POVINNOSTI PODNIKATELE Z POHLEDU ŽIVNOSTENSKÉHO PRÁVA

Transkript

1 AKADEMIE STING, o.p.s. soukromá vysoká škola v Brně POVINNOSTI PODNIKATELE Z POHLEDU ŽIVNOSTENSKÉHO PRÁVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE ING. LUDĚK MIKULECKÝ, LL.M. JUDR. PETRA ADÁMKOVÁ, PH.D.

2

3 ANOTACE Autor: Ing. Luděk Mikulecký, LL.M. Název: Povinnosti podnikatele z pohledu živnostenského práva Bakalářská práce se zabývá podrobným popisem rámce povinností podnikatele z pohledu živnostenského práva. První část práce se zabývá především zákonnými předpoklady a povinnostmi podnikatele při provozování živnosti. Druhá část práce pojednává o konkrétních povinnostech podnikatele z pohledu koncesované živnosti Silniční motorové dopravy osobní provozovanými vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče. Cílem této práce je analýza tohoto specifického druhu podnikání z pohledu živnostenského práva. KLÍČOVÁ SLOVA povinnosti podnikatele, koncese, licence, silniční zákon, dopravní obslužnost ANNOTATION Author: Name: Ing. Luděk Mikulecký, LL.M. Obligations of businesspersons with regard to the trade law This bachelor s thesis deals in detail with the framework of obligations of businesspersons with regard to the respective provisions of the trade law. The first part of the thesis focuses on legal prerequisites and obligations of businesspersons in the course of their activities. The second part of the thesis deals with specific obligations of businesspersons upon the basis of their trade license for passenger transport by road using vehicles for more than nine occupants including the driver. The goal of this thesis is to analyse this specific form of business activity from the point of view of the trade law. KEY WORDS Obligations of businesspersons, (trading) license, traffic law, passenger traffic

4 BIBLIOGRAFICKÁ CITACE MIKULECKÝ, L. Povinnosti podnikatele z pohledu živnostenského práva. Brno: Akademie STING, o.p.s., s. Vedoucí bakalářské práce JUDr. Petra Adámková, Ph. D.

5 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce: Povinnosti podnikatele z pohledu živnostenského práva je původní a vypracoval jsem ji samostatně na základě uvedené literatury a pod vedením své vedoucí bakalářské práce. Současně souhlasím s využitím práce nebo její části v publikacích školy a jejich akademických pracovníků nebo ve výzkumu školy s odkazem na zdroj informace v souladu s aktuálním zněním zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským. V Brně dne vlastnoruční podpis Luděk Mikulecký; mikulecky@bors.cz

6 PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych tímto poděkovat paní JUDr. Petře Adámkové, Ph. D., za odborné vedení, cenné rady, připomínky a náměty, které mi v průběhu bakalářské práce ochotně poskytla.

7 OBSAH ÚVOD A CÍL PRÁCE VYMEZENÍ POJMU ŽIVNOSTI A SOUVISEJÍCÍCH POJMŮ Vymezení pojmů podnikání, živnost a živnostenské podnikání Pojmové znaky živnosti Negativní vymezení živnosti Rozdělení živností Živnosti ohlašovací Živnosti koncesované SUBJEKTY OPRÁVNĚNÉ PROVOZOVAT ŽIVNOST PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI Všeobecné podmínky provozování živnosti Zvláštní podmínky provozování živnosti Překážky provozování živnosti ZMĚNA A ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ Změna údajů a živnostenského oprávnění Zánik živnostenského oprávnění Zrušení a pozastavení živnostenského oprávnění POVINNOSTI PŘI PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI Základní povinnosti Další povinnosti KONTROLA A SANKCE ZA PORUŠENÍ ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA Přestupky v režimu živnostenského zákona Správní delikty podnikatelů v režimu živnostenského zákona Neoprávněné podnikání PROVOZOVÁNÍ SILNIČNÍ MOTOROVÉ DOPRAVY... 34

8 8 PRÁVNÍ ÚPRAVA PROVOZOVÁNÍ SILNIČNÍ MOTOROVÉ DOPRAVY OSOBNÍ ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ SILNIČNÍ MOTOROVÉ DOPRAVY OSOBNÍ Odborná způsobilost Finanční způsobilost Dobrá pověst Trvalé usazení INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE POVINNOSTI PODNIKATELE PŘI PROVOZOVÁNÍ SILNIČNÍ MOTOROVÉ DOPRAVY OSOBNÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM PŘÍLOH... 68

9 ÚVOD A CÍL PRÁCE Píše se rok 2013 a novodobé dějiny České republiky, datující se k historickému 17. listopadu 1989, jsou spojeny nejen s významnými celospolečenskými změnami politického systému, ale také nelze opomenout významné změny v oblasti hospodářství a především soukromého podnikání. Postupný transformační proces kontinuálně spolu se společenskými změnami přinesl obnovu a následný rozvoj soukromého vlastnictví a nastavil základní podmínky pro rozvoj podnikání. Předcházející přetržka trvající od února 1948 až do listopadu 1989 měla fakticky za následek stagnaci a v podstatě likvidaci soukromého, tedy ve své podstatě i živnostenského podnikání. Legislativa vznikající po roce 1989 začala mimo jiné také vytvářet podmínky pro vytvoření a nastartování tržní ekonomiky, kam také živnostenské podnikání bezesporu patří. Tyto nové podmínky nutně vyžadovaly také obnovu právní úpravy, kterou bylo nutné v rámci postupné liberalizace podnikatelské činnosti nově nadefinovat. Díky nově budovanému soukromému podnikatelskému sektoru bylo potřeba také nově řešit především právní vztahy mezi státem a podnikateli. Všechny tyto okolnosti mimo jiné vedly postupně k obnově živnostenského práva a k tvorbě potřebných zákonných norem. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále rovněž jen živnostenský zákon nebo ŽZ ), je základní veřejnoprávní normou upravující základní vztahy mezi podnikateli a státem v převážné většině podnikatelských aktivit. Živnostenský zákon spolu se zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále rovněž jen obchodní zákoník nebo ObchZ ), se staly stěžejními právními normami pro úpravu základních podmínek pro podnikání. Tak jak se postupně vytvářely nové podmínky pro život obyvatel v demokratické společnosti, tak se postupně měnily a rozvíjely podmínky pro podnikání, což se mimo jiné promítlo do množství novelizací živnostenského zákona, kterých je k dnešnímu dni více než sto. Poslední novelizaci představuje zákon č. 119/2012 Sb., kterým se primárně mění nejen zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ale i živnostenský zákon. Díky přijatým novelizacím došlo také k harmonizaci českého práva s právem Evropské unie ES a k zajištění sjednocení základních podmínek pro podnikání subjektů ze států Evropské unie. 9

10 Zvolené téma bakalářské práce, a to Povinnosti podnikatele z pohledu živnostenského práva, si klade za cíl především zachytit vývoj v koncesované oblasti podnikání dopravě, postavení a podmínek živnostníka - podnikatele, přičemž této oblasti je věnována zejména v analyticko-praktická část této práce. Vzhledem k profesnímu zaměření zpracovatele, který je dopravcem provozujícím silniční dopravu již bezmála 20 let, je tato jeho práce zaměřena především na oblast provozování Silniční motorové dopravy osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče. Dalším cílem této práce je popis obecných předpokladů a povinností podnikatele při provozování živnosti, čímž se zpracovatel zabývá zejména v teoreticko-metodologické části této jeho práce. Tato práce je rozdělena do více kapitol, a to vzhledem k nutnosti objasnění vazeb týkající se provozování analyzované silniční dopravy a z hlediska dalších povinností podnikatele, nelze striktně oddělit část teoreticko-metodologickou od analyticko-praktické, a proto dochází k vzájemné provázanosti těchto částí a sled kapitol je zvolen tak, aby práce měla logickou návaznost. Teoretická východiska této práce jsou zaměřena na platnou právní úpravu a dílčí povinnosti při podnikatelské činnosti, na podrobnosti k živnostenskému zákonu a dílčí povinnosti podnikatele při založení oprávnění k provozování živnosti. Praktická východiska jsou zaměřena a věnují se vybrané živnosti Silniční motorová doprava osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče. Při práci byly využity metody historické, srovnávací, popisné a analytické. Práce je zpracována dle znění právní úpravy k

11 1 VYMEZENÍ POJMU ŽIVNOSTI A SOUVISEJÍCÍCH POJMŮ 1.1 Vymezení pojmů podnikání, živnost a živnostenské podnikání Pojem podnikání je vymezen v ustanovení 2 odst. 1, zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kdy za podnikání je považována soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Pro realizaci podnikání musí dojít k naplnění obou definičních znaků zároveň - tedy soustavnosti a zároveň i úplatnosti. Za podnikání se tedy nepovažuje soustavná, ale bezplatná činnost nebo sice činnost úplatná, ale jednorázová, přičemž podnikáním není ani činnost vyvíjená pro vlastní potřebu. Pojem živnosti je definován v ustanovení 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, který vymezuje živnost jako soustavnou činnost, jenž je provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Z dikce právní úpravy je tedy zřejmé, že aby se jednalo o živnost, tak musí být naplněny všechny pojmové znaky živnosti současně a daná činnost je musí splňovat po celou dobu jejího provozování. Z definice obou pojmů je zřejmé, že živnost je v živnostenském zákoně vymezena v návaznosti na pojem podnikání obecně vymezený v obchodním zákoníku, a je determinována podmínkami stanovenými v živnostenském zákoně. Podnikání, realizované v živnostenskoprávním režimu, tedy v souladu s podmínkami stanovenými v živnostenském zákoně, lze označit jako živnostenské podnikání. Z toho je zřejmé, že každý subjekt, který podniká podle živnostenského zákona, je nutně i podnikatelem dle obchodního zákoníku, ale ne každý subjekt podnikající podle obchodního zákoníku potřebuje ke své činnosti splnit podmínky stanovené v živnostenském zákoně. Úprava živnostenského zákona se tedy vztahuje pouze na osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, které však musí splnit podmínky obchodního zákoníku stanovené obecně pro veškerá v úvahu přicházející podnikání. Nad rámec těchto pojmových znaků, je potřeba ještě doplnit soulad s veřejnými zájmy, vyjádřenými a chráněnými živnostenským zákonem, a to ve smyslu jeho specificky požadované 11

12 oprávněnosti, či ještě přesněji jeho dovolenosti. 1 Tuto dovolenost je potřeba chápat nejen ve smyslu splnění stanovených podmínek podle živnostenského zákona, ale zejména jako veřejnoprávní akceptaci ve smyslu veřejných zájmů. Samotný živnostenský zákon přesně definuje činnosti, ke kterým nelze živnostenské oprávnění vůbec nabýt. 1.2 Pojmové znaky živnosti Abychom mohli jakoukoliv činnost označit jako živnost, tak tato musí současně splňovat po celou dobu provozování živnosti všechny pojmové znaky živnosti. Zároveň však nesmí být tato činnost vyloučena z předmětu úpravy živnostenského zákona. Pojmové znaky živnosti tedy jsou: a) Soustavnost - Soustavností se rozumí určitá trvalost nebo minimálně periodicita výkonu určité činnosti, který do jisté míry vykazuje znaky pravidelnosti. Může se jednat i o činnost, která se pravidelně opakuje, a to např. sezónně, či činnost, která je sice svou povahou jednorázová, ale vyžaduje si delší dobu provedení. Živností však naopak tedy nemůže být činnost jednorázová či nahodilá. b) Samostatnost - Samostatnost je důležitým rysem živnostenského podnikání, který odlišuje podnikatelskou činnost od vztahu zaměstnaneckého. Jako samostatnost můžeme definovat zejména činnost, která není vedena vykonávána pod vedením ani řízením třetího subjektu, ale podnikatel nezávisle rozhoduje o své podnikatelské činnosti sám a sám si ji i organizuje, zajišťuje a realizuje. c) Jednání vlastním jménem - Při provozování živnosti musí daný subjekt vystupovat vlastním jménem, resp. obchodní firmou 2, pod kterým se rozumí označení podnikatele v obchodním zákoníku. Živnostenský zákon úpravu problematiky jména či označení, pod kterým podnikatel jedná a podniká, neobsahuje. d) Na vlastní odpovědnost - Důsledky svého rozhodnutí nese podnikatel sám, který odpovídá za riziko ze svého podnikání. 1 PRŮCHA, P. Živnostenské právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, str. 163, ISBN Kapitola I., Zaměření živnostenského podnikání a prameny jeho úpravy, 3. Pojem a druhy živností, str ObchZ - Obchodní firma (dále jen "firma") je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. 12

13 e) Za účelem dosažení zisku - Podstatou všech činností podnikatelského charakteru je účel směřovat podnikatelskou činnost k dosažení zisku. Není přitom rozhodující, zda bylo zisku dosaženo, nýbrž zda u dané činnosti přichází dosažení zisku objektivně v úvahu. f) Za podmínek stanovených živnostenským zákonem - Za živnost se považuje pouze ta činnost, která je vykonávána za podmínek stanovených živnostenským zákonem, přičemž jde o specifický prvek, který není v pravém slova smyslu pojmovým znakem živnosti, ale jednou z podmínek řádného provozování živnosti. Z dikce právní úpravy je tedy možno odvodit, že aby byla činnost podnikatele chápána jako živnost, musí splnit všechny výše uvedené pojmové znaky živnosti a zároveň nesmí být tato činnost ze živnostenského podnikání vyloučena. 1.3 Negativní vymezení živnosti Výše uvedený výčet pojmových znaků živnosti představuje pozitivní vymezení rozsahu působnosti živnostenského zákona. Živnostenský zákon však některé činnosti výslovně vyjímá ze své působnosti, přičemž jde o tzv. negativní vymezení rozsahu vlastní působnosti 3. Tento taxativní výčet je upraven přímo v živnostenském zákoně. 4 Jedná se zejména o činnosti výhradně vykonávané státem, dále některé činnosti podle autorského zákona a zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, a zejména jsou z působnosti živnostenského zákona vyňaty tzv. svobodná povolání, mezi která se řadí činnosti fyzických osob, ke kterým je třeba získat oprávnění k provozování této činnosti podle zvláštních předpisů 5. K výkonu těchto činností tedy nelze založit živnostenské oprávnění a výkon těchto činností není živnostenským podnikáním, i kdyby jinak naplňovaly všechny jeho pojmové znaky. 3 PRŮCHA, P. Živnostenské právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, str. 163, ISBN Kapitola I., Zaměření živnostenského podnikání a prameny jeho úpravy, 3. Pojem a druhy živností, str Srov. 3 ŽZ. 5 Např. zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech. 13

14 1.4 Rozdělení živností Živnostenský zákon stanoví dva základní druhy živností, přičemž se konkrétně jedná o živnosti ohlašovací a o živnosti koncesované. Toto rozdělení živností v sobě zahrnuje rozdíl v přístupovém režimu k oprávnění živnostensky podnikat. 6 Ohlašovací živnosti se potom ještě člení na živnosti řemeslné, vázané a volné Živnosti ohlašovací Ohlašovací živnosti se vztahují k podnikatelské činnosti, která nevyžaduje splnění příliš náročných a přísných podmínek provozování živnosti, a pro jejich provozování postačí splnění podmínek stanovených zákonem (všeobecné podmínky a požadavek odborné způsobilosti) a současně pouhé ohlášení. Ohlašovací živnosti se dále člení dle požadované odborné či jiné způsobilosti na živnosti volné, řemeslné a vázané. Živnosti volné - Pro jejich provozování nevyžaduje živnostenský zákon prokazování odborné či jiné způsobilosti. Podnikateli postačuje splnění všeobecných podmínek provozování živnosti. Živnosti volné a obory činností, které do těchto živností náleží, jsou uvedeny v příloze č. 4 živnostenského zákona. Živnosti řemeslné - U živností řemeslných musí být splněny kromě všeobecných i zvláštní podmínky provozování živnosti, za které se považuje odborná způsobilost, prokazující se zákonem stanoveným dokladem. Živnosti řemeslné a obory činností, které do těchto živností náleží, jsou uvedeny v příloze č. 1 živnostenského zákona. Živnosti vázané - U živností vázaných musí být splněny požadavky na odbornou nebo jinou způsobilost, a výkon živnosti je vázán či podmíněn určitým oprávněním, souhlasem, osvědčením, autorizací. Živnosti volné a obory činností, které do těchto živností náleží, jsou uvedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona Živnosti koncesované U koncesovaných živností je vznik oprávnění provozovat živnost vázán na pravomocné rozhodnutí živnostenského úřadu, jako představitele státu, o udělení tzv. koncese. Živnostenský úřad při svém rozhodování o udělení koncese musí posoudit splnění všech zákonem předepsaných podmínek, a to jak všeobecných, tak i všech zvláštních 6 PRŮCHA, P. Živnostenské právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, str. 163, ISBN Kapitola I., Zaměření živnostenského podnikání a prameny jeho úpravy, 3. Pojem a druhy živností, str

15 podmínek. U provozování živností koncesovaných jsou stanoveny vyšší nároky na odbornou a tzv. jinou způsobilost. Koncesované živnosti se dále nečlení a jejich seznam je uveden výslovně v příloze č. 3 živnostenského zákona. 15

16 2 SUBJEKTY OPRÁVNĚNÉ PROVOZOVAT ŽIVNOST Živnost mohou provozovat fyzické či právnické osoby, které jsou vymezené živnostenským zákonem a splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Subjektem oprávněným provozovat živnost může být tedy fyzická či právnická osoba, která získala živnostenské oprávnění na základě splnění podmínek stanovených živnostenským zákonem, přičemž omezení je stanoveno jen pro případy, kdy z důvodů veřejných zájmů vyžaduje provozování živnosti státní povolení neboli koncesi. Z ustanovení zákona dále vyplývá, že subjektem oprávněným provozovat živnost mohou být i různé právnické osoby, které nebyly zřízeny za účelem podnikání, jako jsou obce, kraje, příspěvkové organizace, církve a náboženské společnosti apod., kterým bylo právo podnikat přiznáno zvláštními právními předpisy. 7 Jak správně uvádí Josef Fiala 8, tak pro živnostenské podnikání není určující, kdo je uskutečňuje, ale jaké je jeho věcné zaměření konkrétní podnikatelské činnosti. Pro určité subjekty vyplývají ze zvláštních zákonů některá omezení provozování živnosti. Tato omezení mají ve většině případů veřejnoprávní povahu a jejich smyslem je ochrana veřejného zájmu, vztahují se např. na státní zástupce, soudce a další. Omezení soukromoprávní povahy vyplývá ze zákoníku práce, podle něhož mohou zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti jejich zaměstnavatele, ale pouze s jeho předchozím písemným souhlasem. Živnostenský zákon rozlišuje české a zahraniční osoby. Živnostenský zákon konkrétně stanoví, že za českou osobu se považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, kdy bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí trvalý pobyt na jejím území. Za zahraniční osobu se dle živnostenského zákona považuje fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České 7 HORZINKOVA, E. A URBAN, V. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem a příklady, 12. vyd., Praha: Linde Praha, a. s., 2008, str. 319, ISBN , Oddíl A - Živnostenský zákon s komentářem a příklady, Hlava II. Provozování živnosti, 5 Subjekty oprávněné provozovat živnost, str FIALA, J. a kol. Živnostenské právo. Brno: Masarykova univerzita, str. 152, ISBN , Kapitola III., 1. Pojem a druh živností, str

17 republiky. 9 Živnostenský zákon je primárně postaven na relativní rovnosti při provozování živnosti českou a zahraniční osobou, kdy v rámci této rovnosti zahraniční osobě přiznává oprávnění provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osobě. Živnostenský zákon dále zahraniční osoby rozděluje na osoby, které jsou jednak státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie a dále na osoby z třetích zemí, kdy živnostenský zákon občanům nebo subjektům se zemí členských států Evropské unie, dává určitou výhodu. Žadatel ze země Evropské unie například na překladu dokumentů do českého jazyka, a to tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků, nemusí doložit pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí Srov. 5 ŽZ. 10 Srov. 5 odst. 3 a 4 ŽZ. 17

18 3 PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI Živnostenský zákon je založen na tom základním principu, že každý subjekt, který splní předepsané podmínky, má právní nárok na vznik živnostenského oprávnění. V rámci problematiky živnostenského podnikání je nutno posuzovat otázky týkající se vzniku oprávnění k živnostenskému podnikání, otázky týkající se dodržování podmínek živnostenského podnikání po vzniku oprávnění, jakož i otázky případných změn živnostenského podnikání a v neposlední řadě i otázky týkající se zániku tohoto oprávnění. Hlavním východiskem této problematiky je zcela logicky problematika vzniku živnostenského oprávnění. Vznik živnostenského oprávnění je u všech druhů živností vázán na splnění určitých zákonných podmínek, které jsou zákonem označeny jako podmínky provozování živnosti. Naplnění těchto podmínek se neváže jen k okamžiku vzniku oprávnění k provozování živnosti, ale současně se jedná o takové podmínky, které musí být naplňovány i po celou dobu provozování živnosti. Jestliže jakýkoliv subjekt přestane splňovat tyto podmínky provozování živnosti, tak může dojít k dočasnému pozastavení provozování živnosti či ke zrušení živnostenského oprávnění. V případě právnické osoby musí tyto podmínky provozování živnosti splňovat její odpovědný zástupce. Živnostenský zákon rozlišuje dva druhy podmínek provozování živnosti, a to všeobecné podmínky a zvláštní podmínky. Všeobecné podmínky provozování živnosti jsou považovány za absolutní 11, což znamená, že budou vyžadovány vždy u všech živností a bez jejich splnění nemůže být živnostenské oprávnění vůbec založeno. Zvláštní podmínky jsou stanoveny pouze u vybraných řemeslných, vázaných a koncesovaných živností, kde je mnohdy vyžadována odborná či jiná způsobilost. Jedná se o podmínky relativní a navíc je nemusí splňovat podnikatel sám o sobě, ale postačí, pokud je splní pomocí odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Na podmínky provozování živnosti potom následně 11 PRŮCHA, P. Živnostenské právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, str. 163, ISBN Kapitola III., Vznik oprávnění k živnostenskému podnikání, 2. Podmínky provozování živnosti, str

19 navazují překážky provozování živnosti, resp. bariéry bránící potenciálnímu podnikateli provozovat podnikatelskou činnost, jejich vymezení je stanoveno níže. 3.1 Všeobecné podmínky provozování živnosti Tyto všeobecné podmínky provozování živnosti jsou stanoveny v taxativním výčtu ustanovení 6 ŽZ a musí být splněny vždy u všech živností a bez jejich splnění nemůže být živnostenské oprávnění vůbec založeno. Mezi všeobecné podmínky patří: a) dosažení věku 18 let - Tato minimální věková hranice se shoduje s úpravou obsaženou v ustanovení 8 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále rovněž jen občanský zákoník nebo ObčZ ). Tento požadavek zletilosti je pevně vázán na dosažení tohoto věku a nelze ji nahradit nabytím zletilostí podle 8 odst. 2 zákona věta druhá občanského zákoníku, to znamená uzavřením manželství. 12 Fyzická osoba může provozovat živnost i v případě, že nesplňuje podmínku věku 18 let a způsobilosti k právním úkonům, avšak v takovém případě za sebe musí ustanovit odpovědného zástupce, který dané podmínky splňuje. 13 b) způsobilost k právním úkonům - Tato podmínka vychází opět z občanského zákoníku předpisů občanského zákona, přičemž jde o způsobilost fyzické osoby k právním úkonům v plném rozsahu, což znamená schopnost této fyzické osoby vlastními úkony nabývat práva a povinnosti, která vznikají zletilostí. Jelikož samotné dosažení věku 18 let nezakládá a priori plnou způsobilost k právním úkonům, je nutné podmínku způsobilosti k právním úkonům nutno zkoumat samostatně vedle předchozí podmínky dosažení věku 18 let. c) bezúhonnost - Je v živnostenském zákoně vymezena negativně tak, že je specifikováno, koho za bezúhonného považovat nelze, a to s tím, že všechny ostatní osoby pak logicky splňují požadavek bezúhonnosti. Uvedené ustanovení má sloužit k ochraně veřejného zájmu a ochraně práv třetích osob, kdy živnostenské oprávnění má 12 HORZINKOVA, E. A URBAN, V. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem a příklady, 12. vyd., Praha: Linde Praha, a. s., 2008, str. 319, ISBN , Oddíl A - Živnostenský zákon s komentářem a příklady, Hlava II. Provozování živnosti, 6 Všeobecné podmínky provozování živnosti, str Srov. 12 ŽZ. 19

20 být udělováno pouze těm osobám, u kterých se dá předpokládat, že živnostenské podnikání bude realizováno v souladu se zájmy společnosti. Při posuzování splnění či nesplnění této podmínky je nutné vycházet až pouze z případného pravomocného odsouzení, nikoliv tedy z odsouzení nepravomocného. Podmínka bezúhonnosti musí být splněna vždy, nelze ji nahradit prostřednictvím odpovědného zástupce. Do 31. října 2010 se mezi všeobecné podmínky provozování živnosti řadila také bezdlužnost. Fyzická osoba musela živnostenskému úřadu prokazovat, že nemá nedoplatky vůči finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám. Tato povinnost byla zrušena zákonem č. 270/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, avšak je otázkou, jestli by právě takto definovaná podmínka způsobilosti nedokázala eliminovat některé nepoctivě jednající podnikatele. 3.2 Zvláštní podmínky provozování živnosti Zvláštní podmínky provozování živnosti se vztahují pouze k vybraným živnostem a zahrnují odbornou nebo jinou způsobilost v některých případech, pokud ji živnostenský zákon nebo jiné zvláštní předpisy přímo vyžadují. Odborná způsobilost je vyžadována a přímo předepisována u živností řemeslných, vázaných a taktéž u koncesovaných živností, přičemž u některých koncesovaných živností je vyžadována také určitá osobní vlastnost podnikatele. Splnění zvláštních podmínek provozování živnosti volné se nevyžaduje, postačí pouze splnění podmínek všeobecných. Odborná způsobilost se prokazuje doklady u určitých kvalifikačních předpokladů, jako je např. odborné vzdělání či odborná praxe. Odbornou způsobilostí se rozumí především kvalifikační předpoklady pro výkon příslušné živnosti jako je odborné vzdělání a praxe v oboru. Odborná způsobilost se prokazuje většinou dokladem o dosaženém vzdělání nebo dokladem o délce praxe v daném oboru. Pro provozování živnosti koncesované může být stanovena i jiná způsobilost, týká se osobních vlastností podnikatele, zejména jeho morální a profesionální spolehlivosti. Odborná způsobilost může být zajištěna také ustanovením odpovědného zástupce, požadavky na jinou způsobilost musí splňovat podnikatel vždy sám, ustanovením odpovědného zástupce je nahradit nelze. 20

21 3.3 Překážky provozování živnosti Každý, kdo chce provozovat živnost, musí splňovat určité podmínky stanovené živnostenským zákonem, avšak zároveň pro něj nesmí existovat překážky, resp. bariéry, bránící v provozování podnikatelské činnosti. Vznik živnostenského oprávnění kromě nesplnění všeobecných či zvláštních podmínek, také vylučují takové skutečnosti, které zákon nazývá překážkami provozování živnosti. Případná existence těchto překážek nedovoluje založit živnostenské oprávnění, přičemž jestliže nastanou tyto překážky provozování živnosti po udělení živnostenského oprávnění, tak živnostenský úřad živnostenské oprávnění zruší. Živnostenský zákon upravuje dva druhy překážek provozování živnosti, a to konkrétně překážky soukromoprávní povahy a překážky veřejnoprávní povahy. Překážka soukromoprávní povahy nastává v případech týkajících se úpadku dlužníka. Překážka veřejnoprávní povahy nastává za situace, kdy soud nebo jiný správní orgán za zákonně stanovených podmínek uložil fyzické osobě trest nebo sankci zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru nebo podnikateli bylo zrušeno živnostenské oprávnění. Soukromoprávní překážku provozování živnosti může živnostenský úřad prominout, pokud ovšem hospodářské poměry a chování osoby nasvědčují tomu, že při provozování živnosti budou řádně plněny veškeré povinnosti a finanční závazky. Překážku veřejnoprávní povahy nelze prominout v žádném případě. 21

22 4 ZMĚNA A ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ 4.1 Změna údajů a živnostenského oprávnění Z logického hlediska stanovuje živnostenský zákon samotným podnikatelům oznamovací povinnost, což znamená povinnost oznámit živnostenskému úřadu všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku. 14 Zjednodušením pro podnikatele je alespoň to, že změny, které již jsou zapsány v některých registrech, např. v obchodním rejstříku, nemusí podnikatel dále oznamovat, ale živnostenský úřad provede změnu sám. Změny živnostenského oprávnění lze dělit podle jejich povahy na změny skutkové povahy a změny mající jen evidenční význam. 15 Příkladem změny skutkové povahy je například změna rozsahu předmětu podnikání, neplnění všeobecných nebo zvláštních podmínek provozování živnosti či nastání překážek provozování živnosti, tedy změny týkající se znaků podnikatele. Změnami evidenčního charakteru mohou být například změna názvu, právní formy, sídla, osobních údajů podnikatele či změna odpovědného zástupce. Živnostenský úřad podle povahy oznámené změny změnu provede, přičemž pokud by to nebylo možné, tak rozhodne o pozastavení provozování živnosti, nebo eventuálně živnostenské oprávnění zruší. 4.2 Zánik živnostenského oprávnění Podnikatel je oprávněn provozovat živnost až do doby, kdy dojde k zániku daného živnostenského oprávnění. Se zánikem živnostenského oprávnění tedy automaticky zaniká právo provozovat podnikatelskou činnost. Případy zániku živnostenského oprávnění upravuje živnostenský zákon, a to na rozdíl od jejich vzniku shodně pro živnosti ohlašovací i živnosti koncesované. 14 Srov. 49 ŽZ. 15 PRŮCHA, P. Živnostenské právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, str. 163, ISBN Kapitola IV., Změna a zánik oprávnění k živnostenskému podnikání, 1. K problematice změn týkajících se živnostenského oprávnění, str