Pěstounská péče v SOS dětské vesničce versus pěstounská péče. Romana Suchánková, DiS.

Transkript

1 Pěstounská péče v SOS dětské vesničce versus pěstounská péče Romana Suchánková, DiS. Bakalářská práce 2013

2

3

4

5

6 ABSTRAKT Bakalá ská práce je v novaná problematice p stounské pé e v SOS d tské vesni ce a p stounské pé i klasické. Práce pojednává o náhradní rodinné pé i a dále se podrobn ji v nuje p stounské pé i v SOS d tské vesni ce. Práce se sna í porovnat ob formy p stounské pé e a najít jejich výhody i nevýhody. V praktické ásti jsem si zvolila metodologii a provedla rozhovory s p stounkami v SOS d tské vesni ce a p stounskými páry. Klí ová slova: P stounka, matka, p stounské páry, p stounská pé e v SOS d tské vesni ce, p stounská pé e klasická, SOS d tská vesni ka, dávky p stounské pé e. ABSTRACT Bachelor thesis is devoted to the issue of foster care in the SOS Children's Village and traditional foster care. The work deals with foster care and is further discussed in foster care in the SOS Children's Village. The work tries to compare the two forms of foster care and find their advantages and disadvantages. In the practical part I have chosen methodology and conducted interviews with a foster mother in the SOS Children's Village and foster couples. Keywords: Foster, mother, foster couples, foster care in SOS Children's Village, foster care classic, SOS Children's Villages, foster care benefits.

7 Pod kování D kuji své vedoucí práce paní PhDr. Mgr. Zde ce Va kové za u ite nou metodickou pomoc a cenné rady, které mi poskytla p i zpracování mé bakalá ské práce. Také bych cht la pod kovat svému p íteli Ji ímu Hronovi za morální podporu a pomoc, kterou mi poskytl p i vypracovávání mé bakalá ské práce, a které si velmi vá ím. Romana Suchánková

8 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 8 ÚVOD I TEORETICKÁ ÁST NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉ E OSVOJENÍ (ADOPCE) P STOUNSKÁ PÉ E SV ENÍ DÍT TE DO VÝCHOVY JINÉ OSOB NE RODI I PORU NICTVÍ NÁHRADNÍ VÝCHOVNÁ PÉ E NÁHRADNÍ RODINA RODI OVSKÁ ZODPOV DNOST P STOUNSKÁ PÉ E V SOS D TSKÉ VESNI CE HISTORIE SDRU ENÍ SOS D TSKÝCH VESNI EK ZAKLADATEL SDRU ENÍ SOS D TSKÝCH VESNI EK KDO SE M E STÁT P STOUNKOU KOLENÍ A VZD LÁVÁNÍ MATEK P STOUNEK D TI SV ENÉ DO P STOUNSKÉ PÉ E VE VESNI CE TZV. KOMUNITY MU I V SOS D TSKÉ VESNI CE ODCHOD D TÍ Z SOS VESNI KY PSYCHOLOGICKÉ HLEDISKO P STOUNSKÉ PÉ E SKUPINOVÁ P STOUNSKÁ PÉ E VE ZVLÁ TNÍCH ZA ÍZENÍCH DÁVKY P STOUNSKÉ PÉ E P ÍSP VEK NA ÚHRADU POT EB DÍT TE P ÍSP VEK P I UKON ENÍ P STOUNSKÉ PÉ E ODM NA P STOUNA P ÍSP VEK P I P EVZETÍ DÍT TE P ÍSP VEK NA ZAKOUPENÍ MOTOROVÉHO VOZDILA II PRAKTICKÁ ÁST METODOLOGIE METODA VÝZKUMU VÝZKUMNÁ OTÁZKA METODA SB RU DAT NÁSTROJ SB RU DAT ROZHOVORY NÁRO NOST VÝZKUMU A MÍSTNÍ VYMEZENÍ VÝZKUMU PR B H ROZHOVORU POPULACE A VZOREK VÝB R POPULACE CÍLOVÁ POPULACE VÝB R VZORKU ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KP... 45

9 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 9 8 INTERPRETACE DAT MOTIVACE P ÍPRAVA P STOUNEK NA VÝKON P STOUNSKÉ PÉ E BYDLENÍ ) BYDLENÍ V DOME KU VE VESNI CE ) BYDLENÍ PRO ODCHÁZEJÍCÍ D TI Z VESNI KY INFORMACE O D TECH ROMSKÁ IDENTITA ODBORNÁ LITERATURA PSYCHOTERAPEUTICKÁ POMOC A SUPERVIZE PSYCHOTERAPEUTICKÁ POMOC SUPERVIZE POMOC TET DOVOLENÁ ZÁV R SEZNAM POU ITÝCH SYMBOL A ZKRATEK SEZNAM POU ITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZK SEZNAM TABULEK SEZNAM P ÍLOH... 71

10 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 10 ÚVOD P stounskou pé i (dále jen PP) m eme za adit do systému náhradní rodinné pé e. V tomto systému má významné postavení, proto e nahrazuje rodi ovskou výchovu d tem, kterým není s dlouhodobých p í in zaji ována výchova biologickými rodi i. Umíst né dít te do PP má své biologické rodi e, ale ti byli z r zných d vod omezeni nebo zbaveni svých rodi ovských práv. V eské republice existují zatím dva druhy PP, a to p stounská pé e n kdy ozna ovaná jako klasická a PP vykonávaná ve zvlá tním za ízení. Prvním typem PP klasická, kde dít je umíst no do rodiny v t inou jednotlivce i man elského páru. Tato PP se nejvíce podobá p irozenému prost edí rodiny tedy rodi e a dít. Druhým typem je PP vykonávaná ve zvlá tním za ízení známa pod názvem SOS d tská vesni ka. Název zkratky SOS nepochází z angl. save our souls známého signálu nouze, ale z latinského Societas socialis, tedy sociální spole nosti. P stounskou pé i v SOS d tské vesni ce vykonává matka-p stounka (mén ast ji man elský pár), která stojí v ele rodiny. Rodinu tvo í matka p stounka ( pop.man elský pár) a d ti (sourozenecká skupina). Obecn platí, e ka dá p stounka bude mít ve své pé i alespo ty i d ti (sourozence), p itom celkový po et d tí nep esáhne hranici esti d tí. Výjimkou je p ijetí v t ího po tu biologických sourozenc do pé e jedné p stounky,. SOS d tská vesni ka usiluje o to, aby se um le vytvo ené rodiny v d tské vesni ce co nejvíce podobaly b ným rodinám. Ka dá p stounka bydlí v samostatném dome ku, který tvo í d tskou vesni ku. Ve vesni ce je postaveno h i t a proléza ky, kde si mohou hrát d ti z vesni ky spolu s d tmi z okolí. Ve vesni ce mohou mít d ti své domácí mazlí ky (psy, ko ky, mor ata, k e ky apod.). P stounka má mo nost vyu ít pomoc tet, pokud pot ebuje na n jakou dobu odjet z SOS d tské vesni ky (nap. z d vodu dovolené). Tety p stounku zastupují v situacích b ného ivota, zaji ují pé i a výchovu o d ti do doby ne se p stounka zase do vesni ky vrátí.

11 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 11 Cílem mé bakalá ské práce je porovnat oba typy p stounské pé e, tj. p stounské pé e v SOS d tské vesni ce a p stounské pé e klasické a p itom najít v obou typech p stounské pé e výhody a nevýhody. Výzkumná otázka zní: Jaké je zázemí p stouna co nejvíce pot ebují p stouni v obou typech p stounské pé e (m u zahrnout i charakteristiku p stoun a rozdíly, které p iná í oba typy PP. V teoretické ásti vymezím základní pojmy a pr b hy p stounské pé e v obou typech PP, zam ím se na psychologický pohled na PP ve vesni ce, vysv tlím indikaci PP a vn j í faktory ovliv ující PP a budu se sna it upozornit na úskalí PP, které p stouni za ívají. V praktické ásti vysv tluji typ svého výzkumu a metodu sb ru dat, kterou jsme pou ila. Pro svou BP jsem si vybrala kvalitativní výzkum, proto e pro kvalitativní výzkum bych nem la dostatek konverza ních partner a chci jít svým zkoumáním do hloubky. Nejd íve jsem popsala metodologii, kde jsem vymezila rozdíl mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem, dále jsem stanovila cíl své záv re né práce, popsala metodu sb ru dat. Získaná data jsem následn vyhodnotila.

12 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 12 I. TEORETICKÁ ÁST

13 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 13 1 NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉ E Náhradní rodinnou pé i vymezuje Pedagogický slovník. Nem e-li dít vyr stat ve své p irozené rodin, zasahuje v zájmu blaha dít te stát. Jde zejména o p ípady, kdy rodi e nejsou schopni i ochotni dít vychovávat (nap. dít je odebráno z rodiny soudem) nebo dojde ke ztrát rodi (nap. dít osi í nebo je opu t no). Náhradní rodinná pé e je forma pé e o dít, kdy je dít vychováváno náhradními rodi i v prost edí, které se nejvíce p ibli uje ivotu v p irozené rodin : Nejvýznamn j í náhradní rodinnou pé í je u nás zejména adopce a p stounská pé e. 1 Náhradní rodinná pé e je poskytována d tem bez rodiny, nebo d tem, které nemohou být z r zných d vod vychovávány ve své vlastní rodin. Dává d tem mo nost vyr stat v p irozeném rodinném prost edí, které na rozdíl od ústavní pé e má pozitivní vliv na jejich psychomotorický a psychický vývoj. Jednotlivé formy náhradní rodinné pé e jsou osvojení (adopce), p stounská pé e, sv ení dít te do výchovy jiného ob ana a poru nictví. Uvedené formy náhradní rodinné pé e jsou ustanoveny v zákon. 2 Náhradní rodinná pé e se v eské republice uskute uje ve t ech právních typech, kterými jsou adopce (tj. osvojením), p stounská pé e nebo poru nictví. Umis ování d tí do náhradní rodinné pé e je u nás mo né od roku 1963, kdy byl vydán zákon o rodin, která se tímto znovu uvedla na první místo mezi výchovnými institucemi. Dle zákona. 94/1963 Sb., ve zn ní pozd j ích p edpis, za ka dé dít zodpovídá jeho zákonný zástupce, kterým je zpravidla rodi. Pokud dít nemá zákonného zástupce alespo v jednom rodi i, ustanoví soud dít ti opatrovníka. 3 1 Mat j ek. Z., a kol., 1999:31 2 Zákon. 94/1963 Sb., o rodin, ve zn ní pozd j ích p edpis Zákon. 359/1999 Sb., o sociáln právní ochran d tí, ve zn ní pozd j ích p edpis Zákon. 117/1995 Sb., o státní sociální podpo e, ve zn ní pozd j ích p edpis

14 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Osvojení (adopce) Osvojení je synonymum pro adopci. Podle zákona o rodin je cílem osvojení zalo it mezi osvojitelem a osvojencem takový právní vztah jako mezi rodi i a d tmi a vytvo it osvojenému dít ti stabilní a harmonický domov. 4 Podle Bubleové (2002) byl význam slova adopce p vodn vyvoliti d ti byly svými novými rodi i vyvoleny. Dnes je tomu naopak a noví rodi e, kte í jsou vybíráni pro opu t né dít. Osvojení p edstavuje nejdokonalej í formu náhradní rodinné pé e, která se nejvíce podobá a p ibli uje prost edí v b né rodin. Motivem osvojitel je snaha o dopln ní své rodiny a touha po rodi ovství, a proto i jejich nároky na osvojované dít bývají vysoké. 5 Podle mne, zvý ené nároky osvojitel na osvojené dít souvisí s jejich p edstavou o tom, jak by jejich dít m lo vypadat. Tyto p edstavy jsou asto nadhodnocené a nep im ené. Osvojením p ijímají man elé i jednotlivci opu t né nepokrevní dít za vlastní. Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem podobný vztah jaký je mezi rodi em a dít tem. Osvojitelé mají práva a povinnosti, která tvo í souhrn rodi ovské zodpov dnosti. 6 Osvojením vzniká p íbuzenský vztah mezi osvojencem a p íbuznými osvojitele. 7 Osvojení nahrazuje nezletilému dít ti chyb jící stabilní rodinné prost edí, p ispívá výchovou, pé í a láskou, ale zárove osvojení p ispívá i k napl ování smyslu ivota na 3 Zákon. 94/1963 Sb., o rodin, ve zn ní pozd j ích p edpis 4 Pedagogický slovník, 2001:150 5 Mat j ek. Z., a kol., 1999:14 6 Mat j ek. Z., a kol., 2002:33 7 Mat j ek. Z., a kol., 2002:33

15 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 15 stran osvojitel. 8 Osvojení upravuje zákon. 94/1963 Sb., o rodin, ve zn ní pozd j ích p edpis. Osvojit lze pouze nezletilé dít (do 18ti let), jeho zákonný zástupce dá k osvojení souhlas. Tento souhlas rodi není nutný v p ípad, kdy rodi e soustavn neprojevovali zájem o dít, z ekli se dít te nebo byli zbaveni rodi ovské zodpov dnosti (nap. p i nevyhovující výchov, která ohro uje vývoj dít te). Bezd tní man elé zpravidla tou í adoptovat co nejmen í dít, pokud mo no v kojeneckém v ku. Bezd tní man elé, kte í si adoptují dít, mají velký zájem o to, aby biologi tí rodi e byly zbaveni rodi ovských práv i rodi ovské zodpov dnosti. 9 S tímto názorem souhlasím. V t ina man elských pár si p eje mít své vlastní potomky, ale pokud jim to není z r zných p í in umo n no, p ejí si adoptovat dít mlad í jednoho roku, jeho rodi e jsou zbaveni rodi ovských práv. Dle mého názoru si rodi e myslí, e pro adopci je nejlépe adoptovat co nejmlad í dít po porodu, které si nepamatuje svou minulost. Takto p ijaté dít p íjme své adoptivní rodi e za skute né. Na druhé stran pro adoptivní rodi e je adopcí napln na touha po dít ti a jsou se svým dít tem co nejd íve po porodu. V zákon. 94/1963 Sb., ve zn ní pozd j ích p edpis se rozli ují dva druhy osvojení, a to osvojení zru itelné a nezru itelné. Osvojení zru itelné neboli adopce 1. stupn (prosté osvojení) P edstavuje pé i o dít, kdy práva a povinnosti p echázejí na osvojitele. V rodném listu dít te z stávají nadále uvedeni p vodní rodi e dít te. Tento druh adopce lze zru it bu 8 Mat j ek. Z., a kol., 2002:13 9 Mat j ek. Z., a kol., 1999:106

16 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 16 na návrh osvojitele nebo na návrh osvojence. Poté co znovu obnovují práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho p vodní rodinou. 10 Osvojení nezru itelné neboli adopce 2. stupn Osvojení nezru itelné je asto vyu ívané, proto e soud m e rozhodnout o zm n zru itelného osvojení na nezru itelné osvojení. D vodem je fakt, e nezru iteln lze osvojit pouze dít star í jednoho roku. Proto zpravidla osvojitelé podávají návrh na rozhodnutí o osvojení zru itelné a teprve a dít dosáhne v ku jednoho roku, ádají o zm nu osvojení na nezru itelné. Odli uje se od adopce zru itelné tím, e osvojitelé jsou zapsáni v matrice, v knize narození i v rodném listu dít te, av ak údaje o p vodních rodi ích v matri ním zápise z stávají; aby se dít mohlo dopátrat alespo jejich jména. Dít m e osvojit man elská dvojice nebo man el/-ka rodi e dít te i osam la osoba. Osvojení vzniká na základ soudního rozhodnutí na návrh osvojitele. Dít osvojením získává p íjmení svých osvojitel. P ed rozhodnutím soudu o osvojení musí mít budoucí osvojitel dít ve své pé i nejmén po dobu 3 m síc v tzv. preadop ní pé e. Budoucí osvojitel po tuto dobu pe uje o dít, které chce osvojit, zcela na vlastní náklady. 11 Osvojení má v náhradní rodinné pé i svou nezastupitelnou funkci, proto e se vztahy mezi osvojiteli a osvojencem nejvíce podobají vztah m v b né rodin a dít získává novou rodinu, která o n ho pe uje, poskytuje mu zázemí a lásku P stounská pé e P stounská pé e (dále jen PP) je upravena v zákon. 94/1963 Sb., o rodin a v zákon. 359/1999 Sb., o sociáln -právní ochran d tí, dále v zákon o rodin. 117/1995 Sb., o státní sociální podpo e (dávky individuální p stounské pé e) a 10 Mat j ek. Z., a kol., 1999:38 11 Mat j ek, 1999:38

17 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 17 v dal ích právních p edpisech o sociálním zabezpe ení nemocenská a d chodové poji t ní p stoun. Dle Mat j ka (2002) je PP státem garantovaná a kontrolovaná forma náhradní rodinné pé e, která zaji uje dostate né hmotné zabezpe ení dít te a zárove p stouni jsou za výkon PP odm n ni. P stouni mají nárok na dávky PP, proto e asto celodenn pe ují o d ti. V t í ást pé e o sv ené dít je na p stounce. Pokud PP vykonávají p stouni, tak man el dochází do zam stnání a p stounka se stará o d ti. P stounka, která vykonává PP sama se vzdává svého zam stnání a doma pe uje o d ti. 12 PP je vhodná pro d ti ijící mimo vlastní rodinu v p ípadech, kde aktuáln nebo trvale není mo ný ivot ve vlastní rodin i není mo né osvojení (dít není tzv. právn volné i k osvojení nedali souhlas jeho rodi e). Dít je umíst no do p stounské rodiny, která je p ipravená dít p ijmout, starat se o n, pe ovat o n s láskou, porozum ním a umí naplnit jeho zájmy, vývoj a pot eby. Do PP jsou umíst ny d ti, které nelze z d vodu zdravotního stavu i vy ího v ku dít te osvojit. 13 Dít se sv uje do pé e jedinci nebo man el m na základ soudního rozhodnutí. V této form se zachovávají vztahy dít te s jeho p vodní rodinou. Zákonnými zástupci dít te sv eného do PP jsou jeho biologi tí rodi e, kte í mají v i n mu vy ivovací povinnost. P stouni mohou rozhodovat o b ných v cech dít te. U mimo ádných zále itostí (nap. vy ízení cestovního dokladu) ádají o souhlas zákonného zástupce dít te, p ípadn rozhodnutí vydá soud. PP m e také nahradit rodi ovskou výchovu v p ípad, e výchova není zaji ována samotnými rodi i dít te. 14 Zákon o rodin vymezuje P stounem je osoba poskytující záruku, e vede ádný ivot a e bude zabezpe ena ádná výchova o dít. P stoun je povinen o dít osobn pe ovat a spravovat jeho zále itosti v b ných v cech. 15 Zákon o rodin upravuje, e p stounem se m e stát ob an, který má osobní p edpoklady, t mi se rozumí zejména morální a zdravotní pro zaji t ní ádné výchovy 12 Zákon o rodin 45a 13 Zákon o rodin 45a 14 Mat j ek. Z., a kol., 2002:16 15 Zákon o rodin 45a odst. 1

18 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 18 dít te a zp sobem svého ivota i ivota své rodiny, zaru uje, e bude PP vykonávat ke prosp chu dít te. Dále zákon o rodin hovo í, e PP je chápána jako do asné opat ení, které kon í nejpozd ji zletilostí dít te. PP je vhodnou pé i hlavn d tem, které nejsou tzv. právn volné, tj. mají rodi e, kte í nejsou zbaveni rodi ovské zodpov dnosti. Cílem PP je poskytnout náhradní rodinné prost edí d tem v p ípadech, kdy nemohou vyr stat ve vlastní rodin i ústavní pé e naru uje jejich vývoj a nemohou být z r zných d vod (právních, zdravotních, sociálních apod.) sv eny do osvojení. 16 PP se d lí na individuální a skupinovou. 1) P stounská pé e individuální PP individuální je zam ena hlavn na porozum ní dít ti a p izp sobení výchovy jeho osobnosti. Tento svazek nemusí být definitivní, proto e u PP se p edpokládá, e dít sv eno do PP, se bude moci po n jaké dob zp t vrátit do své p vodní rodiny. P stouni mohou p ijímat do své pé e posti ené d ti nebo d ti s problematickou vývojovou prognózou, proto e nemají tak vysoké po adavky na dít jako adoptivní rodi e. 17 PP plní velice d le ité poslání, proto e dít, které je do pé e p stoun p ijato by muselo vyr stat v za ízení ústavní pé e. P stouni v t inou mají vlastní d ti, ale vnit n cítí jakousi pohnutku pomoci n jakému dít ti z kojeneckého ústavu i d tského domova. 2) P stounská pé e skupinová P stouni vykonávají PP jako své povolání na základ smlouvy i dohody o pracovní innosti, uzav ené s institucí, která za ízení z ídila nebo která je spravuje. Na rozdíl od 16 Mat j ek. Z., a kol., 1999:35 17 Mat j ek. Z., a kol., 1999:47

19 20 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 19 individuální p stounské pé e je skladba rodiny dána p edev ím v t ím po tem sourozenc (obvykle est a více d tí) v rodin. 18 Dle Mat j ka (1999) existují dva modely PP skupinové ve zvlá tních za ízeních: a) ve velkých p stounských rodinách a man elským párem PP se zakládá na man elském principu. Velká p stounská rodina je podobná b né velké rodin. Vychovateli jsou man elé, kte í p ijímají do své pé e celou skupinu cizích d tí r zného v ku a pohlaví. Po et d tí ve skupin zpravidla nep esahuje deset. 19 b) v SOS d tských vesni kách (zvlá tní za ízení p stounské pé e) Matka p stounka má do své pé e sv ený v t í po et d tí (v t inou se jedná o sourozenecké skupiny). Po et d tí v SOS d tských vesni kách se pohybuje mezi 6 a 8 d tmi. P stounky vykonávají p stounskou pé i jako své povolání. Obr. 1 Rozd lení p stounské pé e P stounská pé e na p echodnou dobu Od 1. ervna 2006 byla právní úprava zákona. 94/1963 Sb., o rodin dopln na je t o novou speciální úpravu PP, která by m la umo nit ad d tí je t rychlej í cestu do náhradní rodiny, a to PP na p echodnou dobu. Soud podle této nové úpravy m e na návrh orgánu sociáln -právní ochrany d tí sv it 18 Mat j ek. Z., a kol., 1999:47 19 Mat j ek. Z., a kol., 1999: erpáno dne

20 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 20 dít do p stounské pé e na p echodnou dobu osobám na dobu: a) po kterou nem e rodi ze záva ných d vod dít vychovávat (z d vodu zdravotních, výkonu trestu odn tí svobody a dal ích); b) po jejím uplynutí lze podle 68a zákona o rodin dát souhlas rodi e s osvojením (souhlas s osvojením lze dát nejd íve est týdn po porodu, jde tedy o odlo ené novorozence, u kterých se eká na souhlas rodi s osvojením, kte í nejsou umíst ni do p edadop ní nebo p edp stounské pé e); c) do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, e tu není t eba souhlasu rodi k osvojení ( 68 zákona o rodin ). Zde se jedná o d ti: - zpravidla do jednoho roku v ku, o které rodi e neprojevili po dobu dvou m síc od narození ádný zájem, a soud zkoumá, zda jim v projevení zájmu nebránila zvlá tní p eká ka, - u kterých soud zkoumá, zda rodi e po dobu nejmén esti m síc soustavn neprojevovali opravdový zájem o dít, zejména tím, e dít pravideln nenav t vovali, neplnili pravideln a dobrovoln vy ivovací povinnost k dít ti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých mo ností své rodinné a sociální pom ry tak, aby se mohli osobn ujmout pé e o dít 21. V p ípadech uvedených pod písmeny b) a c) tak soud iní p edb ným opat ením. P stounem na p echodnou dobu se m e stát ten, kdo je p ed sv ením dít te za azen do evidence osob vhodných k výkonu p stounské pé e na p echodnou dobu. Proces odborného posouzení p ed za azením do evidence je velmi podobný jako u osvojení a klasické p stounské pé e, p edpokládá se o n co rozsáhlej í p íprava na p ijetí dít te. Rozhodnutí stát se p stounem na p echodnou dobu m e být takové, e se adatel chce v dom postarat takto jednorázov o jedno dít anebo lze tuto pomoc d tem opakovat a p ijímat d ti dal í erpáno dne erpáno dne

21 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 21 Pro jednorázovou pomoc d tem se také mohou rozhodnout adatelé o osvojení a p stounskou pé i, u kterých budou mít posouzení a p ípravy v t í rozsah, vyplývající z charakteru p stounské pé e na p echodnou dobu. 23 P stounská pé e na p echodnou dobu je zaji ována vy kolenými p stouny pro tento typ pé e. A do tohoto typu m e být dít sv eno na dobu, po kterou nem e rodi ze záva ných d vod dít vychovávat nebo na dobu, po jejím uplynutí lze dát souhlas rodi e s osvojením nebo na dobu do pravomocného rozhodnutí soudu, o tom, e není t eba souhlasu rodi k osvojení.(krausová, Novotná, 2006) Tento typ pé e je ur en zejména pro krizové situace, kdy biologi tí rodi e pot ebují ur itý as na vy e ení svých problém nebo ivotních situací Sv ení dít te do výchovy jiné osob ne rodi i Zákon o rodin dále upravuje sv ení dít te do výchovy jiné osob ne rodi i rovn pat í do forem náhradní rodinné pé e ur ené pro d ti, které se nemohou po ur itou dobu vrátit do své p vodní rodiny. Dít je sv eno do výchovy prarodi m nebo jiným p íbuzným i jiné osoby Poru nictví Soud ustanoví dít ti poru níka v p ípad, e: - rodi e dít ti zem eli - byli zbaveni rodi ovské zodpov dnosti - byl pozastaven výkon jejich rodi ovské zodpov dnosti - nemají zp sobilost k právním úkon m Pokud poru ník pé i o dít osobn vykonává, má nárok on i dít na hmotné zabezpe ení. Poru ník je zákonným zástupcem dít te. Práva a povinnosti poru níka k dít ti jsou výchova a zastupování dít te a hlavn správa majetku dít te. Poru ník podává zprávy 23 erpáno dne erpáno dne

22 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 22 soudu o dít ti v ro ních intervalech. Rozhodnutí podstatné v ci vy aduje schválení soudem. Poru nictví upravuje zákon. 94/1963 Sb., o rodin ve zn ní pozd j ích p edpis. 1.2 NÁHRADNÍ VÝCHOVNÁ PÉ E Do náhradní výchovné pé e pat í ústavní a ochranná výchova. Ústavní výchova se ídí zákonem. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve kolských za ízeních a o preventivn výchovné pé i ve kolských za ízeních. Ú elem tohoto zákona je zajistit právo ka dého dít te na výchovu, zdravý vývoj, vzd lání a p edcházet rozvoji negativních projev a vzorc chování a odstra ovat jejich p í iny. Za ízení pro ústavní a ochrannou výchovu jsou nap. diagnostický ústav, d tský domov, d tský domov se kolou a výchovný ústav. Preventivn výchovná innost zaji ují st ediska výchovné pé e. Ochrannou výchovu soud ukládá, pokud nelze v rodin zaru it ádnou výchovu nebo je výchova zanedbávána, o dít i mladistvého není dostate n postaráno a prost edí, ve kterém ije, není dostate nou zárukou dobré výchovy. Ochrannou výchovou mladistvým ukládá trestní soud. V ob anskoprávním ízení m e být ochranná výchova ulo ena dít ti mlad ímu 15ti let a star ímu 12ti let Zákon.218/2003 Sb., o odpov dnosti mláde e za protiprávní iny a o soudnictví ve v cech mláde e a zm n n kterých zákon

23 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno NÁHRADNÍ RODINA Pedagogický slovník uvádí Náhradní rodina je rodina, která p ebírá práva a povinnosti vlastní rodiny dít te 26 Náhradní rodina je ochotná se ujmout v t inou pokrevního dít te a vytvo it mu prost edí plné lásky, bezpe í a zajistit mu jeho pot eby. Biologi tí rodi e bu zem eli nebo byli z n jakého d vodu zbaveni rodi ovské zodpov dnosti (pro nevyhovující pé i). 1.4 RODI OVSKÁ ZODPOV DNOST Rodi ovská zodpov dnost je upravena v ustanovení 31 zákona. 94/1963 Sb., ve zn ní pozd j ích p edpis, a je definovaná jako souhrn práv a povinností p i pé i o nezletilé dít (zdravý, t lesný, rozumový, citový a mravní vývoj dít te, zastupování nezletilého dít te a správa jeho majetku). Rodi e jsou povinni chránit zájmy dít te a mají právo pou ít i p im ených výchovných prost edk. Rodi ovská zodpov dnost m e být soudem omezena i jen pozastavena nebo na základ soudního rozhodnutí m e soud zbavit rodi e jejich rodi ovské zodpov dnosti p i záva ných d vodech. Ze zákona odpovídá za ka dé nezletilé dít jeho zákonný zástupce, kterým je rodi dít te i p stoun nebo osoba, které bylo dít sv eno do výchovy. Pokud dít nemá zákonného zástupce v osob rodi e, je mu ustanoven opatrovník. Nem e-li dít zastoupit ádný z rodi, ustanoví v t chto p ípadech soud dít ti opatrovníka, který bude dít v za ízení nebo p i ur itém právním úkonu zastupovat. 27 Sociáln -právní ochran d tí Sociáln -právní ochrana je upravena samostatným zákonem. 359/1999 Sb., o sociáln právní ochran d tí, ve zn ní pozd j ích p edpis. 26 Pr cha J. a kol., 2001: Zákon o rodin 37 odst. 2

24 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 24 Zákon vymezuje, e pojmem sociáln -právní ochrana d tí se rozumí podle 1 odst. 1 písm. a-c) 1) ochrana práva dít te na p íznivý vývoj a ádnou výchovu 2) ochrana oprávn ných zájm dít te, v etn ochrany jeho jm ní 3) p sobení sm ující na obnovení naru ených funkcí rodiny Základní zásadou sociáln -právní ochrany je zájem o blaho samotného dít te. Sociáln -právní ochrana d tí a mláde e je innost vykonávaná orgány státní správy a obcemi ve prosp ch ohro ených d tí a mláde e. Výkonnými orgány jsou odd lení pro rodinu a dít, odbory zdravotnictví a sociální pé e m stských ú ad Pedagogický slovník, 2001: 216

25 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 25 2 P STOUNSKÁ PÉ E V SOS D TSKÉ VESNI CE Pro p stounskou pé i (dále jen PP) v SOS d tské vesni ce platí stejné zásady jako u p stounské pé e individuální, tedy p stounky mají stejná práva a povinnosti jako p stouni mimo vesni ku. P stounská pé e se zakládá na mate ském principu, kde v ele rodiny stojí matka-p stounka, které pomáhá dal í ena, tzv. teta. Teta v p ípad nep ítomnosti matkyp stounky (nap. z d vodu dovolené) získává stejné pravomoce, které má matka-p stounka a zastupuje ji p i výchov a pé i o d ti. Koncepce organizace je zalo ena na tom, e dít pot ebuje ke svému zdravému vývoji p edev ím dostatek mate ské lásky a bezpe ný domov, SOS d tské vesni ky opatrují své sv ené d ti tak dlouho, dokud nejsou pln samostatné a schopné se o sebe v ivot postarat. SOS d tské vesni ky plní velice d le itou funkci, proto e p stounky jsou schopné si vzít do pé e i velké sourozenecké skupiny, které by jinak musely ít v d tském domov. D ti ve vesni ce mohou mít i domácí zví ata, aby se ve vesni ce cítily dob e a aby jim nic nechyb lo Historie Sdru ení SOS d tských vesni ek My lenka SOS d tských vesni ek vznikla po 2. sv tové válce v Rakousku. V d sledku obrovských ztrát na ivotech a zdraví b hem vále ných let ilo tehdy v Evrop mnoho d tí, které ztratily své rodi e, a osam lých en, které ztratily své partnery. SOS d tské vesni ky vznikly p i organizaci Sdru ení SOS d tských vesni ek, které je neziskovou, nestátní, nenábo enskou, apolitickou, humanitární organizací. Cílem SOS d tských vesni ek bylo nabídnout t mto ohro eným sociálním skupinám pomoc a ivotní perspektivu. D ti získaly milující matku, která jim vytvo ila nový domov plný lásky a porozum ní, eny získaly mo nost najít nový smysl svého ivota v pé i o osam lé d ti. Sdru ení SOS Kinderdorf bylo zalo eno v roce 1949 v Rakousku s cílem pomáhat pot ebným d tem, které po druhé sv tové válce p i ly o své domovy, bezpe í a rodinu. První SOS d tská vesni ka tedy vznikla v roce 1949 v rakouském Imstu a postupn

26 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 26 vznikaly dal í. Pot eba pé e o ohro ené d ti, které byly z r zných d vod vytr eny ze své p vodní rodiny, je bohu el stále aktuální, a proto v pr b hu druhé poloviny 20. století vznikaly SOS d tské vesni ky i v dal ích ástech sv ta. Dnes fungují celkem ve 132 zemích sv ta, kde dohromady provozuje r zná za ízení od klasických vesni ek, tedy nebuduje jen nové domy pro osi elé d ti, ale rovn v ad zemí pomáhá s výstavbou mate ských a základních kol, dílen atd. 29 V eské republice, resp. tehdej ím eskoslovensku se my lenka SOS d tských vesni ek objevila ve druhé polovin 60. let. V roce 1969 vzniklo Sdru ení p átel SOS d tských vesni ek (pozd ji p ejmenované na Sdru ení SOS d tských vesni ek) a v následujících letech zahájily innost dv SOS d tské vesni ky v Karlových Varech a Chval ov. Sdru ení SOS d tských vesni ek spolupracuje s rakouskou organizací SOS Kinderdorf. V roce 1974 byly SOS d tské vesni ky znárodn ny a byla zastavena innost Sdru ení SOS d tských vesni ek. Po nuceném p eru ení innosti v období let obnovilo Sdru ení SOS d tských vesni ek svou existenci ihned po pádu komunistického re imu. V roce 1992 byla Sdru ení navrácena vesni ka ve Chval ov. Od této doby se pozvolna za íná pracovat na zkvalitn ní pé e o d ti, do vesni ky nastupují pedagogové, psycholog a zp ís uje se výb r p stounek i kvalifika ní a osobnostní p edpoklady pro personál. V sou asné dob Sdru ení SOS d tských vesni ek v eské republice provozuje t i SOS d tské vesni ky (Karlovy Vary Doubí, Chval ov, Brno Medlánky) a tzv. Komunitu mláde e v Brn. Poslední SOS d tská vesni ka v Brn -Medlánkách byla vybudována a v roce Cílem Sdru ení je poskytnout skute ný domov d tem, jejich biologická rodina se o n necht la nebo nedokázala postarat. Primárn SOS d tské vesni ky p ijímají d ti z etnických men in a v t í sourozenecké skupiny, které jsou obtí n umístitelné v rámci systému individuální p stounské pé e erpáno dne erpáno erpáno