Cyklisté. Dílčí cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu

Transkript

1 Dílčí cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu DOKUMENT ANALYZUJE FATÁLNÍ NÁSLEDKY NEHOD S ÚČASTÍ CYKLISTŮ

2 Obsah 1. Úvod Národní databáze IRTAD Hloubková analýza dopravních nehod Základní fakta Dlouhodobý vývoj Dopravní nehody Usmrcení Absolutní vývoj Relativní vývoj Podíl na všech usmrcených Závažnost nehod Těžce zranění Absolutní vývoj Relativní vývoj Podíl na všech těžce zraněných Závažnost nehod Věk Viníci Poškození Zavinění, alkohol a přilby Nehody a následky zaviněné cyklisty Nehody Usmrcení Těžce zranění Alkohol Dle zjištěné hladiny Dle druhu komunikací Ne/použití přilby Statistická data Výzkum prokázal: 37 % cyklistů mohlo nehody přežít!

3 6. Infrastruktura Druh komunikace Usmrcení Těžce zranění Směrové poměry komunikace Usmrcení Těžce zranění Časové srovnání usmrcených a těžce zraněných Měsíční srovnání Usmrcení Těžce zranění Denní a hodinové srovnání Dny a hodiny Denní srovnání Hodinové srovnání Hlavní příčiny fatálních následků nehod Usmrcení Těžce zranění Intravilán a extravilán Usmrcení Těžce zranění Mapové podklady fatálních následků cyklistů v roce Národní strategie bezpečnosti silničního provozu Dlouhodobý vývoj Měsíční a krajský vývoj usmrcených a těžce zraněných Hloubková analýza dopravních nehod Příčiny selhání lidského faktoru u dopravních nehod s cyklisty Vnímání cyklistů řidiči před střetem Vybrané faktory ovlivňující závažnost zranění cyklistů při střetu Vliv stáří vozidla na závažnost zranění cyklisty při střetu s vozidlem Vliv věku cyklisty na závažnost zranění při střetu Nehody s účastí elektrokola

4 12. Evropské srovnání počtu usmrcených cyklistů Absolutní srovnání Relativní srovnání Národní strategie bezpečnosti silničního provozu srovnání s EU Použité zdroje

5 1. Úvod Dokument má za cíl vytvořit základní materiál oddělení BESIP týkající se nehod s účastí cyklistů a jejich následků, především z oblasti osob usmrcených a těžce zraněných osob. 1.1 Národní databáze Pro potřeby tohoto dokumentu byly použity jako zdroj dat statistiky dopravní nehodovosti a jejich následků Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezídia České republiky (ŘSDP PP ČR). 1.2 IRTAD Mezinárodní databáze silniční dopravy a nehodovosti [2] je součástí výzkumného programu OECD zahrnutým do oblasti výzkumu silniční dopravy a intermodálních vazeb. Databáze IRTAD průběžně shromažďuje údaje o nehodovosti v silničním provozu a jejich souvislostech s demografickými, infrastrukturními a provozními ukazateli. Současně je IRTAD fórem pro prezentaci výsledků výzkumů vázaných na statistická data národních úrovní a iniciátorem pro zpracování souhrnných kompilačních studií. Databáze IRTAD obsahuje souhrnná a mezinárodně srovnatelná data v časových řadách od r V rámci IRTAD je dosažena harmonizace a kompletnost dat na mezinárodní úrovni z hlediska základních definic a datového obsahu. 1.3 Hloubková analýza dopravních nehod Hloubková analýza dopravních nehod v silničním provozu [3] (dále jen HADN ) je moderním nástrojem sloužícím k detailnímu poznání mechanizmu vzniku nehod i celého jejího průběhu a následků. Podrobná analýza dat, získaná při šetření dopravních nehod, probíhá nezávisle na údajích o nehodách shromažďovaných Policií ČR a jejich statistických výstupech. Podstatou činnosti HADN je zjišťování příčin dopravních nehod a jejich prevence, nikoliv stanovení sankcí či viníka nehody. HADN tak poskytuje nový pohled na příčiny vzniku nehody a může sloužit jako velmi důležité doplnění policejních statistik, které posuzuje příčiny nehod pouze na základě právního zhodnocení jejich zavinění. Data z HADN přináší komplexní pohled na veškeré faktory, které s konkrétní nehodou souvisejí. Rovněž slouží ke zjištění a následné analýze charakteristik vedoucích k jejímu vzniku, ovlivňujících její průběh a následky. Analýza je zaměřena na výzkum z hlediska dopravní infrastruktury, automobilové techniky i psychologického a zdravotního stavu účastníků. V každém grafu je uvedena informace o zdroji vstupních dat. 5

6 2. Základní fakta Z pohledu následků dopravní nehodovosti je tento dokument zaměřen primárně na usmrcené a těžce zraněné cyklisty. Použitá data jsou podle zdroje buď do 24 hodin po nehodě (ŘSDP PP ČR, HADN) nebo do 3 dní po nehodě (IRTAD). Základní poznatky statistických ukazatelů: - v roce 218 bylo evidováno nehod s účastí cyklistů, meziročně o 438 více (+ 11 %) - nejméně cyklistů bylo usmrceno v roce 218 (38), meziročně o 6 méně, tj. 14 % - v roce 218 bylo těžce zraněno 396 cyklistů, meziročně o 43 více, tj %; jedná se o nejvyšší meziroční nárůst od roku v roce 218 činil podíl cyklistů na všech těžce zraněných osobách 16,1 % - každá 6. těžce zraněná osoba byla cyklistou - historicky 3. nejvyšší podíl - nejvíce cyklistů bylo usmrceno (15) ve věkové kategorii let, se 14 usmrcenými následovala věková kategorie nad 65 let, která evidovala suverénně nejvíce těžce zraněných (17) cyklistů - u téměř 2/3 nehod (63 %) byli v roce 218 cyklisté označení za viníky, polovina jich byla usmrcena také vlastí vinou, 62 % těžce zraněna a 68 % pak zraněna lehce - nejvíce nehod (555), usmrcených (6), těžce (43) i lehce zraněných (44) cyklistů jde na vrub cyklistům pod vlivem alkoholu 1,5 a vyšší! - cyklisté pod vlivem alkoholu do,5 zavinili v roce nehod, při nichž bylo těžce zraněno 5 cyklistů, dalších 64 cyklistů pak bylo lehce zraněno; zjištěná nízká hladina alkoholu u cyklistů-viníků se na všech nehodách zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu podílela 1 %, na těžce zraněných 7 %, na lehce zraněných pak 1 % - cyklisté pod vlivem alkoholu a návykových látek zavinili 29 % nehod zaviněných cyklisty, při nichž bylo 37 % cyklistů usmrceno, 27 % těžce a 29 % lehce zraněno - nejvíce nehod (397), usmrcených (3), těžce (31) i lehce zraněných (34) cyklistů pod vlivem alkoholu a návykových látek bylo evidováno na místních komunikacích, následovaly silnice III. třídy - v roce 218 nemělo přilbu 79 % usmrcených, 66 % těžce zraněných a 65 % lehce zraněných cyklistů!!! - nejvíce cyklistů (13) bylo usmrceno na silnicích I. třídy (6% podíl), každá 1. usmrcená osoba na silnicích III. tříd byla v roce 218 cyklistou (9 usmrcených) - nejčastější příčinou usmrcení cyklistů byly situace, kdy se řidič plně nevěnoval řízení vozidla, v důsledku uvedené příčiny bylo usmrceno 11 cyklistů, tj. 29 % - nejčastější příčinou těžkých zranění cyklistů bylo nezvládnutí řízení vozidla, v důsledku uvedené příčiny bylo těžce zraněno 64 cyklistů, tj. 16 %; 49 cyklistů bylo těžce zraněno (12 %) vlivem nevěnování se řízení vozidla Detailní informace jsou rozpracovány v dokumentu dále. 6

7 Nehod Dlouhodobý vývoj 3.1 Dopravní nehody Vývoj počtu nehod s účastí cyklistů v ČR je zřejmý z grafu. Nejvíce (4 37) nehod s účastí cyklistů bylo evidováno v roce 214, naopak nejméně (3 75) v roce 21. V roce 218 bylo evidováno nehod s účastí cyklistů, meziročně o 438 více (+ 11 %). Vývoj počtu nehod s účastí cyklistů v ČR Rok Počet nehod Rozdíl nehod 7

8 Usmrceno Usmrcení Absolutní vývoj Vývoj počtu usmrcených cyklistů v ČR je zřejmý z grafu. Nejtragičtější byl rok 1995, kdy bylo usmrceno 146 cyklistů, naopak nejméně cyklistů bylo usmrceno v roce 218 (38), meziročně o 6 méně, tj. 14 %. Vývoj počtu usmrcených cyklistů v ČR Rok Počet usmrcených Rozdíl usmrcených 8

9 % -59% -64% -69% -32% -37% -41% -43% -48% -52% -53% -44% INDEX: rok 1993 = % -19% -24% -13% -16% -3% % 1% 5% 5% 4% 1% 1% 2% 16% Relativní vývoj Z relativního vývoje je zřejmá sestupná tendence. Nejméně usmrcených cyklistů bylo evidováno v roce 218 (o 69 % méně oproti roku 1993), nejvíce pak v roce V celém období byl zaznamenán průměrný pokles usmrcených cyklistů o 25 %. Průměrný pokles všech usmrcených osob pak činil rovněž 25 %. Relativní vývoj usmrcených cyklistů v ČR 3% 2% 1% % -1% -2% -3% -4% -5% -6% -7% -8% -25% -25% Rok Relativní vývoj 9

10 ,7% 7,1% Podíl usmrcených 7,2% 7,8% 8,1% 8,3% 8,7% 9,% 8,8% 8,7% 8,7% 8,8% 9,2% 9,3% 9,5% 9,3% 9,2% 9,3% 9,1% 9,4% 9,7% 1,% 9,9% 1,2% 1,5% 1,3% Podíl na všech usmrcených Na celkovém počtu usmrcených osob v období činil podíl cyklistů 8,9 %, což znamená, že přibližně každá 11. usmrcená osoba byla cyklistou. V roce 1995 byl podíl usmrcených cyklistů nejvyšší (1,5 %), naopak v roce 218 historicky nejnižší (6,7 %), přibližně každá 15. usmrcená osoba byla v roce 218 cyklistou! Podíl usmrcených cyklistů ke všem usmrceným v ČR 11,% 1,5% 1,% 9,5% 9,% 8,9% 8,5% 8,% 7,5% 7,% 6,5% 6,% Rok Absolutní Průměrný 1

11 Usmrceno na 1 nehod Závažnost nehod Závažnost nehod je v daném případě daná počtem usmrcených osob na 1 nehod. V roce 27 bylo evidováno 25,3 usmrcených cyklistů na 1 nehod s jejich účastí, historicky se tak jednalo o nejvyšší hodnotu, naopak nejnižší závažnost (8,9 usmrcených cyklistů na 1 nehod) byla evidovaná v roce 218. Nehody s účastí cyklistů vykazují každoročně vyšší závažnost oproti všem evidovaným nehodám v daných letech (pozn. např. v roce 218 evidovaná 1,6x vyšší závažnost). 3, Vývoj závažnosti nehod s účastí cyklistů v ČR 25, 2, 15, 1, 5, 25,3 22,8 21,3 21,2 2,4 15,9 16,5 14,6 13, 13,2 11,4 11,1 9,6 1, 8,9 9,4 8,4 6,9 7,3 7,1 6,1 6,2 5,1 5,5 4,8 5,4, Rok Celkem 11

12 Těžce zraněno Těžce zranění Absolutní vývoj Vývoj počtu těžce zraněných cyklistů v ČR je zřejmý z grafu. Nejtragičtější, byl rok 1997, kdy bylo těžce zraněno 75 cyklistů, naopak nejméně cyklistů bylo těžce zraněno v roce 217 (353). V roce 218 bylo těžce zraněno 396 cyklistů, meziročně o 43 více, tj %; jedná se o nejvyšší meziroční nárůst od roku 211. Vývoj počtu těžce zraněných cyklistů v ČR Rok Počet těžce zraněných Rozdíl těžce zraněných 12

13 % 218-4% -4% -34% -34% -34% -32% -34% -36% -4% -29% -29% INDEX: rok 1993 = % -24% -22% -1% -5% -6% -7% -1% % 1% 3% 5% 9% 15% 12% Relativní vývoj Z relativního vývoje je zřejmá sestupná tendence. Nejméně těžce zraněných cyklistů bylo evidováno v roce 217 (o 46 % méně oproti roku 1993), nejvíce pak v roce V celém období byl zaznamenán průměrný pokles těžce zraněných cyklistů o 18 %. Průměrný pokles všech těžce zraněných osob pak činil 23 %. Relativní vývoj těžce zraněných cyklistů v ČR 2% 1% % -1% -2% -3% -18% -23% -4% -5% Rok Relativní vývoj 13

14 ,8% 1,5% 1,7% 1,6% 11,6% 11,3% 11,3% 11,2% 12,% 11,7% 11,3% 1,9% Podíl těžce zraněných 11,3% 12,5% 12,1% 12,2% 12,7% 13,9% 14,3% 15,6% 15,7% 15,5% 15,1% 16,2% 16,1% 16,6% Podíl na všech těžce zraněných Na celkovém počtu těžce zraněných osob v období činil podíl cyklistů 12,8 %, což znamená, že přibližně každá 8. těžce zraněná osoba byla cyklistou. V roce 1995 byl podíl těžce zraněných cyklistů nejnižší (1,5 %), v roce 213 naopak nejvyšší (16,6 %). V roce 218 činil podíl cyklistů na všech těžce zraněných osobách 16,1 % - každá 6. těžce zraněná osoba byla cyklistou - historicky 3. nejvyšší podíl. Podíl těžce zraněných cyklistů ke všem těžce zraněným v ČR 17,% 16,% 15,% 14,% 13,% 12,8% 12,% 11,% 1,% Rok Absolutní Průměrný 14

15 Těžce zraněno na 1 nehod Závažnost nehod Závažnost nehod je v daném případě daná počtem těžce zraněných osob na 1 nehod. V roce 218 bylo evidováno 93 těžce zraněných cyklistů na 1 nehod s jejich účastí, oproti všem nehodám se tak jedná o téměř 4x vyšší závažnost viz graf. Nejvyšší závažnost (128 těžce zraněných cyklistů na 1 nehod) byla evidovaná v roce 21, naopak nejnižší (92) v roce 217. Vývoj závažnosti nehod cyklistů v ČR Rok Celkem 15

16 Počet usmrcených Počet těžce zraněných 4. Věk Obsahem následujících podkapitol jsou fatální následky nehod s účastí cyklistů z pohledu jejich věku. Věkové srovnání je dále rozděleno na viníky a poškozené. 4.1 Viníci Nejvíce cyklistů bylo usmrceno (7) viníky-cyklisty ve věkové kategorii let, nejvíce osob bylo těžce zraněno (62) viníky-cyklisty v uvedené věkové kategorii. Počet usmrcených a těžce zraněných cyklistů v roce 218 dle věku viníka-cyklisty let let let let let let let 65 a více let Věk Usmrceno Těžce zraněno 16

17 Podíl usmrcených Podíl těžce zraněných Relativní srovnání uvádí jak staří, resp. mladí jsou viníci-cyklisté nehod s fatálními následky. Tři z deseti (3 %) těžce zraněných viníků-dětí bylo cyklisty! Z grafu je zřejmý zvýšený podíl viníků-cyklistů u věkové kategorie nad 65 let (19 %) v případě těžce zraněných cyklistů. 35% 3% 25% Podíl usmrcených a těžce zraněných cyklistů v roce 218 dle věku viníka-cyklisty v dané věkové kategorii 3% 33% 35% 3% 25% 2% 19% 19% 2% 15% 1% 5% % 12% 11% 9% 9% 6% 5% 1% 3% 2% % 2% 2% -14 let let let let let let let 65 a více let Věk 15% 1% 5% % Usmrceno Těžce zraněno 17

18 Počet usmrcených Počet těžce zraněných 4.2 Poškození Nejvíce cyklistů bylo usmrceno (15) ve věkové kategorii let, se 14 usmrcenými následovala věková kategorie nad 65 let, která evidovala suverénně nejvíce těžce zraněných (17) cyklistů. Počet usmrcených a těžce zraněných cyklistů v roce 218 dle věku poškozených let let let let let let let 65 a více let Věk 4 2 Usmrceno Těžce zraněno 18

19 Podíl usmrcených Podíl těžce zraněných Nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů (24 %) na všech těžce zraněných osobách byl evidován u osob ve věku 55 let a vyšším! U věkové kategorie let se pak cyklisté podíleli 19 % na všech usmrcených v dané věkové kategorii. Podíl usmrcených a těžce zraněných cyklistů v roce 218 dle věku poškozených v dané věkové kategorii 25% 3% 2% 19% 24% 24% 25% 15% 17% 14% 17% 16% 11% 2% 15% 1% 5% % 12% 9% 4% 4% 1% 2% 2% % -14 let let let let let let let 65 a více let Věk 1% 5% % Usmrceno Těžce zraněno 19

20 Podíl 5. Zavinění, alkohol a přilby 5.1 Nehody a následky zaviněné cyklisty U téměř 2/3 nehod (63 %) byli v roce 218 cyklisté označení za viníky, polovina jich byla usmrcena také vlastí vinou, 62 % těžce zraněna a 68 % pak zraněna lehce. 1% Podíl viníků na nehodách, usmrcených, těžce a lehce zraněných cyklistech v ČR v roce 218 9% 8% 7% % 5% 4% 3% 2% % % Nehod Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno cyklisté ostatní účastníci silničního provozu Z 19 usmrcených cyklistů bylo 16 mužů (84 %) a 3 ženy, z 247 těžce zraněných cyklistů bylo 183 mužů (74 %) a 64 žen. Počet Podíl ; viníci nehod 218 Těžce Usmrceno zraněno Usmrceno Těžce zraněno muži % 74% ženy % 26% Celkem % 1% 2

21 Počet Podíl Nehody Vývoj počtu nehod s zaviněných cyklisty v ČR je zřejmý z grafu. Nejvíce (2 683) nehod zaviněných cyklisty bylo evidováno v roce 218, což představovalo 61% podíl na nehodách s účastí cyklistů. Naopak nejméně nehod zaviněných cyklisty (1 749) bylo evidováno v roce 21. Vývoj nehod s účastí cyklistů zaviněných cyklisty v ČR % 57% 57% 57% 56% 55% 54% 61% 6% 6% 59% 58% 64% 63% 62% 6% 58% 56% 54% 52% 5% Rok 48% počet podíl 21

22 Počet 65 Podíl Usmrcení Vývoj počtu usmrcených cyklistů vinou cyklistů v ČR je zřejmý z grafu. Nejtragičtější byl rok 27, kdy bylo vlastní vinou usmrceno 65 cyklistů, naopak nejméně cyklistů bylo vlastní vinou usmrceno v roce 218 (19), v 5 % případů tak v případě usmrcení cyklistů byli viníky právě cyklisté. Vývoj usmrcených cyklistů vinou cyklistů v ČR 7 7% % 63% 51% 53% 57% 44% 48% 43% 51% 47% 59% 57% 6% 5% 5% 4% 3 3% 2 2% 1 1% Rok % počet podíl 22

23 Počet Podíl Těžce zranění Vývoj počtu těžce zraněných cyklistů vinou cyklistů v ČR je zřejmý z grafu. Nejtragičtější byl rok 26, kdy bylo vlastní vinou těžce zraněné 295 cyklistů, naopak nejméně cyklistů bylo vlastní vinou těžce zraněno v roce 217 (213). V roce 218 bylo vlastní vinou těžce zraněno 247 cyklistů, meziročně o 34 více, tj %! V 62 % případů tak v případě těžkých zranění cyklistů byli viníky právě cyklisté. Vývoj těžce zraněných cyklistů vinou cyklistů v ČR 35 66% % 58% 64% 61% 58% 63% 64% 59% 6% 64% 62% 62% 6% 58% % 57% 54% 56% 54% 52% 5 5% Rok 48% počet podíl 23

24 5.2 Alkohol Alkohol za volant (ani za řídítka) nepatří. To platí v České republice od nepaměti, všichni o tom ví, ale alkohol (resp. osoby pod jeho vlivem) na silnicích stále zabíjí! Dle zjištěné hladiny Následující tabulka uvádí počty a meziroční srovnání nehod a jejich následků zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek. Nejvíce nehod (555), usmrcených (6), těžce (43) i lehce zraněných (44) cyklistů jde na vrub cyklistům pod vlivem alkoholu 1,5 a vyšší! pod vlivem alkoholu do,5 zavinili v roce nehod, při nichž bylo těžce zraněno 5 cyklistů, dalších 64 cyklistů pak bylo lehce zraněno! Zjištěná nízká hladina alkoholu u cyklistůviníků se na všech nehodách zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu podílela 1 %, na těžce zraněných 7 %, na lehce zraněných pak 1 %. pod vlivem alkoholu a návykových látek zavinili 29 % nehod zaviněných cyklisty, při nichž bylo 37 % cyklistů usmrceno, 27 % těžce a 29 % lehce zraněno. Nehody zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu nebo návykových látek; rok 218 pod vlivem alkoholu do,24 32 % % % pod vlivem alkoholu od,24 do, % -1-1% % % pod vlivem alkoholu od,51 do, % % % pod vlivem alkoholu od,81 do 1, % % % pod vlivem alkoholu od 1,1 do 1, % 12 % % pod vlivem alkoholu od 1,51 a více % 6 2 5% % % pod vlivem alkoholu a drog 4 2 1% % pod vlivem drog 6 2 5% 1 % 6 3 1% Celkem % 7 2 4% % % Podíl alkoholu a návykových látek na všech nehodách zaviněných cyklisty Nehod Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Počet Meziročně Počet Meziročně Počet Meziročně Počet Meziročně 29% 37% 27% 29% 24

25 Z pohledu dopravních nehod zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek je velmi NEGATIVNÍ, že 71 % těchto nehod zavinili cyklisté pod vlivem alkoholu 1,5 a vyšší!!! Drogy, resp. návykové látky se na nehodách vlivem alkoholu a návykových látek podílely 1 % (1 nehod). Podíl míry vlivu alkoholu a jiných návykových látek u nehod zaviněných cyklisty v roce 218 pod vlivem alkoholu a drog; 4; % pod vlivem drog; 6; 1% pod vlivem alkoholu do,24 ; 32; 4% pod vlivem alkoholu od,24 do,5 ; 44; 6% pod vlivem alkoholu od,51 do,8 ; 25; 3% pod vlivem alkoholu od 1,51 a více; 555; 71% pod vlivem alkoholu od,81 do 1, ; 32; 4% pod vlivem alkoholu od 1,1 do 1,5 ; 86; 11% 25

26 Počet Výše uvedené zpracováno ještě v grafické podobě. Dopravní nehody a jejich následky zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v roce Alkohol a návykové látky Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Nehod 26

27 5.2.2 Dle druhu komunikací Následující tabulka uvádí počty a meziroční srovnání nehod a jejich následků zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek dle druhu komunikací. Nejvíce nehod (397), usmrcených (3), těžce (31) i lehce zraněných (34) cyklistů pod vlivem alkoholu a návykových látek bylo evidováno na místních komunikacích! Následovaly silnice III. třídy. Nehody zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu nebo návykových látek; dle druhu komunikace; rok 218 Nehod Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Počet Meziročně Počet Meziročně Počet Meziročně Počet Meziročně dálnice silnice I. třídy % % % silnice II. třídy % -1-1% % % silnice III. třídy % 3 2 2% % % sledovaná křižovatka 6 1 2% 6 2 5% sledovaná komunikace % -1-1% % místní komunikace % 3 1 5% % % účelová - polní, lesní cesty apod % % účelová - ostatní (parkoviště, ) % % % Celkem % 7 2 4% % % Polovina (51 %) nehod zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek byla evidovaná na místních komunikacích, 22% podíl si pak připsaly silnice III. tříd. Nehody zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek dle druhů komunikací v roce 218 účelová - polní, lesní cesty apod.; 1; 1% účelová - ostatní (parkoviště, ); 14; 2% silnice I. třídy; 56; 7% silnice II. třídy; 16; 14% místní komunikace; 397; 51% silnice III. třídy; 176; 22% sledovaná křižovatka; sledovaná 6; 1% Zdroj komunikace; vstupních 19; dat: 2% ŘSDP PP ČR; Copyright BESIP/CDV 27

28 Počet Výše uvedené zpracováno ještě v grafické podobě. Dopravní nehody a jejich následky zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek dle druhů komunikací v roce Druh komunikace Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Nehod 28

29 5.3 Ne/použití přilby Neustále omílaným (a stále podceňovaným) tématem, na které cyklisté velmi často doplácí, je použití, resp. nepoužití ochranné přilby Statistická data Celkem 84 % usmrcených cyklistů nemělo v období let ochrannou přilbu!!! Vývoj usmrcených, těžce a lehce zraněných cyklistů bez přilby v jednotlivých letech je uveden v grafu na následující straně. V roce 218 byl zaznamenán nejnižší poměr cyklistů, kteří neměli přilbu na všech usmrcených cyklistech, pořád však 4 z 5 (79 %) usmrcených cyklistů přilbu neměli!!! V roce 218 nemělo přilbu: - 79 % usmrcených - 66 % těžce zraněných - 65 % lehce zraněných cyklistů Podíl usmrcených cyklistů s přilbou / bez přilby v roce 217 s přilbou; 8; 21% bez přilby; 3; 79% 29

30 Podíl cyklistů bez přilby 72% 69% 69% 81% 77% 81% 76% 77% 73% 72% 72% 75% 71% 7% 7% 69% 7% 7% 68% 66% 65% 84% 83% 81% 82% 79% 84% 9% 9% 9% Vývoj usmrcených, těžce zraněných a lehce zraněných cyklistů v posledních letech je zřejmý z níže uvedené tabulky a grafu. Meziročně byl zaznamenán 5,3% nárůst těžce zraněných cyklistů bez přilby (+ 13 osob), v případě lehce zraněných cyklistů pak 5,2% nárůst (+ 14 osob). cyklisté usmrceno těžce zraněno lehce zraněno rok s přilbou bez přilby celkem s přilbou bez přilby celkem s přilbou bez přilby celkem meziročně ,3% -18,9% -13,6% 28,3% 5,3% 12,2% 17,8% 5,2% 9,3% 1% Vývoj podílu následků dopravních nehod cyklistů bez přilby 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Rok usmrceno těžce zraněno lehce zraněno 3

31 5.3.2 Výzkum prokázal: 37 % cyklistů mohlo nehody přežít! Velkým negativem je především dlouhodobé neplnění NSBSP v oblasti těžce zraněných cyklistů. Jednu z příčin lze jednoznačně hledat v nepoužívání cyklistických přileb. Výzkumný projekt, zaměřený na používání cyklistických přileb, analyzoval 119 cyklistů, kteří byli v průběhu let usmrceni ve dvou krajích ČR. Ve všech uvedených případech analyzovali patologové (viz fotografie), zda přilba mohla cyklisty zachránit či nikoli. Studie [4], na které se mj. podíleli zástupci CDV, prokázala, že 37 % cyklistů by dopravní nehody přežilo, pokud by použili cyklistické přilby. Studie dospěla k závěru, že cyklisté by jednoznačně měli používat cyklistické přilby, měli by si však uvědomit, že ne ve všech situacích je cyklistická přilba sama o sobě ochrání. Pouze 5 z uvedených 119 cyklistů použilo ochrannou přilbu. Přilby mohly nejvíce pomoci v případech střetu s jedním vozidlem, naopak přilby by nepomohly cyklistům při většině nehod s vyšší střetovou rychlostí s motorovými vozidly nebo s vlaky. 31

32 Počet usmrcených Podíl na všech usmrcených 6. Infrastruktura 6.1 Druh komunikace Detailní srovnání nehod s účastí cyklistů s fatálními následky z pohledu druhu komunikací obsahuje níže uvedená tabulka a následující podkapitoly. 218 Počet Podíl Celkem Druh komunikace Usmrceno Těžce zraněno Podíl na všech usmrcených Podíl na všech těžce zraněných Usmrceno Těžce zraněno dálnice % % silnice I. třídy % 7% silnice II. třídy % 14% silnice III. třídy % 21% sledovaná křižovatka 5 % 7% 7 69 sledovaná komunikace 13 % 7% místní komunikace % 33% účelová - polní, lesní cesty apod. 7 % 58% 2 12 účelová - ostatní (parkoviště, ) % 21% 6 38 Celkem % 16% Usmrcení Nejvíce cyklistů (13) bylo usmrceno na silnicích I. třídy (6% podíl), každá 1. usmrcená osoba na silnicích III. tříd byla v roce 218 cyklistou (9 usmrcených). Z grafu je zřejmé, na kterých druzích komunikací bylo usmrceno kolik cyklistů, resp. také kolika % se na všech usmrcených podíleli. Počet a podíl usmrcených cyklistů v roce 218 dle druhu komunikací % 13 6% 6 5% 9 1% % % 9 17% % 1 17% 2% 18% 16% 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % Druh komunikace Usmrceno Podíl na všech usmrcených 32

33 Počet těžce zraněných Podíl na všech těžce zraněných Těžce zranění Nejvíce cyklistů (158) bylo těžce zraněno místních komunikacích, třetina (33 %) těžce zraněných na tomto druhu komunikací byli v roce 218 cyklisté. S 84 těžce zraněnými cyklisty pak následovaly silnice III. tříd, na kterých se cyklisté podíleli na všech těžce zraněných osobách 21 %. Z grafu je zřejmé, na kterých druzích komunikací bylo těžce zraněno kolik cyklistů, resp. také kolika % se na všech těžce zraněných podíleli. Počet a podíl těžce zraněných cyklistů v roce 218 dle druhu komunikací % 43 7% % 21% % 7% % 58% % 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Druh komunikace Těžce zraněno Podíl na všech těžce zraněných 33

34 Počet usmrcených Podíl na všech usmrcených 6.2 Směrové poměry komunikace Detailní srovnání nehod s účastí cyklistů s fatálními následky z pohledu směrových poměrů komunikací obsahuje níže uvedená tabulka a následující podkapitoly. 218 Počet Podíl Celkem Směrové poměry komunikace Usmrceno Těžce zraněno Podíl na všech usmrcených Podíl na všech těžce zraněných Usmrceno Těžce zraněno přímý úsek % 16% přímý úsek po projetí zatáčky % 1% zatáčka % 13% křižovatka 4 ramenná % 18% křižovatka 3 ramenná % 22% křižovatka 5 a více ramenná 1 1% % 1 5 okružní křižovatka % 54% 1 24 Celkem % 16% Usmrcení Nejvíce cyklistů bylo z pohledu směrových poměrů usmrceno na přímých úsecích (19 usmrcených, 8% podíl). Z grafu je zřejmé, na kterých úsecích bylo usmrceno kolik cyklistů, resp. také kolika % se na všech usmrcených podíleli Počet a podíl usmrcených cyklistů v roce 218 dle směrových poměrů 19 8% přímý úsek 3 přímý úsek po projetí zatáčky 6 3% 4% 7% 9% 3 zatáčka křižovatka 4 ramenná 5 křižovatka 3 ramenná Směrové poměry komunikace 1% 1% 1 1 křižovatka 5 a více ramenná okružní křižovatka 12% 1% 8% 6% 4% 2% % Usmrceno Podíl na všech usmrcených 34

35 Počet těžce zraněných Podíl na všech těžce zraněných Těžce zranění Nejvíce cyklistů bylo z pohledu směrových poměrů těžce zraněno v přímých úsecích (172 těžce zraněných, 16% podíl). Na křižovatkách bylo v součtu těžce zraněno 139 cyklistů, na okružních křižovatkách se na všech těžce zraněných osobách pak cyklisté podíleli 54 %. Z grafu je zřejmé, na kterých úsecích bylo těžce zraněno kolik dětí, resp. také kolika % se na všech těžce zraněných podílely. Počet a podíl těžce zraněných cyklistů v roce 218 dle směrových poměrů % 6% 5% % % přímý úsek 26 1% přímý úsek po projetí zatáčky 59 13% 53 18% zatáčka křižovatka 4 ramenná 73 22% křižovatka 3 ramenná Směrové poměry komunikace % křižovatka 5 a více ramenná 13 okružní křižovatka 3% 2% 1% % Těžce zraněno Podíl na všech těžce zraněných 35

36 Počet usmrcených Podíl na všech usmrcených 7. Časové srovnání usmrcených a těžce zraněných 7.1 Měsíční srovnání Detailní srovnání nehod s účastí cyklistů s fatálními následky z pohledu jednotlivých měsíců obsahuje níže uvedená tabulka a následující podkapitoly. ; 218 Měsíc Usmrceno Těžce zraněno Počet Podíl Celkem Podíl na všech usmrcených Podíl na všech těžce zraněných Usmrceno Těžce zraněno leden % 8% únor 1 1 5% 8% březen % 7% duben % 22% květen % 2% červen % 21% červenec % 21% srpen % 18% září % 18% říjen % 16% listopad % 11% prosinec 2 6 4% 4% Celkem % 16% Usmrcení Nejvíce cyklistů (8) bylo usmrceno v srpnu, nejméně pak (1) v lednu a v únoru. Nejvyšší podíl cyklistů na všech usmrcených osobách byl evidován v srpnu (13 %). Počet a podíl usmrcených cyklistů v roce 218 v jednotlivých měsících 9 14% % 1 1 5% 11% 3 3 8% 4 7% 2 4% 3 6% 8 13% 5 8% 6% 3 3 5% 2 12% 1% 8% 6% 4% 4% 2% % Měsíc 36 Usmrceno Podíl na všech usmrcených

37 Počet těžce zraněných Podíl na všech těžce zraněných Těžce zranění Nejvíce cyklistů (61) bylo těžce zraněno v červenci, naopak nejméně (6) v prosinci. Nejvyšší podíl cyklistů na všech těžce zraněných osobách byl evidován v dubnu (22 %). Jak z počtu, resp. podílu usmrcených, tak těžce zraněných cyklistů, je evidentní, že hlavní cyklistická sezóna probíhala v roce 218 v období dubna až října. Počet a podíl těžce zraněných cyklistů v roce 218 v jednotlivých měsících 7 25% % 2% 21% 21% 18% 18% 16% 2% 15% % 8% % % 6 1% 5% 4% % Měsíc Těžce zraněno Podíl na všech těžce zraněných 37

38 7.2 Denní a hodinové srovnání Detailní srovnání nehod s účastí cyklistů s fatálními následky z pohledu dnů a hodin obsahují níže uvedené tabulky a následující podkapitoly Dny a hodiny Usmrcení Nejvíce cyklistů bylo usmrceno mezi 11. a 12. hodinou. Usmrceno Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle CELKEM - 1 h 1-2 h 2-3 h h h 5-6 h 6-7 h h 8-9 h h h h h h h h h h h h h h h h nezjištěno CELKEM

39 Těžce zranění Nejvíce cyklistů (1) bylo těžce zraněno v úterý mezi 16. a 17. hodinou, z tabulky je zřejmé kritické období mezi 16. a 18. hodinou, které se o víkendu prodlužuje. Těžce zraněno Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle CELKEM - 1 h 1-2 h h h h h h h h h h h h h h h h h h h h h h h nezjištěno CELKEM

40 Počet usmrcených Podíl na všech usmrcených Denní srovnání Usmrcení Nejvíce cyklistů bylo usmrceno o víkendu; v sobotu a v neděli (8; 8% podíl na všech usmrcených v sobotu, 1% pak v neděli), naopak nejméně v pátek (3). Počet a podíl usmrcených cyklistů v roce 218 v jednotlivých dnech 9 12% 8 7 1% 1% 6 8% 8% 8% 5 4 6% 6% 5% 8 8 6% % 4% 2% Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Den % Usmrceno Podíl na všech usmrcených 4

41 Počet těžce zraněných Podíl na všech těžce zraněných Těžce zranění Nejvíce cyklistů bylo těžce zraněno v neděli (65). S 19% podílem na všech těžce zraněných osobách dominovala také neděle, následovaná sobotou s 17% podílem. Nejméně cyklistů bylo těžce zraněno ve čtvrtek (42). Počet a podíl těžce zraněných cyklistů v roce 218 v jednotlivých dnech 7 25% % 15% 16% 14% 15% 17% 19% 2% 15% % 1 5% Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Den % Těžce zraněno Podíl na všech těžce zraněných 41

42 - 1 h 1-2 h 2-3 h 3-4 h 4-5 h 5-6 h 6-7 h 7-8 h 8-9 h 9-1 h 1-11 h h h h h h h h h 19-2 h 2-21 h h h h Usmrceno Těžce zraněno Hodinové srovnání Nejvíce cyklistů (6) bylo usmrceno mezi 11. a 12. hodinou, v uvedeném čase bylo evidováno 23 těžce zraněných cyklistů. Nejvíce cyklistů (49) bylo těžce zraněno mezi 17. a 18. hodinou. Dva z deseti (2 %) usmrcených osob mezi 11. a 12. hodinou byli cyklisté. Čtvrtina (25 %) těžce zraněných osob mezi 17. a 18. hodinou byli cyklisté. Detailní informace jsou obsahem následujícího grafu. Počet usmrcených a těžce zraněných cyklistů v roce 218 v jednotlivých hodinách Hodina Usmrceno Těžce zraněno 42

43 8. Hlavní příčiny fatálních následků nehod Hlavní příčiny fatálních následků nehod s účastí cyklistů jsou uvedeny v následujících podkapitolách. 8.1 Usmrcení Nejčastější příčinou usmrcení cyklistů byly situace, kdy se řidič plně nevěnoval řízení vozidla, v důsledku uvedené příčiny bylo usmrceno 11 cyklistů, tj. 29 %; 4 cyklisté byli usmrceni (11 %) v důsledku nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (zatáčka, klesání, stoupání, šířka apod.). Detailní informace jsou obsahem následujícího grafu. Podíl usmrcených cyklistů v ČR v roce 218 z pohledu příčiny ostatní; 11; 29% řidič se plně nevěnoval řízení vozidla; 11; 29% nepřizpůsobení rychlosti hustotě provozu; 2; 5% jízda po nesprávné straně, vjetí do protisměru; 2; 5% jiný druh nesprávného způsobu jízdy; 2; 5% jízda proti příkazu dopravní značky "Dej přednost"; 3; 8% nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (zatáčka, klesání, stoupání, šířka apod.); 4; 11% nezvládnutí řízení vozidla; 3; 8% 43

44 8.2 Těžce zranění Nejčastější příčinou těžkých zranění cyklistů bylo nezvládnutí řízení vozidla, v důsledku uvedené příčiny bylo těžce zraněno 64 cyklistů, tj. 16 %; 49 cyklistů bylo těžce zraněno (12 %) vlivem nevěnování se řízení vozidla. Detailní informace jsou obsahem následujícího grafu. Podíl těžce zraněných cyklistů v ČR v roce 218 z pohledu příčiny při předjíždění došlo k ohrožení předjížděného řidiče (vynucované zařazení, předjížděný musel prudce brzdit, měnit směr jízdy apod.); 9; 2% ostatní; 67; 17% nezvládnutí řízení vozidla; 64; 16% nezaviněná řidičem; 1; 3% nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu; 1; 2% nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (náledí, výtluky, bláto, mokrý povrch apod.); 14; 4% jízda proti příkazu dopravní značky "Stůj, dej přednost"; 15; 4% nedání přednosti při vjíždění na silnici; 16; 4% jízda po nesprávné straně, vjetí do protisměru; 16; 4% jiný druh nesprávného způsobu jízdy; 19; 5% nedání přednosti při odbočování vlevo; 28; 7% řidič se plně nevěnoval řízení vozidla; 49; 12% jízda proti příkazu dopravní značky "Dej přednost"; 42; 11% nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (zatáčka, klesání, stoupání, šířka apod.); 37; 9% 44

45 8.3 Intravilán a extravilán Usmrcení V obci usmrceno 15 cyklistů (39 %), mimo obec pak 23 cyklistů (61 %). Nejčastější příčinou usmrcení cyklistů jak v obci (3), tak mimo obec (8) bylo nevěnování se řízení. Detailní informace jsou obsahem následujícího grafu. Počet usmrcených cyklistů v ČR roce 218 (intravilán/extravilán) CELKEM ostatní nepřizpůsobení rychlosti hustotě provozu jízda po nesprávné straně, vjetí do protisměru jiný druh nesprávného způsobu jízdy jízda proti příkazu dopravní značky "Dej přednost" nezvládnutí řízení vozidla nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu 1 3 řidič se plně nevěnoval řízení vozidla intravilán extravilán 45

46 8.3.2 Těžce zranění V obci bylo těžce zraněno 29 cyklistů (73 %), mimo obec pak 16 cyklistů (27 %). Nejčastější příčinou těžkých zranění cyklistů mimo obec (19) bylo nevěnování se řízení, v obci (47) pak nezvládnutí řízení vozidla. Detailní informace jsou obsahem následujícího grafu. Počet těžce zraněných cyklistů v ČR roce 218 (intravilán/extravilán) CELKEM ostatní při předjíždění došlo k ohrožení předjížděného řidiče nezaviněná řidičem nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (náledí, výtluky, jízda proti příkazu dopravní značky "Stůj, dej přednost" nedání přednosti při vjíždění na silnici jízda po nesprávné straně, vjetí do protisměru jiný druh nesprávného způsobu jízdy nedání přednosti při odbočování vlevo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu 2512 jízda proti příkazu dopravní značky "Dej přednost" 36 6 řidič se plně nevěnoval řízení vozidla 3 19 nezvládnutí řízení vozidla intravilán extravilán 46

47 9. Mapové podklady fatálních následků cyklistů v roce 218 Fatální následky nehod cyklistů v roce 218, tzn. usmrcení a těžce zranění, jsou uvedeny mapové podklady z aplikace DOPRAVNÍ NEHODY V ČR. Předdefinovány byly příslušné filtry tak, aby bylo na první pohled zřetelné, kde došlo v uplynulém roce k usmrcení, resp. těžkým zraněním. Součástí detailů nehod jsou desítky důležitých informací (viz screen z aplikace). Změnou územní jednotky lze zobrazit detailněji uvedené nehody např. v rámci konkrétního kraje. Pozn. pro otevření interaktivní mapy v prohlížeči klikněte na obrázek výše, příp. zde. 47

48 1. Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 218 V roce 22 by nemělo být usmrceno více než 37 cyklistů a těžce zraněno 28 cyklistů. NSBSP předpokládá, že v roce 218 nebude usmrceno více než 42 cyklistů a těžce zraněno 33 cyklistů. Celoroční předpoklad počtu těžce zraněných cyklistů byl překročen v září! 48

49 1.1 Dlouhodobý vývoj + historicky nejméně usmrcených cyklistů - výrazný meziroční nárůst těžce zraněných 49

50 1.2 Měsíční a krajský vývoj usmrcených a těžce zraněných V oblasti uvedeného dílčího cíle bylo usmrceno 38 cyklistů (stanovený předpoklad dodržen) a 396 cyklistů bylo těžce zraněno (stanovený celoroční předpoklad překročen). 5

51 51

52 nepozornost alkohol vyšší věk nesprávné vyhodnocení situace omezený výhled (nezpůsoben hustým provozem) vysoká rychlost a nepřizpůsobení jízdy oslnění vědomé nerespektování pravidel silničního provozu ostatní Podíl řidičů 11. Hloubková analýza dopravních nehod Jedním z výstupů HADN je simulace dopravních nehod, příklad dopravní nehody s účastí cyklisty ilustruje následující simulace. Nehoda se stala na stykové křižovatce. Řidič nákladního vozidla se bezdůvodně vzdal přednosti ve prospěch řidiče osobního vozidla v protisměru odbočujícího vlevo. Cyklista, který jel rovně, tuto situaci v silničním provozu nepředpokládal. Řidič osobního vozidla a cyklista se vzájemně spatřili až na poslední chvíli, kdy ani jeden už nebyl schopen střetu zabránit Příčiny selhání lidského faktoru u dopravních nehod s cyklisty Nejčastějším faktorem přispívajícím ke vzniku dopravní nehody mezi vozidlem a cyklistou je nepozornost ať už cyklisty nebo řidiče vozidla. U cyklistů je často přispívajícím faktorem vzniku dopravní nehody kromě nepozornosti rovněž alkohol. 6,% 5,% Příčiny a faktory přispívající ke vzniku dopravních nehod s cyklisty 5,5% 47,6% 4,% 3,% 2,% 1,%,% 17,5% 7,9% 9,1% 6,3% 1,% 1,% 14,1% 1,6% 9,1% 8,1% 4,8% 1,6% 4,8% 1,% 7,9% 6,1% cyklista řidič motorového vozidla Celkem: 63 cyklistů, 99 ostatních řidičů Příčina dopravní nehody zdroj vstupních dat: HADN Copyright 218 Centrum dopravního výzkumu v.v.i. 52

53 Vnímání cyklistů řidiči před střetem Přibližně při polovině střetů osobního vozidla s cyklistou, nevnímal řidič motorového vozidla cyklistu před samotným nárazem. Celkové rozložení nehod v závislosti na tom, zda řidič osobního vozidla vnímal cyklistu před střetem nebo až při nárazu, v souvislosti se závažností vzniklých nehod dokládá následující graf. Vnímání cyklisty řidičem nicméně nemusí korespondovat se vzniklou závažností zranění. Samotné vnímání neodráží možnost řidiče na vznikající kritickou situaci včas zareagovat. Řidič na samotného účastníka také reagovat nemusí, přestože by vzniku nehodové situace mohl zabránit zejména v případě, kdy přepokládá, že cyklista daný manévr neprovede nebo pokud řidič situaci v silničním provozu nesprávně vyhodnotí. 53

54 Podíl cyklistů Počet cyklistů 11.2 Vybrané faktory ovlivňující závažnost zranění cyklistů při střetu Vliv stáří vozidla na závažnost zranění cyklisty při střetu s vozidlem Změny ve vývoji vozidel se pozitivně projevily rovněž při následcích střetů osobních vozidel s cyklisty. Rovněž pravděpodobnost vzniku vážných zranění cyklisty je při střetu cyklisty s novějším osobním vozidlem nižší. Vliv na závažnost zranění má ale celá řada faktorů - zejména zda měl cyklista přilbu, významným faktorem je také střetová rychlost Vliv věku cyklisty na závažnost zranění při střetu Jak již bylo uvedeno v kapitole Stárnoucí populace, s rostoucím věkem se zvyšuje pravděpodobnost vzniku vážných zranění, a to i v případě cyklistů seniorů. Zatímco u cyklistů do 15 let došlo ve více než 87 % případů pouze k lehkému zranění, u věkové skupiny nad 65 let se četnost lehkých zranění snížil, a to na 63 %. Dramaticky vzrostl podíl usmrcených cyklistů, a to na více než 18 %. Závislost závažnosti zranění na věku cyklisty 1,% 9,% 8,% 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% 12,5% 87,5% 1,1% 18,1% 8,9% 18,5% 18,5% 63,% do 15 let let 65 let a více Věk cyklistů lehké zranění těžké zranění smrtelné zranění počet cyklistů zdroj vstupních dat: HADN Copyright 218 Centrum dopravního výzkumu v.v.i. 54

55 11.3 Nehody s účastí elektrokola Elektrokolo le podle zákona č. 361/26 Sb. jízdní kolo, musí ale splňovat podmínky dané vyhláškou č. 341/214 Sb. a normy ČSN EN 15194, která je určena pro typy jízdních kol s pomocným elektrickým pohonem s maximálním trvalým jmenovitým výkonem,25 W, přičemž výkon se postupně snižuje a nakonec přeruší, jakmile vozidlo dosáhne rychlosti 25 km/h nebo dříve, pokud cyklista přestane šlapat. Vyhláška mj. stanovuje, že jízdní kolo může být vybaveno dodatečně pomocným motorkem, pokud jeho výkon nepřesáhne 1 kw. V rámci HADN bylo šetřeno několik případů s účastí elektrokola. Střetová rychlost u šetřených dopravních nehod se pohybovala v rozmezí 1-3 km/h (nepřiměřená rychlost byla jako hlavní příčina nehody vyhodnocena pouze v jednom z případů). U jedné z šetřených nehod byl vyhodnocen negativní vliv přídavného pohonu elektrokola (byla tedy zjištěna příčinná souvislost se vznikem nehody). U šetřených nehod s účastí elektrokol byla zaznamenána lehká až středně těžká zranění (tato byla do určité míry ovlivněna rovněž věkem jezdce na elektrokole). U jedné z šetřených nehod bylo rovněž zadokumentováno elektrokolo, které však s ohledem na své parametry nebylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích svým výkonem až 7 kw a maximální rychlostí, dosahující až 7 km/h významným způsobem překračovalo legislativně upravené limity pro elektrokola. Nejednalo se tedy o dopravní prostředek způsobilý k provozu na pozemních komunikacích. 55

56 12. Evropské srovnání počtu usmrcených cyklistů 12.1 Absolutní srovnání Následující tabulka udává vývoj počtu usmrcených cyklistů v jednotlivých evropských zemích. Porovnáme-li rok 216 s rokem 29, došlo v České republice ke snížení usmrcených cyklistů na 63 % referenčního roku 29. S touto bilancí patřila Česká republika spolu se Švýcarskem k nejlepším evropským zemím (pozn. evropský průměr činil 88 %). Detailní informace jsou uvedeny v tabulce níže. Země vs. 29 Lucembursko* % Švýcarsko % Česká republika % Maďarsko % Slovinsko % Polsko % Belgie % Německo % Itálie % Nizozemí % Francie % Spojené království % Portugalsko % Švédsko % Španělsko % Finsko % Řecko % Rakousko % Dánsko % Irsko % CELKEM % Island 1 Litva* Norsko* * neúplná databáze IRTAD 56

57 12.2 Relativní srovnání Následující tabulka porovnává počet usmrcených cyklistů na 1 obyvatel. V roce 216 bylo v Česku usmrceno,5 cyklistů na 1 obyvatel. Nejlepší bilance (vyjma Islandu) s,14 usmrcenými cyklisty byla evidována ve Španělsku, naopak nejhorší v Nizozemí (,78). Z evropského pohledu měla Česká republika v roce 216 i přes historicky nejnižší počet usmrcených cyklistů negativní bilanci (o 21 % nad evropským průměrem). Detailní informace jsou obsahem níže uvedené tabulky. Země Island,,,,,,,,,,,3, Španělsko,19,17,2,12,12,14,11,15,15,16,13,14 Spojené království,25,24,23,19,17,18,17,19,18,18,15,16 Řecko,16,19,14,2,13,21,12,19,14,17,1,17 Lucembursko* ,41,2,39,,,,,17 Irsko,24,21,35,29,16,11,2,18,11,28,19,21 Švédsko,41,29,36,33,22,23,22,3,15,34,17,22 Francie,3,3,23,24,26,23,22,26,23,25,23,25 Portugalsko,51,42,36,45,3,29,42,29,28,34,24,32 Švýcarsko,5,47,4,36,7,44,5,45,26,42,47,4 Finsko,82,55,42,34,38,49,35,35,37,5,57,44 Itálie,58,54,61,49,5,45,48,49,42,45,41,45 Německo,7,59,52,56,56,47,49,51,44,49,47,48 Česká republika 1,13 1,8 1,13,9,81,77,6,74,7,65,81,5 Dánsko,76,57,99,99,45,47,54,39,59,53,46,54 Rakousko,57,58,45,75,47,38,5,62,6,53,46,55 Litva* ,73,85 1,7,61,65,75,59 Belgie,68,87,85,81,82,65,63,62,65,68,74,63 Slovinsko,9,7,85,8,89,78,68,58,78,63,68,63 Polsko 1,58 1,33 1,31 1,14,97,73,82,78,79,75,79,71 Maďarsko 1,51 1,52 1,57 1,9 1,2,92,85,85,69,99,84,74 Nizozemí,93 1,1,9,88,84,72,87,87,77,79,74,78 Norsko*,15,17,15,21,19,1,24,24,2,24,1.. PRŮMĚR,61,57,57,53,47,42,45,44,4,44,43,41 ČR - PRŮMĚR,52,51,56,37,34,34,16,3,31,21,38,9 * neúplná databáze IRTAD 57

58 12.3 Národní strategie bezpečnosti silničního provozu srovnání s EU V období let bylo v České republice oproti předpokladu NSBSP usmrceno o 47 cyklistů více, tj % (pozn. předpoklad NSBSP byl významně (+ 27) překročen v roce 215). Uplatníme-li stejnou predikci předpokládaného poklesu usmrcených cyklistů i na ostatní země EU, dojdeme k závěru, že jen 1 z nich by NSBSP v uvedeném období splnila (Lucembursko). Evropský průměr byl pak oproti stanovenému předpokladu o + 23 % vyšší, Česká republika (přestože stanovený cíl NSBSP nesplnila) patřila v oblasti usmrcených cyklistů k lepšímu průměru ROZDÍL Realita-NSBSP (období ) Lucembursko % Slovinsko % Polsko % Maďarsko % Německo % Belgie % Česká republika % Itálie % Portugalsko % Nizozemí % Francie % Spojené království % Řecko % Dánsko % Švédsko % Rakousko % Španělsko % Finsko % Irsko % CELKEM % 58

59 Výše uvedené zpracováno graficky níže. 59

60 Použité zdroje [1] ŘSDP PP ČR [2] Mezinárodní databáze silniční dopravy a nehodovosti [3] CDV: Hloubková analýza dopravních nehod v silničním provozu [4] Bíl, M., Dobiáš, M., Andrášik, R., Bílová, M., Hejna, P., 218. Cycling Fatalities: When A Helmet is Useless and when it Might Save Your Life. Safety Science 15C,

61 Copyright 219 I Všechna práva vyhrazena Oddělení BESIP Ministerstvo dopravy nábřeží Ludvíka Svobody 1222/ Praha 1 Zpracoval: Ing. Lukáš Kadula lukas.kadula@cdv.cz Oblast hodnocení bezpečnosti a strategií Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Líšeňská 33a 636 Brno 61