ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ - JUDr. Ivo Pavlů se sídlem nám. T.G.Masaryka č. 11, Prostějov

Transkript

1 ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ - JUDr. Ivo Pavlů se sídlem nám. T.G.Masaryka č. 11, Prostějov ak. pavlu@iol.cz tel.kontakt: IČ: , ev.č. ČAK Sp.zn.: Okresní soud v Prostějově ke sp.zn.: 11T 130/2016 Odsouzený: Mgr. Dušan Dvořák, nar , bytem Ludmírov Ospělov č. 6, okr. Prostějov Obhájce: JUDr. Ivo Pavlů, advokát, se sídlem nám. T.G. Masaryka č. 11 v Prostějově odsouzený pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle 283 odst. 1,2 písm. c) tr.z., dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle 21 odst. 1 tr.z. a pro přečin nedovolená výroba a jiné nakládaní s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle 283 odst. 1 tr.z. Dodatek dovolání proti usnesení KS v Brně 7 To 362/2017 ze dne dvojmo Ve shora uvedené trestní věci jsem podal dne prostřednictvím advokáta dovolání, které doplňuji dodatkem, kdy dovolací důvod opírám nejen o ustanovení 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve věci mylného posouzení vymahatelnosti trestního předpisu ve věci výroby konopí konopí jako léku, mylného posouzení porušení práva EU a ve věci mylného posouzení mého jednání, odborné kompetence jako jednání trestného a soudem zcela zapřeného základního práva na realizaci výzkumu a dostupnost cannabisterapie, ale dovolání opírám také o ustanovení 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., neboť v rozhodnutí chybí zcela zásadní výroky, ke kterým se odvolací soud vůči obhajobě a snášeným důkazům vůbec nevyjádřil:

2 1) Dne jsem podal stížnost na usnesení Okresního soudu v Prostějově 11T 130/2016 týkající se podjatosti soudců Okresního soudu v Prostějově projednat mou obžalobu, kterou jsem dle výzvy Krajského soudu v Brně sp.zn. 7 Tdo 118/2017 k této sp.zn. dne specifikoval a soudce řádně označil. Odvolací soud o podané stížnosti nerozhodl. Odvolací soud se k této závažné a zcela zásadní námitce jakkoliv nevyjádřil ani v zamítavém usnesení dne Podle rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne sp.zn. Si 1248/2017 k žádosti poškozených zastoupených asociací Cannabis is The Cure, z.s. o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. k tomuto nezákonnému jednání (neprojednání stížnosti) odvolací soud uvedl, že o stížnosti Krajský soud v Brně rozhodl již dne pod sp. zn. 7 Nt 18/2017, rozhodnutí však odsouzený ani jeho advokát dosud neobdrželi. 2) Stručně k napadané podjatosti soudců Okresního soudu v Prostějově : Přestože jsem byl v předchozích letech od roku 2010 orgány činnými v trestním řízení opakovaně obviňován za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv (8x) a odvolací, dovolací a ústavní soud uváděl zjevně mylná odůvodnění pro napadanou trestnost mého skutku, kdy nepředložení předběžné otázky Soudnímu dvoru mylně odůvodňoval (viz usnesení sp.zn 8 Tdo 1231/2011, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016), že konopí je údajně prekurzor (chemická látka k výrobě chemických drog, o kterých rozhodují členské země EU) a zákon o návykových látkách údajně není v ustanoveních týkajících se výroby konopných/drog technickým předpisem dle práva EU a k této zcela zásadní právní vadě a zjevně mylnému odůvodnění mého opakovaného trestání, se soud I. a II. stupně vůbec nevyjádřil. Nelze přisvědčit názoru, že tak učinil ústavní soud dne sp.zn. III.ÚS 3354/16, ač je na tuto novou reinterpretaci mých předchozích odsuzujících rozhodnutí v plném rozsahu odkazováno. Analogicky se soud I. a II. stupně vůbec nevyjádřil k právním vadám předchozích mylných odůvodnění mého odsuzování za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv vůči zcela popřené zákonné povinnosti policie měřit obsah THC v pěstovaných rostlinách konopí z celé rostliny konopí včetně kořene, to až do dne a novelizace přílohy 1.A.1 trestního předpisu č. 455/2009 Sb. novelou č. 3/2012 Sb., což se důkazně a doložitelně nikdy nestalo. Uvedený trestní předpis s definicí konopí pro trestní právo platný do byl vydán s povahou zákona na základě zmocnění Vlády ČR Parlamentem, viz 289 odst. 3 tr. zákoníku. Dalším důvodem podjatosti byly opakované pokusy Okresního soudu v Prostějově od roku 2012 omezovat mou svéprávnost a ustanovovat mi ochrannou léčbu poté, co se ani dovolací a ústavní soud neuměl v mém prvním trestním řízení vyrovnat s výše uvedenou argumentací. V roce 2012 ČR změnila legislativu o tři právní normy, kterými jsem se marně bránil, včetně definice konopí pro trestní právo a měření obsahu THC. Dalším důvodem podjatosti byl absolutní nezájem orgán činných v trestním řízení včetně soudu I. a II. stupně jakkoliv řešit nepravdivé znalecké posudky vypracované na mou osobu a proplacení posudků nezákonně jednajícím znalcům, kteří vědomě nepravdivě tvrdili, že jsem byl údajně v letech od dubna do září, když roste konopí, nepříčetný, a tedy neměl právo na řádný soudní proces, kdy uvedená nepravdivá tvrzení vyloučili jak ošetřující lékaři, rodina, znalci a dne také Znalecký ústav Bohnice. K tomu zlovolnému jednání vylučujícímu nestrannost se soud v tomto řízení v odvolání rovněž vůbec nevyjádřil. Analogicky jednal soud I. stupně rovněž v řízení 3 T 131/2017 a z řízení se pro podjatost odmítl dne vyloučit a rovněž odmítl předvolat svědky. 3) Přestože zřizovatelé Edukativní konopné kliniky a členové asociace Cannabis is The Cure,z.s., které je odsouzený předsedou správní rady, podali od roku 2010 na soudce a státní zástupce OS a OSZ v Prostějově řadu trestních a kárných podnětů, neboť je důvodné se domnívat, že v důsledku exekucí terapeutického materiálu (konopí) na výzkumnické farmě v Ospělově došlo k těžkým ublížením na zdraví včetně ublížení na zdraví s následkem smrti

3 úspěšně léčených členů výzkumu doložené lékaři a také soudím znalcem, tyto podněty jsou státními zastupitelstvími zakázány vyšetřovat a bez řádného odůvodnění policií odkládány jako nedůvodné. Soud I. a II. stupně toto jednání svědčící o hrubém porušení čl. 2 a 3 Evropské úmluvy o lidských právech opětovně neprojednal, neposoudil a nevyhodnotil. 4) Sděluji, že stížnost asociace Cannabis is The Cure,z.s. na nešetření a opětovné odložení trestního podnětu za toto letité a vědomé porušení a porušování také 149 odst. 4 trestního zákoníku podrobně popsaného (viz spis) také při podání vysvětlení dne č.j. KRPM /ČJ (a opětovně bez odvodnění odloženého prostějovskou policií dne č. j. KRPM /ČJ ) prostějovská policie nepředala nestranným policejním orgánům nebo státnímu zastupitelství k prošetření, ale stížnost na toto jednání a žádosti o přezkum označila dne č. j. KRPM /ČJ za nedůvodné, nyní proto, že stížnost byla podána osobou, která údajně není účastníkem řízení, ač členové asociace a asociace Cannabis is The Cure,z.s. samotně podali desítky trestních podnětů doložených rovněž do tohoto žalobního spisu. 5) Soud I. a II. stupně se rovněž jakkoliv nevyrovnal se skutečností, že jsem doložil prospěch cannabisterapie nejen u členů výzkumu, ale doložil prospěch také na mé vlastní zdraví, a to již dne v mém prvním trestním řízení u Okresního soudu v Prostějově sp.zn. 2 T 104/2010, stejně tak obžalovaná manželka. Dne MUDr. Dagmar Přikrylová do tohoto spisu doložila, že došlo k vyléčení mého (nadprůměrně smrtelného) onemocnění, což nelze přičíst ničemu jinému než cannabisterapii, kterou mi soud trestním předpisem v rozporu s úmluvami odepírá a k tomuto zlovolnému jednání se rovněž v rozhodnutí vůbec nevyjadřuje. Současně má ošetřující lékařka do spisu doložila, že mi kromě doporučení léčby konopím stanovila DG F 62.8, která je důsledkem jen a pouze justiční a exekutivní zlovůle, nadměrného stresu a marných pokusů zastavit porušování elementárních základních práv a svobod. Pokud by snad dovolací soud vyvozoval, že množství zabraného konopí bylo nad trestním limitem, je potřeba odkázat na judikaturu netrestnosti cannabisterapie a legitimitu držení cca 13 kg cannabis herba k léčbě/rok/osobu, viz usnesení NS ČR dne sp. zn. 3 T do 52/2008, dále pak analogicky roční limit dle konopné vyhlášky č. 236/2015 Sb. v přepočtu pouze a jen květu vůči herbě (cannabis flos cca 2,2 kg) a dále odkázat na níže uvedený bod 5 týkající se zapojených a poškozených členů výzkumu, jejichž objednávky na vypěstování konopí byly od prvního trestního řízení 2 T 104/2010 marně dokládány, stejně tak nedostupná cena cannabisterapie skrze zdravotnický systém i více než 50 tisíc Kč/měsíčně. 6) Přestože členové asociace Cannabis is The Cure,z.s. a zejména pak zřizovatelé Edukativní konopné kliniky od roku 2010 opakovaně dokládali, že jsou jednáním orgánů činných v trestním řízení poškozeni a členové výzkumu a odsouzený marně dokládali smlouvy o vypěstování konopí doložené doporučením lékařů, asociace nebyla účastníkem řízení a soud I. a II. stupně se k tomuto jednání rovněž vůbec nevyjádřil. Po kriminalizovaných členech výzkumu a odsouzeném je trestním předpisem žádáno doložit povolení k výrobě konopných drog/léčiv, které de iure nejde vydat, což je v rozporu s úmluvami i zákonem, viz 150 trestního zákoníku neposkytnutí pomoci. Viz níže doložené předběžné otázky. Z tohoto a dalších důvodů v plném rozsahu odkazuji na podání asociace Cannabis is The Cure, z.s do spisu dne Připomeňme, že doložené způsobené škody jen na amputaci tzv. diabetické nohy v důsledku nedostupné cannabisterapie a současných exekucí terapeutického materiálu v Ospělově jen do roku 2014 byly nejvyššímu soudu vyčísleny na 5 miliard Kč již v dovolání odsouzeného sp.zn. 11 Tdo 181/2015 a marně opakovány a odkazováno také na další smrtelná a chronická onemocnění a jejich terapii v dovolání odsouzeného sp.zn. 6 Tdo 323/2016 a sp.zn. 11 Tdo 61/2018.

4 7) Protože Okresní soud v Prostějově dne sp.zn. 3 T 131/ 2017 sloučil a navýšil mé odsouzení, aniž by jakkoliv projednal argumentaci obhajoby, zasílám k dovolání přílohou nejen mou obhajobu dne při hlavním líčení sp.zn. 3 T 131/ 2017, ale též odvolání na toto rozhodnutí ze dne a rovněž na toto jednání a argumentaci odkazuji. 8) Jsem přesvědčen, že je znakem svévole, podjatosti a zlovůle justice, když exekuce terapeutického materiálu s presumpcí viny nařizuje policii soudce, který věc následně další rok v analogické obžalobě za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv projednává, navíc soudce, jako v případě sp.zn. 3 T 131/ 2017, který je společně se státním zástupcem podle 5 nevládních organizací asociace Cannabis is The Cure,z.s. důvodně podezřelý ze spáchání zločinů proti lidskosti také lékařem - soudním znalcem, a to dne (viz spis), navíc které Nejvyšší soud ČR dne sp.zn. 3 Tz 1/2012 a dne sp.zn. 6 Tdo 1493/2014 označil za nezákonně jednající vůči odsouzenému a doložil porušení trestního řádu. Dovolací důvod dle ustanovení 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající na nesprávném právním posouzení skutku ve věci vymahatelnosti trestního předpisu doplňuji níže uvedenými aktualizovanými předběžnými otázkami Soudnímu dvoru s tím, že petit rozhodnutí navrhuji změnit tak, aby nejvyšší soud podle 265k odst. 1 tr.ř. napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp.zn. 7 To 362/2017 ze dne , jakož i tomu předcházející rozsudek OS Prostějov 11 T 130/2016 ze dne zrušil a podle 265m tr.ř. sám rozhodl tak, že se obžaloby zprošťuji v plném rozsahu a dále v souladu s čl. 267 Smlouvy o fungování společenství položil Soudnímu dvoru předběžné otázky. II. Dne Mgr. Dušan Dvořák Příloha: Předběžné otázky Soudnímu dvoru EU I. Otázky týkající se nutnosti notifikace zákona č. 50/2013 Sb. (tzv. zákon konopí do lékáren) 1. ) Představují ust. 24a a 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a dále ust. 79a zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech tím, že upravují distribuci konopí pro léčebné účely a v této souvislosti požadují, že 1) pěstovat konopí pro léčebné použití může jen osoba, které byla k této činnosti udělena licence Státním ústavem pro kontrolu léčiv, 2) veškeré vypěstované konopí pro léčebné použití bylo předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, a 3) takto vypěstované konopí bylo výlučně přes lékárny dodáno nemocným na základě 4) lékařského předpisu, technické předpisy ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) směrnice 20152/1535 (dříve směrnice 98/34/ES) a jsou tudíž s ohledem ke skutečnosti, že nebyly oznámeny Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535, nevymahatelné vůči jednotlivci, který se jejich nevymahatelnosti dovolává, a to ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

5 2.) Je třeba čl. 5 směrnice 20105/1535 ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C- 144/16 Município de Palmela upřesnil, že se nevymahatelnost neoznámeného technického předpisu vztahuje jen na dotčené technické předpisy a nikoliv na celý právní předpis, vykládat v tom smyslu, že české soudy musí aplikovat zákon č. 50/2013 Sb. v části, ve které přiznává návětím 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách právo na pěstování konopí za léčebnými účely, a nemohou nevymahatelnost daných technických předpisu de facto odmítat s argumentací, že aplikují ustanovení zákona o návykových látkách, která zakazují pěstování a nakládání s konopím přijata před vstupem České republiky do EU? 3.) Představuje ust. 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s konopím k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) poprvé limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to ve výši 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) směrnice 2015/1535, a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 4.) Představuje ust. 15 písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z konopí k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES s přihlédnutím ke skutečnosti, že i alternativní či liberálnější režim představuje dle rozsudku Soudního dvora ve věci C-273/94 Komise proti Nizozemsku technický předpis, a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? II. Otázky týkající se ostatních ustanovení zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látek ve věci pěstování a výroby konopí 1. ) Představuje ust. 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstovaní konopí k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy bylo možné pěstovat konopí bez hlášení úřadům a bez existence metodické normy pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí (viz otázka č. 2 níže), na režim, kdy je možné pěstovat konopí bez hlášení úřadům a bez existence metodické normy pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí, ale to pouze na pěstební ploše do 100 m 2 /osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technicky předpis ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) směrnice 2015/1535, a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 2. ) Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd konopí Metodou společenství pro kvantitativní určeni obsahu delta-9- tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9- tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním předpisu?

6 3. ) Představuje ust. 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) směrnice 2015/1535, a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? III. Otázky týkající se souladu české právní úpravy se svobodou volného pohybu zboží dle čl. 34 Smlouvy o fungování EU 1. ) Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungovaní EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného konopí, které je méně vhodné pro léčebné použití než jiné odrůdy konopí včetně zcela neomamných odrůd konopí a neomamných metod aplikace omamného konopí, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno? 2. ) Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je konopí, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje použití pouze takového léčebného konopí, které slouží primárně k omámení, a pod hrozbou trestní sankce zakazuje pěstování, výzkum a užívaní jiných odrůd konopí vhodnějších k léčebnému použiti? 3. ) Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 236/2015 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na způsoby zpracování léčebného konopí, které je prokazatelně méně účinné pro léčebné použití pro celou řadu nemocí, a to jak z hlediska jakosti (složení), tak způsobu použití (metody zpracování a podání) a de iure zakazuje vyrábět léčebné produkty jak z omamných, tak neomamných odrůd konopí a používat neomamné metody aplikace omamného konopí?