyla neobvyklá, alespoň v jejich eposech. Takovým potomkem byl například nám obecně známý Gilgameš, který proslul hledáním nesmrtelnosti. Dalším argumentem pro tento výklad může být kniha Joba 1:6, kde Satan vystupuje jako jeden ze synů božích, tj. duchovní bytost (tak i Job 2:1). mezi Židem a křesťanem z pohanů. Všichni jsem zhřešili a potřebujeme milost Boží. Židé i církev. Připusťme, že špetka antisemitismu je v každém z nás. Je to určitá žárlivost, že by jeden národ mohl být vyvolenější než ostatní. Ale církev by dnes měla dojít ke kajícímu závěru, že po dvoutisíci letech není naprosto žádný důvod vyčítat něco Židům nebo se nad ně vynášet. Jestliže Židé Ježíše nepoznali, církev ho zase mnohokrát zapřela. Bůh však nepřestal jednat ani s jedněmi ani s dru hými. Zatímco nám pohanům otevřel dveře, abychom mohli vejít do společenství s Jeho Synem Ježíšem Kristem, svůj neposlušný lid provedl dvoutisíciletou tavící pecí utrpení. Ale stojí za to, aby se církev zastavila a podívala se pravdivě na to, jak Bůh se svým národem jedná dnes. V roce 1948 našeho letopočtu Židé znovu dostali území, které původně dal Bůh Abrahamovi, a vznikl stát Izrael. Jestli nečteme moc Bibli a jen posloucháme zprávy, pak se nám může zdát, že s tímto státem jsou samé problémy a bylo by snad lepší, kdyby vůbec neexistoval. Dnešní podoba Izraele má daleko do království pokoje, radosti a spravedlnosti. Ale pokud čteme Bibli, musíme žasnout. Území, které svět Izraeli přidělil, je velice malé. Je to sotva čtverečních kilometrů, což je daleko méně, než jim původně dal Bůh. Dnešní Izrael je menší než Slovensko a na toto území, ze kterého je jim stále ukrajováno, a kde žije kolem šesti milionů Izraelců, přibývá ročně tisíce a tisíce navrátilců. Židů ještě chudších než jsou domácí, ubohých, vracejících se z chudých zemí, kde antisemitismus bují. Hlavně ze států bývalého Sovětského svazu. Většina těchto lidí už nemá žádnou víru. Ale právě mezi těmito blahoslavenými chudými v duchu i ve financích se začíná procházet Duch svatý a zjevuje jim Ježíše Krista jejich Spasitele. Z uvěřivších se nestávají katolíci, pravoslavní ani protestanté. Vzniká tu opět církev ze Židů jako na počátku. Po dvoutisíci letech se děje něco, co se zdálo po celá staletí naprosto nemožné. Když čteme proroka Ezechiele a pozorujeme duchovní vývoj v Izraeli, nemůžeme se ubránit dojmu, že některé pasáže jsou doslova o dnešku. Rozptýlil jsem je mezi pronárody, jsou roztroušeni po zemích, soudil jsem je podle jejich cest a skutků. Ale když přišli mezi pronárody, znesvěcovali mé svaté jméno, kamkoliv přišli. Říkalo se o nich: "Je to lid Hospodinův, ale z jeho země museli odejít." I jala mě lítost pro mé svaté jméno, které oni izraelský dům, znesvětili mezi pronárody, kamkoliv přišli... Toto praví Panovník Hospodin: "Nečiním to kvůli vám izraelský dome, nýbrž kvůli svému svatému jménu... opět posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi pronárody... i poznají národy, že já jsem Hospodin... Vezmu vás z pronárodů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší země. Pokropím vás čistou vodou a budete očištěni, očistím vás ode všech vašich nečistot a ode všech vašich hnusných model. A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha a budete sídlit v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, budete mým lidem a já vám budu Bohem." (úryvky jsou z 36. kapitoly Ezechiela). Nu a mou touhou je vzbudit ve vás zvědavost, žízeň a přání vidět své kořeny, i to, co Bůh s Izraelem činí, ne kvůli církvi, ne kvůli Židům, ale kvůli svému svatému jménu. (Z textů TWR na M. Frydrychová Jelikož Bůh těmto svazkům z Gen 6 nežehnal, nemohli by se jich dopustit svatí andělé, nýbrž ti padlí (démoni)... Pokud se nám to zdá pohádkově neuvě řitelné, nebuďme zaslepeni naším materialismem. Ježíš byl také zplozen Duchem svatým a dcerou lidskou (Marií) a žádný křesťan se tomu nediví. 2) autoritativně nadřazení lidé... Druhý zmíněný výklad se stával populárním od 2. století a nakonec převládl u židovských rabínů i mnohých křesťanských teologů. Tato teorie je zalo žena na zmínkách vy (soudcové) jste bohové (Ž. 82), davidovský král byl označen za Božího syna (2. Sam 7:14), apod. Eticky to znamenalo, že tito vůdcové a králové si nemohli vzít jen tak koho chtěli, což bylo namířeno proti harémům. Tento výklad se snaží pasáž vyložit rozumově za hojného použití metafor. 3) Boží mužové z požehnaného pokolení... Třetí výklad se opírá o názor, že Sethité byli božskou linií, z níž vzešel Noe. Celý národ Izrael je navíc nazýván Božími syny (Ex 4:22, Dt 14:1). Tato teorie je alternativou předchozího výkladu. O jaký hřích se vlastně jednalo, že Bůh chtěl s člověkem skoncovat? Znásilnění je zde pouhou spekulací. Ženy se spíše provinily tím, že se těmto bytostem dobrovolně pod daly a překročily hranice dané Bohem (viz Eva, která v ráji utrhla ovoce). V rámci dané kultury by s tímto Aneb velbloud nebo lano? V Lukášově evangeliu 18:25 Ježíš říká: Snáze je velbloudu projít skrze ucho jehly, než bohatému aktem zřejmě museli souhlasit i otcové dívek, což se nedělo, a další hřích byl na světě. Praxí starých pohanských národů byla posvěcená manželství bohů a lidí při okultních obřadech za účelem zvýšení plodnosti země. Izraelský Bůh však zakazoval smíšené svazky (Dt 7:3, Lev 20:16, Lev 19:19, Dt 22:9 11), protože pouze homogenní svaz ky byly Boží vůlí (Gen 1:11 12, 21, 24 25). Tento charakter hříchu je univerzální pro všechny tři výše uvedené výklady, ale nejlépe se vyjímá hned v tom prvním. Fyzickým následkem těchto nešťastných svazků se stali Nefilim (verš 4), zřejmě obři, které viděli špehové Zaslíbené země v Numeri 13:33. Ti mohli být právě potomky duchovních manželství, i když je záhadou, jak se s nimi vypořádala Potopa, která přišla v následující kapitole Genesis (verš 6:4 říká v těch dnech a potom, tj. po Potopě?). Ezechiel 32:20 28 obry Nefilim spojuje s Pádem (hebr. kořen nafal znamená padnout ) ve smyslu, že to mohli být válečníci, kteří padli v boji a skončili v podsvětí (viz také 2 Pt a Juda). Andělé osobně navštívili Abrahama, takže nemu selo být až tak neobvyklé, že se duchovní bytosti volně procházely světem. Jelikož však Písmo dodává, že tyto nějakým způsobem slavné bytosti, byly mužové, navzdory jejich původu byli klasi fikovány hlavně jako lidé. (převzato z Hebrejština Gamal nebo gamla? Politika k pláči Právě jsem se vrátil z mírové manifestace proti antisemitismu. Moc se mi tam líbilo. Poklidné setkání lidí s kulturním programem a proslovy několika lidí, kteří k tématu měli co říct. I když několikrát během akce zapršelo, tak si stejně myslím, že tam byl Bůh s námi. Nevěřím tomu, že se politika dá dělat tak, že se založí před volbami do poslanecké sněmovny strana, která pak usiluje o získání pozic ve sněmovně, aniž by kdo z té strany zakusil politický boj na místní úrovni například o výstavbu dálnice, aquaparku nebo kanalizace. Proto je důležité, aby církev dělala pouze to, k če mu je povolána. A je toho hodně. Víc než zakládání politických stran nebo hnutí. Církev totiž má pracovat skrze lásku, Boží milost! Později se z církve skutečně může stát politická síla, která cokoliv dovolí, bude tu dovoleno, cokoliv zakáže bude tu zakázáno. To však nemůže zabránit tomu, aby ses modlil za lidi, kteří jsou veřejnými činiteli a bude li tě k tomu vést Bůh tak jim s jasnou hlavou jednoznačným jazykem můžeš napsat. Jak psát politikům? Ne moc složitě, ne moc dlouze. Nejlépe osobně a nikoli za pomoci řetězových dopisů. Jak jim tedy psát. Dopis musí být krátký! Ideálně jeden odstavec a maximálně tři odstavce. Pokud potřebujete napsat něco delšího, napište shrnutí do jednoho odstavce a zbytek uveďte do přílohy, jinak to nebude nikdo číst! Je však potřeba si uvědomit jednu velmi důle žitou věc. Politici typu poslanců či senátorů jsou zpravidla zavaleni poštou a i když mají dobrou vůli lidem pomoci, není v jejich moci přečíst čtyřstrán kový dopis a je to škoda vaší práce. Zde platí především, že méně je více! Jasné stanovisko, co od politika chci! Je nutné, aby se v uctivosti a náznacích neutopilo to, co se chce napsat. Musí to být jasné a srozumitelné v první nebo poslední větě. Ideálně papírový dopis Jeden papírový dopis, ideálně psaný čitelně rukou, vydá za 20 přijatých e mailů. Následující rady nejsou tak důležité jako ty předcházející, ale je dobré na ně brát zřetel: Pište správně jméno. V dopise by mělo zaznít osobní svědectví. Nemělo by se operovat teoretickými radami, do království Božího. Jak známo, Ježíš hovořil hebrejsky a aramejsky. Slovo gamla má původně více významů. Zde jsou nejznámější z nich: 1. velbloud (odpovídá překladům z řečtiny 2. označení malé železné branky ve veké městské bráně, kterou velbloud nemohl projít 3. lano, užívané kromě jiného k přivazování lodí v docích. Nezapomeňme, že Ježíš mluvil k rybářům. Ať už je význam tohoto rčení jakýkoli, absurdním zůstává tak jako tak... (zdroj: Slovo z Jeruzaléma 1 2/2006) D. Knížek nepůsobí to přirozeně a nemáte šanci oproti sice "prodejným", ale přeci jen odborníkům honosícím se tituly. Dopis musí být lidský a ne příliš familiérní. Je dobré nepřehánět "květnatý" sloh. Hromadná korespondence U hromadných dopisů nepište nikdy obecné oslovení, ale vždy alespoň rozlište ženy a muže i v textu dopisu! Kde najdu adresy na starosty, hejtmany, poslance a senátory? I. Internet: a) Stránka Poslanecké sněmovny PČR je Zde lze najít odkazy na všechny poslance, a to podle politických stran či krajů. U ka ždého jména najdete kontakt na poslaneckou kancelář v regiónu či odkaz na jeho vlastní stránku. b) Stránky jednotlivých politických stran, kde jsou rovněž odkazy na nejvyšší předsta vitelé těchto stran, tedy i na poslance. II. Telefon: Každý občan si může zatelefonovat na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, číslo: a spojovatelka jej přepojí na jednotlivé poslanecké kluby té či oné politické strany. Zde na sekretariátu získá každý občan potřebné informace o poslancích v jednotlivých krajích a kontakty na ně. Většina seriózních poslanců avizovala rovněž svůj telefon ve Zlatých stránkách. III. Úřady: Krajské úřady nebo městské úřady většinou mají databázi a kontakty na poslance v dané obci, městě či kraji. Věřím, že tento stručný návod nám, kterým není lhostejný osud naší země, pomůže efektivně využít svého práva občana voliče a jako křesťané budeme aktivněji vstupovat do dění kolem nás. A koho mám volit v červnu do poslanecké sně movny? Zkuste se zamyslet nad tím, co říká písmo a co říkají politici, pak také nad tím, co říkají politici a jak to koresponduje s jejich životním stylem. Pak také nad tím, jak se ta či ona strana staví k situaci na blízkém východu. Možná by letos tím kompasem mohl skutečně být Izrael. A nebo se zamyslete nad tím, jaké hodnoty upřednostňujete a jaké hodnoty upřednostňuje to či ono politické hnutí. P.S. Rady Jak psát politikům a kde najít adresy jsem opsal z

5 Dnešní den má dost starostí H. Pinknerová Tenkrát to byl opravdu nabitý den. Naplánovala jsem si ho docela hustě a on se ještě zasukoval. Ráno jsem skočila pro rohlíky k snídani, než rodinka vstala, ale to byla asi poslední věc toho dne, kterou jsem stihla včas. Měli jsme jít s dětmi na pravidelnou prohlídku, holky už byly oblečené v předsíni a já jsem si jenom odskočila do pokoje do šuplíku u psacího stolu pro očkovací průkazy. Vždycky byly v té krabici od bonboniéry v prvním šuplíku vlevo. Ale nebyly tam. Nervózně jsem se prohrabávala šuplíky a v duchu jsem se častovala nejrůznějšími jmény. Kde ty papíry mohou být? No jo, samo zřejmě, vždyť posledně jsem s sebou u doktorky měla tu velkou encyklopedii o zvířatech, ve které jsme si s dětmi ukazovali, aby nám čekání líp uběhlo, že já jsem je zastrčila tam Jasně. Už mám všechno, tak se hrnu do předsíně, že se obuju a jdeme a vidím, že ne. Na poličce jsem měla svoji novou rtěnku a holčičky si krátily čekání na mne tím, že se líčily. Aby byly krásné jako máma. Ach jo, zpět do koupelny, umýt (ono to moc nejde) a konečně vyrazit. Přišly jsme pozdě. Pak po cestě domů vrátit v knihovně knížky a vyzvednout sako v čistírně a koupit čerstvou zeleninu. Doma rychle uvařit a zapomněla jsem, že na oběd čekáme hosta! Ouvej, toho bude málo, honem to nějak vyřešit! No prostě den jak vyšitý. Navečer už jsem se jen těšila, že uložím osádku a sama si vlezu do vany. Dneska to bude s pěnou, představovala jsem si. Po večeři jsem rychle manévrovala děti do postýlek. Dvěstěpa desátkrát ještě pusinku, třistakrát dobrou noc. Tak a je to. V tu chvíli mě ale napadlo, že zítřek by mohl být lepší, kdybych mu dneska pomohla. Co kdybych si zítřejší oběd uvařila už dnes? Slova J. Frantíková Slova jsou zvláštní věc, přestože je nevidíme, mohou vás pohladit nebo také zranit. Mohou rozesmát nebo rozplakat. Zprostředkovávají odmítnutí, ale také lásku a přijetí. Máme rodinné příběhy, které se vyprávějí stejně často jako se díváme na oblíbené fotografie. Mého manžela překvapilo, že mi můj tatínek vypráví příhodu, kterou jsme spolu zažili, když mi bylo 15 let. Vždyť to přeci znáš, stalo se to tobě! To já přeci vím. Říkáme si tím s tatínkem mám tě rád, mám tě ráda. Nejde o to, co se stalo, ale o to, že jsme to zažili spolu. My máme také mnoho roztomilých příběhů s našimi dětmi. Dospěláci si vyprávěli v kuchyni a smáli se přitom. Naše Petruška (je už vdaná, jistě si tuto historku ráda vyslechne) seděla v koupelně na nočníku a volala na nás: já vás dobře slyším, jak se mi smějete, nejsem slepá! To jsou milé příběhy, které vykouzlí úsměv. Ale jsou i jiné Jako čtyřletá holčička jsem šla na procházku za ruku s babičkou. Potkaly jsme sousedku, slova plynula a já najednou slyším: Ale že ta vaše holka má tlustý nohy, jako slůně. Omítla jsem pak cvičit ve školce jen v trenýrkách Divíte se, že dodneška nejraději nosím sukně až ke kotníkům? I když si myslím, že moje nohy tak tlusté zase nebyly. Pravdivě je v Bibli psáno V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád užívá, nají se jeho plodů (Přísloví 18/21). Možná vás spíše napadne české přísloví Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Jenže, kdo nic nedělá, sice nic nezkazí, ale také nic nevytvoří. Mohu mlčet, ale hodí se to vždycky? Komunikace přece vytváří vztahy. Někdy dokonce naprosto nečekané. Jeli jsme Trochu se mi sevřel žaludek, byla jsem už strašně unavená a chtělo se mi spát. Ale snažila jsem se uvařit do zásoby a moc mi to neodsejpalo. Vůbec jsem neposlouchala výzvy mého muže, ať toho ne chám a jdu se s ním koukat na nějakou kovbojku na videu. Ne, chtěla jsem ten zítřek vylepšit. No splácala jsem jakési jídlo a odpotácela jsem se do postele úplně vyčerpaná. Druhý den byl v pohodě. Nikam jsme nemuseli spěchat, nic nás nehonilo. Celé dopoledne žádný průšvih, děti vůbec nezlobily, byly zlaté. A před polednem najednou slyším ze dvora nějaký hluk. Vyjdu na balkón a přede mnou ve vzduchu se na provázku houpe velká igelitová taška. Aha, babička Buchtová z pátého patra nám něco posílá. Odvazuju tašku a uvnitř je velká papírová krabice plná ještě teplých vdolků s povidly a se šlehačkou. Proč já jsem se včera večer tak štvala? Nechcemi tím Bůh náhodou něco říct? Něco mi tu nehraje a já nevím co. Proč ty vdolky nepřišly včera? To by se byly hodily. Nebo jsem už včera večer neměla vařit? Třeba mi chce dneska vynahradit ten včerejšek? Možná mi Bůh včera u vaření něco říkal, ale já jsem byla taková zaťatá Když jsem se snažila přijít na kloub celé té situaci, vystoupil mi před oči titulek, jako bývají v závěru filmu: Každý den má dost vlastního trápení. Tušila jsem, že to je ono, to co mi Bůh chce říct, ale pro jistotu jsem si to ještě našla v konkordanci, abych si to přečetla celé. A skutečně bylo to ono: nedělejte si starost kvůli zítřku, neboť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost vlastního trápení. Měla jsem si radši jít dát pleťovou masku. v přeplněném autobuse, já držela na rukou adopto vanou romskou holčičku a dav nás natlačil rovnou k sedadlu, na kterém se rozvaloval skin. Oji dvou letou dcerku fascinovaly jeho lesklé řetězy. Natáhla ruku a ve mně se zatajil dech. Holčička strčila prudce do skina a řekla: Ty pryč. Já hačí. On nás pustil sednout a Terezka s ním navázala konverzaci: Bojíš lva? Bojíš obrovskej lva? Uá. Já nebojím. A tak si spolu povídali. Když skin vystoupil, ještě si dlouho mávali okýnkem. Terezčina komunikace se skinem možná trochu změnila jeho názor, přinejmenším na malé roztomilé romské holčičky. Alespoň na chvíli. Protože je komunikace mezi lidmi důležitá. Ale ještě důležitější je povídat si s Bohem. Pro většinu křesťanů je to samozřejmé. Učíme se mluvit k Bohu skrze modlitbu a učíme se Mu naslouchat. Je to celoživotní úkol. Bůh nás povzbuzuje, potěšuje ale i napomíná. Nedávno jsem byla smutná, že na mne jeden člověk nespravedlivě křičel. A Bůh mě potěšil. Řekl mi, že dal lidem svobodnou vůli a každý se ke mně může chovat, jak se rozhodne. Ale On mě tou situací provede, zastane se mě a uzdraví. A jak vím, že mi to řekl Bůh? Nedokážu to vysvětlit. Boží hlas se musí naučit slyšet každý sám. Nedávno jsem se dozvěděla, že i pro některé nevěřící lidi je komunikace s Bohem důležitá. Jedna slečna mi řekla: Já v Boha doopravdy nevěřím, ale mám zkušenost, že vyslýchá modlitby. Když o něco poprosím, vím, že mne slyší. Protimluv? Ano, ale také obraz jejího srdce. V moci jazyka je opravdu život a smrt. A pravdu má i pokračování tohoto verše: Kdo ho rád používá, nají se jeho plodů. Můžeme proklínat, ale můžeme i žehnat. Přeju vám, abyste byli ti, kdo žehnají, potěšují, povzbuzují a aby to přineslo do vašeho života veliké požehnání. Krátká zamyšlení M. Frydrychové Petr, apoštol Ježíše Krista, vyvoleným, kteří byli předem vyhlédnuti od Boha Otce a posvěceni Du chem, aby se poslušně odevzdali Ježíši Kristu a byli očištěni pokropením jeho krví... (1 Pt 1,1 2) Těmito slovy začíná první list Petrův. Co zoufalej šího může být než pohled na otce, kterého jeho děti neposlouchají. Bůh Otec nám dal všechno. Planetu, tu nej krásnější ve Vesmíru, své Slovo, to nejjasnější vyjádření o Něm i o nás. Obětoval za nás svého milovaného Syna, aby z nás smyl náš hřích, dal nám svého Ducha, aby nás vedl, usvědčoval, povzbuzoval i napravoval. A přesto většina lidstva dnes neposlouchá. Ale nemylme se. Náš Otec není slabý, poražený táta vzpurné rodiny. Je Panovník Vesmíru, Stvořitel nebe i země. Jeho Syn Ježíš Kristus je úhelný kámen přepevné stavby. Kdo proti němu povstane, padne a zcela se roztříští. Bůh nemá zalíbení v trestání li dí, opravdu nemá, ale svou slávu nikomu nepředá. V tomto souboji kdo z koho, poslušnost vůči Bohu nebo pyšný vzdor, člověk nemůže vyhrát. Vraťme se domů, do Boží otcovské náruče, dokud je čas. Proto ať nás všichni pokládají za služebníky Kristovy a správce Božích tajemství. Od správců se nežádá nic jiného, než aby každý byl shledán věrným. Mně tedy pramálo záleží na tom, soudíte li mě vy nebo jakýkoliv soud. (1.Kor 4:1 3) V prvé řadě musím vědět komu sloužím. Sloužím sobě, mamonu, firmě, státu nebo Kristu? Za druhé, vím li, že sloužím v prvé řadě Kristu, pak také musím chápat, že jsem jen správce. Pro moderního člověka není jednoduché orientovat se v pojmu správce. Většinou chceme být vlastníky a ne správci. Správce spravuje něco, co není jeho, jakoby to jeho bylo. Kristův služebník je správce Božího tajemství, které má odkrývat lidem. A Bůh od něho nežádá nic jiného, než aby byl shledám věrným na tom úseku, na který byl povolán. Apoštolovi Pavlovi pramálo záleželo na tom, soudil li ho kvůli tomu jakýkoliv lidský soud. (texty z vysílání TWR Kariéra ženy Co je to ženská kariéra? Nad tímto tématem se zamýšlela Eva Bobůrková v Mladé frontě Dnes a její povzdechy mě opět donutily jít ke kořenům. Máme my křesťanky nějakou uspokojivou odpověď na poslání ženy? Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte se a množte se a naplňujte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe." Gn 1,27 28 Hned první kapitola Bible mluví o dokonalé rovnosti mezi mužem a ženou. Člověk byl stvořen, aby odrážel Boží charakter a obrovský Boží stvořitelský potenciál, ale Bohu se zalíbilo stvořit člověka ve dvojici. Chceme li doopravdy rozumět mužské nebo ženské otázce, potřebujeme nejprve studovat Boží charakter a Boží otázku. Jen poznáním Boha poznáme, kdo doopravdy jsme. To je základní rozdíl mezi židovským a helenistickým chápáním světa. Židovství a na něj navazující křesťanství všechno odvíjí od Boha a jeho záměrů, kdežto heleni stická filozofie tvrdí, že člověk se musí poznat zkoumáním sama sebe. Z židovského hlediska jsou všichni stejně cenní, muži, ženy i děti, lidé vysoce postavení i chudáci. Z helenistického hlediska jsou někteří vyšší a někteří nižší. Právě nižší postavení ženy nepramení ani z židovství ani z křesťanství, ale z helenismu. Stejně tak rodina je z židovského hlediska centrem myšlení, centrem dění, rodina je základ společnosti. Je to velmi logické. Bůh se člověku představuje jako Otec i manžel, po vyvoleném národu žárlivě touží jako po své manželce. Ježíš tuto myšlenku přenáší i na ostatní národy, které uvěří v jeho jméno. Ti pak budou pozvaní na svatbu Beránkovu, stanou se Beránkovou chotí. Musím se přiznat, že pro mne je Bible jednou velkou knihou o rodině a o věrné lásce Boha k chybujícímu člověku. V této odpouštějící, láskou zastřešené pospolitosti má nezastupitelné místo nejen muž, ale i žena, dítě, slabý, starý i nemocný. Všichni mají stejné právo na důstojnost, lásku a péči. Úplně jiné věci učí helenistické myšlení. Podle helenistického myšlení rodina není důležitá a určití jedinci mají vyšší hodnotu než jiní. Lepší jsou muži, potom bohatí, vzdělaní, silní a zdraví. Nižší hodnotu mají ženy, ti méně vzdělaní, chudší, nemocní, staří a děti. Obzvláště děti, které už se hlásí na svět, ale ještě se nenarodily. Žena formovaná židovsko křesťanským myšlením nebyla žádnou otrokyní. Byla to paní. Měla důležité pravomoci v rámci rodiny i církve. Tato linie se vine už od knihy Genesis. Sára, Abrahamova manželka byla paní. Dokonce i skutečnost, že dlouho nerodila, i starověká praktika, podle níž byl první Abrahamův syn zplozen skrze otrokyni Hagar, nečinily ze Sáry štvance. Ona sice chybovala, ale zůstávala paní. Jak v očích Božích, tak v očích svého manžela i služeb nictva. Čteme li v Šalomounově Knize přísloví Chválu ženy statečné, čteme o paní. Ne o otrokyni. Statečná žena je paní, která je pracovitá, moudrá, dobro srdečná, optimistická, oblečená v sílu a důstojnost, uznávaná svým manželem i dětmi. Je to paní, která vede velkou domácnost, plnou zaměstnanců. Nový zákon posouvá ženu ještě do rozměru rovnoprávné šiřitelky evangelia. Jmenovat všechny novozákonní ženy postavené v důstojnosti do naprosté roviny Modlitba mládežnice Naše děti často v zimě trpí na zánět středního ucha. Nerada to konstatuji tímto způsobem, ale znamená to, že jsou mi dokonale známy veškeré příznaky této nemoci, její průběh a léčení. A také pohotovostní telefonní číslo našeho dětského doktora, protože nej větší bolesti přicházejí v noci a většinou o víkendu. Protože teď končí zima tak máme za sebou jednu nemoc a jedno svědectví o úžasné dobrotě našeho Pána. To svědectví bych vám ráda sdělila. Jeden pátek jsem jela do školy pro našeho Martina, když si sedal do auta stěžoval si, že ho od druhé vyučovací hodiny bolí ucho. Protože jsme jeli ještě do hudebky, koupila jsem mu paralen a pití, aby to zvládl. Bolest ustoupila, hudebku zvládl. Ještě po hudebce paralen fungoval, tak jsem zvolila vyčkávací taktiku. Samozřejmě se to vrátilo až po ordinačních hodinách našeho doktora. Máťa skoro plakal bolestí, měl teplotu a chodil po bytě, protože v leže to bolí víc. Tím byl můj scénář byl připraven večerní modlitba, telefon po ruce a jít spát s tím, že v lepším případě budu v noci žhavit žehličku a nahřívat a měnit obklad v tom horším, že pojedeme do Č.B. na pro píchnutí, což už máme taky vyzkoušené. Když jsem Máťu uložila s pocitem, že to není nadlouho, nachomýtla se k tomu Kristýnka. V tu chvíli mně opravdu jemně dal Duch Svatý návrh ať řeknu Kristýnce, aby se za Máťu pomodlila ona. (S tím Duchem Svatým se mi to nepíše jednoduše, M. Frydrychová s muži, citovat všechno novozákonní učení ohledně postavení ženy není mým dnešním cílem. Ale ráda vám ocituji, co říká Marie Čermáková, socioložka ze Sociologického ústavu AV ČR o čes kých vysokoškolačkách na pracovním trhu. Vysokoškolačky jsou elitní skupina žen, která si zaslouží zájem společnosti na jednu stranu totiž dominují ženskému sektoru a získaly tak nevraživost ostatních žen, na druhou stranu nemohou dosáhnout toho co muži jsou tedy z obou sektorů vytlačovány do své těžké, zvláštní role, ve které musí fungovat. Jsou to štvanci, kromě nároků kladených na všechny ženy rodina, domácnost musí vysokoškolačky obstát v oboru a zvyšovat si kvalifikaci... Ale je úžasné, jak to zvládají. Tolik socioložka. Nemohu souhlasit s názorem, že vysokoškolačky jsou oproti jiným ženám elitní skupinou. Štvanci jsou u nás nejen vysokoškolačky, ale všechny ženy. Svým způsobem i ženy věřící, které se rozhodly přijmout děti, jsou postaveny na úplný okraj společ nosti. Jestli chcete vidět vlastní vinou nezaviněnou chudobu, podívejte se do rodin, kde přijaly více dětí těsně narozených po sobě. Problém není ve vyšší či nižší vzdělanosti, respek tive v dosažení titulu a kariéře. Problém je v našem smýšlení. Je to ona původní helenistická a později Rousseauovská či Sartrovská filozofie, vyhrocená do komunistického závistivého myšlení celého ná roda, která se v pýše pozvedá proti myšlení Božímu. Rodina není nic. Stát a společnost je to hlavní. Žena stvořená Bohem jako dobrá manželka, obětující se láskyplná matka, dobrá hospodyně a mužova spolu pracovnice nemá žádnou cenu. Cenu bude mít teprve až se vyrovná mužům cizím. To je naše myšlení a naše tragedie. Zatímco biblické ženy, i ženy žijící v minulosti podle židovsko křesťanské tradice, byly vážené a měly zajištěnou důstojnost odlišností své ženské role, moderní žena musí konkurovat muži na trhu práce. Paradoxní je, že jí to stejně úctu nezajišťuje. Čím víc je emancipovaná, tím víc je zotročená. Sama socioložka ji nazve štvancem. Není to absurdní? Má tedy křesťanství nějakou odpověď na poslání ženy? Samozřejmě, že má. Ta odpověď je svým způsobem velmi prostá. Bůh nestvořil člověka jako sólistu, ale jako dvojici. Muž není úplný, jestli nežije v hlubokém souladu ducha, duše i těla se svou man želkou a žena není úplná, nežije li v hlubokém souladu se svým mužem. Tady to všechno začíná. Ne konkurence, ale spojení a soulad dvou, kteří k sobě patří. V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy, vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu všecko pak je z Boha. Takže Kristus může doplnit chybějící složku i v těch, kteří žijí mimo manželství. Co je z Boha, je dokonalé. Nový světový řád se bouří proti Bohu hlavně v oblasti rodiny. V Čechách už dopad této vzpoury dobře známe. Máme za sebou čtyřicetiletý trénink. Očekávat pomoc od lidských výmyslů a filozofií je bláhové. Naše očekávání může být jen na Pána. Boží království je blízko, je v našich srdcích a na našich rtech. Jsi li křesťanka, ať už vysokoškolačka nebo dělnice, nejsi otrokyně ani štvanec, ale jsi paní. Tvůj Pán tě obdařuje silou a důstojností. Jestli si právě jako máma, manželka nebo spolupracovnice připadáš zapadlá a bezvýznamná, není to pravda. Jako žena jsi stvořena k Božímu obrazu a ten je dokonalý, a to je také tvá nejúžasnější kariéra. Pozvedni hlavu, tvé vykoupení je blízko. (z textů P. Kvapilová protože jsem vždy velmi nejistá, jestli se mnou jedná doopravdy. Ne proto, že by jsem v jeho citlivé vedení nevěřila, ale protože znám sebe a svoji velikou nedokonalost.) Tak jsem se stáhla a zeptala se Kristýnky jestli se chce za Máťu modlit ona. Překvapilo mne jak přirozeně se toho ujala, její modlitba byla jasná, plná víry a vyznání biblických veršů. Po této modlitbě nám Martin dal pusu a během pěti minut spal. Bylo mi to podezřelé a cítila jsem, že se něco děje, ale šla jsem spát s tím, že mě probudí klapnutí dveří v naší ložnici a Máťovo: Mami mě to bolí. Ráno když jsme vstali, Máťa koukal na ranní sobotní pohádky a hlásil, že to nebolí. Máťa byl uzdraven, ale mé požehnání bylo troj násobné: 1. S úlevou jsem zjistila, že s Boží milostí naše děti vstupují velmi přirozeně do věcí živé víry v našeho Pána. 2. Hodně jsem se přiučila, jak se dnes modlí mládežníci za uzdravení. 3. Ono to zafungovalo! Děkuji našemu nebeskému Tatínkovi, za jeho lásku a věrnost i když mi jsme nevěrní. Děkuji Mu za církev ve, které jsme a děkuji Mu za Kočerovi, kteří vedou mládežníky k našemu Pánu.

6 Vítejte na TeenStreet CE 2006 v ČR TeenStreet Červenec 2006 České Budějovice, Česká republika TeenStreet je týdenní mezinárodní konference pro náctileté. Jde o revoluci, kdy povstává něco nového, živého, dále se šířícího. Naším cílem je na TeenStreet povzbudit mladé lidi náctileté k životu s Kristem na 100% tak, aby žili radostné a nakažlivé křesťanství způsobem odpovídajícím jejich věku. Dát jim zakusit, že Bůh je živý, má o ně a jejich život zájem, počítá s nimi, má pro ně plán a chce jejich prostřednictvím šířit své Království už nyní, v jejich věku a na místě, kde právě teď žijí. TeenStreet Central Europe je o objevování Boha a učení se Mu porozumět a žít s Ním. Není to jenom vyučování a studium Bible... Je to také o žití toho, co jsme právě objevili a čemu jsme se naučili. Kromě hlavního kreativně pojatého vyučování jsou na TeenStreet CE připraveny další možnosti jak strávit čas spolu s Bohem, ale také s lidmi: biblické a praktické semináře, pracovní skupiny "workshopy", hry, sporty, koncerty, přehlídka talentů, modlitební odpoledne, TNT projekt a mnoho dalšího. TeenStreet CE je také o žití v mezinárodním a mezikulturním týmu. Na TeenStreet CE budou náctiletí ze střední a východní Evro py, z Bal kánských zemí a menší skupiny náctiletých ze zemí západní Evropy. Teenstreet? Co to vlastně je? Konference je připravována tak, aby náctiletým pomohla prožívat radostné a nakažlivé křesťanství a motivovala je, aby i po návratu z konference žili naplno s Ježíšem. Na konferenci uvidí, že je to možné, a že křesťanství nemusí být nudné! Naopak, že život s Ježíšem může být tím největším dobrodružstvím jejich života! Na TeenStreet uvidí, že i náctiletí mohou pro Pána Ježíše pracovat, sloužit Mu a budovat s Ním plné a hluboké přátelství. On to náctiletým nabízí, my je chceme motivovat a na náctiletých je výzvu přijmout. Nejde o evangelizační akci, ale o týden strávený v Boží blízkosti tak, abychom lépe poznali pravou Boží tvář. Proto: jsou zde maximálně 6 ti členné skupinky děvčat nebo chlapců skupinka má svého vedoucího, který je jim starším kamarádem, je jim na blízku, snaží se jim porozumět, vždy je připraven a ochoten je vyslech nout, směje se s nimi, pláče s nimi... Je jedním z nich náctiletí nejsou vhozeni do anonymního davu, ale je tu vždy někdo, koho znají jménem v těchto skupinkách probíhá každý den biblické studium, skupinka se společně modlí za své potřeby i za potřeby druhých a diskutuje o tom, co je zajímá společný hlavní program je vždy dvakrát denně hlavní program s kreativně podaným vyučováním a shromáždění chval a modliteb během dne si každý může vybrat z bohaté na bídky různých aktivit a seminářů (evangelizační techniky, triky, koupání, tanec, malba na sklo, fotbal, skate atd.) součástí TeenStreet jsou také aktivity na podporu náctiletých žijících v těžkých životních podmínkách, náctiletí se mohou za tyto mladé lidi modlit, ale také vykonat nějakou praktickou pomoc sbírat finanční prostředky, udělat dárkové balíčky atd. Konference TeenStreet je určena: náctiletým od 13 ti do 17 ti let vedoucím od 20 ti let, majícím patřičné obdarování členům service týmu od 18 ti let (praktická služba v místě konání konference) členům modlitebního týmu a pastoračním pracovníkům majícím patřičné zkušenosti TeenStreet 2006 téma Time Machine (Stroj času) když čteš tento text, sedíš ve škole, jsi doma, posloucháš kázání, užíváš si hudbu, koukáš do Bible a přemýšlíš o životě, nezapomínej na to, že tato přítomnost, tento den, tyto okamžiky jsou ovlivněny tím, co bylo včera a budou mít vliv na to, co budeš prožívat zítra. Dobrá zpráva prostřednictvím pořadu v České televizi Co znamená název EXIT 316? EXIT 316 => Východ 3,16 => Jan 3:16 Proč právě tento pořad? Většina mladých lidí v ČR vnímá křesťanství jako něco zcela nepoužitelného pro dnešní život. Víra v Boha je podle nich pouze pro staré lidi, církev je nudná nebo hodně vzdálená (nesrozumitelná) a samotné učení Bible je povětšinou neznámé. Navzdory bohatému duchovnímu dědictví české historie, má většina mladých lidí jen velmi malé povědomí o tom, jak by křesťanské hodnoty a pře svědčení mohly pomoci zodpovědět otázky, jimž dnešní generace čelí. Mladí lidé jsou denně obklopováni poselstvími sekulárního ateizmu. Většina jimi sledovaných médií je vybízí k soběstřednému, materialistickému způsobu života, místo aby jim poskytovala solidní morální základ. Zřídkakdy jsou jim předkládány povznášející příklady lásky a služby druhým lidem a Bohu. V období mezi 15. a 25. rokem stojí člověk před mnoha rozhodnutími, která ovlivní celý zbytek jeho života. Musí pochopit svět kolem sebe a měl by se naučit čelit životním výzvám tvořivým a zdravým způsobem. Jelikož mají mladí lidé o křesťanství málo informací, mnozí z nich při těchto rozhodováních ani netuší, že cesta křesťanské víry by mohla být jednou z možných variant. Kdo bude pořad moderovat? Program bude moderován dvěma mladými lidmi (Johanka Veselá a Aleš Včera jsi udělal mnohá rozhodnutí, někam jsi šel a něco jsi neudělal, a to vše ovlivňuje to, co prožíváš dnes, a rozhodnutí, která jsi učinil právě teď, ovlivní tvůj zítřek. Už jsi někdy o svém životě takto přemýšlel? Zkusil ses někdy na minulost, přítomnost a bu doucnost podívat jako na soukolí 3 ozubených kol, která do sebe zapadají a tím, že se točí to první z nich, točí se i ta další dvě? Ale nezapomeň při tom na to, že tvůj život se v každém okamžiku tvého života odehrává právě v tom kole uprostřed... Vždy žiješ právě a jen v přítomnosti. Ale tato přítomnost se každým následujícím okamžikem stává minulostí a ty opět žiješ přítomnost, která ale ještě před okamžikem byla budoucností... Není to fascinující, vzrušující, nádherné? A právě takto se píší dějiny. Lidé si uvědomí, že přítomnost ovlivní minulost i budoucnost zároveň a začnou svůj život žít s rozhodností a udatností k jaké nás vybízí Bůh ve svém slovu: Buď rozhodný a udatný, neboť ty rozdělíš tomuto lidu zemi v dě dictví, jak jsem se přísežně zavázal jejich otcům, že jim ji dám. Jozue 1:6 Velké Dobrodružství Je mnoho dobrodružství, která můžeme ve svém životě prožít lezení po skalách, plavba napříč oceánem, krocení šelem, objevování vesmíru a mnoho dalších. Ale jedno dobrodružství je větší než všechna ostatní. Je to každodenní vzájemný vztah se všemohoucím Bohem. Toto dobrodružství je o přátelství s Ježíšem, které je možné díky milujícímu Bohu a prostřed nictvím Ducha svatého. Toto dobrodružství je tak nádherné, že ho můžeme nazvat velkým "BIG" Bůh nebude lézt po horách, plavit se oceánem, krotit šelmy nebo objevovat vesmír, ale chce, abychom jej znali a chce nám být vždy nablízku. On s námi chce prožívat ta malá úžasná dobrodružství, o kterých sníme a některá i prožíváme. Velké dobrodružství "BIG Adventure" je tvá každodenní zkušenost s nekonečnou mocí a znalostí všeho v našem životě. Jsi připraven na takové Dobrodružství? Bůh nechce být pozorován a pozo rovat nás z dálky. On touží po blízkém a důvěrném vztahu s tebou. Jak můžeme být účastni tohoto Velkého dobrodružství? Je to stejné jako u každého přátelství, skrze společně strávený čas a sdílení (komunikaci). Ne proto, že musím, ale proto, že chci. Důležitá věc, kterou by sis měl pamatovat je, že Bůh chce s tebou trávit čas každý den. Chceš ty trávit tento Boží čas s Ním? Registrace TS CE 2006 Pokud se chceš zúčastnit cestou strojem času, pak stačí vzít vážně nabídku TeenStreet CE a zú častnit se. Stačí, když uděláš několik následujících kroků: Z webových stránek si vy tiskneš přihlášku, vyplníš ji a přidáš manipulační poplatek 200, Kč a 2 své fotografie. To vše pošleš na adresu OM ČR do 25.května 2006 Konferenční poplatek pomocní pracovníci (19let a více) , účastníci (13 18let) , vedoucí skupin (20let a více) , pastorační pracovníci , členové modlitebního týmu , děti služebníků (4 12 let) , Konferenční poplatek zahrnuje manipulační poplatek ve výši 200, Kč, ubytování (plně vybavené lůž ko), celodenní stravu a účast na konferenci. Poplatek nezahrnuje dopravu na a z konference. (Skutečná cena za ubytování, stravu a konferenci činí na osobu 4500, Kč. Rozdíl mezi skutečnou cenou a konferenčním poplatkem je hrazena z darů a grantů. Kontakt OM ČR / TeenStreet Jiráskovo nábřeží České Budějovice tel.: ; mobil: ; TeenStreet@cz.om.org Ohlasy z TeenStreet 2005 "Menší TeenStreet je takové víc osobnější." Pavlína (náctiletý účastník, ČR) "TeenStreet je skvělý. Plánuji, že bych přijela znovu." Ana (náctiletý účastník, Albanie) "Bůh je všude a čas s ním mohu trávit stále, v každé situaci." Ester (vedoucí skupinky, SK) "Ve společenství, které tady máme, mohu Boha poznávat blíže a do větší hloubky." Věra (náctiletý účastník, ČR) "Vidět skutečné TeenStreet v České Republice, pro mne bylo potvrzením toho, že Hospodin je větší, než si jen dovedeme představit." Michal (český dobrovolník) NENECH SI UJÍT TEENSTREET 2006! Juchelka), kteří se budou na obrazovce vyskytovat v rolích andělů (v lidské podobě) a reportážním způsobem zkoumat a objevovat záporné i kladné charakterové vlastnosti obyvatel naší země a informovat o tom nebeskou televizi. Občas poradí, občas pomohou i skutkem a někdy učiní i malý zázrak. Témata? V cyklu námětů se divák setká s tématy jako například: Od puštění, Konflikt, Image, Láska, Lež, Charakter, Upřímnost, Identita, Odvaha, Strach, Pochybnost, Radost, Hněv, Závislost, Deprese, Sex a vztahy, Nenávist, Přátelství. V jakém stylu pořad bude? Mladí lidé jsou velmi citliví na svůj styl, a také na všechno, co je opravdové a skutečné. Program by měl působit dynamicky a současně. Středem zájmu budou skuteční lidé a jejich zápasy s reálnými problémy. Pořad bude obsahovat videoklip, anketu, životní příběh, pohled známé osobnosti. Na závěr bude nabídnuto biblické východisko exit z dané problematiky jako alternativa klasických řešení. Cílem EXIT 316 je vyvolat otázky vedoucí k přemýšlení o poselství Bible, o Bohu, a tak nepřímo pootevřít dveře evangeliu a odstranit alespoň některé bariéry bránící lidem ve slyšení evangelia. Cílem je otevřít prostor všem křesťanům této země, aby využili mimořádné příležitosti k podpoře tohoto projektu především následnou prací s lidmi. Sledujte Českou televizi a pořad EXIT 316 využijte této příležitosti a osobně se zapojte s mladými lidmi do otevřené diskuze k tomuto pořadu.

7 5 ML f9djm0bv %L DOBV9 5 Mf9D VCL 0 jm0bv %L % 5 Mf9D VCL 0 jm0bv%lfdo9 O05 jof ČokoLádík V městečku bylo moc a moc dětí, ale asi nejznámějším chlapcem v okolí byl Ládík. Proč nejznámějším? Všichni ho totiž měli rádi. Proč ho měli tolik rádi? Byl hodný, veselý, milý, každého pěkně zdravil, každému ochotně pomáhal. Zrovínka včera, když šel ze školy, viděl starou paní Mráčkovou jak nese těžkou tašku. Šourala se pomalinku, byla už hodně stará a ohnutá. Ládík k ní běžel: Jéé, paní Mráčková, počkejte na mě já vám tu tašku odnesu. Přiběhl k ní a i když byla taška pořádně těžká, dal si ji opatrně přes rameno a donesl ji paní Mráčkové až domů na stůl. A takhle se snažil pomáhat kde jen mohl. Kamarádům pomáhal s učením. Denně hlídal malou sestřičku. Dvakrát týdně chodil nakoupit panu Chromíkovi, který je na vozíčku a obtížně se dopravuje do městečka pro jídlo. Proto ho měl každý rád. Jen jednu chybu Ládík má. Nikdo o ní neví, jen on sám a Pán Ježíš. Ládík miluje čokoládu. A co je na tom? Právě to, že ji miluje až moc. Jednou za čtvrt roku přijede teta ze Švýcarska a přiveze Ládíkovi krabičku plnou různých čokolád, čokoládových panáčků, k tomu oříškovou nugetu a čokoládové tyčinky. Ládík pokaždé jen zazáří. Proto mu maminka říkává: Ty jsi můj Ládík ČokoLádík. Ládík má svou speciální poličku ve skříni s hračkami, kam si čokoládový poklad schovává. Ne, nesní ho všechen. Ale ten pocit, že tam má tolik čokolády, ten ho vždycky potěší. Stále nevidíš nic špatného na Ládíkovi? Tak čti dál. Právě dnes odjela teta ze Švýcarska. A Ládík má problém. Další čokolády se mu do poličky už nevejdou. Jednu velikou snědl, ale ta mu tolik zaplnila bříško, že na další už neměl chuť. Přerovnal a přeskládal čokolády ve skříňce už pětkrát a stále mu spousta nových čokolád leží na stolečku, a on neví, kam svůj poklad uložit. Seděl na válendě a přemýšlel. A právě v ten moment zaslechl hlas Pána Ježíše ve svém srdíčku: Máš mě rád, Ládíku? Ládík se rozzářil: To víš, že mám, Ježíši. Ale mě se zdá, že nemám ve tvém srdíčku dost místa. Je tu moc čokolády, stejně jako v téhle poličce, řekl smutně Ježíš. Ládík se zarazil: Ale Ježíši, já jsem tvůj kamarád! Ježíš znovu promluvil: Máš tady tolik čokolády, ani ji sám nesníš, proč jí trochu nerozdáš kamarádům? Ládík se polekal. Ale...ale Ježíši...to ne...já přece pomáhám starým lidem, dělím se s klukama o svačinu, pomáhám jim s úkolama, hlídám sestřičku, pěkně zdravím..., chrlil ze sebe. To je pravda, řekl Ježíš, ale vypadá to, že tuhle všechnu čoko ládu máš daleko raději než Mě nebo své kamarády. Ládík sklopil zrak a smutně zašeptal: To ne...to určitě ne... Ježíš se s nadějí zeptal: Můžeš rozdat zítra ve škole tuhle čokoládu kamarádům? Ježíšova otázka zůstala viset ve vzdu chu. Ládík mlčel. Pokrčil nohy a ruce si zasunul pod kolínka. Hlavičku si opřel o zeď a chvíli přemýšlel. Byl smutný. Má tu čokoládu tolik rád. Je příjemné ji vidět naskládanou v poličce. A teď by ji měl rozdat? Rozdal by cokoli, svačinu, oběd, hračky...ale čokoládu? Musím si to ještě pořádně pro myslet...ježíši. Nepřipomíná ti ČokoLádík ně koho? Znáš příběh o bohatém mládenci? Neznáš? Tak si ho určitě přečti: Tehdy se ho (Ježíše) jeden přední muž zeptal: "Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?" Ale Ježíš mu řekl: "Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný Bůh. Přikázání znáš: abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i svou matku." A on řekl: "To všechno jsem dodržoval odmalička." Když to pak Ježíš uslyšel, řekl mu: "Chybí ti ještě jedno. Všechno, co máš, prodej a rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi. A pojď, následuj mne." Ale on, když to uslyšel, velice se zarmoutil. Byl totiž nesmírně bohatý. Když tedy Ježíš uviděl, jak se velice zarmoutil, řekl: "Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství! (NBK Luk.18:24) % 5 Mf9D VCL O0 jm0b %fdo9 O05 jof % 5 Mf9D VCL O0 jm0bv %LfDO9 O05 jof 5D V Mf9 5f9D VCLO0 j 5 Mf9 5f9D VCLO0 D Vj Co myslíš, že do řady nepatří? Prohlédni si pozorně každou řadu obrázků. Víš co je to za skupinu věcí? A co to je za skupi nu zvířátek? Pokud ano, pak pro tebe nebude vůbec těžké najít věc nebo zvířátko, které se do jednotlivých řad neho dí, nebo tam nepatří. Pak červeně obtáhni rámeček zvířátka nebo věci, která do řady nepatří a můžeš jednotlivé obráz ky pěkně vybarvit. Pomůžeš najít kamarádům cestu? Jeden červík chtěl na vštívit druhého. Jenže má v jablíčku vykousaných tolik cestiček, že už se v nich sám nevyzná. Když se pozorně podí váš, jedna cestička míří až k jeho kamarádovi. Pomůžeš mu ji najít? Vezmi si tužku a začni hledat. Cestičku si vyznač. Když se hned poprvé netrefíš, nevadí. Tužku snadno vygumuješ a můžeš hledat další. Zrcadlové obrázky, najdeš 10 rozdílů? Všechno, co vidíš v zrcadle, je obrá ceně. To určitě dobře znáš. Když se v zrcadle podíváš na sebe a zahýbáš levou rukou, v zrcadle to vypadá že hý beš pravou. Tyhle zrcadlové obrázky jsou ale ještě podivnější. Nejenže je na nich všechno obráceně. Navíc na nich najdeš ještě rozdíly. Jen se pozorně podívej a tužkou si označ to, v čem se liší. Najdeš 10 rozdílů? Panáček vlevo: bambulka na čepici; kapsa u kabátku. Panáček uprostřed: bambulka na čepici; zapínání kabátku; lemování kabátku; řasení kabátku u loktu; lemování rukávu na ruce v kapse. Panáček vpravo: kapsa na kabátku; ofinka; čepice řasení u bambule % 5 Mf9D VCL O0 jm0bv %LfDO9 O05 jof

8 NOVÉ STVOŘENÍ Křtem jsme s ním pohřbeni do smrti, abychom tak jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou i my vkročili do nového života. (Ř 6:4) Život křesťana začíná tím, že zemře a ožije. (PP 3/06) Číst Bibli je dobré, studovat ji je moudré, ale žít podle ní je spasitelné. (JK 2003) Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni do Krista Ježíše, jsme pokřtěni do jeho smrti? (Řím.6:3) Všichni kdo jsme ponořeni do Ježíše, jsme ponořeni do Jeho smrti. (PP 4/06) Bůh tě neopravuje. Bůh tě znovu stvořil. (PP 4/06) "Když o sobě říkáš, že jsi hrozný, hříšník..., proklínáš se. Bůh zmetky nedělá a ty jsi nové stvoření." (PP 4/06) Já jsem přece skrze Zákon zemřel Zákonu, abych mohl být živý Bohu!. Jsem ukřižován s Kristem; žiji tedy již ne já, ale žije ve mně Kristus. A život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal sám sebe za mne. (Gal.2:19 20) ODPUŠTĚNÍ Život je v krvi, a jen skrze krev může dojít k odpuštění. (PP 3/06) Ale Bůh, který je bohatý v milosrdenství, pro svou velikou lásku, kterou si nás zamiloval, obživil spolu s Kristem i nás, mrtvé v proviněních jste spaseni milostí a spolu s ním vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši... (Ef. 2: 4 6 ) "Jsi ospravedlněný pro věčný život."(pp 4/06) "Byl jsi, jsi a budeš zachráněn jen milostí" (PP 4/06) PRO NÁS Když tedy Kristus trpěl v těle za nás, vyzbrojte se i vy tímtéž smýšlením, protože ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem... (1.Pt. 4:1) Ježíš se stal na kříži hříchem, vstřebal všechno to zlo, aby ti mohl pomoct. Neexistuje nic, z čeho bys nemohl být vyvázán. Ježíš skoncoval s hříchem. (PP 3/06) Kolem deváté hodiny pak Ježíš hlasitě vykřikl: "Eli, Eli, lama sabachtani?" to je: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" (Matouš 27:46) Proč Otec opustil Ježíše? Kvůli mě a tobě. (PP 3/06) VÍRA Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh. (Řím. 12:3) S vírou je to jako se svaly. Když je cvičíš, rostou. Můžeš zabít každého Goliáše ve svém životě. Máš tu stejnou víru jako David, Ulf Ekman nebo Lester Sumrall. Pochází totiž od jednoho Boha. Jsme nejprotekčnější děti, máme nejlepšího, největšího, nejbohatšího, nejmocnějšího Tatínka. (KS ) ŠTÍT VÍRY Nade všechno si pak vezměte štít víry, jímž budete moci uhasit všechny ohnivé šípy toho zlého. (Ef 6:16) Vize jihočeských sborů SLOVO ŽIVOTA: Kol.1:28 29 Jeho zvěstujeme, když se vší moudro stí napomínáme a učíme všechny lidi, abychom je mohli přivést před Boha jako dokonalé v Kristu. O to se snažím a zápasím tak, jak on ve mně působí svou silou. (ČEP) 2. Paral. 7:14 a můj lid, který se nazývá mým jmé nem, se pokoří a bude se modlit a vyhledávat mě a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi. (ČEP) Izajáš 54:2 Rozšiř místo ve svém stanu, ať na pnou stanové houně tvých příbytků. Nerozpakuj se! Natáhni svá stanová lana a upevni kolíky. (ČEP) Víru musíš aktivovat jako štít na atakované místo. Štít tě nepokrývá všude. Musíš aktivně vykrýt to místo, kam letí šípy. Opři svou víru o Boží slovo. Když znáš Boží slovo, štít tě automaticky ochrání na správném místě. (KS 4/06) Víra není vylepšení života, ale jeho základ. (JK 2003) VĚŘ JEHO SLOVU Ne každý, kdo umí číst, umí číst Bibli. (JK 2003) Věřit můžeme v cokoli a čemukoli. Co naše víra způsobí záleží na tom, o co svou víru opíráme. Sedíš v Pendolínu z Ostravy do Prahy. Samozřejmě se chceš dostat do Prahy, jenže v České Třebové průvodčí ohlásí, že si musíš přestoupit do osobáku. Nevěříš. Tohle Pendolíno přece jede do Prahy. Ale průvodčí ohlásil změnu. Ani sebepevnější víra v Pendolíno, tě do Prahy nepřiblíží. Možná, že je osobák pomalejší, ale do Prahy dojede. Ty se svou pevnou vírou stále sedíš v České Třebové. (KS 4/06) Neřiď se znamením hvězd, ale Slovem Toho, kdo je stvořil. (JK 2003) DUCHOVNÍ DARY Dary jsou jako multifunkční švýcarský nožík, který má v sobě spoustu ná strojů. V čas potřeby požiješ nůžky, šroubovák, lupu, nožík... Ale nejsi lepší (když nůž máš) než ten, kdo ho nemá. Máš pouze výhodu, protože místo zubů použiješ nožík, místo nehtu třeba šroubovák... Dary ti pomůžou, ale jsou stále jen nástroj. Potřebuješ je správně používat. Nožíkem můžeš vyřezat píšťalku pro radost, nebo "nechtěně" propíchnout gumy sousedova auta. (KS 4/06) Jazyky jsou kontroverzní téma. Ale pokud církve řeší jen to, jestli jazyky "ano" nebo "ne", pak je to málo. Je to podobné jako řešit, jestli nosit nůž v kapse nebo ne, místo toho, abychom řešili, jak ten nůž použít. (KS 4/06) Jazyky tedy nejsou znamením pro věřící, ale pro nevěřící; (1.Kor. 14:22) Jak budou jazyky znamením pro nevěřící, když je od nich pečlivě izolujeme? (KS 4/06) Modlitba v jazycích je přímá linka mezi tebou a Bohem. Jazyky budují tvého vnitřního člověka. Pokud chceš mluvit v jazycích k lidem, potřebuješ mít ke svým jazykům i výklad, aby jim to přineslo užitek. Jazyky s výkladem totiž mají pro posluchače stejnou hodnotu jako proroctví. + = jazyky + výklad = proroctví (KS 4/06) 1.Kor.14. celá tato kapitola mluví o tom, jak správně používat jazyky ve shromáždění. Jde li o proroctví, musí být k jazykům i výklad jazyků. Pokud něco zvěstuješ lidem, nemluv na ně v jazycích (pokud u tebe není někdo, kdo by to vyložil). Když se modlíš, můžeš mluvit v jazycích. Mluvit osobně k Bohu ve shromáždění neznamená, že musíš šeptat. Někdy je třeba i lkát. (Řím.8:26 Tak také Duch při chází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním.) (JP ) CÍRKEV Církev je nadpřirozená instituce. Musíme nechat nadpřirozeného Boha jednat nadpřirozeně."(ks 4/06) Kol.1:28 29 Kteréhož my zvěstujeme, napomínajíce všelikého člověka a učíce všelikého člověka ve vší mou drosti, abychom postavili každého člověka dokonalého v Kristu Ježíši. O čež i pracuji, bojuje podle té jeho mocnosti, kteráž dělá ve mně dílo své mocně. (BK 1613) 2. Paral. 7:14 A ponižujíce se lid můj, nad nímž jest vzýváno jméno mé, modlili by se, a hledali by tváři mé, a odvrátili by se od cest svých zlých: i já také vyslyším je s nebe, a odpustím hřích jejich, a uzdravím zemi jejich. (BK 1613) Izajáš 54:2 Rozšiř místo stanu svého, a čalounů příbytků svých roztáhnouti nezbraňuj; natáhni i provazů svých, a kolíky své utvrď. (BK 1613) MODLITBA Modlitbou čas neztrácíme, ale získáváme. (JK 2003) Modlitba funguje. Je to nejjistější řešení. Ne poslední řešení, ale PRVNÍ řešení. Možná stojíš u výtahu v 8. patře a čekáš. Pokud ale nestiskneš tlačítko, můžeš celý den volat "výtahu, přijeď!" a nic se nestane. A pak přijde "modlitebnice" a řekne ti: "jestli potřebuješ výtah a chceš jet dolů, musíš stisknout tlačítko." Tak se nesnaž to zařídit jinak. Nejjednodušší řešení je prostě stisknout tlačítko. Řeš své trápení a potíže modlitbou. Stiskni to tlačítko. Jak. 5:13 Snáší někdo z vás útrapy? Ať se modlí. Je někdo dobré mysli? Ať zpívá chvály. (KS 4/06) Pravá víra není výtah teologických pouček, ale schodiště osobních zkušeností. (JK 2003) Modlitba za vládu a lidi v moci postavené: 1Tm 2:1 4 Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. To je dobré a ví tané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu. Máme se modlit za všechny lidi, ale za tyto pře devším, abychom mohli vést pohodlný život. Bůh staví i sesazuje krále, ale my se za ně máme modlit. Je to důležité pro život církve a také pro náš osobní. Modli se, aby výsledek voleb byl takový, jaký ho potřebuje Bůh pro svůj plán. Pro probuzení. Jsme tu jako kněží za tento národ a máme se za něj modlit. Máme se modlit, aby parlament dělal dobré zákony. Dnes se tvoří to, co má zítra fungovat. Je třeba položit dobrý základ, na kterém bude stát stát. (JP ) Modlitba za národ: Neh 1:3 6 Řekli mi: "Ti zbylí, kteří zůstali tam v té krajině a nebyly zajati, jsou vystaveni veliké zlobě a potupě. Jeruzalémské hradby jsou pobořeny a brány zničeny ohněm." Když jsem slyšel ta slova, usedl jsem a plakal. Truchlil jsem několik dní, postil jsem se před Bohem nebes a modlil se k němu. Říkal jsem: "Ach, Kuchařka plná dobrot Děkuji Ježíši za tvojí neustále otevřenou náruč, do které se mohu kdykoli schoulit. Děkuji Ti za tvojí neuvěřitelnou lásku ke mně. Děkuji Ti za církev, do které jsi mě postavil. Celý můj život patří tobě Králi Ty jsi mne učinil. Děkuji, že jsi porazil smrt na kříži díky tvé oběti nemusím mít ve svém životě prokletí, nemoc, bolest. Ty nám nabízíš věčný život děkuji, že můžeme být součástí tvého Království! Chci Ti vyjádřit poctu, Králi, toužím tě poznávat víc a víc. Děkuji za tvé Slovo, jenž nám ukazuje jaký Jsi. Jsi neskonale veliký, věrný, milostivý, láskyplný, nekonečný, spravedlivý, úžasný Bůh. Nemáš žádnou konkurenci. Prosím, nedovol abych od tebe odešla. Prosím Tě o tvojí Boží moudrost a sílu. Chci růst v Tobě Ježíši. S tebou dokážu nemožné. Vzdávám Ti čest a chválu. Buď posvěceno jméno Tvé v našich životech. Budu uctívat jen Tebe Ježíši Kriste amen Měla bych pro vás takový mišmaš všeho možného. Děkuji těm, kteří přispěli receptem a těším se na další. OmAli (tradiční Egyptský dezert) poskytli M+M Kočerovi Porce pro 2 osoby (OmAli je velmi syté) Potřebujeme: 1 větší pita (arabský chléb); 200 ml mléka; malý kousek másla; 2 polévkové lžíce cukru; 1 polév. lžíce drceného kokosu; možno přidat dle chuti oříšky a rozinky Postup: pitu roztrháme na menší kousky a zalejeme ji mlékem, dále přidáme všechny ostatní přísady a za stálého míchání vaříme tak dlouho, až vznikne hustá kaše podobná pudingu, ve které jsou patrné kousky chleba (to trvá skutečně jen chviličku). Podáváme ihned ještě horké. Karkade (velmi osvěžující Egyptský nápoj) M+M Kočerovi Potřebujeme: 2hrsti květu ibišku; 1litr vody; 6 polév kových lžic cukru Postup: vše smícháme a vaříme v mírném varu 15min. a pak přecedíme. Takto vzniklý čaj z ibišku podáváme chla zený případně s ledem, ale je možné čaj podávat také horký. Prachatice Rozpis shromáždění sborů: Agitační středisko Pod Hradbami neděle od 15:30 Český Krumlov, budova Ambit neděle od 9:00 modlitební čtvrtek od 18:30 Vimperk imperk, Čelakovského 345 neděle od 15:00 Hospodine, Bože nebes, Bože veliký a hrozný, který zachováváš smlouvu a jsi milosrdný k těm, kdo tě milují a zachovávají tvá přikázání. Kéž je tvé ucho ochotné slyšet a oči tvé pohotové vidět, abys vyslyšel modlitbu svého služebníka, kterou se před tebou modlím ustavičně dnem i nocí za syny Izraele, tvoje služebníky. Vyznávám hříchy synů izraelských, kterých jsme se proti tobě dopustili; hřešili jsme i já a dům mého otce. Nehemiáš se dozvěděl špatné zprávy a začal se modlit za Izrael. Pak teprve šel a budoval Jeruzalem. Začal modlitbou. Činil pokání za celý národ. Stejně tak má církev stát modlitebně i v pokání za svým národem. Pak je čas povstat a jít budovat. Nebuď náboženský, buď praktický. Nezlořeč vládě, nadřízeným radši jim dobrořeč a modli se za ně. (JP ) Modlitba za Izrael: Řím. 10:1 Bratří, toužím z celého srdce a modlím se k Bohu, aby Izrael došel spásy. Pavel se modlil za spásu Izraele. Modli se, aby v Jeruzalémě byl pokoj. To je místo, kam se Ježíš vrátí. Až Izrael přijme Ježíše, tak začne kázat v mo ci,kterou mají vrozenou mocně a houževnatě. Je to důležité i pro nás. Kdo žehná Izraeli, bude požehnán. Když se modlíš za Izrael, dotýkáš se žhavého vedení z nebe. Dotkneš se a sám načerpáš. Žalm 2:8 Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země. Žádej Boha o národy. Ať nám dá národy. Komu nám? Božímu lidu. Když budeš žádat o národy, dostaneš je a budou zachráněné. MODLI SE! Vše začíná v modlitbě. (JP ) Joz 6:20 Tedy křičel lid, když zatroubili v trouby. Nebo když slyšel lid hlas trub, křičeli i oni křikem velikým, i obořila se zeď na místě svém. Tedy všel lid do města, jeden každý proti místu, kdež stál. I vzali je. Modlitba a chvála mění okolnosti. Strhává i hradby (KS 4/06) Lidi do Božího království nepřivedeš svou taktikou, strategií ale modlitbou. (KS 4/06) JK Jaroslav Kratka, PP Petr Petrášek, JP Jindřich Prokeš, KS Karel Sedláček České Budějovice D. Krédlová Tiramisu poskytla P. Kvapilová Potřebujeme: dlouhé cukrářské piškoty; 2 pomazánková másla; 2 šlehačky; cukr; 2 hrnky rozpustné nebo překapané kávy do každého 4 lžíce rumu. Postup: Ušleháme šlehačku s cukrem a pomazánkové máslo ušleháme zvlášť také s cukrem, potom obojí dohro mady. Do dortové formy nebo jiné dáme jednu vrstvu piškotů, které krátce namočíme do kafe s rumem, na ni rozetřeme polovinu krému. Potom dáme ještě jednu vrstvu namočených piškotů a druhou polovinu krému. Navrch sypeme podle chuti grankem, nebo hořkým kakaem, nebo třeba nastrouhanou mléčnou čokoládou. Brambory z trouby po řeznicku Jiná, méně obvyklá forma zapékaných brambor, ale odpovídající české kuchyni. Asi 800g vařených brambor oloupeme a nakrájíme na plátky. Připravíme si mleté maso na placičky. K masu přidáme vejce, 1 malou jemně krájenou cibulku a 2 rozdrcené stroužky česneku, 2 lžíce sekané petrželky, 2 lžíce pažitky, sůl, mletý pepř a lžičku majoránky, 3 lžíce strouhanky, 2 lžíce vody. Dobře propracujeme a utvoříme nízké placičky. Do sádlem vymazané a strouhankou vysypané zapékací mísy skládáme do řady vrstvu brambor, pak dáme placičky, plátky z 1 cibule a zase brambory a placičky a cibuli, nakonec brambory. Navrch dáme asi 30g slaniny nebo másla. Osolíme, posypeme kmínem a majoránkou a dáme péci. Asi po půl hodině posypeme 2 lžícemi strouhaného sýra a ještě zapečeme. Zapečené brambory po řeznicku doplníme sterilovanou okurkou nebo salátem z čerstvé či sterilované zeleniny. Vhodná je červená řepa Přeji zábavné vaření Jana Čarka 7, Suché Vrbné modlit. procházky St 18:00 modlitební ve sboru St 18:00 (+dopolední půst za partnery) neděle 15:00 Setkání mládeže v Č. Krumlově sobota 16:00 v Č. Budějovicích pátek 17:30 Tento zpravodaj si vyhrazuje právo nezodpovídat za případné chyby dodané s příspěvky jednotlivých autorů. Děkujeme za pochopení. :o)