ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ. Fakulta stavební. Katedra speciální geodézie DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta stavební Katedra speciální geodézie DIPLOMOVÁ PRÁCE Tvorba digitálních technických map měst a obcí a jejich využití Jan Zít Praha, prosinec 2006

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím uvedených zdrojů informací a s využitím návštěv odborných společností. V Liberci

3 PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval vedoucímu diplomové práce, Ing. Václavu Čechovi za jeho připomínky, náměty a pomoc při vypracování této práce. Dále děkuji pardubické společnosti Geovap spol. s r.o. za vřelý přístup k mému studiu a liberecké geodetické kanceláři Simbartl s.r.o. za umožnění měření a zpracování dat. Poděkování patří i společnosti Hrdlička spol. s r.o. za poskytnutí přístupu k projektům digitálních technických map a především Ing. Martině Polákové za odborné konzultace na téma této diplomové práce. 2

4 ANOTACE Tato diplomová práce pojednává zejména o tvorbě digitálních technických map. Zachycuje historický vývoj technických map měst v okolních evropských zemích a u nás. Zabývá se definicí digitálních technických map, důvody vzniku těchto děl a poukazuje na jejich odlišnosti od digitálních katastrálních map. Následující část uvádí chronologický postup tvorby a jeho softwarové zajištění. Podrobně je popsána problematika využití směrnic u rozsáhlých projektů, jakým tvorba digitálních technických map může být. Jsou uvedena základní fakta o tvorbě digitální technické mapy města Liberce. Zmíněny jsou i způsoby využití, údržby a správy map. Zvláštní pozornost je věnována postavení tohoto druhu map v národní legislativě ČR včetně uvedení souvislostí se zavedením zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. V neposlední řadě je popsána situace týkající se prezentace technických map veřejnosti. Je navržen způsob prezentace tvorby digitálních technických map veřejnosti s ohledem na využití možností platné legislativy. ANNOTATION This thesis deals particularly with creation of digital technical maps. It mentions historical development of technical maps of cities in the Czech Republic and its neighbouring countries. It deals with definition and origin of digital technical maps. It shows difference to digital cadastral maps. Chronological process of creation and its software indemnity is pictured in following part. The creation of digital technical maps can be extensive project, so use of appropriate directions is explained in details. The basic facts of creation of digital technical map of Liberec city are stated. The possibilities of usage, maintenance and administration of maps are mentioned. Special care is given to situation of technical maps in national legislation of the Czech Republic, including Act No. 183/2006. Coll. about landscape planning and building regulations. Problems with presentation technical maps to public are sketched. The efficient ways of presentation of creation of technical map to public are discussed with regard to possibilities given by valid legislation. 3

5 OBSAH 1. Úvod Historický vývoj technických map ve světě Německo Tübingen Geodetické podklady Švýcarsko Basilej Bern Polsko Varšava Rakousko Salzburg Československo Československo do roku Technickohospodářské mapování Československo po roce Bratislava Praha Jednotné digitální technické mapy krajů (JDTM krajů) Jednotná digitální technická mapa východních Čech - Sdružení správců východních Čech (JDTM VČ - SSVČ) Jednotná digitální technická mapa Zlínského kraje (JDTM ZK) Definice digitální technické mapy Digitální technická mapa Základní vlastnosti DTM Účelová mapa povrchové situace (ÚMPS) Mapa podzemních vedení Důvody vzniku DTM Vztah DTM a ČSN

6 3.5. Digitální technická a digitální katastrální mapa Definice DKM Srovnání DTM a DKM Tvorba digitální technické mapy Příprava zakázky Projekt Obsah mapy Návrh etap Financování díla Určení ceny zakázky geodetickou firmou Výběrové řízení, smlouva o dílo na zhotovení DTM Smlouva o spolupráci mezi investory Analýza dat Bodové pole Hlavní kostra Využití metod GPS Výpočet bodového pole Podrobné bodové pole Podrobné mapování Použití prostorové polární metody Použití metody RTK Použití ostatních geodetických metod Archivace dokumentace Zpracování naměřených dat Digitální zpracování polohopisu Doplnění údajů z dalších zdrojů Doplnění kresby Doplnění popisů Věcná kontrola, kontrola logiky kresby Digitální kontroly Atributy prvků DTM

7 Duplicity Topologie Vrstva inženýrských sítí Softwarové a databázové zabezpečení DTM Základní geodetické výpočty Zobrazení a editace kresby Vkládání dat do databáze Prezentace a využití dat na webu Standardizace výměnného formátu DTM Využití směrnic při tvorbě DTM Datová struktura směrnice Datová struktura jako množina prvků Zadání datové struktury a předmětu měření Tabulka atributů Tématická rozlišovací schopnost směrnice Rozlišovací schopnost prvků datové struktury Rozlišovací schopnost v rámci prvku datové struktury Využití většího množství směrnic v rámci jednoho projektu Příklady nejpoužívanějších směrnic Digitální technická mapa města Liberce Základní informace Práce v měřické skupině Příprava zakázky Podrobné měření Zpracování podrobného měření Zpracování dodavatelskou firmou Využití DTM DTM jako vrstva evidence inženýrských sítí DTM jako jeden z mapových podkladů GIS aplikací Geografické informační systémy

8 Tématické vrstvy DTM jako podklad pořizování územně analytických podkladů Přístup k datům Vlastní databáze Předávání dat osobně, elektronickou a tradiční poštou Online přístup webové portály GS Web MAWIS Postavení DTM v legislativě ČR a EU Právní úprava do Právní úprava od Standardizace zásad DTM INSPIRE standardizace v rámci EU Prezentace veřejnosti Prezentace projektu DTM Zeměměřické terénní práce Dotazy veřejnosti Vstup na soukromé pozemky Informace obcí a měst občanům Návrh řešení místní vyhláška a prezentace DTM Prezentace dat DTM Závěr Seznam obrázků Seznam tabulek Abecední seznam použitých zkratek Seznam použitých zdrojů Přílohy Tvorba DTM využití směrnic Tabulka atributů

9 Datová struktura jako množina prvků Příklad množinových zobrazení Tok dat Využití směrnic Využití směrnic specifické případy Převrstvení Převrstvení specifické případy Ukázky DTM, tématických map a přehledek Rozdílnost polohopisu správců IS Přehledka bodového pole DTMM Liberec DTM Účelová mapa povrchové situace Průběh inženýrských sítí DTMM včetně inženýrských sítí Srovnání DTM a DKM Projekt DTMM DTM zobrazení výškových kót, databázové informace Územní plán Letecký snímek a DTM DTM online výdej dat

10 1. Úvod Tato diplomová práce na téma digitálních technických map (DTM) byla vypracována v souvislosti s realizací projektu DTM města Liberce, který probíhal v letech 2005 a 2006 a kterého jsem se osobně účastnil. Technická mapa je účelovým mapovým dílem velkého měřítka s podrobným zákresem přírodních a technických objektů a zařízení vyjadřující jejich skutečný stav. Mapa nabízí přehled o stavu lokality a technické infrastruktuře. Historie technických map, ze kterých DTM vychází, je již od 18. století spjatá s evidencí inženýrských sítí. Rozšíření výpočetní techniky koncem 20. století s sebou přineslo správu map v digitální formě a v posledních letech dochází k využívání DTM i jako kartografického podkladu geografických informačních systémů nejen správců inženýrských sítí, ale i orgánů veřejné správy. Rozvoj vysokorychlostního datového přenosu a webových aplikací přináší rozšíření vzdáleného přístupu k datům a jejich vedení přímo u správců datových skladů. Od nabývá účinnost zákon č.183/2006 Sb. ( nový stavební zákon ), ve kterém jsou technické mapy zmíněny. Výrazným problémem DTM je právní zajištění jejich údržby. I tomuto se ve své práci v rámci řešení legislativní podpory DTM věnuji. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zachytit technologické a legislativní podmínky a postupy tvorby DTM, nalézt problematické momenty a navrhnout možnosti jejich řešení. 9

11 2. Historický vývoj technických map ve světě Historie technických map, především měst, sahá až do 18. století. Zpočátku stála za myšlenkou jejich tvorby snaha sjednotit polohopis používaný při dokumentaci inženýrských sítí a finanční úspory správců těchto sítí, které se dostavily díky rozdělení financování mezi více subjektů. Města a státní správa prostřednictvím těchto map získala polohopisné a výškopisné údaje staveb, komunikací a dalších objektů na svém území. Inženýrské sítě byly v evropských městech prokazatelně evidovány od druhé poloviny 18. století. Základním mapovým podkladem pro evidenci vedení bylo vždy státní mapové dílo a mapy z něj odvozené. Měřítko bylo používáno v závislosti na situaci a dostupnosti mapových podkladů od 1:200 v hustě osídlených místech přes 1:500 v osídlených oblastech až k 1:1000, případně 1:2000 ve vnějších částech města. [16] str.6 Až do druhé poloviny 20. století, kdy začal přechod k digitálním formám evidencí, byly využívány zásadně tři varianty organizace tvorby a vedení mapy: přímé zobrazení do základní mapy zobrazení všech vedení do příložky k základní mapě na nesrážlivé fólii příložky na nesrážlivé fólii pro každý druh vedení zvlášť Jako nejvhodnější se ukázalo vedení na oddělených příložkách, kdy je možné kombinovat nejaktuálnější základní mapový podklad se znázorněním jednotlivých vedení. Zobrazení jednotlivých příložek také přispívá k lepší čitelnosti v případech, kdy by zobrazením veškerého vedení došlo k přeplnění mapy. Také je možné archivovat jednotlivé části odděleně, např. každý správce své sítě. [16] str.7 Tento způsob analogového zobrazení již vzdáleně připomíná rozvrstvení při digitálním zpracování. Vedle geometrické evidence sítí existuje provozní dokumentace vedení. I přes rozdílné pojetí těchto dvou složek je nutné, aby měly totožnou základní geometrickou bázi. [16] str.4 Následuje stručný přehled evidence podzemních vedení v některých evropských státech a městech. Ten jsem zpracoval s cílem nastínit možné způsoby řešení tvorby, správy a použití katastru podzemních vedení. Výčet ani uvedené charakteristiky nelze v žádném případě považovat za ucelený přehled dané problematiky. Zabýval jsem se převážně obdobím před započetím číselného a digitálního zpracování map a evidence podzemních vedení. 10

12 Podrobněji než ostatní města jsem zpracoval technické mapy Hlavního města Prahy. A to z důvodu postavení Prahy jako hlavního města České republiky a také z důvodu organizačních změn ve vedení celého systému v době psaní této práce Německo Německé zeměměřictví se tématu evidence podzemních vedení věnuje velmi aktivně Tübingen Katastr podzemních vedení byl ve městě Tübingen založen již v roce Do roku 1960 byl zákres vícebarevný na hliníkových fóliích v měřítku 1:500. Evidovány a výškově zaměřeny byly všechny sítě mimo potrubní poštu. Roku 1975 bylo započato s digitálním měřením (využití polární metody a volných stanovisek) a zpracováním dat. [16] str.12 Celková evidence se skládá ze třech základních složek: mapové dílo základní mapy vedení 1:500 přehledné mapy vedení 1:5000 zvláštní mapy vedení písemný operát - informace o sítích a změnách (měřické náčrty, seznamy souřadnic, technická data,...) digitální složky - informace o vedeních podle mapových listů mapy 1:500 [18] str Geodetické podklady zobrazení Gauss-Krüger trigonometrická a polygonová síť podrobné body m xy 1-2 cm přibližně 5 cm m H neudaná přibližně 2 cm tab. č. 1: 2.2. Švýcarsko Základní údaje o TM města Tübingenu Nejbohatší zkušenosti se zakládáním a vedením evidence podzemních vedení má Švýcarsko. Zde založilo mnoho měst svoji evidenci již v první polovině 20. stol. K těmto městům patří např. Basilej, Luzern, nebo Olten. [16] str.11 11

13 Basilej V Basileji, nejhustěji obydleném švýcarském městském kantonu, bylo započato s evidencí vedení roku Na základě názoru, že pouze aktuální a udržovaná databáze může plnit správně svůj účel, bylo usilováno o legislativní podporu této evidence. Od roku 1929 existuje v Basileji právní opora zahrnující ohlašovací povinnost správců. Vedení musí být zaměřeno před záhozem. Na financování mapy se podílejí správci 96% a 4% hradí městský měřický úřad, přičemž veškerá dokumentace musí být pořízena přímým geodetickým měřením. [16] str.42-49,11 Mapy jsou vedeny v uličních pásech o rozměrech 30-60cm x cm, měřítko je převážně 1:200. [18] str.4 Nejprve byly zákresy prováděny na průsvitný papír, od r.1956 na polyesterové fólie a od 70.let 20. století je celé dílo převáděno do digitální podoby. [16] str Bern V roce 1954 byl v Bernu založen odbor katastru podzemních vedení při Měřickém úřadu města Bernu. To je také doba, kdy bylo zahájeno mapování inženýrských sítí. Až do roku 1968 byly mapové listy rozděleny do tzv. uličních pásů a zpracovávány v měřítku 1:200 na pauzovací papír, polohopisný podklad do nich byl přenesen fotomechanickou zvětšeninou z pozemkových map 1:500. Zaměření povrchových znaků bylo provedeno ortogonální metodou na polygonovou síť města Bernu. Vzhledem k pomalému postupu prací (zobrazení pouze 21% zastavěného území) do r.1968 byl přehodnocen jejich postup, posílena skupina měřičů a byl vytyčen nový pracovní program, který obsahoval zpracování celého městského území na polyesterové fólie v měřítku 1:200. Měření již bylo připojeno na zemskou souřadnicovou síť. Zaměřovala se vedení nejen na veřejných, ale i na soukromých pozemcích, pokud se jednalo o sítě ve veřejném zájmu. Zobrazení bylo provedeno v různých barvách a stylech čar tak, že i v černobílé kopii šlo zřetelně rozeznat jednotlivé druhy vedení. Pro údržbu mapy bylo prováděno denně zaměření změn, které se ihned zobrazovaly. Pro archivaci byly využívány negativy 1:1000, z nichž lze po zvětšení získat obrázek v původním měřítku s dobrou kvalitou čárové kresby. Poskytování údajů z mapy, bylo velmi podobné dnešnímu stavu, kdy běžní soukromníci museli zaplatit plnou cenu, správci vedení 12

14 50% (příp. 75%) standardní ceny a městské stavební ředitelství platilo pouze medium, tedy papír. [16] str Polsko Varšava Ve Varšavě byly v letech 1881 až 1883 zhotoveny první uliční mapy v měřítku 1:250 pro výstavbu vodovodů a kanalizací. Ostatní nová vedení se systematicky zaměřují až od r.1963 v měřítku 1:500. Evidují se všechna vedení bez ohledu na vlastnictví pozemků, na kterých se nacházejí. V mapách je zobrazeno písmenným kódem, zda se jedná o vedení zaměřené před záhozem, vedení lokalizované elektronickým vyhledávačem nebo o údaje převzaté z již existující dokumentace. Zobrazení je provedeno na čtyřech fóliích. Zvlášť je veden polohopis, podzemní vedení, pozemní schválené projektované objekty a evidence nemovitostí. Vedení s průměrem menším než 75 cm je znázorněno pouze osou, u vedení s průměrem 75 cm a větším je znázorněn skutečný průběh. [18] str Rakousko Salzburg V rakouském Salzburgu byla otázka katastru podzemních vedení řešena od roku 1950, kdy byla k tomuto účelu založena koordinační skupina. Na základě převzatých zkušeností z měst Basileje a Bernu a vlastních analýz bylo městskou radou v roce 1972 odsouhlaseno založení souborné evidence podzemních vedení. [16] str.34 Plán předpokládal zpracování celého díla v následujících 20 letech v měřítku 1:200. Výsledkem prací byla dvě mapová díla a to katastr ulic a katastr podzemních vedení. Katastr ulic vzniklý na základě pozemkové mapy obsahuje vedle evidence nemovitostí též povrchové znaky podzemních vedení a městskou zeleň. Nadzemní vedení nejsou zobrazena. Vedení jsou vyznačena smluvenými značkami dle rakouských státních norem. [16] str.14,35 V roce 1980 bylo dokončeno přibližně 30% mapových listů pozemkové mapy a 15% mapových listů evidence podzemních vedení. V témže roce bylo započato s digitálním automatizovaným zpracováním evidence. [16] str.35,36 13

15 2.5. Československo Československo do roku 1989 V bývalém Československu je souborná evidence a dokumentace podzemních vedení zpracovávána v účelové mapě s názvem Technická mapa města (TMM). Zpravidla je vyhotovena v měřítku 1:500 a obsahuje polohopis doplněný o technické prvky převážně inženýrských sítí, výškopis, zeleň a podzemní vedení. Investory a správci takovýchto mapových děl jsou zpravidla orgány státní správy všech stupňů. Jako první byly zahájeny práce na TMM města Pardubic, v roce 1965 následovala Praha a k těmto dvěma městům postupně přibývala další. [16] str.15, Technickohospodářské mapování V Československu dříve vznikaly TM i na podkladě technickohospodářských map (THM), proto zde velmi stručně uvádím jejich základní údaje. Technickohospodářská mapa je mapa velkého měřítka (1:5000 a větší) pořizovaná pro technické a hospodářské účely. Obsahovala polohopis a výškopis a byla vhodná i pro projektové a jiné technické činnosti. V mapách THM se zobrazovaly i další předměty v rozsahu odpovídající všeobecné hospodářské potřebě a v případě účelových THM i další specifické prvky. THM vznikaly ve dvou obdobích, v každém dle jiné instrukce. Další údaje lze nalézt v tabulce č.2 a v odborné literatuře. [15] THM geodetické základy základní mapy účelové mapy S-42 možno S-JTSK S-JTSK 0,14 m 1:1000, 1:2000 m XY 0,28 m 1:5000 m H tab. č. 2: Základní údaje o THM Československo po roce ,12-0,40 m dle metody měření a měřítka Po listopadové revoluci roku 1989 došlo ke zlomu v mnoha oblastech naší společnosti. Přechod k tržnímu hospodářství s sebou přinesl i nový impuls k evidenci nemovitostí a inženýrských sítí. V této době už i na našem území byla relativně dostupná výpočetní technika nutná k digitálnímu zpracování dat, a proto došlo v devadesátých letech 14

16 20. století k velkému rozvoji tvorby digitálních technických map (DTM). Z této doby pochází například začátek spolupráce správců inženýrských sítí v jihomoravském, východočeském a středočeském regionu. [19] I mnohá města přišla s iniciativou vytvořit si vlastní digitální mapu. Mapy vznikaly dvěma základními způsoby. První a finančně méně náročný je založen na vyžití stávajících dat od správců a jejich seskupení. Takto získaná mapa byla doplňována až na základě dokumentace investiční činnosti. V případě doplnění většího celku v němž ostrůvkovitě chybělo poměrně málo dat, mohlo být rozhodnuto o doměření chybějící části lokality pro účely DTM. Druhý způsob je založen na novém mapování. Samozřejmě s možností využití již existujících výkresů, pokud tato data splňují požadavky pro tvorbu DTM. Údržba map je různá. Jsou města, kde probíhá pravidelně ve stanovených intervalech. Další možností je údržba mapy na základě dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS). V některých místech údržba neprobíhá vůbec. Údržba prostřednictvím DSPS je řešena na základě stavebního zákona č.50/76 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dalších norem, podle kterých je příslušný stavební úřad oprávněn v rámci kolaudačního řízení vyžadovat DSPS. Takováto dokumentace pak slouží pro aktualizaci DTM. Několik let existovaly i městské vyhlášky nařizující odevzdání dokumentace ve stanoveném formátu, ty však byly právní cestou napadány a posléze rušeny. Vzhledem k neexistenci standardu DTM vznikl stav, kdy svůj vlastní předpis pro tvorbu DTMM má každý správce sítí a každé město, kde se DTMM tvoří. Přitom se nejedná jen o různé označení stejných prvků, ale také o rozdílnou filozofii v pojetí některých prvků měření. Jako příklad lze uvést chráničku: SPT Telecom ji chápe jako jednu linii (osově), Středočeská plynárenská a.s. jako dvě paralelní linie a Středočeská energetická a.s. jako prvek typu "shape", tedy plochu. [24] Z tohoto pohledu je užitečné působení především geodetických firem, které přispěly k unifikaci postupů a směrnic v některých regionech, např. ve Zlínském kraji. Od vstupuje v účinnost nový stavební zákon. V souvislosti s ním dochází ke změnám v tvorbě a údržbě DTM. Této problematice je věnována devátá část této práce. 15

17 Již od konce 20. století dochází ke snahám o standardizaci DTM a formulování obecně platné normy DTM. Tyto snahy zesílily v souvislosti se zaváděním nového stavebního zákona. [13],[24] Bratislava V Bratislavě si do roku 1971 každý správce vedl pouze údaje o svém vedení. Navíc správci neměli zaveden jednotný systém evidence. Tu vedli z důvodu nedostatku kvalitních grafických podkladů na velkém množství rozmanitých map. Bouřlivá stavební a investiční činnost si vyžádala založení nového mapového díla - TMM a založení souborné evidence podzemních vedení. K tomuto kroku došlo na základě usnesení Národního výboru Bratislavy v lednu Investorem a správcem byl Útvar hlavního architekta města Bratislavy. Geodetickou část prací zajišťovala Geodézia, n.p. Bratislava. [16] str.124 Geodetickými podklady při tvorbě TMM byly sítě základního a podrobného polohového a výškového pole. Podkladovou mapou pro polohopis byla mapa Evidence nemovitostí 1:1000 (novoměřická mapa S-JTSK), která obsahovala již značný počet prvků nad běžný obsah EN z doby tvorby tj. do 40. let 20.století. Aktualizace však byly prováděny pouze ve sféře EN. Jako podkladová mapa při tvorbě výškopisu sloužila výškopisná část účelové mapy města Bratislavy 1:1000 z 50. a 60. let 20. stol. Přesnost zpracování odpovídá tehdejší 3. třídě přesnosti. [16] str.125 Mapy byly zhotoveny převážně v měřítku 1:500. V málo zastavěných oblastech bylo použito měřítko 1:1000 a v případě vybraných ekonomicky atraktivních ulic bylo použito měřítko 1:250. [18] str.7, [16] str.125 Souborná evidence podzemních vedení byla tvořena dvěma samostatnými částmi. Grafická část byla vedena na mapových listech technické mapy města, když evidenční jednotkou byla náměstí nebo ulice. Písemnou část tvořily evidenční karty, které obsahovaly kromě běžných všeobecných údajů charakteristiky mající přímý vztah k podzemním vedením. Evidenční karty byly systematicky ukládány dle názvů ulic. Údaje o vedeních byly získávány od příslušných správců a konfrontovány s TMM, případné rozdíly se samostatně evidovaly. Navzdory veškeré snaze nebylo možné získat od správců veškeré údaje pro naplnění souborné evidence. [16] str.126,127 Informace o výškách byly uváděny pouze u kanalizace a povrchových znaků podzemních sítí. Ostatní podzemní i nadzemní vedení nemají výšky uvedené. [18] str.7 16

18 Praha Na základě požadavku Útvaru hlavního architekta města Prahy byl v letech řešen výzkumný úkol o založení a vedení technické mapy města. Vlastní tvorba byla zahájena počátkem roku 1965 a dokončení včetně připojených obcí bylo předpokládáno do konce roku Dodavatelem byla Geodézie, n.p. Praha. [16] str.143 Na základě dvouletých zkušeností byl v roce 1967 vydán Technologický předpis pro vyhotovení technické mapy Prahy, který byl použit i jako podklad pro tvorbu návodu Technické mapy měst vydaného r.1969 Českým úřadem geodetickým a kartografickým. Návod byl závazný pro celý resort. [16] str.143 Podkladovou mapou pro technickou mapu Prahy (TMP) byla pozemková mapa 1:1000. Měřítko bylo zachováno v nezastavěných oblastech, v zastavěných částech města je použito měřítko 1:500 a pokud to situace vyžadovala, tak dokonce 1:200. Přesnost zobrazení polohopisu a výškopisu odpovídala 3. třídě, přesnost přenesení kresby z podkladů správců neměla překročit 1,5 mm. [16] str.145 Obsah TMP je dán instrukcí pro technickohospodářské mapování rozšířenou o další předměty (např. dopravní a vodohospodářské stavby, vodní toky, jednotlivé stromy na veřejných plochách, nadzemní a podzemní vedení). Výškopisné údaje podzemních vedení byly omezeny na výšky dna a poklopů šachet, kde správce zabezpečil vstup a obsluhu. [16] str.145,146 Polohopisné i výškopisné mapy byly získávány fotomechanickou cestou z podkladových map 1:1000. Dokumentace podzemních vedení byla prověřována u správců, případně došlo ke kontrole elektromagnetickými hledači a zaměření vedení. Polohopisná a výškopisná složka podkladových map byla analyzována a dle situace doměřena. [16] str.146 Technologie zpracování byla až do 80. let 20. stol téměř neměnná. Kartografické originály byly zhotovovány ruční kresbou na PET fólie. Polohopis a výškopis byl odděleně veden na netransparentních fóliích, podzemní vedení bylo vedeno na fólii transparentní. Dále bylo dílo reprodukováno jako barevné soukopie metodou ofsetového tisku. Grafické vedení mapy se ukázalo v pozdější době jako nevhodné a začali snahy o číselné zpracování pomocí souřadnic lomových bodů. [16] str Počátkem 80.let došlo k zahájení řešení Městského informačního systému (MIS). K souvisejícím činnostem byla zřízeno Racionalizační a informační středisko (RIS). Součástí 17

19 MIS byla složka technického vybavení města (MIS-IOTVY) a Digitální technické mapy Prahy (DTMP). V roce 1987 byla započata tvorba Jednotné digitální mapy Prahy (JDMP). Vrstvami tohoto mapového díla jsou kromě jiného KM, TMP případně THM došlo ke zrušení RIS a k založení příspěvkové organizace Institut městské informatiky Praha (IMIP). V rámci IMIP byl zřízen úsek městské geodézie, jehož úkolem bylo zajišťovat tvorbu a aktualizaci JDMP, údržbu TMP a práce s tím související. [21] str.1-10,[22] Mezi lety 1987 a 1992 byl pro JDMP užíván název Digitální technická mapa města. Tvorba JDMP byla dokončena v roce 2002 a od roku 1992 probíhá její údržba. [23] V roce 2006 bylo rozhodnuto o zrušení IMIP ke dni a převedení činností souvisejících s vedením a správou geodat na Útvar rozvoje, odbor rozvoje MHMP. MHMP si od tohoto kroku slibuje odstranění částečně duplicitních činností a tím ušetření financí a převedení prací na moderní pracoviště. Některé vybrané technické a odborné práce, prováděné IMIP, budou zadávány externím dodavatelům. [8],[9],[26] K aktualizaci JDMP a jejímu provádění se vztahuje ohlašovací povinnost, která byla dříve stanovena článkem 16 vyhlášky 8/1986 Sb. NVP. [21] str.15,[22],[19] Tato norma byla vzhledem ke svému rozpornému postavení v právním řádu České republiky již zrušena. V současnosti (rok 2006) se ohlašovací povinnost opírá o stavební zákon a je vyžadována stavebním úřadem, který požaduje potvrzení o předání DSPS na IMIP jako součást odevzdávané dokumentace při kolaudaci stavby Jednotné digitální technické mapy krajů (JDTM krajů) Hlavním cílem projektů JDTM krajů je jednotná správa, aktualizace, tvorba a vzájemné sdílení technických map mezi jejich uživateli (obcemi, správci inženýrských sítí, krajem) a zhotoviteli geodetických měření prostřednictvím správce datového skladu. [39] V těchto projektech nedochází k novému mapování pro JDTM, ale ke konsolidaci a sjednocení datové struktury stávajících map a ke snaze o efektivní správu a obnovu dat. Investory JDTM jsou, stejně jako u DTMM, správci technické infrastruktury, státní správa a samospráva. JDTM vzniká seskupením již existujících DTM, může být doplněna KM. Další doplnění je prováděno na základě aktualizačních měření. Ačkoliv mají projekty v názvu JDTM krajů, jejich prostorová působnost nemusí být ve shodě s vyšším územně samosprávným uspořádáním ČR, kde je označení kraj vžito. 18

20 Geodetické základy, tvorba a správa map a další aspekty JDTM jsou totožné s dnešními obecně platnými principy DTM, které jsou pojednány v dalších částech této práce, nebudu se zde tedy o nich zvláště zmiňovat Jednotná digitální technická mapa východních Čech - Sdružení správců východních Čech (JDTM VČ - SSVČ) První jednání o vzájemné spolupráci mezi společnostmi Východočeská energetika, a.s., Východočeská plynárenská, a.s. a Český Telecom, a.s. byla zahájena v roce V roce 1995 byla uzavřena první smlouva o spolupráci v grafických datech. Vzniklo tak SSVČ, jehož placeným koordinátorem se stala pardubická společnost Geovap, z jejíž iniciativy sdružení vzniklo. Společná spolupráce spočívá na úrovni evidence zaměřených lokalit, na vypracování jednotných zásad pro pořizování a jednání s městy a ve společné aktualizaci a správě dat databázovým způsobem. Výsledkem spolupráce je společná mapa okolí jednotlivých sítí ÚMPS. [19] Jednotná digitální technická mapa Zlínského kraje (JDTM ZK) Projekt Jednotné digitální technické mapy Zlínského kraje, dále jen JDTM ZK, připravil Zlínský kraj ve spolupráci se správci inženýrských sítí působícími na území Zlínského kraje a obcemi ZK. Princip projektu spočívá ve využití již naměřených dat při nových měřeních a navrácení aktualizovaných měření zpět do datového skladu. Dodržováním tohoto cyklu bude trvale zajištěn aktuální stav digitální technické mapy jednotlivých obcí Zlínského kraje. [39] Projekt JDTM ZK byl spuštěn až po roce Projekty JDTM ZK a VČ spojuje působení a správa geodetickou firmou Geovap. Aktualizace JDTM je prováděna prostřednictvím stavebních úřadů (na základě výše uvedených legislativních podkladů) nebo v rámci investiční činnosti zúčastněných správců IS. Zásadní rozdíl mezi projekty JDTM VČ a JDTM ZK je v jejich organizačním zajištění. Zatímco hnacím motorem staršího projektu JDTM VČ jsou správci inženýrských sítí, za mladší JDTM ZK stojí státní samospráva, konkrétně Zlínský kraj. Tento jev je charakteristický pro nejnovější vývoj DTM v naší zemi. Postupem času dochází k nárůstu zájmu veřejné správy a samosprávy o DTM, neboť jim poskytuje příhodný geografický základ vlastních GIS aplikací. 19

21 3. Definice digitální technické mapy 3.1. Digitální technická mapa Digitální technická mapa obcí, měst a krajů je účelovým mapovým dílem velkého měřítka vedená na prostředcích výpočetní techniky a podrobným zákresem přírodních a technických objektů a zařízení vyjadřující jejich skutečný stav. DTM slouží jako důležitá pomůcka pro územní plánování, rozhodování a umisťování investic. Mapa nabízí přehled o aktuálním stavu lokality a technické infrastruktuře Základní vlastnosti DTM lokalitě. Investory DTM jsou obvykle město a vlastníci technické infrastruktury v dané Geodetické systémy: S-JTSK Bpv Přesnost zobrazení podrobných bodů: m xy =0,14m m h =0,12m Přesnost zobrazení polohopisu a výškopisu, která zpravidla odpovídá, jak je uvedeno, kódu kvality 3, může být i vyšší: kód kvality 2 (m xy =0,08 m, m h =0,07 m). [15] str.217,101 Předměty měření jsou stanoveny základní směrnicí DTM a po dohodě s investory DTM je možno jí rozšířit. Výsledkem dohody je pevně stanovená směrnice pro určité město či obec, která udává kriteria vzniku technické mapy a technické a přírodní prvky, které bude mapové dílo obsahovat Účelová mapa povrchové situace (ÚMPS) Jedná se o mapu, která obsahuje hlavně stavební objekty, rozhraní komunikací, chodníků a ploch obecně, ploty, výškopisné prvky terénu, městskou zeleň, dopravní zařízení, objekty a povrchové znaky inženýrských sítí, bodové značky polohopisu, popisné značky a popisy polohopisu jako popisy povrchů komunikací a chodníků nebo názvy ulic a čísla popisná, které jsou nedílnou součástí mapového díla. 20

22 ÚMPS tedy interpretuje vybrané objekty nacházející se pouze na zemském povrchu nebo nad ním a je nedílnou součástí DTM. Výškopis je znázorněn kótami u měřených bodů, zobrazením terénních zlomů a šrafami mezi nimi. V území bez polohopisné situace se zaměřují jednotlivé terénní body. obr. č. 1: Ukázka polohopisu DTM Mapa podzemních vedení Mapa podzemních vedení znázorňuje průběhy a zařízení podzemních vedení a udržují ji příslušní správci. Tato mapa je často označována jako jedna z vrstev DTM. Zvláště v okamžiku náhledu na DTM jako na podklad pro evidenci vedení je to zcela pochopitelné. Pokud nahlížíme na DTM jako na podklad jiných GIS aplikací, je její řazení jako jedné z vrstev DTM minimálně zbytečné. Pro další výklad, nebude-li uvedeno jinak, nebudu mapu podzemních vedení považovat za součást DTM Důvody vzniku DTM Historicky nejčastějším důvodem vzniku DTM byl požadavek sjednocení polohopisu správců inženýrských sítí a tím i finanční úspory při pořizování těchto dat. 21

23 V posledních letech s rozvojem geografických informačních systémů se přidává i potřeba kvalitního mapového podkladu těchto aplikací. Uvedený požadavek DTM do značné míry velmi často splňují. Důvody vzniku DTM: sjednocení polohopisu správců IS finanční úspora správců IS požadavek mapového podkladu GIS aplikací 3.4. Vztah DTM a ČSN Ačkoliv je při tvorbě a údržbě jednotlivých DTM nutné vzít do úvahy požadavky jednotlivých zadavatelů a investorů, je žádoucí dodržovat oborové obecně platné zásady. Ty jsou v tomto případě reprezentovány především státními normami: ČSN ( Mapy velkých měřítek - Základní a účelové mapy ) ČSN ( Mapy velkých měřítek - Kreslení a značky ) ČSN ( Názvosloví v geodézii a kartografii ) Použití ČSN není obecně právně závazné, ale řada zadavatelů účelového mapování jich využívá, protože obsahují ucelený komplex požadavků a testů, především co se týká přesnosti výsledného produktu tj. mapového díla. Normy tak představují ve své podstatě unifikovaný systém řízení a kontroly tvorby map velkých měřítek, který je čitelný a srozumitelný pro technické pracovníky, třeba i odborně vzdálenějších profesí. [15] str Digitální technická a digitální katastrální mapa Vzhledem k časté záměně DTM a DKM, která nejčastěji plyne z neznalosti věci, jsem se rozhodl osvětlit rozdíl mezi těmito dvěmi digitálními mapami. 22

24 Definice DKM Katastrální mapa je, podle vyhlášky číslo 190/1996 Sb. 13 odst. 1, závazným státním mapovým dílem velkého měřítka, obsahuje body bodového pole, polohopis a popis a má tyto formy: a) digitální katastrální mapa (DKM) s geometrickým a polohovým určením v S-JTSK a přesností b) katastrální mapa grafická s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku, c) katastrální mapa obnovená digitalizací mapy podle písmene b), charakterizovaná přesností souřadnic podrobných bodů nižší, než je přesnost stanovená v písmenu a) s převažujícím kódem charakteristiky kvality podrobných bodů 5 nebo 8. Předmětem polohopisu jsou hranice katastrálních území a hranice územních správních jednotek, hranice chráněných území a ochranných pásem a geometrické a polohové určení evidovaných nemovitostí s odlišením hranic převzatých z map dřívějších pozemkových evidencí a geometrické a polohové určení dalších prvků polohopisu. Hranice se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů. V důvodných případech lze použít zobrazení křivkou, pro hranici parcely je však přípustná jen kružnice nebo její část. Pozemky se zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny a budovy průnikem obvodových zdí se zemí, případně průmětem svého atypického vnějšího obvodu. Pozemky v podobě parcel se označují parcelními čísly a značkami druhu pozemku. [6] Střední souřadnicová chyba podrobných bodů může nabývat hodnot od 0,04 do 0,50 m. U bodů získaných digitalizací rastrových dat může být až 1,00 m. Další kriteria a požadavky jsou dané uvedenou vyhláškou. DKM vznikající novým měřením musí splňovat charakteristiku přesnosti stanovenou pro podrobné body polohopisu prostřednictvím střední souřadnicové chyby m xy, která nesmí přesáhnout kriterium 0,14 (kód kvality 3). [15] str.96 23

25 Srovnání DTM a DKM Z uvedených informací je zřejmé, že DTM a DKM mají stejnou formu vedení a většinou stejnou přesnost určení podrobných bodů. Liší se ale v předmětu polohopisu a absenci výškového určení podrobných bodů na straně DKM. DKM v oblastech DTM znázorňuje především majetkoprávní vztahy a jejich hranice, zatímco obsahem DTM je skutečný stav technických a přírodních objektů a zařízení. V určitých případech se zobrazení předmětů DKM a DTM shoduje. Toho lze při tvorbě DTM využít (viz dále, např. doplnění zadních traktů budov). Často jsou ale obě situace odlišné, proto nelze nahrazení objektů DTM a DKM paušalizovat a je nutné obě mapy od sebe důsledně odlišovat. 24

26 4. Tvorba digitální technické mapy Proces tvorby digitální technické mapy je do značné míry závislý na požadavcích investorů. Základní postupy jsou zpravidla velmi podobné. Celému projektu předchází zjištění, že investoři budou usilovat o DTM. Jejich zájem může být vyvolán prezentací DTM jiné obce, kde již toto dílo mají nebo o něm uvažují, nebo nabídkou odborné (geodetické) firmy. Investory DTM bývají zpravidla města, obce a správci inženýrských sítí. Ovšem ne každá společnost spravující inženýrské sítě na daném území se projektu musí zúčastnit. Tato část práce pojednává hlavně o zpracování ÚMPS od okamžiku ideje DTM do fáze formálně správného výkresu, připraveného k uložení do databáze Příprava zakázky Prvním krokem bývá zjištění zájmu ostatních případných investorů o DTM, sjednocení jejich požadavků a vypracování projektu. Zpravidla investoři pověří konkrétní organizaci koordinací zakázky. Může to být samo město, společnost založená městem nebo jiná instituce, na které se investoři shodnou a stanoví jí patřičné kompetence. V některých případech tato organizace provádí činnosti v průběhu celé zakázky, jindy svou působnost končí například vybráním dodavatele DTM Projekt Projekt je zpravidla vypracován pověřeným koordinátorem nebo jím určenou organizací. Veškeré jeho části jsou průběžně konzultovány s investory a jsou zohledněny jejich zájmy, neboť jejich zájmy se mohou výrazně lišit. Na závěr je nutné schválení projektu všemi investory. 25

27 Obsah projektu: obsah mapy linie intravilán extravilán plochy přístupné nepřístupné - pokud o ně investoři stojí, je třeba k nim umožnit přístup návrh etap financování díla Obsah mapy V první fázi je určeno území, které bude obsahem DTM. Určí se, co se bude mapovat linií (uliční frontou) a co plochou (např. parky, garáže). Toto je zjišťováno a zakreslováno nad stávajícími mapami a posléze upraveno pochůzkou v terénu, při které je již brán v úvahu a zohledněn reálný stav daného území (např. zda je cesta využívaná,... - nevyužívané cesty na okraji města zpravidla nejsou předmětem DTM). Podklady používané pro projekt: mapy a plány v malých obcích a městech: KM - 1:1000, 1:2000, 1:2880, DKM, KM-D ve středně velkých městech: SMO 5, DKM, KM-D v okresních a krajských městech: ZMVM, 1:10000, DKM, KM-D uliční graf uliční plán územně analytické podklady ortofoto pochůzka v terénu Návrh etap Z důvodu časové náročnosti a rozsahu mapování území a navazujících prací je třeba zajistit jejich patřičnou souslednost a provázanost. Proto bývá v projektu rozvrženo časové zpracování celého díla. V případě větších měst jsou práce rozděleny do několika etap. 26

28 V každé z etap by měla být zpracována zpravidla poměrná část území. Požadovaná aktuálnost dat, bývá určena datem odevzdání etapy, nikoliv odevzdáním celé zakázky Financování díla Na financování se podílejí všichni investoři. Jejich podíly se odvíjejí od rozsáhlosti díla a od požadavků jednotlivých investorů. Zohledňuje se, pokud o část území obce nebo města má zájem pouze některý z investorů. Toto se stává, když se v daném území nachází pouze určité inženýrské sítě. Jako příklad lze uvést odlehlou vodárnu dále od města, v jejíž blízkosti je pouze jeden druh IS. Dále je financování DTM projednáváno jednotlivými investory a na závěr ošetřeno smlouvou Určení ceny zakázky geodetickou firmou Cenu vyhotovení DTM si geodetické firmy, jakožto dodavatelé zakázky, zpravidla určují na základě rozsahu zpracovávaného území. Firma stanoví cenu za jednotku plochy (např. km 2 nebo ha) a jednotku uliční fronty, linie (100 m nebo 1 km). Časté je rozlišení ceny pro intravilán a extravilán, případně může být zohledněna náročnost území. Podle těchto cen a rozsahu dle projektu je stanovena nabídková cena firmy Výběrové řízení, smlouva o dílo na zhotovení DTM Především z důvodu městské nebo obecní investice do DTM, je nutné při výběru dodavatele díla zohledňovat platné právní normy. Zákon o veřejné soutěži říká, jakým způsobem má dojít k výběru dodavatele. Ve výběrovém řízení nebo veřejné soutěži se zpravidla uplatňují stejné nebo podobné parametry. Možné parametry výběru dodavatele: cena reference fluktuace zaměstnanců procento zaměstnanců s odborným geodetickým vzděláním mohou být i další Na základě výsledku výběrového řízení nebo veřejné soutěže je uzavřena jedna smlouva o zhotovení DTM mezi všemi stranami (správci sítí, město, dodavatel,...). Z důvodu velikosti organizací smluvních stran, jejichž vnitřní struktura má několik oddělení, která se 27

29 musí zabývat návrhem smlouvy a všemi připomínkami k ní, dochází k dalšímu odkladu zahájení odborných prací až v řádu měsíců Smlouva o spolupráci mezi investory Jelikož ve výsledku budou digitální data sdílena více stranami, které financovaly jejich pořízení, je třeba uzavřít smlouvu o využití a nakládání se získanými daty. Tato dohoda uzavřená mezi všemi investory obsahuje především podmínky a další opatření týkající se prodeje a poskytování dat dalším subjektům. Smlouva se týká také podmínek pro zveřejnění části dat na webových geografických informačních serverech měst a obcí. Úplné zveřejnění celého díla je nestandardním postupem a zpravidla se neděje Analýza dat Pokud některý participující subjekt zjistí, že disponuje daty, která zobrazují alespoň část zpracovávané oblasti, má možnost je poskytnout pro další využití v rámci zakázky. Takto poskytnutá data, je ovšem třeba analyzovat a stanovit míru jejich využitelnosti. Data jsou posuzována především z hledisek: aktuálnost a stáří existence měřených bodů s výškami rozsáhlost území zakreslení inženýrských sítí a jejich povrchových znaků hustota bodů dodržení vrstvení DTM formální správnost dat (topologie, duplicity,...) Toto by měl zohlednit zpracovatel při hodnocení využitelnosti dat. Správné posouzení je velice závislé na zkušenostech konkrétního pracovníka. Například je nevhodné využívat data menšího rozsahu než je přibližně 50-metrové měření uliční čáry, neboť práce s takovýmito daty je v celkovém hodnocení dražší než nové zaměření. Pokud existuje více dat jednoho území, je vhodné v terénu zkontrolovat přesnost pomocí zaměření identických bodů a poté rozhodnout, která data budou využita. Používá se zaměření přibližně 15 bodů pro výkres z jednoho roku. Je posuzována střední souřadnicová chyba. 28

30 Na základě vyhodnocení, je zhotovena přehledka využitelných dat s vyznačením původu. Cena těchto dat je stanovena dle rozsahu území a procentuální využitelnosti. Zpravidla není placena přímo, ale bývá o ni sníženo hrazení podílu DTM pro subjekt, který data poskytl Bodové pole Pro zaměření DTM je třeba zhotovit bodové pole. To je tvořeno hlavní kostrou a podrobným bodovým polem. Zpravidla se používají body, které mají tři souřadnice a jsou tedy určeny polohově i výškově. Požadavky kladené na body bodových polí: přesnost stabilita jednoduchá signalizace využitelnost [7] Hlavní kostra Hlavní kostra je tvořena existujícími body základního polohového bodového pole a zhušťovacími body, které jsou nově doplněny. Zhuštění ZPBP a ZhB je dáno především potřebami měření (celkem asi 4 body/km 2 ). Pro určení bodových polí lze použít jak klasické geodetické metody (polygony, sítě) s využitím univerzálních elektronických teodolitů (UET), tak i určení pomocí systémů GPS. Přesnost bodového pole: m xy =0,06m m h =0,04m Využití metod GPS V současnosti se nabízí využití systému permanentních stanic CZEPOS, který poskytuje data ze skutečné nebo virtuální referenční stanice. Díky využití tohoto řešení není třeba používat skutečný referenční přijímač. Při výpočtu polohy (v reálném čase, i po skončení měření) systém poskytuje údaje z virtuální stanice, umístěné v jakémkoliv místě v ČR. Toto řešení je možné díky rovnoměrnému pokrytí celé České republiky sítí 26 29

31 permanentních stanic ve vzdálenosti přibližně 60 km. Pokud měříme v blízkosti skutečné stanice systému, je možno využít data naměřená přímo touto stanicí. Přijímače systému CZEPOS jsou dislokovány zpravidla na budovách katastrálních úřadů a některých katastrálních pracovišť. Pro určení souřadnic bodů bodových polí a zajištění patřičné přesnosti je nutné provést výpočet až po skončení měření (postprocessing). V tomto případě jsou data získávána prostřednictvím internetu ve formátu RINEX (standardní RINEX pro skutečnou stanici nebo virtuální RINEX pro virtuální stanici). [27] Výpočet bodového pole V rámci výpočtu bodového pole dochází k vyrovnání celého pole metodou nejmenších čtverců, při které je využito velké množství vektorů získaných vlastním měřením. Určení bodového pole je třeba zkontrolovat. Poloha bodů bývá ověřena orientacemi především na okolní trvale signalizované body. Určení výšky je ověřováno kontrolním nivelačním měřením příslušné přesnosti na body státní nivelační sítě. Uvedené kontroly jsou prováděny přibližně na 20% nově určovaných bodů. V případě nesouladu měření s kontrolním měřením je nutné tuto skutečnost zohlednit, což může vést až k vypuštění bodu ze sítě bodového pole. Výpočet a jeho statistické hodnocení musí probíhat s ohledem na pravidla vyrovnávacího počtu. Při podezření na odlehlou hodnotu je nutno ji nejprve testovat a až poté může být na základě výsledku testu vyloučena, v tom případě musí dojít i k rozšíření testovacího souboru. K nově zřízeným bodům jsou vyhotoveny místopisy a pro další měření v rámci DTM jsou jejich souřadnice považovány za pevné Podrobné bodové pole Další zhuštění bodového pole může být provedeno před vlastním podrobným měřením. Častější však je jeho zřízení v rámci podrobného měření. V tomto případě můžeme ovlivnit polohu bodů podrobného bodového pole s ohledem na zaměřovanou oblast. To spatřuji jako hlavní výhodu tohoto postupu. Další výhodou je pouze jedna centrace a horizontace UET na témže bodě. Zpravidla je vyžadováno zaměření bodů podrobného bodového pole před podrobným měřením na stanovisku. Použitá stabilizace je ve zpevněném povrchu zpravidla pomocí měřických hřebů. V loukách, trávnících a nezpevněných plochách bývá povolena stabilizace kolíky. 30

32 Přesnost bodového pole: m xy =0,06m m h =0,04m Po zmapování uceleného území, kdy jsou propojeny body hlavní kostry, jsou body podrobného pole vyrovnány (polygon, MNČ). Takto určené body většinou považujeme pro další výpočty za pevné. Není vhodné se snažit vyrovnávat co největší území najednou, neboť takový výpočet bývá prakticky komplikovaný. Objevuje se větší počet chyb, které se hůře vzhledem k velkému časovému odstupu odhalují. Vyrovnání po menších ucelených částech považuji za vhodnější. I takto vyrovnané bodové pole zpravidla dostatečně odpovídá požadavkům přesnosti. Pro určení souřadnic podrobného bodového pole je možno využít i metody GPS. Zde by se jednalo především technologii RTK. Ta je nastíněna v další části Podrobné mapování Pro mapování podrobných bodů lze užít více metod. Nejrozšířenější je mapování pomocí UET prostorovou polární metodou. Další metoda, která se bude pravděpodobně stále více uplatňovat je použití systému GPS a především metody RTK. Okrajově lze použít i další geodetické metody. Ve všech případech je třeba použít metodu a přístrojové vybavení zajišťující splnění požadované přesnosti. Přesnost podrobných bodů: m xy =0,14m m h =0,12m Mapují se veřejná prostranství a veřejně přístupné objekty. Oplocené či jinak chráněné objekty nejsou zpravidla předmětem nového zaměření a přebírají se v další fázi zpracování ze stávající mapové dokumentace. V případě nového mapování ulice s oplocenými budovami po obou stranách tak zaměřujeme situaci většinou od plotu k plotu. Pokud se v dostupné vzdálenosti za oplocením nachází prvek, který je předmětem DTM, je žádoucí jej také zaměřit, především, pokud se jedná o prvek inženýrských sítí nebo jejich obsluhy (např. elektrický sloup, rozvodná skříň). U podrobných bodů je vyžadováno určení 31

33 polohy i výšky. Pouze v ojedinělých a odůvodněných případech může být zaměřen bod bez uvedení výšky Použití prostorové polární metody Při využití prostorové polární metody je zpravidla při podrobném mapování budováno a zaměřováno podrobné bodové pole. Na každém stanovisku je vyžadováno nejprve zaměřit okolní body bodového pole a pak až přistoupit k měření podrobných bodů. Tento postup je užíván z důvodů vyšších požadavků na přesnost bodového pole než podrobných bodů. Při měření okolních bodů bodových polí v rámci mapování by se daleko více uplatnily nežádoucí vlivy. Mezi takové můžeme řadit refrakci, kroucení stativu a další. Při podrobném mapování lze používat měřické náčrty, kdy jeden z členů měřické skupiny vede náčrt a zajišťuje společně s technikem u UET soulad čísel podrobných bodů. Další ze způsobů je využití kódované kresby. Při použití této metody má měřická skupina stanoven pro každý druh prvku samostatný kód. V případě liniových prvků lze pomocí specifického systému kódů a stanoveného pořadí měření jednotlivých prvků docílit korektního zobrazení a automatizovaného pospojování jednotlivých čar. Zobrazení kódované kresby zpravidla umožňují grafické programy, ve kterých je prováděno i další zpracování Použití metody RTK RTK-GPS je nová a rychle se rozvíjející geodetická technologie, která prostřednictvím aparatury RTK-GPS umožňuje řešení souřadnicových úloh v reálném čase přímo v terénu. Základem RTK-GPS je sestava dvou aparatur GPS, která je doplněna radiomodemy (GSMmodemy) a SW umožňující výpočet korekcí (nutných pro dosažení přesnosti v řádu 1-2 cm). Na rozdíl od klasického způsobu sběru dat nebo vytyčování je mnohem operativnější a umožňuje rychlé a přesné měření i v složitých terénech s málo hustým bodovým polem připojovacích bodů. Při použití GSMmodemu se používání RTK-GPS stává použitelné na rozsáhlém území a zároveň umožňuje využití jiné pevné referenční stanice pracující se stejným modemem, která pracuje v režimu RTK. [38] Pro zjištění hodnot korekcí je možné využití systému CZEPOS. Tím se množství nutné výbavy redukuje na jeden GPS přijímač a přijímač korekcí. Z důvodu zhoršeného příjmu bývá využití metody RTK zvláště v blokové zástavbě vyšších budov často nemožné. Obdobný problém se vyskytuje v zalesněných částech, pokud v nich je měření DTM prováděno. 32