Company No Se sídlem London, SE 18 5TF, Helrik Groud Floor, 17 Bowater Road, Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Transkript

1 Plzeňská 2095/150 tel Praha 5 Česká republika kovar@akcr.eu IČ: Mgr. Rostislav Kovář, advokát, ČAK: Ústavní soud České republiky Joštova B r n o V Praze dne Stěžovatel : ASTRA REINVEST LTD Company No Se sídlem London, SE 18 5TF, Helrik Groud Floor, 17 Bowater Road, Spojené království Velké Británie a Severního Irska Právně zas.: Mgr. Rostislavem Kovářem, advokátem, ČAK AKCR Advokátní kancelář s.r.o. Plzeňská 2095/150, Praha 5, PSČ: Účastník řízení: Krajský soud v Ostravě, Havlíčkovo nábřeží č. 34, Ostrava, Vrchní soud v Olomouci, Masarykova 1, Olomouc ÚSTAVNÍ STÍŽNOST DLE ČLÁNKU 87 ODST. 1 PÍSM. D) ÚSTAVY ČR PROTI PRAVOMOCNÉMU ROZHODNUTÍ A JINÉMU ZÁSAHU ORGÁNU VEŘEJNÉ MOCI DO ÚSTAVNĚ ZARUČENÝCH ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne , č.j. 1To 17/ dvakrát originál plné moci přílohy dle textu 1

2 Preambule Tato Ústavní stížnost podaná podle ustanovení článku 87 odst. 1 písm. d) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění, a 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění (dále jako zákon o Ústavním soudu ) je stěžovatelem podána proti zásahu orgánu veřejné moci, kterým je v daném případě Krajský soud v Ostravě a Vrchní soud v Olomouci. Stěžovatel podává tuto ústavní stížnost proti uvedenému postupu uvedených soudů, a to z důvodu porušení: ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. ustanovení čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. ustanovení Čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. I. 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne sp.zn. 77T 7/2011 bylo mimo jiné rozhodnuto, že se podle 101 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku zabírají věci a jiné majetkové hodnoty a to: Diamant 1,1 ct, VVS, velmi světlá našedlá modrá, kulatý briliant, Diamant 12,1 ct, SI1, velmi světle hnědá, kapkovitý tvar Diamant 1,01 ct, VVS, nazelenalá modrá, osmihran barion Diamant 1,51 ct, VS1, fancy žlutá, osmihran barion Souprava náčiní k identifikaci diamantů v koženém pouzdře černé barvy Cihla z bílého kovu o rozměrech 43mm x 99mm x 25mm s vyraženým nápisem fein silber 1000g, a značkou ogussa 20 ks mincí z bílého kovu, mince identické, z jedné strany mincí vyobrazeny hudební nástroje a nápis Wiener Philharmoniker, z druhé strany vyobrazen nápis Republik Osterreich 1 unze feinsilber 2009, 1,5 EUR, průměr mincí 3,5 cm, které se nacházejí v úschově Policie ČR. 2. Soud I. stupně ve výše uvedeném rozsudku své rozhodnutí odůvodnil tím (str. 366 rozsudku), že důvodem pro uložení zabrání věci a jiných majetkových hodnot dle 101 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku je skutečnost, že obžalovaný Karel Šimko, který je výkonným ředitelem stěžovatele svým jednáním zapříčinil zastavení insolvenčního řízení vedeného na organizační složku stěžovatele Městským soudem v Praze. 2

3 3. Proti rozsudku soudu I. stupně podal stěžovatel v procesním postavení zúčastněné osoby odvolání, ve které poukázal zejména na nedostatečné odůvodnění ze strany nalézacího soudu, který uložení ochranného opatření odůvodnil lakonickým tvrzením, že obžalovaný Karel Šimko svým jednáním způsobil zastavení insolvečního řízení na majetek stěžovatele a tím zabránil rozdělení majetku mezi poškozené. Dle názoru zúčastněné osoby toto odůvodnění neodpovídá judikatuře Ústavního soudu. Dle usnesení Ústavního soudu ČR č.j. III ÚS 3124/16 ze dne Zabrání majetku vyžaduje oproti jeho časově omezenému zajištění důkladnější odůvodnění a opodstatnění. Dále zúčastněná osoba namítala, že majetek je vlastnictvím mateřské zahraniční společnosti a nikoli majetkem organizační složky. Dále zúčastněná osoba v procesním postavení odvolatele upozorňovala odvolací soud na skutečnost, že soud I. stupně mohl předmětné věci fakticky vydat do insolvenčního řízení od do Vzhledem k tomu, že tak neučinil, lze jen spekulovat o úmyslech Krajského soudu v Ostravě, proč se tak nestalo. Dále zúčastněná osoba popírala tvrzení soudu uvedené v odůvodnění rozsudku, že odvolatel nabyl vlastnické právo k výše uvedeným věcem, za věc, která byla získána trestným činem. Toto tvrzení soudu není žádným způsobem v rámci trestního řízení nijak prokázáno, když v samotném odůvodnění sám soud konstatuje, že výdaje společnosti byly vyšší než příjmy (str. 356 rozsudku soudu I. stupně). Pokud výdaje společnosti ASTRA REINVEST LTD byly vyšší než příjmy jak prokazuje Krajský soud v Ostravě tak neexistuje důkaz, které konkrétní movité věci byly pořízeny výlučně anebo z části z prostředků tichých společníků zúčastněné osoby - stěžovatele. 4. Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací odvolání stěžovatele jako zúčastněné osoby projednal a rozsudkem ze dne zamítl. 5. Odůvodnění zamítavého výroku odvolací soud uvedl na str. 145 až 147, kde pouze a jen opsal pasáže z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně a nijak se nevypořádal s námitkami stěžovatele zejména s námitkou, že výdaje společnosti ASTRA REINVEST LTD byly vyšší než příjmy jak prokazuje Krajský soud v Ostravě a neexistuje důkaz, že movité věci byly pořízeny výlučně nebo jen z části z prostředků tichých společníků stěžovatele. 6. Stěžovatel má za to, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces - tímto jednáním byl porušen čl. 36 odst. 1, čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. 7. Právo na spravedlivý proces je jeden ze základních pilířů českého právního řádu, který svým občanům garantuje nezávislou a nestrannou soudní moc. Právo na spravedlivý proces stěžovatel řadí do roviny základních lidských práv a porušení práva na soudní proces znamená porušení základního lidského práva. Právo na spravedlivý soudní proces představuje možnost pro každého jedince využít všech právních institutů a záruk, který nám tento právní řád nabízí. 8. Stěžovatel má za to, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho právo vlastnit majetek - tímto jednáním byl porušen čl. 11 odst. 1Listiny základních práv a svobod. 3

4 9. Stěžovatel je přesvědčen o tom, že rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci došlo k porušení stěžovatelových ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, neboť obecné soudy uložily ochranné opatření propadnutí věci za skutkového stavu, kdy nejsou splněny zákonné podmínky pro postup soudu dle 101 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Tuto skutečnost dokonce uvedl sám soud v odůvodnění svého usnesení ze dne (usnesení je součástí spisu vedeného KS v Ostravě pod sp.zn. 77T 7/2011). 10. Stěžovatel spatřuje pochybení obecných soudů v nedostatečném a nepřezkoumatelném odůvodnění, které nereflektuje prokázaný skutkový stav a nevyvrací zákonným způsobem námitky obžalovaného Karla Šimko a stěžovatele jako zúčastněné osoby. Obecné soudy se zejména řádně nevypořádaly s námitkou stěžovatele, že výdaje zúčastněné osoby byly vyšší než příjmy získané od tichých společníků a z tohoto důvodu nebyly schopny řádně identifikovat, zda předmětné movité věci byly získány z peněžních prostředků z příjmu od tichých společníků nebo financovány z jiných zdrojů. Za situace, kdy obecné soudu tuto skutečnost nijak neřešily, není možné uložit ochranné opatření propadnutí věci a jiné majetkové hodnoty pouze na lakonických konstatováních a tvrzení, že movité věci byly pořízeny, byť je z části. Tento postup obecných soudů považuje stěžovatel za projev svévole a to za stavu, kdy jak soud nalézací tak odvolací ke svému rozhodnutí nemají žádné důkazy. 11. Tímto postupem obecných soudu došlo také do zásahu vlastnického práva stěžovatele, který je prokazatelně vlastníkem předmětných movitých věcí a tímto rozhodnutím byl svého vlastnického práva nezákonně zbaven. 12. Stěžovatel poukazuje, že Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti zformuloval požadavky kladené na rozhodnutí o zajištění majetkových hodnot dle 79a a násl. tr. řádu a zabrání věci, resp. zabrání náhradní hodnoty a zabrání spisů a zařízení dle 101 a násl. tr. zákoníku [srov. např. nález ze dne sp. zn. I. ÚS 2485/13 (N 206/71 SbNU 429) a nález ze dne sp. zn. III. ÚS 2301/14 (N 39/76 SbNU 527)]. Rozhodnutí musí mít zákonný podklad (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny), musí být vydáno příslušným orgánem (čl. 2 odst. 2, čl. 38 odst. 1 Listiny) a nemůže být projevem svévole (čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny). Omezení vlastnického práva použitím uvedených institutů musí též splňovat požadavek přiměřenosti. Mezi základní podmínky spravedlivého procesu patří rovněž požadavek řádného odůvodnění, který dopadá jak na řízení před soudy, tak na řízení před jinými státními orgány, kterým byla svěřena rozhodovací pravomoc [srov. nález ze dne sp. zn. III. ÚS 961/09 (N 207/54 SbNU 565)]. Zabrání majetku vyžaduje oproti jeho časově omezenému zajištění důkladnější odůvodnění a opodstatnění. Důkaz: spisem Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 77T 7/2011 spisem Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 1To 17/2017 4

5 II. Závěrečný návrh S ohledem na výše uvedené stěžovatel tímto žádá Ústavní soud České republiky, aby s ohledem na možnosti, které jsou mu dány Ústavou České republiky a zákonem o Ústavním soudu České republiky, vydal tento N á l e z I. Výrokem III. rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne č.j. 1 To 17/ bylo porušeno stěžovatelovo právo ústavně zaručené právo na ochranu majetku ve smyslu čl. 11 Listiny základních práva a svobod a ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. Listiny základních práv a svobod. II. Výrok III. rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne č.j. 1 To 17/ se proto ruší. S úctou ASTRA REINVEST LTD Zast. Mgr. Rostislavem Kovářem, advokátem 5